DĚJINY A SOUČASNOST

Časopis Dějiny a současnost (dříve Dějiny a současnost: historicko-vlastivědná revue

Československé společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí a ministerstva
školství a kultury) je kulturně historická revue. Konkrétně se jedná o populárně naučný
časopis, jehož hlavním cílem je popularizace historie jako vědy a její zpřístupnění laické
veřejnosti. Zkratka klíčového názvu časopisu je DaS, autoři časopisu ale preferují a
používají zkratku ĎaS.

Autoři píšící pro Dějiny a současnost jsou výhradně odborníci v daných oborech -
například vysokoškolští pedagogové, historici, archiváři, muzeologovén nebo historici
umění.

Šéfredaktorkou časopisu je v současné době Iveta Coufalová. Dalšími členy redakční rady
jsou Martin Šorm (redaktor) a Markéta Kořená (jazyková redakce).

Časopis byl založen roku 1959 pod nakladatelstvím Orbis. Roku 1965 musel zásahem
státu změnit své zaměření a tisknout pouze články shodné s tehdejší ideologií. Došlo i k
odchodu části autorů a příchodu nových a ke změně nakladatelství - nově byl časopis
vydáván nakladatelstvím Lidové noviny. Už o tři roky později došlo díky uvolnění režimu k
návratu původních autorů a časopis se stal jedním z významných aktérů pražského jara.
Z  tohoto důvodu bylo ale jeho vydávání roku 1969 zastaveno a obnoveno bylo až roku
1990. K poslední zásadní změně došlo roku 2000, odkdy je časopis vydáván Občanským
sdružením pro podporu historické literatury a časopisu Dějiny a současnost.

I periodicita časopisu prošla od jeho založení několika změnami - původně byl vydáván
jako měsíčník, za rok 1969 vyšel osmkrát a v roce 1990 pouze třikrát. V letech 1991-2004
vycházel jako dvouměsíčník a v letech 2005-2012 jako měsíčník. Současně (od roku
2013) vychází časopis desetkrát ročně, tedy každý měsíc kromě července a srpna.

STRUKTURA

Od roku 2002 má každé číslo časopisu hlavní téma (v posledních letech to byla například
témata “Tradiční rodina?”, “Dějepis pro dobu postfaktickou” nebo “Nucené práce pro říši.
Totální nasazení 1935-1945”), podle kterých se jednotlivá čísla i jmenují. Hlavnímu tématu
je běžně věnováno 3-5 článků.

Stálými, případně velmi častými, rubrikami jsou Ďasovský kompas, Recenze, Na nočním
stolku a Historik na cestách. Často se také objevují články k příležitosti různých výročí,
úmrtí nebo na vzpomínku zesnulých.

Dále časopis obsahuje například články na téma literatury, archeologie, mytologie, výstav,
nebo událostí a skutečností v rámci různých oblastí nebo historických období.

V rámci historických období preferují Dějiny a současnost dějiny novověku, oficiální

zaměření ale časopis nemá - objevují se tedy i čísla soustředící se na starověký Egypt,
latinu nebo Zikmunda Lucemburského.

ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY

Muzeum Templo Mayor, (Monika Brenišínová, 2019-3)

Článek o muzeu Templo Mayor se zaměřuje na současné archeologické práce a
významné objevy z chrámového okrsku aztéckého hlavního města Tenochtitlán,
nacházejícího se na území dnešního Ciudad de México.

Muzeum Templo Mayor se skládá z vnitřní a vnější expozice. Ve vnitřní expozici jsou
vystaveny předměty z doby před i po příchodu Evropanů nalezené při vykopávkách
hlavního aztéckého chrámu - nejvýznamnějšími nálezy v této části muzea jsou kamenné
skulptury a reliéfy aztéckých bohů, ale i obyčejné obětiny v podobě zvířat, rostlin i nerostů
uložené ve velkých kamenných schránách.

Jádro posvátného okrsku tvoří kromě chrámu Templo Mayor několik dalších budov -
Ppohřebiště vládců, kamenná kruhová stavba vybudovaná za vlády Moctezumy I.,
pozůstatek posvátného stromu, dubu cesmínového, hřiště pro posvátnou míčovou hru a
pyramida boha Ehecatla-Quetzalcoatla nachející se na severojižní ose chrámového
okrsku. Vlastní expozici v rámci muzea má poté škola určená k výchově chlapců ze
šlechtických rodin.

Velký rozruch způsobil objev kruhové věže o průměru šesti metrů sestavené z lebek
lidských obětí - tento objev potvrzuje relativní přesnost zpráv conquistadorů a misionářů o
aztécké kultuře. Jejich popisy se ale od pravdy liší v tom, že zdůrazňují pouze negativní
stránku života Aztéků - ve skutečnosti Aztékové uctívali život ve stejné míře, jako uctívali
smrt.

Stolní hry v historii, historie ve stolních hrách (Zdeněk Polách, 2020-7)

Tento článek se soustředí na vývoj stolních her v průběhu vývoje společnosti a jejich účel
v současné výuce dějepisu - stolní hry provází lidstvo už od nepaměti - nejstaršími
dochovanými hrami jsou například egyptský senet nebo královská hra z Uru, pocházející
ze 3.-4. tisíciletí před naším letopočtem. Ve starověkém Římě byly velmi oblíbené hry s
kostkami, jejichž popularita se mezi vojáky zachovala ještě dlouho po zániku Římské říše.

Ve středověku se do Evropy přes arabský svět dostala indická hra šach, která se stala
první globálně úspěšnou hrou a postupně se rozšířila po celém světě. Její pravidla byla
kodifikována ve spisu nazvaném Kniha her vytvořeném pro Alfonsa X. Moudrého, kde
jsou šachy označené za rovnoprávné s lovem a šermem a vhodné i pro ženy a starce a
pro každé počasí.

Díky pokusům o úpravu a aktualizaci pravidel šachu a přiblížení hry opravdové válcečné
strategii vzniká v Prusku hra Kriegsspiel, která už se od šachu vzhledově podstatně liší.
Po prusko-francouzské válce se podobné hry stávají součástí vojenských akademií - s
jejich pomocí se také řešily probíhající boje a odhalovaly nepřátelské taktiky.

Současné válečné hry se soustředí na detailní zobrazení historických období (například

hry Here I Stand a Virgin Queen zaměřené na události reformačních válek v Evropě).
Výhodou těchto her je, že napomáhají zařadit historické události do kontextu, což v běžné
školní výuce často chybí.

Dalším typem stolních her je ameritrash, který spočívá v co největším zjednodušení a

zkrácení hry. Z her zaměřených na historii se do této kategorie řadí Republic of Rome
simulující fungování římského senátu.

Nejmladší kategorií jsou eurohry - typickým příkladem těchto her jsou Osadníci z Katanu,
patří sem ale i hra Pax Renaissance, která se zaměřuje na proměnu feudální Evropy na
Evropu v době renesance.

Karetní hra Timeline je příkladem vědomostních her. V této hře je cílem hráče správně
zařadit historické události na časovou osu.