NÁHRADA ZA HODINY 13. A 15./19. 10. (6.B/6.A), PŘÍPRAVA NA ON-LINE HODINU 15./19. 10.

(6.B/6.A)

Střední Evropa v raném středověku

Ve střední Evropě se v dotyku s Franskou a posléze Východofranskou říší, ty ležely na

západě, začaly utvářet další, převážně slovanské státy. (Výjimkou byl uherský stát, kde se vládnoucí
vrstvou stali původně kočovní Maďaři neslovanského původu; na druhou stranu v hranicích
uherského státu žili mnozí Slované, předkové dnešních Slováků, Chorvatů aj.) Může nás těšit, že
velkým vzorem pro tyto státy byla Velká Morava, první státní útvar Slovanů ve střední Evropě. Na její
tradice navázal v 10. století český stát Přemyslovců, inspirací byla jistě i pro později se utvářející
Polsko Piastovců a Uhersko Arpádovců.

Na Velkou Moravu a český stát upřeme svou pozornost později, ale podívejme se nejprve
alespoň stručně, co je obklopovalo.

Polský stát vznikl v poslední třetině 10. století. Zakladatelskou osobností byl kníže Měšek. 1/
Po jeho vládě následoval na přelomu 10./11. století velký rozvoj za knížete Boleslava Chrabrého. 2/
Významnou událostí z dob jeho vlády bylo založeno arcibiskupství v Hnězdně. 3/ Polsko se tak velmi
rychle po svém vzniku stalo suverénním státem s nezávislou církevní organizací (vlastním
arcibiskupstvím).

Maďaři vpadli do střední Evropy na konci 9. století, usídlili se v Panonské nížině a začali
mnohé evropské země sužovat svými nájezdy. Ve svém sousedství zničili Velkou Moravu. Zlomem se
pak stala porážka Maďarů v bitvě na řece Lechu roku 955. 4/ Po ní se začali usazovat, ukončili své
divoké nájezdy a přizpůsobili se evropským zvyklostem. Jejich stát nazýváme Uhersko. Hlavní
osobností raně středověkých Uher byl Štěpán I. Svatý. 5/ Za něj, ve stejné době jako Polsko, se
Uhersko stalo nezávislým a expandujícím státem s nezávislou církevní organizací (arcibiskupství
v Ostřihomi 6/). Není divu, že uherská koruna byla nazývána svatoštěpánská.

Úkoly:

Zjistěte si podrobnosti o zmíněných osobnostech a událostech (1-6/). Spojuje je jeden prvek – velmi
často v nich narazíte na „českou stopu“, tj. výraznou souvislost s českými dějinami.

Svatá říše římská

Na území Východofranské říše, která procházela od počátku 10. století krizí, založil Ota I. ze
saské dynastie středověkou Říši římskou, pro niž se ve středověku vžil název Svatá říše římská. Stalo
se tak roku 962, kdy se Ota I. po vzoru Karla Velikého nechal v Římě korunovat císařem. Založil tak
tradici, která trvala až do roku 1806, kdy za napoleonských válek tato říše zanikla. 1/

Podobně jako za Karla Velikého i za Oty I. a jeho nástupců (Ota II., Ota III.) došlo k velkému
rozkvětu kultury – hovoříme o tzv. otonské renesanci. Přímo na ni později navázal románský sloh.
 Svatá říše římská byla nadnárodním útvarem, jedním z nejvýznamnějších projevů
středověkého universalismu. Její jádro tvořily německé země, ale kolem roku 1000 byly do této říše
začleněny i české země. Český kníže měl v této říši významné postavení.

Úkol:

1. Zjistěte si, jak probíhala volba a korunování panovníka Svaté říše římské.