UUOD

PublikaceZeměpis II.vkostcejeurčenavŠemzájemcůmostudiumgeografie, předevŠímvšakstudentům

grÍnrrázií a ostatních středních Škol' ve lrteých se vyučuje zeměpisu. Studenti mohou pubtikaci
''yuŽít
pň pňpravě k maturitní zkoušce, nebo k přijímacímzkouŠkám navysokou Školu.

Zeměpis II. vkostcejevěnován regionálnígeograÍii světa. Pň studiu regionální geogrďiejevŠaknutno

si uvědomit, Že mnohé údaje o zemích i regionech (vyuzití noqých statistik a odborných publikací).
Zá}<ladnírnpředpokladem pro práci s textem je soustalrné vyuŽívání map atlasu světa.

VŠechnyzákladní obecně geograÍické pojmy uvedené v této knize jsou vysvětleny v publikaci Zeměpis
kostce (vydaném nakladatelstvÍm Fragment v r. 1 999).
I. v
Doufárne, Že se publikace Zeměpis II. v kostce stane uŽitečqýrn pomocníkem pň studiu i při pňpravě ke
zkouŠkám.

Mnoho úspěchů při práci s publikací přejí

autor a nakladatelství FRAGMENT

 BBSAH
r ÚvopDo REGIowÁr,nrÍ Rumunsko 59
GEOGRAFIE Bulharsko 59
Albánie 59
3.6.6 Východní Evropa
,
2 PoL|TlcKocEocnerrcnÍ Litva
60
61
pŘpHr,Bp svĚre 6 Intyšsko 61
2.l SlÁt, srÁrxÍrrnexrcp. srÁtMÚzrllnÍ,,, 6 Bstonsko 61
2.2 PoLITIcKoGEocner.rcr<Áe Bělorusko 62
soclopKoNonncxÁ rr,asrr.uraco stÁru .o Ukrajina 62
2.3 VÝznaulrp rreznÁnooxÍ oRGAIIIZAcE 10 Moldavsko 62
Rusko 63
3 E\IROPA T2
3.1 Crranaxtpnr"';",É";H" . . : . . .' I4 4 ASIE 66
3.2 VylmzpltÍrnexrcBrRopy T4 4.l CgenartpnrstnrasvorenÍr.u 68
3.3 PŘÍnooMponaĚny I4 4.2 PŘÍnoorÍponrĎny 68
3.4 OsYvaneLsrvo . 18 4.3 OsYvarplsrvo 7L
3.5 HospooÁŘstvÍ 19 4.4 HospooÁŘstvÍ 72
3.6 Osr"asrrEvRoPY 24 4.5 Osr,AsrrAsro 75
3.6.1 JiŽni Errropa 25 4.5.l SeverníAsie 76
Spanělsko 26 4.5,2 JihozápadníAsie 76
Andorra 26 Izrael 78
Portugďsko . ' 27 4.5.3 Západní.dsie 79
Itálie 27 Kazachstán 80
San Marino 28 4.ó.4 JižníAsie 81
Vatikán 28 Indie 82
Malta 28 4,5,5 JihoýchodníÁsie B3
Recko 28 Indonésie 84
3.6.2 ZápaďniEvropa 29 4.5.6 CentrríIní aVýchodní Ásie 85
Velká Británie 31 Čína 87
Irsko 32 Japonsko 88
Francie 33
Monako 34 5 A.F.RIIíA 90
Belgie 34 5.1 CrrenextpnrsrurasvĚtaoÍn . 91
Nizozemsko .. ...... 35 ó.2 PŘÍnoorvÍpotvňRy
.

92
Lucembursko 36 5.3 Oswanpr,srvo 94
3.6.3 Severní Evropa 36 5.4 HospooÁŘstvÍ
.

Norsko 95
Švédsko
37
38
5.5 Onr.asrrApnrry 98
Finsko 39
5.5.1 SeverníAfrika . . 99
Dánsko 39
Es'?t 100
Island 40
5.5.2 ZápadníAfrika 101
3.6.4 Střední Evropa Nigérie 103
+U
Německo 42
5.5.3 CentrálníAfrika 103
Rakousko Kongo 105
43
Šr1ýcarsko 44 ó.5.4 VýchodníAfrika 106
LichtenŠtejnsko 45 Etiopie r07
Polsko 45 5.5.5 JiŽníAfrika 108
Česká republika +o Jihoďrická republika 110
Slovensko 54
Maďarsko 55 6 A]VIERIIíA T12
3.6.5 Jihovýchodní Evropa 56 6.1 CHanaKTBRTSTIKAKoNTINENTU TT4
Bosna a Hercegovina 57 6. r.l ZáďrJadní údaje o Severní a JiŽní
Chorvatsko :)/ Americe 114
JugosIávie 6.2 PŘÍnoorÍpolónyaupnrcxÉrro
Makedonie 58 KoNTIIÍENTU 115
Slovinsko 58 6.3 Onyvater.srvo . 118

+
6.4 HospooÁŘstvÍ 119 7.6 osr^asiláEilrÁI.BAocsárc t46
6.5 Osr"asrrAtvrERrr<y 123 Austrálie t47
6.5.r Arr$loamerickýmakroregion l25 NoqýZéland 749
Spojenéstátyamerické ,... 126
Kanada 130 8 PoIÁRNÍ oBl^ásfi 150
6.6.2 l,atinskoamerickýmakroregion l32 8.f Anxroa 150
Mexiko 135 4.2 ANTARKTDA 151
Brazílie 136
Argentina L37 g svĚtovÝ (rcEÁIY 153
7 AUSTRÁLIEAooEÁNIE 9.1 ficnÝocrz{lt 153
7.L Crranexrpnrsru<asvĚtaoÍr.u
139 9.2 Atr,ervtsrÍocr,iN r54
140 9.3 InmIcrýocnÁn 156
7.2 PŘÍnoonÍpon,ňRY ).4r 9.4 SpvonxÍr,poorrÝocpÁlc r57
7.3 Onyverpr,srvo r43
7.4 Hospoo,{ŘsrrrÍ r43 PouŽrtÁr,rrrnarune 159

4
^.
 T
,
UUOD TIB REEIONATNI
EEOIiRRFIE
Regioná|ní geograÍie se zabýYá komplexním geograÍickým ýkumem jednotliYých oblastí' států
a světadí|ů'

CíIem studiaregionalnígeograÍieje áskání souboru poznatků ojednotliqich světadílech, zemích aoblas-

tech. Poznatky získané studiem regionální geograÍie umoŽňují umět se orientovat v současnémsvětě.
Region (tat. regia = oblast' kr@ je územnícelek vymezený na základě spoleěných znaků - jedná se
o dynamic\ý prostorový systém formovaný nabázi určiých skutečností,které jej odlišujíod okolí.
Názorygeografli naformování avývoj regionů nejsoujednotné. Podle názoru někteýchgeogrďů regiolry
existují nezávisle na naŠemvědomí a úkolem geograÍie je \rto regiony odhďovat a umoŽnit společnosti,
aby je ovlivňovďa a mohla tak měnit jejich podstatu i hranice.

EXISTUJÍ DvA Z/{KIIIDNÍ DRuIrY REGIoNŮ - F"rzIcKoGEoGRÁF.IcKÉ A socIoEKoNoMIcKÉ.

F.yzickogeogrďické regiony - jsou llT/Inezeny na záLkladě ýzickogeografic\ých znaků (reliéfu,
klimatu, půd, vodstva atd.) - t5rto regiony se vyznačujívysokou mírou homogenity.
Socioekonomické regiony - jsou \T[nezeny na základě výslgrtu urči!ých socioekonomic\ých jevů,
nebo na zák|adé propojení dílčíchčástíregionu prostřednictvím vnitřních vazeb (např. regiony
průmyslové, zemědělské, obsluŽné, migrační atd')
Podle velikosti se regiony dělí na makroregiony (regiony vellých rozměrů) , mezoregiony (středně velké
regiony) a mikroregiony (regiony mďých rozrněrů).
V regionální geograÍii býají nejčastěji uváděny makroregionyjako světadíly (světové makroregiony se
samostatným historicko-geografic{ýrnqývojem)- Ewopa, Asie, Afrika, SeverníAmerika, JiŽníAmerika,
Austrálie s Oceánií aAntarktida. Nebo b1ivají makroregiony uváděnyjako kontinenty - rozlehlé pevniny
obklopené světovým oceánem - Eurasie (Ewopa + Asie)' Amerika (Severní Amerika + JlŽn1Amerika),
Afrika, AustráIie a Antarktida.
Vgeogrďické literatuře se někdy pojem svědad1lztotoŽřtuje s pojmem kontinent, tj. 7 světadilů = 7 konti.
nentů, nebo se kontinený a světadíly rozlišují,proto bý'vá uváděno 5 kontinentů a 7 světadílů.
Světové makroregiony se rozdělují na subregiony.
Termínem subregÍon se označuje součást makroregionu např. sdruŽujícíněkolik sousedních zemí se
společn1fonizvláŠtnostmiývoje. (Napříkladnaewopskémmakroregionusevyčleňujísubregiony:severní
Evropa' západní Ewopa, jiŽní Evropa, střední Ewopa atd.)

Ac
 2 -r"!

P0 IITIElí0 E E0 E RAFIEtíY
PREHTEITSUETA
2.I stát, státní hranice, slální úg;emí
Stát je politické uspořádání spoleěnosti, které se vyznačuje suverenitou a svrchovanou mocí nad
swým územím.
IJzernistátujeqrmezeno státní hranicí, kteráje určenamezinárodními smlouvami. Některé hranicejsou
sporné - t5Éohranice působív dané oblasti jako destabilizující faktor (např. hranice Maroka
a Mauretanie, nebo Činy a Indie apod.)'
Státní hranice je linie na zemském porrrchu, která vymezuje prostor, v němŽ se rozkládá státní
ílrzerrl;i.
Státní hranice se rozdělují na pffrodní a umělé.
a) Přírodní hranice (linie rr5rmezené přírodními podmínkami) tvoň vodní toky, pohoň, pobřeŽní linie atd.
Např. většina ewopských zerníje qrrnezena pňrodními hranicemi.
b) Umělé hranice (smluvně'4rmezené linie) mohou mít pruběh téměř přímočaý- podte poledníků
a rowoběŽek (např. některé státy USA)' nebo klikaý- podle rozšířenínárodů a náboŽens{ých skupin
_ na základě mírových smluv (např. hranice Nizozemska, Belgie, Polska, Německa atd.).

Součást státního uzernípňmořs\ich států tvoň také tz:r. pobÍeŽnívody (teritoriátnívody), tj. mořské
pásmo přiléhajícík pobřeží. V r' 1982 byla schválena Úmluva oSN o mořském právu. Podle této
úmluvyvykonávají přímořské státy suverenitu nad sqýrni pobřeŽnímivodami do Šíře12 mořs\ich mil
(2]''224 km). Pňmořs\ý stát má nad tímto pásmem swchovaná práva, která se likají nejen samotného
mořského pásma, ďe také mořského dna a podzemí i vzduŠnéhoprostoru nad ním. V pobřeŽních vodách
je povolena plavba cizím plaúdlům.
Státní hranice plní dvě funkce - dělícía spojující. Ve vyspělém světě se prosazuje funkce spojující,která
umoŽňujeplynulýtokinformací' financí, osobizboŽíaomezujepouzenelegalnípřesunosob azboŽí (např.
teroristů a dro$.

2.2 PolitickogEograÍická a soEioeltonomicltá klasilikace států

Z hlediska politickogeograÍického a socioekonomického se státy rozdělují podle politického systému,
forem vlády, územníorganizace, mezinárodně-prárrního postavení, územnírozlohy a počtu obyvatelstva
a podle stupně ekonomické r,yspělosti.

1) Podle politického systému se státy rozdělují na autokracie a demokracie (nedemokratické

a demokratické staty)
a) Autokracie - forma vlády, v níŽ se neomezená státní moc soustřed'uje v rukoujednotlivce, nebo
úzkéskupiny lidí. Výkon moci se většinouopírá o ozbrojené síly abyrokratickoustátní správu.
Pňklademautokratickéformystátujsou diktatury (neomezenávládajednotlivce-diktátora, skupiny,
nebo politické strany) - např. v někteých ďňc\ých a latinskoameric\ich zemích - Súdán, Libérie'
Hďti aj ' NejvyŠŠímstupněmautokraciejetotalitarismus (pouŽitinásilí s cílemtotálnírealizace státní
ideologie ve vŠechoblastech společenského Života). V totďitních diktaturách jsou popřena občanská
práva' individuální svobody i politic\i plurďismus a zákonnost. Ve 20. století existovaly dva typy
totďitarismu-fašismusakomunismus, kterépřesodlišnéideologickézďoŽenímajíshodnézákladní
rysy' jak ideové (likvidace demokraticlgich svobod' zruŠenír'ázanostistátních orgánů zákonem), tak
i funkčnÍ(centrďizace moci, militarizace). Pňklady faŠistickéhototalitarismu: Německo vaobdobí
1933-1945,ItálievobdobíI922_I945. Príkladykomunistickéhototďitarismu:SovětskéRusko, SSSR
v období 19]'7_199I, Československo v obdobÍ 194&1989 atd'
b) Demokraeie _ politický princip' jehoŽ podstatou je účastlidu na Íizeni spoleěnosti. Vláda lidu
je za|ožena na ústavě umožňujícílegální existenci opozice - pturalitu politických stran.
A6
 PoLlTlcKoGEoGRAFICKÝ PŘEHLED SVĚTA
V
Moc ve státě se dělí na zákonodárnou' v57konnou a soudní. Demokraticlý systém zaj iŠťuje spoluúČast
všech občanůna politickém rozhodování, občanská práva a svobody (volby' sdruzor-ání. sr'obodu
projevu, náboŽenského vyznání apod.).
Nejčastějšímdemokratic\ýrnpolitickýchsystémemvsoučasnémsvětějsouparlarnentní demokracie
(dgnokratické republiky, nebo konstitučnÍ monarchie).
Nejr,yŠŠímior$ánystátnÍmocivtěchto státechjsou:parlament (moczákonodárná). vláda (mocrÝkon-
ná) a státní představitel {prezident, nebo panovník).

2) Podle forem vlády se státy rozdělují na monarchie a republiky.

a) Monarchie- forma vlády, kde hlavou státu je panovník (monarcha) - např. král, císař, ktúŽe
atd. - vybavený politickými privilegiemi.
MonarchÍe se dělí na konstituění (ústarrní) a absolutní (absolutistické):
V konstitučnímonarchiije moc panorrníka omezena ústavou, panor,ník mávíceméně reprazentační
poslánÍ a nadstranickou roli. Příklady konstitučníchmonarchií: Velká Bňtánie, Dánsko, Švédsko'
Španělsko atd.
Specifickou skupinu tvoň monarchie v personrální unii s Velkou Británií (Commonweitttr) _volné
společenstvízerní, jejichŽ panormíkem je stejná osoba. Personální unie sdruŽuje samostatné státy
(Kanadu, Austrálii, Noqý Zéland, Jihoďrickou republiku aj.) , které nejsou mimo personální unii nijak
spojeny, nemají Žádné společnéorgány ani kompetence, jejich závislost na britské koruně je pouze
formální a symbolická.
VabsolutnímonarchiijeveŠkerástátnímocztělesněnavosoběpano'rnika, kteýneníomezenŽádnou
legální autoritou. PŤíklady absolutních (absolutisticlých) monarchií: SaudskáArábie, omán, Spojené
arabské emiráty'
ZvláŠtníformouabgolutnímonarchiejeteokratickáabsolutnímonarchie-Vatikánvčelespap ežem,
b) Republika- forma vlády ve státě, kde má suverenní moc lid, kteý si volí na urěité období svého
představitele (prezidenta) a zastupitelský sbor (parlament).
Podle podílu pravomocí prezidenta a parlamentu se v republikách rozliŠuje systém prezÍdentslý,
parlamentní a paloprezidentslý.
- Prezidentskýsystém(prezidentskárepublika)-po1itic\ýsystém,kdepreádentjehlavouvýkonné
moci relatilmě nezávislé na parlamentu. Prezident má rozsáhlé pravomoci, rnůŽevetovat zákony,
rozpustit parlament, vypsat předčasnévolby atd. (např. USA, Argentina, Brazílie atd.).
- Parlamentní systém (parlamentní republika) - politic!ý systém, kde pravomoci prezidenta jsou
omezeny parlamentem. Výkonná moc je pňmo závislá na moci zákonodárné (např. Itálie' Irsko'
Maďarsko atd.).
- Pďoprezidentský systém (parlamentně prezidentská repubtika) _ politic\ý systém usiluj ícío opti-
má]ní propojení funkcí prezidenta a parlamentu (např. Francie, Rakousko' Island atd.)
'

3) Podle rlzemní organizace (na základě vztahů mezi centrální vládou a rozsahem regionrílních
kompetenci)lze rozlišit státy unitrární a federace.
a) Stát unitrární- stát s jedinou soustavou nejrryššíchstátních orgánů a s jedinou ústavou.
Pofiticlýsystémjeňzenzjednohovládního centra' Moczákonodárná, qýkonnáisoudníplatinawzemi
celého státu (např. Polsko, Česká republika, Finsko atd.)'
b) Federace- politická forma státního zÍizeni, ve které někotik států tvoří jeden federáIní stát se
společnou ústavou, státním občanstvíma nejqyššínistátními orgány.
Část státnich funkcí je vyhrazena společnýrn federálním orgíínům_ zpraúdla to b1ivá obrana,
zahraničnístylryaměnovápolitika, ostatnífunkcebír.ajír.kompetenciorgánůjednotlivýchčlenslých
států - předevŠím kultura a ŠkolsM.
Federace vzniká sloučením nezávislých státu. nebo rozdělením původního unitilrního státu a to buď
na principu národnostním, nebo nazákladě Lristoric}n-ch státních útvarů.NáZvy členslých státůve
federaci jsou různé- např. republiky (RuskoJ. spolkor-é země (Německo, Rakousko), státy (USA,
BrazíIie). kantony (Šq1icarsko).
Konfederace - spojení dvou nebo více nezárisl!.ch Státú \- souČasnédobě ve světě neexistuie. Název
Sqýcarská konfederace je pojem historický _ Šr-rca:--ko-ie federatir,rrí stát.

4
 ZEMĚPlS V KOSTCE
lr
4) Pod1e mezinrírodněprávního postavení se státy rozdělují na zerně nezávislé a závis|álúzelli.
jednotkami.
4t
^t Nezávislé (svrchované) státy - jsou samostatnými politickogeogrďickými
nad svýrn územÍmajsou
Nezávislé státy splňují tato zá-kladní kritéria: lyznačujíse s'urchol'anou mocí
subjekterm veřej ného mezinárodnÍho prár'a.
V roce 1998 bylo na světě 193 nezárislÝch států.
(kolonie'
b) ZágisLá&zemí - nesamostatné politickogeogrďické jednotky s omezenou suverenitou
protektoráty, zámoř. území).
potenciálem.
Zallsiáúzemi jsou nevelké celky s malýrn počtem obyvatel a s malým hospodářslým
Antily, Panenské
Většinu tvo Íitm , zámořská územív Karibské oblasti a v oceánii - např. Nizozemské
ostrovy, Kajmanské ostrovy, Francouzská Polynésie, Americká Samoa atd.
Strategicky'{ÍZnamné
závislé územív Evropě je britská korunní kolonie Gibraltar.
přešelvr' 1997 pod
Závts1ýchuzernípostupně ubýá' např. Hongkong {býalé britské závislé uzemí)
přešlo pod sprá.vrr
;p;Já" Činy a M.""o přesta1o bý zámořsr"ym řemim Portuga1ska v r. 1999 -
UINV,
Je to
|]zentipod společnou správou světového společenstvíje jihopolární permina Antarktida.
áváKonzďltatil'ní
mezinárodní územívědy á mezinárodní spolupláce. Sprár,.tr nad Antarktidou
r,ykon
shromáŽdění Arrtarktické smlour,y, která byla uzavřena v r. 1 9 59.

5) Rozdělení států podle územnírozlohy a podle počtu obyvatelstva.

sociálního
(Uzemní rozLohastátů a početnost obyvatelstv a jeýznarnný'rn činitelem hospodářského,
a politického rozvoje).
a) $táty podle úze:nní rozlohy

sTÁTY s NErvÉTšÍnozr,oHou STÁTY s NEJMENŠÍnozr,onou

L7075400 Vatikán o,44

I Rusko 1

9970610 2 Monako 1,95

2 Kanada
9560779 3 Nauru 21,3
3 UINA
93726L4 4 Tuvďu 26
+ USA
851 1965 5 San Marino 61
5 Brazílie
7686848 6 LichtenŠtejnsko 160
6 Austrálie
7 Indie 3287590 7 Marshallovy ostroqr 181

2766A89 R Sv. Kitts a Nevis 26L

8 Argentina
o 2717300 o Seychely 280
Kazachstán
2505813 10 Maledivy 298
10 5uOan
Tab. 1 Státy s největší a nejmenší rozlohou

souŠe.
osm ploŠně největŠíchstátů zabírá dohromadyvíce neŽ polor.inu osídlené
neŽ Praha - hlavní město ČR.
Ctyři plošně nejmenší státy mají dohromady desetkrát menšírozrohu

b) Státy podle počtta nti5*E3;*1

V Šesti nejlidnatějŠích státech světa Žije pŤibiiŽně polor.ina lidSn-a.
V Šestinejméně lidnaých zemichŽije dohromady pouze l OO tiSÍC obrr.atel.
v Indii, Pákistánu
Pořadí nejlidnatějŠÍch států se mění. Velmi rychle narustá poČe t obrr.atelnapř' bude v r. 2o5o
Stagnu]. Fodle odhadů oSN
a Nigerii; v jiných zemích např. v Rusku poeei obyvatel .'' ::radí nejl1dnatějŠíchzerní'
Indie na pnrnÍm' Pákistán ,'á tr"tí* a Nigerie na pátém
''''ísrě
A E
 POLITICKOGEOGFA= 3<Y PŘEHLED SVĚTA
Y
Státy s nejvyššímpočtem Státy s nejnižšímpoětem
obyvatel (v tisícíchobry.) obyvatel (v tisícíehobw.)
1. Cína 1 21o 004 1.Vatikán ......1
2. Indie 967 612 2. Naurrr ......10
3. USA 267 954 3. Tuvalu 10
4. Indonésie 2o9 774 4. Pďau ...'..16
5. Brazílie 164 511 5. San Marino . . 23
6. Rusko ).48 476 6. Monako ....28
7. Pákistán 132 185 7, LichtenŠtejnsko ... 28
8. Japonsko ... L257L6 8. aNevis . . .
Sv. Kitts 41
9' BangladéŠ.. . I2534o 9. Severní Mariany,, . 43
1o. Nigérie 115 660 l0' Marshďloly ostrovy 60

Tab, 2 Státy s nejvyššíma nejniŽšímpočtem obyuate|

6) Podle stupně ekonomické rryspělosti se státy rozdělují na země ekonomicky vyspělé, středně
rozvinuté a málo rozvinuté (rozvojové).
Pň ekonomickém hodnocení států sevyc|lázízhodnoty hrubého domácího produktu (HDP) na osobu,
z dynamiky ekonomického růstu, z podílu na celosvětovém hospodářském objemu a důleŽi!fon
faktorem hodnocení je Životní úroveň obywatelstvajednotlivých států.
Životní ú-roveň _ukazatelzalrrnujícíhmotnéi nehmotné stránkylidského Života. Životníúroveň
je ovlivněna např. wýšíhrubého národního produktu (HNP) na osobu, přístupem ke vzdělríní
a zdravotní péčí'kvďitou sluŽeb, stavem Životního prostředí, politickýrn uspořádáním apod.
a) Ekonornicky lrysp ě1é státy.
Tato skupirtazerní se r,yznačuje'"yspě\fon trŽním hospodářstvím ar,ysokou Životní úrormí.
K ekonomicky lyspěl1ýrn státům se zaŤazwji USA, Kanada, členskézemě Ewopské unie {EU) a Ewop-
ského sdruŽení volného obchodu (ESVO)' Japonsko, Izrae|, Austrďie, Nový Zéland aJihoďrická re-
publika.
Tyto země vyrábějí více neŽ polovinu světové průmyslové produkce a téměř třetinu zeměděiské
produkce světa.
b) streónc rczvinuĚé stát5.
Ke středněrozvinut5ÍrnstátůmřadÍmeMaltu, Kypr,Turecko, ewopsképostsocialistickézemě, skupinu
tzv. nově industriďizovaných zerni a státy exportuj ícíropu'
Vpostsocialistických zemích dochází pri obnově trŽní ekonomÍkykvýraznérnuzt)umeníhospodáŤ-
slqých aktivit. Podle úrormě ekonomikyjednotlivýchzerní se tyto stáýrozdělují do tří skupin:
Pnrní skupinu tvoň Česká republika. Maďarsko. Polsko' Slovinsko a Estonsko.
Ve druhé skupině je Slovensko, Bulharsko, Rumunsko, Litva a t,oýšsko.
Pnmí a druhou skupinu tvoň státy, které jsou kandidátsiq'rni zeměmi pro vstup do EU.
Ve třetískpiněje Rusko, Ukrajina, Bělonrsko, N{oIc]ar-sko. Albánie, Chorvatsko' Makedonie, Jugoslávie
(SrbskoaČernáHora)aBosnaaHercegovina. (HospodáŤsniSrbsképrovincieKosovoaBosnyaHerce-
goviny\T/kazujepoválcenaBďkáněněkterézna\-. kteréjsoutypicképrorozvojovézemě)'
Knově industrializovaným zemím sezaÍazuji latLnskoamerické státy: Argentina' Brazí|ie' Mexiko,
Chile, Uruguay, Venezuela, Protoriko a předel'ŠÍmze ině r--1ihorýchodní avýchodníAsii, kterévposled-
ních desetiletích zaznantenaJy obdivuhodnv drrla-lluciq. rozr-oj -jsou totzv' Asijštítygři, nebo draci
{země,kdeserozv1jejioborynáročnénavěduar-i.zk.;ir] _JtŽniKorea'Tďwan'Singapuravposlední
době Thaj sko a Mďaj s ie t'zv . industrializovan é z em ě drubé generace.
NejvětŠÍhrubý domácí produkt najednoho obrr.a...i: sazujÍ málo lidnaté země exportující ropu
-'-'
-
Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Katar a Saud'.ka.-:a:::

A
 ZEMĚPIS V KoSTCE
V
c) Mrálo rozvinuté zenné (rozvojové zemé).
V málo rozvinuých zemích áje asi 55 % obywatelstva světa (NáleŽí sem dvě nejlidnatějŠízemě Čína
a Indie) . Kmálo rozvinuým zemím řadíme státy s rozvíjejícíse trŽní ekonomikou-bývalé kolonie,
kaln náleŽí např. větŠina aíriclých zerni, z niclnž ekonomiclqr nejslabŠízerně - tnr. zerné čtvrtého
světaleŽívsubsaharské oblastinapř. Mďi, BurkinaFaso, Nigeratd. Krozvojorry'rnzemímtaké řadíme
země s ústředně Íizenýtnhospodářstvím _ t.zlr, zerné socialistické, např. KLDR, Kuba, I,aos atd.
V dnrhé polovině 90. let 20. století sociďistická ekonomika Čínya Vietnamu postupně pÍecházi
k trŽrímu systému. NejvyŠŠí dynamiku ekonomického růstu ze všech rozvojových ZerÍ\7ÁzÍLaÍ\enává
Čína.

2.3 Uýznamné mezinárodní organizaEE

Státy se sdruzují do větŠíchseskupení, aby mohly lépe hájit hospodářské zájrny, aby mohly zajistit
bezpečnost na svém wzerrtda aby posílily svůj politic\i systém.
organizace spojených národů (osN) - nejvýznamnějŠímezinárodní organizace. oSN byla za|oŽena
v r' 1945 v San Francisku na základě pňjetí Charty oSN 51 státy.
CílemoSNje udrŽovatmezinárodnímír abezpečnost, rozvíjetpřátelskévztahymezinárodynazásadách
rormoprá''rnosti a sebeurčenínárodů.
Celkoqý počet států oSNje 185 (v r. 1998).
Hlalrním sídlem oSN je New York, ewopské centrum oSN je ve Vídni. Hlarrními orgány jsou Vďné
shromáŽdění, Rada bezpečnosti (qikonný orgán oSN odpovědný zaudrŽování světového míru a bezpeč-
nosti _ má 5 stá\ých členů),Hospodářská a sociální rada a Mezinárodní soudní dvůr se sídlemv Haagu'
K oSN je přidruŽeno 16 odborných organizací, ke kteým náleŽí např. Meziniírodníměnoqý fond (IMF) se
sídlem ve Washingtonu, Organizace oSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) se sídlem v PaÍlŽí'
organizace oSN proqýŽivu azemědělství (FAo) se sídlemvRímě a dďŠí.
VŠechnysamostatné státy nejsou zapojeny do činnosti oSN' napr. Šqýcarsko, které se řídízásadami
univerzální neutrďity není členskou zemí OSN'
Severoatlantickýpakt (NATo) -vojenskopolitickéseskupení 19tiewopslýchaseveroameric{ýchstátů
se sídlem v Bruše]u. Pakt se vytvořil na zá|<ladé Severoatlantické smlouvy podepsané v r. 1949 ve
Washingtonu. Vroce 1999 se k 16ti členstýmzemím (Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lu-
cemburško, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Řecko' Španělsko,Turecko, USA,VelkáBritá-
nie) připojily 3 středoewopské zemé: Česká republika, Maďarsko a Polsko.
Zá|<tadnírnposláním NATo je obrana členslých zemí před lrnějŠíagresí. Po rozpadu VarŠavskésmlour,y
plní NATO vEwopě stabilizující funkci'
Evropská unie (EU) _ nejvýznamnějŠípoliticko-hospodářské seskupení v Ewopě. Errropská unie (EU}
vznikla z Errropského společenství (Es) v roce 1993 jako kvďitatirrně vyŠšístupeň inte$race.
EU sdruŽuje 15 ewops}ých států _ tzv. evropská patnáctka (Belgie-' Dánsko, Finsko, Francie, Irsko,
Itálie' Lucembursko,Ňemecko, Nizozemsko, Pórtugďsko, Rakousko, Řecko' Španělsko, ŠvédskoaVelká
Británie). Nejvyšsím orgiínem EU je E\rropská rada, která je sloŽena zh|av států a předsedůvlád států
unie. Hlarmím sídlem EU je Brusel, kde sídlÍřídícíorgány - Rada minisf,1i a Errropská komise. Parla-
mentní shromáŽdění EU tvoň Evropský parlament' kteý sÍdlír'e Štrasburku a soudní orgrín EU -
E\rropský soudní dvůr sídlívLucemburku.
Mezi člens[imi zeměmi EU existuje volný pohyb osob, zboó', sluŽeb a kapi|álu. V roce 1992 byla pode-
psána -..Jt.i"ht"ká smlouva o Ewopské unii, která prohlubuje spolupráci člens}ých zerniiv dďŠích
óbhstech (voblastihospodářské, měnové' zahraniční, bezpečnostnÍ a sociálnípolitiky). od I. 1. r999byla
zavedena měnov.á jednotka euro. K L. I' 2oo2 budou zruŠenv národní měny států unie (s qýjimkou
Dánska, ŠvédskaaVelké Británie).
Evropské sdruženívolného obchodu (Esvo)- hospodáŤské seskupenÍ er,rops}ýů ".t"t*l{o-Žene
v r. 1960 se sídlem v Žrcnevé. Cílem sdnrŽení je odstranit překráŽ\- pň rzájemném obchodování. Uvnitř
seskupeníjeumoŽněnvolnýpohyb zboŽí,alevůčitřetímzemírnsikazdáČlenskázernězachovávávlastní
celní réŽim' Původně mělo ESVO deset členů,v současnédobě (l-r. l999) n-orí ESVo čt5ni členskézerně
(Norsko, Island, Švýcarsko a LichtenŠtejnsko) _ 6 b;fuďých Člens}rr.ch Státu Se stďo členy EU.

A
10
 POLITICKOGEOG=: =

i {Y'PŘEHLED SVĚTA

Evropský hospodrířský prostor - mezinárod;rí rrh s r.olnýrn pohybem zboŽí, sluŽeb' osob a kapitátu,
kteqývzlikl dohodou mezi Bvrops}ými společensi''jmi - EU a ESVo (s vfiimkou Švýcarska,jehoŽúčast
občanéSvýcarska zamítnuli v celonárodním reíerendu). Dohoda mezíEU a ESVO o vzniku Ewopského
hospodářského prostoru veŠlavplatnost 1. 1. 199-l.
Rad*.€vropy - mezinárodní organiz ace errops}í-ch státw zaJoŽená v r. 1949 _ se sídlem ve Štrasburku.
Cílem činnosti Rady Ewopyje podpora hospodářského a sociálního pokroku a koordinace činnosti pri
ochraně a bezpečnosti člens\ýchzemi. \i r. 1950 pňjďa Errropskou úmluvu o ochraně lidských práv
a zálttadních svobod. Vr. 1955 byl ustar.en Evropský soudní dvůr pro lidská práva. (Česká republika
se stďa členskou zemí Rady Ewopyr. r. 1993.)
organizaee pro hospodrířskou spolupráci arozvoj (oEcD)
Mezinárodni organizace za]oŽenáv r' 1961 - se sídlem v PaÍižisdruŽuje 22 ewops\ých států a mimo-
ewopské země USA, Kanadu, Japonsko, Mexiko, JiŽní Koreu, Austrálii a Noqý Zé|and' Hlarrním cílem
orgarizaceje liberalizace mezinárodního obchodu a Íinancí'KaŽdoročně vydává ekonomickou anďýzu
a hodnocení hospodářs\ých výsledků jednotlivých zemí.
G7 (Group of 7)_5fu1pinasedmiprůmyslověnejvyspětejŠíchstátůsvěta (Francie, Německo' Itálie, Velká
Británie, USA' Kanada a Japonsko) r.5rrábí více neŽ dvě pětiny světové průmyslové produkce a podilí se
na úhrnnémsvětovém qývozu asi jednou polovinou.
KaŽdoročně probíhá setkání neji,yŠŠích představitelů států G7 a na těchto setkáních jsou řeŠeny
hospodářské, monetářní a politické problémy světa. (od r. 1998 se setkání také zúčastňujeRusko.)
KqýznamnýmhospodářslýmsdruŽenímsvětapatrínapř. organizaeezemivyllážejicichropu(oPEC)-
hlarrnímcílemtétomeániirodníorganizacejekoordinaceropnépolitiky, zejménastanovenícenropy, dďší
významnou organizací je Severoamerická zóna volného obchodu (NAF"[A) - největší obchodní zóna
světa sdruŽující Kanadu, USA a Mexiko. Mezinárodni organizace Sdružení států jihovýchodní.dsie
6snel9 byla zaloŽena r' 1967 Filipínami, Indonésií' Mďajsií, Singapurem a Thajskem za účelem
spolupráce v oblastech hospodářství, sociálních zá]eŽitosti, kultury, vědy a technilry.
organizaceďrickéjednoty(oan)bylazďoženavr. 1963vAddisAbebě.Hlarmímcílemtétoorganizace
byla likvidace koloniďismu a rasismu vAfrice. Pňjetím Jihoďrické republilry se oAJ stala celokontinen-
tá]ní.

^.
 t.'"LtkJ
|i
fns"bu\ l( J \' tt \'7t
3
EUROPtr
Ewopa: toztoha10,5mit. km2(7%souše}, poĚď obyY.695mil. (1996}_12%sYětové populace' Pdměrná
hustota za|idnění67 obyY. na 1 km2 (druhý nejhustěji zalidněný suětadí| po Asii).
-

Foenké oírovy

Q Ídan.|

ďfi
ď3,,
Nď

Šponě|sko

"roPo*o"tro.t
U
soÍdínie (il.}

Obr. 1 Evropa:

1 Lucembursko 9 Chorvatsko 16 Lichtenštejnsko

^x .
z SvycarsKo 10 Albánie 17 Severní lrsko (brit.)
3 Monako 1 1 Estonsko 18 Turecko (evropská část)
4 Vatikán 12 Lotyšsko 19 Moldavsko
5 San Marino 13 Litva 20 Andorra
6 Makedonie 14 Dánsko 2t Gibraltar (brit.)
7 Bosna a Hercegovina 15 Nizozemsko 22 Rusko (kaliningradská oblast)
8 Slovinsko

Alz
 E
Y

Stát, závislé územÍ Rozloha (km: i..,'čet obwatel ( 1996) Hlat'ní město
Albánie 28 718 3 249 000 Tirana
Andorra 468 64 100 Andorra la Velia
Belgie 30 528 io 185 000 Brusel
Bělorusko 207 600 ro 442 000 Minsk
Bosna a Hercegovina 51 129 3 524 000 Sarajevo
Bulharsko 1 10 994 8 366 000 Sofie
Česká republika 78 866 10 316 000 Praha
Dánsko 43 094 5 244 000 Kodaň
Estonsko 45 100 L 475 000 Tďlinn
Faerské ostrovy (Dánsko) 1 399 43 500 Thorsharm
Finsko 338 145 5 132 000 Helsinlry
ř rancle 543 965 58 392 000 PaÍtž
Gibraltar [Velká Británie) 7 27 IOO Gibrďtar
Chorvatsko 56 538 4 775 000 Zéú.Íeb
Irsko 70 283 3 599 000 Dublin
lsland LOz 829 270 AOO Reykjavík
Itálie 301 323 57 500 000 nim
Jugoslávie to2 r73 10 473 000 Bělehrad
LichtenŠtejnsko 160 31 400 vaQltz
Litva 65 301 3 707 00a Vilnius
LotyŠsko 64 589 2 490 000 Riga
Lucembursko 2 586 415 000 Lucemburk
Maďarsko 93 036 ro 201 000 BudapeŠé
Makedonie 25 7L3 1 968 000 Skopje
Mďta 316 373 000 Vďlenta
Moldavsko 33 700 4 372 0AA Kišiněv
Monako 2 30 500 Monaco
Německo 356 978 81 891 000 Berlín
Nizozemsko 41 526 15 589 000 Amsterdam
Norsko 323 758 4 382 000 Oslo
Polsko 312 685 38 731 000 VarŠava
Portugalsko 91 985 I 927 000 Lisabon
Rakousko 83 858 8 ro2 000 Vídeň
Rumunsko 238 391 22 €70 C,AO BukureŠť
Rusko {ewopská část) 3 955 800 107 810 000 Moskva
Řecko 131 937 10 493 000 Athény
San Marino 61 25 300 San Marino
Slovensko 49 036 5 372 000 Bratislava
Slovinsko 20 256 1 959 000 Qubljana
Španělsko 505 990 39 270 000 Madrid
Špicberky {Norsko) 62 52L 2 eoo (1995) Longrearbyen
Švédsko 449 964 8 858 000 Stockholm
Šv5Ícarsko 41 2g3 7 087 000 Bern
Turecko (ewopská část) 23 764 6 500 600
Ukrajina 603 700 51 273 000
Vatikán 0,4 700 :"*
VeIká Británie 244 IrA ó8 784 ooo lnndýn
Tab. 3 Fvrona nřehler| sřátů
- ť| vl ,,vv v|g.

A
 ZEN4ĚPIS KO STC E
V
3.1 Eharalrteristika světadílu
Světadíl Evropa1y6ii s Asií jednotný kontinent Eurasii (největŠísouvislou perminu na Zernl). Název
Ewopa pocháziz asyrského slova EREB = 7'erné, kde zapadá Slunce (územíleŽícínazápadě Eurasie).
Po stránce ýickogeografické tvoň Ewopa čienity poloostrov západní Eurasie. 7-evšech světadílůmá
EwopanejvětŠí horizontďní Členitost (ostrovyapoloostror,y čini34,6o/ojejí plochy). PoAustráliije Ewopa
druhý nejmenší světadíl.
Ewopa se povaŽuje za samostatný světadíl vzhledem ke sv1rn speciÍickým pňrodním poměrům a zvláŠtě
spňhlédnutímkhistorickémuakulturnímuqivoji. Ewopskénárodyjsoupotomkystarověkýchcivilizací.
Kulturní hodnoty antiky vytvorily zaJ<7ady ewopské vzdělanosti. V současnésvětové civilizaci je
zastoupeno nejvÍce ewops$ch prvků.

3.2 Uym ezeflíhranic Europy

Východní hranice Ewopy probíhá od Bajdarackého zá|ivu Karského moře po qýchodním úpatípohoří
Urď, po řece Embě po severním pobřeá Kaspického moře k ústířeky Kumy' Jihoqichodní hranici tvoň
KumskomanyčskásníŽenina,Azovskémoře, Kerčslqýprůliv,Cernémoře, úŽinaBospor, Marmarskémoře,
rrŽlna Dardanely a Egejské moře. JižÍ|L,západní a severní hranice je přirozená hranice mořská' JiŽní
hranici Ewopy tvoří Středozernnímoře a Gibrďtars\i průliv, kteý odděluje Ewopu od Afri}ry. Západní
a severní hranici tvoří Atlants$ a Severní ledový oceán. (Nazory geogerďů na VyTnezení hranic Ewopy
nejsou jednotné.)
I{rajníbodyevropsképevniny: nejsevernějŠímbodemjemysNordkinn(71.o8,s. Š.),nejjiŽnějšímbodem
je mys Marroqui (35"58' s. Š.),nejqýchodnějŠímbodemje východní úpatíPolárního Urďu Í67"20,v. d.)'
nejzápadnějŠímbodemjemys Roca (9"3o, z, d,),
K Ewopě geograÍiclry patří i řada ostrovů, např. ve Středozemním moři Kréta, Sicílie, Sardinie' Korsika,
v Atlantském oceánu Azorské ostrovy, Britské ostrovy, Faerské ostrovy, Island a v Severním ledovém
oceánu Jan Mayen, Špicberky' 7-emé Františka Josefa, Nová Země atd.

Název Rozloha Název Rozlóha Název

v krn2,, v km"
Velká Brit.ánie ]] 216 325 Nová Země (JiŽnÍ o.) 33 275 Kréta :
I 259
Sicíile
.

Island LAz 82o. I 25 426 Sjaelland 7,019

Irsko 83 849 Sardinie 23 813 5 25A,t
{olgujev
Nová Země {Severní o.) 48 100 Nordauslandet 14 530 Ewoia 3 654
Vestspitzbergen 39 444 Korsika I 681 Mďlorca 3 4TI

Tab' 4 NejvětšÍ evropské ostrovy

3.3 Přírodní pomětT

Povrch
GeograÍiclry nejstarŠíčásti Ewopy tvorí Východoewopská rovina a Bďts\ý Štít.l)rto části Ewopy jsou
ewops\ýrn prahorním jádrem, ke kterému se během geologického qývoje světadílu pňpojovďa mladŠí
pásemnápohoň. KnejstaršímpásemnýmpohoňmEwopypatňvysočinytáhnoucísezIrskapřesSkotsko
a Skandinávii na Špicberky. Toto v minulosti mohutné' souvislé horstvo vzniklo na počátku-provohor
kaledonským vrásněním _ v součsnédobě to jsou denudovaná plochá horská, pásma' z nichŽ nej-
rozsáhlejŠía nej.vyŠšíje Skandinávské pohoň.
Na sklonku prvohor nastďa v Ewopě rozsáhlá horotvorná činnost - hercynské wásnění' kdy byla
r,yvrásněna horstva západní a střední Evropy, která se v současnédobě r,yznačují převáŽně ploŠinaými'

A 1Á
t-
 EVBOPA
v'
Zarovnani/rni povrchovýrni tvary. Jedná se o nerr-soké r1'sočiny, které vystupují nejvýŠe v Českévysočině
pohorím Krkonoše.
Nejýznamněji byl pozměněn současný polrch Er.ropy ve třetihorách ďpinsk1im vrásněním, kdy byly
vyl,rásněny Alpy' Pyreneje, Apeniny, Karpaty a Balkánská pohoň. V těchto geologicky nejmladŠích
územíehEvropy dosud probíhajív nepravidelných intervalech sopečnéerupce - např. Vesuv, Etna'
Stromboli atakéjsou zde častázemětřesení-např. zemětřesenímpostŽenáměsta Skopje, BukureŠťatd.
PňČinouvzniku wásových pohoň, zemětřesné činnosti i sopečných erupcíje pohyb litosférických desek.
(Sopečná činnost a zemětřesení probíhají v oblasti styku africké a euroasijské litosférické desky.)
Ve čt'"rtohorách-v dobách ledoqých {glaciálech) se rozŠíňloze severní do střední Ewopy kontinentální
zalednění a ve lyŠŠích pohoňch vzniklo horské zalednění. Irdovce zanechaly v povrchových tvarech.
Er'ropyqfoazné stopy- morény, bludné balvany, ledovcovájezeÍa. PermÍnslýledovec dosáhlve své jiŽní
části linie: Belgie - Harz _ Sudety - Karpaty a na jihor,1Íchodě dosáhl dvěma qiběŽky k Dněpru a Donu.
I-edovce také měly vliv na vznik lordů ve SkandináVii. V nejvyŠŠíchewopských pohoňch jsou ledovce
i v současnédobě - např. v Alpách a $,renejích.

Pás níŽin se táhne z Východoewopské roviny do Severoněmecké nlŽiny, NíŽiny zabírají57 o/o celkové
rozlohy světadílu. Ewopa má ze vŠech světadílů nejniŽŠíprůměrnou nadmořskou výŠku'která činí290
m. NejníŽe poloŽené oblasti jsou v proláklině Kaspického moře -28 m (pod úrormíhladiny světového
oceánu) . Horské oblasti vyŠŠí neŽ 1 ooo m j sou soustředěny především na jihu a západé světadílu - tvoří
necelých 6 %o plochy Ewopy. Nejr,yŠŠím pohoňm jsou Alpy s wcholem Mont Blanc 4 8o7 m. NejvyŠŠÍ
evropskou horskou soustavou je pohoň Ural _ dlouhé 2 5oo km.

Název (stát} výška Název (stát) výška

vm vm
Mont Blanc/Mte. Bianco {Fr.-It.) 4 807 Piz Bernina (Švyc.) 4 049
Monte Rosa/Pic Dufour (Šqýc._It.) 4 634 La Meije (Fr.) 3 987
Dom (Š'qýc.) 4 545 Eiger (Šqic.) 3 970
Weisshorn (Šqic.) 4 506 Mt. Pelvoux (Fr.) 3 946
Matterhorn / MLe. Cervino (Š\.ýc.-It.) 4 478 Ortles (It.) 3 899
Dent Blanche {Š\rýc.) 4 357 Monte Viso (It.) 3 841
Grand Combin {Šwýc.) 4 3r4 Grossglockner (Rak.) 3 797
Finsteraarhorn (Šqýc.) 4 274 Wildspitze (Rak.) 3 774
Aletschhorn (Šrrýc.) 4 r95 Grossvenediger (Rak.) 3 674
Jungfrau (Švýc.) 4 158 Tódi (Šuic.) 3 614
ks Ecrins {Fr.) 4 103 Mulhacén (Šp') 3 478
Gran Paradiso {It.) 4 061 Pico de Aneto (Šp.) 3 404
Tab' 5 Nejvyššíevropské hory

Název (stát) Výška Poslední

vm výbuch
Etna {Sicílie, It.) 3 34o 1992
Beerenberg Pan Mayen.
l
Nor.) | 2 278 r985
Askja(lsland) | rSro 1961
Hekla(Island) i 1491
i

r99r
Vesuúo(It') . 1277 i949
Pico Gorda (Azory, Port.l I O2I r968
Stromboli {Liparské o.. It ) 926 1992
Tah 6 Ftlrnnské činn1 5i;.

^.
 ZEN4ĚPIS V KoSTCE
Vodstvo
Y
Ewopa má r,1.vinutou hustou říčnísíť'Asi 80 o/o powchu světadÍIu 1t ':-. - :nor.áno do okrajových moň
Atlantského a Severního ledového oceánu, 20 o/o plochy Erropr. p::paiá na bezodtokovou oblast
Kaspickéhomoře, kamústínejdelŠíewopskářekaVolha(délka3531 i!'n. plochapovodí 1360oookm2,
prům. průtok 8 22o m3ls).
Řeky východní E\rropy mají nejvíce vody najaře a počátkem léta. nejméně na podzim av zlrné,
Středoewopské řeky mají největŠíodtoky na počátku jara a nejmenŠína poČátku podzimu.
Západoewopské řeky mají největŠíprůto\y v zirné a nejmenŠír,Ietních měsícÍch_ charakteristic\tn
rySem západoewops\ých řekje poměrný dostatekvody po celý rok.
Jihoevropské řeky jsou zásobárny větŠinou deŠťovouvodou, proto mají nejvyŠŠí vodní staly v zimě
a v létě menŠívodní toky téměř vysychají.
Řeka Dunaj - dnrhá nejdelŠířeka Ewopy má proměnliwý odtok během roku. Na horním toku má maxi-
mální průtokv červenci aŽ srpnu (vliv ďpslqých přítokůs r,ysokohorskyrn reŽimem odtoku) a na dolním
toku má maximálrrí průtokv květnu aŽ čenmu (vliv reŽimu odtoku středoewops\ých pňtoků)'
Velké ewopské řelry jsou z větŠíčásti splar'rré' jejich rozvodí b1ivají v nevellých nadmořslých qiŠkách'
a proto j e poměrně snadné budování průplavů mezi j ednotlivýnri vodními toky. Nejýznamněj Šíewopská
r-odnícestavzniklapropojenímMohanusDunajem(spojilyseplavebnísystémydvouvelkýchewops\ých
řek-DunajeaRýna).
\r ústíchřek byly lybudovány velké pňstar,y - např. Hamburk' Rotterdam, I,ond]ýn atd.
Významné je také energetické vyuŽití řek. Ewopské vodnÍ tolry jsou po stránce hydroenergetické vy'llŽi-
l'ány úce, neŽ řelry vjiných světadílech.
VětŠina ewopslých jezer je ledovcového původu. Nejvíce jezer vzniklo v severní a střední Ewopě, kde se
r,1'tvorily po ústupu per,rrinského ledovce celé jezerní ploŠiny,např. Finská, Mazurská a Meklenburská
jezerní ploŠina. VAlpáchjsou častájezera hrazená čelnímimorénami horslých ledovců, např. Ženevské
jezero,I,ago M2qgiore atd. NejvětŠíewopské jezero je LadoŽskéjezeto (18 39o krnz) _iezero tektonÍckého
původu přemodelovan é erozi perminského ledovce.

Název Délka PovodÍ

vkm v kmz
Volha fvolgď 3 531 360 000
::
Dunaj (Donar:, Duna, Dunav, Dunárea} 2 850 8 17 000
:

.... 2 428 231 000

::ť
Dněpr 2201 503 000
.

Kama 2 032 522 0AO

Don r 870 42i3 000
1 809 322 o,o,A
1 480 2+5 000
1 42A 142 000

ifu
Dněstr
L 367
I 352
129 000
72 000
Rýn íRhein. Riin.| I 326 224 4AA
Sev; Dvina (-Suchona) 1 302 367 000
Desna I L87 89 000
Labe (Elbe) 1 165 144 055
Vyčegda 1 070 123 000
Wisla r o47 1p.4 424
I-oire 1 020 115 000
zapactnr ljvlna 1 020 88 000
Tisa {TÍsza) 997 r57 000
Meuse (Maas) 950 49 000
Tab' 7 Nejdetš: evropské řeky

.
tn
 EV RO PA
v
Plocha Maxim. Nadmoř.
Název v km2 hloubka wýška
vm vm
LadoŽské jezero 18 390 225 n

oneŽské jezero 9 616 L24 32

Vánem 5 545 93 44
Saimaa 4 400 58 76
Čudskéjezero _ Pskovské jezero 3 650 I4 30
Váttern 1 9t2 12A B8
IJselmeer 1 250 6 o
Vygozero 1 159 4A 29
Má]aren 1 140 64 1

Beloje 1 125 11 110

I'arJanne I 065 93 78
Inari 1 000 60 t.t4
Il'men' 982 11 18
outujárvi 980 38 124
Topozero 910 56 109
Kallavesi 900 1o2 85
Imandra 880 67 I26
Pielinen 850 48 '94
Bďaton 591 11 106
Zenevské (I,ac Léman/Genfer See) 582 310 372

Tab. 8 Největšíevropská jezera

Fndnebí
Er,ropajevelmičleniýsvětadíl, aprotozasahujepodnebnývlivmořehluboko dopelrriny' pouzevýchodní
Ewopa má typické kontinentďní klima.
Klimaticky patň Ewopa do čt5ř podnebných pásem. NejvětŠíčást Evropy se nacházív podnebí mírného
pásma. Severníčástperrninyjevpásusubarktickém (subpolárním) aostrovyseverníholedového oceánu
(Špicberky, NováZemě)jsouvpásuarktickém. NapobřeŽíanaostrovechStředozemníhomořejepodnebí
subtropické.

v EvRoPĚ fzERozLIŠrt ŠpsrPoDNEBNýCH oBLl\STÍ:

1) oblast Středozemního moře má horká, suchá léta a zirny zde b]frrají mírnéa deŠtivé'Vysoké letní
teploty na pobřeŽí jsou zmíhovány ochlazujícím l.livem moře.
2) oblast Střední Evropy má přechodný trp podnebí (přechod od oceánského ke kontinentálnímu
klimatu). Podnebné vlir,y atlantské (pňmořské) se uplatňují hlar'ně v létě (nejteplejŠíměsÍce červenec
aSrpen, nejvíce sráŽekvčenmu ačervenci) ar.Lirr.rÝchodoer,ropské (kontinentální) se projer,'r-rjíhlar,rrě
v zimě (nejchladnějŠí měsíce leden a únor. r. těchto měsícíchje také nejméně sráŽek).
3) Alpská oblast - významný klimaticlý předěI mezi stredomořským podnebím na jihu a přechodným
středoer,ropslým na Severu. SněŽná čára r'Álpách je kolem 30Oo m. n' m. Pro alpskou oblast jsou
charakteristické teplé horské spádové větry'_ fénl
4) oblast západni a severozápadní Evropy má prímořské mírnépodnebí s časými sráŽkami, které
převládají hlarmě na podzim av zirné, Je zde lrrazní. oteplujícíúčinekSeveroatlantského proudu
neŽ přísluŠí
(teploty v této oblasti jsou r,yŠŠÍ, dané zeněpisné ŠÍřce).
5) obtast wýchodní Evropy má typické kontinenrď:l p - c:-rebÍ s r'e llq,rni amplitudami teploty a menším
mnoŽsMm sráŽek {maximum sriáŽekje V létě]. o.cia=.- ::'a diouhé studené zirny a horká, krátká léta.

^t
 ZEMĚPIS V KoSTCE
V _3o.C)'
6) oblastseverníEwopymásubarktickéaarkticképodnebí.Zim}-jsouzdedlouhéstudené(aŽ
léta jsou krátká a cr'laana. Během roku malé mnoŽství vodních
sráŽek (přer.ládají sráŽL<y sněhové).

Půdy, rostlinstvo a živočišstvo

_ čerr'enozemě a navápencích
Ve středomořské oblasti se'"yvinuly hlarrně půdy subtropiclých oblastÍ
rendziny. Půdyvtéto oblastitvořívětŠinoutení<ouwstvu. Tam' kdebylodstraněnpůvodnívegetačníkry't'
probíbizrychiená eroze,která zvláŠtě pri pobřeŽí místy zceLa obnaŽIla skďní
podk1ad.
Stromyakeřemají
Středomořskávegetacejepřizpůsobenasezonnímusuchu. Převládají vŽdyze\enélesy. porosty subtro-
h,rdé a koŽovité tisty. ťmístecn'"yxacených 1esů rostou p.orosty macchie-^křovinaté
ještěrek a hmyzu'
piclých tvrdo1is!ých dřevin (vavňn, -}'tá atd). Žiiezde véke mnoŽsM ptáků, hadů,
a černozemě, ve středních
V oblasti mírnéhopodnebného pásu - v níŽinách jsou ryvinuty hnědozemě
polohách převtádajíhnědé lesní půdy av pohoňch podzolové půdy.
lesy, podél řek luŽní lesy, v pahor-
V minulosti tvoňly rostlinný kryt v rovinách trarmaté porosty a dubové
bukové ajehličnatélesy.
katinách dubovo-jehličnaté lesy ave wchovinách a hornatinách
poslry'tovďyvhodné podmínlry pro
oblasti smíŠenýcha listnatych lesůvmírnýchzeměpisných Šířkách
stupněm přeměny původ-
rozvojcivilizace, a proto se t5rto oblasti stalyv souča".,o"ii ú""mím s r,yso}ryrn
hustá komunikací a sídel.)
ního prostŤedí. (Na místě původních lesůj"sou dnes pole' toulry a síť

Ve rwsolých horách ser,yvinulyvýŠkovévegetační stupně-např. vAlpách aKarpatech'

pásma listnatych lesů je zubr
Z-.1Ťenamá ýpické zástupce _ např. největŠímŽivočrchem ewopského
V lésích mímého pásu Žije mnoho jelenů,
el'rops$, ktery Žije v ge1ovczskem naroáním parku v Polsku. dále zde Žije mnoho
je bohatá ptačí fauna,
srnčÍzvěře, prase divoké atd' Kromě mensich hlodavců zde
plazů, oboj ávelníkůa hmyzu.
V oblasti severníErrropy převládajípodzolové půdy avnejsevernějŠíchoblastechjsoupůdydlouhodobě
zmrz|é' tzv. permďrost.
zvané tajga, směrem k severut
VjiŽněji poloŽených oblastech severní Ewopy jsou rozlehlé jehličnatélesy
Částech sevemí Ewopy rostlinstvo
Vegetace řídne a tajga přech ázív |esotundru a v nejsevernějŠích
prědstar,rr3e trrrrdra (keřová, mechová a tiŠejníková).
v zimním období bílézbarvení'
Zv1ÍenaseverníEwopy je druhově chudá, v tundře savci a ptáci mívají
NejznámějŠím savcem tundryje sob'
např. liŠkasevernÍ, ueioi.,r sněŽný, zajíc bělák atd.
územích(národní parlry, chráněné
Původníuspořádání pňrodních poměrů se uchováváv chráněných
krajinné oblasti a přÍrodní rezervace).

Název (stát}

Vy"'ké T"''y - Hohe Tauern (Rakousko) 10 000

Pečoro-IlyčskijZapovednik (Rusko) 7 2L3
Hardangervidda (Norsko) 3 430
Lake District N. P. [Vel- Brit.] 2 25r
North Wďes N. P. [Vel. Brit.) 2 188
Šumava_ Bóhmerwald (ČR-SRN) 1 860

BělověŽsW N. P'-Bialowieski L 2g2

P. N. (Pol.:Bě1orusko)

Tab' 9 Známé evropské národní parky

3.4 0bynatelsluo
VEwopěŽije695mil.obyv'pňhustotězalidněnínecelých67obr-;. na l km2 (i-996) Ewopajenejhustěji
_ \Ionako, Vatikán) mají Nizozemsko
zďidněný světadíI. N";.,ětsii,,stotu zalidnění (kromě malých s:a:u
A 18
 EVROPA
V
377 obyv.na 1 km2, Belgie 328, VelkáBritánie 2-|o' Německo229,Itálie 189 (nejhustŠíosídienímajÍjŽní
části Velké Británie, státy Benelrrxu, PorynÍ a Ponrň r' Německu a Pádská níŽina v ltarii)
.

NejmenŠíhustota zalidnění je v severslých státech: Island 3 oby,v. na l km2' Norsko 14 a Finsko 17.
Ewopa má nejmenŠípopulačnípňrůstek _ 1 promile, tento pňrůstek je podstatně nlŽši, neŽv ostatnÍch
světadílech. (NejvětŠípňrůstek z ewops}ých státu má Albánie - asi 18 promile, značný pňrozený úbytek
obywatels tv a ZazÍLaÍneflává M aďarsko)'
V Ewopě probíhá intenzirmÍ urbanizačníproces, pň kterém docházík relatirrnímu i absolutnímu růstu
velikosti měst. Tento proces probíhá zejrnénav západní a střední Evřopě. Ve městech se soustřed'uje
v průměru asÍ 70 7o celkové ewopské populace. V někteých r,yspělých zemích podíl městského
obyvatelstva dosáhl i ví ce neŽ 8o 7o - např. V Belgii a na Islandu úce neŽ 9o %o. Nejmenšípodíl městského
obyvatelstvaje vAlbánii _ asi 35 o/o' K největŠímměstslým a$lomeracím v Evropě patň paŤŽská a lon-
dýnská. Srůstáváním aglomerací se q'tvoříly dvě ewopské megalopole - anglická a rýnsko-porúrská
(kaŽdáz nich má úce neŽ 30 mil. obyvatel)'
NejlidnatějŠímstátemEwopyje Rusko (vewopské částíŽije 1o8mil. obyv.)' nadruhémmístěje Německo
(82 mil.)' potomnásledují tři státys pňbliŽně stejnyrnpočtem obywatel*VelkáBňtánie (58 mil.)' Francie
(58 mil.)' Itďie (57,5 rnil.) avíce neŽ5o mil. obyv. má také Ukrajina (51 mil.). Nejméně lidna!fun státem
Ewopy j e Vatikán (7oo oby''.)
NejpočetnějŠíetnickou skupÍnu ewopských národů tvoří Slované (asi 24o mil.) - východní Slované:
Rusové, Ukrajinci a Bělonrsové, západni Slované: ČeŠi,Poláci, Slováci aLwŽiČtíSrbovéa jiŽni Slované:
Bulhaři, Chorvati, Sloúnci, Srbové, Černohorci a Makedonci. NejpočetnějŠískupinu následují dvě
pňbliŽně stejně početnéetnické skupiny - germánská a románská (po 18o mil. obyw.). Do $ermánské
skupiny patň Němci, RakuŠané,Angličané,Nizozemci' Fňsové, Mámové, Dánové, Švédové,Norové
a Islanďané.Do románské skupiny řadÍme Francouze, Vďony, Španěly, Katďánce, Itďy, Portugďce,
Rumuny, Moldavany a Rétoromány.
K dďŠímj azykoqýrn skupinám patň národy mluvícíugrofinskými jazyky - Maďaň' Finové a Estonci,
baltskou jazykovou skupinu tvoň Litevci a LotyŠÍ,keltskou skupinu reprezentují Irové a Bretonci.
V Ewopě ŽIjítaké národy tvorÍcísamostatné větve indoevropské jazykové rodiny - Albánci. Řekové,
Baskové. Rómové atd.
Skupinu hamitskosemits\ých národů tvoň Žide a erabové a k národům altajské jazykové rodiny patň
Turci a Tataři'
obyvatelstvo Ewopy vyznává předevŠímkřesťanské náboŽensM. Římskokatolická církev převládá
hlarrně v jiŽní' střední a částečnězápadní Ewopě. Protestantské církve dominují v severských zemích
a ve Velké Británii' V Německu, Nizozemsku a Ve Švýcarsku ŽijÍ katolíci i protestanti. Pravoslavná
církev je nejúce rozŠÍřenave východní a jihoqýchodní Ewopě.
Islám r,yznávají věiícív Turecku, Albánii a v Bosně a HercegovÍně'

3.5 Hospoilářstuí
Zá|<7adnirn rySem hospodářství Ewopy je prohlubující se vzájemná závislostzerni a jejich hospodářske
propojováni_nazáL<Iaděvědeckotechnického pokroku a prohlubování dělby práce.
Celko.qý hospodářslý potenciál Ewopyje rozsáJrlejŠíneŽ potenciál USA' nebo Japonska.
V hospodářství er,ropslých zemí existují značnérozdí]v mezi ekonomikami lyspělých států (člens\ých
zemí EU a ESVo) azerní postkomunistické Erropr''

Zemědělství
ZemědělsMr,yspělých ewopslých zemí na rozdílod transíormujícíchse ekonomikzemívýchodní Ewopy
mál'ysokouúroveň, vyznačuje se intenzitou. rrspělou agrotechnikou avysolýmstupněmmechanizace
a chemizace.
Zemědělskávlrroba je základní hospodářskou formou ''l-rzití pud1,. Vzhledem k tomu, Že ewopské půdní
zdroje jsou velmi omezené, není velká perspektir-a k roz'šiřol.ánÍ rj.roby potravin.

A.:
 ZEMĚPIS KO STC E
V
VevětŠiněewopskýchzemípřevazujeávočiŠnávýroba. Ewopskézernézaujímajívýznamnépostaveníve
světové produkci masa, mléka, pŠenice' áta, brambor' ovoce avína.

o}laéti' Ptidy obdělávané Louky a I.csy Bť ho.

zeme. celkem půdy pastviny a néýuŽité
mil. ha půdý
v procentech celkové rozlohy
'1,9's4 6 t+ 26,L 29,o .33,3,,
.. ..6€9,6 Žg;2 1S;? 3q8 26r8,
..
.........ái,g
55.O
37,:7':

sZ,
:::::::::::]:.
.13;O

2
4
.Ž7:6
}..Í,7..
=l.8,3
35,Ó BS,8 r 29,7 2,1.6,,,,
,:,,,,,,,,
,::,:,1:, .=3Or4 47.L ,L.4=|2 28,9 --9,9. :,,

::!: , ri :'a
:,.,,:,:t,,,,,-
$; 34,6 3'Ú.rÍ ,2&,2, *B;5',,,
;'':,29,
=:
: :: ::::,,: a::
!! ;tZ: 45,9 ',9,9 16,5
.Elri,
' I'23 I
:;;;;:1',1-'1
':r 20.8 29,8
'1,1,,

44,7 =8;7
.|:
,,,,,,,

1r.o 36.9 I7A 35,9

......
9.8
s,z
.::t=:i::

:::::::::::l:::
,,53-.,,1 1g,o 18,5 ..:1's,4 :.:l

$....
,::=::.::,, ::::: ::: ]::::: ]

.:t
4.2 :S9,;S :i4i$ ,11,9
i i:
,.-.,:.979
,..: : ,,,,:

7,8 4,9 i[$,5 :9,;7:,,:

Tab' 10 VyužitípůdnÍho ,;,o, , , ,,,,

obÍasti' země ošev$i.ploch4... tl. ha} Sklizeň (qit€

...=
$vět. ]....... .=. ..žÍ5l9 5:7;
Ewópa ,,$Sia lS5;O ,,,,.,

Francie 4,6 30,6

NemecKo :.::. XA ,ie
uKraJrna 4,5;, lsnS
V. Britaníé
i.i,UB' :
ls,l
::::
IUUre .,,..-i*;3,
,,:..,.,,,,,7,t:r8

,:;;,:',Zli ,'
V; Britanie ...: .7,,?.

Rumunsko 2;4
,

..,,,,,,,,, 6,O
MaďarŠko . :: 1O 4,9
-.
Spanělsko ','1
t
z,o 4,3
'1.:3
Bulharsko 3,8
uansKo
'
-'+6 3,7
Óéšm repúnum
. O'8 3.7
Jugoslávie '','l,, o,g 3,5
Recko o,g 2,4
- 22;! 3.2,L
'Rúry..tcďý.*-. ..'
..-...
Tab. 11 Pěstování pšenice v r. 1994

20
^'
 =r=^:l
Y
Skot kesata oýce
Oblasti'. Stav Obldt stav :o$ stt;
..ze*é ,.,. $taV
ks) z€mě .{mir. {.ir. ks} (mil. kpl .

Svět....-.:
'eÍně........ 1288,1 sYět 875.,4 Svět 1086,7
Sno'Pa 138,7 EyÍopa 188,6 Ewopa 136,1
-Ukr a 2r,6 Německo 26,0 V. Británie 29,3
FŤarrcie 20,1 Polsko 19,,.5 Španělsko is,a
Iw Rumunsko 11,5
1

15,9 Španělsko
l

Němécko
v.....BritiáÍIie LL'7 Lllaajina 15,3 Francie 10:5
I..EIi" 7,7 Nizozemsko 14,O Itálie lo'4
*"tt .,'- 1s:,4 Řecko
,

Fólsko 7,7 9,6

[,0,,9 Ukra.lina
,,,,,,.,
Il:!9, 6,3 Dansko..::.. 6,i
BčIor.us.ko 5,8 Rumun-,9,.1<o ....'.,,, 9'$, Irsko
Spanělsko 5,o Itďie 8,2 Portugďsko 6,o
Rusko (celý stát) 48,9 Rusko (celý stiit) 28,6 Rusk; (celý stát) 41'1
Tab, 12 Chov skotu, prasat a ovcÍ v r' 1994

' uutt u tl
Maso

ffi;
mil! t oblqqti' ?94ě jffiil=
458,6 Slět L94,7
':
18li2 Evropa 4á,8
Némecko i8, É."ili. 6'1
Francie 25,o Německo
.

5"8
Ukrájina 18,o Itálie 4'o
Ý. artunie l5,o Španělsko] .3,B

Polsko l2,2 BritrínieV. 3.3

lo,i Ň'ozefukó 2'8
ffi:."'*=uo 1O,3 Polsko 2,4
Šp",,ercto 5,7 Ukrajina 2,7
ilk; 5,5 Dánsko ]'.' 1'9
gělórusko 5,3 Belgie + Lucembursko 1,6
Rusko (célý ctát} 44,o Rusko (celý stát) 7,ó
Tab. 13 Produkce mléka a masa v r. 1994

v EvRoPĚ JE Roz\nnruTo PĚT HLÁvNÍcH TEÚ zpnaĚnĚr,srrrÍ:

1) Středomořské zemědělství - se zaměřuje hlavně na pěstování subtropického ovoce, oliv, tabáku'
vinné révy a zeleniny' Významný je zde chov or'cí akoz' Hlar.ní produkčníoblasti: Itálie a Španělsko.
2) Intenzivní obilnrářství - se zaměřuje hlarrně na pěstování pŠenice' ječmene a kukufrce. Nejvýzrram-
nějŠíprodukčníoblasti: PaříŽská pánev a A}nitánská níŽna ve Francii.
3) Intenzivní smíšenézemědělství - se zaměruje na obilnářsM (pšenice, ječmen, áto, oves) zahrad-
nictví, chov prasat a pastevectví skotu. Nejintenzirnější zemědělství má Nizozemsko a DáLrrsko.
4) Živočišnáwýrobazaměřenánamléčnévýrobky(mtéko.máslo's1ýry).Hlar,rríoblasti-pobřeŽíSever-
ního moře, Alpské zerně.
.
Z'
 ZEMÉPIs V KosTCE
Y
5) Východoevropské extenzivní zemědělství - pěstování plodin a chor- dobýka v ňdce osídlených
oblastech. Hlarmí oblasti _ Rusko, Ukrajina, Bělorusko.
V er,rops}ých zemíchje celosvětově významný rybolov, např. v Rusku, Norsku a Dánsku, vpřepočtu
na jednoho oby'vatele vyniká Island.
Významnou těŽbu azpracováttí dřeva má Rusko' Svédsko a Finsko.
Prrirnysl
Vrámcimateriálníqfrobysiprůmyslvewopsk5Íchzemíchstálezachovávávedoucípostavení. Základním'
tzv. klíčoqfrnodvětúmprůmyslujeprůmysltěžebníahutnictví.TěŽbanerostnýchsuroúnmávEwopě
dlouhodobou tradici. E'"ropa má vŠestrannénerostné bohatsM, ďe bohatá loŽiska bylra jiŽ v minulosti
intenzi'rní těŽbou z větŠíčásti vyťěŽena. V současnédobě se geologové zaměřili na méně kvďitní zdroje
staqýchloŽisek-jejichŽtěŽbase stďadíkyvědeckémupokroku ekonomickyefektivní. Většině ewops\ých
zemí vlastní nerostné zdroje nepostačují a hutnicM je odkázáno na dovoz surovin.

Vlfroba V;fooba Podíl na

TěŽba žeI. Výroba oceli, mil. tun oceli na světové
surového
Oblasti, rudy, ŽeLeza, obyvatele, qýrobě
zerné mil. t, mil. t, kg, oceli, oÁ'
t992 r992 1937 1950 1970 1980 1990 1992 1992 7992
svět 1 ooo 55o 135 L92 594 7o,5 770 722 136 LOO,O
Evropa 15o 2Ló ó7ó 106 2o,o 360 26,5 376 6,42 5,2,L
L-lrrajina 100 59 I 84?535341 981 5,7
\ěmecko o'1 30 19 15 50 52 44 39 493 5,4
Irálie 12 2 217272524 438 3,3
Francie 9 L4 8 92423 19 18 313 2,5
Y' Bri|ánie o'1 L2 13 17 28 lt 18 16 280 2,2
Španělsko 5 6 0 t71313L2 3T4 L,7
Belgie I 4 4 13 12 tl 11 1 148 1,5
Polsko 8 1 ,3 t2 19 13 10 256 L,4
Česká republika to 2 3610107 7rl 1,O
Rumunsko O,7 7 o 1713105 236 o,7
Nizozemsko - o 02555 358 o,7
Švédsko 2g 2 1 25444 502 o,6
Rakousko I r4444 502 o,6
Lucembursko 3 36533 7 930 o,4
Slovensko o o2433 7\7 a,4
Rusko (celý stát) Lov 59 I 19 64 84 90 67 449 9,3

Tab. 14 Těžba železnérudy, pradukce surového Železa a oceli

V Ewopě je značnébohatství černéhoa hnědého uhlí. K nejdůleŽitějŠímnďeziŠtímčernéhouhlí patň pře-

devŠímloŽiska v Německu, Polsku a na východní Ukrajině. Ropa se dobý'vá hlar,rrě ve středním Povolzí
vRuskuazeŠelfuSeverníhomoře (Norsko,VelkáBritánie]. NejznrímějŠíloŽiskazemníhoplynujsouvNizo-
zemsku. VýznarnnátěŽba kvalitníchŽeLezných rudjeve Svédsku av ewopské Části Ruska. Uranové rudy
se těŽíve Francii a Českérepublice. Drahých abarerrných kovůje poměrně málo' Ewopamávelké zásoby
stavebnÍho kamene' zemin a nekovů. Světově ýzrramná jetěžba draselných solí - Německo, F.rancie'
V posledních desetiletí clnzaznarnenalavyrazný rozvoj základní průmyslová odvětví - elektroenergetika
a průmysl zpracovatelský. Elektroenergetika ovlilrrluje rozrnístění hospodářství. Růst spotřeby
elektřiny ja charakteristiciq.rn znakem rozvoje vyspělých států. Evropa je na pn'ním místě ve výrobě
elektrické energie - pŤed Ser'ernÍ Ameňkou a Asií.
VětŠinaewopských státu rrrábi elektrinu hlarměvtepelných elektrárnách spalujícíchuhlí. Lelrrýproud
lyráběnývhydroelektrárnáchlr.uŽívajípředevŠímzemě, jejichŽvodnÍtokymajíznačnýhydroenergeticlý
.
//
^^
 VRO PA
V
potenciái (Skandinávské země a Alpské zerně). Jaderné elektrárny se budují v Zemích. ve kterych je
nedostatek levných paliv a kde je velká spotřeba elektrické energie (Belgie, Francie)'

kwh)
obtag5..: Vyrob" (Tl9.
....ZeI\e...... ,n.,......,950 r98o 1990 1993
u'isffiř.
PodÍl iaderný.eh Podíl vodnícřr Produkce na
e'e55ár{:ňr.
ÍB&"i*.liil
Svět 46íJ 99o 8 2241L 8o2 11 260 Í7.;7 19,4 2 23,A
Ewropa 20ró 3782467 2803 4042 27,Ú L7,5 7..,8'9,4
Německo 44 65 468 563 526 D,a , 3,9 ,5:57,
Francie 20 35 25g 42O a tól
,

4TI 78,t 14,4

Británie 33 éi 285 3l9 sis .., r'B ,,5,,550
Úkrajina 9 15 236 298
,2,7'5,- ,.1::: ::::

%ó 4 +si
Itálie 15 25 186 2I7 223 "t= '
.t- ,,t,-..

''19"9
,'.

,::::,3'lgo5-
::::::=: ::

Špancišt<o 3 i 11o 151 156 S5;E 16,5 3 949

Svédsko 8 18 97 L46 |44 42,4 76 297
:..Ďg"3:
Polsko 4 I L22 136 ,,,,,,, -:.,

134 .::.
.,=
,,,,,.,*rr,.. ,:3."418&
Norsko 10 18 84 I22 .',,'
,

: fi ::
''i1
,,
rt:::=::r::

I2O , Ž7.:..::6

i:ůT*"-"
....4á ,,:r=
t-
* ..'.triló€
:; :=:: .r I 't::.

so,0 o,5 = 931

Šqýca'"t.o 10
,.:::,aa : :

49 ;á
:::::::::

I 7r4
:::::::::::::a:::

61 3r8,2'
:.:]]: ',..-'1,1,,89i8:

Finsko 3 'o4 41 54 61 32;6 ::,:rp

Česká.;ilbiik" 4 8 52 62 59 2r,2 i..i
:r,pt
,.:..:s'z':m
Rumunsko | 2 67 6;, ;; -=a
,,.- 23.3 "2 415
Rakousko 3 6 42 50 53 ,,,
j.,,
-.,,, ;,..t 66'1 6 590
Rusko (celý stát) 23 63 8o5 r o82 gti? L*,18.
,::
19,3 G 474
Tab' 15 Evropa produkce etektřiny. (Stáý, které vyrobily v Í993 více než 50 mÍd kWh.}
- r'

NejdynamičtějŠírozvoj v ewopské průmys-

lové ýrobě zaznarnenávají odvětví zpraco- Qb.lastl'=rfió tis. ts
vatelského průmyslu - strojírenství a che. sryět #ziFg
mický průmysl' Tato průmyslová odvětví E"";p*
jsou náročná na kvďiÍikovanou lidskou 13 320
práci' Nemécko ==s'..926

Na strojírenslý region, kteý tvoří staý EU, rYut 3 103

pripadá 30 světové strojírensképrodukce'
"i.
Špa'Ji"to ,.-:1::53,1
-|!=
%o
,::;:;1,:,:
v. Británie
,:;;',
Ve strojírenství ewopslých zemí dominuje
elektrotechnika, elektronika a doprarmí Itálie
strojírensM - zvtáště qýroba automobilů.
Belgie i1...Éa
'ttn==..]

Chemický průmysl v Er,ropě soustředuje

Polsko
:

zhruba 1 /3 úhrnnéchemické produkce svě- 334

r
:

tka.
:::,:,,,'=:
ta. Č.e..9.4 .=...fip
Nejqýzraměj šíoblastí soustředění chemic- své*Jt<o "='E
kého průmyslu je západní Ewopa (Němec- Ukrajina ..,='ry
ko, Nizozemsko, Belgie). V tomto regionu
převaŽuje petrochemic\ý průmysl oriento-
Nizozemskc :::.:1

vaný na dováŽenou ropu. V pňstavech Ruskó (celý stát} 956

Rotterdam a Antverpy byly vybudovány
Tab 16 Evropa
obrovské rafinerie ropy, které zásobují svý. - uýroba osobních automobi!Ů
(Země, které vyrobily v r, 1993 vÍce než 1Oo
mi polo'tovary chemické závody v povodí
RýnaaSeldy. tis' osob. automobitů)

A
23
 ZEMĚPIS V KOSTCE
V
Petrochemie a výoba průmyslorrch hnojir. jsou nejrychleji rostoucí obon- chemického průmyslu.

Výroba (v milionech tun} Spotřeba hnojiv

Oblasti, v zemědělsťví
zerně dusíkaých fosforečných draselných hnojiv v r. \992/93
hnojiv (N)hnojiv (PrOb) hnojiv (IlO) celkem (mil. t.l
Svět 79,9 34,8 23,4 L38,2 125,9
Evropa 16,2 4,8 8, I 29,L 19,9
Nemecko L,2 n? 3,5 4,9 ).R
Francie 2,6 L,4 nt 41 2,9
Spanělsko
x,,,
0'6 o,1 3,3 4,O r,4
V. Británie 1'3 4,7 tT 3,1 4,5
Itálie r,B 0,3 2,1 o,5
Belgie i,l o,3 1Á
a'Ť 1,2
Polsko 0,6 o,2 0,6 r,4 I,D
Ceská republika o'8 o,1 0,5 r,4 2,L
Švédsko l,1 o,3 r,4 o,4
Ukrajina 1,0 o,3 0,1 7,4 1,9
Nizozemsko O,8 0,3 1,1 0,3
Rusko (celý stát} 5'7 2,g 3,4 11,9 5,5
Tab. 17 Evropa
- produkce průmyslových hnojiv
(Země, které vyrobily v r. 1993 vice než 1 mi|' t' průmyst' hnojiv)

3.8 0blasti Europy

V Evropě jecelkem 43 svrchovaných států.
Rusko je zaÍazeno k ewopským zemím,
i kdyŽje státem euroasijslryrn. Turecko' kte-
ré zasahuje do Ewopy jen SVoLl malou částí
(23764 km2) se zaÍazujekasijs\fon zemírn'
Tňcet e'"ropských států má prímořskou po-
lohu' tňnáct zemíjermitrozemských (Arrdor-
ra, Bělorusko' Česká republika, Lichten-
Štejnsko, Lucembursko, Maďarsko, Make-
donie, Moldavsko, Rakousko, San Marino,
Slovensko, Švýcarsko a Vatikán).
V Ewopě je 3l republik, 11 konstitučních
monarchiÍ, 1 absolutní teokratická monar-
chie fVatikán) a britská kolonie Gibraltar.
Ewopslý světadíl Se ob'"ykle členína
6 oblastí:jiŽní, západní, severní, střední, ji-
hovýchodní a východní Evropa.

r----------:-::'l
l
r n0vy0I00nl
ffi
Yluruulil
=E::::ffi

'
.a L+
3.6.1 JIŽNÍE\rRoPA
JÍhoewopské země se rozkládají na po1oostro.'.ecil jiŽní Ewopy a na ostrovech At1antského oceánu
a Středozemního moře.
JiŽní Ewopa byla centrem anticlých ríšÍ.\- antickém období zde by|y rybvořeny v řecké a ňmské
společnosti kulturní hodnoty, které se stalr- zák1adem er.ropské vzdělanosti.
7.nrné jlŽni Ewopymají řadu společných ry'Su _ napr, rázreliéfu, podnebí a rostlinstva.
Přírodní poměryamnoŽství kulturních památek posk11tujívhodné podmínkypro různéforrny cestolrrrího
ruchu - Španělsko, ItáIie a Řecko patň k nejnar.Štěr'ovanějŠímzernírnna světě.
Nerostnézdrojejsourůznorodé,ďemnoŽstr.ízásob nepostačuje potřebámhospodiířsM. Velkýmzáporem
je nedostatek energeticlqich zdrojů - uhtÍ, ropy a zemního plynu.
Stď]fun problémem zerni jtŽniEr,ropyje častá r,.ulkanická a zemětřesná činnost.
V minulosti patňla jiŽní Ewopa k nejchudším oblastem celého světadílu, v zemích jiŽní Evropy byla
rozsá}tlá emigrace do zahraničí.V současnédobě jsou stáý této části Elropy ekonómicky
zeměmi. Průmyslově nejr,yspělejŠíje Itálie a Španělsko. "v"pery'.i

obr, 3 oblast jižníEvropy

Oblast, stát, území IIlavní město

JiŽní Ewopa r 030,9 IL7,5 1t4
Španě1sko 504,8 39,6 /ó Madrid
Andorra o,5 0.065 143 Andorra la Vella
Gibrďtar (závislé uzerni) o,0065 0,o28 444 Gibraltar
Portugďsko 92,r 9,8 106 Lisabon (Lisboa)
Itálie 30L,2 57.2 190 Rím {Roma)
San Maríno 0,06 0.025 403 San Marino
Vatikán o,0004 o.oor ) 500 Cittá del Vaticano
Malta o,3 0.,1 1 200 VďIetta
Recko 131,9 10.+ 79 Athény {Athinai)
Tab, 18 Státy a územíjiŽní Evropy

':
^.
 ZEMĚPIS KOSTCE
V
ŠpaNĚrcxo (Španělskékrálovství)
Stát na $,renejském poloostrově a na Kanárslých a Bďeárslých ostrovech.
Státní zÍ1zeni: konstitučnímonarchie v čele s králem
Přírodní poměry - VětŠinu územívyplňuje rozsáh|á náhorní ploŠina(Meseta) ' nad
kterou r,ystupuj e pohoří Kantaberské, ve střední oblasti Kastilské a Iberské, najihu
Sierra Morena a Sierra Nevada s nejr,yŠŠí horou Španělska- Mulhacén
3 478 m' n. m. Na severovýchodě je nejrozsáhlejší pohořÍ |yreneje.
Kanárské ost.ror,yjsou sopečnéhopůvodu. RozsáhlejŠíníŽinyjsoupňdolníchtocích
Guadalquiviru a Ebra. VětŠina územímá subtropické' středomořské podnebÍ'
rmitrozemí má podnebí suché, kontinentální a na atlantském pobřeŽí je podnebí mírnéoceánské.
Rostlinstvo je subtropické s porosty macchie' korko'4fon dubem, listna$rni lesy, křovina!foni porosty
a trarmaými stepními porosý. Na severu lesy smíŠenéajehličnaté.
ŠpanělskomáýznarrnébohatstvÍrud kovů-ŽeIeza,o|ova,zinku, mědiartuti (vprodukcirtutijeŠpaněl-
sko na 3. místě na světě).
oby-rratelstvo. Španělskoje mnohonárodnostním státem. obyvatelstvo tvoň Španělé,Katalánci' Gďicijci
a Baskové. 73 7o populace hovoň Španělsky. 70 o/o obyvatelstva Žije ve městech.
Hospodářství. Španělsko je r,yspělý průmyslový stát s výzrramným nerostn5irn bohatsMm, člen EU'
Španělsko zaujirná významné místo v mezinárodních dopravních službách a v cestovním ruchu
(rozsahempňjmůzcest. ruchujena4. rnístěnasvětěapočtemzahraničníchnávštělrníků-4s' 1mil. osob
vr. 1995 _na2. místěnasvětě).
Pnirrryslováwýroba. Strojírenství (doprarmístrojírenství-ýrobaautomobilů,lod'arství,elektrotechnika,
inve stičnícelky), průmysl báňslý, metďurgichý' petrochemiclý.
Tradičníje průmysl potravinářský, textilní a koŽedělný.
Vzemědělství převaŽuje rostlinnáqýroba-pěstují sehlarmě obilninyastředomořské plodiny (olivolrník
- v produkci oliv l. místo na světě, citrusy - l. místo v Ewopě' vinná réva - v produkci vína 3. místo na
světě, tabák, bavlník' banánormík (Kanárské ostrovy)' mandloň.
Živočišnáýroba-chov ovcí,koz' skotu, oslů. Významnýje rybolov.
Po sTR/4'NcE HosPonÁŘsxÉ sE ŠPANĚLsiKo pĚr.Í Nn. + oBÍ.ASTI:
1) východ - hospodářsky nejvyspělejŠíoblast. Hlarmí centra oblasti Barcelona a Vďencie. Průmysl -
doprarrní strojírenství (automobily Seat), texLilní průmysl a petrochemie. Zemědělství - intenzirmí
průmysl, vinařsM a zelinářsM (9o o/o sklizně citrusů a25o/o produkcevína).
2) Sever-oblasttěŽebníhoaenergetickéhoprůmyslu(zdrojeuhlí,vodníenergiearudkovů).Hlavnícentra
Bilbao a Oviedo. V zemědělství převládá ŽivočiŠnáv1roba - chov skotu a prasat. Významný je rybolov.
3) Střed-nejrozsáhlejŠíoblastŠpanělska.Význarrrtázernédělskáoblast-produkceobilrrin,luŠtěninavína.
Ve stepních územíchje nwtne z.avtaŽovátli. V horských oblastech - chov ovcí. Hlalním centrem je Madrid
- hlarrní město státu ' sídlo lcá]e a ústředních úřadů, dďŠíqiznamn á centra 7-atagoza a Vďladolid .
4) Jih fiih $rrenejského poloostrova a Kanárské ostror,y)' TěŽební průmysl (pynw' rtut). Zemědělství
(bavlník, ýŽe' vinná réva, olivy' banány (Kanarské ostrovy)' Hlar,ním centremje Sevilla.

Anoonna (Andorské kníŽectví) Gmnar,tan (Britské územís rozšířenou autonomií).

b í1't)ý Stát v $rrenejích, na hrani
,
'.J -l?
'l !Š cích Francie a Španělska.
Andorské kníŽectvíje pod Statní zÍizeni: britské závis(é
společnou ochranou fran- územi v čele s bňtským panov-
couzského prezidenta níkem.
I'b.fi.K
-;,:'l a Španělskéhobiskupa ze
_i sŤ,
Seo de Urget. Uřední j azyt<y: Skalna!ý qýběŽek na jihu |yre-
katďánŠtínaa ÍřancouzŠti- nejského poloostrovpi. Britská
na. Hlarmím zdroj em pňj mů námořní a letecká základna
je cestorrrrí ruch (v r. 1997 Andornr navŠtíúIo u Gibrďtarského
12 milionů turistů). výzrramu.

A
26
 ,= l:.{
V
=

- ):. :::*Eitrgaiská repubiikai

Stát na jihozápadě Rrent..s.;::.' poloostrova a ostromí část státu tvoří Azorské
ostror,y a Madeira. StárnÍ zťzt:.i' republika v čele s prezidentem.
Přírodní poměry - pobřeŽru nÍána Portugalska pÍeclaází od pobřeŽí Atlantského
oceánu do rmitrozemí Členinrru pahorkatinami do vyŠŠích pohoň. NejvyšŠímpoho-
ňmje Serra da Estrela (1 991 m' n. m.). Portugalskem protékajídolní toky řek $rre -
nejského poloostrova- Douro. Tejo. Guadiana. Najihu Portugalskaje podnebí sub-
tropické a na Severu mírnéoce ánské. Z nerostných zdrojů majíqýznam pyriw, nrdy
wolframu amanganu.
]h"n.ratelstvo. Portugalskoje národnostnějednotnixn státem-ob5,watelstvo tvoňtéměřvýhradně Portu-
:: ] :). Uřednímja2ykemje portugalŠtina. Ve městech Žlje357o obyvatel.
[*rs p o dářství. Portugďsko j e průmys1ově-zemědělslq,' stát, Člen EU'
.- .:ars1<yrn centrem státuje hlar,ní město Lisabon (aglomerace2,4rnil', obyv.)ve městějev5Íznamné
. ::rstr'í největŠíopravny lodí v Ewopě.
- -
P::rryslováqýrobase soustřed'uje napobřeŽí. Hlar,rríprůmyslováodvětví-průmyslhutniclý,petroche-
"". ..; strojírensk57, textilní a potravinářslý.
i zemědělství převládá rostlinná qýroba. Hlarmí plodiny: kukuňce, pŠenÍce,ýŽe, únná réva, citrusy,
- : ::.Ila. olivor,ník, korkoqý dub (92 ooo t korku, 1. místo na světě). ŽivočiŠnávýroba- chov ovcí, skotu

' -:. sat. Významlnýje rybolov.

]'e.stovní ruch _ 9,5 mil' návŠtě'"níků'príjem ze zahraničníhocestormího ruchu 4,5 mld USD v r' 1995.
.{.zorské ostrorry (9 sopečných ostrovů). Významné tranzitní místo mezi Evropou aAmerikou (letecká
' ::ar.a). Rozvoj cesto'rrního ruchu'

Madeira (souostroú 8 sopečných ostrovů) ' Významná oblast cestomího ruchu. ZemědělsM - pěstování
.:-;é révy, cukrové trtiny a zeleniny.

StátvjiŽníEwopěnaApeninskémpoloostrověanaostrovechveStředozemnímmoři
(Sicílie, Sardinie' Elba, Capri' Ischia atd.). Mořská hranice tvoň asi Bo 7o státních
hranic. Státní zÍizeni., republikav čele s prezidentem.
Přírodní poměry - převáŽně hornatá země. Na severu mohutný obloukAlp kutmi-
nuje hraničníhorou Monte Bianco (Mont Blanc 4 8o7 m. n. m'). JiŽně od Alp je
rozlehlá Pádská ntŽina, ce!ýrn poloostrovem prostupují horská pásma Apenin. Na
poloostrově i na ostrovech je častá seismická a sopečná činnost - znarné sopky
Vesuv' na Sicílii Etna' na Lipers\ých ostrovech Stromboli aVulcano atd.).
IllarmÍ řekouje Pád. Pád ijeho levé přítokyjsou ďpskéřeky, kterémajívodnímaximavlétě,kdyvAlpách
iají sněhová pole i ledovce.
Podnebí Itálie je subtropické _ středomořské s tepl1fon suchým létem a mírnou deŠtivou zimou' V Pádské
níŽině přibýají kontinentďní rysy, vAlpáchje chladné vysokohorské podnebí. okolí ďpslých ledoqých
1ezerLago Maggiore' Lago dÍ Como a Lago di Garda má subtropické podnebí.
Rostlinstvo Apeninského poloostrova a ostrovů Středozemního moře je vŽdy zelené - subtropické, ve vyŠ-
Šíchpoloháchanasevenr Itáliejsoulistnaté asmíŠenélesy, vhoráchse'uyvinulyvýŠkovévegetačnístupně.
NerostnébohatsMnepostačujepotřebámhospodářstvÍ.VýznamnájsouloŽiskaruměllry(vprodukcirtuti
je Itálie na 4. místě na světě), větŠíqýznam také mají loŽiska síry a draselných solí. V Itálii se těŽí vysoce
kvďitní mrarnor {Carrara v Toskánsku). Pďiva - téŽba zernrl:'ho plynu v Pádské níŽině.
ob5ruatelstvo - tvoň z97 o/o Italové. Národnostní menŠiny - RakuŠanéa Francouzi. UřednÍm jazykem je
itďŠtina. Hustota zďidnění dvojnásobně převyŠuje ewopslý průměr' Ve městech žije 70 o/o populace.
Hospodtářství. Itálie je r,yspělý průmyslový stát, Č1en EU. Itálie patří do skupiny sedmi hospodářsky
nej silněj Šíchzerni na světě (G7).
Italiejezemí s intenzirmímcestormímnrchem, jednaz nejnar-Štěr.ovanějŠíchzemísvěta-29 mil. zatrranič-
ních návŠtě'"rríkův r. ]'995.
Moderní itďský průmysl závisi na dovozu zá}ďadních suror'jn a pďiv' Zpracovatelský průmysl se
orientuje ira materiálově méně náročnéobory. Ne3rrznamněj Šípnlmyslová odvětví: strojírenství (osobní
automobily, elektrotechnika, kancelářské, potrarinářské a obráběcí stroje), chemic$ průmysl (plasty,

A
 ZEMÉPIS V KoSTCE
Y
léČiva,fotomateriál), spotřebnÍ průmysl (průmysl textilní a výroba oburi _ 3. místo na světě). Bohatou
tradici má průmyslpotravinářslqi ftorrzervárny, cukrovary, rrrlýry, ri-roba těSto\.in, výrobaúna).
Zemědělství _ převazuje rostlinná výroba - hlar,rrí plodiny: pŠenice, kukurice' ýŽe, cukrová řepa' sója'
vinnáréva{9,4mil.t.vr' 1995),oli'"y(2'8mil.t.vr' 1994),citrusy-5.místonasvětě,zelenina.
ŽivočiŠnáqfooba - hlarrní odvěM zemědělství na severu Itďie - r1iznamný je chov ovcí, skotu a prasat.
Po sTR/4'NcE EKoNoMIcKÉ sE ITÁLIE oĚr,Í nva s oBI,ASTI:
U Sever_PádskáníŽinaapodhůňAip-hlavníprůmyslováizemědělskáoblastItálie(soustřed'ujesezde
3 / 4 prl3rnyslového potenciálu a 1 / 2 zemědělské produkce) . Hlar,ní centra oblasti ,'sever.. jsou Milán
(Milano)' Turín (Torino) a Janov (Genova). Milán (průmysl strojirenský, chemiclý a spotřební)' Turin
(doprarrnístrojírenství_závod FIAT), Janov(největŠíitďskýpňstav)' Vtéto oblastije soustředěnovelké
bohatství kulturně-historic\ých památek - Benát}ry fVenezia), Verona' Ravenna atd.
2) Střed - hospodáŤsky nejvyspělejší částí,'středu.. je Toskiínsko (strojírenství' textilní a potravinářs$
průmysl). V oblasti ,'střed.. je vyspělé ovocnářství a vinařství - kvďitní vÍna např. toskánské víno
Chianti. Hlarmím centrem ,,středu.. je hlavní město ltálie Rím (Roma) - kulturní a historické stredisko
světového význ€unu.
3) Jih - jťZr'i část Apeninského polostrova a ostrovy Sicílie a Sardinie. Průmyslová qýroba je soustředb-
r.ána do pňstavů. Zemědělství se orientuje hlarmě na pěstování citrusů a vinné révy. Na ostrovech
Sicílie a Sardinie je málo r1ýnosný chov ovcíakoz. Hlarmími hospodářs\funi centry,jihu.. jsou Neapol
(Napoli) aPďermo.

sAN MÁRtr{o (Republika San Marino).

Vnitrozemsdi stát na Apeninském poloostrově - enkláva v Italii. Stát v celní a mě-

nové unii s ltiilií' Státní zŤizení: republika v čele s dvěma kapitány - regenty.
RepublikaSanMarinojenejstarŠírepublikou(odr. 1253)anejmenŠírepublikouna
světě. VětŠina obyvatel pracuje ve sluŽbách a obchodě. Yýznarrrtýje cestomí ruch
(600 ooo turistůvr. 1994).

Verrr<.,{n fVatikánský městský stát).

Státní zÍizeni: teokratická monarchie v čele s papeŽem'

Církermí stát na Apeninském poloostrově - enkláva v ltálii (v západni části Říma).
Vatikán - nejmenšístát na světěje sídlem papeŽe a centrem ňmskokatolické církve.
Ve vatikáns\ých kulturně-historic\ých památkách jsou soustředěny obrovské
kulturní a umělecké hodnotv.

MALTA (Mattská republika).

\-) OstromÍ stát ve střední části Středozemního moře. Hrmyslově-zemědělský stát
-,t$t-.,^:{
s významnýni pnjrny z cestormího ruchu a tranzitních doprarrních sluŽeb.
státní zÍizeni.' republika v rámci CoMMoN WEALTHU.
obyvatelstvo tvoří Mďťané (96o/o) a menŠina Britů. Uředním jazykem je mďtština
a angličtina.
Průmysl - strojírens\ý (velké opravny lodí), textilní a potravinářs\i. Zemědělství _
pěstování ovoce a vinné rér,y.

Řpcxo (Řecká republika).

Stát najihu Bďkánského poloostrova a na přilehlých ostrovech. Na ostror,y pňpadá
20 o/o rozlohy státu. Moře tvoří téměř 90 % statních hranic.
Státní zťtzeni., republika v čele s prezidentem. *
Přírodní poměry-pe'"ninskáčáststátu már'eLmi členitépobřeŽí,vnitsozemíjevětŠi-
nou hornaté, z části krasové. Nejvýznamněj ŠÍpohoň jsou Pindos a olymp (2 9L7 rn.
n. m.). Hory jsou místy prostoupeny kotlinami. nízinr. jsou pouze na dolních tocích
řek Vardanr, Strumy, Mesty a Marice. Na j Íhu Re c ka e n ejr'ě tŠípoloostrov Peloponés.
Azr
-1
 :'-- -,Ť
V
Podnebíje středomořské se such5imhorkyrn letell a:nírnou deŠtivou zimou. Vhoráchje podnebÍ ch]adné'
v zimně se sněhem. Rostlinstvo je subtropické. macchiol'é porosty do'qýŠek600 m. n. m., iesy zaujÍmají
12 o/o wzerní. Nerostné zdroje - větŠíqfznam ma'; Í poL\Z e nďeziště bauxitu' chromorých a niklových nrd.
Bohaté jsou zdroje stavebních suroún - předer.Šírn lTlrarnoru.
obyvatelstvo tvoří převáŽně Řekove (95 %), Národnostní menšiny - Makedonci, Turci a A1bánci. 64 %
obyvatelstvaŽijeveměstech-(téměř 1/3populaceŽljer'metropolitníoblastiAthén).Athény(aglomerace
3,3 mil. obyv.) hlar,rrí město Řecka, politické a kulturní středisko antického světa.
Hospodářství - Recko je průmyslově-zeměděls$ stát, ekonomicky nejméně rozvinut5i člen EU.
Do mezinárodní dělby práce je Řecko zapojeno hlarmě sluŽbami v námořní dopravě a v cestol,rrím ruchu.
Hlar,rrí pňjmy ply'nou z|odni dopravy _ námořní obchodní loďstvo rrrá25 mil. BRT (Recko ie na třetím
mÍstě na světě podle tonáŽe obchodního loďstva).
Průmysl je soustředěn do vetlqých měst (Athény a Soluň) _ převládá průmysl potravinářs\i' chemic\Í,
stroj írenslý a elektrotechniclqý.
Vzemědělstvídominujerostlinnáqýroba. Pěstuje sezejménapŠenice,kukuňce, cukrovářepa, zelenina
(hlarmě rajčata) , vinná réva, olivy {355 0oo t oleje 3. místo na světě), tabÍíka bavlník.
-
Zivočišnáqfooba-chov ovcí' koz a skotu. Význarnnýje rybolov.
V Řecku se r1makládají vetké investice na cestormí ruch. V r. 1995 Řecko navŠtívÍlo
1 1 mil. zahraničních
turistů'

stát Rozloha Počet HnlP HNP/ob5rv.

(tis. trm21 obyv. (tis.) (mil. US $) {us $)
Německo 356,4 aI 9212 2252 343 27 5rO
Francie 547,O 58 333 1 451 051 24990
Velká Británie 244,O 58 r44 t o94 734 18 700
Itálie 301,2 57 226 l 088085 19 020
Španělsko 504,8 39 674 532 347 13 580
Nizozemsko 40,8 15 575 371 039 24 000
Belgie 30,5 10 159 350 710 24 710
Rakousko 83,8 I 106 216-547 26 890
Švédsko 450,O B BT9 249 724 23 750
Dánsko 43, I 5 23? L56 027 29 890
Finsko 337,O 5 126 70á L74 20 580
Portugalsko 92,t I 80S 96 689 g 740
Řecko 131,9 10 490 85 885 B 210
Irsko 70,3 3 554 52765 T4 7TA
Lucembursko 2,6 4\2 16 876 41 2LO
Ewopská unie 3 235,5 372 6a5 7 97Í, 992 2t 4La
Tab' 19 Země Evropské unie

3'6.2 zÁpnolvÍ prm.ope

oblast záp-adní Er,ropy zahrnuj e Britské souostrorj . nízinr- a prolá}rliny na dolních tocÍch řek Rýna, Maasy
a Seldy a francouzské níŽiny a wchoviny. Po jiŽnÍm a -jihorr-chodnÍm okraji západnÍ Ewopy probíhají
velehorská pohorí $,reneje aAlpy.
Podstatná část územízápadní Ewopy má mírné.prí::.::s<épodnebí, pol.7zejiŽní Francie má podnebí
středomořské.7Ápadní Ewopa je oblastí vellých řek' .'-zá.e:lně propojených průpla'"y' které umoŽňují
rozsáhlou rmitrozemskou vodní dopravu. Nejvýzna:l:ě.Š: za. ' ioertopskou řekou je $in' Pňjeho ústído

.
t.
 ZEMĚPIS V KoSTCE
v
Severního moře byl vybudován nejr,ětŠínámořní pňstav na sr.ětě Rone rcam (obrat 279 míI. t. v r. 1993) .

IkdyžznaČnáčástneiostnýchsurovinbylavminulostijŽvytěŽena.majizápadoerropskézeměivsoučasne
aon-ckaispozicivelkésurovinovézdroje-důleŽitájsouloáskarop1'azemníhoplr'rruvSevernímmoňačer-
ného uhlí ve Ve1ké Británii. Yýznamnái sou také loŽiska Žele ntých rud . rrranu a draselných solÍ ve Francii.
Výhodná poloha přÍ Atlantském oceánu podporovaJa v západní Erropě hospodářslý romoj' oblast
západníEwopyseitalaekonomickynejr,yspělejŠíčástícelého světadílu. \ŤznamnéstátyzápadníEwopy
donedálrna,,t."tnity rozsáhlé koloniální ňše fVelká Británie' Francie, Nizozemsko a Belgie).
V 19' století se západní Ewopa stďa centrem průmyslovérevoluce (proces ekonomických, sociáních
a politic\ich přeměn spojený s přechode* ob manufakturní výroby k hromadné tovární \rfoobě).
erůmyslová revoluce ,učuJ^na konci 18. století vAn$lii a později se rozŠíňlado okolrrích zemi, Zárovei
s rozřo3em vŠechprůmyslových odvětví'"yvolďa průmyslová revoluce také zrněny v demogragické
struktuře a podnítila urbanizačníproces.
Většina obywatel západní Ewopy Žije ve městech. I,ondýnskáaPař1Žskáaglomerace patň k největŠímna
světě. Některé oblasti západniEwopy mají nejhustěji osídlenáúzerniv Ewopě i na světě'
V západní Ewopě vznik1a pnrní ewopská hospodařská unie Benelux - hospodářs\ý svazek Belgie'
Nizozemska a Lucemburská. (Smlouva o hospodářské unii vstoupila v platnost v r. 1960) . JiŽ od r. 1948
byla v platnosti celní a měnová unie těchto štat,i. V rámci Beneluxu se vytvořil pnmí mezinárodní trh
práce, byla zruŠenacla a byla odstraněna pasová poúnnost'
Průmysl západni Ewopy (zvláŠtě průmysl strojírenslý a chemický) dosahuje světoqých parametrů.
zrmcáetskáqi.onu';.inťenzir,níikáyŽzalněstnávájenmalýpočetpracorrníků. VŠechnyzápadoewopské
zeměmajílyspetetrznitrospodařsM,rysokouŽivotníúroveňasqýjimkouMonackéhokníŽectvíjsoučIen-
slc.ými zeměmi EU.

obr. 4 oblast západní Evropy

Oblast, stát Rozloha Počet obyv. Hustota Hlavní město

(tis. km2) (mil.) (na 1km2)
Západli Evropa 935,2 145,3 155
Velká Británie 244.O 58,1 234 Londýn (l,ondon)
Irsko 70,3 3,5 50 Dublin (Baile Átha cliatrr)
Francie 547,O 57,7 105 PaříŽ (Paris)
Monako 0,oo2 0,03 31 350 Monako (Monaco)
Belgie 30,5 10,1 330 Brusel (Bruxelles)
Nizozemsko 40,8 15,4 377 Amsterodam (Amsterdam)
Lucembursko 2,6 o,4 155 Lucemburk (Lucembour$

Tab' 20 Státy západnÍ Evropy

A
Lf,L,
 EV ROP
V
VplxÁBnrrÁltIe (Spojené království Velké Británie a Severního lrska)
ostror,rrí stát západní Ewop1.. ktery s e rozkládá na ostrově Velká Británie' na Severo -
východní části ostrova Irsko. na souostrovích Hebridy' orkneje a Shetlandy' na
Normanských ostrovech a na řadě menŠíchostrovů (Man' wight atd.). Mořská
hranice tvoň 97 o/o, pouze 3 o/o z ce|kové déllry státních hranic jsou suchozemské -
hranice s Irskou republikou.
Státní zÍizerll: konstitučnímonarchie v čele s kralormou.
Přírodnípoměry_pobřeáBritskéhosouostrovíjevelicečlenitésmnoŽstvímhlubo-
\ých zálivů. Powch ostrovaVelké Británieje tvořen převáŽně hornatinami, územíse
aredá od jihu k severu. Na jihu a jihoqýchodě jsou núíny_ mírně nr|něný terén kry!ý ledovcoqfoni
usazeninami, ve střední části ostrova převaŽují vysočiny a na Severu jsou rozsáhlejŠíhorské masívy _
Kďedonské hory a pohoří Grampiany s nejvyŠŠíhorouVelké Británie (Ben Nevis 1343 m. n. m.). Většinu
izemí Severniho Irska tvoří ntŽina' najihoqýchodě je wchovina Mourne Mountains.
Ríčnísíťje husťá, řeky jsou krátké avodné _TemŽe, Severn, Trent, Tlme aj. Nizká rozvodí umoŽnila
vybudovathustousíťprůplavůslouŽícíchk.i,nitrozemsképlavbě.JezerajsoupřeváŽeěledovcovéhopůvodu
-t.oughNeagh,I-ochI,omond. Nejzrrámnějšíje tnchNess-jezerotektonicko-ledovcovéhopůvodu, nejhlubší
jezero VeIké Británie (hluboké 229 rn), Toto jezero je opředeno pověstmi o prehistorickém vodním tvoru.
Podnebí oceánské - mírnévlhké zimy, krátká' poměrně chladná deŠtivá léta, převládají západní ajiho-
západnívětry.
Rostlinstvo - původnílistnaté a smíŠenélesy byly v minulosti zvětši části vykáceny -v současnosti lesy
pokqivají asi 1/ 1o rozlohy státu, převládá kulturnívegetace, na severu rozsáhlávřesoviŠtě a rašeliniště.
ZivočiŠstvodruhově chudé.
Nerostné bohatství _ nejvýznamnější jsou loŽiska ropy a zemního plynu v šelfu Severního moře,
qiznamnéjsouzásobykvďitníhočernéhouhlíveSkotsku,středníAngliiavjŽnímWďesu. Méně.qýznam-
nájsou zvětŠíčástivytěŽenáloŽiskarudže|eza, olova azinku. Velká Británie máznačnézásoby staveb-
ních hmot - kaolínu a vápence.
obywatelstvo _ tvoň zejménaAn$ličané(B1,5 0/o), dále Skotové (9'6 o/o), Irové (2,4o/o), Wďesané (1,9 o/o)'
zbýajícíchnece\ých 5 o/o tvoň větŠinouobyvatelé neewopského původu zbýalých kolonií - Indové,
Pákistánci, Arabové, Činane atd. Uřednímjazykemje an$ličtina, veWďesu takévelštinaana Hebridech
gaelština. Přirozenýpřírůstekjevelminízlý. VeměstechŽije 89 7opopulace. Nejhustějije osídlenaAnglie.
VětŠina obyvatelje soustředěna do aglomerací. Ve Velké Britániije 6 aglomeraci, znicllžkaŽdámáúce
neŽ2 mi|' obyvatel. Největšíje lon{forská aglomerace, která má 7,3 mil. obyvatel.
Hospodrířství _ Velká Británie je lyspělý' vŠestranně rozvinuý stát, ktery zaujirnáýntamné místo ve
světovém průmyslu, mezinárodním obchodě a ÍinančnicM. Velká Bňtánieje členskou zemí EU a patří do
skupiny hospodarslry nejsilnějŠíchzemí na světě (G 7).
Pnimysl _ průmyslovou qfoobou zawjirná 5. místo na světě (za USA, Japonskem, Německem a Francií).
Vposledních desetiletích doŠloke stagnaci tradičníchprůmysloqých odvětví (hutnicM, loďařství, textilrrí
průmysl) a intenzirmě se začďa ron7jet moderní odvětví (petrochemie, qfooba doprarmích prostředků'
elektrotechnika a elektronika). NejrozsáhlejŠím průmysloqýrn odvětvím je strojírenstvía na druhém
místě je průmysl chemický - ve kterém dominuje petrochemie (zpracovánÍ ropy v pňstavních petro-
chemiclqých kombinátech) . Velká Británie j e qýznamný'rn producentem ropy a Zemního plynu těŽba plně
'
kq{e vlastní spotřebu a část produkce sevyváŽí'
Zemědělství - Velká Británie má nejmenŠípodíl zaměstnaných v zemědělství ze vŠech vyspě!ých zemina
světě (2 o/o ekonomicky akti'rních obyvatel státu). Vysoce intenztvrttzernědělská'4ýroba krg.e přes 2/3 spo-
třebypotraún' Dominuježivočišnávýroba_ýznamnýjechor'skotu (promléko)' ovcí, prasatadrůbeŽe.
Rostlinná výroba - hlaní plodiny: pŠenice, ječmen, cukrová řepa, brambory, zelenina a luštěniny.
Nejintenzir"nějŠí rostlinná qýroba je v jiŽní a jiho\.ýchodní Části státu.
Tradičníje rybolov, hlalrně v Severním moň.
Velká Británie je námořní velmocí - niimořní obchodní loďsh-o 5 mil. BRT. NejqýznamnějŠípňstar,y -
I,ond1ýn' Liverpool, Glasgow.
Rozvinulije cestovní ruch, Velká Britániejejednou z nejli.znarrrnějších turistic{ých destinací na světě,
22,7 Íni|, zahraničních návŠtěrmíkův r. 1995. Příiem zrneťlnárodního cestormího ruchu v r. 1995 činil
17,5 mld USD.

^.
 ZEMĚPIS V KosTcE
Y
vor,xÁ SRIIAI,IIE sE člBnrÍNA 4 HISTonrcxÉ oBI'ASTI:
1) Anglie _ jiŽnía střední část ostror.a Veiká Británie (zaujímá ví ce neŽpolovinu wzemístátu). Arrglie.;e
nejvíce zalidněnou a hospodáŤsky nejr,yspělejŠÍčástíVelké Británie. Politiclým' ekonomiclryrn,
Íinančními kulturním centrem Anglie i celého státu je I-ond1in' Do londýnské aglomerace Se
soustrediýjednaktradičníprůmyslové obory (hutnictví, těŽké strojírenstvíatextilníprůmysl),ďetake
moderníprůmyslováodvětví (petrochemie, elektrotechnika, elektronikaainformaika). Dďšívýznamná
centraAnglie jsou Liverpool, Manchester' lreds a ShefÍield.
Vedle Širocerozvinuté průmyslovévýoby je v Anglii také velice intenzirrní zemědělství - zvláŠtě
ŽivočiŠnáqýroba. V Anglii je vybudován vŠestranný doprar'rrí systém s hustou siti Žďrezniq dálnic
a řadou mezinárodních letišť (nejvýznamnějŠív I'odnýně a Manchesteru). Spojení s ewopskou
peninou umoŽňují lodní trajekty a v 90. ých letech budovaný Eurotunel (Železnični tunel pod
LamanŠsk5im průlivem spojující Velkou Británii s Francií - 5o,5 km dlouhý, z tokto 37 km pod
mořským dnem)' Elektrické vlalry přepravují Eurotunelem cestujícía vŠechny druhy automobÍlů.
2) Skotsko-severníčástostrovaVelkáBritánie.EkonomickyméněrozvinutáčástVelkéBritánie.Tradiční
průmyslovéobory hutnictví, loďařstvÍ, strojírensM)jsou soustředěny do aglomerací Glasgowa a Edin-
burghu. V souvislosti s těŽbou ropy v Severním moři se rozvinul petrochemic\ý průmysl (Aberdeen).
Zemědělství - převazuje ŽivočiŠnávýroba (chov hovězÍho dobytka). Sprár,ní středisko - Edinburgh.
3) Vlales - západni část ostrova Velká Bňtánie. Ekonomicky méně rozvinutá část státu. Tradiční
průmyslovéobory(hutnicM, těŽbauhlí)mělanepríznivýdopadnahospodarsMWďesu' Vsoučasnosti
se rozvÍjízpracováni ropy a dováŽených nrd v moderních závodech.
Zemědělsťví _ převaŽuje Živočišná'qýloba (chov ovcí). Sprárrním střediskemje Cardiff.
4) Severní Irsko - severovýchodní část ostrova Irsko. Nejméně zalidněná a hospodářsky nejméně ro,zvi-
nutá částVelké Británie. Ekonomika subvencovanábňtskouvládou. Průmysl lod'ařský' strojírens$,
potraúnářs\i a textilní.
Zemědělství _ ŽivočiŠnáýroba (chov skotu a ovcí).
obyvatelstvo tvoň protestanti a katolíci. od 60. let 20. století se radikalizují spory mezi těmito
náboŽenslgřmi skupinami. Britská vláda se snaŽi o politické řeŠeni. Sprátrní středisko - Belfast'
IRsxo (Irská republika)

b Stát západní Ewopy na ostrově Irsko vAtlantském oceánu.

-*{'?-.r7
,..-l,d\:ťí Státní zilzení: republikav čele s prezidentem.
*L'#,.#'\ Přírodní poměry - pobřeŽi zejména na západě je velmi členités mnoha záIivy
$*.q ,J--l-.!. .
a řadou pobřeŽních ostrovů a ostrůvků. Vnitrozemí pokrywá zvlněná, větŠinoubez-
lesá níŽina, která je obklopena osamělýrni horskými masívy. V jihozápadní části
't';:,-ffi?Í" ostrovaje pohoň Macgillycuddýs Reeks s nejr,yŠŠí horou Irské republilry Carraun-
toohill 1041 m. n. m. Četnéřeky s dostatkemvody' často protékajíjezery.NejdelŠí
řeka Shannon {386 km), největšíjezero l,och Cairib (190 km,). Síťr,rritrozemslých
průplavů.Podnebí je wýrrazné oceánské, mírné'vlhké s mďýrni \ylqr"y teplot. Zirny rnírné(větŠinou bez
sněhu),létachladná' deŠtivá. Častézápadníprudkévětry' Vegetaceje chudá, převaŽují stále zelené louky
a pastviny, lesů je málo (zďesněno 5 % plochy), 15 o/o plochy pok4fuají raŠeliništěa močáLly. Nerostné
zdroje jsou mďé - raŠelina, sádrovec, rudy zinku a olova.
obyvatelstvo - Irsko je národnostně jednotným státem, ob1r.atelstvo tvoň lrové (95 o/o), národnostni
menŠinaAngličané(5 o/o). Uřednímjazykemje angličtina a irŠtina.
Irsko má maiou hustotu zalidnění - 5 1 obyv. /km2. Ve městech Ž1je 57 %o populace' Čtvrtina obywatelstva
Žije v aglomeraci hlarmího města.
Irsko bylo sedm stoleti pod nadvládou Britů (od 12. století do r. 1937, kdy byla vyhláŠena nezávislost
Irska)' V 19. století a v pn,rrí poloúně 20. stoletÍ mnoho Inr emigrol'ďo do ciziny - hlarmě do USA. Irskr.
původ má několik milionů obyvatel USA' Kanady aAustráJie.
Hospodiářství - Irsko je průmyslově-zeměděls\ý stát, čien EU.
Průmysl-průmyslovávýrobaje soustředěnahlal,rrě do ag1omerace hlarního městaDublinado pňstar.
níchměst' Hlar,rríprůmyslováodvětví-průmyslstrojírens{'. potrarináŤsrq-'(rr'lékárensM, přřovarnictvÍ) .

hutniclqý, chemic\ý a textilní.

Zemědělství - převazuje ŽivočiŠnár,1,roba - chov skotu a or'c:. R: s:Linná rýoba - pěstují se obilninr.
(pŠenice' jeČmen, oves) brambory' cukrová řepa a zelenina.

.
Ó1
 Frrr i ^ lA
V
Tradičníje rybolov'
Irsko má nejdůleŽitějŠípostavení v mezinároríní letecké dopravě (mezinárodní letiště Dublin a Shan-
non), významnáje také námořní plavba (hlarnÍ pňstary Dublin a Cork).

F.RANeIE (Francouzská republika)

Největšístát západní Erropr'' Územi Francie se rozprostírárneziAtlantským oceá-
nem a Středozemním mořem. Na pelrtině je Francie \,T/rnezena pohoňmi $,reneje'
Alpy a Švýcars\i Jura, řekou Rýr a umělými hranicemi s Německem' Lucembur-
skem a Belgií. Ve Středozemním moň patň Francii ostrov Korsika. Z celkové délky
státních hranic (6 320 km) pňpadávíce neŽ poloúna(54,2o/o) namořské pobřeŽí'
Státní zťlzení:republikav čele s prezidentem.
Přírodní poměry _ v západní části F.rancie převládají nlŽíny _ na Severozápadě
ParíŽská pánev a na jihozápadě Akvitánská pánev. Na Severu a severovýchodě jsou
pohoň herc1mského stáň Ardeny aYogézy' Na východě - na hranicích se Šqicarskem je pohoň třeti-
hornÍho stáňŠqýcarskýJura' Vcentrální částiFrancieje Francouzské středohoň (Massifčentrat), vjehoŽ
nejqýše poloŽené části - v oblasti Auvergne je vulkaniclý reliéf tvořený zachovalými kuŽely lyhaslých
sopek. Na jihovýchodě se rozprostírají velehorská pásma ZápadníďnAlp s nejr,yŠŠím wcholem Ewopy -
Mont Blanc 4 8o7 m. n. m. (na hrarricích Francie a ltálie). Na jihu jsou velehorská pásma $rrenejí.
VětŠina řek se vlévá do Atlantského oceánu - Seina s Marnou, Loíra (nejdelŠířeka Francie _ 1 o2o km)
a Garonna s řekou Dordogne. Do Severního moře odvádí vodu Rýn s Moselou (Moselle) a Maasa (Meuse)
'
Jihoqýchod Francie je odvodňován do Středozemního moře řekou RÓhnou. Alpské řeky (přítoky RhÓny)
majível\ýhydroenergeticlýpotenciál. Vhoráchjsoujezeraledovcového původu. NejvětŠíjezero Francie-
Zenevské jezero (I.ac Léman, 582 km2) je tektonicko-ledovcového původu.
PÍeváŽnáčast územíFrancie má mírnéoceánské podnebí, ďe směrem od pobřeŽí do vnitrozemí se zvětŠují
teplotnírozdílymezilétemazimou.Vhorách, zejménavAlpácha$rrenejíchjedrsnévysokohorskéklÍma.
Na pobřeŽí Středozemního moře je podnebí subtropické. VětŠinu wzerní Francie zaujírrrá rostlinstvo
listna!ých a smíŠenýchlesů, na severovýchodě převládá roslinstvo tra.rmaých porostů, ve Středomoňje
rostlinstvo subtropické. Převládá ŽivočiŠstvomírnéhopodnebního pásu, pro Alpy je typic\i kamzík,
kozotoŽec, orelskalní, pro $rreneje medvěd avlk, v deltě RhÓnyje hnízdiŠtěplameňáka růŽového.
Nerostné zdroje -qiznamná loŽiska draselných solí {Alsasko) , rudy Že\ezné (I,otrinsko), bauxitu (v povodí
RhÓny) a uranových rud (v oblasti LÍmoges). Francie má nedostatečnézdroje pďÍv (uhlí, ropy, zemního
plynu).
obyvatelstvo _ tvoři převáŽnéFrancouzi (89o/o), okrajové oblasti Francie ob1ivají menŠinytvořící celkem
5 % obyvatelstva {Alsasané, Bretonci, Katalánci, Korsičané,Vlámové a Baskové) azb,ývajících 6 % tvoň
nesourodá skupina imigrantů (pristěhovďců) kteň priŠli do Francie za prací ' VětŠina imigrantů (asi 6o o/o)
'
pochází z evropslqý.ch zerni, hla'"rrě z Portugďska, Španělska, Itďie a zernt býalé Jugosláúe. Asi 35 o/o
imigrantů pocházíze severníAírilry_AlŽířané,Maročané,Tunisané atd. Uřednímjazykemje francouz-
Ština'Francouzslý jazyk a kultura se zaslouŽily o integraci a asimilaci přištěhovďců.
Ve FranciÍ je vyspělá zdravotní péče(nízká kojenecká úmrtnost a vysoká střední délka Života (73 let
u muŽů a 81 let u Žen)' Pňrozený přírůstek Ío,4o/o ročně) patň k nejr,yŠŠímvzápadniEwopě.
Francie patň knejlidnatějŠímstátůmEwopy. Nejvíceje zďidněn sever Francie. Ve městech Žij e75o/ooby-
vatelstva. V pařŽské aglomeraci je soustreděno 9,1 mit. obyw. Ve Francii je relatirrně málo milionoqých
velkoměst - pouze 3 (Pař1Ž, Marseille a Lyon).
Hospodtířství - Francie je vyspělý stát s r1'korrným průmyslem a rozvinuým zemědělsMm. Sqfrn
ekonomiclryrn potenciálem zawjírná 2' místo r'Erropě (za Německem) a 4. místo na světě {za USA, Ja-
ponskem a Německem). Hospodářství státu je zárislé na dovozu surovin a polotovarů, coŽ je kom'
penzovánoposlqrtovánímmezinárodních dopralních sluŽeb apňjmyzcestormího ruchu' Francieiečlen-
skou zemí EU a patří do skupiny hospodáŤs\'nejsilnějŠích zemÍ na světě (G7).
Pnirrrysl-vedoucíodvětvínárodníhohospodáŤsni' Pnrrnr.sior-árirobaje soustředěnapředevŠímnaSeveru
avýchodě státu, nej'4ý'zrramnějšíje strojÍrensh.í srr-speiírrr zbroj arsh.Ím, elektrotechnikou arozsálrlouvýro-
bou dopraních prostředků (3 ' 6 mil. automobilu r- r. 1 99 l _ .t . mí sto na světě) . DďŠívýznamná průmyslová
odvětví - elektrárensM (ve qiirobě elektrické energie ne-i'".čt,ŠipodÍljaderných elektráren na světě 78 o/ov r.
1993)' průmysl chemic\i a petrochemiclý, hutnicnj. l:-un..-si potrar.iniiŤs!ý a textilní.
Zemědětství - rozsáhlé, rozvinuté a výkonné. Frarc:t -l: :lt.'-. ětŠímproducentem a vyvozcem zeměděl-

.
 ZEMĚPIS V KoSTCE
V
s!ých qýrobků v Ewopě. Hlarrní odvěM - Živočišná wýroba - chor' skotu . prasat ' ovcí a drůbeŽe. Francie
je významn;ýrn producentem mléka, s5hú a masa (5'7 mil. t. masa r. r' 199l - 5. místo na světě).
Rostlinnáqýroba-dominujepěstováníobilrrin(5.místonasvětě-r'r. 1992Jacukrovéřepy(2.místona
světě v r. 1992), dale se pěstují brambory' olejniny a krmiva. Vellý rozsah má zelináŤství a sadařství.
Prosluléjevinohradnictví(z94o0o0havinicsklizeno7mil.t.hroznůar,1rrobeno62mil.hlvínavr. 1991_
1' místonasvětě). FranciejetakénapnrnímmístěnasvětěvespotřeběvÍnana1 obyvatele (66litrůzarok).
Významný je rybolov a chov ústňc.
Francie máhustou akvďitní doprarmí siť". Že|ezničnísíťje nejdelšívEwopě' disponuje několika tratěmi
rychlovlaků TGV (vysokorychlostní železničnídoprava,která dosa}ruje cestorrní rychlosti aŽ3ooWnza
hod.). Francie má moderní loďstvo (obchodní flotila- 3,6 mil BRD. NejqizrramnějŠípřístavy_ Marseille'
I,eHaweaDunkerque'SpojenÍsVelkouBritániíumoŽňujílodnítrajektyavr. 1994byldándoprovozu
Eurotunel (viz kapitola-Velká Británie). PaříŽská letiŠtě(orý a Ch. de Gaulle) patří k největším na světě.
Cestovní ruch - Francie patří k nejnavŠtěvovanějŠímstátům na světě (5o mil. zahraničníchnávŠtěrrníků
a pňjem zrnezinárodního cestormího ruchu v r. 1992 činrJ2o,2 mld. USD)'
Administrativní ělenění - Francie se členína 96 departementů seskupených d o 22 regionů. Regionální
politika a státní investice umoŽnily r,1tvořenÍ ekonomicky rormocenných oblastí, ve kteých nejsou tak
v3razné hospodářské protiklady jako např. mezi severem a jihem ltálie, nebo mezi jednotliqýrni
historiclými oblastmi Velké Británie. Existují pouze relatirmí rozdí|y rnezirt3zné zalidněn1ýrni regiony.
Hgspodářslry nejqýznamnější oblastí je sever Francie s paříŽskou aglomerací. Na severu Francie áje
asi polovina obywatelstva státu. PaříŽ - největšípolitické, kulturní a hospodářské centrum země - patří
k největším a nejvýznamnějŠímsvětoým velkoměstům. SÍdlo mezinárodních organizací (Unesco). Ve
městě je jedna z nejstarŠícha nejprestiŽnějŠích univerzit na světě - Uďverzita Sorbonne. Řada
historiclých památek patňcích ke světovému kulturnímu dědictví - katedrála Notre Dame, muzeum
I,ouvre atd. Světové centrum módy a gastronomie.
VpaříŽskéaglomeracije největší soustředění francouzského průmyslu- strojírenského, elektrotechnilry,
chemického , koŽedělrrého , oděrrního , potravinářského a kosmetiky. Významná centra francouzslých regio-
nů: Lyon, Marseille, Strasbourg (sídlo Rady Ewopy a Ewopského parlamentu)' Toulouse, Bordeaux aj.
Monexo (Monacké knížectví)

Stát u Středozemního moře obklopen francouzským územím.Skalnaté pobřeŽÍ

Středozemníhomoře, středomořsképodnebí,StátnízÍizení:konstitučnímonarchie
(knŽectví). StátvcelníaměnovéuniisFrancií. Uředníja.4lk_francouzština.Většina
obyvatel pracuje ve sluŽbách (bankormictví' herny, lázeňstvÍ, cesto.tmí ruch). V roce
1994 zemi navŠtíúlo 25o 0oo zahraničníchturistů.

Zerné BENELUXU: BELGIE, N|zozEMsKo a LucpunuRsxo

Belgie, Nizozemsko a Lucembursko - tři státy západni Ewopy, které lytvorily prnví Evropskou hospo-
dáŤsťvou unii.
SpolečnérysystátůBeneluxu:výhodnápolohavzápadniEwopě, mďározloha'.vysokáhustotazďidnění,
všechny tň země patří k ekonomicky nejvyspělejŠímstátům Ewopy' 7'erné Benelr-rxu jsou zakládajícími
členy Ewopského společenství.
BELGIE (Belgické království)

Státv západní Evropě, při pobřeŽí Severního moře'

Státní zÍizeni: konstitučnímonarchie - v čele s kra1em.
Přírodní poměry - na Severu a severozápadě země jsou níŽiny' Jihoqýchod a jih
vyplňujír,ysočiny-lesnatáwchovinaArdeny az Německa do Belgie zasahuje Poqýn-
ská bňdličná wchovina pohoňm Hautes Fagnes s nejlyŠšímwcholem Belgie -
Bortange 694m. n. m.
Vodstvo V Belgii patří povodí Maasy (Meuse) a Šeldy(Escaut). obě řelry přitékající
z Franciej sou v Belgii po celém toku splarné a spoj ené hustou sítíprůplavůs dďŠÍmi
toky.
V níŽinnéČásti Belgie je podnebí mírnépřímořské, ve vysočinách-je podnebí drsnějŠí'chladné _v zirné
sněhovápokry'vka. NaplochémpobřeŽí Severního mořejsou píseČnépřeslpy, vevysočináchjsou listnaté

A.
34
 EViCPA
V
a smíŠenélesy, vřesoviŠtě a raŠeliniŠtě.NíŽinnéa rorinaté územíjekryto kulturnívegetací.
Nerostné bohatství -v oblasti Monsu a CharleroijSou loŽiska kvalitního, koksovatelného černéhouhlí'
V jiŽni části státu je významná téŽba keramic}rr.ch a star'ebních surovin.
obyvatelstvo-tvoríMárnové (54%), Vďoni (36..,o). menšinaNěmců (o,8 o/o) -pňhranicíchsNěmeckem
azb-!Ňajícic!;r9 o/o tvoň imigranti (pňstěhor.ďcÍ). kteň pňŠLido Belgie zapraci (většina imigrantů pocházi
zevropslýchzemí). Uřednímjazykemje vlárnŠtina (jazykbIizkýnizozemŠtině) afrancouzŠtina' Belgiemá
r,ysokouhustotuzďidnění- (330 obyv. na km2). VětŠina obyvatelŽijeveměstech-97o/opopulace. Největší
počet obyvatel se soustřeďuje ve dvou vellých aglomeracích - bruselské a antverpské.
Hospodářství - Belgie je vysoce rozvinuty průmysloqi stát s intenzivnirnzernědělstvím, člen EU.
Průmysl - Vysoce industrializovaná zerné. Hlarmí průmyslová odvětví; hutnictví (zptacováváni dováŽe-
ných surovin), strojírenství(tradičnívýrobazbraní)'elektrárenství {významnýpodíljaderné energetiky-
60 o/o), chemiclý průmysl (průmyslová hnojiva, umělá vlákna) , textilní průmysl (tradičnívyroba krajek
ve Flandrech), potravinářství {pivovarnicM, cukrovarnictví). Belgie rnáýznarnný podílna světovém
ob chodu s diamanty (brouš ení diamantů v Antverpách) .

Zemědělstvi-vyuŽivá 45 o/o roz|ohy státu' PřevaŽuje Živočišnáqfooba _ chov mléčnéhoskotu a prasat.

Rostlinnáqýroba- hlalrrrí plodiny: obílniny, cukrovka, brambory' chmel, ovoce, zelenina.
Doprava- hustá a kvďiLnÍ doprarmi siť". Železničnísíťpalň k nejhusLŠímna světě. V ústíŠeldyleŽÍ hlalrrí
belgic\ipňstavAntverpy(Antverpen)-druhýnejvětŠípňstavvEwopě(obrat101mil.t.vr. 1991).
Belgie je federativní stát - federace 3 regionů S omezenou autonomií: Vlámsko (vlámská jazyková
oblast), Vďonsko (frankofonní oblast), Brusel {vlámsko-francouzská-dvo11azyčná oblast). Regiony se člení
na 1o provincií.
HlavníměstoBrusel (Bruxelles)-politické, hospodářskéaÍinančnícentrumstátu. Významnádoprarrní
křiŽovatka, velké mezinárodní letiŠtě. Sídlo wýznamných mezinrírodních organizaci: EU, NATo.

NrzozBvrsxo (Nizozemské krrílovství)

Stát v západní Ewopě LeŽici na pobřeŽí Severního moře'
i: -$'--,t'
. ./,r i\ď- Státní zŤizeni: konstitučnímonarchiev čele s králol"nou.
,ši il,,,!!,rt-Přírodní poměry-powch Nizozemskatvoň níŽina při ústířelry $ina. Maasya Šeldy
řY.ťť-'.*' do Severního moře. Na j ihoqýchodě - v Limburské provincii se níŽina zvedá v mírnou
pahorkatinu snejvýšepoloŽen1funbodemNizozemska fVaalserberg321m' n. m.)' Na
,i'ij:*W Severu státu je ploché, členitépobÍeŽi Severního moře lemované pásem písečných
přesypů. PobřeŽí odděleno měl\fon mořem odZápadofns\ých ostrovů.
Asi40 o/owzernistátutvoňúzemípod úrormímořskéhladiny (aŽ_6'7 rn)-toto území
je chráněné hrázerni proti záplavám. (Na jihozápadě státu byl r,ybudován moderní systém }rrázi nraný
Delta-plán). B1frralý moÍský zďiv Zuiderzee je postupně vysoušen a přeměňován na zemědělskou půdu -
tzv. poldery (kultivované uzerní získanécílený'rn vysouŠenímpobřeŽní mělčiny)' Do polderů stále
prosakujevoda, kterouvminulostiodčerpávďy, pro Nizozemsko typickévětrné ml;ýny (vsoučasnédobě
je voda odčerpávána qýkonnýrni čerpadý).
ŘekaRýnqtváňrozsáhlou deltu s ramenyljssel' l'ek, Waat' dělíper,ninunavelké ostrovyaústíspolečně
s řekami Maasou a Šeldou do SevernÍho moře. Celá země je protkána sítíkanálů.
Podnebí je mírné,oceánské, vlhké a značně větrnné.
VětŠinuuzerni pokývají obdělávané orné půdy, loulry a pastviny' listnaté a smíŠené lesyjsou na 1o o/o
plochy stát.
Znerostnéhobohatstvír,1mikajízásobyzemníhopl1.nu u Groningenu-největŠitéŽbavzápadnÍEwopě'
obyvatelstvo - 95 o/o populace tvoň Nizozemci s Frísr- {menšina Frísů- 36o tis. obyv'), 5o/otsroii cizinci
{hla'"rrě Turci a Maročané).Uředním jazykem je nizozemŠtina. NZozemsko je nejhustěji zalidněný stát
(kromě ministátů) v Ewopě - (377 obyv. na km2). \-ětŠina populace Žije ve městech - 90 %. Nejvíce obywa-
telstva je soustředěno v jedné z největŠíchewops}í-ch konurbací (Konurbace = seskupení blízkých
velkých měst propojených všestrannýrni vgzsařni a firnkcemi) Randstad Holland, kterou tvoň
aglomerace městAmsterdam, Haag, Rotterdam. L trecht lr.této konurbaci se soustřed'uje 5,5 mil' obw.)'
Hospodtířství -r,ysoce rozvinut5i průmyslový Stát S ilrrenzirrrÍm zemědělstvím, člen EU.
Průmysl_vedoucíodvětví národního hospodářsnj' H]a'.rrj pnrmr.slováodvětví: energetika (téŽbaavyvoz

A
 ZEMÉPIS V KoSTCE
V
(qýroba doprarrních prostředků a elektrotechnika - koncern Philips) chemiclý průmysl (zpracovávání
dováŽené ropy), potraviniiřský prumysl (mlékárenství, sýrařsM' zpracol-ání ryb).
Zemědělství - patří k nejvyspělejŠímna světě (vysoká úroveň mechanizace, chemizace a produktiviý
práce). Dominantní je ŽivočiŠnávyroba - chov skotu, prasat a drůbeze. Rostlinná výroba - pěstování
brambor, cukrové řepy, obilrrinazeleniny' Významnéje pěstovánílwětin-skleníkováhospodářsM. Nej-
většíqivozřezaných lwětin a květinoqých cibulí na světě.
Tradičníje mořslý rybolov.
Doprava - v5iznamnáj e tranzitní přeprava. Rotterdam - největŠínámořní prístav na světě (obrat 299 mil.
t. ročně) . Vodní cesty (splarrné řelry a průplavy) tvoří 6 tisíc krn dlouhou síť.Amsterdamské letiště Shiphď
patříknejvětšímvEr,ropě. HlavníměstoAmsterdamjepolitic\fon, finančnímahospodářstlýmcentrem
státu. Haag (s'Gravenhage) je sídlemkrďorrny, parlamentu avládyNizozemska. VHaagu je také sídlo
Mezinárodního soudního dvora.
LUcEMBURsxo (Lucembrrrské velkovévodství)
Vnitrozems\i stát v západní Ewopě.
Státní zŤizeni: konstitučnímonarchie v čele s velkovévodou.
Přírodní poměry - na severu výběŽky Arden s nej.r,yšŠímwcholem Lucemburska -
Huldange 559 m. n. m. Najihu státu pahorkatiny a na jihoqýchodě rnžtrry. Největší
řekou je Mosella {Moselle) s pňtokem Sůre. Podnebí mírné,přechodné mezi oceán-
shýrn a kontinentálním.
Nerostné bohatství - loŽiska sádrovce, téŽba ž.e|eznÝch rud bvla zastavena
vr. 1981.
obyvatelstvo _ tvoří Lucemburčané(76 o/o)' 24 o/o tsroÍi cizinci (hlavně Portugalci, Itďové, Francouzi).
Uřední ja4d<y: lucemburŠtina,francouzŠtina a němčina.
VětŠina obyvatel áje ve městech - 88 o/o.
Hospodářství - vysoce rozvinuý průmyslový stát s intenzir,ním zemědělsMm. Významné ewopské
centrum finančnictvía pojiŠťorrnictví.Členská země EU.
Pnirnysl - hutnictví Že\eza a oceli (z dováŽených rud). V hutní produkci Železa a oceli je Lucembursko
v přepočtu na jednoho ob5rvatele na 1. místě na světě. DďŠíqýznamná průmyslová odvětvÍ: průmysl
chemiclqi, strojírenský a potravinářský.
Zemědělství - rozhodujicivýntaln má ŽivočiŠnáýroba: intenzirmí chov skotu a prasat. Rostlinná
qfooba - pěstujese ječmen, pŠenice' kukuňce a brambory. Výzrramné je pěstování vinné révy.

Hlarmí město Lucemburk (Lrrxembourg) je správním' politic\ýrn a kulturním střediskem státu.

Lucemburkjemezinárodnímfinančnímcentremasídlemmezinárodníchewopslýchinstitucí-Ewopský
soudní dvůr aj.
3.6.3 sEvERNÍ prm.ope
oblastseverní Evropyzahrnuje sopečnýostrovIsland, hornatySkandirrávslýpoloostrov, Finskoujezerní
ploŠinu a níŽinný powch Jutského poloostrova.
Ve staršíchčh,.rtohorách (v pleistocénu) byla oblast severní Ewopy pokryta severslým pevnins\ýrn
ledovcem. Jeho činnostívznikly charakteristické kryogenní tvary - ledovcová údolí,jezerni ploŠiny,
morény, $ordy atd.
PÍeváŽnáčástúzemíseverníEwopymámírnépodnebí'naseveruSkandinávskéhopoloostrovajepodnebí
subarktické a na ostrovech Severního ledového oceáLrru je podnebí arktické'
Západni pobřeŽí Skandinávského poloostrova má podnebí příznivě ovlivňováno oteplujícímúčinkem
Severoatlantského proudu _ díky tomuto přízrrivému vlivu je umoŽňěn hospodářslý životi dďeko za
polárnímkruhem.
Řeky severní Elropy jsou krátké a vodné, vynikají vel\fon hydroenergeticlým potenciálem' V severní
Evropě je veliý početjezer ledovcového původu - nejúce jezer je soustředěno ve Finské jezerpiplošině.
Zerné Skandinávského poloostrova a Finska mají velké bohatsM lesů, proto se zde rozvinul rozsáhlý
dřevozpracuj ícíprůmysl.
Velké přírodní bohatsM má předevŠímNorsko a Švédsko'V Norsku se rozvinulatéŽbaropy a zemního
pl1mu v Severním mori a Šr'édskor,'yniká bohatstvím kvďitnÍch ŽeleznÝch nrd'

36
^.
 :'*,'a

V
VětŠinaobyvatel severní Er,ropy (Dánor,é. \orc'.-:. S-' eclol.é a Islanďané) patň ke germánskýrn národům,
potomkůmstarogerrnánskýchkmenů, které ob-,-, a.r SkandinávskýaJutslýpoloostrov' NejznámnějŠím
starogermánským kmenem byli Vikingor-é (\cmani]. kteň při sqých dobywačných výpravách objevili
GrónskoajakopnmíevropanéproniklinapobrezÍ Ser.erníAmeriky(napřelomu 1o. a 11. století).
Dva národy severní Evropy - Finové a laponci (Saamor'é) patři jazykově k ugrofinské věM urďských
jazykn' Laponci ŽLjinauzernintaném Laponsko - Se\.er Norska, Švédskaa Finska.
VŠechny země severní Evropy {s vffimkou Dánska) mají nízkou hustotu obyvatelstva' PřeváŽná část
populacejednotlivýchzemí se soustřeďuje předer-Šímr'jiŽněji poloŽených oblastech' kdejsou pňznivějŠí
pňrodní podmínky.
Státy severní Ewopy patň k ekonomicky nejrozr.inutějŠím na světě. obyvatelé zemí severní Ewopy maji
'"yso kou Živ oLni ú roveň.

obr. 5 oblast severní Evropy

oblast' stát EÍlavníměsto

Severní Evropa L 257,3 23,6 19

Norsko 324,2 4,3 13 Oslo
Svédsko 450,0 8,7 19 Stockholm
Finsko 337,O 5,1 15 Helsinlry (Helsinki)
Dánsko 43,1 5,2 12A Kodaň {KÓbenham)
Island 103,0 0,3 3 Reykjavík
Tab, 21 Státy severní Evropy

NoRsxo (Norské království)

PŤímořský stát severní El.ropv l, západrn části Skandinávského poloostrova a na
přilehlých ostrovech Ser'eniho a Norského moře'
Státní zÍizeni: konstituČní monarchie r'čele s králem.
Přírodní poměry - Norsko má nejČlenitějŠípobřeŽí ze vŠechstátů Ewopy, velké
mnoŽství ostrovů a Souostro\í íLoíoqr.. \'esterály). PobÍeŽije rozčleněno fiordy -
úz\funi' hlubo\ýrni zalir.r.ledol.cor,.ého pul.odu (nejdelŠíje Sogne-{ord _22okrr'),
Celou zemí prostupuje Skandiná.'-ské pohoň (nejr,yšŠíhora Norska - Gatdhfpiggen
2469rn, n. m.). VeSkandinár,.skén pohoňjenejvětšíewopslýledovecJostedďsbre
(855 km,). Celkem je zďedněno asi 5Ooo km2. Řeh ls':u k:át}ié. r'odné - energeticlry bohaté s velkým
-
spádem. peřejemi a vodopády. Čelná jezera - lec]or c -.. =:.. :.:'..odu,

.,
j-
 ZEMĚPIS KO STC E
V
Spádem, peřejemi a Vodopády. Četná jezera - ledovcového původu'
Pbdnebí větŠinyuzerníje mírné,oceánské, deštivé- ovlivňováno Severoatlants\frn proudem - moře
nezarnrzá.V horách je drsné klima. Na severu Skandinávského poloostror'a je podnebí subarktické a na
Špicberkách arktické.
Rostlinstvo: najihujehličnatélesy, na severu lesotundra a tundra. ŽivočiŠstvo_ $pičtíŽivočichové:sob'
medvěd, rosomák, vlk, mnoŽství ryb avodního ptactva.
Nerostné zdroje_velké zásoby ropy a zemního pl1mu v Severním moň. I,oŽiska rud Že|eza, mědi, molyb-
denu auranu.
obyvatelstvo - tvoň Norové (97 o/o), na Severu menŠinyFinů a t,aponců. Úrednimjazykemje norŠtina.
Ve městech žije75 o/o populace. obyvatelstvo je nerormoměrně rozmístěno, nejvíce je zalidněn jih země
a pobřeŽní pásmo.
Hospodářství-r,yspělýprůmysloqistátsvel\ýrnpŤírodnímbohatstvím.Norskoje členskouzemíEwop-
ského sdnrŽení volného obchodu.
Pnirrrysl-těŽební(ropa'zemnípl1m'rudykovů)NorskojedruhýnejvětŠívývozceropynasvětě-vr.1996
(po SaudskéArábii). ElektrárensM (99,6 o/o elektrické energie jevyráběnovhydroelektrárnách). Norsko
jé na J.. místě nasvětěvprodukcielektrinynaobyvatele' Dalšíprůmyslováodvětví: strojírenství,loďařstvÍ,
pnrmysl petrochemiclý, dřevozpracující a potraúnářtví (zpracování ryb) '
Zemědělstvíjezaměřenohlarmě naŽivočiŠnouvýrobu-chovovcí,skotu' prasat' koŽeŠinovézvěře asobů.
\rýznamnáje těŽba dřeva. Celosvětově je významný lov ryb (2,3 mil' t. v r. 1994).
Norsko má velké obchodní námořní loďstvo (20,6 mil. BRT _ 5. místo na světě) a dobře vybavené
neramrzajicí pňstavy- oslo, Bergen, Narvik.
H1alrní město oslo je hospodářské, politické a finančnístředisko Norska. V hlalrrím městě a jeho okolí je
soustředěna čhrrtina průmyslové výroby státu.
ŠvÉosxo(Švédskékrálovství)
Přímořs\i stát severní Ewopy ve východní části Skandinávského poloostrova pň
pobřeŽí Severního a Bďtského moře.
Státní zÍizení:konstitučnímonarchie v čele s králem.
Švédskupatň ostrovy Gotland. Óland a řada menŠíchostrovů v Baltském moři.
Pfirodní poměry - podélhranic s Norskem probíhá Skandinávské pohoří (nejr,yŠŠí
hora Kebňekaj se 2 I23 rn. n. m.). Směrem k jihovýchodu se hory sklánějí v ploŠiny
anlŽiny pň pobřeŽí Baltského moře. JiŽní část Švédskatvoň nŽiny a pahorkatiny
modelované ledovcovou činností.
Řeky jsou krátké, vodné, energeticky bohaté _ r,yuŽívanék qýrobě elektňny' Četná jezera ledovcového
půvoáu - největŠíjezero Vánern (5 585 km,).
Podnebí-najihumírné,pňmořské, směremkseverupřecházívpodnebíchladné skontinentďnímivlivy.
Ve Skandinávském pohoň je drsné horské k1ima a na Severu je subpolární podnebí.
Rostlinstvo - na jihu jsou smíšenélesy, které směrem k severu přecházejí v jehličnaté. Na severu státu
je tundra. Charakteristické ŽivočiŠstvo:sob, los, medvěd' rosomák, vlk' liŠka, bělohur.
Nerostné zdroje - loŽiska rud a kovů - rudy ololrnatozinkové, měděné a \ysoce kvalitní nldy Že\ezné
(Kiruna, Gállivare).
obyvatelstvo - tvoří Švédové(9o o/o), menŠiny Finů (2,4 %) a l.aponců (Saamu). Asi 7 7o tvoŤícizinci
(vcisinou z ewopslých zemí). Úredním jazykem je švédŠtina'Šl'édskoje nejlidnatějŠízemí severní
Ewopy- obyvate1stvo je nerormoměrně rozmístěno. Ve městech Žije 83 %o populace.
Hospodářství: r,ysoce rozvinuý průmystový stát s intenzirmím zemědělsti.ím - patň k nejvyspěIejŠim
zerrimEwopy. Svédsko ma,,elké príródni bohatství (rudy korrr. lesní zdroje, vodní zdroje) a dostatek
kvalifikovaných pracor,rríků.Švédskoje členskou zemí EU'
Průrrrys1-t éŽební(téŽbanrdkovů, předevŠímkvalitnírudyŽelezné). \-í.vozŽeleznérudypře"-":?T":?í"Í
norskýpřístavNarvik. Elektrárenswi (53 ozo elektrické energie je \.\-rá'oěno l.hvdroelektrárnách). Svédsko
jena2.místě vElropě vprodukci elektňny na obyv.atele. Hutnicnj 1il,.alimí švédskáocel)' StrojírensM
!q6on. ku1ičkových loŽisek, zbraní a qýroba osobních a nák]adnch automobilů automobily Volvo
_
a Saab). Průmysl elektrotechniclý, chemiclý' qýroba celuló4. a papL-.:. náb}tkářství.

.
38
 EVROPA
V
Zemědělství - převaŽuje ŽivoČiŠnávýroba _ chor. prasat a mléčnéhoskotu. Rostlirrná rrroba - pěstování
obilnin, cukrové řepy abrambor.
Významnéje lesnlctvÍ-těŽba dřeva 63 mil' m3 ročně. Kvalitní doprar"rrrísíť.VíceneŽ50o/oŽelezničníchtratí
je elektrifikováno. Námořní obchodní loďstvo má 3 mil. BKI. Hlarmím prístavem je GÓteborg (největŠípň-
stav severní Evropy). HospodáŤsky nejvýznamnějŠí oblastí je jih zerné _ územi mezi Stockholmem
a Góteborgem produkuje 75 o/o průmyslové a 80 o/o zemědělské vyroby státu.
Hlar,rrí město Stockholm -je obchodní, průmyslové a finančnístředisko státu, sídlo krále a ústředních
úřadů.
Vaglomeraci hlal,ního města Žije 7'5 mil. obyw.
Švéds\fonstřediskem kultury a vzdělanosti je Uppsala - město ve středním Švédsku- ve městě je
nejstarŠíuniverzita v severní Ewopě (zaloŽenar, 1477).
FTNsKo (Finská republika)

Stát severní Ewopy pri Botnickém a Finském zálivu Baltského moře'

Státní ztizeni: republikav čele s prezidentem.
Přírodní poměry _ převáŽně nlŽinný, místa pahorkatinný powch modelovaný
severs}ryrn perrnins\fon ledovcem, kteý ve starŠíchčtwtohorách (v pleistocénu)
pokýval celou Skandinávii' Do severní části státu zasahují wbéŽW Skandináv-
ského pohoň (nejr,yšŠíhora Haltiatunturi l 324 rn. n' m.). JlŽni čát zerné zaujirná
Finskájezerní ploŠina s 35 ooojezery-SaÍmaa (4 4oo km2). Hustáříčnísíť.Podnebí
- větŠina izerni ná mírnépodnebí s kontinentálními rySy - dlouhé chladné zimy,
hátká teplá léta - ročníprůměrné sráŽlryjsou nízké.Sever Finska má drsné subpolární klima. Čtvrtina
plochy státu leŽí na Sever od severního polárního kruhu.
Rostlinstvo - asi 68 o/o plochy státu zaujímají téměřqýhradně jehličnaté lesy.
Nerostné zdroje: loŽiska rud kovů -Že|eza, chromu, mědi, olova azinku.
obyvatelstvo - tvoň Finové (94 o/o), menŠina Švédů (necelých 6 o/o), na severu Žijí l,aponci (Saamové).
Uředníjazylry- finŠtina a Švédština{regionálně také laponština). Ve městech Žije 63 o/o populace.
Hospodářství-r,yspělýprůmyslově-zemědělslýstát. Finskomámoderníprůmysl' intervivnizernědělstvÍ
a velké lesní bohatství' Členská země EU.
Pnirnysl - strojírenslý (stavba lodí, qfooba zaÍizeni pro těŽbu a zpracování dřeva), dřevozpracující -
ýroba Íeziva, papíru a celuló4l, průmysl elektrotechniclqi, chemic{ý, potravinářský.
Zemědělství - se orientuje hlarrně na Živočišnouvýrobu - chov sobů, skotu, prasat a drůbeŽe.
Rostlinná výroba - pěstují se obiloviny, krmné plodiny a brambory.
Významné je lesní hospodářství *téŽbadřeva (38.7 m3 v roce 1991 - 9. místo na světě).
Hlarmí město Helsinky (Helsinki)je hospodářské a kulturní středisko státu, sídlo vlády. V aglomeraci
hla.rmího města Žije 1 mil. obywatel.
DÁNsKo (Dánské království)
Přímořs\ý stát severní Ewopy na Jutském poloostrově a pňlehlých ostrovech
vSeverním a Bďtském mori' Dánsku také patň autonomní území- Faerské ostror,y
a Grónsko.
Státní zÍizení: konstitučnímonarchie v čele s krďem.
Přírodní poměry - powch Jutského poloostrova a pňlehlých ostrovů _ z nichŽ
největŠíje Sjaelland _ je tvořen níŽinarni a mírně zvlněnými pahorkatinami (powch
modelovánperminskýmledor.cem).ZÁpadrltpobřeŽípoloostrovajeplochéspísečný-
mi přesypy, q/chodní pobřeá je rozčleněno četnými záhW ({ordy)' Vzemi je značné
mnoŽství malých jezer ledovcového původu a hustá sít krátlí'ch Ťek.
Podnebíje mÍrnéoceánské, vlhké avětrné.
Lesy pokqývají 10 7o plochy státu (převládajÍ bulior.é porosnJ. 8 % plochy státu zaujímajírašeliniŠtě,
rŤesoviště a písečnépřesypy.
Nerostné bohatství - loŽiska ropy a Zemního plrnu r. ŠehuSel-ernÍho moře.
obyvatelstvo - tvoří Dánové (97 o/o) a3 o/o ciztncu (nejp.:cetně-jŠi skupinu tvoň Turci). Uředním jazykem
je dánŠtina. Dánsko je nejhustěji zalidněný stát r- sel..e ;:Í .."Topě (120 obyw. na 1 km2). Ve městech Žije
87 o/o populace.

.
i:
 ZEMĚPIS KO STC E
V
Hospodářství -vyspělý průmyslorÝ stát s r,ysoce intenzívním zeměděist\ím. Členská země EU.
Pnirrrysl-těŽebni(téŽbaropyaZemního plyrru), strojírenslýprůmysl(l1roba1odníctrmotorů,potravinář-
s|ýc}:.zaťl.z,ení), elektrotechniclý, texŤi1ní' petrochemický, potravinářs\i-pnrmyslmasný, mlékárenství,
výroba piva.
Zemědělství _ převaŽuje Živočišná r,ýroba - chov prasat, drůbeŽe a mléčnéhoskotu' Rostlinná ýroba -
orná půda tvorí 60 o/orozlo|ty státu (nejvíce na světě)' Hlarmí plodiny: pícniny, obi1niny, cukrovka, bram-
bory, řepka olejná azelenina'
Významnýje rybolov- 1'5 mil t. ryb v r, 1992.
Diínsko má hustou a kvalitní doprar,r:rí síť.Kromě dopravy silničniaŽelezničnímáve|LýýznarnpobřeŽnÍ
plavba. Dánsko rnaýzna:;nné obchodní niímořní loďstvo (5 milBK|).
Hlarmí město Kodaň (Kobenhar'n) politické, hospodářské a kulturní středisko zerné, kráIovské sídelnÍ
město. V aglomeraci Kodaně Žlje I,3 mil. obyw.
IsI.AND (Islandská republika)

b Stát na stejnojmenném ostrově v severní částiAtlantského oceánu.

.ý"ljř....l
' ,/;// ,li\,'-'ř
,.''+ Státní zÍizeni: republika v čele s prezidentem.
é?' Ld"i?j. Přírodnípoměry-ostrovsopečnéhopůvodu, pobÍeŽírozč|eněnomnohazáNy$ordo-
.Ťí,ť"::-'i-'.''.
vého typu. Sopečný powch s náhomími ploŠinamia sopečnými kuŽely. Akti'"ní
. ')-.'*.i"ceř.i=d
c--,í; f\išt-L.- seizrnická činnost, mnoho činných sopek {nejvyššíčinná sopka Hekla 1 49 1 m. n. m.),
,_i -- 7j-"f' '""t,r_71; termá]ní prameny, gejzíry' NejlyŠŠíhora Islandu Hvannadďshnúkur 2 1 1 9 m. n. m'
Krátké vodné řelry s peřejemi a vodopády (energeticky r,1'uŽívané)' Podnebí na jihu
ostrova mÍrnéoceánské, na Severu subarktické. Irdovce a věčný sníh krffí 11 o/o
powchu ostrova. Rostlinstvo - najihu lučníporosty a křoviny, na severu tundra.
ob5ruatelstvo - tvorí Islanďané (96o/o)' menŠiny Dárrů, Noru' Američanu a Švédů. Uředním ja4lkem je
islandŠtina. Islandmávelminízkou hustotu obyvatelstav (3 obyw. na 1 krn2). Ve městechŽije 92olopopulace.
Hospodářství-vyspělý stát_záL<IademekonomikyIslanduje lovryb ajejichzpracovánÍ. StátbezsurovÍ-
nových zdrojů, s vellým hydroenegetic\fun potenciálem. Island je členskou zemí Ewopského sdruŽení
volného obchodu.
Průmysl - průmysl rybný akorwersrárenství (hlar,rrí průmyslové odvěM). Významné je elektrárenství
(elektrická energie se získává zvodních a geotermálních zdrojů), hutnictví hliníku, textilní průmysl.
Zemědělství-Živočišnáqfroba: chovovcí, skotuakoní. Rostlinnáqýroba-pěstují sepícniny' brambory
a ve sklenících zelenina.
Kvytápění obydlí a skleníkůse vyuŽívávodazterrnálních pramenů.
Rozsáhlýrybolov- 1'5mil. t. ročně.
Hlar,rrí město Reykj aúk _ hospodářské a kulturní centrum Islandu . V hlar'rrím městě a j eho blízkémokolí
Žije úce neŽ polovina obyvatelstva celého státu.

3.6.4 STŘEDNÍ prm.opa

StředníEwopazahrnuječt5řiekonomickyr,yspělézemě-Německo. Rakousko, ŠvýcarskoaLichtenŠtejn-
sko a čtyři postsocialistické, středně rozvinuté státy - Polsko, Česko, Slovensko a Mad'arsko.
Ve střední Er,ropě převládajírmitrozemské státy, pouze Německo a Polsko hraničís mořem. Powch střední
Ewopy je rozmanitý, severní část tvoň nížirrypři pobřeŽÍ Severniho a Bďtského moře, které přecházejí
směrem k jihu v nízká pohoň (Středoněmecká vysočina, Česká lysočina a polské pahorkatiny). JiŽně od
těchtor,ysočinjsouvelehorskápohoříAlpyaKarpaty. Jihovýchod stŤedníEwopymáníŽinnýpowch (Malá
a Velká uherská níŽina).
Podnebí střední Ewopy je mírné,rrazápadé převáŽně oceánské. Směrem od západu kv5ichodu roste
kontinentalina klimatu. V podhůň Aip a Karpat je podnebí mírně teplé' r.e velehorské oblasti studené.
oblaststředníEwopyjehla'"nímer,ropskyrnrozvodím. Rekystřední Er'ropynáleŽíúmoríSeverního,Balt-
ského, Černého,Jaderského a Středozemního moře. NejvýzrramnějŠÍstředoewopskou řekouje Dunaj.
Původnírostlinstvo tvoňly listnaté a smíŠené lesy, které bt.Ir. z r.ětší Části r'ykáceny. Místo nich vznikly
zemědělské plochy, nebo druhotné jehličnatélesy - nejčastěji snrkol.é monokultury. Značná část lesů

,
AA
 EVROPA
V
střední Ewopy je poškozena v důsledku znečiŠtěníovzduŠí'
NerostnébohatsMstředníEwopynepostačujepotřebámhospodářství.IkdyŽbvlaznačnáčástnerostné-
hobohatsMvminulostivýěŽena,jsouve středníEwopěivsoučasnédobělýznamné surovinové zdroje-
zásoby černéhouhlí {Porúň, Hornoslezeská pánev), hnědého uhlí (Středoněmecká pánev) a světově vý-
Znamné jsou zásoby draselrrých solí v oblastirnezi Hannoverem a Kasselem'
Nadměrná těŽba a spďov:iní nekvďitních pďivzpůsobujíve střední Ewopě značnéekologické problémy.
Některé oblasti mají těŽbou zdevastované pňrodní prostředí _ např. těŽbou hnědého uhlí bylo
zdevastováno územíoznačovanéjako tzv. ,,ěerný trojúhelník., na hranicích tň států Českérepublitry,
NěmeckaaPolska.
PřeváŽnou část oby'vatelstva středni Ewopy tvoří národy germánské (Němci, RakuŠanéa německy
hovoňcí Šqýcari) a národy slovanské (Poláci, ČeŠia Slováci). Méně početnéskupiny obyvatelstva tvoří
Švycaahovořícírománskými jazyky (francouzslcy, itďslry a rétorománsky) a Maďaři, kteří jazykově
náIeŽík ugroÍinské skupině urďské ja4lkové rodiny.
VětŠinaobyvatel středníEwopyse soustřed'ujeveměstech. Středoewopskézeměmajívelmi dobře rozvi-
nuli průmysl, zvláŠtě strojírenslý a chemic}ý. Tradičníprůmyslová odvětví: hutnictví, potravináŤství
a průmysl textilreí' V zemědělství dominuj e ŽivočiŠnáqýroba.
Po pádu komunistických totalitních reŽimů v r. 1989 došlo k obnovení tradičníchvztahů mezi
jednotlivýrni středoerrropskýrni zeměmi a také došlo ke sjednocení Německa. (Po druhé světové vďce
bylo Německo rozděleno na dva státy s odliŠn1ýrni politic\ýrni reŽimy- SRN a NDR, které se po zhroucení
komunistické diktatury v NDR znovu sjednotily v r. 199o pod jménem Spolková republika Německo).

obr, 6 oblast střednÍ Evropv

oblast, stát Rozloha Počet Hustota lllarrní město

(tis. km2) obyv. {mil.} (na t km2)
Střední Drrropa 1015,3 161,5 159
Německo 356,4 81,9 230 Berlftr (Berlin)
Rakousko 83,B 8,1 97 Vídeň (Wien)
Svýcarsko 4r,3 7,2 175 Bern
LichtenŠtejnsko o,2 o,03 195 Vaduz
Polsko 3L2,7 38,6 120 VarŠavafWarszawa)
Česko {Česká republika) 7a,9 10,3 130 trraha
Slovensko 49,O 5.3 109 Bratislava
Maďarsko 93,o 10.3 108 BudapeŠé(Budapest)
Tab' 22 Státy střední Evropy

A
 ZEMÉPIS V KoSTCE
V
NĚupcxo (sRN - Spolková republika Německo)
Státvzápadní části střední Ewopy, pň pobřeá Ser'erního a Baltského moře.
Státní zÍizeni: federatilrní republika v čele s preádentem.
Přírodní poměry - pobřeŽí Severního moře je ploché' Bďtského moře členité.
ostrovySeverníhomoře patňcíSRN:Východofňské ostrolyačástostrovů Severofir.
s\ých. V Bďtském moři je největŠíněmeclý ostror'Rujana (Růgen).
Povrch Německa se stupňoútězvedáod severu kjihu. Na severu státuje Severoně.
meckáníŽinaaMeklenburskájezerníplošina-územnícelkymodelovanépleistocen-
ním zaledněním' Střední část Německa ie tvořena wchovinami a hornatinami (Po.
ýnskábřidličnáwchovina, pohoňHarz, Smrčiny' KnrŠnéhoryaj.). Uzemínajih od Dunajetvořípodhůň
Alp a'q/běŽkySeverníchvápencovýchAlp-s nejlyŠšímr,rcholemNěmeckaZugspitze2963 m. n. m.
NejvýznamnějŠíněmeckou řekou je Rýn s prítoky Moselou, Neckarem a Mohanem. Do Severního moře
se také vlévajířeky - Emze, Vesera a I'abe' Na hranicích s Polskem teče odra, která se vIévá do Baltského
moře a jih Německa odvodňuje Dunaj, kteý se vlévá do Černéhomoře. Alpské pňtoky Dunaje jsou
významnýrni hydroenergetic\funi zdroji. Velké řekyjsou propojeny hustou sítivodních cest. Nejvýznam-
nějŠívodní cestou je průplav Rýn - Mohan - Dunaj, který umoŽňuj e lodní spojení Černéhoa Severního
moře - napříčElropou - je splar,ný pro lodě do 1 5oo BRT fie dlouhý 171 km' byl dán do provozu
vr.1992).
Z četnýchjezer je největŠíBodamské (539 km2) - na hranicích Německa, Šqýcarska a Rakouska.
Podnebí - na severu mírnéoceánské' směrem kjÍhovýchodu prib1ivá kontinentality. VAlpách je horské
drsné klima.
Zďesněnoje 29 o/oplochystátu. Vlesíchpřevládají smrkové aborovicovémonokultury. VSasku aDuryn-
sku jsou lesy poŠkozenyprůmyslov5imi exhďacemi. Na písečnýchpůdách Severoněmecké níŽinyjsou
mísývřesoviŠtě. ochrana pňrody- chráněno je \4o/oizerni státu. V SRN je 6 národních parků.
Nerostné zdroje - nepostačují mnohostrann1ým potřebám hospodářství. V Německu jsou bohatá
loŽiska černéhoa hnědého uhlí (Porúň, Středoněmecká pánev aLuŽická pánev), soli kamenné a solí
draselrrých' Méně bohatájsou loŽiska ropyv německém sektoru Severního moře.
obyrratelstvo - dnrhý nej lidnatěj Šístát Bwopy (po Rusku) . obyvatelstvo tvoň Němci (9 1 5 %) , mďo počet-
,

némenŠiny-LuŽičtíSrbové, Dánové, Frísové(o,25o/o) acizístátnípňslušníci(8,25o/o). Uřednímjazykem

je němčina.
SRN je státem s největŠímmnoŽstvím pňstěhovďců v Evropě - hlarrně z Turecka (asi 2 mil.)' býalé
Jugoslávie, Itálie, Recka, Polska atd.
Německoje nejhustějizalidněnýstátve středníEwopě (230 obyw. na 1 km2). NejvětŠíhustotaobyvatelstva
jevPoýníaPorúří. Veměstech Žíje86o/opopulace. VSRNje 84městsvíceneŽ 1o0 o00 obyvatel. NejvětŠí
konurbace (územníseskupenívelkých měst)je rýnsko-rúrská (asi 1 l mil. obyv.).
Hospodriřství-vysoce rozvinutyprůmyslor1ýstátsryspělýmzemědělstvím-hospodářskynejsilnější stát
v Evropě (třetí na světě _ za USA a Japonskem). V SRN stale přetrvávají rozd1|y mezi oběma částmi
sj ednoceného Německa (infrastnrktura' produktivita práce) . Probíhá restrukturďizace ekonomi\y b]rvďé
NDR. Asi 4o % průmyslu býalé NDR není schopno konkurence a postupně se Likviduje. Hospodářská
obnova nových spolkoq/ch zerní si vyŽádá značnénáklady.
SRN je členskou zerr.iEU a patří do skupiny hospodáŤs}ry nejsilrrějŠíchzernínasvětě (G7).
Pnirrrysl - základ hospodářsM Německa (podílíse 44 o/o na HDP) . Pnimysl těŽební - těžba hnědého uhlí
(1. místo na světě), těŽbačernéhouhlíatěžbasolí. Hutnict:riŽe|ezaabarerrnýchkovw_zdováŽenýcb.rud
a koncentrátů. V1ýroba elektrické energie (5. místo na světě - r' r. 1992 536 mld kvřh - z toho 30 o/o
v jaderných elektrárnách). Nejvyznamnější je průmysl strojírenslo. - vedoucí postavení má ýroba
automobilů (3. místo na světě - 5,3 mil. automobilů v r. 1992 _ automobilové závody: Volkswagen'
Mercedes, opel atd.), dále je ýznarrná qfooba obráběcích stroju. zbraní, optic\ých pňstrojů, jemná
mechanika, průmysl elektrotechnický, průmysl chemiclý (srntetická rlákna, plasý, hnojiva), průmysl
textilní, koŽedělný' dřevozpracující' sklářs(Í, keramic\ý (míŠeňslir.porcelán) a průmysl potravinářs\ý
(mlékárny, jatky, pivovary_vevýobě pivaje Německo na 2' mÍstě na sr-ětě)' é.

Zemědělství - moderní a intenzirmí. PřevaŽuje ŽivočiŠnár1.roba --ie zaměřena na qýrobu masa (6,2 mil.
t.vr' 1993-5.místonasvětě)amléka(28'2rnil..t.vr. 1994-.l'místonasl'ětě).Chovskotu,prasat,ovcí
a drůbeŽe. Vysoká produkce s1ffi (a. mÍsto na světě)' másla (.1. rnísto na sr-ětě), vajec a medu.

42
'
 EVROPA
Y
Rostlinná qýroba - pěstování obilnin (pěstor.ání jeČmene 4. místo na světě)' brambor, cukrové řepy
(3. místo na světě), pícnin, zeleniny (hlavně zell,) arinné rá,y.
Světověvýznamné je pěstování chmele (1. místo na světě).
Doprava _ hustá dopralrní s흎elezničníi silniČní(nejúce dákric v Ewopě) ' Významná j e letecká doprava
(letiště Frankfurt nad Mohanem - 35 mil. cestujících v r. 1994 - třetí největší v Ewopě). I,odní doprava -
námořní obchodní loďstvo - 5,6 mil. BRTv r. 1992. Významné námořní prístar,y: Hamburg a Kiel. Říení
doprava _ největŠíříčnípřístav na světě - Duisburg.
Cestovníruch-vr. 1995navŠtíviloSRN15mil. zatrraničníchturistů.Pňjemzmezinárodníhocestormího
ruchuvr' 1995 činil 12 mld. USD.
KdyŽsezhroutilkomunistickýreŽimvNDRabylazbouránatzv.berlínská'zeď,kteráoddělovďaZápadní
Berlín od NDR' byl Berlín zvolen v roce 1991 hlavním městem SRN. Sídlem vlády a parlamentu byl do
r' 1998 Bonn. Po roce 1998 se vŠechnystátní instituce přestěhovďy do Berlína.
HlavníměstoBerlín (3'5mil. obyv.)qýzrramnékulturní, finančníaprůmyslovécentrumNěmecka-sídlo
vlády' parlamentu, kancléře a prezidenta'
Německoje spolkoqfun sLátem (federativní republikou). Administrathmě se členína 16 spolkových zemí.
KaŽdá spolková zerné rná svou ústavu, parlament a vládu. Největšíspolkovou zemí je Bavorsko,
hospodářslrynejqýznamnějšíanejúcezďidněnou spolkovouzemíje SeverníPoqýní-Vestfálsko, kdeáje
téměř 18mil. obyv.
RÁKoUsKo (Rakouská republika)
Vnitrozems\i stát ve střední Ewopě.
Státní ztizení: federatirrní republikav čele s prezidentem.
Přírodní poměry-asi 2/3územ1vyplňujíAlpy_tvořítřihorskápásma: Severnívá-
pencové Alpy, Centrďní krystďické Alpy s nej mohutněj šímpohoňm Vysoké Taury,
s nejvyšŠíhorou Rakouska Grossglockner 3 797 rn. n. m.) aJŽnívápencovéAlpy. od
Severu do údolíDunaje zasahujíqýběŽky Českéhomasivu (Šumava, Novohradské
hory). Na qýchodě je níŽinná oblast - Vídeňská pánev. HlavnÍ řekou je Dunaj
s příto}ry Inn, Traun a Enns. Naj ihu j sou řeky Dráva a Mura a západ odvodňuj e Rýn.
Alpské vodní tolry majível\ý hydroenergetický potenciď.
VAlpáchjemnohojezer(ledovcovéhopůvodu)_nejvícevSolnékomoře(Salzkammergut). Rakouskupatrí
také mďá část Bodamského jezera. Ve qýchodním Rakousku na hranicích s Mad'arskem je mělké
Neziderské jezero (tektonického původu).
Podnebí - mírné_v níŽinách má kontinentálrríráz,vborách, v závislosti na přímořské výŠceje studené
velehorské klima (ýpické jsou horské spádové větry- fény).
vegetace je v1n4muta podle výŠkoqýchstupňů, horní hranÍce lesa je ve qýŠkách )' 7oo-2 ooo m' n. m'
'
výšejsou horské loulry. NejvyŠŠí polohyjsou zďedněny.
Nerostné zdroje-nejvýznamnějŠíjsouzásobysolikamenné'značnéjsoutakézásobymagnezituatuhy.
lnkalní ýznatn mají loáska rud kovt3 (ŽeIeza, zinku, olova, wolframu) a loŽiska hnědého uhlí, ropy
a zemního plynu.
obyvatelstvo_tvoňRakuŠané {93,4 o/o)zb,ývajicí částobyvatelstvatvoňpřistěhovďci-hlar,rrězT\.rrecka,
b]rvďé Jugosláúe a menŠiny Němců, Maďarů. Čechůa Slováků žijiciv pohraničí.Uředním jazykem je
němčina. Ve městech Žrje 56 7o populace - v hlaním městě Vídni Žt1e l / 5 obyvatelstva státu.
Hospodářství_r,yspělýprůmysloqýstáts interrzímímzemědělstvÍm. Rozsáhlýstátnísektorekonomilry.
Clenskázemě EU.
Fnirnysl _ těŽební (téŽba rud kovů i nerudných suror.in), hutnictví (qýroba Železa, oceli, hliníku),
elektrárenství (větŠina elektrické energie se r1.rábí r. hydroelektrárnách), průmysl strojírenslý,
elektrotechnický' texLilní, sklářs\ý, papírenslý a p otra\inářSký.
Zemědělství - převaŽuje ŽivočiŠnávýroba - chor- prasat. pastermí chov ovcí a skotu. Rostlinná qfooba -
je omezena pňrodními podmÍnkarni. Pěstují se hlarně brambory, pícniny av rúŽe poloŽených oblastech
obilniny (kukuňce a pŠenice)' cukrová řepa a zelenina. \-e \-ídeňsképánvije významné pěstovánívinné
rér,y a ovoce.
DůleŽitou sloŽkou hospodářského Rakouska j e těŽba dřer-a (roČně se vytěŽí I 7 mil. m 3 dřeva).
Doprava - doprar"ní sít je přes obttŽný terén na r-eLrni iobré úrorrri - evropsky qiznamné jsou tranzitní
trasy přes Alpy.
.
 ZEMĚPIS V KoSTCE
Y
Cestovníruch-významnásloŽkahospodářství-ročněnavŠtívízemi17.8mil. zahraničníchnávŠtěvníků,
pňjem z cestormího ruchu činil v r. 1995 _ I2,5 mld. USD. Rakousko je federatil,rrí republika,
administratirmě se členína 9 spolkových zerní. Hlarmí město Vídeň [\lien) má 1,6 mil. obyv' Vídeň je
politické, hospodářské a kulturní středisko státu i sídlo mezinárodních organvaci (oSN' OPEC).

ŠvÝcansxo (Šqýcarská konfederace)

Vnitrozemslý stát v záp adni části střední Evropy.
Státní zÍizení:federatilrní republika v čele s prezidentem.
Přírodnípoměry - asi 70 o/o územi Švýcarskamá hors\ý aŽ velehorský ráz. Jižni
a střední část státu vyplňují velehorská pásmaAlp. Na hranicích Švýcarska a Itďie
jsou Penninské fWďliské) Alpy s nejr,yŠŠí horouPiz Dufour (Dufourspitze) v masívu
Monte Rosa (4 634 m. n. m.) a se známou horou Matterhorn (4 478 m' n' m.), Sever-
nějije poloŽeno pásmo BernskýchAlp s největŠímďps\ffnledovcem (Aletschslýle-
dovec 129 km2). Dále kqýchodu leŽí lrpontské Glarnské a RétskéAlpy.Vestřední
části státu se rozprostírá ŠvýcarskáploŠinaa na Severozápadě leŽí vápencové pohoň Šqýcars\ýJura'
Svýcarsko má nejr,yŠŠí průměrnou nadmořskou výšku (l 3oo m. n. m') ze vŠechzemí Ewopy.
Švýcarskemprocházejí hlavní ewopská rozvodí a pramení zd,euýzrlarnné řelry - R]rn, RhÓna a Inn'
VŠechny švýcarskéřeky mají vel\ý hydroenergetick1' potenciál. VAlpách je mnoŽsM jezer ledovcového
původu,nahranicíchsFranciíjenejvětšíjezero_Ž'enevské(582km2) anahranicíchsRakouskemaSRN
je Bodamské jezero (538 km,).
Podnebí - v niŽŠíchpolohách mírnés oceánskýrni vlivy a v horách je drsné velehorské klima.
Rostlinstvo je uspořádáno ve qýŠkoqých stupních od listnatych lesů, přes smíŠenéajehličnatélesy aŽ
po subďpínskou a ďpínskou vegetaci.
Nerostné bohatství - je minimální. Místní'qiznam mají pouze loŽiska soli.
obyrratelstvo-Šqicarskomája4zkověanáboŽens\rrozmanitéobyvatelstvo, svysokyrnpodílemcizinců.
obyvatelstvo tvoří Šq7cari (91,6 o/o) a cizi státní přísluŠníci(8'4 o/o) - hlavně z Tureika, Španělska
aPortugalska. Ve Šqýcarskujsoučt5rriúředníj azy\<y:němčina, francouzŠtina, itďŠtinaarétorománŠtina.
64 o/o Sqýcarů hovoň německy, 19 o/o francouzsky, B % itďsky a 0,6 o/o rétorománsky. NáboŽenství je
ňmskokatolické (46 7o), protestantské (4o o/o), muslimské (2 o/o) a 12 o/o šýcarůa cizinců - jiná l,yznáni
abezvyznání' Střední délka Životaobyvatel Švýcarskaje jedna z nejvyŠŠíchna světě (muŽi 75Let aŽeny
81 let). Ve městech Žije 68 %o populace. Šqýcarsko nernáŽádné milionové velkoměsto. Největším městem
je Zůnc}r {343 tis. obyv. v r. 1 995) - prumyslové a finančnícentrum státu.
Hospodářství-vysocerozvinuýprůmyslově-zemědělskýstát'jednozhlarmÍchbankorrnÍchaÍinančních
center světa. Šq/carskopatří k nejbohatŠímzemím, hrubý domácí produkt na ob5rvatele je nejvyŠŠí na
světě.
Pnirrrysl - se orientuje na materirilně a energeticky nenáročné qýrobky s vysokýrn podílem
kvďifikované práce. NejvýznamnějŠímoboremje průmysl strojírenský (hodinlry, optika, elektronika),
dďŠíprůmyslové obory: průmysl chemiclý fbarrry, plasý, kosmetika), farmaceutícký _ koncern Ciba,
potravinářslý-koncernNestlé (máslo, sýry, čokoláda), textilní, papírenslý' poýgrafic$.VeŠvýcarsku
je významné elektrárenství (60 elektrické energie je r,1rrobeno v hydroelektrárnách).
o/o

Zemědělství převaŽuje ŽivočiŠnáqfooba - chov skotu, prasat a ovcí. Rostlinná výoba

_
- pěstuje se
pŠenice,ječmen' cukrová řepa, brambory, ovoce avinná réva.
Doprava - kvalitní dopravní síťna r,ysoké technické úrormi (mosty, tmeý)' ŽeLezničnítratě plně.
elektrifikované. Rozvinutá letecká doprava (největŠíletiŠtě Znnch) .

PřírodnípodmínkyŠ\rýcarska(čistotavod, ovzduŠí)majír,ysokouhodnotu-klimatickélázně.Významný
cestovníruch_Švýcarsko navštívilovr.1995- 1 1,8mil. zahraniČníchnávŠtěrmíků(pňjem zmezinárod-
ního cestormího ruchu v r. 1995 činil 7,8 mld USD).
Švýcarskoje federati'.rní republika, administratíl,'rrě se dělí na20 kantonů a 6 polokantonů s vykolryrn
stupněm samosprá'"y. Švýcarskomá ýznarrné mezinárodní postal'ení, které je posilgváno jeho
neutralitou' HlarmíměstoBernje sídlemvlády, parlamentu aprezidenta. \Ťznamnýmsídlemmezinárod-
ních organizacíjeZ'eneva (Genéve) - el,ropské sídlo oSN a Mezinárodního ČervenéhokřiŽe.

A
44
 EVBCPA
V
LrcrrtBrtŠtnltltsxo (Lichtenštejnské kníŽe c tví )
Vnitrozems\ý stát ve střední Elropě mezi Švýcarskem a Rakouskem.
Státní zÍizení:konstituční monarchie v čele s kníŽetem.
PřeváŽně hornaty powch (Alpy). KníŽectvípatrí k nejmenŠímstátům na světě.
HospodáŤslry vyspělá země, v měnové a celrrí unii se Šqicarskem.
obyvatelstvo tvoří Lichtenštějnci, Šqýcari,Rakušanéa Němci. Úredním;a.zykem;e
němčina.
NejvýznamnějŠím průmysloqýrn odvětvím je vyroba zubních protéz, V Lichten-
Štejnskuformálně sidlí velké mnoŽsM zahraničníchspolečností,které vyrrŽívajímístníchnízlých daní.
Významný j e cestolmí ruch.
Hlavní město Vaduz _ sídlo vlády. Nad městem je kníŽecírezidence.

Por,sxo (Polská republika)

Přímořslý státve střední Ewopě pň pobřeŽí Bďtského moře.
Státní zÍizení: republikav čele s prezidentem.
Přírodní poměry - téměř 3/4 uzerní vyplňují rnŽtrty, které převládají v severní
a střední části Polska. Y jtŽní části státu má powch pahorkatinný a horna!ý ráz.
PobřeŽÍ Bďtského moře je ploché a písčité.Na severu země jsou jezerrlt ptbsiny
{Pomořanská a Mazurská jezerní plošina a Velkopolské pojezeň), které jsou pozf.
statkempleistocenníhozďednění. NíányVelkopolskáaMazovskápřechrázejísměrem
kjihuvpahorkatiny (Mďopolská a Lublinskáwchovina). Najihozápadějsou pohoň
Sudetské soustavy Českévysočiny - KrkonoŠe(SněŽka 1 602 m. n. m.), JÍzerskéhóry atd. lva;ihoqyihode
jsou horské obloulry Karpat - Vnější západri ríarpaty (Beskydy), VnějŠíVýchodní xarpaty
isiesžczady)
amďá částVnitřníchZápadníchKarpat-VysokéTatrys nejvyŠŠíhorouPolska'Rysy (2 a9Ó m. n. m.).
Hlavní řeky odra s LuŽickou Nisou a Vatrou a Visla se Sanem a Narewem se vlévajÍdo Bďtského moře.
VPolskujevelkémnoŽsMjezer (větŠinouledovcovéhopůvodu),největŠíjsoujeze.áS.'i"'d*y (1 ].4 km2)
aMamry (1O5km2).
Podnebí - mírné,přechodné mezi oceáns\ýrn a rmitrozems!ýrn, směrem k qýchodu ubývá sráŽek. I,esy
kryjí asi 28 o/o uzernÍ Polska, v níŽinách a rovinách převládají listnaté lesy, v písčiýchoblastech jsou
borovicovémonokultury. Vhors\ýchoblastechnajihuazvláŠtěnajihoqýchoděvKarpatech;sourozs"áhlé
lesybukové'veýŠepoloŽenýchoblastechjsouhorskélesysmrkovéaveVyso\ýchTatráchjěsubďpinská
a ďpinská vegetace.
Nerostnézdrde-vPolskujsoupestréabohatézdrojesurovin, zejrnénazÁsobyčernéhouhlířadíPolsko
mezi přední státy na světě, bohaté jsou izdroje méně kvďitního hnědého uhlÍ. Značnéjsou zásoby rud
kovů (olormato-zinkové a měděné rudy) i nerudných surovin (sůlkamenná, síra)'
obyrratelstvo - Polsko je národnostně jednotný stát - 99 %o obyvatel tvoří Poláci, I o/o hroÍimenŠiny
Němců,UkrajincůaBělorusů'Uřednímjazykemjepolština. Zadruhésvětovévállryzahynulo6milionů
pols\ých občanů_ značnou část tvořili oběané Židóvského původu, kterí zah5muli v německých kon-
centraěních táborech, dďŠÍobčanézahynuli v bojích při napadení Polska německou armádou
a v zahraničnímodboji. Mnoho Poláků zah5mulo při brutálním potlačení varšavského povstání
a v katynském maso|tru (hromadné popravy Poláků, které Sovětská arrnádazajďa při útoku ňa Polsko
r'záň 1 939) . Po druhé světové váLlce došlo na základě Postupimské konference ke žměně pols\ých hranic _
nazápadé se posunula hranice na Odru - Nisu - německé obyvatelstvo bylo odsunuto na západ od této
hranice (do Německa) a na qýchodě se polské uzell;ri' které v r' 1939 zabrala Sovětská armáda, stďo
součástÍSovětského Svazu. Více neŽ 2 miliony Potáků se přestěhovďy z uzemízabraného Sovětslým
Sva7em do nově získanéhoúzemina západě Polska'
.{si 7 milionů Poláků Žije v zahraničí,převiiŽně v USA' Prirozený prírůsteko,3 o/o patň v Ewopě k nadprů-
měrným. Ve městech Žije 62 7o populace. NejvětŠíhustota obywatelstva je v Horním Slezskú' kde;e iake
největŠípolská aglomerace s více neŽ 2 miliony obtn'atel _ jejimŽ centrem jsou Katovice.
Hospodářství _ průmyslově-zeměděIs\ý stát procházející transformací na trŽní ekonomiku. Polsko
usiluje o vstup do EU.
Prtirnysl - téŽební_téžbačernéhouhlí (]'. místo na sr-ětě l- produkci najednoho obyilatele). Polsko patří
k rrýznamným světoým exportérům černéhouhlí. TěŽba hnědého uhlÍ uhlí je vyuŽíváno hlalrre pro
-
A
 ZEMĚPIS V KoSTCE
V
qfuobuelektrickéenergievtepelrrýchcentrálách-prispďováníkr.ďitnjho uhlí docházíkeznačnémuzÍ|e-
čiŠťovánÍŽivotníhoprostředí.VýzrramnájetěŽbarudkovů (olova' Zinku, mědi)atěŽbasíryasolikamenné.
Hutnictví Že|eza(Katovice, Nowa Huta' Čenstochová) ahutnicM mědi (l,egnica).
trrůmysl strojírens\ý - qýroba doprar'rrích prostředků' kovoobráběcích a tězebních zaÍizeni. Průmysl
chemiclý - zpracování ropy, síry a kuchyňské soli. Tradičníje průmysl textilrrí a potravinářs\ý.
Zemědělství - V zemědělství pracuj e 26 o/o ekonomiclqr aktivního obyvatelstva' obdělává se 47 o/o územi
státu. ŽivočiŠnáqýroba-chovprasat(2omil. kusů_vr. 1995 6. místo nasvětě), chovskotu, ovcí, drůbe-
Že.Rostlinná.qfooba-pěstováníbrambor(2Bmil.t.-vr. 19953.místonasvětě),dálesepěstujepšenice,
áto, cukrová řepa, len, zelenina, chmel a ovoce.
Polsko je v produkci Žita, brambor a lnu a druhém místě v Ewopě (za Ruskem).
Doprarrní síťje ro',rnoměrně rozvinuta. Yýznarnnáje námořní doprava - největší pňstavy: Štětín- se
zaměřujenavývozuhlí' Gdaňsk_sezaměřujenapřepravuhromadnýchnákladů aGdynia-sezaměřuje
na přepravu kusového zboŽí.
Polskárepublikaseadministratirryrěčlenína49vojvodstvÍ. HlarrníměstoVaršava(Warszawa)jepolitické,
sprá'.rní, hospodářské, církerrní a kulturní středisko státu.

Čpsrr,{ nppunr.n<e (Česko)

Vnitrozemslý sLát ve střední Ewopě.

Státní zřizení : rep ublika v čele s prezidentem.
Českárepublikavznikla 1. 1' 1993rozdělenímČeskéaSlovenskéfederatirmírepub-
liky na dva samostatné státy - Českou republiku a Slovenskou republiku.
Přírodní poměry - územíČeskérepublilry tvoří dvě hlavní gcologické jednotky -
česká qysoěina a Karpaty. T)rto jednotlry jsou různéhostáří, mají odliŠnýgeolo-
gichý qýVoj a růzrrou horninovou skladbu. Styčná linie Českévysočiny a Karpat pro-
bíhá pňbliŽrě po spojnici měst - Znojmo, VyŠkov, Fřerov, ostrava. Česká vysoěina
(českýmasiv)q,rplňujezápadníčástúzemístátu. Jetvořenaprahornímiastarohomímihorninami, které
byly zvrásněny hercynským vrásněním v období karbonu v prvohorách. Herc5ms\ýrn wásněním byla
vyzdvtŽenapohoří Českéhomasivu do velehors\ých qýšek. V druhohorách bylpostupně powch České
r.1rsočinydenudačnímprocesemZarolmánvparovinu.Vtřetihoráchbyl Česlýmasivalpinskýmvrásně-
ním rozlámán do jednotliqých ker. okrajové kry byly vyzdvlŽeny a vybvorily kerná pohofi, která tvořÍ
charakteristickou kosočtverečnouobrubu Českéhomasivu. Urmitř Českévysočiny docházelo také
k místnímpoklesům ker a ke vzniku pánví. (Nej\rfoaznější pokles kerje v Podkrušnohoří.) Ve třetihorách
vznikďa také sopečná pohoří (Doupovské hory, Českéstredohoří). V pleistocénuve čhrrtohorách došlo
k výraznému ochlazenÍ podnebí a v nejr,yŠŠích horách Ceské vysočiny se vytvořily mďé horské ledovce
a do někteých částíizerni (ostravsko, opavsko) pronikly i okraje velkého perminského ledovce.
Karpaty _ měly aŽ do konce prvohor stejný vyvoj jako Česká vysočina. Na začátku druhohor karpatská
oblast poklesla a byla zďita mořem. Uprostřed třetihor byl alpínským vrásněním vyzdv'lŽenpás příkro-
vých pohofi VnějŠíchZápadrttch Karpat, které vyplňují východní část Moravy a Slezska. Tato pohofi se
vyzračuj í členiým reliéfem a vel\foni'qýškoqýrni r ozdí|y,
V závěru třetihor se celé územíČeskérepublilry stďo definitil,rrě souŠí.Poslední moře ustoupilo koncem
třetihor z mořslých pánví v oblasti moravských úvďů.
Povrch-územíČeskérepublikyjetvořenopřeváŽněvysočinami(95oloplochystátu)' níŽinytvořípouhých
5 o/o uzerrri, Střední nadmořská qýŠkaje 45o m.
česká rrysoěina má převáŽně pahorkatinný a wchoúnný retiéf s mírnými svahy a se zbytky zarotrnaných
powchů.
NejnŽe poloŽené dno českékotliny tvoň Česká tabule - soubor rol.in a níŽin v povodí Labe' Česká tabule
je obklopena pahorkatinami a wchovinami - nejrozsáhlejŠíje Českomoravská wchovina. JiŽně od
jihočeslých pánví se zdúhá Šumava s rozsátrlým podhůrím.Na ser.erozápadě Českévysočiny se z Pod-
kruŠnohors\ýchpánvíprudcezvedajíKrušnéhory(Klínovecl'24l.rn, n'm.)'Naseverovýchodějenejr,yŠŠí
pohoň Českérepublilry KrkonoŠe (SněŽka I 602 m. n. m.) a orlické hory. Na pomezí Moravy a Slezska
vystupuje mohutný masiv Jeseníků (Praděd 1 491 m. n. m.). \-ulkanická pohoň třetihorního stáří
reprezentuje zejména ČeskéstředohořÍ (MileŠovka 837 m, n. m.J' \ejrozsáhlejŠíníŽiny jsouv prostoru
Polabíadolního Poohň.

46'
 : ' :: DÁ.

Karpaty _
Y
tvoň soustar,rr třetihorních pásem-n';c: pohoň se značnými ýŠkoqfonirozdíly, jejichŽ svahy
se prudce m edají z nlŽin a kotlin.
K soustavě VnějŠÍchZápadnich Karpat patrí BÍle Karpary, Javornílry a Moravskoslezské Bestrydy {Lysá
hora 1323m. n.m.). Karpaýjsouoddělenr. od Českérr'sočinyVněkarpatslýmisníŽeninami'kekte4frn
patň p- 1{ skosvrateclý úvď, Hornomoran'skr. úr.ď a Ostravská pánev.
Do Českérepublilry také zasahuje Vídeňská pánev. ke které patrí Dolnomoravský úvď.
Vodstvo _ Česká republika |eži na htavním ewopském rozvodí, které rozděluje územístátu do tří
úrnoří- úmoň Severního moře (povodí l^abe). úmoň Čeméhomoře (povodí Moravy) a úmoří Bďtského
rtoře (povodí odry). Pro vodní reŽim má rozhodujícívýzrram chod počasí(srazky a vypar). Řelry České
lepublil1yjsou napájeny deŠťovouvodou, sněhem a méně podpowchovými zdrojl NejvyŠšístavvodních
loků je vjarních měsících(v období tání sněhu).
Je'erjevČeskérepublice málo. VětŠinajezerjeledovcového akrasového původu' NejvětŠíjeČernéjezero
iraŠumavě (IB,47ha).
\ýznamné jsou velké vodnÍ nádrŽe _ zejména Lipno (49 km2) a orlík (27 km2) na Mtavě. PřehradnÍ
nádrže mají význam pro výrobu elektritke ..'..gi., jako zdroje pitné a uŽitkové vody, ochrana proti
povodním a také majíqýznam rekreační.
\Ielkou tradici má českérybníkrářství, největší rybníky jsou v jiŽních Čechách na Třeboňsku (rybník
RoŽmbers\ý, Horusic\ý aj.).
Podzemní vody - největŠízásoby jsou v sedimentech Českétabule (prameny jsou vyuŽÍvány pro
zásobování pitnou vodou).
Českárepublikajebohatánaminerálnípodzemnívody (teplé-Teplice, Jách5rmov, horké-KarlovyVary).
ZávaŽný,rnproblémemje stupeň zneěištění powchoých i podzemních vod Českérepubliky. Čistirny
odpadních vod nedostačujísvou kapacitou a mnohé z nichjsou technologiclry zastarďé. K nejúce
postiŽeqýrn tokům patň dolnÍ tok řelry Biliny, Vltavy a l.a.be.
Podnebí _ mírné,přechodné - střetávají se a střídají vlivy oceánské od západu s vlivy kontinentá]ními od
východu. Vel}ývlivna podnebí máqýŠková členitostreliéfu (s přibýajícínadmořskouqýŠkou ubýwáte-
plotyapřibýásráŽek). PniměrnéteplotyvzduchunaúzemÍČeskasepohybujívrozrnez''o,2"CaŽ g,5.C
-nejniŽŠíteplotymajíhorskéwcholy(SněŽkao,2"C, Praděd o,9.C), nejvyŠŠímajíníány(Dobeomoravslý
úvď - Hodonín 9,5.c)' NejchladnějŠímměsícem je leden, jehoŽ průměrnéteploty jsou všude záporné
(Praha -o,5.c, Brno _2.C). Nejteplejším měsícem je červenec, jehoŽ průměrné teploty v horslých
oblastech dosahují 8-L2oC av níŽinách 18-20.C.
RozloŽení sráŽek ovlivňuje vedle nadmořské \yšlry také poloha místa vzhledem k hors\fon překazkám
(větŠinu sráŽek přináŠejízápadní větry, proto oblasti LeŽiciv závétrí- tj. na východ od horské překáŽky
jsou sušŠía oblasti na straně návětrnéjsouvlhčí).Nejméně sráŽekrnáŽatecko {Žatec44lmm) a nejvíce
-
sriáŽekmajír,ysoké hory-kolem 1 50omm (KrkonoŠe).NejvícesráŽekbylonaměřenovJizers\ýchhorách
- 1 7OOmm.
Během roku spadne nejvíce sráŽek v letních měsících (4o o/o celoročníhomnoŽství). V podobě sněhu
spadnev níŽinách asi 25 o/o'vhoráchaŽ5oo/o sráŽek.
Čistota ovzduší - v Českérepublice _ v 70. a 80. letech 20. století bylo ovzdušísilně znečišťováno
předevŠímoxidem sifiěitým, kteý se uvolňovď do vzduchu pň spďování nekvďitního hnědého uhlí.
Po provedenÍ rozsiíhléhoprogramu odsíření tepelných elektráren v průběhu 9o. let se hlarmími
znečišťujícímilátkamivovzduŠístďyrůznéoxidydusíku,jejichŽkoncentracesouvisÍsrozvojemautomo-
bilové dopravy, kterájejejích hlarrnímproducentem' Nejvíce postiŽené jsou oblasti silrrého automobilo-
vého provozu - sídelreí aglomerace Prahy, Brna a ostatních velkoměst.
Půdy - nejúrodnějŠíjsou půdy ěernozemního typu - vhodné pro pěstování nejnáročnějšíchplodin,
lyslqrtují se Ve středním Polabí, dolním Poohň a v moravs\ých úvďech. Hnědozemě - kvďitnÍ
zemědělské půdy- obklopují černozernníúzemí.IInědé lesní půdy- obsahují méně humusu' vyslq,rtují
se v oblastech původních lÍstna!ých a smíŠenýchlesů v pahorkatinách a hornatinách. Podzolové půdy
mďo úrodnépůdy _ nac}réz'ejí se ve větŠÍchnadmořslq'ch YiŠkách' jsou vyuŽívány jednak v lesním
-
hospodářsM fiehličnatéporosty) a také v zemědělsh'Í - lrŽadují speciďní plodiny a stálé hnojení.
V řÍčníchnáplavách se r,yvinuly půdy nivní, které j sou rlrrávárry hlavně jako loulcy a pastviny.
Rostlinnýkryt-lesypokqÍVajÍ 33 o/ouzemiČeska' \iětsinu lesu (asi 8o 7o) tvořílesyjehličnatés převahou
smrku a borovice - vesměs jde o lesy druhotné, uměle pěstor.ané monokulturní porosý. Původní lesy

^A
t7
 ZEMÉPlS V KoSTCE
V
a křovinaté porosty pokqfrrďy viceneŽ9O o/o powchu Českérepubli}n'. \ÍŠkor'éVegetačnístupně tvorily
vniŽšíchpoloháchlistnatélesy, kterépostupně přecházelyver,yšŠíchpoloháchr,e stupnělesů smíŠených
a kolem 1 ooo m. n. m. v přírozené smrčiny. V současnékulturnÍ lcajině pur'odní pňrodní společenstva
bylranattazena společnstvy náhradními. Lesy plní mnoho funkci - íunkci klimatickou' vodohospodář-
skou, rekreační atd' Les je také důleŽi!ýrn zdrojem kvďitní suroviny - dřer.a'
ochrana pfirody - stav Životního prostředí Česka není uspokojirý rzhledem k silnému znečiŠtění
ovzduŠí,vodapoŠkozenílesníchporostů. Negatil'rrějeovlivrrěnizdrar'otní stavobyvatelstva. Poroce l990
došlo k mnoh1ýrn nápravným opatřením (odsíření tepelných elektráren, budování čistírenodpadnich vod
atd.) a negatirrní stav se začď postupně zlepŠovat.Přes nepňzniqý vliv hospodářstvÍ se na někteých
místech zachovďa příroda málo porušená. l)rto krajinyje nutno chránit pro pňŠtígenerace.
Podle rozlohy a stupně ochrany se rozliŠujírůznékategorie chráněných úzerru' (narodní parky, chráněné
krajinné oblasti, přírodnírezervace atd.). Na územíČeskérepublitryjsou 3 národní parky- (KrkonoŠs}ý
NP, NP Šumavaa NP Podyj1),24 c|lrártěných krajinných oblastí a více neŽ looo pňrodních rezervací
a pňrodních památek.
Nerostné zdroje - jsou omezené a s qfrimkou uhlí a stavebních surovin značně r,yčerpané.
NejdůleŽitějŠÍnerostnou suroúnou je černéuhtí - největŠízásoby jsou v ostravsko-karvinské pánvi'
značný ýznarn mají loŽiska v kladensko-rakormickém revíru. NejvětŠízásoby hnědého uhlí jsou
vPodkrušnohoňvmostecképánviasokolovsképánvi. RopaazemníplynsetěŽívminimáLlnímmnoŽsM
vDolnomoravskémúvďu. UranovérudyjsounaČeskolipsku,TachovskuanaČeskomoravskévrchovině
u DolnÍ Roánlry- téŽbajeutlumena' I,oŽiskarud kovůjsou zvětŠíčástivyčerpána.
Česká republika má značnézásoby nerudných surovin: Kaolin - kvďitní keramická surovina se těŽí na
Karlovarsku a Plzeňsku, sktrářské písky se těáv severních a severovýchodních Čechách, stěrky a písky
se těŽí v údolníchnivách vellých řek. Stavební kámen (hlavně Žula) se těŽí hlavně na Českomoravské
wchovině a na Liberecku. Kvďitní vápenec se těá v mnoha lokďitách na celém úzernt sLátu.
oby-rratelstvo - Česká republika je národnostně jednotný stát. ČeŠi(8 1 ,3 o/o) spolu s Moravany (l3,2 o/o)
aSlezany(o '4o/o)1crroÍi94,9o/oobyvatelstva_zb1ivajÍcíčásttvoňmenŠinySlováků, Poláků, NěmcůaRomů.
V r. 199-5 bylo evidováno 78 ooo cizinců s dlouhodob1ýrn nebo trvalým pobytem. Úrednim1a.4't<em je
čeština. NáboŽenskástrukturaobyvatelstva: římskokatolické náboŽenství39,2 7o, evangelickénáboŽen-
ství 4,1 o/ubezvyznéÍrÍ39,7 o/o, nezjištěno 1'6,2o/o.
Počet obyvatelstva Českérepubliky byl vyrazné ovlirměn druhou světovou vďkou - válečnými ztrátami
avystěhovďectvím.7a,2,svétovévďkypriŠlooŽivotasi55oooČechůa71oooŽiaů.po2.světovéválce
nastala pronikavá zrnérlaodsunem německé menŠiny (asi 3 mil. Němců). DďŠíýraznárménanastďa
po r 1948 - po nastolení komunistického totďitního reŽimu doŠlok rozsáhlé politicky motivované ilegální
emigraci česlých občanůdo demokraticlých zemí (hlarmě do zemí západní Ewopy a do USA) - celkem
emigrovďo úce neŽ půl milionu občanů'
V Českérepublice Žije to,S mit' obyvatel, tj. asi 2o/o obyvatel Ewopy. V druhé polovině 9o. let 20. stoletÍ
se začď počet obyvatel republilry mírně sniŽovat (důsledek klesajícíhopočtu narozených dětí)'
Ve městech Žije 56 o/o populace. Pro Českou republiku j9 trpicm hustá síťvenkovs\ých sídel a menších
měst. Ve srormání s ostatními stáýstřední EwopyjevCesku niŽŠízastoupenístředních ave\ýchměst.
Více neŽ lmil. obyvatel má pouze hlarmí město Praha. Ceská republika patří ke středně zďidněn1ýrn
státůmEwopy. (Hustotouobyvatelstva 131obyv. na 1km2 zaujímáČesko12' místovEwopě.)
Ekonomicky akti\mí osoby představují v Českérepublice celkem 5o,5 o/o (v r. 1997). Probíhající
strukturální změny v hospodářství způsobují pokles pracormích míst a tím dochází k růstu počtu
nezaměstnaných. V letech centrálního plánování vzrostl podíl pracujícíchv průmyslu a terciární sektor
serozvíjelpomďejineŽvevyspěýchzemích. Poroce 199o sezačďsniŽovatpočetpracujícíchvzemědělství
i průmyslu. V r. 1997 pracovďo v primárním sektoru 6o/o,v sekundárním sektoru 4I o/o av terciárním
sektoru 53 7o ekonomicky aktir,rrího obywatelstva.
Hospodářství-ČeskárepublikajeprůmyslověrozvinuýsLátsintenzilrnímzemědělstvÍm. Hospodářství
má nevyhovující struktunr' nízkou qýkonnost, qýrobaje surovinově a energeticky náročná a nadměrně
z-atéŽuj e Životní prostředí.
Po pádu komunistického reámu v listopadu 1989 bylodstraněn systém ústředního plánoůání a byla
zahájena transformace hospodářsM na trŽní ekonomiku. Ceská republika usiluje o vstup do EU.
Pnimysl _ hlamí sloŽka hospodářství v Českérepublice. Přednostní rozvoj těŽkého průmyslu vedl v éře
centrálního plánování k nadměrnému čerpánínerostných surovin. V období transformace téŽba
i spotřeba surovin ve vazbě na celkový vývoj hospodářsM a průmyslu klesá.
A
48
 EVROPA
Y
Průmysl těžební - na počátku transformace V r. 1989 se podílei těŽební průmysl na celkové průmyslové
výobě 7 o/o,vr.1997 tobylo jíŽjen4o/o.ZáJ<LaderntěŽebního průmysluje těžba černéhoa hnědého uhli -
v éře transforTnace má klesajícítendenci. TéŽbačernéhouhlí pokles|az25 mil. t. (v r. 1989) na 19 mil. t.
(vr. 1997) atěŽbahnědéhouhlípoklesnaz87rnil. t. (vr. 1989)na56mil. t. {vr. 1997). DálesetěŽíkaolin,
vápence, Šterkopísl1y'písky(sklařské)' stavebníkámen, jílyacihlářskéhlíny.
Elektrrírenství - 75 o/o elektrické energie je .i,1ráběno v tepelných elektrárnách - největŠítepelná
elektrárna Prunéřov-vodní elektrárnymají doplnkovývýznam. Vellývýznam majÍjaderné elektrárny -
vprovozujejaderná elektrárnavDukovanech (produkuje 23o/oeLektncké energie), vevýstavbějejaderná
elektrárnavTemelíně.[VČeskérepublicese'"1'robilovr. 199664,3mld.kwh.)
Hutnictví Železa a oceli _ jezaloženo na dovozu rud - (předevŠímz Ukrajiny a Ruska) a na zpracování
kovového šrotu. NejvětŠíyýznan má ostravská oblast _ ŽelezÁrny Ostrava-Vítkovice' Ostrava-Kunčice
{kombinát Nová hué) aTňnecké Že|ezárny'
Hutnictví neŽe|ezných kovů _ má malý rozsah _ je za7oŽeno na dovozu surovin a zpracování Šrotu-
střední Čechy.
Strojírenství - největŠía nejvýznamnějŠíprůmyslové odvětvÍ.
Dopravní strojírenství- automobiloqý průmysl - ŠkodaMladá Boleslav _ výroba osobních automobilů
(vstup zahraničního kapitďu - Volkswagen), Tatra Kopňr,rrice - qýroba nákladních automobilů, Liaz
Jablonec - nákladní automobily Vysoké Myto - qiroba autobusů. Výroba kolejoqich vonde| _ tramvaje
vPraze,lokomotivyvPlzni, qfoobaŽelezničníchvagonůveStudénce'Výobatrolejbusů-ostrovnadohň.
I,etadla se r,yrábějí v Praze a loděnice jsou v Praze a Děčíně.
ZaÍizeni pro chemický prumysl - Brno, Hradec Králové.
ZaÍizeni pro elektrárny _P|zeĎ, Praha, Blansko.
Textilní strojírenství- Liberec, Vsetín, Třebíč.
Chemickýprůmysl_nejqýznamnějŠíjeprumyslpetrochemický(uýroblryzropy)-KrďupynadVltavou,
Pardubice a Kolín. Arrorganická chemie (lryseliny, hnojiva' ýbuŠniny) - Pardubice, Ústí nad l,abem'
Neratovice. Výroba plastů - Chropyně, Napajedla. Gumrírenský prumysl - otrokovice, Břeclav.
Farmaceutická ýroba - Praha, ÚstÍ nad l,abem, Pnirrrysl celulózy a papíru- Hostinné v PodkrkonoŠí,
Šteti,vetrní u ČeskéhoKrumlova. Pnirrrysl stavebních hmot, skla, porcelánu a keranriky -
cementárny a vápenky - Králův Dvůr, Prachovice u Chrudirni, Hranice na Moravě, Brno. Cihelny -
Brno, Hodonín'
Sklářský průmysl - ploché a technické sklo -Teplicko, uŽitkové a dekoračnísklo - Noqi Bor, Kameniclý
Šenov.biŽuteňe -Jablonec nad Nisou.
Výtoba porcelánu a keramiky - stavební keramika (obkladačky, dlazdice) - Plzeňsko' Rakorrnicko,
uŽitková a spotřební keramika- Karlovarsko' Teplicko.
Spotřební průmysl - skupina oborů zntněÍených na uspokojování potřeb obyvatelstva.
Textilní průmysl - nejrozsátrlejŠí odvětví spotřebního průmyslu. Bďvnrářství _ Náchod, Dvůr Králové
nad Labem, Broumov. Vlnařství - Liberec, Brno. Lnářství -Trutnov, Šumperk,Humpolec. Pletařský
průmysl-Teplice, Písek' Jihlava. Konfekční(oděvní)průmysl-Prostějov, Praha' Brno.
KoŽedělný průmysl - wýtoba obuvi - ZLtn' Třebíč,Skuteč. Kožená galanterie - Klator,y, Prostějov.
Polygrďický prumysl (qfuoba tiskoún) -ve r'ellých městech. Dřevozpracující průmysl -velké piýjsou
v Jeseníkách a na Šumavě. Nábytkářství - Rousínov' Bystňce pod Host5inem, Třešť. Výroba tuŽek -
ČeskéBudějovice. Výtoba hudebních nástrojů - Hradec Králové, Kraslice, Krnov.
Potravinářský průmysl - průmysl nar.azujicí na zemědělskou qfoobu - je soustředěn v zeměděls\ých
oblastech a ve vellých městech. Hlar'nÍm oborem je průmysl masný - Pratra, Brno' ostrava. DďŠí
qýznamné obory: mlékárenství {qffoba mléční'chlrroblil - jogurtů, s1ffi) - Klator,y, Česke Budějovice'
Pardubice, Brno' Pnirnysl mlynrírenský a wýloba těstovin a peěiva se soustřed'uje od vel\ých měst -
Praha, Pardubice, Brno, PlzeĎ, průmysl škrobárenský - Har4íčkůvBrod, PelhŤimov, HoraŽďovice,
tukovýprůmysl-Ústínadl,abem,I,ovosice. crůrovarnicbýprůmysl_Praha-Čakovice' SlavkovuBrna,
Uherské HradiŠtě, konzervárenství a mrazírenství _ Praha. Ústí nad Labem, Znojrno, pivovarnictví -
PIzeí, ČeskéBudějovice' Praha (menŠípivol.an. jsou ro-.rtoměrnérozloženy po celé republice), vinařské
závody _ Velké Pavlovice, Mikulov, Mělník. wýroba nealkoholických nápojů se často váŽe rta
konzervárny, stáěírny minerálních vod - Kariol-l. \.a:-'. B:]jna. Luhačovice.

A::
 ZEMEPIS V KOSTCE
Y
Zemědělstvi - ýznalinné odvěh'í hospodáŤství, které se podili na tvorbě krajiny, ochraně Životního
prostředí a zabezpečuje produkcí rostlinných a ŽivočiŠnýchproduktů z devadesáti procent potravinovou
soběstačnost Českérepubliky.
Zemědělství disponuje 4282 ooo ha zemědělské půdy (54'3o/owzemiČeska). NejvětŠípodílzemědělské
půdypřipadánaoÍTloupůdu (72o/o), naloukyapastviny (22o/o) anachmelnice,vinice, sady azalrady
připadá 6 %.
přírodníchpodmínek, které
Zemědělství je závislé viceneŽ ostatní sloŽlry hospodářství na charakteru
ovlivňují celkoqý objem i zaměření zemědělské '"1roby. Zemědělská qýroba je určována předevŠím
kvďitou půd, charakterem reliéfu a ktimatickými podmínkami. V Českérepublice kvďitu přírodních
podmínek pro zemědělskou výrobu určuje především nadmořská wýška.

ÚzerniČeska je rozděleno do črvŘ zEMĚDĚLsrÝcn vÍnoBNÍcH oBLl\STÍ:

1) Kukuřičná wýrobní oblast - zahrnuje níŽninnéoblasti jiŽní Moravy (Dyjskosweteclý a Dornomorav-
s{ý úvď) ' Hlarrním půdnímtypem j sou černozemě . Pěstované plodiny - kukurice Í|a Zrno , pŠenice,
olejniny. Yýznatrnéje pěstování ovoce (meruňky, broskve), vinné révy, paprilry atd.
2) Řepďskávýrobníoblast-zahrnujemírnězvlněnéoblastido35om.n.m.vPolabí,dolnímPoohňana
střední Moravě. Hlarmím půdnímtypem jsou hnědozemě. Pěstované plodiny - obilrriny (pŠenice,
ječmen, kukuřice), řepa cukrová, rané brambory, ovoce atd.
3) Bramborrířská wýrobní oblast - zahrnuje oblasti wchovin do 55o m. n. m. _ nejrozŠířenějŠízeměděl-
ská vyrobní oblast. Hlar'rrí půdnímtypem jsou podzolové půdy. Pěstují se hlarrně brambory, Žito,
pícniny avětŠírozlohu zdezaujirnají loulry a pastviny.
4) Horská wýrobní oblast _ zahrnuje horské a podhorské oblasti s mďým podílem orné půdy. Pěstují se
malo náročnéplodiny - brambory, oves. VětŠírozlohu zaujímají lesní plochy, loulry a pasMny.
Rostlinná výroba _ záf<]adni odvětví zemědělsM - pěstování plodin pro pňmou spotřebu a produkce
krmiv pro hospodářsk á m7Í ata.
Pěstování obilnin_pěstují se naúce neŽ6oo/oroz|ohy orné půdy. Hlavní obilninouje pŠenice (polovina
celkové produkce obilrrin). Exportně výzrramnýje sladormiclýječmen. Žito a oves se pěstují na menŠích
plochách-voblastechpahorkatinahornatin. KukuňcenazÍÍIosepěstujevnejteplejŠíchoblastechjiŽní
Moravy, v ostatních oblastech Česka kukuřice nedozrává_ pěstuje se pro krmné účely.
Brambory se pěstují asi na jedné desetině orné půdy. Nejvíce brambor se pěstuje na Českomoravské
vrchovině.
Řepa cukrová se pěstuje předevŠímv níŽinných oblastech.
Řepka olejná - se pěstuje v pahorkatinách a hornatinách _ je nejdůleŽitějšíolejninou Česka.
Zelenina se pěstuje předevŠímv úrodných níŽinách jiŽní Moravy. ovocné sady jsou na celém úzernt
Česka, největŠíjsou v Dokromoravském úvďu, na Litoměřicku a Kolínsku. Pěstování vinné révy je
předevŠím soustředěno najiŽní Moravě a na Mělnicku.
Živočišnáwýroba_tvořÍvíceneŽ1oo/ozcelkovéhodnotyzemědělsképrodukcevČesku. Vdruhépolovině
9o. let 2o. století doctlázi k poklesu spotřeby hovězího masa' mléka a mléčnýchqýrobků - tím se podíl
ŽivočiŠnévýrobyna celkové hodnotě zemědělské produkce sniŽuje.
Chov skotu_ se provozuje téměřna celémúZemístátu. NejvýznamnějŠíjechovvevýchodních Čechách
a na Českomoravské wchovině. Dochází ke sniŽování početníhostavu skotu v Česku (v letech l 9oo-2O00
se početnístav sníŽil téměř o poloúnu).
Chov pr'asat -je soustředěn z větŠíčásti do velkoqýkrmen. Chov prasat zajiŠťujevice neŽ 50 %o produkce
masavCesku.
Chov drůbežeje zaměřen na produkci masa {brojleň) aprodukcivajec (nosnice). Chovje soustředěn do
míst spotřeby (do míst koncentrace obyvatel).
Chov ovcí -je soustředěn do horslých a podhors\ich oblastí. NejvýznamnějŠí je chovv Beskydech.
Chov ryb - tradičníobor soustředěný do jihočeskéoblasti (převládá chov kaprů). r
Doprava - důleŽitá sloŽka hospodářství. Doprarmí síťje hustá, ďe techniclqy zastarďá. Tvorí ji Železnice
o délce 9 43o krn(z toho 20,6 9ó dr'oukolejných a 3o,3 o/o elektrifikovaných), 55 9l'2 km silnic (z toho jen
506 km dďnic) a 3o3 lgn solarnÝch toků (část Labe aVltavy).

A\tl
 EVROPA
V
Záů<Iaderndoprarmího systému v Česku je kombinace Železniéni a silniění doprarry, které dopravují
společně asi Óg nákladů a99 cestujících
o/o o/o (nepočítáme-li městskou hromadnou dopravu).
Hlarmím pře1xavním tokem Železniéli dopravy-je spojení Severočeského hnědouhebrého revÍru
sOstravskern. (Kadaň-Most-Ústínadi-a.bem-Kotín-CeskáTřebová-Přerov-HranicenaMoravě-ostrava).
Na qýehod se dopravuje hnědé uhlí - nazpět se dopravují suroviny z Ukrajiny a Ruska.
_
Vzhledem k předpok|ádanému růstu mezinárodní dopravy byla zahájena výstavba tzlr. koridorů
vysokorychtostnicrr tratí, které budou souČástí celoewopské doprarmí sítě' (Buduje se koridor č. 1 -
spojení SRN a Rakouska-Ustí nad t,abem-Brno-Břeclav.)
Silničnídoprava -postrádá dostatek moderních komunikací. Pomďu pokračuje qýstavba dálničnísítě
a dopramích okruhů u vel\ých měst.
Doprava potrubní _ slouá hlavně dovozu ropy a zemního plynu z Ruska. V r. 1996 byl vybudován
ropovod z nemeckého Ingolstadtu do Krďup nad Mtavou - tím byla odstraněna dňvějŠíjednostranná
závislost na Rusku v dovozu této strategické suroviny.
Vodní doprava máv Česku poměrně mďýqýznam- splavné úseky na l,abi aMtavějsou krátké.
Letecká doprava má hlarmí ýznarnv mezinárodním styku. NejvětšíletiŠtěČeska - Praha-Ruz3rné je
ýznamnou mezinárodní křiŽovatkou.
Cestovní ruch - v roce 1997 navštívilo Českou republiku 17 ,4 m11' zahraničních návŠtěrrníků- príjmy
zerahra11čníhocestormíhoruchuvr. 1997činiý3,7mld. USD. NejvětšípočetzahraničníchnávŠtěvníků
tvoňturistézNěmecka, potomnásledujíNizozemciaItďové. NejvícejenavŠtěvovanáPraha, potomnásle-
dují kulturní a historické pomátky Středních Čech - hrad Karlštejn, zámek Konopiště a památlryv Kutné
Hoře. Nejvíce navštěvovan1fon pohoňm j sou KrkonoŠe.

Regiony Českérepubliky
Jednímzpředpokladůvstupukandidáts\ýchzemídoEUjevytvořenínoqýchúzemněsprárrníchregionů,
srormatelných se sprármími regiony zemí EU' V Ewopské unii se pouŽivápro porovrrání stupně rozvoje
jednotlivých zemí áregionůjednotný statistický systém tzv. soustava územních statisticlýchjednotek_
nruts ("r."''couzštinýNomenc1aturedesunitésterritoriďes statistiques), kteýchje Šeststrrpňů-řádově
nejvyššístupeň NUTS o - odpoúdá úro'rni státu a řádově nejniŽŠístupeň NUTS V- odpoúdá úrormi obce.
V roce 1997 parlament Českérepublilry schválil nové sprárrní členěníČeska (s účinnostíod l. 1. 2ooo)'
Českárepublikase odr. 2ooO administratirrněčlenína l4vyšŠíchúzemněsamosprámýchcelků-krajů,
které odpovídají územně statisticlým jednotkárn EU třetího řádu _ NUTS III.

xRALovEERÁDEcKl

*f\

q
MoRÁvsKosLEzsKY xRÁJ
STŘEDoČEsI.ý
xRÁI

oLoMoUcKÝ IGAJ

ZLINSKY KBÁI

obr, 7 Kraje Českérepubliky (Regiony NUT9 lll)

Ac.
 ZEMÉPls V KOSTCE
V
KRA.IE ČesxÉREPIIBLII(Y: 1 Prazs\i, 2 Středočes\i, 3 Jihočes\ý, 4 P|zeis\ý. 5 Karlovarslý,
6 Ustec\ý, 7 Libereclý, 8 Královéhradecký, 9 Pardubic\7, r o vysočina' 1 1 Jihomorav šw5,, tz ztns\i 13
'
olomoucký, 1 4 MoravskoslezslgÍ.
Kraje představují samosprár'rrý stupeň meá obcemi a vládou - postuně budou (v letech 2ooC-2oo2)
přebírat některé pravomoci, které v rninulosti vykonávala vláda. V čele regionální samosprávy budou
volené orgrány, t5rto orgánybudou odpovědné zarozvoj regionu. Samosprármí kraje budou rozhodovat
o otázkách sociálněekonomického rozvoje, školství,zdravotnictví a kultury.
V roce 1998 prijďa vláda Českérepubliky usnesení o vymezení územních jednotek NLIS II. Po prijetí
Ceska do EU vznikne v Českérepublice 8 územníchstatistických jednotek druhého řádu - NUTS II,
které se budu skládat z l-3 noqých krajů (tj. jednotek třetího řádu - NUTS III)'
Regiony I\IUTS II: Severozápad (kraj Karlovarslg7 a Ústeclý), Jihozápad (kraj Plzeňstqý a Jihočeslqý),
Střední Čechy (kraj Stredočes!ý) , Praha (kraj PraŽs\ý), Severoqýchod (kraj Libereclý, Krrílovédvorslý
aPardubic\ý)' Jihovýchod (krajVysočinaaJihomoravslý), StředníMorava(kraj olomouck5iaZlíns\i),
Ostravsko (kraj MoravskoslezslgT).

''}ť W,4
1.!*'::

;'Qo,)- '-t?'

obr. 8 Regiony Ča _ Nurs lt (8 Územních statistických jednotek druhého řádu)

Přehled krajů českérepubliky

14 KRA.rŮ čn: rrazstq7' Středočeslqi' Jihočes\ý' Plzeňs\ý, Karlovars\i, Ustec\ý' Liberecký, Králové.
hradec}ý, Pardubic\ý, Vysočina, Jihomoravs\ý' Zlíns\ý' olomouclýaMoravskoslezs\ý.

Pražský kraj -je tvořen pouze hlarrním městem státu. Praha je významné kulturní, obchodní, Íinanční,
doprarrní a průmyslovécentrum Českérepublilry - sídlo vlády, parlamentu a prezidenta republilry.
HistorickéjádroPrahyj ezaŤazenodoSeznamusvětovéhokulturníhodědictvíUNESCo. Prorozsahahod-
notu kulturních a historic\ých památekje Praha hlavním centrem cestormího ruchu ČR.
Středoěeský kraj (se sídlem v Praze) _ tvoň Široképňrozené zázerni Prahy. Kraj má značnénerostné
bohatství (černéuhlí, stavební hmoý), ýznal:rtrlý průmysl (hutnictví, doprarrní strojírenství'chemic\ý
průmysl), kvďitnípůdy {černozemě ahnědozemé) aintenzirmízemědělství. Knejvětšímstřediskůmpatří
Kladno aMladáBoleslav.
ť
Jihočeskýkraj-územíjiŽníchČech (ČeskobudějoúckáaTřeboňskápánev, najihuŠumavaaNovohrad-
ské horyanaqichodě Část Českomoravskéwchoviny). Mďé nerostnébohatství, chudézemědělsképůdy.
ZnačnémnoŽství lesů' luk a pastvin. Průmysl malo rozvinut, výzrramnou akcí je budování atomové
elektrárnyTemelín. ZemědělsBi-ýnnrrnáávočiŠnávýroba. ttaj málysokouúroveňŽivotníhoprostředí

A
52
 EV RO PA
V
amnoŽStvÍkulturníchahistoric$chpamátek-atraktir.rríobIastcestorrníhoruchu. Centrem}g.ajeahlav-
ním průmyslo'"1Ích střediskemjsou ČeskéBudějorice, dďŠívýznarnnáměsta_Tábor a Písek.
Plzeňskýkraj _wzemizápadníchČech (Plzeňskákotlina' najihuanazápadějsouhory-ŠumavaaČeslý
les)' Krajem procházejí mezinárodně významné komuniká"" - Žeteznice á aanicá spojujícíČeskou
repuHiku s Německem. Průmyslje soustředěn hlavně vPlzni- strojírenstvi (Škoda puěnř'r,{iznamný.1e
průmysl keramic{i a potraúnářs\ý. Zemědětsh.í je rozvinuto hlďr,rrě v Plzeňské kotlině' Íti.o".ý.
centrem kraje je Plzeí, z ostatních měst mají větŠíqinram Klatovy a DomaŽlice.
Karlovarský kraj _ územíseverozápadnÍch Čech (Sokolovská pánev, na Severu _ západni část Krušných
hor a na jihu Slavkovs\ý tes). Nerostné bohatství - hnědé uhlíi loáska kvďitního Éaohnu' Nejcenějáím
přírodním zdrojem je bohatství minerálrrích pramenů l'yuŽívaných v lázeňství. Koncentraóe q6oby
elektrické energie v tepelrrých elektrárnách negatirmě ovlivňuje Životní prostředí. Střediskem kra;ó;sou
Karlovy Vary - světoznám é |azné, dďší qýznamná města - Cheb a Sokoiov.
Ústecký kraj - uzernimezi KruŠnyrnihorami a Česhýrn středohoňm I-eŽi zdeMostecká hnědouhelná
'
pánev- s powchovou těŽbou uhlí. Powchová těŽba uhtí s vellými tepeln]foni elektrárnami a chemiclými
závody silreě naruŠilyŽivotnÍ prostředí celé oblasti. Útlum tezby uňh a ódsirován í zaÍtzeniu tepelných
glektrarenpostupněsnDujímnoŽsMemisÍ. Uzemínajihuajihoqýchoděkrajejevyuávrínokzemědělství.
Zatecko j.e největŠíprodukčníoblastí chmele a okolí Litoměňcje znárnou ovoónarskou oblastí.
Centrem
kraje je Ustí nad I,abem, ostatní významná střediska - Most, chomutov. Děčín.
Liberecký kraj _ hornaté izerďl, na Severu Čech tvoň Luácké hory' skupina Ještědu, Jizerské hory
x1t<onoše. SurovinovébohatsM_sklarské píslry, stavební kámeň' uranové rudy (těŽbavokolí
1zap1$1i
Ceské LipybylazastavenaJ' Průmysl- strojírens\ý, sklars\ý, textilní. Vzemědělství dominuje ávočiŠná
výroba - dostatek luk a pasMn. Centrem oblasti je Liberec, dďŠíqiznamná střediska Jablonec nad
Nisou, Česká Lípa. V příhraničníoblasti Česka, "Polska a Německa byl ustanoven Euroregion -
Nisa -
mezinárodní spolupráce _ společnéřešení problémů úzerni.
Královéhradecký kraj -územíseverovýchodních Čech (na severu jsou hory- Krkonoše, Broumovská
wchovina a orlické hory a na jihu je Polabská nižina), Nerostné bohatstvÍ není velké sklářské píslry
(Jičínsko),Štěrkopíslry(podél toku l,abe)' TradičníprůmyslovéodvěM- textiteí průmysl-
fbavlrrarst,i)'po
druhé světové vďce bylo rrybudováno strojírenství' ZemědělsM _ pěstování pseňce a óukrovlry. centrem
kraje je Hradec Králové' dďšívýznamná střediska-Trutnov a Náchod.
Pardubický kraj - hospodářské centrum tvoří Polabí, na severoqýchodě orlické hory a skupina
Králického SněŽníku a na jihovýchodě okraj Českomoravské wchoviny. Nerostné bohatshň vapence,
-
štěrkopískya stavební kámen. ElektrárensM _ tepelreé elektrárny (opátovice nad I,abem a Chvjetice).
Významnáprůmyslováodvětví-průmyslchemický, strojírens\i, étektrotechnic\ý, textilníapotravinář.
slý. Zemědělství - kvďitní půdy umoŽňují pěstování pšenice, šlado'oni"kého ječmene a cukrovky. Nej-
větŠímměstem a střediskem kraje jsou Pardubice, dďŠímqýznamn1ýrn městem je Chrudim.
I{raj Vysoěina - územícentrální části Českérepublilry, které vypbluje z větŠíčásti Českomoravská
wchovina-'pramennáoblastřadyřek, nakteýchjsouvybudoványvelkévodníná drže_zdrojepitnévody
(ŠúhovnazelivceproPrahu,VírnaSvratceproBrno) avodnídíloĎďeŠicenařeceJih]avězajištujeprovoz
jaderné elektrárny Dukovany. Surovinová.záJ<ladna je chudá _ stavební kámen, cihlárske_hliny.
Významn]ýrn energeticlým centrem je jaderná elektrárna Dukovany. Tradičníprůmyslová
ka{re.noprůmy^sl' průmysltextilníadřevozpracující. Podruhésvětovéválcebylovybudovánostrojírenství-
oa"Jt"i.
veZďárl: nad Sázavou. Zemědělství je zaměřeno hlavně na pěstování brambor, lnu a málo náiočných
plodin' Živočišnáqýroba - zaměřenďhlarmě na chov skotu. ularmim centrem kraje je Jihlava,
dďŠími
centryjsou Třebíča HavličkůvBrod.
Jihomoravskýkraj_územínarozhraníČeskévysočinyaKarpatskésoustavy(východníokrajeČeskomo-
ravské wchoviny a úrodnéúzemiD5{skoswateckéhoa Dobeómoravského rlvju). Nerostnďbohatství je
pestré, ďe zásoby surovinjsou nepostač rjící.TěŽba ropy a zemního p\mu má pouze lokďní'4izrram.
Vý-
aramnějŠíjetéžbavapence,písků,Štěrkůajílů.Vprumyslovéqfuobě dominuje strojírenstvi, v1iznamňy
je průmysl stavebních hmot a průmyst potraúnářs\ý, Zernédé].stvÍmá dotré póami.'r.y kÍimatické
ipůdní.Pěstujíseobilniny, cukrovářepa, zelenina, ovoce, Vinnáréva. Vkrajijeřadacukrovarů, konzervá-
ren zeleniny a ovoce a vinařské závody, Hla'"ním centrem je Brno, dďŠiqýznamná města Hodonín,
Znojrno. -
Zlinský kra.i _ územíve
střední části východní Morar,y (tcaj má různorodépřírodnípodmíntry západ_
úrodnéúzemíčástíHolnomoravského a Dolr:romoravského úvďu, qýchod _ hbrn aténžerniBeskyd, -
.Iavor-
níkůa Bilých Karpat). Surovinová základna je minimďní. Hlarní průmyslová odvětví průňysl koŽe-
dělný' obwrric\ý, gumárens\ý, strojírens\i a prům1.sl potrarinářs\ý. ZemědělstvÍ
-
-.r, mo,a.,"Ňch úva-
A
53
 ZEMĚPlS KO STC E

V
lechjevýznamné pěstování pŠenice, ječmene, cukrové řepyavelyŠŠíchpolohách se pěstujíhlavněbram.
boryapícniny' Hlar,'rrím centremkrajeje Zlín, dďŠídůleátá střediskajsouUherské HradiŠtěa KroměňŽ.
olomoucký krqi - protáhlé wzemi,jehoŽ jádro tvoň Hornomoravslý úvď (Haná)' Sever kraje vypiňují
Jeseníky' Surovinovázákladnaje chudá. TěŽísevápenec astavební kámen. Htavníprůmyslováodvětví-
strojírenství,oděvní průmysl (Prostějov), rozsáhlýje prům-ysl potravinářský (cukrovary' sladormy, konzer.
várny). JiŽní část krá;e patň k nejúrodnějŠímoblastem Českérepublilry-vyspělé zemědělství-pěstuje
se sládormic\ýječmen, psenice, cukrovka, významné je i ovocnářsM a zelinářství. Na Olomoucku se také
pěstujechmel.VŽivočiŠnéqýrobějeqiznamnýchovskotu. Centremkrajeje olomouc, přirozenécentrum
střední Moravy, dďší ýznamná centra - Přerov a Prostějov.
Moravskoslezský kraj - severovýchod Českérepubtiky. (Střední část kraje vyplnuje ostravská pánev,
západajihoqýchodkrajje trornatý_západ krajetvoríHrubýaNíz{iJeseníkanajihoqýchodějsouMorav-
st<bslezšte B-eskydy). Hlavním bohatstvím kraje jsou zásoby kvďitního, koksovatelného černéhouhlí,
qýznamné jsou také zásoby kvďitních vápenců a sádrovců. ostravslqi kraj patří k nejprůmyslovějŠím
územímČelkérepublil1y.HlavníprůmyslováodvěM-průmysltěŽební, hutnictvíŽelezaaoceli (V.ítkovické
_
že\ezárny, Nová Huť, Trinecké Železfurty), chemic\i a strojírens\i průmysl. Zrmědělství v niŽších
polohácň je qiznamné pěstování obilnin, v hors\ých polohách převládá ŽivočiŠnáqýroba - chov skotu.
Ňejvětšírnměstemahlármímcentremkrajeje Ostrava. DďŠíqýznamná střediskakraje-Tňnec, Fýdek-
MÍstek, Karviná a opava.

SlovpNsxo (Slovenská republika)

Vnitrozems(i stát ve střední Ewopě.
Státtlí zÍlzení:republika v čele s prezidentem.
Slovenská republika vznikla 1. 1. 1993 rozdělením Českéa Slovenské federatirrní
republiky na dl,a samostatné státy - Českou republiku a Slovenskou republiku.
Přírodní poměry - územíSlovenska je tvořeno geologic}ry mladým ďpsko-hima-
lájslý pásem zemské kůry, ve kterém dochází k občasným zemětřesným pohybům.
1šlneisizemětřeseníjsouvyjimečná_vr. 1764silnézemětřesenípostihloKomárno.)
Geomoďologicky náleá územíSlovenska ke Karpatům a k Panonské pánvi. Třeti-
homí Karpatská soustava se na izerní Slovenska dělí na Západni a Východní Karpaty. Zápaďni
Karpatyvytvarejíkseveruprohnu!ýhors\ýoblouk, kteývyplňujezápadaseverstátu. Naseverozápadě
státú vystupují ÝnějšíZápadní Karpaty - BíléKarpaty, Javornílry, Oravské Beslrydy atd. Směrem do
'tmitrozemí Slovenska pokračujÍr,yšŠípohoří Vnitřních Západních Kartrlat Mďá Fatra, Velká Fatra,
_
Tatry (Gerlachovshý štít2 655 m. n. m. - nejvyŠší hora Slovenska), NíZké Tatry, Slovenské rudohoň,
vu1kanická pohoň - Štiarmickéwchy, Poloma atd. Severoqýchodní část Slovenska tvoří Východní
Karpaty, kterésedělínaVnějšíaVnitřní.VnějšíVýchodníKarpatyjsouzastoupenyBukovskýmiwchy
a NÍz\ýrni Beskydami, Vnitřní Východní Karpaty jsou zastoupenyvulkaniclým pohořímVihorlat.
NÍŽinyjihozápadního Slovenska (PodunajskáaZáhorská) ajihoýchodního Slovenska (Východosloven-
ská) náleŽÍ k Panonské pánvi.
Vodstvo-96o/oplochystátunáleŽídoúmoří černéhomoře-ztohovětŠinaúzemípatříkpovodíDunaje'
kteý přitéká z Rakouska a tvoň částjiŽníhranice Slovenska - hlavnÍ přítoky - Morava, Váh (436 km -
ne;detsi řeka Slovenska), Hron, Ipel' Úmoň část území(východní Slovensko) patří k povodíTisy- hlar,ní
p.itot.y - staná a Bodrog. Pouze 4 o/o plochy státu náleá do úmoří Bďtského moře - k povodí Visly patří
řetry Poprad a Dunajec. Slovenské řelry mají největŠíprutoky na jaře (v době tání sněhu).
Ve Vyso\ých a Nízlqých Tatrách je řada jezer ledovcového původu - např. Velké Hincovo pleso, Štrbské
plesó atd., která vzniklave starŠíchčhrrtohorách. Veiké zásoby podzemních vod jsou v Podunajské ave
V17chodoslovenské níŽině. Slovensko má velké bohatstvÍ minelárních vod - známá jsou zřídla v PieŠťa-
nech, Trenčianských Teplicích, Sliači a v Barděj ově.
Podnebí-mímé,přechodnémezioceánslýmakontinentálním' Příznačnájenestálostpočasí.odzápadu
kqýchodu se zvětBujevlivpel,ninskéhopodnebí' Vhoráchjepodnebí ovlivňováno nadmořskouvýškou.
V kotlinách je značně zrrečištěnéovzduŠí.
Lesy kryjí asi 41 7o plochy státu. V horslqých oblastech n azápaděa severu Slovenskaj sorr rozsďhlé smr-
tové tešý, na výchóde převládají lesy bukové. V níŽe poloŽených oblastech jsou Častédoubravy a v ní-
Žináchbyla krajina větŠinou přeměněna v kulturní step.
Nerostné srrroviny - nejvýzrramnější jsou zásoby magnezitu a vápenců. MenšíloŽiska Železných nrd

A
54
 EVROPA
V
arud baretrných kovů (Slovenské rudohoň)' NedostačujÍcíjsouzásobyenergeticlých surovin_hnědé uhlí
(Handlová, Modqý Kameň), lignit (Nováky).
obyvatelstvo - tvoň Slováci (85,6 o/o), v jiŽním pohraničÍ Žije početná národnostní menšina Maďarů
(1l o/ď. dalŠímenŠinytvoří Romové (2o/o). ČeŠi(I 9o). Rusíni. UkrajincÍ a Poláci. Uředním jazykem je
sloverÍština.
Pňrozený přírůstekobyvatel patň v Ewopě k nadprůměrným - činí0,4 7o ročně. Ve městech Žije 57 o/o
obyvatelstva. V městském osídlení dominujÍ dvě veikoměsta - Bratislava a KoŠice.
Po druhé světové válce se změnila struktura zaměstnanosti ve prospěch průmyslu a sluŽeb. V období
transformace na trŽní ekonomiku je na Slovensku značná nezaměstnanost.
Hospodářství - průmyslově-zeměděls\ý stát v procesu transformace na trŽní ekonomiku. Slovensko
usiluje o vstup do EU.
Pnirrrysl-téŽebni_téŽbahnědéhouhlí,lignitu arud kovů' elektrárenství-jaderné elektrárny (Jeslov-
ské Bohunice, Mochovce), tepelné elektrárny fVojany' Nováky), hydroelektrárny- soustředěné naVáhu
(tzlr'váŽskákaskáda) avodní díto GabčíkovonaDunaji, hutnictví _(Že|ezárny-KoŠice, hliníkárna-Žiar
nad Hronom) , strojírenství _ hlarrní průmyslovéodvěM {západní Slovensko, Pohroní avýchodní Sloven-
sko) - v minulosti byla qýznamným strojírenským oborem zbrojrri qfooba, která je v současnédobě
v útlumu, chemický průmysl - petrochemie (Bratislava _ Slor,lrraft _ kombinát na Zpracování ropy) ' gu-
márensM (Púchov) ' farmaceutickáqfuoba (Hlohovec), dřevozpracující průmysl (RuŽomberok' Štúrovo)'
textilní průmysl _ bavlnářsM (RuŽomberok), vlnařství (Trenčín), oděvní průmysl (Trenčín,Púchov),
potravinářský prumysl (Bratislava' Trnava, Nitra)'
Zemědělství - obdělávaná půda 33 o/o,lou}ry a pasMny 17 o/o pIochy státu. V Podunajské níŽině se
nacházíasipolovinaornépůdySlovenska. Vzemědělstvídominuježivočišnávýroba-chovprasat, skotu
avhorslýchoblastechjevýznamnýchovovcí. Rostlinnáqýrobajezaměřenahlarměnapěstováníobilnin
(pŠenice, ječmen, kukuňce nazrno), dalŠÍplodiny- řepa cukrová, zelenina, ovoce, vinná réva' Ve qýŠce
poloŽených oblastech je nejr,ýznamnějŠí pěstování brambor.
Doprava - hustá a kavlitní silničníi Že|eznični síť.Významná je lodní doprava na Dunaji. Mezinárodní
letiŠtě - Bratislava a Poprad.
Rozvíjí Se cestovní ruch - územíSlovenska je bohaté na pňrodní krásy, prameny termálních a minerál-
ních vod i na kulturněhistorické památky. Hlarmí oblastí cesto''rního ruchu jsou Vysoké Tatry.
Slovenská republika se administratir'rrě členína 8 kraj ů (Bratislavslý, Trnavs\Í' Nitranslý, Trenčianslý,
Žilinsky, Banskobystric\ý, PreŠovský a KoŠiclýkraj).
Hlarmí město Bratislava - politické, hospodářské a kulturní centrum státu, sídlo vlády a prezidenta
republilry.
MAĎARSKo (Maďarská republika)
Vnitrozems}ý stát ve střední Ewopě.
Státní zŤizerti: republikav čele s prezidentem.
Přírodní poměry - Maďarsko leŽí v Panonské pánvi, která je Zadunajslým středo-
hořím (Bakoňs\ý les' Vértes, Gereese, Pilis), rozdělena na Velkou a Mďou uherskou
níŽinu. NaseveruMaďarskajepohoŤíMátrasnejvyšŠímwcholemMaďarska (Kékes'
1 015 m. n. m.) najihu je pohoň Mecsek.
Vodstvo - osu ňčnísítě tvoň Dunaj ' na východě teče Tisa s pňtoky Bodrog a Slaná
(ze Slovenska), KriŠ(Kórós) a MaruŠe (Maros)-z Rumunska, částjihozápadní hra-
nice tvoň Dráva' NejvětŠímaďarské jezeroBalaton (591 }crr,) je tektonického původu. V Maďarsku je
velké mnoŽství termalních pramenů.
Podnebí - mírnérmitrozemské - horká suchá léta' chladn é ztrny . Rostlinstvo horových a listnatych lesů
(buk, dub, akát)je silně ovlir,rrěno činnostíčlověka.
Nerostnébohatství-bauxit (Zadunajské středohoň)' nedostačujícízdrojeenergetic\ýchsurovin-hnědé
uhlí, ropa, zemníplyn.
obyvatelstvo - tvoň MaďařÍ (97,8 o/o), menšiny Romu. \ěmcu a Slováků. Úředním jazykem je ma-
ďarŠtina.
Více neŽ4mil. MaďarůŽijevzahraničí-nejúcer.okoLních zemÍch-zejménavRumunsku, Ju$osláviiana
Slovensku. VMaďarskuje od r' 1981 porodnost niŽŠí.rreŽ úmrrnost-pňrozenýúbýek' obyvatel o,3o/o
ročně _ (nejqfoaznějšídepopulačnívývojv Er'ropěJ. \.e nčsrech áje 63 %o obyvatel.

5a
^'
 ZEMíPlS V KoSTCE
V
Hospodářství-průmyslovězemědělslýstátprocházejícítransformacínatrzníekonomiku.Maďarsko
usiluje ovstuP do EU.
Průmysl_těŽební_ýznarrvtátéŽbabauxitu,.é',':výzl,amr.LátéŽbahnědéhouhlíaropy,hutnictví
(elektrotechnickévýrobny, ýroba obráběcích strojů,
hliníku, strojírenství-hlar,rríprůmyslovéodvěM průmysl (Maďarsko
(\rfooba hnoji1 a.n-ory1reru) , farrnaceutický
výroba autobusů), ciemický prumýsl (masné výrobky, paprika)
řei,,l, ááevní ;'ů'í"iill'á,'i"ár"ty průmysl
.

je předním q1.ouc.m
Zemědětství-obdělávanápůda54o/o,loulryaPastvin-y.137oplochystá!u.Dominujerostlinnáqýroba-
sluneČnice'tabák, zelenina, ovoce'
pěstujísezej.e.'.ouit,'i,,y1t.,n,.i".,ps.ňJďJ,'rco""r.pa,biambóry,
azeleniny (zejméňapapriky).avína. Živoěišnávýxoba
vinnáréva. Maďarskojeqýzrramnjrrn'y'o)"ááo"oce síé.Na celkovém přeprarmím
je zaměřena hlar,ryrě ,,á p.."át .d..,n"ze. Doprava - .o^i''.'á doprámi Budapešé a Gyór.
"t.o., tar<e doprava ňční- největŠípňstavy -
výkonu mají největŠípo díIŽetezrice,vyntarrra;e
Rostevýzrramcestormíhoruchu(příjemzmezinárodníhocestormíhoruchučinilvr.1995_1,6mldUSD).
HlavníměstoBudapeŠéjepolitické,hospodářské
MaďarskárepublikaseadministratirrneÉi",.'i.,.19Žup. republilry.
a prezidenta
a kulturni centrurrr.Jatu, je sid1em vlády
VBudapeŠtisesoustřeďuje20o/oobyvatelstvaa30o/oprůmyslovéprodukcestátu.Naúzemíhlarrního
jé vyznamqi.rn lazeňslim střediskem.
rněsta r4rvěrá Vrce neŽ 1zotermálních p.á''..,n - Brrdapešť
3.6.5 JrHo\rÝcHoDNÍ EvRoPA
oblastjihovýchodníEwopyzahrnujestátyleŽícínaBďkánskémpoloostrově. Sr4ýjimkouMakedoniemají
vŠechnystátyjihovýchodníEwopypřístupkmoň.JihoqýchodníEwopajepřeváŽněhornatá. Rumunsko
vyplňujezvětŠíčástihors\iobloukKarpat' nakteýnavazujejiŽněodDunaje-vBulharskupohořÍStará
planina. VjihozápadnímajiŽnímBulharskujsou pohoŤÍRiia, Pirin aRodopy. Západrič'ástjihovýchodní
Ewopy vyplnují Dinarské hory. Uzerttcelé oblasti je seizmiclry aktivní.
osu jihovýchodní Ewopy tvoří řeka Dunaj. Podél Dunaje se rozprostírají níŽiny' zníchŽnejrozsáhlejŠíje
VďaŠská níŽina v Rumunsku.
Podnebí větŠinyúzemije mírné,'vrritrozemské, pouze úz\ý pruh pobÍeŽi podél Jaderského moře má
podnebí středomořské s mírn1imi zimami a se subtropickou vegetacívŽdyzelených rostlin. Na ostatním
územípřevládá rostlinstvo listnatych lesů, ve qýŠepoloŽených oblastech jsou lesyjehličnaté.
Nerostné bohatstvíje pestré. Významnáje těŽbarud kovů, ropy azemního pl1nu'
PřeváŽnoučástob5rvatelstvatvořínarodyjiŽníchSlovanů (Bulhaň' Srbové, Chorvati, Slovinci,Makedonci
aČernohorci), krománslýmnarodůmseřadíRumuniasamostatnouvětevindoewopslýchnárodůtvoří
Albánci.
Podstatná část jihoqýchodní Ewopy byla v minulosti součástíOsmanské (Turecké) Ťíše.Tato mnoho-
národníňše se od 17. stoletípostupně rozpadďaadefinitfirnězaniklavr. 1922. JihoqýchodníEwopamá
velice pestré náboŽenské a národnostní sloŽení a je politicky velmi nestabilní. Na územíb]rvďé
sociďistické Jugoslávie se po občanskéválce lytvoňlo v letech 1990-1992 pět samostatných republik
(Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Svazová republikaJugoslávie, Makedonie a Slovinsko).
Státy jihoqýchodní Ewopy patří k nejchudŠímv Ewopě a postrádají demokratické tradice.

obr. 9 oblast jihovýchodní Evropy

A56
 U

oblast, stát Rozloha Počet Hustota Hlavní město

lrmz; obyy. {rnil.)
(tis. (na 1 km2)
Jihovýchodní Evropa 633,0 57.a 9()
Bosna a Hercegovina 51, I 3.6 7l Sarajevo
Chorvatsko 80 ZáhŤeb (Zagreb)
Jugoslávie LO2.2 10.3 1o1 Bělehrad (Beograd)
Makedonie 2.2 85 Skopje
Slovinsko 20,3 r.9 95 Lublan (Ljubljana)
Rumunsko 237,5 22,7 95 BukureŠť(Bucuresti)
Bulharsko 110,9 8,5 76 Sofie (Sofija)
AIbánie 28.7 3,4 118 TÍrana {Tiraně)
Tab' 23 Státy jihovýchodní Evropy

Bosxe a HpRcEeov[I{A {Reptrbtrika Eesna a }íercegovin'a}

obyvatelstvo tvoň muslimové (Bosňané), pravosla'vrrí Srbové a katoličtíChorvati.

NárodnostníanáboŽenskérozporymezijednotliqrmiskupinamiobyvatelstvavedlyvletech 1992-1995
k občanskévďce. V roce 1996 byly v zernirozmístěny mezinárodní mírovésbory.
Bosna a Hercegovinaje zemědělsko průmyslový stát. Hospodářství země bylo rozvráceno vďkou' Hlarrní
město Sarajevo je kulturní a hospodářské centrum zerrrě _v letech 1992-1995 silně poŠkozeno valkou,

Crronvnrsro (Chorvatská republika}

Přímořs\i stát jihoqichodní Ewopy při pobřeŽí Jaderského moře.
Chorvatská republika'uyhlásila nezávislost na Jugosláúi v r. 199 1 .

Státní zÍizeni: republikav čele s prezidentem'

Chorvatsko má rozmaniý powch' PobřeŽí Jaderského moře je větŠinou pňkré
a skďnaté s mnoha ostrovy {Krk, Hvar atd.) a poloostrovy (Istrijs\ý, PeljeŠac atd.)
s tep|ýrn středomořs\fon podnebím. Ve nitrozemí jsou níŽiny podélSály a Drár,y
s podnebím mírným rmitrozemskyrn.
obyvatelstvo tvoň Chorvaté (78o/o v r. 1991) a Srbové (I2o/o), zava]'kv v letech
1 99 1- 1 995 doŠlo k vellryrn přesunům obyvatelstva.
Chorvatskojezemědělsko průmysloq/státs ekonomikou silně postiŽenouválkou. VzemědělsMpracují
asi 4 o/o ekonomiclry aktirmích ob1watel, v průmyslu 33 o/o. V zemědělsM dominuje rostlinná qiroba.
Hlarmí plodiny - obilniny, cukrová řepa, olejniny, ovoce, vinná réva a zelenina. ZÍvočiŠnávýroba je
zaměřenana chovprasat, skotuaovcí. Významnýje rybolov. Průmyslováqfooba-průmysltěŽební (těŽba
bauxitu, ropyavápence), průmyslhutniclý, strojÍrensk1i. chemiclýapotravinářs}ý.
NapobřeŽí anaostrovechjevýznamnýcestorní ruch. H1arní městoZáhŤeb(Zagreb)je politické' kulturní
a hospodářské centrum zetté. Doprarmí křiŽor.atka. N1ezinárodní veletrhy.

JucoslÁvtp (Svazová republika Ju$oslávi e)

StátvjihoqýchodnÍ Erropč - r-e stiednÍ a jihozápadní čáti Balkánského poloostrova.

Svazová republika Jugoslár.le ,ie oe :ace Srbska a ČernéHoý vznikla po rozpadu
Sociďistické federatil.ní repub l l .r'.'j..: io s lárie r. r' 1 992.
Státní zŤizeni: republika íe de ra.:'':.:..: f._Du r'čele s prezidentem'
Administratirmě se dělí na dvě republikY iSrbsko a ČernáHora), vSrbskuisou dvě
autonomní provincie (Koso.'': a ... .''' - :::a)
.

A
 ZEMĚPlS KO STC E
V
NaseveruJugosláviejePodunajskánuina,najihujsouDinárskéhory.Velkoučástúzemítvoňkras..*
oblasti. Na jihozápadě je skalrraté pobřeŽí Jaderského moře. Hlatrní řekou je Dunaj - přítok zler'a l-..,
přítolryzpravaSávaaMorava. Podnebí-mírné,teplés kontinentálnímirysy. NapobřeŽíJaderskéhc ::.::
je podnebí středomořské.
obyrratelstvo - velice pestré složení- Srbové 62 o/o, Albánci 1 7 o/o (hlar,ně v Kosovu), Černohorci ]
Maďaň 3 o/o (hlalmě ve VojvodÍně)' národnostní menŠiny13 % (Chorvati, Makedonci, Slovinci, Bu;' - -
atd.). Vzhledem kválce doŠlokvetlým přesunům obyvatelstva' Nejúce bylaválkou postiŽena prol'l:.::l*
Kosovo, kdekoďrontacemezisrbskouvládouakosovslryrnďbáns\fonobyvatelstvempřerostlavozbr-..'
nýkonflikt. Tisíce kosovs\ichAlbáncůbylyvyhnányzezerně. Pojugoslávskémodmítnutímírovéhp1á:..
proKosovodoŠlo24.3. 1999kvojenskémuzásahuNATo.t,eteckáválkaoKosovotrvďa78dni.Por,.:".'.
jugoslávksá vojska opustila Kosovo a v provincii byla rozmístěny mírovésíý států NATO a Ruska. ]i ='
wat kosovs\ých Albánců z r1mucené emigrace'
Jugoslávie je zemědělsko průmysloqý stát. Hospodářshn_vyrazně postŽeno válečnými konÍliký a n.*." - '
národnímembargem. Zrmědělství-dominujerostlinnáýroba_hla'urríplodiny:kukuřice' pŠenice,bra::--
bory, vinná réva, olejniny, tabák, zelenina. ŽivočiŠnáqýroba _ chov prasat a skotu. Průmysl _ těŽe::."
(těŽbabatrxitu, rudyolova, zinku, mědiastňbra), průmyslhutnic\ý, stojírens\ý, chemic\ý, textilnÍ a:'--
traúnářslý' Hlarmí město Bělehrad (Beograd)je politické, hospodářské a kulturní středisko JugoSla-,-'Ť
i Srbska. V roce 1999 město bylo značně poŠkozeno leteclým bombardováním.

Maxnnorre (Republika Makedonie)

Vnitrozems\ý stát v jihoqýchodní Ewopě na Balkánském polostrově.
Nezávislost Makedonie na Jugoslávii byla vyhlášena v r. 199l.
Státní zÍizeni: republikav čele s prezidentem.
Hornaty stát s řadou mezihors$ch pánú a kotlin. NejvyšŠíhorská soustan.a S.--
planina. Některé mezihorské kotlinyjsou r,1rplněnyjezery (ochridské a Perspans!;.
jezero). Hlar,nířekoujeVardar_odtékákjihu do Recka, kde ústído Egejského moi,:
Podnebí-mírnés kontinentálrrímirysy, vhoráchje horskédrsnéklima, vúdoiířei;.
Vardar středomořské. obwatelstvo tvoří Makedonci 67 o/o, A7bánci23o/o a menŠin.'-
Turků. Romů a Srbů 10 o/o.
Málo rozvinuý, převáŽně zeměděls\i stát. Nejvíce ekonomicl1y aktir,rrích obyvatel pracujevzemědělsn:
Hlavní zemědělské ptodiny - pŠenice' kukuřice, brambory, vinná réva. Chov ovcí a skotu. Průmr.-..
těŽební _ téžbarud Že|eza i neŽe|ezných kovů (olovo, zinek, měď, chrom). Dďší průmyslová odvěhí -
průmysl hutnic\ý, stroj írens\ý, potravinářský a textilní.
Hlar,rrí město Skopje - politické a hospodářské centrum země' V r. 1963 bylo město postiŽeno ničir1t
zemětřesením - Skopj e z v elké části znovu vybudováno.
Sr,ovrxsxo (Slovinská republika)
Státvjihoqýchodní Ewopě s úzk1'rn pňstupem kJaderskému moň.
Slovinská republika vznikla v r. 199 1 r,yhláŠením nezáúslosti na Jugoslávii.
Státní zÍizení:republikav čele s prezidentem.
Powch Slovinska tvoň různorodékrajinné typy. Na severozápadě státu jsou vápen-
covéJulskéAtpy' najihuDinárskéhoryskrasov57mioblastmianavýchodějsouníŽ.
ny podél řek Mury, Drávy a Sávy. VětŠinaizernt Slovinska patň do povodí Dunaje
(úmoň Černéhomoře), pouze řeka Soča na západě státu se vlévá do Jaderského
moře. Podnebíjemírné-ovlirměnénadmořskouqýŠkou,upobřeŽíJaderskéhomoře
je podnebí středomořské. obyvatelstvo tvoří Slovinci 88 % a menŠinyChorvatů, Srbů' Bosňanů a Itďu'
Hospodářství-ekonomickynejr,yspělŠjŠízeměb1ivaléJugoslávie.Průmyslovězemědělslýstátprocháze-
jícítransformací natrŽniekonomiku. Slovinsko usiluje o vstup do EU.
Z ekonomicky aktivních oby'vatel pracují 3o/ov zemědělství a39 o/ov průmyslu. Vzemědělství převaŽuje
ŽivočiŠnávýroba-chovskotuaprasat. Hlarrníplodiny-kukuňce. pŠenice,brambory, cukrovářepa,vinná
réva, ovoceazelenina. Nerostnézdrojejsounedostačující(těŽbanrd olovaazinku).Yýntarnnáprůmyslová
odvěM-průmyslhutniclý' strojírenský, elektrotechnic}ý' chemickj.' texŤilníapotraúnáŤs}ý. Rozvinu|.-
cesto.imí nrch - v r. 1993 zemi navŠtívilo624.000 zahrarriČnich nár-Štěr'rríkůa príjem zrnezilárodního
cesto'uryrího ruchu činil734milUSD. Hlarmíměsto Lublan (Ljub1jana)_politické' hospodářské akulturní
centrum státu. Doprarrní křiŽovatka' mezinárodní letiŠtě. Město mezÍnárodních veletrhů a festivďů.
.
trR
 EVRO PA
V
Rumulgsxo (Rumunská republika)
Přímořsk5i stát vjihoqichodní Ewopě při pobřeá Černéhomoře.
Státní zŤizeni: republika v čele s prezidentem.
Zrračnow část země prostupuje horské pásmo Karpat - Karpaty Se na úzerni
Rumunska dělí naVýchodní Karpaty altzni Karpaty' Ur,rritř karpatského oblouku
je Transylvánská ploŠinauzavřená na západé pohořím Apuseni. Na jihu podél
Dunaje je rozsáhlá VďaŠská nlŽina, do západní části státu zasahuje z Maďarska
Velká uherská rllŽina. Celé Rumunsko patň do povodí Dunaje - hlavní pŤítoky olt,
Siret a Prut' Podnebí - mírné,na severovýchodě má kontinentální ráz, při pobřeŽí
Černéhomoře - středomořské'
obywatelstvo tvoří Rumuni 89 o/o a menŠinyMaďarů 7 o/o (vTtansylvánii), Romů, Němců a Ukrajinců'
Hospodářství - průmyslově zeměděls\ý stát v procesu transformace na trŽní ekonomiku. Z ekonomicky
aktirmích obyvatel pracuje 23 o/ov zemědělství a 46 o/o v průmyslu. V zemědělství převaŽuje rostlinná
qfooba. Hlarrní plodiny - kukuňce (9,3 mil. t v r' 1994 - 2. místo v Ewopě), pŠenice, brambory, cukrová
řepa, slunečnice aovoce' Chovovcí, prasataskotu. VýznamnýjeprůmysltěŽební-těŽíseropa(navnějŠí
straně karpatského oblouku), zemníp15m (vTransylvrínii), černéihnědéuhtí, rudyŽelezaazinku, batrxit
a sůl kamenná. Dalšívýznamná průmyslová odvětví _ průmysl hutnic\ý, petrochemic\ý, strojírens\ý'
texiilní a potravinářslý.
Doprarmí síť-vníŽinách hustá, přes Karpatyvedou mezinárodní doprarmí trasy. Významnáje námořní
doprava - hlavní pňstav - Constan{a. Hlalrní město BukureŠť(Bucurest) - potitické, hospodářské
a kulturní středisko sLátu.

Bur,rraRsxo (Bulharská republika)

StátvjihoqýchodnÍEwopěnaqýchoděBďkánskéhopoloostrovapřipobřeŽíČerného
moře. Státní zÍlzern: republikav čele s prezidentem. Středem sLátu probÍhá horské
psámoStaraplanina-aŽkpobřeŽíČernéhomoře. NazápaděajihozipaděBulharska
jsouhorskémasÍvy-VitoŠaaRilasnejr,yšŠíhorouBďkánskéhopoloostrova-Musďa
2 925 m' n. m' Najihu státu - pohoří Rodopi. Podél toku řelry Marice je Hornotrácká
.*-r'* t
.l-"*-x ntžina. Největšířekou je Dunaj s pňtolry Iskar, Jantra aj. FŤi Dunaji se rozkládá
PodunajskárttŽna, Podnebí_mírné,kontinentatní, najihu aqýchodě stredomořské.
obyrratelstvo tvofi Bulhaň 85,5 o/o a menŠiny Turků, Romů, Makedonců aj od
r' 199odepopulačníqivojobyvatelstva(úmrtnostvyŠŠíneŽporodnost).Vel\ýúbytekobyvatelvdůsledku
emigraceTurků.
Hospodářství - průmyslově zeměděls\i stát v procesu transformace na trŽní ekonomiku. Z ekonomic\,
aktirrních obyvatel pracuje 12 o/o v zemědělství a 36 o/o v průmyslu' V zemědělsM převaŽuje rostlinná
výroba. Hlavní plodiny-pšenice' kukuřice, ječmen' brambory, tabák, vinnáréva azelenina, ovoce arůŽe
(8o o/o světové produkce růŽovéhooleje). Chov skotu, ovcí a prasat. Průmysl těŽební těŽí se hnědé uhtí,
-
lignit' zernrlt plyn a rudy kovů (Železa, mědi a olova). Dďší průmyslová odvětví - průmysl hutnic\ý'
stroj írens\Í,chemic\ý a potravinářs\i.
Významnýje mezinárodní cestolmí ruch - nejvíce navŠtěvovanou oblastí je černomořské pobřeá. HlarmÍ
město Sofie (Sofia)je politické, hospodářské a kulturní centrum státu.

Ar,sÁNrp (Albánská republika)

i] Přímořs\ý stát v jihovýchodní Ewopě na západě Bďkánského poloostrova při
,.".i.]ě.l7 pobřeŽí Jaderského moře a otrantského průlivu.
,-ii',:e
ii:,Fi.;gj Státní zÍizení: republikav čeIe s prezidentem'
PÍeváŽně hornatá země, prostoupená wásnýrn pohoňmi dinárské horské soustavy.
Při pobřeŽí Jaderského moře je úzlqý pás níŽin. Krátké ďbánské ře}ry odtékaj inazá-
'.]*ř*.k:'j
:.:i{i-.,!-řY{ť r pad kmoň. NejvýznamnějŠířekouje Drin, kteývytékáz ochridskéhojezera, přijímá
vytok ze Skandarského jezera a ústído Jaderského moře jako Bojana' Podnebí -
subtropické středomořské, v horách drsné horské klima s kontinentálrrímivliw.
obyvatelstvo tvoňAlbáncÍ 98 o/o amenšinyReků a Makedonců.
Mladápopulace_nejvyŠŠíporodnost(2'527ovr.1990) i prirozenýpňrůstek {t,96 o/o) vEvropě. Vzemije
značná nezaměstnanost a migrace zapraci do ciziny.
HospodářsM - zemědělsko průmyslový stát. Albánie patrí k nejméne rozvinutým zerrlírn v Ewopě.
Z ekonomiclry aktivního obyvatelstva pracuje 47 ,7 o/oy zernědělsh,í' ve kterém převládá rostIinnávýroba.

59
^.
 ZEMĚPIS KO STC E
V
Hlar,rríplodiny-pŠenice,kukuňce, slunečnice, olivotrník, tabák, zelenina. ovoceavinnáréva. Chovovcí,
skotuakoz. PrůmysltěŽební_těŽíseropa, alíaltarudykovů (chromu aniklu). DďŠíprůmyslováodvětví-
průmysl potravináŤslý, strojírenslý a textilní.
Doprarrní síťjenedostatečná a nekvďitní.
Hlamí město Tirana (Tiraně) - politické a hospodářské středisko země.

3.6.6 \trCHODNI EVROPA

oblastýchodníEwopyzahrnujeqýchodnípolovinusvětadílu'vníŽserozkládajítfipobaltskérepubtiky
Litva, t,otyšsko, Estonsko a státy sdruženéve Spoleěenství nezávislých států: Bělorusko, Ukrajina,
Moldavsko a ewopská část Ruska.
Powch qichodní Evropy tstoťt z většíčásti roúny _ z nichŽ nejrozsáhlejŠíje Východoewopská rovina.
NejníŽe poloŽené oblasti jsou v proláklině Kaspického moře -28 m. NejdelŠíhorská soustavavýchodní
Evorpy - pohoří Urď odděluje Ewopu od Asie.
Severní částvýchodníEwopyje odvodňoválrra do Severního ledového oceánu (Pečora, Severní Dvina)' jih
azápadje odvodňován doAtlantského oceánu: -úmoříBďtského moře (Něva,ZápadníDvina) aúmoří
ČernéhoaAzovského moře (Dněstr, Dněpr, Don). Východní oblast je odvodňována největšíewopskou
řekou Volhou do bezodtoké pánve Kaspického moře.
Podnebí - na většin é izerru mírné_ rnáv.irrazně kontinentéůníráz, Na severu je subarktické a arktické
klima. JŽní část uzerní východní Ewopy tvorí lesostepní a stepní pásmo s úrodnými černozeměmi,
severněji se rozkládá pásmo lesů s převiáŽně podzoloqimi půdami anejsevernější oblast tvoří lesotundry
a tundry s věčně zarnrzI,ým1 půdami.
Východní Ewopa má velké nerostné bohatství _ Že|entárwda (Kurská magnetická anomalie, Kr5rvoroŽ-
ská pánev), apatity (poloostrov Kola) draselné soli (Urď, Bělorusko), černéuhlí (Doněcká pánev), ropa,
zerrrní plyn atd. PřeváŽnou část obyvatelstva tvoň ýchodní Slované (Rusové, Ukrajinci' Bělorusové),
k románs\ýrn národům se řadí Moldavané, ugroÍinskénarody tvořÍ Estonci' Mordúni a Karelové, k náro.
dům ďtajské jazykové rodiny patň Tataři, Gagauzové' BaŠkirovéa ČuvaŠia k národům, které hovoří
bďts\ýrni j az'rky se řadí Litevci a lntyši.
V nedár,rré minulosti byl ve východní Ewopě pouze jeden stát - Sovětský svaz, kteý se v roce 1991
rozpadl a zanikl.
Po rozpadu Sovětského SVaZu 12 b1ivalých sovětských republik (z nichŽ jsou 4 východoewopské zerně _
Rusko, Bělorusko' Ukrajina a Molavsko) vytvorilo v r. 1991 integrační seskupení nazvané Společenství
nezávislých států (ssN), jehoŽ cílem je koordinace v politické, hospodářské a strategické oblasti.
Vroce 1996sevytvoňlaunieBěloruskaaRuskasnázvemSpoleěenstvíswchovanýchrepublik(ssR).
Unie má vést k uŽšíkoordinaci hospodářské potitiky obou států. Smlouva Běloruska a Ruska
předpokládá, Že oba státy budou uskutečňovat společnou zahraniění politiku a armády obou zemí
budou disponovat vojenskou infrastruktuÍou Běloruska i Ruska.
Pobďtské republiky po zániku Sovětského svazu obnovily v r. 1991 svoji suverenitu a usilují o vstup
do evropských struktur.

Obr. 10 oblast východní Evropy

60
^.
 = -^)^
-Y
oblast, stát Rozloha Počet obyv. Hustota HIavní
(tis. km2) {mil.) (na 1km2) město
Východní Evrooa 5 329,9 191,1 36
Litva 65,2 3,7 5T Vilnius
Lotyšsko 64,5 2,5 39 tuga
Estonsko 45,r I,C 33 Tďlirrn
Bělorusko (Běiarus) 207,6 10,3 50 Minsk
Ukrajina 603,7 51,6 óc KSev (Kfri"l
Moldavsko (Moldova) 33,7 4,4 L32 KiŠiněv(Chisináu)
Rusko (ewopská část) 4 310.0 IT7.O 27 Moskva
Tab. 24 Státy vychodní Evropy

Fobďtské repubiky
Tri pobaltské republilry - Litva, Lotyšsko a Estonsko byly v letech 1940-1991 součástmi Sovětského
SVa7u - v roce l991 obnovily svoji suverenitu. Všechny tři země usilují o vstup do EU. Ekonomické
i společenskéreformy se nejrychleji rozvÍjejí v Estonsku. Ewopská komise zaŤadilra Estonsko mezi
kandidáty pňjetí do Ewopské unie v pn"rrí vlně.
Přírodní poměry pobďts\ých republik - powch je níŽinný, místy zvlněný - pahorkatiny ledovcového
původu. Četná jezera' Podnebí pňmořské - mírné'vlhké. Podzolové, mďo úrodnépůdy. Pobďtské
republiky maj í nedostačuj ícÍpalivovou a surovinovou základnu.
Lrrva {Litevská republika)
ř; Znrně východní Er'ropy pň pobřeŽí Baltského moře.
Státní ztízeni: republikav čele s prezidentem.
obywatelstvo _ tvoň Litevci 8l o/o amenšiny Rusů a Polriků.
Hospodářství _ středně rozvinut57 průmyslově zeměděls\i stát V procesu
transformace na trŽnÍ ekonomiku. V zemědělství převládá ávočiŠnár,1roba - chor'
skotu aprasat. Rťlmysl strojírenslý (výrobalodí), elektrotechnickýapotraúnáŤský.
Hustá doprar'ní síť'Námořní přÍstav Klajpeda. Hlarrní město: Vilnius.
i,oryŠsxo (Lotyšská republika)
{3
Stát východní Ewopy pri pobřeŽí Bďtského moře.
Státní zťizeni: republika v čele s prezidentem.
obyvatelstvo - tvorí I'otyŠi58 7o a menŠiny Rusů, Bělorusů' Ukrajinců a Poláků'
Hospodářství - středně rozvinuý průmyslově zemědělský stát v procesu transfor-
mace na trŽní ekonomiku. V zemědělství převládá ŽivočiŠnávýroba - chov skotu
a prasat. Průmysl strojÍrenslý, chemic}gÍ a potraúnářslý. V aglomeraci hlar,ního
města ser'yrábí 66 o/o průmyslové produkce celého státu.
Hustá dopravní síť.Námořní pňstar,y: Riga aVentspils. Hlalrní město: Riga.
EsToNsKo (Estonská republika)
Stát qýchodní Er,ropy pri pobřeŽí Bďtského moře. K územíEstonska patří 1 52o
ostrovů a ostrůvkův Bďtském moň (jedna desetina plochy státu).
Státní zÍízeni:republika r'če1e s prezidentem'
obyvatelstvo _ tvoň Estonci 62 D c. a menŠinyRusů' UkrajÍnců, Bělorusů a Finů'
Hospodtířství - středně roninun- prumr'slově zemědětslý stát v procesu transfor-
mace na trŽní ekonomiku. \-zemědělsní dominujeŽivočiŠnávýroba-vedoucíposta-
venímáýdojnýchovskotuachol-praSat' h.rimysltěŽební(těŽbahořlaqýchbridlic),
průmysl strojírenský (elektrorechnic}n.' radiotechniclý, elektroniclý), chemiclý
:rumysl (qfoobahnojiv) apotraúnářskýpnrmt'sl. \.r.z:la:::;e -je elektrárensM. Výozqfoobkůprůmyslu
-otravinářského' strojírenského,chemického aelek.;:r'". )o,.'oz surovin, ropyaplynu.
..arrrÍ město Tallinn.
A
 zet,lĚPls V KoSTCE
V
BĚr,onusxo (Bělarus, Běloruská republika)
Vnitrozemslý stát ve qichodní Ewopě - člen SNS a SSR.
'..:) ,ťiř'..,i,
,
. .l!,r\rr3' Státní zťlzeni: republikav čele s preádentem.
ts
.št/lÍ*..
,rfr. 'e! Uzemi státu je převáŽně níŽinné'najihu rovinné a močálovitéa na Severu zvlněné
v pahorkatinu ledovcového původu (morény). V Bělorusku je rozvodí řek tekoucích
š do Bďtského moře (Západni Dvina a Němen) a do Černéhomoře (Dněpr s přítoky
.'Hft.'.sj1}:ť
-- \r
Berezina a Pripjat]. Povodí řeky Pňpjať je močálovité - Pinské močály. Podnebí -
_,! Ii ',"t,,-*..f mírnés kontinentďními vlivy.
obywatelstvo tvoň Bělorusové 78o/o arnenŠinyRusů, Poláků a Ukrajinců.
Hospodářství - průměrně rozvinuty průmyslově zeměděls\i stát. V zemědělsM převtádá ávočiŠná
qýroba - chov skotu a prasat. Rostlinná qfooba - hlarmí plodiny - len, bramb ory, Žito a krmné plodiny.
Prďrmysl těŽební - (těŽba draselných solí a raŠeliny) , průmysl stroj írenstqi {traktory, niikladní automobilý ,
chemiclý (qýroba hnojiv), petrochemic\ý, lnars\ý, potravinářslý.
Velkýekologickýproblém-Černobylskákatastrofa(26.4,]'986)zanořilaradionul<lidv2}o/oúzemísťátu'
Hlalrníměsto Minsk.

UKRÁ.IrNA (Ukrajinská republika)

Pňmořslqý státqichodní Evropy při pobřeá Cerného aAzovského moře _ člen SNS.
Státní zřizeni: republikav čele s preádentem.
Powch Ulrrajinyje převáŽně rovinaý-na'4ýchod státu zasahuje z Ruskajihozápadní
částVýchodoewopské roviny, střední část tvoň Dněperská rnŽinaa najihu je Černo-
mořská nÍŽina. Pahorkatinný charakter rnáuzeminajihozápadě (Volyňsko-podolská
plošina) a najihoqýchodě (DoněckáploŠina). Horské oblastimají okrajovou polohu-na
západějsoutoKarpaty(2061m. n. m.)analt1rmujsouKr5rmskéhory(1545m. n. m.).
Hla.rní řelry- na hranicÍch s Rumunskem ústíDunaj do Cerného moře' kam se také
vlévajířeky Dněstr a Dněpr, qýchod je odvodňován řekou Doněc do Azovského moře a severozápad
UkrajinyjeodvodňovánBugemdoBďtskéhomoře. Podnebíjemírné,kontinentální, naKrymusubtropic-
ké. Severozápadní a severní část územípokqivají smíŠenéa listnaté lesy, jih ajihovýchod stepi, většinou
přeměněné v kulturní krajinu.
obywatelstvo - tvoří Ukrajinci 73 o/o a menŠiny Rusů 22 o/o, Bělorusů, Moldavanů a Poláků. Asi 70 o/o
populace Žije ve městech. Na Ukrajině je 5 milionových velkoměst (Kffev, Charkov, Dněpropetrovsk'
Doněck a oděsa). Velkoměst (nad 1oo tis. obyv.) je vÍce neŽ 50.
Hospodářství- středně rozvinuýprůmyslově zemědělslý stát s boha!foni nerostnými zdroji,
Z ekonomicky aktÍrrních obyvateI pracuje 2I o/ov zernědětství a 37 o/o v průmyslu. VzemědělsM převaŽuje
ŽivočiŠnáprodukce - chov skotu a prasat. obdělává s e 57 o/o plochy země {většinu obdělávané půdy tvoň
černozemě)' PěstujesepŠenice, kukuřice,ječmen;mezitechnic\ýrniplodinamidominujecukrovkaaslu.
nečnice. Na severoz.ápadě státu je významné pěstování brambor a lnu. Na územícelého státu se pěstuje
dvoce a zelenina. Průmyslovávyroba * průmysl těŽební - těŽí se černéuhlí (Doněcká pánev), Že|eznárwda
(Kryvoj Ro$' manganovárudavNikopolu (2. místonasvětě), draselnésoli, fosfáty(Podněsterskáoblast)'
NejqýznamnějŠíje průmysl strojírenslý (traktory, obráběcí stroje). DalŠíprůmyslová odvětví - hutnictví
(výrobaoceli), průmystchemictqý(hnojiva, chemickávlákna), potravinářství.Velkýekologickýproblém
způsobila havárie čemobylské jaderné etektrárny (26' 4,1986) _nrýšenáradiačnízátéŽpostih|a4,Bo/o
uzemi Ukrajiny. DoŠlo k zamoření i okolních zemí Běloruska a Ruska.
Hustá doprar,rrí sÍť- nejvýznamnějŠí je doprava ŽelezniČrtt,
VnámořnídopravěmánejvětŠíobratoděsa. ŘíčnídopravěslouŽípředevŠÍmřekaDněpraDunaj. NejvětŠí
letiŠtěmají Kyjev a Charkov.
Hlarmí město Kyjevje metropole s vel\fon mnoŽstvím historiclých památek.
MoLDAvsKo (Moldova, Moldavská republika)
Vnitrozems{ý stat ve qýchodnÍ Ewopě _ člen SNS'
Státní zÍizení., republikav čele s prezidentem.
Povrch tvoň mírně zvlněná ploŠinas úrodn1foni černozeměmi. Střed repďnn<yvypt-
ňuje nízká lysočina Kodry (429 rn, n. m.). Hlar'ní řelry - Prut na hranici s Rumun-
skem a Dněstr na hranicích s Ukrajinou. Podnebí - mírné,rmitrozemské.
ob5rvatelstvo tvoň Moldavané 65 o/o a menšiny Ukrajinců 14 o/o, Rusů 13 o/o,
Gagauzu 3,5 o/o' Žiatl aButharů.
,
62
 EVROPA
V
Hospodářství _ pÍeváŽně agrární stát s méně rozvinub7m hospodářstvím. Dvě třetiny zemědělské
produkce tvoří rostlinná výroba. Hlawrí plodiny - pŠenice,kukuňce, zelenina, l.inná réva. Chov ovcí,
prasat a skotu. Hlarrním průmyslovým odvětvím je potravinářstvÍ (vinařství a konzervárenstvi). Hlavní
město - KiŠiněv (ChiEináu).

Rusxb (Ruská federace)

Stát dvou světadílů _ roz|<Iádá se ve východní Evropě a v severní a severoýchodní
Asii.
Státní zÍizeni: federatilrní republikav čele s prezidentem.
Ruská federace je členskou zemí SNS'
Rusko svou rozlohou 17 o75 4oo km2 (z toho ewopská část 4 3Io oo0 km,) zawjimá
].I,5o/o rozlohy souŠe -je nejrozsáhlejším státem světa. Počtem obyvatel 148 mil.
(ztoho ewopská část l17 mil' obyv.)je šestým nejlidnatějším státem světa.
Přírodnípoměry - na rozsáhlém uzerní státu jsou zastoupeny rozmanité krajinné
typy. EwopskáčástRuskaje převáŽně rovinná-veVýchodoewopské rovině převládajínížiny,kterépouze
místypřecházejivnízkepahorkatiny-např. Valdajskáwchovina (343m. n. m.). Najihoqýchodě ewopské
části Ruska je proláklina Kaspické níŽiny (_28 m). JtŽné od evropsko-asijské hranice' kterou tvoň
kumsko-namyčskásníŽenina' jepohoňKavkaz {Elbrus 5.642m. n. m. -nejvyššíhoravRuskéfederaci).
Podél východní e.r,ropské hranice probíhá v délce 2 5oo km pohoň Urď. Na qýchod od této hranice se
rozprostírá územíSibiře' Rozsáhlá Západosibiřská rovina (3 mil larr,) přechazí východně od řekyJenisej
veStředosibiřskouploŠinu (3,5mil' km2)' PohoÍijiŽniSibiřezahrnujíAltaj (Belucha4506m. n,m)'Zá-
padní Sajan, Východní Sajan a Bajkalské pohoň. Na q/chodní Sibiři jsou rozle}:rlá ophoň Jablonofi
a Stanovoj Chrebet. Severov57chodní Sibiř r,1plňují Verchojanské pohoň' pohoň Čerskéhoa Kolymské
pohoň. Hornaté je i pobřeŽí Tichého oceánu - k v5iznamn1ýrn horslryrn útvarůmna Dálném východě patrí
pohoňSichote-Aliň, které setáhnepodélpobřeŽí od severukjihuvdélcevíceneŽ).0ookm. NaKamčatce
je sopečnéStředokamčatské pohoň s 28 činnými sopkami (Ključevskaja-jedna z nejaktir,rrějších sopek
:aZ'emídosahuje \yŠlry4750 m. n. m.). PobřeŽí Ruska oqivajívody 12 morí tŤíoceánů. Největší počet
:ek Ruské federace ná|eŽí k úmoň Severního ledového oceánu' jsou to ewopské řelry Severní Dvina,
Pečoraasibiřskéveletokyob'Jenisej, Lena,IndigirkaaKolyrna' KúmoňAtlantského oceánunďeáNěr'a,
Západní Dvina, Dněpr a Don' Největší ruskou řekou, která náleŽí k úmoňTichého oceánu je Amur. Do
bezodtoké oblasti Kaspického moře náleŽí povodí největŠíewopské ře}ryVolhy.
]n-ětŠina rus}ých řek dosahuje maximálního vodního stavu koncemjara, kdy roztává sněhová pokryr'ka.
r'-odní toky pňtékajícíz r,ysolých hor (s věčný.rn sněhem a ledem), dosahujÍ nejlyšŠíchvodních stan.r-r
...létě.
ŘekaAmurmámonzunoýreŽim odtoku-nejvyŠŠívodnístavbýwákoncemléta-vdobě monzuno-
.'-v-ch
dešťů.Velké ruské řeky jsou vyuŽivány pro dopravu , zavlaŽování zemědělské půdy a jsou také
.cohatou
zásobárnou energie (největŠíhydroelektrárnybylyr,ybudoványnaJeníseji a naAngaře).
\. Ruské federacije mnohojezer-k nejznámnějŠímpatřínejvětŠíbezodtokéslanéjezero světa-Kaspické
moře (368 tisíc km2) a nejhlubšíjezero na světě - Bajkalské { 1 637 m. hluboké), ve kterémje soustředěna
1/5 veŠkeýchsvětových zásob powchové sladké vody.
Podnebí-územístátuserozkládávečtyřechpodnebnýchpásech_vpolárním(arktickém),subpolárním
Lsubarktickém), mírnéma subtropickém. Na větŠině wzerní převládá vnitrozemské mírnépodnebí
s vel}ryrni rozdily rnezizirnními a letními teplotami a s poměrně mď1fun mnoŽstvím sráŽek' Extrémně
kontinentálni klima má východní Sibiř. V mezihorslých kotlinách severovýchodní Sibiře klesá teplota
l-zimním období v důsledku inverze i pod -7o.C a v létě můŽe teplota r,ystoupit i nad So.C (ojmjakon)'
\ejchladnějŠímúzemímjsou ostrovy a pobřeŽí Severního ledového oceánu - polární podnebný pás
iprůměrnéčervencovéteploty se pohybují kolem o"C)' Subtropické - středomořské podnebí je na
pobřeŽí Černéhomoře (Soči).
\-ětŠina sráŽek pticb.ázi od Atlantského oceánu. Směrem k rÝchodu sráŽek ub1ivá. Na Dálném qýchodě
je mnoŽství sráŽek ovlivňováno monzunovou Činností_ deštiý letní monzun proniká aždoZabajkaIi.
),Tejvíce sráŽek spadne na pobřeŽí Baltského moře. nejméně sráŽekspadne na sever od Kaspického moře
a v Jakutské oblasti'

Téměř 60 o/o úzerníRuska má dlouhodobé zrnrz\ou pudu _ permďrost (pozůstatek pleistocennÍho

zalednění _ několik set metrů mocná.i,rstva horninr- o teplotě nlŽšíneŽo.C obsahujícívodu pÍeváŽné
l- permém skupenství). Permďrost komplikuje zemědělskou li-robu a prodraŽuje výstavbu.

6_"
 ZEMĚPIS KOSTCE
V
KlimaticképoměrypodmiňujívznikŠířkoýchvegetačníchpásů'NejsevernějileŽípáspolárníchpustin'
jiŽnějije pásmo tunders porost5rmechů aliŠejníků.Tundrypřecházejí směremkjihuvlesotundryapás
lesů (jehličnaté,smíšenéa listnaté lesy) - pás lesů zaujírnánejvětší část Ruska. Na jih od psáLrna lesů je
lesostepníastepnípásmo súrodnýmičernozeměmi (dolníPovolzí' Předkavkazsko,jiŽníUrďajih západ-
ní Sibiře). Polopouště a pouště se vyslqrtují v Kaspické nlŽulě.
V hors\ých oblastechje vegetace uspořádána ve výškových stupních.
Nerostné srrroviny - Rusko má rozsáhlou mnohostrannou surovinovou základnu. NejqiznamnějŠí
loŽiska surovin jsou v asijské částíRuska. Vel\ýqýznam mají zásoby pďiv_ patří k největŠímna světě.
Rozsáhlá jsou ložiska ěerného uhlí na Sibiri - Kuzněcká, Tunguská a I,enská pánev. Velká ložiska
hnědého uhlí jsou na Západosibiřské rovině ve středním Poobí (Surgut' Niárěvartovsk). Zemní plyn -
hlarmí loáska - severoťumenská nďeziště (Urengoj)' orenburská a severokavkazská loŽiska. Rusko je
největŠímproducentem zemního plynu na světě.
Rusko má také velké zásoby rud kovů a nerudných suroún. NejvětŠízás oby Železné rudyjsou v Kurské
magnetické anomálii. Zásoby neŽelezných kovůjsou na Urďe a navýchodní Sibiri. I,oŽiska zlatajsou
v povodí Aldanu a Indigirky' Rusko v5rniká v zásobách apatitu (poloostrov Kola) a draselných solí (Pred-
urďí).
obyvatelstvo-Ruskáfederacejemnohonárodnostnímstátem-vRusku Žijevicenež 1oonarodů. větŠi-
nu ob5rvatelstva tvoří Rusové (85o/o), ďe v řadě republik Ruské federace mají početnípřevahu neruské
národy_znichjsounejpočetnějŠíTaatÍi(4o/o),Ukrajinci (2,5o/o), ČuvaŠi(1 o/o)aBaŠkirové (1 7o). DďŠímé-
ně početnémenšiny tvoří Bělorusové, Cečenci, Mordvini atd. U někteých nerusk5ich národů, např.
u Čečencůexistují separatistické snahy.
Ve městech Žije73 7o obyvatel' 13 měst mávíce neŽ 1 mil. obyw. (Moskva, Sankt Peterburg, NŽnij Novgo-
rod, Novosibirsk,Jekateringburg, Samara, Čeljabinsk,IJfa,I{azai, Omsk, Perm, RostovnaDonuaVolgo-
grad.).
Hospodářství - průmyslově zeměděls[ý stát v procesu transformace na trŽní ekonomiku. Rusko je
ekonomiclry nejvyspělej Šímstátem SNS.
Z ekonomiclry aktivních obyvatel pracuje l4o/ov zernědělsM a 35 o/o
v průmyslu.
Fnirrryslová výroba-v roce 1990 Rusko disponovďo 4. největŠímprůmysloým potenciďem světa (po
USA, Japonsku a Německu) . Na konci devadesátych let průmyslová ýroba Ruska stale j eště patří mezi
nejrozsáhlejŠína světě, pozice Ruska však globákrě klesá. objemem produkce i počtem zaměstnaných
je na pnmím místě průmysl těŽební, na druhém místě průmysl strojírenský a na třetím místě průmysl
energetic}ý.
Pnirnysl těžební- Rusko je významným světoým producentem energeticlých surovin. TěŽí se zemrll
plyn (600 mil. t. vr' 1994- 1. místo nasvětě), ropa (316 mil. t., 3. místo na světě) černéuhlí (t9o mil. t. -
4. místo na světě) hnědé uhlí (1 15 mil. t. - 2. místo na světě). Yýznarrnáje i těŽba rud kovů - těŽí se rudy
Že\eza(77 rni|, t. _ 4. místo na světě), niklu (194.o0o t. - 1. místo na světě), mědi' chromu, cínu, zlata,
stňbra aj.
Fnirrryslstrojírenský-qýrobaprůmyslovéhozařízení'výrobazbrati,e1ektrotechnic\ýprůmys1, doprav-
ní strojÍrenství. V1fooba soustředěna do strojírenslých oblastí _ Moskevská oblast (střed)' Sankt Peter-
burg' Povo|Ží, Urď, na Sibiri Novosibirsk.
Elektrárenství - Rusko je na 4. místě na světě ve ýrobě elektrické energie (87o mld kWh v r. 1995).
Tepelnéelektrrírnyqrrábéji71o/oelektňckéhoproudu. Ruskáfederacemáýznamnouhydroenergetiku.
Nejqýznamnějšíhydroelektrrárny byly vybudovány na Jeniseji a Angaře (Sajanská, Krasnojarská,
Bratská, Irkutská atd'). Ve.i,ropské části Ruskaje nejvýznamnějšívolŽsko-kamská kaskáda s I1 hydro.
elektrárnami. Jaderné elektrárny se podílejína celkové ýrobě elektrické energie 1 l o/o. Po černobylské
havárii doŠlo ke sníŽenÍplánovanýchqýkonů jaderných elektráren.
Hutnictví _ hutnicM Že|eza a oceli (Kurská oblast, Ural, Západní Sibiř - Novokuzněck)' hutnicM
barerrných kovů (Urď), hutnictví hliníku - velká energetická náročnost - v blízkosti hydroelektráren
(Krasnoj arsk, Bratsk).
Chemický průmysl- petrochemie, qfooba průmysloqých hnojiv, plastů a chemiclých vtáken (Povolzí,
Střed, Urď).
Dřevoprůmysl - ewopslí. Ser'er' Urď, Východní Sibiř'
Textilní průmysl - Stred. Sankt Peterburg.
A
64
 EVROPA
Y
Potravinrířský prumysl - PovoDí, Střed.
Zemědělství - vyrormaný podíl rostlinné a ár.očiŠnéqýroby. Hlar'rrí zemědělskou oblastí je psámo
lesostepí a stepí - Černozemnístřed, PovoDí a Ser.erní Kavkazsko. Pěstování obilnin - pšenice (4o rnil' t.
vr, L994_4. místo na světě), ječmen (27 rr'j]'. t. - I. místo na světě), oves, kukurice. DďŠíplodiny-bram-
bory(3omil'.t._2.místonasvětě), cukrovářepa (25mil 't._4' místonasvětě), slunečnice,lenatd. YŽivo.
čišnér4foobědominuje chov skotu (49 mil. kusů - 5. místo na světě), prasat (28 mil. kusů - 4. místo na
světě), ovcí akoní.
Významnýje rybolov (4'5 mil' t. ryb _ 6. místo na světě)'
Doprava - vedoucí postavení rnaji Železnice - hlalrní doprar'rrí osou státu je magistrála spojující Střed
s Dálnýmvýchodem (Moskva' Novosibirsk, Vladivostok- 9.430 km)' V evropské části Ruskajejednotný
systém dálkoqých plynovodů a ropovodů. Rusko patří tonáŽí lod'stva k námořním velmocem' Významné
přístar,y: Novorosijsk, SanktPeterburg, Murmansk, Madivostok. NejdůleŽitějšímuzlemleteckédopravy
je Moskva.
Administrativní ělenění - Ruská federace se skládá z 89 administratirrních jednotek (21 republik,
6 kraJů' 49 oblastí, 1 autonomní oblasti, 1o autonomních okruhů a 2 měst se zvláŠtnÍmstatutem -
Moskva a Sankt Peterbur$.
Hlavní město Moskva (8,8mil. obyv.)' aglomerace (12mil. obyv.). Sídloústředníchorgánůaprezidenta
Ruské federace. Nejqýzhamnější politické, průmyslové, vědecké a kulturní centrum země.

65'
 AsIE
Asie-rozloha:44,4rnil.km2(29,zozo'óg7)-6l,3o/osvetovJ
populace. Pniměrná hustota zalidnění 73 obyv. .'" i k*'(světadíl s neilrysií hustotou zalidnění)'

Rusko

Eo
Kozochstón
\a

%' 4rn

,w
c
řK
)Í|

tJ-\-l-\
\-^_-l
lndonésie
e2r
obr' 11 .4síe 1 Gruzie, 2 Arménie, 3 ÁzerbájdŽán, 4 Libanon, 5 Jordánsko, 6 lzrael,
7 Kuvajt' 8 Katar, 9 Bahrajn,
10 Spojené arabské emiráty, 11 Tádžikistán, 12 Kyrgyzstán' 13 Singapur,
14 KambodŽa, 15 Bang|adéš'
16 Bhútán, 17 KLDR, 18 Korejská repub|ika, 19 Vietnam

A
66
 -J:
*
stát Rozloha {krn2) Počet obyvatel Hlavní město
(milióny, 1997)
Afehá^"tá" 652 225 23,4 K"b"l
Arménie 29 743 3,7 Jerevan
ÁzerbájdŽán 86 600 I,O Baku
Bahrajn 694 o,62 Manáma
BangladéŠ 143 998 T23,1 Dháka
Barma/Myanma 676 578 46,8 Rangún
Bhútán 47 000 0,86 Thimbu
Brunej 5 765 o,30 Bandar Seri Begawan
Čína(bez Taiwanu) I 572 900 1 227,7 Peking
Filipíny 300 076 76,r Mani-la
Gruzie 69 700 5,2 Tbitisi
Indie 3 287 5902 967,6 Nové Dillí
Indonésie I 919 317 209,8 Jakarla
Irák 438 3Í7 22,2 Bagdád
Írán I 638 057 67.5 leneran
Izrael 27 8233 8,Os Jeruzďém
Japonsko 377 835 r25.7 I OI(IO
Jemen 527 968 L4,O San'a
Jordánsko 89 326 4,3 Ammán
KambodŽa 181 916 10,4 Phnompenh
Katar tI 437 o,67 Dauhá
Kazachstán (celé území) 2 724 900 r6,9 Astana
Korejská lidově demo-
120 538 24,3 Pchjon$ang
kratická republika
Korejská republika 99 268 45,9 Soul
Kuvajt r7 818 2,I Kuvajt
Kypr I 251 4,75 LeÍkosia
Kyrglzstán 198 500 4.5 BiŠkek
Laos 236 800 5,1 Viangchan
Libanon LO 452 3,8 Bejrút
Mďajsie 330 4r7 20.4 Kuďa Lumpur
Mďedivy 298 o,28 Mďe
Mongolsko I 566 500 2,5 Ulánbátar
Nepď T47 T3L 22,6 Káthmándú
omán 306 000 2.3 Maskat
Pákistán 879 81 I' 135,O Islámábád
Rusko (asUská část) 13 119 600 40,3 Moskva
Saúdská Arábie 2 153 168 20,L RÍjád
Singapur 618 3,O Singapur
Spojené arabské emiráty 83 600 2,3 Abú Dhabí
Sň Lanka 65 610 18,8 Kolamba
S1ýrie 185 180 r6.I DamaŠek
TádŽikistán 143 rOO 6,O DuŠanbe
Tďwan 36 r79 2L,7 Tďbei
Thajsko 513 115 59,5 Bangkok
Turecko (celé území) 779 452 63,5 Ankara
Turkmenistán 488 r.00 4,2 AŠchabad
UzbekÍstán 447 400 23,9 TaŠkent
Vietnam 331 689 75.r Hanoj
1
včetně části KaŠmíruobsazeného Piíkistánem
2
včetně části Kašmíru obsazeného Pákistánem a Činou
3
včetně pásma Gazy a Západnířro břehu Jordánu

Tab, 25 Asie
-
přehled států

^'
 ZEMĚPIS KOSTCE
V
4.l Eharakteristika světadílu
Největší světadíl, tvoňcí východní část kontinentu Errrasie . NázevAsie j e odvozen z asyrského slovaASÚ ,
které značilo východ slunce (Asie - zerně |eŽici na r,1Íchodě). Celá pel"rrinská část Asie se rozkládá na
severní polokouli, pouze najihoqichodě _ (v Indonesii) některé ostror'y zasahují na jiŽnipolokouli.
Asie ser'yznačujevelkouvertikální i horizontální členitostí.VAsiije nejr,yŠŠíwchol světa-MountEverest
(B 848 m. n. m.) i nejníŽe poloŽené místo naZerrri-lrtladina Mrtvého moře
{-4Oo m). Asie má silně členité
pobřeŽí - rozčleněné vel\ým mnoŽstvím poloostrovů a zá|ivw _ je zde největŠípoloostrov na světě
(Arabs\ý- 2,8 mil. km2) a největŠÍzáliv na světě (BengáIsLrý 2'2 mil. km2).
Asie souvisínazápadé s Ewopou (kapitola 3.2),najihozápaděje spojena sAfrikou_hranici tvoň 12o km
dlouhá Suezská Šíje(na Sinajském poloostrově). od Ameriky je oddělena 86 km Širo\frn Beňngovým
průlivem. Severníp-obřeŽíAsie omýwají okrajovámoře Severního ledového oceánu {Karské, moře Lapte..t,
Východosibiřské, Čukotské),východní pobreŽí okrajová moře Tichého oceánu (Beňngovo, octrótske,
Japonské, Východočínské,Jihočínské)a jiŽní pobřeŽí moře Indického oceánu (Arabské, Rudé). PobřeŽí
Asie je značně členité,má délku 69 0oo km fbez délky pobÍeŽi ostrovů). Ostror,y zaujímají2 mil. km2.
NejvětŠÍasijská souostroví: Velké Sundy' Japonské souostroví' Filipíny, Malé Sundy.

Nrízev Rozloha Nrázev Rozloha

v km2 v kmz
Borneo (Kalimantan) ?46 546 Mindanao 94 596
Sumatera (sumatra) 424 g7g úokkaidÓ 78 073
Honshů (HonŠú) 227 4r4 Sachalin 76 400
Sulawesi (Celebes) 179 476 Srí Lanka (Ceilon) 65 607
Jawa (Jáva) L26 878 Kyushú (KjúŠú) 36 554
Luzon 106 983 faiwan 35 961

Tab. 26 NejvětšÍ asijské ostrovy

Krajníbodyasijské pevniny: nejsevernějŠímbodemje ČeljuskinůVmys (77.43,s. Š.),nejjŽnějŠímbodem

je mys Buru {1 o l6, S. Š.),nejzápadnějŠímbodemje mys Baba {26.1o'v. d.) a nejqýchodnějším bodem je
DěŽňovův mys (169.40' z. d.).

€.2 Přírodní PomělT

Název {stát) Rozloha v m Název (stát) Rozloha v m
Sagarmatha/Qomolangma go g4g Dhaulagiri (Nepál) 8 167
F./Mt. Everest (Nepál- Čína) C
Manáslu {Nepď) 8 163

9*::Austen/Qogir F.
(K2. Cína _ Pák.) I !6tr
U
Nánga Parbat (Pák.) 8 125
Annapůrna (Nepál) 8 091
Kánchenjunga (Nepál - Indie} B 586 Gasherbrum/Hidden Pk.
8 068
Lhotse (Nepál - Čina) B 516 (Pák' - Čína)
Makálu (Nepál - Cína) 8 463 Phalchan Kangri/Broad Pk.
L|rotse-Shar (Nepál - Čína) 8 43o tpax. -'ei."l 8 o47

Cho oy'u (Čina - Nepál) Xixabangma/ Gosainthan

8 2o1 8 013
(ČÍna)

Tab. 27 Nejvyššíhory Asie

A
 AS IE
Y
Povrch-základem geologické stavbyAsiejsou prahorní štítya tabule: na severu Sibiřs$ Štít,naq/chodě
Cínská tabule a k nim se později pňpojily - na jihu Indická tabule a na jíhozápadě Arabsq7 štit. t'la
okrajích těchto jednotek a mezi nimi doŠlok r,1'vrásnění rozsáhlých pohoří. Soustava r,rásných pohoň
ďpsko-himalájs\ich protíná celý světadíl a zvedá se do nejlyŠŠíchpohoň - Himaláj, Karákoram, xchun-
lun' Pamir, HindúkuŠ.V nejmohutnějŠímpohoň _ Himďáj je nejvyŠŠí hora světa - Mont Everest
(Sagarmatha' Qomolangma)-8 848 m. n. m.VpohoříchHimalaj aKarákoramje 14wcholůpřesahujících
qišku 8o00 m. n. m'
oblast'qýchodní ajihovýchodníAsie leŽínasýku euroasijskélitosféňckédeskys oceaniclými deskami-
pacifickou, filipinskou aindickou. Vmístě stykulitosféric\ýchdesekdochazíkpodsouvánít쎊íoceánské
kůry pod lehčíkůru peninskou.
Na styku desek se koncentruje zemětřesná a vulkanická činnost. Na pobřeŽí a na ostrovech východní
ajihoýchodníAsie je soustředěno více neŽ 13o sopek.

Název {stát) výška Poslední

vm výbuch
Klučevskaja Sopka {Rusko) 75o
4 119l
GunungiKerinci {Indon.) 3 805 1987
Gunung Rinjani (Indon.) 3 726 1966
Gunung Semeru (Indon.) 3 676 1gg1
Gunung Slamet (Indon.) 3 428 1988
Gunung Raung (Indon.) 3 332 1991
Mayon (Filipíny) 3 o45 1988
Tab' 28 Významné asijské sopky

SvětadílAsie mávelkou vertikální členitost. Průměrná nadmořskáqýŠka světadílu je 960 m. Uzemí r,yŠŠí
než 2ooo m. n. m. tvoň 14 % plochy Asie. NíŽiny (do 2oo m. n. m.) tvoň 26 o/o z celkové rozlohy Asie'
NejvětšínlŽÍny: Západosibiřská rovina, IndogonŽská a Východočinská nlŽina, NejníŽe poloŽené óblasti
woň územíleŽícípod úrormí hladiny světového oceánu - prolátlina Mrtvého moře (_ 4oo m) nejníže
-
položenémísto na Zemi. VAsii je také nejhlubšískrytá proláktina (kryptodeprese) na světě dno
-
Bajkalského jezera _ 1 182 m pod úrorrníhladiny světového oceánu'

Název ?"ff iT#'

Název Délka
vkm
Povodí
vkm2
ChangJÍang 5520 1 942 ooo Brahmaputra 2 960 935 OOO
ob-IrtyŠ 5 41o 2 975 ooo Syrdarja-Naryn 2 860 t3O OOO
HuangHe 4 845 ZTZOOO Sďwin 2 82o 325 ooo
Mekong 4 500 8lO OOO Eufrat (Furát) 2 760 765 ooo
irtyŠ 4 422 1 595 680 Tarim 2 75O r 2lO OOO
Amur (-Šilka-onon)4 416 1 855 ooo Ganga 2 7AO 1 125 OOO
Lena 4 4AO 2 490 OOO Viluj 2 650 454 OOO
Jenisej 4Og2 2 580 OOO AmudarJa' 2 620 2ZT OOO
Indus (Sindh) 3 190 960 OOO Kotyrna 2 513 64T OOO
NiŽ. Tunguska 2989 473ooo
Tab. 29 Největší asijské řeky

Vodstvo -Asie má ňčnísíťsilně závislou na podnebí a reliéfu. Více neŽ 40 % plochy světadÍlu (střední
a;ihozápadní Asie) zaujímajíbezodtoké oblasti. \r pouŠtich jsou Častá vádí - suchá řečiŠtě,naplněná

'
 ZEMĚPIS KOSTCE
V
vodoujen po občasných deštích' Nejvodnějšijsou sibiřskéveleto}ry (ob, Jenisej, t,ena) a řekymonzunové
(Ganga, Brahmaputra' Mekon$. Sibiřské řeky dosahují maximálnÍch vodních stavů v době tání sněhu
a řelry monzunové v době letních monzunů. Řelry v tropech' zejména na ostrovech mají dostatek vody ze
sráŽek po celý rok'
ZvelkéhomnoŽsMasijslqýchjezerjenejvětŠíKaspickémoře(368.000 km2) -největšíjezeronasvětě,
nejhlubšíje Bajkďské jezero (1637 m) - nejhlubší jezero na světě a nejslanějŠí(sďinita aŽ 28oo/oo)
a nejníŽe poloŽené (-4o0 m)je Mrtvé moře - nejslanější jezero a nejníŽe po|oŽené místo naZemri.
Arďské jezero bylo jeŠtěv nedálrné době druh1fon největším jezerem na světě. Hlarmí přítolry (Syrderja'
Amudarja) od počátku osmdesátych let nedodávají do jezera vodu - jsou lyuŽívány pro zav|aŽováni.
Arďské jezero se v současnosti zrnenŠilo pribliŽně na jednu třetinu _ coŽrnáza následek ekologickou
katastrofu - v Arďském jezeře vzrostla sďinita a zanikl Život, v okolí jezera doŠlo k zasolení půdy'

Název Plocha Mavim. Nadmoř

v km2 hloubka wýška
vm vm
Kaspické moře 368 ooo 1 o25 _28
Arďské jezero 37 5oo 55 40
Bajkď 31 5oo I 637 456
Bďchaš 18 2o0 26 34o
Urmijské jezero 7 5oo 15 1275
Issyk-Kul 6 28O 668 I 609
Tab 30 Největší asijská jezera

Podnebí Asie zahrnuje vŠechna podnebná pásma - od arktického aŽ po rorrníkové.SeverAsie je ovlivňo-

ván studeným arktic\ýrn vzduchem _v zirně silné mrazy' NejniŽšíabsolutní teploý byly naměřeny na
Sibiňvojmjakonu (-78.C).VseverníaseveroýchodníAsiijevÍceneŽ 10 mil. km2 dlouhodobě zrrtzlé
půdy - permďrostu. NejvětŠíčást Asie (téměř 2/3 světadilu) zabírá mírný podnebný pás, ve kterém
převládá kontinentální podnebný charakter - kontinentďita je podmíněna vzdaleností od Atlantského
oceánu (podnebnývlivTichého oceánu se omezuje pouze naúzkýpás pacifickéhopobřeŽí). Vnitroasijské
piinve a jihozápad esié $rabslý poloostrov) - pouště a polopouŠtě patří k extrémně suchým oblastem -
minimáLlní sraztrybylynaměřenyvJordánsku-Akaba (25 mmročně). VpouštníchoblastechArabského
poloostrova denní amplitudy teploty mohou přesáhnout i a o "C '
JiŽní a jihovýchodní Asie má monzunové podnebí' (Zimní monzlurlvarue Z pel"niny - má mďou vlhkost, je
příčinouobdobí sucha. letní monzun přináší z oceánu velké mnoŽství sráŽek - období dešťů.)Nejryšší
průměrnéroění sráĚky na Zemi byly naměřeny na návětrnné straně Himďaje v Indii - ČerápundŽí
(12.277 rnrn).
V oblastech r,ysolých pohoří j sou vyvrnuty wýškové podnebné stupně.
Rostlinstvo a Živoěišstvo
Rostlinstvo - ve$etačnípásma: tundra (mechy, lišejníky)' lesotundra, pásmo lesů - tajga fiehličnaté,
smíŠenéa listnaté lesy), stepi a polopouŠtě (kavyl' tamaryŠek)' pouště, středomořská oblast (cedr, trnité
křoviny, středomořskávŽdyzelená květena), Savany (trnité keře a traviny), monzunové lesy' vŽdyzelené
tropické deŠtnélesy.
Živočišstvo-SeverníAsie-zvířenadruhověchudá, ýpičtízástupci:polárnítiŠka,lednímedvěd' sob,los.
Střední Asie - typičtízástupci: velbloud dvouhrbý, kůň. Středomořská oblast - typičtízástupci: koza'
muflon. JiŽníajihoqýchodníAsie-zvířenadruhověbohatá-velkémnozsMptáků ,plazliahrnyzu.lrpičtí
zástupci: tygr bengálslý, slon indic\ý' medvěd himďájs}ý. Na indonéslých oslovech - gibbon,
orangutan.
Z Asie pochrizí mnoho kulturních rostlin - např. ýŽe, pŠenice.áto' proso. hrách, čočka,čajovník,
vinná réva' citrusy, jabloň, meruňka, broskvoň' mandloň' ruzné dnrhr'koření.
Nerostné zdroje _ v Asii jsou velké zásoby energetických suror-in _ předer'ším ropy a zemního plynu
v jihozápadní Číne.Zásoby černéhouhlí jsou v sibiřské části Ruska. r- sel'erovýchodní Čínea v Indii.

A7:
 ASIE
V
Z rrrdných surovin r,ynikají zásoby cínu v Malajsii a Indonésii, wolframu v jihor,ýchodní Asii a v Číně'
antimonu, magnezitu aŽe|ezav Čínea Indii. VAsii jsou také značnézásoby drahých avzácnýchkovů.

{.3 Obyuatelsluo
VAsii Žije 3.586 mil. obyw. (1997) _ 61'3 o/o světové populace. Nejhustěji zalidněný světadíl (73 obyw. na
1 km1.Počet obyvatel se rychle zvyŠuje (o 1,8 7o ročně). osídlení je značně nero'u'rroměrné. Největší
hustotu zalidnění (kromě malých států) mají ty'to zerné: BangladéŠ{892 obyv. na 1 km2), Taiwan
(625 obyw. na 1 km2) a Korejská republika (47o obyv. na 1 km2). NejhustŠíosídlenímají ty'to oblasti:
východní Čína,ostrovJáva' delta řelry Gangr.
NejmenŠíhustotazalidněníjevMongolsku (1 obyv. na 1 km2)' Kazachstánu (6 obyv. na 1 km2) avománu
(7 obyw. na 1 km2)' Rozsáhlé plochy pouŠtí,tunder a pralesů jsou téměř liduprázdné.
VeměstechŽije necelých 40 o/o populace-vněkteýchvellqých státech-např' vČíněŽijeve městechpouze
27 o/o obyv. a v Indii 28 o/o. I kdyŽ je nizká míra urbanízace, přesto je v Asii 70 millionových velkoměst
a 1 1 městslqých algomerací přesáhlo 1o mil. obyv'

Ag;lomeraee Počet obyw stát

v mil.
1. Tokio 28 Japonsko
2. Soul 19 Korejská rep'
3' osaka-Kóbe L4 Japonsko
4' Šanghaj t3 Cína
5. Bomb{ l3 Indie ,

6. !(ďkata 13 Indie
7. Peking 11 Čína
8. Manila ll FÍtipíny
9. Jakarta t1 Indonesie
1o. Tetrerán 11 Irán
11' Dillí IO Indie

Tab' 31 Největší asijské městské aglomerace (1995)

\ejlidnatějŠímstátemAsiejeČÍna(1'228mil.-vr. 1997)'nadruhémmístějeIndie(968mil.)anatřetím
Indonésie (21omil). VíceneŽ 1oomil. obyw. majízemě:Bangladéš, Japonsko, PákistánaRusko (ewopská
+ asijská část). Nejméně lidnatou asijskou zemí jsou Maledir'y (28o tis. obyv.).

\-Asiijsouzastoupenavšechnalidskáplemena (rasy). NejrozšířenějŠíjemongoloidníplemeno(severní,

tÝchodníajihovýchodníAsie). Europoidníplemeno $tŽrltaj1hozápadníAsie). Lidénegroidníhoplemene
ájí na ostrovechjiŽnÍAsie (Andamany). Asijs\ýsvětadíl ob1ivají stovlrynárodů. NejpočetnějŠímnárodem
ie národ Číns{7(asi 1 mld osob). Činane sejazykově řadí do čínsko-austoasijskéjazykové rodiny, kam
také patň Tibeťané, Thajci' Laosané, Khmerové, Barmánci a Vietnamci. K indoevropským nrárodům
patří Hindustánci' Bengálci, Nepálci, PandŽábci' PerŠané,Kurdové, Arméni a Rusové. K semito-
hamitskýrn národům patří Arabove a Žiae' k drávidský:rr nrárodům se řadí Tamilové. K altajské
jazykové rodině patří Turci, AverbajdŽánci, Uzbekol'é. Kazachové, Kyrglzové, Turkmeni, Mongolové
a Bu{ati. Samostatné jazykové rodiny tvoň Japonci a Korejci' K národům austronéskéjazykové
rodiny patňJavánci, Sunďané a Malajci.
Jbywatelstvo Asie r,yznává všechna světová náboženství- Islrám převládá vjihozápadní a západní Asii
a r.Indonésii. Křesťanské náboŽenství je nejr.Íce Zastoupeno r. Rusku a na Filipínách. V Přední Indii je

^.
 trř|Ď KO STC E
Y
Ztr|V|
'rr.Ěň'^

hlar,rrím náboŽenstvím hinduismus av ZadniIndii av centráIníAsii buddhismus. Ve východní Číněa na

Korejském poloostrově převládá konfucionismus a v Japonsku šintoismus. V lzraelt je hlarrním
náboŽenstvím judďsmus.
NáboŽenská a národnostní nesnáŠenlivostj e příčinou mnoha nepokoj ů a konfliktů - např. v KaŠmíru,na
Srí l,ance, vTurecku, v Izraeli ai.

4.4 Hospodářstuí
Charakteristiclr1,rnrysemhospodďstvÍAsiejsouextrémnírozdílyekonomikjednotlÍqilchzemí. Nastraně
jedné jsou státy patňcí k nejr,yspělejŠím zemím světa - Japonsko alzrael a na druhé straně jsou země
s nejméně rozvinutou ekonomikou patňcí k nejchudŠímstátům světa - Bhútán' Afghánistán atd.
VposledníchdesetiletÍchserychlerozvíjíekonomikavnověindustiďizovanýchzemích, nranýclr''asijští
draci (tygři).. - k nimŽ patň JiŽní Korea (Korejská republika), Tďwan, Singapur a v poslední době
iThajsko aMďajsie. ,Ásijštídraci(tygri)..seprosazujísqfonrychl1fon, dravyrnekonomiclqfonqfrlojemmezi
přední světové r,1wozce spotřebního zboŽí.
Specifickou skupinustátůtvoňzeměvyváŽejícíropu-Spojenéarabskéemiráty, Kuvajt, KataraSaudská
Arábie - ekonomika těchto zemí (plně závislá na prodeji této suroviny) vykazuje největŠíhrubý domácí
produkt na j ednoho obyvatele.
Pro větŠinuzemí Asie je rozhodujícísloŽkou hospodářsM zemědělská qýroba.
zEMĚDĚLsfirÍ
V zemědělství pracuje 60 %o ekonomicky aktivních obyvatel Asie - obdělávána je pouze šestina celkové
plochy světadílu. Ve větŠině asijslqých zemí převládá primitirmí způsob hospodaření, ve kterém dominuje
rostlinná qýroba - s qýjimkou Mongolska, kde převládá qýroba ŽivočiŠná.V zemích s rozvinutou trŽní
ekonomikou {v Japonsku a IzraeIi) a v nově industiďizovaných zerních - v Korejské republice a na
Taiwanu je zemědělská qýroba na vysoké úrormi - plně mechanizovaná a dává velké hektarové výnosy'
RosTLINNÁvÍnona- hhrmími plodinamiAsÍe jsou obilniny. VAsii se qprodukuje 90 o/o světového
objemuýže- (největŠímsvětoqfonproducentem3e Čina), pšenice sevyprodukuje45o/osvětovéprodukce
(největŠímsvětoým producentemie Čína),ýznamné je také pěstování kukuřice (Čínajena druhém
místě na světě), v produkci prosa je na pnrním místě na světě Indická republika.
LuštěninysenejvícepěstujívIndiiaČíně. Z|.t|tznaýchplodinjeqiznamnépěstováníbatátůabrambor.
Cukrovátřtinase nejvícepěstujevIndii, ČíněavThajsku' Hlarrnímiproducent5rotejnatých plodin (sója
a podzemnice olejná)jsou Indie a Čína.V jihoqichodní Asii se r1produkuje 90 o/o světového objemu
přírodního kaučuku - hlarmí producenti: Thajsko, Malajsie a Indonésie. Významná je také asijská
produkce bavlny (45 o/o svět. objemu) - htavní producenti Indie a Čina. Z-nrné jižní,jihoqýchodní
a východní Asie jsou známlé pěstováním čaje, tabáku a koření. V subtropech a tropech je výzrramné
pěstování ovoce a zeleniny.

Světadíl' P,ůdy obdělávané Louky Lesy Nevhodné.

?,etne celkem půdy a pastniny a nevyrržité
mil. ba půdy
v proeentech celkové toz|olry
Ásie 3096,7 15,8 29,8 19,9 34,5
ulna 932,6 9,9 42,9 13,9 33,3
Indie 297,3 55,8 4,L 23,O 17,1
Kazachstán 27r,7 13,9 67,1 4,2 L4,8
Indonésie 181,2 9,0 6,5 6L,4 23,1
lran 163,6 10,3 26,9 1 1,0 51,8
Turecko 76,9 33,7 16, I 26,3 23.9
Ja 37,6 11,9 1,6 67,O 19,5

Tab, 32 Využitípůvodního fondu (1993)

.
72
 SIE
V
sýě.tedíl' zeffiě osevní plocha {nil.. haJ
Ásié. ...... ::
13(},5 . I ir,r:48715, ::::::

|'Ť
''' 3o,4 ',1',' :,,;.,,, -. !,8;2',,,,,,,,,,,
rnole 42,O .:,,' i',3s;4 ,,,,':

Indonésie
a .,::: ro,7 ,.,.,.,' 1,,,,"46;;2
::,:t:,
1t""

BangladéŠ |;.,|...}?
t:

.
9,8 ......... ;ó ..
...

vrefnam
_ lj-: 6,5 22,5
B ::: ,:.=.::::::::=
: :
:'
,
::a::a::::

t*y 5,5
. i:rl::..,=g'1
fftqjS..,,,,li
..,, ,,....t',,"'.,, ,
-.
8,5 ,.., ,trt:ttt=8,5
Japo*sko,: ::';;:: : 2,2 r5,o
Ta b. . 33 .., .
F" ě sÍo.Ýání-..ý..ž. .7 t.s9..4)

s*,-Ei-ffi;'ze e Osevni plocha (mil. ha)

Cína
"'-',=."
.i
:
'!?l
IníTIe
Túr'éc.k!:: 'i:i
:

.,.:.::::=,,,
-::a::,:=,,:a:::..:a::a=

lakistan
lFan
,

l:i
ffie=ti-
;;=,1=,,, -:;:::;,,=:,,:::
=1::::1:::
=,:, 12,6
:g=i9!.....
., ,:,,.,::
1,5
Sáridškáfuáble' 0,6
+lrlii:::iit+:

Živočišnáwýroba - chov dobýka j e ovlivňován krmivovou základnou, tradicemi a náboŽenstvím - např.

v isláms\ých zemích není rozvinut chov prasat, protoŽe muslimské náboŽensM zakazuje poŽíváni
vepřovéhomasa-hinduistickénáboŽenstvízakazujezabíjeníhovězíhodobytka, protoindic\ýchovskotu,
kteý je největšína světě, nepňnáŠíŽádný uŽitek, je pouze zdrojem mnoha problémů.

Shot ::

Světadíl, Stav Světadíl,

: (miÍ. Éil záme
'éňě
**......,.=-.,*Bi;O- ".=. !.r,,'-,.,,...'= ',t,;i:r.;":1L.A,.,,,;.=
tndid. =........... .=. 1 'o=......Čina..1=
.
i
r::
=::.t. 8:;8i...') :

ČÍna 9019 Vieúáň :-.:.=:.-:-.45

;4. : :,..,,,,.,,

Bangladéš Ž4,I Indie 44.8

Pákistán i8' i Japonslio s7,5
Turecko 11'9 Indonésie
,

, ,.:-,,;;,.3S
Indonésie 11,6 Filipíny =
Kazachslán 9'3 JiŽnÍ Kóiea Mo*golsko T-4;4
Thajsko 7,6 Thajsko
Tab' 35 Chov skotu a prasat a ovcÍ (1994)

73
^'
 ZEMĚPIS V KOSTCE
V
V mnohých rozvojoqich zemÍch Asie je dobýek .r1ruŽíván hlar,ně k polním pracem a k toku. Pro r'..'
mléko a vlnu se chovají hlar,ně kozy a ovce' Chov prasat je nejvíce rozŠířenv Číne.V jihozá;=-.-
a centrální Asii je ýznarrrtý chov velblo.16fi. r,l jiŽní a v jihovýchodní Asii je rozŠířenýchov buvolů.
Východní Asie qmiká v chor,'u drůbeŽe. Ve rýchodní a jihovýchodní Asii je nejvýznamnějŠímořsjr-r
i vnitrozemský rybolov na světě.

Pnirnysl
Průmyslová výroba - nerovnoměmě zastoupena v jednotliqich oblastech a zemích světadÍlu - ne.::
myslovějŠízeměsvětadílu-Japonskovyrábí4o%oceloasijsképrůmyslovéprodukce.Moderníprůmr.s..'
.qfooba je rozvinuta v Izraeli' Stáý zvané ,,nově industrializované země.. (asijštídraci: Kore-.-...
republika, Taiwan, Singapur, Thajsko a Malajsie) - specia-lizují na strojírensM (auta), elekt:-.'.'
(tálevizory'rádia,poeítaeé),textilaqýrobuhraček.Velkéstáty-Čínaatndiemajísicevelkouprůmyslc'"...
produkci, ďe přepočtem na jednoho obyvatele na]eŽí k málo rozvinutyrn zernirn.
Průmysl tě Žebni-zá]<ladní průmyslovéodvětví' Dominujícíje těŽba ropy (I /2 světové těŽby- nejl-ě:š*-
světoqfonproducentemjeSaudskáArábie)' zemníhoplynu(ruskáSibiř, stáýPerskéhozálir,r:)aěernébg
uhlí - (největŠímsvětoým producentem je Čína).
Světov5iqýznammá těŽbarud kovů _Že|eznérudy (Čína.Indie). cínu (ČÍna.Indonésie).wolframu (ČLr..
chromu (Kazachstán).
Hutnictví - asijské země se podílejína světové vyrobě Že|eza 5o o/o a na qýrobě ocelÍ 4o 7o. NejvětŠ.::'
výrobcem Že|ezai ocelije Čína.
Elektrárenství - asijské země vyrábějí asi 25 o/o svétovéprodukce elektronické energie (ve l1.rc:'=
převládají tepelné elektrárny).
Strojírenství- hlar,rrím oboremje dopravní strojírenství, které se podílína světové produkci: 2 / 3IoČ.
L /2 ná|<1. aut a 1/3 osobních aut. NejvětŠímsvětoým výrobcem lodí a osobních aut je Japonsko.

Elektronika - světově významné soustředění elektronického průmyslu je ve qýchodníAsii (Japonsk:

Čína-Hongkong a Korejská republika).
Chemický průmysl - největŠívýoba v Japonsku a v Číně.
Textilní průmysl - bavlnářstvÍ a hedvábnicM (Čínaa Indie).
Potravinářskýprůmysl_qýznamnéprůmyslovéodvětvívŠechrozvojoq7chzemíAsie (největŠímsvětov1n.
producentem masaje Čínaa cukru IndÍe).

Podíl Podíl Produkce

Výroba {mld. kwh)
Jaoernycn vodních na obyvatele
Oblasti, elektráren e1ektráren r. 1993
zerné
L937 1950 1980 1990 1993 r. 1993 (7o) r. 1993 (kwh)

Svět 4so 990 a224 11 8()2 L2 26,A t7,7 L9,4 2 238

Asie 41 82 I 550 2 573 3 290 10,7 15,9 1 018

Japonsko 30 45 578 857 907 27,4 11,6 7 279

Čína 4 5 301 621 839 o,3 18,0 67g
Indie 3 7 119 286 356 2,4 19,8 366
JiŽní Korea 040 118 163 35,6 3,7 3 696
KazachstáLn 1 361 87* 77 9,8 4 529
Turecko O o9 57 l+ 45,9 r 242
Írán o 56 72 15.3 1121

Tab' 36 Asie
-
produkce e|ektřiny
(Státy, které uyrobiiy ,,, r ig93 vbe neŽ 70 mld kWh.)

A -7 .4
 Ý
oblasti, zelr;^é tis. ks
Svět 34270
Ásie 10 89o
Japonsko 8753
JiŽní Korea 1 456
Indie 229
Turecko 210
Malajsie 737

Tab' 37 Asie
- výroba osobních automobilů
(Země, které vyrobily v r, 1993 více
neŽ 1Oo tis. osob' automobitů')

4.5 0blasti Asie

VAsiije47 samostatnýchstátů (včetněTaiwanu, kteryjeformálněprovinciíČíny, aledefactojesamostat'
ný'rn statem). Rusko áe zaíazale do Evropy (ie státem euroasijským).
(Afghánistán. Arménie, Azerbáj-
35 asijslich států má přímořskou polohu , 1.2 zerní jerrrritrozemshých
dŽán. Bhút an,Kaza6nÁta.,, xy'gy,étan, Laos, Mongolsko, Nepál, TádŽikistán, Turkmenistán, Uzbekis-
tán)'
VAsiije33republika 14monarchií(Bahrajn, Bhútán, Brunej,Japonsko,Jordánsko, KambodŽa' Katar'
xuvaJi, Mala;sie' Nepál, Omán' SaúdskáArábie, Spojené arabské emiráty, Thajsko).

Obr. 12 Oblasti Asie

A
 ZEMĚPIS V KoSTCE
V
Ásie se členína 6 velkých regionů (oblastí):
1) SeverníAsie (asÍjská část Ruska)
2) JihozápadníAsie (Afghánistán, Bahrajn. trák, Írán. |zrael,Jemen, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Kypr,
Libanon, omán' SaúdskáArábie, Spojené arabské emiráý' Sýie' Turecko).
3) ZápadníAsie (Arménie, ÁzerbájdŽán, Gruzie, Kazachstán' Kyrgzzstán' TádŽikistán, Turkmenistán,
Uzbekistán).
4) JižníAsie(BangladéŠ,Bhútán,Indie, Mďedivy, Nepál, Pákistán, SríI'anka).
5) Jihovýchodní Ásie (Barma (Myanma), Brunej, Filipíny, Indonésie, KambodŽa, Laos, Mďajsie'
Singapur, Thajsko, Vietnam).
6) Centrrální a wýchodní Asie (Čina, Japonsko, Korejská lidově demokratická republika, Korejská
republika, Mongolsko, Tďwan).

4.5.l sEvERNÍesrp
Asijská část Ruska -viz kapitola 3.6.6.

4.5.2 JIHozÁPADlvÍesrp
oblastjihozápadníAsie se rozprostíráve strate$ickyahospodářskyduležité ěásti světa_je to styčná
oblast tří světadílů: Ewopy, Afrilry a Asie. Zahrnuj e územíod Turecka po východní hranice Afghánistá.
nu. NaseverozápadějeoblastohraničenaStředozemnímaCerný'rnmořem, najihozápaděRud1funmořem,
najihu Indic\fun oceánem a na severu Kaspiclým mořem. Východní část územítvoň Íránská vysočina
a pohoň Hindúkuš.
K jihozápadní Asii ná]eŽí ostrov Kypr, hornaý poloostrov Mďá Asie a největŠípoloostrov na světě -
Arabs\ý poloostrov. Při východním pobřeá Středozemního moře je nejníŽe poloŽené místo na souši -
proláklina Mrtvého moře (-4oo m) ' Ve rmitrozemí Arabského poloostrovajsou rozsáhlé pouště. NíŽiny se
rozkládají podél pobřeŽí, největŠíníŽinou oblasti je Mezopotámská níŽina - v povodí řek Eufrat a Tigňs.
V jihozápadní Asii převládá kontinentální, suché, subtropické podnebí. Při pobřeŽí Černého
a Středozemního moře je středomořské klima s mírn1foni deŠtivými zimami a such1fon horlqfon létem' Ve
rmitrozemí Íránu a Afghánistánu a na Arabském poloostrově je extrémně suché pouštní klima. Jih
oblasti má suché horké tropické podnebí.
Ríčnísít je mďo rozvinutá' v pouŠtníchoblastech jsou častá vádí (suchá ňčníkoryta zaplňovaná vodou
jen občasně - po deŠtích).NejvětŠířeky jihozapadní Asie _ Eufrat a Tigris jsou ryrrzívány pro dopravu,
'4foobu elektrické energie a předevŠím pro závlahové zemědělstvÍ.
Jihozápadní Asie má nejbohatší ložisko ropy na světě (při pobřeá Perského zá]ivu)' bohaté zdroje
zemního plyrru' chromitů, fosfátů a draselných solí.
V jihozápadní Asii Žije asi 25o mil. ob5rvatel. Průměrná hustota obyvatelstva je nuká. obyvatelstvo je
rozmistěno nerorryroměrně, většina populace Žije pň pobřeŽí a v Mezopotámské Í|1Ž|Í|é,nejméně jsou
zďidněnyhorské oblasti Íránu aAfghánistánu armitrozemíArabského poloostrova. Nejrormoměrnějije
zďidněno Turecko - nejlidnatějŠízemě oblasti.
Přirozené přírůstky obyvatelstvajsou ve větŠině zemí vysoké. Ve městech Žije asi 5o 7o obyvatel. Nejr,yŠŠí
urbanizaci mají mďé státy (Kuvajt' Katar, |zare|). Jihozápadní Asie má pestrou skladbu obyvatel
z hlediska národnostního ija4lkového. NejpočetnějŠíjsouArabové,Turci, PerŠanéaAfghánci. Vzemích
Arabskéhopoloostrovatvořívětšinu obyvatelstvaArabové ,pouzevIzraelitvoňvětšinu obyvatelstvaŽidé.
V ostatnÍch zemích jihozápadrtt Asie jsou početnénárodnostní menŠiny (Kurdové Žijí v Turecku, Iráku
a Iránu' AzerbájdŽánci v lránu' Arméni vTurecku a Iránu).
V jihozápadní Asii se zformovďa tři světová náboženství: judďsmus (Židovské náboŽenstvÍ),
křesťanství a islám (muslimské náboŽenství). Věňcí ve větŠině zerrrí jíhozápadní Asie vyznávajíislárn.
Judaismus vyznávajíŽidev |zraeli a větŠina křestanů se soustřeďuje na Kypru a v Libanonů
Politické, náboŽenské a národnostní rozpory vedly v oblasti k mnoha střetům a vďkárn (rozpory rnezi
muslimyalďesťanyvLibanonu' trvaléproblémyŽidovského státuIzraels okolnímarabslýmsvětěm' boje
Kurdů z'anezávís|ost v Turecku a Iráku' válka mezi Irákem a Íránem - 1980-1988' napadení a anexe
Kuvajtu Irákemvr. 1990' osvobození Kuvajtu -poráŽkairácké armádymezináLrodnívojenskou operací

A
76
 AS E

Y
'PouŠtníbouře.. v r. 1991)' Napětí v mnoha částecl.r.;lhozápadní Asie stále trvá, oSN se snaŽí urormávat
nebezpečně se rozŠiřujícíkonflikty. Vroce 2O01 br.1amezinárodnívojenskou operacÍ poraŽenavAíghrínis-
tánu vláda Talibanu (islám. fundamentalistické hnutí podporující mezinárodní terorismus).
Podstatná část obywatel oblastije zaměstnána v zemědělství, kteréje vevětŠině zerníznačrtě primiti'"rrí.
Převládá rostlinná r4ýroba - hlaní plodiny: subtropické ovoce, zelenina, obilniny, luŠtěniny' ořechy,
mandle' datle, vinná réva, tabák a bavlník. Živočišnáqýroba je zaměřena předevŠím na chov ovcí,koz
avelbloudů.
Intenzivní zemědělství středomořského t1pu je rozyinuto předevŠímv Izraeli a také v pŤímoř[ých
oblastech Turecka a Libanonu.
Zemědělská qfoobaje ve větŠinězernízáislá na umělérnzav|aŽování pozemků.
Pnirrryslová wýroba - rozhodujícímprůmysloým odvětvím je téŽba a zpracování ropy _ téŽbaropy je
soustředěna předevŠímv zemích pňléhajícíchk Perskému zálivu, kde se soustředuje více neŽ polovina
světoqých zásob ropy a třetina těŽby této strategické suroviny. V místě těŽby se zpracovává pouze menŠí
částvytěŽené suroviny-větŠinasevyváŽítankeryzezdejŠíchterminálů(hla'"nědo EwopyadoJaponska).
NejvětŠímiproducentyjsoučlenskézemě organizacezenliwyvážeiicich ropu (oPEC) -SaudskáArábie,
Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty, Írán a lrák. Export ropy přivádí těmto zemímvelkézisky, které
umoŽňujíinteruivrllrozsroj hospodářsM' NatěŽburopynavazujeprůmyslpetrochemiclqýaelektrárenství
{nejvýznamněj Šírozvoj petrochemie zazrtarnenává Saudská Arábie) .
V Saudské Alábii a v Íránu je významná téŽba zemního plynu, kteý se exportuje předevŠímve
zkapalněném star,rr {do Ewopy, Japonska a do USA). Z dďších surovin má v5Íznam těŽba chromitů
{vTurecku), fosfátů a draselrrých solí (v Izraeli avJordánsku).
Neji,yspělejŠízpracovatels\i průmyslje rozvinut v Izraeli (elektronika, výroba zbrarú,.qfooba léčiv,
broušení diamantů, průmysl chemic}ý, tex-tilní a potravinářs$ . Rozvinuý zpracovatelslý průmysl má
Turecko, LibanonaÍrán (průmyslstrojírens[ý' chemic\ý, textilníapotravinářsw). SvětoznáLrnájeqýroba
perslďch kobercu v Íránu.

Rozloha Poěet Hlavní

Zelmé (tis. km2) obyv. město Hlavní vyvážené produkty
(mil.)
Afghánistán 647,5 23,4 Kábul ovoce, koberce, vlna, bavlna, perzián
Bahrajn 0,6 0,62 Manáma ropa' výrobl1y z ropy, hliník
Irák 434'9 22,2 Bagdád ropa' výrob|<y z ropy, vlna' kůŽe, datle
Írán 1 648,0 67 '5 Teherán ropa, výroblry z ropy, pl5m, zemědělské proudkty
Izrael 2o,7 5'7 Jeruzďém broušenédiamanty, přístroje, chemikďie, citrusy
Jemen 528'0 13'9 Saná bavlna, káva, kůŽe, ropa' ..l,robtcy Z ropy
Jordánsko 97,7 5'2 Ammán fosfáty, potaŠ, ovoce, zelenina
Katar 11'o o'5 Dauhá ropa, qfoob\y z ropy, pl1m, chemiká]ie
Kuvajt I7,8 2't Kuvajt ropa. výrobky z ropy, chemikálie
zemedělské produkty, rudné koncentráty, textil,
Kypr 9,3 o.7 K'H:ř,
Libanon |o,4 3,8 Bejrút qrrobky z drahých kovů, tkaniny, citrusy, vlna
Omán 2}.2,5 2,1 Maskat ropa, plyn, měď, datle, citrusy
Saúd.ská 2 L4g'7 2o,I Rijád ropa' výrobky z ropy, plyn, kůŽe, vlna, pŠenice
Arábie
Spoiené arab-
'''-''..--
^i_'" emlrafv
sKe
bJ,6 2,3 Abú Dhabi ropa, v1robL<y z ropy, pl3m' datle, kůŽe, perly
Sýie 185,2 l6,1 DamaŠek ropa. rlrobky z ropy, fosfáty, bavbea' tkaniny. kůŽe
Turecko 78o'6 63,5 Ankara tex1ilie' zeměděl' produkty, nerost. suroviny (chróm)

Tab, 38 Státy jihozápadní Asie

4
 ZEMĚPIS KO STC E
V
IzRÁEL (Stát lzrael)
PňmořskýstátjlhozápadníAsierozkládajícísenaArabskémpoloostrověpňqýchod-
ním pobřeŽí StředozemnÍho moře.
Státní zÍ1zeni: republikav čele s prezidentem.
Přírodnípoměry - úz\ý pás pobřeŽní nlŽiny pŤecbázído náhorní ploŠiny (7oo m _
12oO m. n. m.) - ta na východnÍ straně stupňovitě spadá do hluboké pňkopové
propadliny, kterou protéká řeka Jordán. Jordán pramení v Libanonu, teče k jihu
přes Tiberiadské jezero (Genezaretské jezero) a ústído slaného jezera _ Mrtvého
moře (qýška hladiny 4oo m pod úror'rrÍhladiny světového oceánu) . JiŽní část Izraele
r,1plňuje pouŠťNegev, nejjiŽnějŠíčást státu tvoň úz\ý pňstup kAkabskému zálivu Rudého moře.
Podnebí je subtropické, rázu středomořského - horká suchá léta a mírnézimY. Převládá středomořská
vegetace/macchie)' na jihu j e vegetace pouŠtní.
Nerostné bohatstvÍ - loŽiska fosfátů a draselných solí, měděných i"ud, ropy a zemního plynu.
obyvatelstvo (5 '7 mil ' obyv. v r. 1 99 7) _ tvoň převáŽně Žiae @z 7o) a Arabov é (I4 o/o) , Úředním ;a4'kem
je hebrejština a arabŠtina'NáboŽenství - Židovské (82 7o), muslimské (14 7o) a křesťanské (3 %). Vysoká
hustota zalidnění (265 obyv. na t km2). obywatelstvoje nerormoměrně rozmístěno -velmi hustěje osídle-
na pobřeŽní níŽina a centrální části státu' jih Izraele jeosídlen ňdce. Vysotý podíl obyvatelstvaŽijícíchve
městech (92o/o). Nalysokémpňrůstku obyvatel {I,5o/o) sevýrazně podilíimigrace etniclých Židů z celého
světa. V Izraeli je vysoká střední délka života u muŽů (75 let - 2' nejvyššína světě). Střední délka Života
u Ženje 79tet,
Hospodtářstú -vyspětý průmysloqi stát s vyso\ýrn podílem zahraničníhokapitálu.
Z ekonomic\r aktivnich obywatel pracují 3 o/o obyv. v zemědělsbi a25 o/o v průmyslu.
Pnirnysl - těŽebni_ýznamnáje těŽba fosfátů v pouŠti Negev (ročně 3 mil' t. - 10. místo na světě) atéžba
draselných solí (Mrtvé moře), chemic\ý průmysl (výroba hnojiv, petrochemie), strojírenství (výroba zbra-
ní) , elektronika a elektrotechnika (počítače,
software) ' průmysl textÍlnía potravinářství (konzervárenství) ,
speciálním oborem je brouŠenídiamantů.
Zemědělství (zemědělská půda tvoň 28 o/o územi státu - 2L o/o orná půda a 7 o/o \o:ul<y a pastviny) -
intenzít"rtízáv|ahové zemědělství, plně mechanizované. Zemědělské podniky: soukromé farmy a kibucy
(Kibuc = izraelské zemědělské druŽstvo - společensM zemědělců kolektivně hospodařících na půdě
pronajaté státem).
Rostlinná wýroba - hlarmí plodiny: subtropické ovoce (grapefruiý - 3' místo na světě), únná réva,
zelenina, brambory' pŠenice, bavlník'
Živočišnáqýroba - chov ovcí' skotu, koz a drtlbeŽe.
Doprava - kvďitní silničnía Želiezničnlísíť,letecká doprava (mezinárodní letiště _ Tel Aviv), námořní
doprava (pňstavy - Hďfa' Ejlat).
Cestovní ruch - hlarrním cílem turistů jsou památky v Jeruzalémé(Zeď nářků, Šalamounůvchriim'
chriim BoŽího hrobu, KŤíŽová cesta. Golgota atd.), dďŠícentra cestormího ruchu: Nazaret, Betlém, Jeri-
cho, Tiberiadské (Genezaretské) jezero, MrLvé moře atd.
Za druhé světové vállqy bylo nacisý vawaŽděno asi 6 mil. Židů - nacistická genocida Židů patří k nej-
většímzločinůmv lidských dějinách. Po druhé světové válce vzniklv r. 1948 stát Izrael - na základě
rozhodnutí Vďného shromáŽdění oSN. Izraelslý stát se vybvořil v pravlasti Žiaa _ na územístarého
Židovského státu, kteý byl r,ywácen na počátku křesťanského letopočtu. Arabové rozhodnutí oSN neu-
znali a se vznikem Židovského státu se nesmírili, coŽ vedlo k arabsko-Žraels\Írn střetům a válkilm - ve
kteých Iztae| obsadil části územíokolních arabských zemí. PoráŽky ve válečných konfliktech vedly k to-
rnu, Že Arabové postupně zač,ďi wznávat reďitu státu Izrael. V roce 1993 byla podepsiina smlouva
o omezené palestinské autonomii pásma Gazy azápadního břehu Jordánu'
Snahou pďestins$chArabůjevytvořit samostatnýpalestins\ý stát- Palestinaje autonomnijednotkou
na izraelském územía nemá dosud všechny atribuý státního systému (zatírnbyl zvo}en zákonodrírný
a q/konný orgán Palestiny - Pďestinská národní rada).
HlavníměstolzraeleJeruzalém (hebrejskyJeruŠďajim)jeposvátnýrnměstemŽidů, křesťanůamuslimů.
Historické jádro města je součástí světového kulturního dědicM.
Nej'q/znamnějŠím hospodářs\im centrem státu je moderní průmyslovéměsto TelAviv-Yďo.

A78
 ASIE
V
4.6.3 zÁpaoNÍesrp
oblast zápaďniAsie se rozprostírá v územÍod východnÍho pobřeŽÍ Černéhomoře po hranice s Čínou-
na ploše 4,2 rnil' l,^ 2 . Zahrnuje 8 samostatných států' které se r,ytvoňly po rozpadu Sovětského svazu
Í3 zakďukazské republi|<y , Kazacl.tstán a 4 středoasijské republiky).
Zakavkazsko (Arméni e' Pvcrbájdžan a Gruzie) |eŽina územímezi Vellým a M{fon Kavkazem. Hlarmím
pohoÍirnZakavkazskajeVel\ýKavkaz,jehoŽhřebenysetáhnoumeziČern1fonaKaspiclýmmořemvdélce
12oo km a v Šíň2o0 km. NejlyŠŠí wchoIy přesahují 5000 m' n. m. a jsou pokryty ledovci' V Gruzii při
pobřeŽÍ Černéhomoře a na dolrrím toku řelry Rioni je úrodná Kolchidská nlŽinas vlh\ýrn subtropiclým
podnebím. VÁzerbájdŽánwv povodí Kury aAraksu a pň pobřeŽí Kaspického moře je Kursko-Arakská
nlŽina se suchým subtropickým podnebím.
Kazachstán a Střední Asie (Kyrgrzstán, TádŽikistán, TurkmenÍstán a Uzbekistán)|eŽinauzemimezi
KaspiclýmmořemavelehorslýmimasirryPamíru,Ťan-ŠanuaAltaje. NejmohutnějŠÍmpohorímStřednÍ
Asie je Pamír' kteý dosahuje qýŠky téměř 75oo m. n. m. NejníŽe poloŽeným místem oblastije proláklina
Karagije leŽíci na MangyŠlacképloŠině (132 m pod úrorrníhladiny světového oceánu). Mezi pohořím
Kopetdag' Arals\fon jezerem a Kazašskou pahorkatinou se rozprostírá Turanská niŽina, jejtž :uzerrri je
z větŠíčásti vyplněno písečnýmipouŠtěmiKarakum a Kyzylkum. Ve Střední Asii je kontinentální' velmi
suchépodnebísvellýmiteplotnímirozdíly-vpouŠtiKarakumdosahujíteplotyvlétěaŽ +5o.C avzimě
kiesají pod o.C . Celá Střední Asie je bezodtokou oblastí - řeky se vlévajído jezer, nebo končívpouŠtích.
Hlarmí vodní toky Amudarja a Syrdarja' které v minulosti ústily do Arďského jezera ztrácejí vodu
rýparem, vsakováním avyuŽitímprozav|aŽování. Arďskéjezero následkemodběruvodyvzavlaŽovacích
kanálech r,ysychá. Jezero se podstatně zrnenŠiloa rozdělilo se na dvě silně zasolené vodní plochy bez
Žtvota. NaruŠenípřírodní ro'unováhy přerostlo v ekologickou katastrofu.
Západní Asie má velké nerostné bohatství _ zernní pl5m' ropa, černéuhlí, fosfáý, Železnáruda a rudy
neŽe|ezných kovů.
\I západní Asii Žije přes 70 mil. obyv' obyvatelstvo je rozrnístěno nerormoměrně - ve většině oblastí
převaŽujevenkovské osÍdlení, ve městech Žijepouze 40 o/o populace.
\IětŠinaobyvatelstvahovoňturkiclýmijazylry-větevďtajskéjazykovérodiny(ÁzerbájdžÁnci,Kazachové,
Kyrgrzové, Turkmeni a Uzbekové). Gruzíni patň do kavkazské jazykové rodiny. K indoewops\fon
národům patň Arméni a TádŽikové. Arméni tvoň samostatnou větev indoewopské jazykové rodiny.
\-ěňcí ve většině zerni západní Asie vyznávaji islrám. Křesťanéjsou soustředěni v Arménii (arménská
apoštolská církev) av Gruzii (gruzínská pravoslarmá církev).
\árodnostní, náboŽenské, hospodářské i politické problémy v oblasti vedou ke střetům Í válečným
konÍIiktům{Aménsko-ÁzerbájďŽáns\ýkonfliktvNáhornímKarabachu, Gruzínsko-Abchazs{ýkonÍtikt,
ozbroj ené sráŽky v JlŽní osetii, občanská valka v TádŽikistánu atd').
Pnirrryslová wýroba - nej rozvinutěj Šímprůmysloqfon odvětvím j e průmysl těŽební - světoqý význam má
t"éŽba zernrllho plynu v Turkmenistánu. Významná j e těŽba ropy Ázerbáj d Žánu atěŽba černéhouhlí a rud
kovů v Kazachstánu'
Illavní oboryzpracovatelského průmyslu - petrochemie, průmysl texLilní a potraúnářs\ý.
Zemědělská wýtoba je na větŠině úzerni závislá na umělém zavlaŽování,
R'ostlinnávýroba-nejvýzrramnějšíplodinoujebavlník. StředníAsiejesvětověýznamnoubavlnářskou
oblastí - hlarmí oblasti pěstování bavlníku: Ferganská kotlina v Uzbekistárru a bavlnÍkoqý pás podél
Xarakumského průplavu v Turkmenistánu.
íazachstán j e qiznamn1fon producentem pŠenice.
t]t.ocnářství a zelinářství je nejvíce rozvinuto v Z,akavkazsku.
Žir.očiŠnávýrobase zaměřuje hlarrně na chov ovcí, skotu a koní.
St.íý západní Asie jsou člens\foni zeměmi Společenství nezávislých státu.
Všechny západoasijské republiky jsou hospodářsky málo rozvinuty (rozvojové země).

^A
 ZEMÉPIS V KoSTcE
V
Rozloha Počet obyw Hlar.nÍ
Leme ! e\ (mil.)
Hlal'ní r1n'áŽené produkty
ltrs. Km-J město
Arménie 29'8 3,6 Jerevan r,ýrobky spotřebnÍho. strojírenskéhoa chemického průmyslu
Azerbájdžán 86'6 7,6 Baku potravinářské a spotrebnÍ zboŽí. výrobky z ropy, stroje
Gruzie 69,7 5,5 r oursr zemědělské a potravin. qýroblcy' spotřební zboŽi, stroje
Kazachstán 2 7L7,3 L7,O Astana pŠenice, neŽe\ezné kor,y a jejich koncentráty, uhlí, stroje
Kyrgrzstán 198'5 4,7 Biškek zeměděIské a potravin. vyrobky. spotřební zboŽÍ. elektrina
TádŽikistán 143't 5,9 Dušanbe neŽelezné koly a jejich koncentráty, spotřební zboŽí
Turkmenístán 488'1 Á.) AŠchabad zelrriní plyn, qýrobky z ropy, bavlna, zemědélskéuyrobky
Uzbekis|án 447,4 23.2 Taškent bavlna. spotřebnÍ zboŽi. neŽelezné kovy. stroje

Tab, 39 Státy západní Asie

KazacnsrÁx {Kazašská repubtrika}

StátzápadníAsie,jehoŽnejzápadnějŠíčástzasahujedovýchodníEwopy.{Kazac}:-
stán je podle územníroz|ohy _ 27 17,3 tis. km 2 9. největŠíZenai r'asvětě).
Státní zÍizeni: republikav čele s prezidentem.
Přírodní poměry _ největší část por,rchu zaujímají ploŠinya níŽiny (na západě
KaspickáanajihozápaděTuranská), které směrem kvýchodu přechévejido pahor-
katin a wchovin. Na r1ýchodě a jihovýchodě státu jsou středoasijská velehorská
pásma Ťan-Šanua Altaje. Na jihu zasatrují do Kazachstánu pouštníoblasti.
Podnebí - suché kontinentalní s nedostatkem sráŽek po celý rok a s velk\7mi sezonní-
mi rozdílyteplot (Průměrné letníteploty r 9-2 6 oC, zimní teplotynajihu _4"C ana Severu '19"C}.
VKazachstánuje málo stďýchvodních toků_ svfiimkou IrtyševětŠinařek se ztrácívpouŠtích,nebo ústí
do bezodtokýchjezer. Velkájezera: Kaspické moře, Aralské a BalchaŠskéjezero.
Na severu převládají trarmaté stepi, které směrem kjihu přecházejí do polopouŠtía pouŠtí.
Nerostné bohatství - velké zásoby černéhouhlí' ropy, zemního plynu, fosfátů a rud kovů {Železa,
chromu, mědi, olova a zinku).
obyvatelstvo - tvoň převáŽně Kazaší(4I o/o) a Rusové (37 o/o) ' NáboŽenství hlarmě muslimské, menŠiny
kŤesťanské.Velmi n:.r,káhustota zalidnění (6 obyv. na 1 km2). Ve městech Žije57 o/o obyv,
Hospodrířství - mďo rozvinut5Í průmyslově-zemědělslý stát s veIlými zásobami nerostných Surovin.
Z ekonomicky akti'"rrích oby'vatel pracují 24o/o obyv. v zemědělství a 34 7o v průmyslu.
Průmysl - hlar,rrím odvěMm je průmysltěŽební'Světově je qýznamnátěŽba černéhouhlí (Ioo mil. t.
ročně)-KaragandaaEkibastuz,Železnérudy(10mil.t.)'chromovýchrud(1'místonasvětě).Významné
je hutnictví bare.rných kovů a Že\eza. Rozvíjíse průmysl strojírenslý a chemick5i (qfooba lnojtv).
Zemědělství - hlar,rrím oborem je ŽÍvočiŠnávýroba - chov ovcí a koní.
Rostlinná výroba - na rozoraných celinách {celina = panenská půda, která doposud nebyla člověkem
obdělávána), na severu státu se pěstuje hlarmě pŠenice {10 mil. t. ročně) aječmen.
Na jihu státu - nazavlaŽovaných plochách se pěstují plodiny: bavlník, zelenina a ovoce.
Hlarrní město Astana (28ooo0 obl.v.) |eŽína řece IŠim,v centru zerně _význarnná doprarrní křiŽovatka.
Astanasejmenovalador. 1998Akmolaavobdobí 1961-1993mělanázevCelinograd.
Významná hospodářská centra: Almaty (Alma-Ata) - 1,2 mil. ob}.v' _ největší město Kazachstán _ do r.
1998 hlar,rrí město státu. Karaganda - největŠíprůmyslové středisko zerné,
V jiŽním Kazachstánl |eŽi kosmodrom Bajkouur - komplex odpďovacích ramp pro p.iotol'ané lety'
kosmické sondy a dnrŽice !,pu Kosmos. Vroce 1994 byl kosmodrom pronajat Rirsk..l ::.. 2r-t let'

AEf.
 AS IE
Y
4.5.4 .lrŽr*Í ASIE
oblastjiŽníAsÍe se rozkládá na izernío roz\oze 4,5 rnit. krn2 _zabirá poloostrov Přední Indie s prileh!ýrni
ostrovy, IndoganŽskou níŽinu a horské pásmo Himaráj. JiŽní Asie zahrnuje úzerni od ďghánsko-
pákis!ánských hranic po qýchodní hranice indické republiky' Na severu je oblast oddělena hradbou
Himalájí od ČínyajlŽnihranice tvoň pobřeŽí Indického oceánu.
KjiŽní Asii dále náleŽÍ ostrormí státy Srí Lanka a Mďedivy. Powch jŽní Asie je velice pestry - na Severu
v horském pásu Himďaj, které se tálrne v délce 2500 km je nejlyŠŠí wchol na7'erni- Mount Everest
(nepálsky Ságarmátha) 8848 m. n. m. JiŽně od Himálají v povodÍ Indu, Gang5r a Brahmaputry se
rozprostÍrá IndoganzskárríŽina_ sníŽenina mezi Himálajem na severu a Dekánskou ploŠinou na jihu.
Střední a jlŽni část poloostrova Přední Indie tvoří zvlněná ploŠinaDakkhin (Dekánská ploŠina), kterou
Iemuj í horská pásrna Západního a Východního Ghátu.
NejqýznamnějŠímiřekami v oblasti jsou Indus (Sindh)' Ganga a Brahmaputra. Ganga společně
s Brahmaputrou vyLváň v ústído Bengálského zálir,rr největŠídeltu na Zemi (více neŽ 800Oo km,).
Sev-erní část jiŽní Asie leŽí v subarktickém a jiŽní část v tropickém podnebném pásu. Ve velehorách je
drsné horské klima - typická je vertikální stupňovitost podnebí.
V jiŽní Asii převládá monzunové podnebí _ v zimním období (listopad-květen) je doba sucha a v letním
období {červen_říjen) je doba dešťů.NejdeŠtivějŠíjepodhůŤíHimalají-velehorslýpás HimalajízadtŽuje
oblakaletníhomonzunupřicházejícího od Indického oceánu-vČerápundŽí (nejdeŠtivějŠímístona7.erni)
ročně spadne přes 12 ooo mm sráŽek.
Velké plochy v jlŽníAsii zabírajísavany a monzunové lesy. Y západni části jsou polopouŠtnía pouŠtní
oblasti (pouŠťThar).
Hlar'ní zásoby nerostných surovin jsou soustředěny na poloostrově Přední Indie (černéuhlí, rudy Železa
abare'"rrých kovů).
VjiŽníAsii Ž1je I'2 mld. obyv' (1/5 populace7-nrně). obyvatelstvo je rozmístěno nerovTloměrně-nejvíce
tidí je soustředěno v ňčníchúdolícha v deltách řek {v deltě Gangl a Brahmaputry áje aŽ2ooo obyv. na
1 kmz)' velehory a pustinné oblasti jsou téměř neosídleny. Většina obyvatel žíjena venkově, podíl
městského obywatelstva jenízl<ý, přesto je v oblasti značný počet miliono.qýchvelkoměst {více neŽ 10 mil.
obyv. mají aglomerace Bombej, Kďkata a Dillí).
Vellqfon problémem jiŽní Asie je růst populace _ ročně pňbýá v oblasti 25 mil. obyv. V nedďeké budou-
cnostibudejiŽníAsienejlidnatějŠíčástísvěta. Růstprodukcepotravinneodpovídápopulačnímpňrůstku.
VjiŽní Asii je pestrá směsice etniclých skupin, jazykn a náboŽenství' K nejopčetnějšímnárodům patří
Hindustánci (Hindové) , Bengálci a PandŽábci. ob5rvatelstvo oblasti mluví několika sýj azyky (doro zumiva-
címjazykem_ zvláštěv Indii - zůstává angličtina).
Významnou roli v celé oblasti má náboŽensM - nejvlivněj ŠímnáboŽensMmj e hinduismus (hla'rní nábo-
Ženství v Indii), druh1frn nejvýznamnějším náboŽenstvím je islr{m (hlavní náboŽenství v Pákistánu
aBangladéŠi)'buddhismusjenejúcerozŠířennaseveru-vhorskýchoblastechanaSríI-ance' Křesťané
se soustřeďují ve vellqých městech.
Etnické anáboŽensképroblémyjsoutrvďou součástíŽivotaobywateljiŽníAsie. Vyhrocené problémyčasto
přerůstaj í ve válečnékonflikty (spor mezi Indií a Pákistánem o územíKašmíru, boj tamilských separatistů
na Srí Lance atd').
Hlarmím zaměstnáním větŠinyobyvatel je zemědělství, ve kterém dominuje rostlinná výroba. Hlar'ní
pěstovanou plodinouje ýže(záJ<7adní potravinavětŠiny obyvatelstva). Dďší pěstované plodiny: pŠenice,
kukuňce,ječmen, proso, sója' cukrovátřtina' bavlník, čajovník'jutaatabák. VŽivočiŠnévýroběpřevládá
chovskotu(největšístarryhovězíhodobytkanasvětě)_hovězídobytekjeznáboŽenskýchdůvodůmáIo
hospodářsky vyuŽíván. V suchých oblastech je významný chov ovcí.
Hlalrním průmysloqim oborem je průmysl těžební(téŽba černéhowl:E' Žetezné rudy a rud barer,rrých
kovů)' Ve vellých městechje rozvinut průmysl potravinářs{ý, textilreí a strojírenství.
IJzerrlt Indie, Pákistánu a Bangladéše bylo v minulosti kolonií Velké Británie - Britská Indie. Kolonie
zanikla v r, 1947 '"yhláŠenímnezáúslosti Indie a Pákistánu' SLít Pákistán tvorily dvě od sebe oddělené
územníjednotý_ZápadníaVýchodníPákistán.1ýo dvě částijednoho státuodsebeoddělovďo 1600km
indického úzerní.oba cellry spojovďo pouze stejné náboŽenstrí - islám.
Východní Pákistán' kteý měl v rámci jednotného pákis|ánského státu podřízené postavení vedl se
Západnírn Pákistánem válku zanezávtslost. Válka skonČila r. r. 197 I a Východní Pákistán se stď samo-
statn1im státem- s názvem Bangladéš (zerné Bengďcu).

-r '
 ZEMĚPIS V KoSTCE
w
Zerné Rozloha Počet .. ...
t*'ij, Hlavní město
-- ob.yv'
Hlavní vyvážené produkty
tli". t*;l
BangladéŠI44,o l2o,1 Dháka juta, kůŽe, čaj, prádlo
Bhútán 47'o 1,8 Thimbu ovoce, dřevo' léčivébyliny
Indie 3287'6 944,6 Nové Dillí (Nai DillíJ juta, cukr, tkaniny, Čaj, koncentráty rud
Maiedil,y o'3 o,3 Male kopra, kokosové ořechy, ryby
NepáI 140,8 22,o Káthmándú koberce, oděly, kozíkaŽý, ýŽe, juta, dřevo
Pákistán 803'9 140'0 Islámábád bavlna, tkaninv, kůŽe, obuv, vlna, tabák
Srí Lanka 65'6 18,1 Kolamba čai, kaučuk, textil, kopra, koŤení, grafit, kakao

Tab. 40 Státy jÍŽníAsie

]i-'";i:iĚ íír.sr'já,r.: ká le pt: |riik-a}

Přímořslý stát jiŽní Asie na poloostrově Přední Indie mezi pohoňm Himaláj
a Indickyrn oceánem. KIndii dále patrí souostroví Lakadir,y, Andamany a Nikobary.
Přírodní poměry _ na severu je velehorské pásmo Vyso\i Himálaj s nejlyŠŠí
horou
Indie-KančendŽenga-Kanchenjunga (8'586m. n. m.). NajihodHimalájíserozpro-
stírá IndoganŽská niŽina s nánosy himálajslých řek, která odděluje Himálaje od
hornaté Dekánské ploŠiny(Dákkhin). IndoganŽskou níŽinou protékajíindické vele-
tolry Ganga a Brahmaputra. V Indii převládá teplé tropické monzunové podnebí se
Suchou zimou a letními monzunov1rni dešti. Na návětrných svazích Himálaje jsou
extrémníhodnoty sráŽek. Velehorské oblasti mají chladné r,ysokohorské podnebí a na úpatíHimálají je
podnebí subtropické. VpouŠtiThárje suché tropicképodnebí. Vegetacejerůznorodá-vpodhůňavnlŽi-
nách jsou tropické vŽdyze|ené a monzunové lesy, v horách jsou horské smíŠenéa jehličnatélesy, ve
lyšŠíchpolohách horské louky a na Dekánské ploŠinějsou rozsáhlé savany.
Nerostné bohatství _ velké zásoby černéhouhlí, významná jsou také loŽiska rud Že|eza, neŽel'ezných
vzácnýcllkovů.
obyvatelstvo - mnohonárodnostní stát - nejpočetnějŠíjsou indoewopské národy (72o/o) - Hindustánci
(Hindové), Bihárci, Bengálci, Asámci atd. VIndiibylo zjiŠtěnovíceneŽ 7oo ja4rkna dialektů. UřednÍjazy-
ky: hindŠtina a angličtina (dorozumívacířeč) . Podle indické ústar,y j e v Indii 1 5 hla'"rrích jaryktlHlaním
náboŽenstvím je hinduismus (8o %)' nejvýznamnějŠímenŠinu představují muslimové (11 o/o), dalŠí
menŠinytvoří křesťané, buddhisté a sikkové. Problémemindického obyvatelstvaje neŽádoucí sociálníjev
kastovnictví.(rozdělení lidí do kast). Existuje asi 3oOo kast, z nic|tŽ na nejniŽŠíúrormi je kasta tzv.
nedotýkatelných - nejvíce diskriminovaná skupina, kterou tvorí více neŽ 1oo mil. lidÍ. I kdyŽ indická
ústava kasto''rní dělení a diskrimin aci zakazuje, přesto se kastormictví na venkově běŽně praktikuje.
Indie je druhým nejlidnatějším státem na světě (po CÍně). Ročně se zr,yŠujepočet obywatel téměř
o 20 mil. NejvětŠíhustota zalidnění je v IndoganŽské níŽině (více neŽ 5oo obyw. na 1 km2). Nejméně jsou
zalidněny velehorské oblasti a pouŠťThar.
VětŠina obywatel ŽIje na venkově, ve městech se soustřeďuje 28 %o populace. V Indii je značný počet
velkoměst _ 250 velkoměst má více neŽ 100ooo oby'vatel _ z to|to má 1 8 měst úce neŽ 1 mil. obyvatel.
Hospodářství - rozvojový agrárně průmyslový stát s vellryrn surovinovýrn bohatstvím.
Zemědělství-převáŽně zaostalé a samozásobitelské' je silně záúslé na klimatic\ých podmínkách-26o/o
půdy j e uměle zav|aŽováno. Zemědělská výroba zaměstnáv á 6I o/o ekonomicky aktir,rrích obywatel státu.
Vzemědělství dominuje rostlinnáýroba' Díky,,zelené rer,oluci'' se podařilo zt,yŠitqýnosyobilí. Hlar,nÍ
pěstované obilniny: ýŽe(2. místo nasvětě), pšenice (3. místo na sr.ětě). proSo (1. místo nasvětě). ZdalŠích
plodin je významné pěstování podzemnice olejné, cukrové tř|inl'. fazoli a banánů. Indie patň k hlarmím
světorryrn pěstitelům čaje a kořeni (pepř' č1lri a zázvor). Z technickr'ch plodin r,1miká bavlník a juta.
Živočišnáwýroba je rozsáhlá, ale málo produktir,rrí. ChovajÍ se nejr.ětŠístácla skotu na světě, ale q,.uŽití
je minimální - negatimě působínáboŽenské předsudky hinduistického náboŽenství. RozŠířenje chov
buvolů. velbloudů. ovcí a koz.
Průmysl - hlar,ní průmyslor.éobory - textilnÍ (bavlnářství a zpracor-átlÍ ju$') a potravinářs$ průmysl se
podílejí50o/onacelkovém objemu průmyslovévýroby Indie. Da1Šírr-znamné průmyslovéobory: průmysl
těŽební (těŽba černéhouh1Í' r.r.rd Že|eza aneŽelezných kor.trl. nletaltlrqie. elektrátensM, petrochemie
a strojírenství. Významná je teké Ťemeslná výroba (výroba kaŠnlÍrsh.chkoberců' Šperkařství.
.
ii;,;
 ASIE
V
Státní zÍizeni Indie: federativní republika r' Čeie s prezidentem. Indii tvorí 25 federálních států.
Hlarmí město Nové Dillí (Nai Dillí) bylo r,ybudor.áno r' I. poloúně 2o. století {jiŽně od města Diltí) jako
sprá,uní centrum státu.
Významnáhospodrářskástřediska: naseverovýchodězemějehlalrrímhospodářs\funcentremKalkata,
kde jé. soustředěn průmysl textilní (zpracování juty), potravinářs\i {zpracování čaje), strojírenslý,
elektrotechniclý atd' Na západě státu je největŠímhospodářským strediskem Bombaj (Mumbai)' kde je
soustředěnpředevŠímprůmysltextilní(bavlnářstvÍ), strojÍrens$apetrochemický. Hlamímcentremjihu
Indieje Madrás, kde je soustředěno hutnictví, průmysl strojírens$, petrochemiclý a potravinářs[ý.

4.5.5 JIHovÝcHoDNÍ ASIE

obtastjihoqichodníAsie (4,5 mil. krnz) zabiráúzemí poloostrovaZápadní Indie' Mďajského poloostrova
a Malajského souostroú. JihovýchodníAsie zasahuje svou nejjiŽnějŠíčástíaŽna jiŽni polokouli.
Poloostrov Zadní Indie s Malajským poloostrovem j sou vymezeny Indiclým oceánem (Bengďs\i záliv,
Andamanské moře) a Tichýrn oceánem (Jihočínskémoře s Thajslqým a Toukinským zálivem). Rozsáhlá
skupina ostrovů a souostroví - Malajské souostroví fVelké Sundy, Mďé Sundy, Moluky a Filipínské
souostroví)jeomýánavodamiIndickéhoaTichéhooceánu. Mďajskésouostrovítvoříostrormímostmezi
Asií a Austrálií zvaný Australoasie.
Por,rch jihovýchodní Asie je pÍeváŽné hornaý - na poloostrově Zadní Indie jsou pohoň poledníkového
směru' která od sebe oddělují úrodnénŽiny v povodí velkých řek; Iravadi, Sďvin, Menam a Mekong. Na
ostrovech Malaj ského souostrovíj sou sopečná pohoří s vel}ým mnoŽstvím činných sopek (pň vulkanické
erupci Sopky Krakatauv r. 1883 zahynulo úce neŽ 50.ooo lidí).
VjihovýchodníAsiipřevládátropickémonzunovépodnebísvel\ýrniúhrnysráŽeknanávětrnýchsvazích
hor. Vegetaci tvoň hlamě tropické deštné lesy.
Nerostné bohatství - světově významné jsou zásoby rud kovů - cínu a niklu na Mďajském poloostrově
a zásoby ropy a zemního plynu na Mďajském souostroví (Indonésie, Brunej). Ve velkém mnoŽstvÍ se
nacháziŽeleznáruda (Mďajsie, Filipíny), mangau (Indonésie, Filipíny) awolfram (Myanma, Thajsko).
obyvatelstvo jihoqýchodní Asie (48o mil. obyv.) je rozmístěno nerovnoměrně. Nejhustěji je zďidněn
ostrovJáva (8oo obyvatel na 1 km2). kteý patří k nejhustěji zďidněn1fun oblastem světa' Nejméně jsou
zďidněny horské oblasti pe.rminské části jihoqýchodní Asie.
Nejvíce lidí se soustřeďuje v hlavních produkčníchoblastech ýŽe - ÚŽe se pěstuje v níŽinách při
dolrrích tocich řek a v oblastech úrodných sopečných půd' Na svazích sopečných pohoří (Indonésie
a Filipíny) zemědělci budují terasovitá ýŽovápole _ tím chrání úrodnou půdu před sm1ýwáním'
VětŠina obyvateljihoqýchodní Asie Žije na venkově. V posledních desetiletích dochrízíve vŠech zemích
oblasti k rychlému růstu počtu obyvatelstva a lidé se stěhují z venkova do měst - prudce se zvyŠuje
počet městského ob5,watelstva. Nejrychleji rostou velkoměsta - hlarmí města Indonésie a Filipín Jakar[a
a Manila patň k nejrychleji rostoucím velkoměstům na světě.
obyvatelstvo jihovýchodní Asie tvorí převáŽně pňsluŠnícimogoloidního plemene a na Malajském
souostrovÍ je značnéprocento míŠencůmongoloidů s domorodýrni Austrálci. V oblastÍ je velmi pestré
národnostní sloŽeni obyvatelstva (např. v Indonésii ŽíjevíceneŽ150 národů) . K nejpočetnějŠímnárodům
jihoqýchodníAsiepatříJavánci(8omil.),VietnamcifVietové)55mil., Barmánci(3omit.)aThajci{Siamci)-
29 mil. Ve vŠech státechjihovýchodníAsie jsou početnémenŠinyČinanri a Indů.
Vperminské částijÍhoqýchodníAsiepřevládajímezivěňcímibuddhisté, vIndonésiije hlavnímnáboŽen-
sMm islám a na Filipínách tvoň větŠinu obyvatelstva katolíci.
TéměřvŠechnyzemějihoqýchodníAsiebylyvprůběhuminulýchstoletíkoloniemi. Po dnrhé světovéválce
se britské, francouzské artizozernské kolonie postupně osamostatnily. Vjednotliq/ch nově vytvořených
státech nastal boj mezi komunistic}ryrni a nekomunisticlqýrni silami. Komunisté mitězi|ive Vietnamu
a získďi vojenskou nadvládu v I,aosu a na kratŠídobu také v KambodŽi. NekomunistÍcké země se spojily
v mezinárodní politicko-ekonomické organizaci Asean - sdružení nrárodů jihowýchodní Asie (cílem
sdruŽení je politická spolupráce a hospodářslý a kulturní růst členských zern1). Vposledním desetiletí
2o. století doŠlo v Laosu a ve Vietnamu k hospodářské iiberďŽaci a obě země se začaly otevírat světu. Na
sklonku devadesáých let se Laos aVietnam staly členslq-rni zeměrni organizaceAsean.
VětŠina obyvatel oblasti jihoqichodní Asie je zaměstnána r' zemědělství, ve kterém dominuje rostlinná
qýroba. Nejvíce pěstovanou plodinou je ýŽe' Na úrodnésopeČnépůdě při dostatku sráŽek se lypěstují
A
83
 ZEMĚPIS V KosTCE
,,

aŽ tŤi úrody ročně, coŽ urnoŽřluje uŽivit velké mnoŽství lidí. Státy Barma (Myanma) a Thajsko jsou
významn1ýrniexportéryryŽe. DalŠívýznamnépěstovanéplodiny:luštěniny' batáý, maniok, cukrovátřtina
a tropické ovoce.
EwopanézavedlivjihovýchodníAsiiplantážnictví (intenzirrnípěstováníuŽitkovýchplodinvmonokultu-
ráchÍ. Na plantáŽíón pe"t.'.;e kauČuko'u'ník (Mďajsie a Indonésie), palma olejná a kávormík (Indonésie
a trilipíny).
""

Úzernína rozhraní Barmy, Thajska a Laosu zvané ,,Z|atý trojúhelník.. je nechvalně znáLrné pěstovánÍm
p1odin poslry'tujících drogy. PředevŠímse zde pěstuje mák setý, zjehoŽnedozráIýchmakovic se získává
ópium (základní surovina pro qýrobu heroinu). Z\aty trojúhelník je největŠíprodukčníoblastí drog na
světě - drogr se odtud ilegálně vyváŽeji- především do Ewopy a do USA.
Živočišnáwýroba má vjihovýchodní Asii druhořadý ýznatn' zaměřuje se hlarmě na chov skotu. buvolů
a prasat. Významnýje rybolov.
Pnirrryslová výtoba oblasti je zastoupena především těŽbou a prvotní úpravou surovin. Významná je
těŽbaiopyazemníhoplynuvIndonésiiavBrunejiatéŽbarudcínuanikluvMalajsii, Indonésiiana
Filipínáóh. Chemický pnrmyst (petrochemie a výoba umělých hnojM je rozvinut v Singapuru, Mďajsii
a Indonésii.
TradiČnívýznam má průmysl textilní' potraúnářslý a řemeslná výroba'
Ekonomicky nejvyspělejŠímistátyjihovýchodníAsie jsou nově industriďizované zerraé_ tzv. ''Asijští
tygři (draci1. tj. zemc, ttere orientovaly svou ekonomiku na export kvďitního a pňtom lerrného zboŽi.
Ktěmto zernirnse řadí Singapur av poslední době Mďajsie aThajsko - industriďizované zerné druhé
generace. Sin$apur je jedno zr.iejýznarnrrějších průmyslových' obchodních' Íinančnícha doprarmích
středisek světa.
Průmyslzemě se zaměřuje předevŠímnavýrobu spotřební elektroniky aqfoočetnítechniky {3. místo na
světě ve qfoobě radiopř"ijímačů- 20 mil' ks ročně). DďŠíqýznamná průmyslová odvěM: průmysl
petrochemiclý, textilní a potravinarský.
Singapur rnázevŠech zemí jihoqýchodní Asie nejvyššíŽivotní úroveň obywatelstva.
Thajsko a Malajsie jsou rozvojové agrární zerné s rychl1frn hospodářslým růstem' Pro obě země je
charakteristic\ýprud\ý rozvojzpracovatelského průmyslu-elektronika, elektrotechnika, výrobaoděvů,
obuvi a rnorltᎠautomobilů'

Rozloha Počet ob5rv. Hlavní město Hlavní v5rvážené produkty

Leme km2) (mil.)
(tis.
Brunej5,8o'3BandarSeriBegawanropa,r4foobkyzropy,zemníplyn
Barma (Myanma) 676,6 46,8 Rangún rýŽe, dŤevo, neŽelezné kovy' juta
Fitipíny 3oo,o 76,I Manila kopra, ovoce, zelenina, měď. koncentrát
Indonésie 1904'6 2oo,5 Jakarta ropa, kaučuk, dřevo' cínoqý'koncentrát
KambodŽa 181,0 lo'4 Phnompenh kaučuk, dŤevo
Laos 236'8 5'1 Viangchan dřevo, cínový koncentrát, káva' koření
329'7 2o'4 Kuala Lumpur elektronika, kaučuk, cín, ropa. dřevo
.

Mďajsie
Singapur 0,6 3'4 Singapur stroje' elektronika, cin, kaučuk
Thajsko 514,0 59,5 Bangkok (Krungthep) 1ýŽe, vjrobky Zprac. průmyslu, cín, kaučuk
Vietnam 329,6 75,2 Hanoj zemědělské ry

Tab. 41 Státy jihovýchodní Asie

',,, rr'1.ir:.i
ostrormí stát jihoqýchodní Asie - roz|<Iádá se na desítkách tisíc ostrovů souostrol.Í
Velké Sundy, MaesunayaMoluky. KIndonésiitaképatřízápadníčástostrovaNová
Guinea (IrianJaya) s nejr,yšŠímr,rcholemstátu PuncakJaya 5o3o m. n. m.
Indonésie je největším ostrovním státem světa.
Přírodní poměry- powchvětŠiny ostror.r-r je hornatý- rozsáhlejŠíníŽinyjsou pouze
naostror,echSumatra{Sumatera) aBorneo (Iíalimantan). Naindonéslýchostrovech
je Častézemětřesení a sopečná činnost (r.Indor'résii je třetina činných sopek světa]
 ASIE
V
Sopečný materiál je základem velice úrodných pud. Podnebí indonéslých ostrovů je tropické, vthké,
monzunové. Průměrné ročnítploty vzduchu: 25-29"C. Monzuny pňnáŠejívelké mnoŽsM sráŽek:
15oo-3ooommročně.Naostrovechjehustásíťvodníchtoků-řelryjsoukrátkéavodné.6oo/oúzerníI<ry1í
vŽdyzelené tropické deštné lesy.
Nerostné bohatství -ýznatrnáloŽiska ropy, Ze[rního plynu a rud cínu, niklu a mědi.
obyvatelstvo - Indonésie je čtvrtou nejlidnatější zemí světa (po Čine' Indii a USA).
obyvatelstvoje rozmístěno nerorryroměrně _ najedné straněje hustě zďidněný ostrovJáva,kdeŽíje560/o
obywatelstva státu (Jáva patří k nejhustěji zďidněnyrn oblastem světa _ 8oo obyv. na 1 lcn2) a na druhé
straněje nezďidněné rmitrozemi ostrova Nová Guinea'
VětŠinaobyvatelŽijenavenkově, veměstechse soustřed'uje29o/opopulace. VIndonésiije 6 milionoqých
velkoměst (Jakarta' Surabaya, Bandung' Medan, Semarang, Pďembang).
Národnostní skladba obyvatelstva je velice pestrá - v Indonésii Žije více neŽ 150 národů _ nejpočetnějŠí
jsou Javánci, Sundové a Mďajci. Početnou menŠinu tvoří Cíňané.
Hlarrním náboŽenstvím obyvatelstva je islám (islám vyznává 89 % obyvatelstva), dďŠínáboŽenství:
křesťanské, hinduistické a buddhistické.
Hospodrářství-rozvojovýagrárnístátsvýznamn1fonnerostnýmbohatstvímarozvíjejícímseprůmyslem.
Zemědělství zaměstnává téměř polovinu ekonorniclry činnéhoob5rv.atelstva státu. V zemědělství
dominuje rostlinná qiroba. 50 o/o orné půdyje uměle zavlaŽováno. Hlarmí zemědělskou oblastí je ostrov
Jáva (obdělává se 75o/op|oclly ostrova). Terasovitá ýŽová pole se rozkládajívysoko do svahů sopečných
pohoří. Pěstované plodiny: ÚŽe(46'2rr:1l. t. vr. 1995-3. místo nasvětě), kukuřice, kasava, batáty, fazo|e,
sója a tropické ovoce. Pro export se pěstuje kaučukormík, kávormík, čajovník,pďma olejná (vyvoz
pďmového oleje)' pďma kokosová (výroz kopry). Kopra = SuŠenýendosperm kokosových ořechů.
Živočišnáwýroba má druhořadý ýznalrn_ chov skotu akoz. Významný rybolov.
V průmyslu převaŽuje téŽba a prvotní úprava surovin.
Pnirnysl těŽební - světově významnáje těŽba ropy, zemního plynu (8. místo na světě) a těŽba rud cínu
(2. místonasvětě)aniklu (4. místonasvětě). Dale se těŽíbauxit, fosfátyasolí. Chemiclýprůmysl {'4ýroba
gumy, hnojiv)' petrochemie' barelmá metďurgie, úpravárenství rud. Nově se rozvinula ýroba
elektroniclých komponentů. Tradičnímiprůmyslor4ýrni oboryjsou: průmysl potravinářský a průmysl
textilní.
Indonésie byla v minulosti nizozemskou kolonÍ. Samostatný stát _ republika Irrdonésie - r,znikl
v r. 1949. Indonésie seadministrati'rně členína 24 provinciÍ, dvě autonomní oblasti a metropolitní oblast
hla'rního města. HlarrníměstoJakarta (Djakarta)je politické ahospodářské středisko státu. Jakartaleá
na západě ostrova Jár,y u Jávského moře. V aglomeraci hlavního města Žije t3 mil. obyvatel.
V r. 1976 Indonésie protiprárrně okupovďa býďou portugďskou kolonii - Východní Timor a z anekto-
vaného územísivytvořila svoji provincii. Po okupacivzniklo naVýchodnímTimoru hnutÍzanezávislost.
V r. 1999 se na Východním Timoru uskutečnilo pod patronací OSN referendum, v němŽ se větŠina
obyvatel vyslovila pro nezávislost. V r. 2ooo indonéská vojska opustila okupované :uz-erni.

4.5.6 CENTRÁLNÍ evÝcnoDNÍ ASIE

Centrální a qýchodní Asie (11,8 mil' lcn2; tvoň různorodý celek' kteý zahrnuje územícentrátní Asie
(Mongolsko a západni Čína)a územíwýchodní Asie (východní Čína,Korejslý poloostrov, Japonské
ostrovy a ostrov Tchaj -wan (Tďwan)).
Povrch centrální Asie tvoň v Mongolsku náhorní ploŠina (stř' nadmořská qýŠka1oo0-15oo m. n. m.)
a poušťGobi, v západni Číněbezodtoké pánve: Tarimská (s pouští Takla Makan) a DŽungarská, dále
TibetskánáhorníploŠina (stř. nadmořskávýška4ooo-5ooo m. n. m.) avelehorskápásma:Tchien-Šan
(Ťan-šan), Kchun-lun, Transhimalaj a Himrílaj s nejvyŠŠíhorou světa Mount Everest 8848 m. n. m. na
hranicích Činy a Nepálu. NejníŽe poloŽeným místem oblasti je Turfanská proláttlina -154 m.
Východní Ásii vyplnují vysočiny střední Číny,dvě rozsátrlé rúŽxty: MandŽuská a Velká čínskárúžftla,
horna!ý Korejský poloostrov omýaný Japons\ýrn a Žturylrl mořem Tichého oceánu, ostrormí stát
Japonsko' kteý se rozkládá na hornatych ostrovech s bohatou sopečnou a seizmickou činnostía ostrov
Tchai-wan(Tďwan)oddělenýodpevninyTchajwans}ýmpn-rli.r'em' ZápadniČástcentráIníavýchodníAsie
je bezodtoková (řeky se vlévajído jezer, nebo končí1r poušti - např' řeka Tarim). Východ oblasti je
.
85
 ZEMĚPIS V KoSTCE
V
odvodňovánňčnímisystémyvellýchřek_HuangHe(ŽI}tářeka),ChangJiang(Jang-C'-tianE'
se vlévajÍdo Tichého oceánu.
VětŠina peminského územíje v ser,erním mírnémpodnebném pásu, jiŽněji poloŽené ob.'.-
v podnebí subtropickém a nejjiŽnějŠíčást územíje v pásu tropickém. V horách je drsné r'ryso.' -

podnebí. Západ oblasti má extrémě mitrozemské kima a na východě je podnebí morrzunové.

Nerostné bohatství oblasti je velké - zásoby uhlí (CÍna. Korejs\ý poloostrol,), ropy, Železnych r.
baremých kovů a kaolinu.
Vcentrální avýchodníAsii Žije 1,4 mld. obyvatel'
oby'vatelstvo je rozmístěno neror,rroměrně' Nejméně jsou osídleny horské a pouŠtnÍoblati Mo:... .
azápadniČíny(2-3 obyv. na 1 km,). NíŽinyna dolních tocích Čínslýchřekjsou přelidněny (vÍce l.. ' .
obyw. na 1 km1' Podstatná část ob5,'vatlstva oblasti Žije navenkově (nej'"yŠŠípočetvenkovského oL."- .
stvajevČíné73o/oobl-.).Nejr,yšŠíurbanizacejevKorejskérepublice(veměstechŽ1jeviceneŽS1: . '
avJaonsku (ve městech Žije 77 o/o obyv.),
Nejr,yšŠíprůměrný roČnípňrůstek obyvatelstva je v Číne16-17 mil. obyw.).
Národnostní sloŽení ob1ruatelstva je pestré. Počtem ýrazné dominují Čínané(nejpočetnějŠínár- '
světě - asi 1 mld. osob), Japonci (123 mil.) a Korejci (65 mil').
Hlarmí náboŽensM centrální a východní Asie: taoismus a konfucianismus (v Činc) a šintoism"*s
(vJaponsku).
.:
Jedinýrn ekonomickyvyspělýrn státem oblastijeJaponsko, které se řadí k ekonomicky nejr,yspě1e -".
státům světa. Ke středně rozvinutým státům patň nově industializované zerné - tzv. .asijštítygn-
(draci): Korejská republika a Taiwan. (,Ásijslry tygr.. Hongkong Se stalv r. 1997 součástí Cíny).
Korej ská republika _j ako j ediný ,,asij slqi ýgr.. rozvíj í hutnictví a těŽké stroj írenství(r,yuŽívá zásob kvďlrr ..:
'

:uhfíaŽelezné rudy), ďekhlarrnímproduktůmzeměpatňautomobily' elektronika, optikaatextilnívírob..

Taiwan (parlamentní republika' kteráje formálně proúncií Číny)- nově industňďLzovanázemě, r'e k:l.::
je hlaním průmysloqýrn odvětvím lehlý průmysl (předevŠímelektrotechnic!ý). V posledním dese ti...'
se Taiwan dostává mezi přední světové producenff počÍtačovétechniky. K rozvojov.ým agrárně
průmysloqým zemím patň Mongolsko, Korejská lidově demokratická republika a Čína.
VětŠina obywatel centrálnÍ a východní Asie je zaměstnána v zemědělství, které je zvláŠtě v centrální A...'
značnézaostalé. Interrzivní zemědělská vý'roba je rozvinuta především v Japonsku. V zemědělsr.:
dominuje rostlinná wýroba. ZáL<ladni plodinou celé oblasti jsou obiloviny, předevŠímqýŽe, pŠeníc:
a kukuňce. Významné je také pěstování brambor, sója, podzemnice olejné a cukrové třtiny. Pro vý',g2 5-
hlarmě pěstuje bavlník, čajor,rrík a tabák.
Rozsáhlá je Živočišnáýroba - v centrální Asii převaŽuje extenzirmí chov ovcí' koz a velbloudů, na
Tibetské náhorní ploŠině se chovájak domácí ave východníAsiije nejvýznamnějŠíchovprasat a drůbeŽe
Na pobřeŽí Tichého oceánu a zvláŠtě na japonslých ostrovech je významný rybolov.
Pnirrryslová wýloba ČÍny'Korejské lidově demokratické republiky a Mongolska je zaměřena předevŠím
na těŽbu surovin, hutnictví a strojírenství. Nově industrializovanézem.é (Korejská republika aTaiwan) se
specializují předevŠím na elektrotechniku, přesnou mechaniku a na výrobu spotřebního zboŽí (textilnÍ
kancelářské potřeby, hračky atd.). NejrozsáhlejŠíprůmyslová výoba je v Japonsku (vyspělé
"l..obky'
hutnictví, energetika, strojírenství,Špičkováelektronika, moderní chemiclý průmysl - výroba plastů.
výroba cementu, výroba papíru atd.).

Rozloha Počet obyv Htavní město Hlavní vyvážené produkty

Zerrlré
(mil.)
(tis. km2)
Čína(bezTaiwanu) 9512,9 L227,7 Peking (Beijing) zemědělské lýrobky, nerostné surovÍny' oděr,y
LIaponsKo 377,8 't9/. R Tokio (TÓkjÓ} stroje, elektronika, auta, lodě, kovy
Korejská LDR r20,5 t?( Pchjon$ang qýrobkykovoprůmyslu, nerostne suroviny
Korejská republika 99.2 Soul stroje, elektronika, auta, obuv, textil
Mongolsko 1566.5 .)Á ulanDatar' koncentráty rud. vlna, kůŽe. maso
I arwan JO. I 2r,7 Taibei (Tchaipei) počítače'te rádia, texti]ni zboŽi

Tab 42 Staty centratn 2 .'.:.:ini Asie

A
86
 v
Voblasti centrální avýchodníAsie existor-ala réméřaz do konce 2o. stoletívedle samostatných států dvě
závisláuzerní:britské závísléúzemíHongkongaP9ÉugďskézávisléúzemíMacao.obězávisláúzemí
přeŠlanazákladěpředchozíchsmluvpodsprár-ouCín1.-Hongkongvr. 1997aMacaovr. l999.

ČÍlva(Čínskálidová repubtika)
Státcentrální avýchodnÍAsie prip obteŽiŽLutého,VýchodočínskéhoaJihočínského
moře.
ČÍnajenejlidnatější zerní světa (1,2 mld. obyv.) a rozlohou 9.5 mil. km2 je 3. nej-
většízemí světa (po Rusku a Kanadě).
Přírodní poměry-porrrch ČínyjepřeváŽně hornaty, térnéÍ7oo/oplochyleŽívevýŠce
nad 1 ooO m. n. m., (níŽiny zaujímajíj en l o o/o rozlohy státu).
Na západě Číny'"ybíhají z Pamíru velehorská pásma Tchien-Šanu (Ťan-Šanu)'
Kchuň-lunu, KarákoramuTranshimálaje aHimálaje (s nejvyŠŠíhorousvěta Mount
Everestem 8848 m. n. m.' nahranicích ČínyaNepálu). Najihozápadě státujerozsáhláTibetskánáhorní
pioŠina(stř. nadmořskávýŠka 4ooo-5ooo m. n. m.), na severozápadějosu bezodtoké pánveTarimská (s
pouŠtíTakla-Makan) a Džungarská pánev a na Severu je pouŠťGobi. od západw k východu se území
sniŽu;e do pahorkatin a níŽiň se sprašemi. Středem východní Čínyprobíhá rormoběŽkor,1rn směrem
potrori Čcrrin-ling-Šan,kteréjevýznamnýrnklimatickýrn předělem-na sever od tohoto pohoň převládá
podnebí severního mírného pásu a najih je podnebí subtropické.
(třetina
Rieni siť Číny3enero'u,noměrně v1w.inutá _ na západé státu jsou rozsáhlé bezodtokové oblasti
územíČíny), \.ýchodní územístátu státuje odvodňóváno doTichého oceánu. NejvětŠířekou Čínyje Chang
Jiang (Jang-c-tiang) - námořnÍ lodě mohou plout po této řece aŽ do Wuhanu. Huan$ He (ŽhJtá reka)-je
druh-ou nejáelsí řekou Činy. Žtutezbarvení řákyj e Žpůsobeno sprašovými
plaveninarni (řeka ročně unáŠÍ
600 mil. m3 mateňálu).
státu leŽí v pásu
IJzerníČínyleŽí ve třech podnebných pásech: mírném, subtropickém a nejjiŽnějŠíčást
tropickéň' Východní Činamavhké monzunové podnebíazápadniČínamásuché kontinenťálníklima.
Ve velehoráchje drsné horské podnebí.
Vegetaceje různorodá-nazápdě státupřevládápouŠtní astepnírostlinstvo, naseverovýchoděje
sibiřská
tajga' kteiásměremkjihu přéchazívleiymírnéňopásu anajihu zeměje subtropickáatropickávegetace.
Nerostnébohatství-v Číně;souvelkézásobyčerného uhlí' ropy azemního pýnu, bohatáloŽiskaŽelezné
rudy a rrd wolframu, antimonu a manganu.
obyvatelstvo-Čínajenejtidnatějšístátsnejpoěetnějšímnárodemnasvětě:činane (cnanové) tvoří
znakové
92 o/o obyvatel státri. Čins\ýiazyk má mnoho dialektů, ale vŠichniČinane pouŽívajístejné
pi"*o. v-Či.'e Ž1je 51mensinoq7ch etnik - např.: Čuangové,Ujguři, Mongolové, Tibeťané aj.
v Číne;souvelké pňrůstky obyvatelstva {průměrný ričnípňrůstek je 17 mil. obw'). Vládní populační
politikáje restrikti'"lrrí, snahy o sníŽeníporodnosti jsou úspěŠnéjen částečně.
o/o obyv. (nejúce
oby'vatelstvo je rozmístěno nero'u.rroměrně - ve východní, monzunové části státu Žije 97
j sol zahdněný pobřeŽní níŽiny a delty řek) a téměř liduprázdné
jsou velehorské a pouŠtníoblasti západní
Činy.
Ve městech Žije27 o/o ob1w' (31 městmáúce neŽ 1 mil' obyvatel).
(asi
NáboŽenství: asi 58 7o obyv. jebezvyznání,hlar,ním náboŽenstvím je taoismus a konfucianismus
30 % obyv.
Hospodářství - rozvojový agrárně průmysloqý stát s vellými místnÍmi rozdíly: pňmořslý
pás východní
Číny pÍevládázaostďé zemědělství.
Činýmauroveň středíe ioňnuté průmýstovézerneave'u'rritrozemí
Zemědělství zaměstnáv ál}o/oekonomicky akti."rrích obywatel státu. V zemědělsM dominuje rostlinná
pšenice
qýroba. Základníplodinoujsou obiloviny. Nejúce se pěstu3e ryŽe (188 mil. t. - 1. místo nasvětě),
(1O1 mil. t. - 1. mÍsto na švětě) akukůrice (95 mil' t. _2. místo nasvětě). DalŠívýznamné plodiny:
brambory' batáty, sÓja' cukrová trtina, čajormík,tabák a o\Ioce.
na světě) a drůbeŽe
Živoěišná wýroba - ve východní Cíně je interrzívníghg1r praSat(37 L mil' ks - 1. místo
zápaáníČást země ser,yuŽívá kpastevectví ovcí, koní'
(2,4Inld,'ks - l. misto na světě) . Suchá a hornatá
velbloudů a v Tibetu jaků.
Čínamá největŠín'bolol, na světě (17,5 mil. t. v r. 1993).

87
^,
 ZEMĚPIS KO STC E
V
Průmysl - nejúce je rozvinut těŽký prumysl, kteý vytlŽivá rozsáhlou suroúnovou základnu. Hlarmím
průmysloqýrn odvětvímje průmyst téŽebni (třeba černéhouhlí, ropy, Zeilrního p\rnu a rud kovů: Že|eza,
cínu, antimonu a wolframu) a hutnictví (Čínapatrí k největŠímproducentůrnŽeleza a oceli na světě).
Strojírenstvíse orientuje navýrobu dorpar'rríchprostředků (nákladní auta, motocyklyakola). Rozvíjíse
průmysl elektrotechnictqi a průmysl chemic\ý. Tradičníprůmyslovéobory: průmysltextilnÍ (1' místo ve
světě ve výrobě bavlněných látek) a průmysl poravináŤsk5Í ( 1 . místo ve světě v produkci vepřového masa).
Čínajesociďistickou lidovou rpublikou. Vedoucí politickou silou ve státě je Komunistická strana Číny'
Čínase administratilrně členína22 provincií, 5 autonomních oblastí a 3 samosprávná města. (Tďwan
je ČínoupovaŽován za23 proincií - fakticlry je však nezávislým státem).
Hlarmí město ČínyiePeking (Beijing)' V aglomeraci hla''rního města áje 1o,8 mil. obyv. Významnou
historickou dominantou Pekingu j etzt, ,,Z'akázané město.. s císaŤslým pďácem
Vr. 1951čínskávojskaobsadilaTibet(tímseTibetstďautonomníoblastíČíny)-odtédobyTibetbojuje
za samostatnost. V r. 1959 v Tibetu proběhlo rozsátrlé povstání, které bylo krvavě potlačeno. NejvyšŠí
tibets\ý představitel, dalajlríma' odeŠel do exilu.
od druhé poloúny 70,Iet 20' stol. se v Číněprosazuje politika reforem národního hospodářsM. Byly
rr;rtvořeny tzv. ,,zrrláštní ekonomické zóny,, a ,,otevřené přístavy... V těchto oblastech platí zahraniční
investoři nŽšídaně, vyrrzívajílemou pracormí sílu a dovozavyvoz je osvobozen od cla. Ve,,zvláŠtních
ekonomiclq/ch zónách,. se soustředují prumyslová odvětví náročná na počet pracormích sil. Zvláštní
ekonomické zóny aotevřené pňstavy se stďy hlarrními exportními oblastmi Číny.
Japorsro (Japonské císďství)
Ostrorrní státvýchodníAsie v severozápadní částiTichého oceánu. Japonsko tvoň
,--;é, více neŽ6900 ostrovů aostrůvků táhnoucích sevdélce asi 35oo krnpodélqýchodo-
asijského pobteŽí' NejvětŠíjaponskéostrovy: HonŠú,Kokkaidó, KjúŠú a Šikoku.

) Přírodnípolnéty_z.eměsvelkouvertikďníčlenitostí-zhrubaBoo/oúzerníJaponska
,b,
tvoň hory a vysočiny, rozsáhlejŠíníŽiny jsou povze pň pobřeŽí. Japonsko je země.
ť::/fi"+ třesnou a sopečnou oblastí (průměrně 7o0o seizmic\ých otřesů ročně, 54 činných
sopek' hojné vyvěry plynů a termálních pramenů)' Nejryššíhorou zerné je sopka
FudŽisan 3776rn.n.m,
Japonské řelry pnrdce stékajík moři, jsou krátké a vodné'
Podnebí monzunové, na severu mírné'najihu subtropické - je ovlivňováno mořsými proudy. Severje
ochlazovánstudenýmproudemOjaŠioajihjeoteplovánteplýmproudemKurošio'VětšinusráŽekpřináŠí
letnímonzun, zimnímonzunpňcháztzasijsképelrniny, ochlazujeJaponsko apňnáŠíisníh.Tajfunyjsou
častézejména na podzim. Na rozdíl od většiny vyspělých zemí Japonsko si zachovďo lesní bohatství -
66 o/o :úzernni státu je zďesněno. Na Severu rostou jehličnatéa smíŠenélesy. Subtropická vegetace
vŽdyzelených lesů je rozšířenavjiŽní části Japonska fiiŽně od 37o severní zeměpisné Šířky).
Nerostnébohatstvíje mďé -větŠíqiznammajízdrojezemníhoplynu, stavebních a keramiclýchmate-
riďů.
ob5rvatelstvo _ Japonsko je národnostně homogenní stát - 99,4 obyv' tvoří Japonci' národnostní
menŠiny:Korejci a Činane (necelý 1 mil. obyv.). Střední délka života mužů77 |et aŽern 83 let je nej-
rryššína světě. VJaponsku je velmi Ínzkákojenecká úmrtnost - pouze 4o/oo,
obyvatelstvojenerormoměrněrozrnístěno-nejvíce lidíse soustřed'ujenapobřeŽívevellýchaglomeracích
a konurbacích, zatímco hornaté rmitrozemí je téměř liduprázdné! Ve městech Žije 77 o/o popw|ace
( 1 1 milionoqých velkoměst). Tň největšíkonurbace: Tokio - Jokohama, Ósaka _ Kóbe - Kjóto a Nagoja-

Gifu tvoří dohromady megalopolis Tókajdó, ve kterém Žije52 mil. obyv. (42o/o ob1ru. státu).
NáboŽenství:větŠinaob1ruatelstvalyznávášintoismus (4o7o)abuddhismus (38%), menŠinakřesťanství.
Japonská kulturabylavminulosti vzavtená, v současnédobě pňjímázápadnícivilizačníÍdeje i tradice.
VJaponsku neexistuje ne$ramotnost-vellý dttaz se klade navzdělání'
Hospodářství-vyspělýprůmyslovězemědělslýstátzávislýnadovozuvětŠinysurovin.Významnýsvětoqý
v.yvozce kapitálu, investic a nejmoderněj Šíchtechnologií.
Japonsko svýrn hospodářskýrr potenciálem zaujímá druhé místo na světě (po USA).
Průmyslová wýroba je rozsáhlá a komplo<ní. Ve vŠech průmyslor4ých oborech se vyuŽívá moderní
technologie. Hlarmí průmyslovéobory: hutnictú (největšívýrobce Železaaocelina světě), strojírenstú_
A88
 ASIE
V
největŠÍ'qýrobce lodí a osobních automobilů (Nissan' Toyota, Honda, Mazda) na světě, elektronika -
počítače,televizory, videopřehrávače' magnetofon-v, rádia (Sony, Hitachi, Toshiba) a hodÍnky (Seiko)'
fototechnika _'"1roba fotoaparátů a kopírek (Minoita, Fuj i, olympus) .
EnergetikajezvětŠíčástiodkázánanadováŽeníprirnárníchzdrojů (ropyauhlí). Japonskoje 4. největší
qýrobce elektřiny na světě. 25% elektňny se vyrábí vjaderných elektrárnách. Základem chemického
průmyslu je petrochemie. Textilní průmysl je zastoupen předevŠímbavlrrářsMm a výrobou umělého
hedvábí. Vyspělý je průmysl potravinářský, sklářský, keramický a papírenský (ve qfoobě papíru 2'
místo na světě).
Zemědělství - vysoce produktirmí _ na mďé ploŠeorné půdy ( 1 l ,8 % plochy státu) dosahuje japonské
zemědělsM r,ysokých hektaroých qinosů (mechanizace, chemizace, 69 o/o orné půdyje uměle zavlaŽo-
váno).
Zemědělská vlrroba zaněstnává 5,6 o/o ekonomicky aktivních obywatel státu.
Vzemědělství dominuje rostlinná výroba-hlar,rrí plodinouje ýŽe (nejvyŠšíhektarovéqinosyna světě),
dále pŠenice, brambory, batáty, sója, čajovník,tabák, chmel, ovoce (ve sklizni mandaňnek - 1. místo na
světě) avinná réva.
Živoěišná wýroba se zaměřuje hlar,ryrě na chov prasat, skotu a drůbeŽe.
Rybolov, chov ústfic a perlorodek - objemem úlovku ryb je Japonsko na druhém místě na světě {po
Čine). Ryby a mořské produkýjsou významnou součástístra'uyJaponců.
Doprava- ostrormí státJaponsko má nejvíce rozyinutou námořní dopravu_námořní obchodní loďstvo
23,7 mil. BRT (r. 1993 - 4. místo na světě)'
NejvětŠípňstavy: Kóbe, Chiba' Nagoja.
VJaponskujemimořádněhustáakvďitnísilniěníadrálniční síl,ZnárrlájevysokorychlostníŽelezniění
doprava (rychlovlak Hikari na trati Šinkansen dosahuje cestomí rychlosti přes 2oo Wnzahod.).
Kvďitní a výkonná je letecká doprava (po USA a Rusku nejqýkonnějŠÍ).Největšímjaponslým letiŠtěm
je tokijské letiŠtě Heneda. DaIŠÍvýznamná letiŠtě:Ósaka, Narita (tokijské letiště), Sapporo a Fukuoka'
Japonsko je konstituění monarchií. Hlavou státu je císař (symbolic\ý představitel státu). Forma
vlády: parlamentní demokracie.
Hlarmí město Japonska je Tokio (Tókjó) - v aglomeraci hlarmího města žije Il,7 mil. obyv. Tokio je poli.
tické, obchodní, finančnía kulturní centrum zerně.
Japonsko se podílelo na rozpoutánÍ druhé světové vď}cy, ve které utrpělo drtivou poráŽku. Po kapÍtulaci
vroce 1945JaponskoztratilovŠechnadobýáúzemí. NavÍcvítěznémocnostiUSAaSSSRobsadilyněkterá
japonskáúzemí.
USA obsadily japonské ostrovy okinawa a SSSR obsadit Kurilské ostroly. Spojené státy wátily ostrovy
okinawa Japonsku v r. 1972 a Sovětslý svaz si obsazené územíponechď (po r. 199l se Kurily stďy
součástíRuska). Japonci poŽadují nawácení čt5ř Kurils\ých ostrovů, které povaŽuji za své historické
:uzerrli a Rusové nawácení ostrovů odmítají.Územní spor mezi Japonskem a Ruskem není do současné
dobvwřeŠen.

??
 -.t\Ťffi* 5
AFRItíA
AÍrika - tozloha: 30,3 mil. kmz120,3 % tozlohy souše), pořet obyvatel: 750 miI. (1997} -12,8 % sYětové
populace. Průměrná hustota zalidnění25 obw. na 1 kmz.

Konónké os|rovy (šp.},

\
-ď
L.s

Guineo-Bisou

Sieno leode

;9
Togo

RovnÍkovúGuineo

Sv.Tomóš ,
Princůvoshov .
c
,. Zomibor
(ton.)

k^
Angolo
Sv. tleleno (brit.)

éu Mouriríus
a
R'éUnio;{t)

Svuipko

Obr. 13 Afrika

Aon
 AFR]KA
.š
EF

rozloha Poěet obyvat€l hlavní město stát rozloha počet obyvatel hlavni
(hm2) (milióny, (km2l (milióny, město
r997) 1997)

AlŽÍrsko 2 38I 747 toq ,\1Žr Libye r 759 540 5,6 Tripolis
Angolá 1 246 7oo 10,6 Luanda Madagaska 587 04t 14,1 Antánanarivo
Berrin Il2 622 Porto Novo Mďawi 1 l8 484 9,6 Lilongwe
Botswana 58f 73O Gaborone Ma.li L 240 L92 9,9 Bamako
Burkina Faso 2742OO 10,9 Ouagadougou Maoko 454 730 30,4 Rabat
Burundi 27 a34 o,t Bujumbura Mauricius 2 040 r,l Port I-ouis
Cóte d.Ivoire 322 464 r5,o Yamoussoukro Mauretánie r o25 520 2.4 Nouakchott
{PobřeŽí Slonoviny) Mosambik 801 590 18,2 Maputo

Čad 1 284 ooo 7n NDjamena Namibie 824295 I,7 Windhock

DŽibutsko 232oo o,43 Dábuti Niger 1 266 995 s,5 Niamey
Esrpt 1 OOI 449 64,8 Káhira Nigérie 923768 107.1 Abuja
Eritrea 117 600 3,6 Asmera Rovniková Guinea 28 o51 o,44 Mďabo
Etiopie I l3O 139 58,7 Addis Abeba Rwanda 26 338 7,7 Kigďi
Gatron 267 667 1,2 Libreville Senegal lgi 722 g,4 Dakar
Gambie 11 295 1.) Banjul Seychely 455 O,O8 Victoria
Ghana 238 533 18, r Accra Sierra Leone 71 74O 4,9 Freetown
Guinea 245a57 7,4 Conakry Somďsko 637 657 9,9 Mogadišo
GuiÍIea.Bissau 36 125 Bissau Středoařická rep. a2zsa4 3.3 Bmgui
Jihoafrická rep. ) 223 2o1 42,3 Pretoria Súdán 2505 813 32'6 Chartúm
Kamerun 475 442 Yaoundé Sv.Tomáš aPriřIcůvoŠtŤov964 o'15 SáoTomé
Kapvedry 4 033 o,40 PI.áiA Svazijsko L7 364 1,o Mbabane
Keňa 582 646 28,8 Naimbi Tanzanie 942 aOO 29,5 Dodoma
Komory 1862 o,59 Morom Togo 56 785 4.7 llmé
Kongo 342 OOO 2,6 BrazzavilTe Tunisko 163 610 , , 9,2 Tunis
Kongo (Z-air) 2 344 Aa5 474 I(inshasa Uganda 24a o38 20,6 Kampďa
l,esotho 30 355 2,O Maseru Zambie 752 614 9,3 Lusaka
Libérie 1r1 369 Monroúa Západní sahara 266 ooo.} o,22 El-Aaiún
Zimbabwe 39O 757 11.5 Harare
.}
ZápadÍý Sahara (Saharská arabská demokratická republika) _ územi obsazené Marokem. závisláúzeÍni: Svaťá Helena (britské závislé
území), Rémion {zámořs\l'depaÍtement Francie). Mayotte (územníspolečenstvíFrancie)'

Tab. 43 Afrika
-
přehled státť1 a závislých území

ffi.E Eharaltteristilra suětatílu

Afrika je svou rozlohou 30,3 mil. km, třetím nejr'ětším kontinentem (Po Asii a Americe). Světadíl byl
pojmenován podle rímsképrovincie Africa.
Afrika Se rozkládá převáŽně na východní polokoulr. po obou stranách ro'v.rríku - (pňbliŽně stejná
vzdálenost nejsevernějŠíhoa nejjiŽnějŠíhobodu S\.ětadílu od rorníku).
Afrika je oddělena od Ewopy Gibraltarsk1rn pruli\-em (1+ km širohEn) a s ASií SouViSí Suezskou Šíjí
(12o km dlouhou). Afrikaje omýVána na Západě Ar]anrs}írn a na rýchodě Indic\fon oceánem. PobřeŽí
Alriky (asi 28 ooo km dlouhé) je málo členité,má poL'Z e ...el}ré záiry (Guinejslqý v Atlantském oceánu
aVelkou aMalou Syrtuve Středozemnímmoň)' Nejr'ěrŠtl: ]iooStro\'emje Somáls\ýpoloostrov (rozloha:
850 oo0 kIrL\. Z ostrovů v}miká Madagaskar (.| nel., ě:Š: :s::or' na SVětě)' Největší ďrická Souostroví:
Kanárské a Kapverdské ostroly vAtlantském oceá...l a --':assa;enlr- r' Indickém oceánu'

.
 ZEMĚPlS V KosTcE
v
Název Rozloha Nrízev Rozloha Název Rozloha
v km2 v km2 v km2
Madagaskar 586 588 Mauricius 1 865 i. de Djerba (Jarbah) 1 050
Suqutrá (Sokotra) 3 579 Fuerteventura 1 722 Sáo Tiago 991
RéunÍon 2 510 Zarvťbas I 658 Pemba 984
Bioko 2 0t7 Gran Canaria L 376 L,'Al1IAK l\EDTT 900
Tenerife L 946 Niazidia (Gde. Comore) 1 148 Sáo Tomeé 836

Tab, 43 Největší africké ostrovy

Krajní body africké pevniny:

Nej severněj Šímbodem j e Bílý mys {37 " 2 L, S. Š.),
nejj iŽněj Šímbodem j e Stře1kový mys (34 " 52, s. Š.),
nejzápadnějŠímbodem je7.,eLený rnys (17"38, z' d.) a
nejvýchodnějŠímbodem je mys Ras Hďún (51.23, v. d.).

5.2 Příroilní poměra

Povrch - základem geologické stavby Afriky je Africký štít(pevnins\ý Štíttvořený předkambric\foni
horninami)' kteý byl během geologického lyvoje rozlámán a zprohýbán v rozsáhlé pánve a klenby.
K Africkému Štítuse na Severu pŤimyká hercynskoďpinslý horslý systém Atlasu a na jihu herc5ms\ý
systém Kapslých hor. Ve třetihorách doŠlo ve východní Africe k siln1fon tektoniclryrn pohybům
doprovázeným sopečnou činností.Tektoniclými pohybyvznikl systém příkopoqých propadlin, rozsáhlé
lávovéplošiny(EtiopskávysoČina)aosamělésopečnékuŽely(KilimanďŽaro-Kilimanjaro).Východoďric\ý
pňkop j ez většíčásti vyplněn j ezery - Tanganj ika, Nyas a (Mďawi)'
VAfňce převaŽují náhorní plošiny a roviny, znichŽvystupují horské masÍvy, podíl níŽin je nejmenŠíze
vŠechsvětadílů. Průměmá nadmořskávýŠka světadíluje 75o m. Nejr,yššíhorouAfri}ryje Kilimandžáro
(Uhuru) 5895 m. n. m. NejníŽe poloŽeným místem světadílu je Assalská prolákIina _ 155 m (pod úror,ní
hladÍny světového oceánu).

Název {stát) Výška

vm
Kilimanj aro-Uhuru (Tanz. ) 5 895
Kirinyaga (Mt. Kenya, Keňa) 5 199
Kilimanj aro-Mawenzi (Tanz.) 5 149
Ngďiema /Margherita/
(Ugan.-Zair) 5 109
Ras Dashen (Etiopie) 4 620
Meru ffarp,.) 4 567
Buahit (Etiopie) 4 5LO
V. Karisimbi (Rwanda-Zair) 4 507
Talo (Etiopie) 4 4I3
Tab, 44 Nejvyššíhory Afríky

Vodstvo-ďrickéřelrymajÍvětŠinoouráztokůnáhorníchplošin,tvoňnamnohamístechpeřejeavodopá-
dy - mají velké zásoby vodní energie, ďe omezenou splarmost' NejdelŠíďrickou řekou je Nil (6 671 km)
- 2. nejdelŠířeka na sr.ětě. Nejr'odnějŠíďrickou řekou je Kongo {Zalre) - průměrný průtok
46 ooo m3lsec' Za térrito řekarni následuje Niger, ZatnbezL UbangÍ aj. Na Íece Zarnbezi jsou znárné
Viktoriinyvodopády.

AY1
 Y

Název Délka Povodí

vkm v kmz
Nilu /Nil/ {-Kagera, -Lurironza) O OZt 2 881 000
Congo /Zaire/ (-Luďaba) 4 835 3 822 000
Niger 4 160 2 092 000
Zarnbezi /Zarnbeze/ 2 660 1 450 000
Ubangi (-Uele, -Kibďi) 2 28o 773 000
Cassď /Kasai, lKwa/ 2 2oo 875 000
Shebele I 950
Al-bahr al-Azraq
/Modqi Nil/ (-Abay) 1 9oo 324 500
Volta (-Volta Noire) I 9OO 440 000
Orange /Oranje/ I 860 1 020 000
Tab. 45 Největši africké řeky

V polopouŠtnícha pouštních oblastech se vytvoňly sítě ňčníchkory't zvaných vádí {suché říčníkoryto
zaplňovanévodou pouze občasně _ po deŠtích)'např. Vádí Bej ď Kebir-v Libyl.
Většinavehic! afric\ýchjezerje tektonického původu: největŠíďrickéjezero-Viktoriinojezero (Ukere-
we) (68 8oo km,)anejhlubŠíjezeroTanganjika (Tarrganyika) _l47omhhrboké, dnojezeraíeŽí697 rnpod
úrormí hladiny světového oceánu - kryptodeprese. Tanganjikaje druhé nejhlubšíjezeronasvětě.
V suchých bezodtolých oblastech tvoňcích 35 o/o wzerniAfňky jsou mělká bezodtoká jezera, která mění
rozlohu podle ročníchobdobí - v době deŠťůse jejich rozloha zvětšuje (např. jezero Čadské)' Na severu
Afri\yjsou slanábezodtokájezera zvanášotty např. ŠottMelrhir, Šottď DŽarid aj.

Plocha Ma-im. Nadrn.

Název hloubka Ýýška
v km2 vm vm
L. Victoria/Ukerewe/ 68 800 t25 1 r34
L. Tanganjika 32 800 I 470 773
L. Nyasa (Malawi) 28 480 785 473
L. Chad (Čadskéj.) 12 000 5 244
L. Turkana - {Rudolfovo j.} I 560 404 375
Chott Melrhir t (ŠottMelrhir) 6 7o0 -30
Chott Djerid. (Šott ď DŽarid) 5 700 16
L. Albert 5 345 57 619
L. Mweru 4 920 18 9t7
Tana Havk 3 630 72 I 830
Tab. 46 Největší africká jezera (jezera označená - jsou slaná)

Podnebí -Afrika je nejteplejším světadílem_vAfrice jsou 4 podnebná pásma:

1) Rovníkový podnebný pás (ekvatoriální podnebný pás)
{-KonŽská pánev a pobřeŽí Guinejského zďir,rr)
Horké a vlhké podnebí - sráŽky mají bouřkoqi ráz.
2) Subekvatoriální podnebný pás - zasatruje k 15" s' š. a k 18. j. š. _ zaujímá asi l/3 územíAfri}ry.
\'lhké horké léto a teplá suchá zima'
3) ftopický podnebný pás - dvě pásma - na severní i jiŽní potokouli (podél obou obratníků)_ extrémně
suché podnebí. Vyvinuly se zde pouŠtníoblasti- na ser.erní polokouli největšípouŠťnaZemi-Salrara
(plocha asi 9 mil. km,). Na jiŽním okraji Sahar1' je polopouŠtnÍúzerníSahel, které se tiihne napňč
kontinentem od Senegďu po Somálsko. Rostltnsn.o suchÝch Sa\ran Sahelu je velmi řídké a pasoucí

A
 IEMÉ.PlS V KoSTCE
Y
se dobýek spase více rostlinstva neŽ zarok r1rroste _ dochá.zí k jevu zvanému přepásání. Přepásání
na okrajích Saharyvede k rozšiřování pouště (kjevu zvanému dezertiÍikace). RozŠiřovánímSahary
dochází k degradaci kraj iny.
Najiárí polokouli se v tropickém podnebném pásu vyvinula poušťNamib a polopoušť Kďahari.
4) Subtropický podnebný pás - dvě pásma - na severním a jiŽním okraji kontinentu. Pro subtropy je
pťrlznačnéhorké suché léto a mírná deŠtivá zima.
V tropickém pásu severní polokoule byly naměřeny nejvyššíteploty na světě (57,8"c E| Azizie
- Libye). NejniŽŠíteploty v Africe byly naměřeny v pohoň Atlas (- 15 " C). NejdeŠtivějŠímmístem Afrilry
je DebundŽav Kamerunu (10 5oo mm ročně). NejsušŠímmístemjeAsuánvEsrptě (o'5 mm ročně).

Rostlinstvo a živočišstvo
Rostlinstvo-vrormíkovémpodnebnémpásujsourozsáhlétropickédeštnélesy,vekteýchsevyslqftují
vzácné dřeviny-eben, mahagon aj. Tropické deštnélesytvořÍ nejčastěji tři stromovápatra- spodní patro
-křovinnýabylinnýpodrost, střednípatrotvořístromysezapojeqimikorunamianejvýŠerostouosamělé
vysoké stromy. Všechna stromová patrajsou propojena lianami. V subekvatoriálním podnebném pásu
jsou druhově méně bohaté světlé tropické lesy. Týo lesypřecházejívsuššíchoblastech do tramaných
savan (rozsátrlé trarmaté porosty s ostrůvlry stromů a keřů). T}pic\im stromem ďriclých savan je
baobab. V polopouŠtnícha pouŠtníchoblastech je rostlinstvo chudé a ňdké, převládají zde rostliny
efemerní a srúulenty. V zavodněných místech pouŠtívznikly oáay, ve kteých se pěstují předevŠím
datlovníky (pďmy z čeledi arekoúých). Sever a jih světadílu má rostlinstvo subtropické _vŽdyze|ené
suchomilné lesy, trnité křovinyave středomořské oblastijsou ýpické porostymacchie.
Živoěišstvo Afrikyje zastoupeno vel\fon mnoŽsMm druhů ijedinců' Bohatá na početjedinců je zvířena
savan. Pro savany jsou charakteristická početná stáda býloŽravců (antilopy, zebry, Žiraty'sloni aj.)
a mnoŽsMm Šelem(lvi, gepardi, hyeny, šakďi). DeŠtnéprďesy jsou bohaté na mnoŽství ŽivočiŠných
druhů. V konŽském prďese Žijí lidoopi (gorila, Šimpanz),kočkodanovitéopice a poloopice. T}rpic[ýrni
zástupciďrickéfaunyjsouhroŠi, nosoroŽci' krokodýlnils\ý, pŠtrosdvouprsliatd. V1ýrazrroupodříŠitvoří
ŽivočiŠstvomadagaskarské,charakteristickével\ýrnpočtemendemiti(tnnyzoŽravcibodlíni,lemuřiaj.).
Katastrofální úbytek africké lo'.rné zvěře sir,ynutitjejí ochranuv rezervacích (Krůgerůvnarodnípark aj.).
Nerostnébohatství_Afrikamávelkézásobynerostnýchsurovin. SaharskézetnéanuzremípriGuinejském
zd]ivumají velké zásoby ropy a zemního plynu. V severozápadní Afňce se dobývají fosfáty ajiŽní Afrika
rr5miká zásobami rud neŽelezných, vzácných a drahých kovů. V Jihoďrické republice jsou světově
ý ntarnrÁ nďeziŠtě diamantů.

5.3 0byuatelstuo
VAfrice Žije75o mil. obyv. {1997) _ I2'8 o/o světové populace. Afrikaje svou hustotou zďidnění 25 obyv.
na 1 km2 velmi řídce zďidněným světadílem. Neror,ryroměrnost osídleníje velmi vyranÁ při srorrná'rrí
hustoý zďidnění obyvatelstva v deltě Nilu (více neŽ 1ooo obyv. na 1 krn2) a hustoý obyvatelstva v poušt-
ních oblastech (méně neŽ 1 obyv. na 1 km2).
NejvětŠíhustotu zďidnění (}rromě mďých států) mají země: Rwanda (27o obyv. na 1 km2), Burundi
(zio obyv. na 1 km2) a Nigérie (12o obw' na 1 km2). NejniŽŠíhustota zďidnění _ 2 obyv. na 1 km2 je
v Namibii' Botswaně a Mauretánii.
NejlidnatějšímsťátemAfrilryjeNigérie(1o7,1milobyv.-vr. 1997),nadruhémmístějeEsrpt(64'8mil.
obyv.) a na třetím místě je Etiopie (58'7 mil. obw.)' Nejméně lidnaté jsou ostrormí země Seychely (8o tis.
obw.), SvaýTomአaPrincůvostrov (15O tis. obw.) a státnaďricképe',rnině Západní Sahara (Saharská
arabská demokratická republika) _ 22o tis. obyv. _ zerné s vellým nerostným bohatsMm - od r. 1975
okupovaná Marokem. Přesto, Že je vAfricenlzkámíra urbanizace (35 o/o,), jezde úce neŽ 2o milionových
velkoměst. Počet městského obyvatelstva se rychle zvyŠuje.
Afrika má ze všech světadílůnejrryššínotalitu (45 promite) a nejr1yššínrárůst poětu obyvatel (3 o/o).
V Africe jsou zastoupena všechna lidská plemena. NejrozŠířenějŠíje negroidní plemeno. Negroidní
obyvatelé (Súdánci, Bantuol.é) ájínajihodSaharyaŽponejjiŽnějŠíčástafrickéhokontinentu.Europoid.
ní plemeno ob]frrá severníAfriku (Arabové, Berbeň) avpřístarmíchměstech avJihoaírické republice Žijí
menšiny Ewopanů ' PňsluŠnícimongoloidního plem ene Ž4í na Madagaskaru (MďgaŠové) .

94'
 AFRIKA
Y
Národnostní a ja4ykové poměry v Africe jsou sloŽité. PočetnějŠíchnárodů' které mají více neŽ 1 mil.
obyvateljevícenež 1o0. VětšinanárodůmámenŠípočetpňslušníků' obywatelstvo hovolríasi 1ooojarylry
a mnoha dialekty' Ve většině zemí sloužík dorozumění mnohd'e i ve funkci úředního
- í-j..o4*"
francouzština, angličtina a portugalština.
obyvatelstvo severníAfri|<yvyznáváislámské náboženství. VseverovýchodníAíricejerozšířeno koptské
křesťanské náboŽenství. VětŠina černošskéhoobyvatelstva a Ewopané jsou mešťanc (katolíci'.nebo
protestanti]. V centrální Africe' jsou rozŠířenapřírodní náboženství(uctívánípředmětů, o nichŽ
se věň'
Že obsahují nadpřirozenou magickou sílu).
Vel\fun problémemAírikyje špatný zdravotní stav obyvatelstva. Nízká střední délka Života (52 let pro
rnuŽe a 54 |et pro Ženy) a vysoká kojenecká úmrtnost ukazatele nedostatečnézdravotní péče
- u nůl'e
Životní úrormě obywatelstva'
Velká část obyvatelstvaAfrilry trpí hladem a mnoŽstvím nemocí. Nejvíce rozšířenénemocijsou malárie
(parazitární onemocnění _ přenašečem malárie je komár rodu Anopheles) a spavá,,"*oč (parazitární
onemocnění člověka a miÍat - přenaŠečemonemocnění je moucha tse-tse). oblast stredni Afriky je
územím,kde je největšívýskyt osob nakaŽených virem HIV.

H.{ Hospodářstuí
Afrikajeekonomiclrynejméněrozvinuýmsvětadílem. Z53aÍric|<ýchsamostatnýchstátůjepouzejediná
země_Jihoďrickárepublika, kterápatřímezizeměhospodářskyrryspěté. oitatnízeňiru'szstatri)
náúežimezi zerné rozvojové aznich se 32 zemí řadí (podle statistilry oSN) k nejméně ro"zvinutým
?9*í* světa. NejniŽší hrubý domácí produkt (HDP) (méně než I2o USD) na 1 obyv.) rrykazují ,"Áe,
MosambÍk, Somiilsko, Etiopie a Eritrea.
Rozhodující sloŽkou ďrického hospodářství je zemědělství.

Zemědělství
V zemědělství je zaměstnáno asi 70 o/o ekonomiclry aktivního obyvatelstva Afriky. Zemědělství je
z velké
části zaostďé - naturáIní (zemědělská produkce je určena pro rolníky a jejich rodiny).
Dominuje rostlinná wýroba _ v drobných hospodářsMch se téměř nepouává mechanizace ani hnojil-.
V oblasti Savan a tropiclých lesů je rozŠířenoŽďárové zemědělství - rolrríci áskávají o..'o.. půd.,
lypálením (Žďářením) lesního porostu _ takto získaná půda se pěstoviáním rostlin
rychle iye erpavá a po
několika úrodách se musí nechat leŽet ladem.
Domorodá hospodářství se omezují na pěstování zákďdních plodin. Pěstují se obilniny (hlar,rrě proso'
méněkukuňce' pšeniceaqýŽe),luštěniny (hrách, čočka)ahlíznaté okopaniny(hlarrněmaniokabáuty,.
Moderní sektor zemědělství předstalrrjí i plantrížníhospodářství' kde se vyuŽívajímodernÍ pěstitelské
metody' zemědělské stroje, minerální hnojiva atd. Na plantáŽích se pěstují monokutturni plodiny,
hlalrrě pro lývoz _ nejčastěji poŽivatiny a pochutiny (kává, kakaové boný, poázemnice olejná' koieni
a;.).

Půdy celkem obdělávané Louky Lesy Nevhodné a

Světadíl
Zerně mil. ha půdy a pasMny nerryrrŽité půdy
v procentech celkové rozlohy
Afrika 2 96,3,7 5,5 3(},3 22,9 41,4
Súdán 237,6 5,4 46,3 18,6 29,7
Egvpt 99,5 2,5 o,o 97,5
Tab' 47 Využitípůdního fondu (1993)

^A
 ZEMĚPIS V KOSTCE
V
r-.:.^ l:t Osermí plocha Sklizeň Osemí plocha Sklizeň
svetaorl' -^-.:
zeme (mil. ha) (mir. r.)
Světadíl, země (mi1. ha) (mil. t.l
Afrika 8,8 L6,2 Afrika 7,2 15,9
Eg3rpt O,9 44 Egrpt 0,6 +,o

Jihoďrická republÍka 1.1 IR Nigérie I

'7 3,8
Madagaskar L,2 2,4
Tab. 48 PěstovánÍ pšenice (1994)
Tab 49 PéstovánÍ rýŽe (1994)

Živočišnáqýroba má druhořadý ýznarn' Stáda dobytka jsou v někteých zerních početná, ale chov
dobýka je velice primitir,rrí _ dobytek trpí nemocemi a podvýŽivou' Chov hospodářslg7ch zvíŤatrnári;zná
omezení _ chov skotu je lyloučen vŠudetam, kde je rozŠířenamoucha tse.tse přenáŠejÍcíSpavou nemoc
a na Severu A1ňky, v muslimslých oblastech neexistuj e z náboŽenslých důvodůchov prasat.
V suchých oblastech je rozŠířenchov ovcí, koz avelbloudů.
Veqýchodoafriclýchjezerechařekáchjeýznamnýrybolov. MořslýrybolovjerozŠířenhlal"něpribřezích
Maroka, Angoly a Jihoďrické republiky'

Skot Prasata Ovce

Světadíi Stav Světadí1 Stav SvětadÍ1 Stav
zeme fmil. ks) ZeÍne (mil. ks) ZeÍne {miI. ks)

Áfrika L9r2,2 Afrika 2L,L Afrika 208,8

Etiopie 29,5 Nigérie b,9 Jihoďrická rep. 29,r
Súdán 2r,7 Ďuoan 22,9
Nigérie 16,7 Etiopie 21,7
Tanzanie 13,4 AlŽírsko:. 17,8
Jihoďrická rep. 12,6 Maroko 15,6
Keňa 1 1,O Nigérie 14,5

Madagaskar 10,3 Somálsko 13,0

Mali 5,s Tunisko -1

Uganda 5,1 Burkina Faso 5,7

Tab. 50 Chov skotu, prasat a ovcí (1994)

Zemědělská qfooba africlých zemí se orientuje předevŠímna plantáŽní produkci. Z celosvětového

hlediska je nejvýznamnějŠípěstování kakaormíku (5o o/o světové sklizně kakaových bobů)' kávormíku
(2oo/o světové sklizně kár,y) a podzemnice olejné ÍIoo/o světové sklizně).

Průmysl
Afrika se podílína světové průmyslové produkci pouze necelýrni 2o/o'YiceneŽ40 o/o afrického průmyslu
se soustřeďuje vjediné hospodářskyr,yspělé africké zerni_v Jihoďrické republice. Poměrně rozsáhlý
je průmyst těžební. V severní Africe a při Guinejském zálir,rr je významnátéŽba ropy a zemního plynu
(Nigérie' Libye, AlŽírsko a Eg,pt). Téžbačernéhouhlí je vJihoafňcké republice. Významná je také téŽba
rudkovů-Železnáruda se těŽívJihoaírické republice, Libérii aMauretánii, měděnáruda se těŽívKongu
(Zaír) a Zarnb1t. Barrxit se těŽí v Ghaně a Guineji, technické diamanty v Kon$u (Zair), zlato. platina,
uranové rudy a k1enotnické diamanty se těŽí v Jihoafrické republice. Vellý ýznarn rná téŽba fostátů
v atlantslých zemích - hlar,rrě v Maroku aTunisku.
Bohatá loŽiska nerostů v Kongu (Zair) r,ytvoňla podmínlq'p.o rozsáhlý těŽební a hutní průmysl, ktery
je soustředěn do regionu Shaba (Katanga).
Rozsáhlý strojírenský průmysl má Jihoafrická republika {ri.roba automobilů, zeměděIss.ch a staveb-
ních strojů, zbraní atd.)'

A96
 AFRIKA
t.,.:.'

odvětví Zpracovatelského průmyslu se soustřeďují předevŠímna pobřeŽí V pňstarních městech. V řadě

afrických zemíje zastoupen textilní průmysl atéměřvevšech státechAfrilryje průmysl potravinr{řský.
VAfriceje rozvinutařemeslnáýroba (výrobatkaných' koŽených, dřevěných akor'otepec$chqírrobků)'
Energetika ďriclých zerni je vcelku slabá (s vyjimkou Jihoafrické republiky). VAírice jsou obrovské
hydroenergetické zdroje, ale jejich r'yuŽití je malé. NejvětŠÍhydroelektráLrny byly lybudovány na Nilu,
Zalnbezi a na řece Voltě.

TéŽba (v milionech tunJ

Oblasti, země
1937 1950 1970 1980 1990 1993
Svět 244 5.20 2 27o' 2 975 3 150 2977
Afrika 1 3 292 297 3L7 3o/2
Nigérie 54 ra4 91 94
Libye 160 88 66 65
ESrpt I 3 16 28 44 46
AlŽírsko o 47 47 57 35
Angola 2 16 24 25
Gabon 5 14 15

Tab. 51 Afrika produkce ropy (Země, které vytěžily v r, 1993 více neŽ 10 mit. t. ropy)
-

V1ýroba (mld. kWh) Podíl Podíl trrodukce

Oblasti, jaderných vodních na obyvatele
zerlré t937 1950 1980 1990 1993 elektráren elektráren r. 1993
r. 1993 (%) r. 1993 {o/o) (k!\&)
Svět 45'o 990 4224 11 802 1226'0 L7,7 19,4 2 238
Afrika 7 20 97 319 34() 2,1 14,8 5o7
Jihoafrická rep. 6 11 88 166 t76 o,5 4 433
ES,pt O 273947 18,1 833

Tab. 52 Afrika
- produkce e|ektřiny
(staty, které vyrobity v r' 1993 vice než 20 mtd. kWh)

oblasti' země tis. ks

Svět 34 27Ú
Afrika 275
Jihoďrická republika 22L
Tab. 53 Afrika
- výroba
(Státy,
osobních automobilů
které vyrobÍly v r' 1993 více
než 100 tis' osobních automobilŮ)

Afrikabylaaz do po1olir'rr.2O. století světadílem, kteýbylzvětŠíčástirozdělen nakolonÍe ewopskýchzemí

(Francie, Ve1ké Bnrá:r-ie ' Ponugďska. Španělska, Itálie a Belgie). Po druhé světové válce bývalé kolonie
postupně lyhiásih i-ie zar.islost, V současnédobě je vAfrice 53 nezávislých států. Jednotlivé země vŠak
nadále trpí náslecirl- k.lioniďismu. Hranice států byly v1''Lr'ořeny na začátkw koloniálniho období bez
pňhlédnuti k nárc j:-:.:im hledisků. Uzemně politická roztňŠtěnost zemí Atriky je pňčinou časých
občanslých r.á1ek
PřeviiŽnávětŠina s.......:.. r ludá. i kdyŽ některézernémajír.elkénerostné bohatství. VětŠinaAfričanůŽije
na venkor'ě. \- rn:: -:.... .:.- ..:snicích dosud pÍeŽívákmenol'é zrlzeni'

A
 ZEMÉPlS V KoSTcE
V
Pňrodní podmínky (zvláŠtě nedostatekvody) umoŽňují obdělávání půdy pouze na\o/o plochy světadílu.
Nedostatik potravin je pŤíČinouhladomorů, které nejčastěji postihují země Sahelu'

5.5 0blasti AÍrilty

V Afňce je 53 nezávis1ých států, 3 nezáúslá izemi (Rěunion, Mayotte, Sv. Helena) a bÝvďá španělská
(Ceuta
kolonie Západni Sahara _ wzemi obsazené Marokem. Kanárské ostrovy a 2 města v Maroku
Španělska, ostrov Madeira je součástíPorbugďska a ostrw Sokotra je součástí
"ss součástí
a Melilla)jáou
Jemenu. .t.i"tq7"tr států má přímořskou polohu a 15 zemí je vnitrozem?lrycrr (Botswana, Brukina
řá"., s'''"Ji' Č"á, Etiopie' t,esóttro, Malawi, Mďi, Niger, Rwanda, Středoďrickárepublika, Svazijsko,
Uganda, Zarnbíe a Zimbabwe).
Z 53 samostatných státůje 5o republik a 3 monarchie (Maroko, I,esotho a Svazijsko).
Afrika se nejčastěji ělení na 5 regionů (oblastí):
(Nazory geogrďů na členěníAfril1y nejsou jednotné).
1) Severní Afrika - 7 samostatných států aZápadníSatrara - uzerni obsazené Marokem.
(AlŽírsko, Egypt, Libye, Marokb, Mauretiínie, Súdán, Tunisko a okupovanéúzemíZápadníSahara).
2) ZápadníAfrika- 15 států.
(Benin, BurkinaFaso, Cóte d'Ivoire, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Kapverdy, Libérie' Mďi'
Niger' Nigérie, Senegď' Sierra [,eone, Togo).
3) Centrrální Afrika- 8 států.
(Čad, Gabon, Kamerun, Kongo, Kongo (Zalr), Rovníková Guinea, Středoďrická republika, Svaty
TomáŠ).
4) východníAfrika- 9 států.
(Éurundi, DŽibutsko, Eritrea' Etiopie, Keňa, Rwanda, SomáLlsko, Tanzánie, Uganda).
5) JiŽníAfrika- 14 států.
(Angola, Botswana, Jihoďrickárepublika, Komory,I-esotho, Madagaskar, Mďawi' Mauricius, Mosam-
bik, Namibie, Seychely, Svazij sko, Zatnbie, Zimbabwe)'

Obr. 14 Oblasti Afriky

A
98
 i=i (A
V
5.5.1 SEVERIIIAFRIIíA
oblast severní AÍriky se rozkládá na územío roz|oze 9,5 mil. km2 (téměř l/3 ďrického kontinentu).
SeverníAfrika zahrnujeizerní, které se rozl<]ádá od Atlantského oceánu nazápadé po pobřeŽí Rudého
moře navýchodě. Severní hranici územÍh.oň pobřeá Stredozemního moře ajih oblasti zablráSahara.
PřeváŽnou část oblasti zaujírnajíploŠinya rozsáhlé bezodtoké sníŽeniny. Severozápad územíjehornaý
- nejvyŠšíchvýŠekdosahuje pohoň VysolýAtlas horou DŽabalTubkď 4 L65 m. n. m. NejnŽe poloŽené
místo oblasti je Kottarská proláklina (_133 m). Na Sahare převaŽují pouště kamenité (hamady)
aštěrkovité(seriry) -písečnépouště (egy) zaujímajípouze asi 1/5 celkové plochySahary.
Podnebínaseveruoblastijesubtropické, středomořské (sráŽkyvzimě), najihusuché, horké. NaSahaře
ročnísráŽky větŠinou nepřesahují 5o mm. Týpické jsou velké vykyvy teplot mezi dnem a nocí (vyky\y
mohoubýt25"_35.C). Vletních měsících se půdnípowch naSahařezaÍúiváaŽna 7o"-8o.C avzimních
měsících teploty v noci klesají pod o"C. Souvislý rostlinný kryt tvoří mediteranní rostlinstvo pri pobřeŽí
Středozemního moře av údolíNilu. Rozsáhlé oblasti na Sahařejsowzcelabezvegetace. VpolopouŠtních
oblastechdocházíkpustoŠenírostlinnéhokrytunadměrnýmvypásáním.Yoázáchrostoudatlovépďmy,
oIivormílry' fikovníky a zemědělci pěstují zeleninu a obiloviny.
Severní Aírika má bohatá loŽiska nerostných surovin, předevŠímropy, zemního plynu a fosfátů.
VseverníAfriceŽije 165mil.obyv.(r. 1997).obyvatelstvoseverníAfrilrydourčitémírysjednocujejednak
islrímskénáboŽenství a také arabský iazyk.Někdy b1ivá severní Afrika označována jako islámská
Afrika.
V atlants\ich zemÍch vedle převládajícího arabského ob5nratelstva Se místy dochovďy menšiny
berberských národů (původníseveroďrické etnikum). K Berberům patň Kabylové Žijícív horách
akočorrnípastevciTtraregové. MenŠinyEwopanůŽijíhlarměveměstechnapobřeŽíStředozemníhomoře.
NejvětŠíetnická pestrostje v Súdánu, kde dominujícíroli mají súdánštíArabové, na středním toku Nilu
Žijí Núbijci ajih země ob1ivají súdánštíěernoši Dinkové.
VětŠinaobyvatelstvaseverníAfriiryájenavenkově. ÚzemípouŠtíapolopouštíjetéměřliduprázdné'pouze
neočetnéskupiny nomádů (kočo'rníků)kočujíse sqýrni stádyvelbloudů, ovcí a koz.V oázáchŽiji usedlí
zemědělci. SouvisleosídlenéúzemíjenapobřeŽíStředozemníhomořeavnilskémúdolí.Vpřelidněnédeltě
Nilu Žije více neŽ 1ooo obyv. na l }gn2.
V severní Africe je vysolý pňrozený pňrůstek obyvatelstva _ největŠíje v Libý (ročnípřírůstek 3,5 o/o) .

Tradičnímzákladem hospodářstvÍ zemí severní Afriky je zemědělství' V polopouštních a hors\ých

oblastech převládáchovovcí akoz, vpouŠtníchoblastechse chovajÍvelbloudi. NapobřeŽí Středozemního
moře, v údolíchřek a v oázách se soustředuje závlahové zemědělství. Hlalrrími plodinami jsoů: pďma
datlová, cukrová třtina a bavlrrík. Ve Stredomoří se pěstují hlavně obilniny' luŠtěniny, olivy' filry' citrusy,
vinná réva a ranná zelenina.
Rďrmyslová qfooba se opírá o bohaté nerostné zdroje, Rozvíjíse těŽba ropy a zemního plynu zejrnéna
v Libý' AlŽírsku a Egptě. oblasti těŽbyjsou propojeny ropovody a pl5movody s přístavy, kde se budují
petrochemické závody. Fosfáty se těŽÍ předevŠímv Maroku a Tunisku' Většina surovin se vyláŽi
v nezpracovaném stavu.
Hlarrním průmysloqýrn odvěMm většiny zemí severní Afrilry je potravinářství a spotřební průmysl.
Významnájetakévýrobařemeslnýchuměleckýchpředmětů(qfuobakoberců, Šperlcůakovotepeclých
qýrobků). Rozvíjíse cestovní ruch _ pňmořská letoúska Tuniska, Maroka a Egrpta poslq1tují vhodné
přírodnÍ i kulturně-historické podmínlry pro turistic\ý ruch.
Rozvoj cestormího ruchuvAlŽírsku aEgrptějevsoučasnédobě naruŠovrínislámskýrni fimd"'''"11alis-
ty, zvláŠtějejichteroňstic\ýrniakceminamířen1imiprotiEwopanůmaAmeňčanům. EkonomikaAlŽírska
a Eg5'ptaje poŠkozována omezováním cestolrního ruchu. Nejméně navŠtěvovanou zemí severníAfrilryje
Libye - země totďitního vojenského reŽimu, která je od konce 8o. let v mezinárodní izolaci.
Severní Afrika je hospodářslqy úzce spjata se západoewopskou ekonomikou - zvláŠtě dodávkami
nerostných surovin a zemědělslých plodin. V souěasnosti se severní Afrika stďa (po Jihoďrické
republice) ekonomicky nejvyspělejší oblastí Afriky.

A
99
 ZEMÉPIS V KoSTcE
w
Ze:rné (*::'é*?) """(:,l'i3"". ÍIlavníměsto H1avní vváženéprodukty
A]Žírsko 387,7 2 29,5 (DŽazá,ir)
AIŽir ropa, plyn, citrusy
Es'pt 1 ool.4 64'8 Káhira ropa. bavlna
Libye I759,5 5,6 Tripolis (Tarábulus) ropa
Maroko 446,6 3o,4 Rabat íosfáty, ryby, citrusy
Mauritánie I 025,5 2,4 Nouakchott Že|eznáruda, ryby
Súdán 2 505'8 32,6 Chartúm bavlna, arabská guma
Tunisko 163'5 9'2 Tunis ropa, fosfáty
Západní Sahara-j 266,0 o,3 El-Aaiún íosfátv, rvbí
-)
ZápadníSahara _ wzemiobsazené Marokem
{okupace Západní Sahary nebyla mezinárodně uznána)
Tab. 54 Státy severní Afriky

: :
:'. ;.i nE' í &g.','1a1 1.; * *'' er a.b s k é. le n u. 51 i k'a j

Přímořský stát severní AfriEy' jehoŽ část leŽí v jihozápadní Asii na SÍnajském
pňStředozemnímaRudémmoň'
poloostorvě. Státnástrategickyqýhodnoupolohu,
jeŽ spojuje Suezslý průplav.
Státní zÍízení:republika v čele s prezidentem.
Přírodnípoměry- téměř 95 o/o plochy státu tvoří pouŠtnía polopouštni území.Na
západ od údolíNilu se rozprostíráLibyjskápouŠťanavýchod od řekyNilujeArabská
pouŠť'která najihu přecházív poušťNúbijskou. PÍsečnáLibyjská pouŠťjeprostou-
penajednak pánvemi (nejhlubŠíjeKattarská proláklina) aoázarní, ďe také osamě-
lirni sto1or-r-rni' horarni a horslými masír,y' Arabská pouŠťje hornatá a skalnatá stejně jako Sinajs$
poloostrol.Ieácí mezi Suezskýrn aAkabs\fonzalivemRudého moře. NaSinajskémpoloostrověje nejr,yšŠí
horou státu - DŽebel Katheňna2 637 m. n. m. NíŽiny se rozkládají podéltoku Nilu a na severním pobřeŽí
Eg4pta. Jedin1fon stálým vodním tokem je Nil. Suchá údolí(vádí) mají vodu pouze v období dešťů.
PodnebínapobřeŽí Středozemníhomořeje subtropické se suchýrnlétemadeŠtivouzimou. Ve',rnitrozemí
jeextrémněsuché, horkékontinen|álnítropicképodnebísvel\fonidennímirozdílyteplotasminimálními
sráŽkami během roku'
V údolíNilu a v oázách je pěstováno kulturní rostlinstvo a v pouŠtíchse r,yslqrtuje pouze chudá pouštní
vegetace.
Nerostné bohatství - IoŽiska ropy, ZeÍI]'ního plynu, fostátů, soli a Železné rudy.
obyvatelstvo - v Es'ptě Žlje 64,8 mil. obyv' (r. 1 997).
Egýpt je nejlidnatější arabská země a druhá nejlidnatější země Afriky (po Nigérii). obyvatelstvo tvoň
egJ'ptŠtíAIabové(99 %) vyznavajiciislám a křesťanŠtíKoptové. Uředním jazykemje arabŠtina.
Vnilském údolÍ,vdeltě Nilu anapobÍeŽížije99 o/o obyvatelstátu. DeltaNilu patríknejhustěji zalidněnýrn
územímsvěta (místy aŽ I 5oo obyv. na 1 km,) . Na venkově přetrvává populačníexploze. Ve městech Žij e
49 o/o obyv. V aglomeraci hla'"reího města Kahiry Žije 13,6 mil. obyw.
Hospodářství-rozvojováagrárněprůmyslovázeměsýznamn1fonipňjmyzprovozuSuezskéhoprůplalrr.
Z ekonomiclry aktÍvních ob1watel pracuj e 40 o/o obyv . v zeměděls ťn a 27 o/o v průmyslu .

Zemědělství- domÍnuje rostlinnávýroba- obdělává se pouze2,60/oúzerní-nazav7aŽovanýchplochách

jsou moŽné 2-3 sklizně ročně.
Význarrrnájeprodukce obilnin {kukuňce, pŠenice, ýŽe)-alenestačíkrýtspotřebu (nutnýdovoz). Hlar'rrí
plodiny: pďma datlová (v produkci datlí 1. místo na světě, 1994), cukrová trtina, citrusy (pomeranče,
grapefruity), zelenina{rajčata, cibule' česnek), brambory, batáty,luŠtěniny' Eg.ptjepřednímsvětoqým
producentem dlouhovláknité bavlny (ý znarnná exportní komodita) .

Živočišnávýrobanemá dostatečnou krmivou základnu. Chor.bur.olu' or,cÍ. koz avelbloudů.

Průmysl-qiznamnýrnprůmyslovým oboremje průmysl těžební - sr-ětolÝrýznam má téŽbaropy, dále
setéŽízernniplyn' fosfaty a Železná ruda. Tradičníjeprůmysl potravinařský, kteý zpracovává zeměděl-

^,
 AFR I (A
V
skouprodukci (rafinérie cukru, konzervárensbí). \.textilnímprůmysluvynikábavlnářství aýrobako-
berců. DalŠíprůmyslová odvětví: průmysl chernickt7 a petrochemický, metďurgle, strojírenství, qýroba
stavebních hmot aj.
V1fooba elektrické energie - 47 Tnld. kwh (1993) - z toho 20 o/o Asuánská hydroelektrárna na Nilu.
Doprava - krátká a malo kvatitnÍ doprar,rrí sÍť.Výzrramná je ňčnídoprava na Nilu a námořní doprava
(hlavní přístavy: Alexandrie, Suez a Porť Said). Světově významný je Suezský průplav. (Spojuje
Středozemní a Rudé moře' umoŽňuje nejkratŠínrimořní spojení mezi Ewopou ajiŽnÍ ajihoqýchodníAsií.
obj emem přepravených nákladů j e nejqýznamněj Šímpruptavem světa).
Cestovní ruch - hlarrním cílem turistů jsou pyramidy, sÍin$r a skďní chrámy - památtry staré egrptské
ciúIizace'
Teroristické akce islárnslých fundamentďistů namířené proti cizincům vedou k omezování turistického
ruchu.
Hlarmí město Espta Krí:'hira (9 mil. obw.) - největší město Afriky, je qýznamné hospodářské, obchodní,
Íinanční,kulturní a politické středisko arabského světa.

6.5.2 z{pepNÍarnrr<a
RegionzápadníAfrilryserozkládánaúzemíoroz|oze\,lmil. km2. SeveroblastiohraničujeSahara, západ
ajih pobřeŽíAtlantského oceánu avýchod zasahuje do sníŽeniny Čadskéhojezera,KzápadníAfrice také
ná]eŽíKapverdské souostroví (Kapverdy) leŽícíasi 600 k:rn západně od Zeleného mysu.
Powch západníAfrilry je převáŽně rovinat5Í' na pobřeŽí jsou rozsáhlé nŽiny, směrem do mitrozemí se
powch zvyŠuje, tvoň pahorkatiny a stupňovité ploŠiny, které místy přecházejí do nevysolých pohoří.
NejvyŠŠím pohoňm západní Afrilry je Adamanské pohoří v Nigérii (Dimlang 2 o42 m. n. m.). Na pobřeŽí
Atlantského oceánu je tropické monzunové podnebí s dešťoqýrn obdobím v létě (mnoŽství sráŽek
2 ooM ooo mm ročně) . Směrem do rmitrozemí sráŽek ub1/vá, na severu a severovýchodě oblastije tropic-
ké pouŠtníklima. VjiŽní části západníAfrikyje bohatáříčnísíť,na severujsou občasnévodnítolrya suchá
údolí(vádí) . Hlarmím vodním tokem západní Afrilryj e Niger (třetím největší řeka světadilu) , kteý pramení
vGuineji, odtékánaseverovýchod, doýkásejŽníhookrajeSahary, kdevytltáfirozsátrlouvnitrozemskou
deltu s mnoha ňčnírnirameny a baŽinami (zde ztráci2/3 své vodnosti) potom se obrací k jihoqichodu,
wací se do vlhčíchSavan a prďesů a jako mohutná řeka se vlévá vo Guinejského zaJivu.
Najihu oblasti převládají tropické deŠtnélesy, ve rmitrozemijsou křoúnatéa trarmaté savany a na severu
a severovýchodějsou polopouŠtnía pouŠtníformace.
Nerostnébohatstvíjepestré-světověvýznamnéjsouzásobyropyvNigériiabatlxituvGuineji'Vzápadní
Africe jsou také bohatá loáska uranoqich rud, zlata a diamantů.
ZápadoaÍnckouoblasttvoň 15 států, vekteýchŽije 215mil. obyv. (1997).VregionupřevaŽujípřísluŠníci
negroidního plemene. (NejpočetnějŠíčernoŠskáetnika západníAfriky: Hausové, Jorubové, Fulbové,
Ibové a Ibibiové). MenŠinyEwopanů Žljina pobřeá Guinejského zalivu, zejména na vellých městech
av pouŠtníchoblastech Žijí menšinyArabů a Berberů'
Státyzápadoafrickéhoregionujsournnohonárodnostní-dorozumívacířečíiúřednímjazykemjevevšech
západoafric\ých zemích jazyk bývďých kolonizátorů {v 8 státech je úředním ja4rkernfrancouzŠtina,
v 5 státech angličtina ave 2 státech portugďŠtina). VěňcívětŠinyzemivyznávají křesťanskánáboŽenství
a islám. Rozšřena jsou také tradičníďňcká náboŽenství.
obyvatelstvo západní Atňky je rozmístěno nerovTroměrně' většina populace áje v pobřeŽním pásu
Guinejského zá|ivu, nejméně jsou zďidněny pouŠtníoblasti. V celém regionu jsou vysoké přirozené
pňrůstlry obyvatelstva - nejlyŠíjsou v Nigérii (ročnípřírůstek 3,2 o/o).
V1foazněpřevládávenkovskéobyvatelstvo' Nakonci20. stol. docháákrychlémurůstuvelkoměst-ob1rua-
telstvo se stěhuje z venkova do měst za prací. NejvětŠímr.elkoměstem oblastije Lagos v Nigérii (v aglome-
raciŽije 9 mil. obyv.). Hlavním zaměstnáním obyt.atelsn'a západní AÍrilryje zemědělství, ve kterém do-
minuje rostlinná wýroba. WeváŽná část obyr'atelsn.a pracuje r. sanozásobitelském zemědělství.
V plantáŽním zemědělství patřícímvětŠinouZahraničnÍm společnostem se pěstují plodiny určenépro
výlroz,
Hlarmí zemědělské exportní komodÍý: západní Afrikaj e neýětšímsvětovým producentem kakaa (Cóte
d'Ivoire,Togo), pďmovéhooleje (Nigérie, Sierral,eone). ara-šÍdu{Senegď' Guinea)abanánů (Cóted'Ivoire,
Kapverdy).

4
 ZEMĚPIS V KoSTCE
w
Možnostizemědělskéqýrobyjsouzávislé především nasrážkoqých poměrech.Vpřímořskémpásu,
bohatém na sráŽky jsou hlarmÍmi plodinamtýŽe, kukuňce, maniok, jamy (ŠkrobnatéÍ^iizy) a tropické
ovoce - banány a ananas. V oblasti savan, na uměle zav|aŽovaných pozemcích jsou hlar,rrími plodinami
araŠídya bavlník' dále se pěstuje proso, kukuňce aýŽe. V suchých oblastech převládá kočol'rrý chov
dobytka- hlarmě se chová hovézídobýek (zebu)' ovce a kozy.
Průmyslovávýrobaje málo rozvinuta. Hlarmímprůmyslor,1,rn odvětvímje průmysl těžební-nejvýZÍ|an-
nějšíje téžbaropy V Nigérii (109 mil' t. v r. 1996 - nejvíce l.Africe). Bauxit se dobývá v Guineji a Sieře
I,eone, uranové rudy se těŽí v Nigerrr a zlato a diamanty se téživ Ghaně. Tradičníprůmyslová odvětví
- potravinářsM a tex1ilní průmysl - jsou rozvinuta v zemích Guinejského zálir'rr.
VzápadníAfrice nenír,ybudována souvislá dorpavní síť.Hlavním druhem dopralyje doprava nrímořní.
Největšíobchodnílod'stvo světamáLibérie (tonáŽ97 ,4mil. BRTvr' 1992). VětŠinu libérijského loďstva
tvorí zahraniční lodě plujícípod tzv' ,'levnou libérijskou vlajskou... (I'odě zaregistrované pod lermou
vlajku Libérie platÍ tomuto státu nízkédaně _ libérijskézákony ner,yŽadují sociální zabezpeČenínámoř-
níků).Významné západoafrické prístary: Dakar (nejdůleŽitějŠídoprar'rrí wzelzápadníAlrikT), Monroúa,
Tema a nejvýznamnějŠímvýwozním pňstavem ropyje nigeňjs\i pňstav Bonny.
Ve r.nitrozemí je významná doprava silniČní,Že\ezntc je v západní Africe málo. Velmi se rozŠífrlaletecká
doprava - mezinárodní kňŽovatka se spoji do Latinské Ameriky a do Ewopy je v Dakaru.
Vzápadoďrickém regionu bylav 16.-18' stol. hlaní centra obchodu s otroky. obchod s černými otroky
byl největŠínásilnou migrací obyvatelstvana7'emli. odhaduje se, Že bylo ze ezrni při Guinejském zálil'u
násiiím odvlečeno do Ameriky (na plantáŽe a do dolů) asi 1o milionů otroků'
Během 19. století bylo územíoblasti rozděleno ewopsk5,'rni státy na kolonie - s qýjimkou Libérie - Libérie
se stala první nezávislou republikou vAfrice. [V roce 18 16 zakoupilaAmerická kolonizačníspolečnost
pro osvobozené otro\rzUSApozemkynalibérijskémpobřeŽí.Osvobození otroci repatriovanízUSAsezde
zaČali usazot.at a V roce 1847 vyh|ásili nezávislou Libérijskou republiku).
Rozpad kolonialismu nastď procesem dekolonizace v polovině 5o. let 2o. století. Většina ďriclých zemÍ
zÍskala samostatnost na přelomu 5o. a 60' let. Jako poslední získaly nezávislost portugalské kolonie
- v poloúně 70. let. Poslední kolonií západni Alriky byly Kapverdské ostroly. (Kapverdská republika
ziska|a nezávislost na Portugalsku v r. 1975).

rha Počet
Zerrré .*::|"*g',
.LLL 9bI". Hlavní město Hlavní vyváŽené produkty
(mil.)
Benin LI2,6 5'9 PorLo Novo pďmový olej, bavlna, tabák
Burkina F.aso 274,2 r0,9 Ouagadougou bavlna, dobýek, araŠidy
CÓte d.Ivoire-) 322,5 15.o Yamoussoukro kakao (boby), káva, dřevo
Gambie 1 1,3 1,1 Banjul arašídya vyroblry z níckr
Ghana 238,5 18,1 Accra kakaové boby, zlato
Guinea 245,9 7,5 Conakry bar.rxit, diamanty
Guinea-Bissau 36,1 l.1 Bissau araŠÍdy.kokosové ořechy
Kapverdy 4,o o,4 Praia ryby, tropické ovoce
Libérie 111.3 2,6 Monrovia Že|eznáruda' kauČuk. dřevo, diamanty
Mali L 240,2 9.9 Bamako bavlna, dobytek
Niger I267,0 9,5 Niamey uran. koncentrát, dob3,'tek' vlněné koberce
Nigérie 923'8 Io7,I Abuja ropa, kakaové boby
Senegal 196,7 g.4 Dakar vyrobky z araŠídů. íosfáty
Sierra Irone 7I,7 4'g Freetown diamantv. bau.rit. rutil. káva, palm. jádra
Togo 56'8 4,7 Lomé fosfán.. kakao fbo1lrJ. káva
-]
Republika Cóte d.Ivoire (PobřeŽí Slonoviny) poŽádala mezinárodní spoleČenství,aby jejÍ oficiál-
ní název nebyl překládán _ o totéžpoŽádalyi jiné republih napr. <l3ITa Leone (Pohoň Lvů).
Tab. 55 Staty zapadní Afriky

A
IU;
 Átr; (A
V
NtcÉnrr (Federativní republika Nigérie)
Přímořs\i stát západní Afri}š'pň Guinejském zálivu. Přírodnípoměry -jih státu
tvoří níŽinné,ploché' mísq- baánaté pobřeŽi, směrem k severu a severovýchodu se
zvedajípahorkatinyanáhorníploŠiny. NajihoqýchodězemějehraničníAdamanské
pohoň s nejvyŠŠí horou s|átu Dimlan 92 o42rn' n' m. VjiŽní části státuje hustá ňční
síť-hlavnímvodnímtokemje Niger s prítokem Benne. Na severujso občasnévodní
toky. Severoýchod zer.rě je odvodňován do Čadskéhojezera. Podnebi na jihu země
je tropické monzunové s boha$rni sráŽkami, na severu je suché tropické klima.
V níŽinách najihu j sou deŠtnétropické prďesy, směrem k severu přecházejí v suché
tropické lesy a Savany.
Nerostné bohatství - loŽiska ropy, zemního plynu, uhlí, vápence, mralnoru , rud železa, anežn'|eznýc}:r
kovů.
obywatelstvo-vNigérii Žíje lo7 '1 mit. obyv. (1997)-nejlidnatější státAfriky. Územíje nerormoměrně
zďidněno -velmivysoká hustota ob5zvatelstvaje najihu státu fiŽně od soutoku Nigeru s Benne)- sever
a severovýchod statu je zďidněn ňdce. Ve městech Žije 38 o/o obyv. Největším městem je b]ývďé hlavní
město Nigérie l,agos (vaglomeraci 9 mil. obyv.). VNigériijevysolqipřirozenýpřírůstekobyvatelstva (3,2o/o
ročně).
Nigérie j e mnohonárodnostním sťátem. Obyvatelstvo tvoří Hausové (2 1 7o) , Jorubové (2I o/o)
,Ibové ( 18 %o) aj .

Úreanim j e angličtina.
1 a4'kem

Věňcí vyznávají křesťanská náboŽenstvÍ (5o o/o) a islám (45 %o). Mezi muslimslqýrn severem a křesťanslým
jihem státu je stálé napětí. Čas!ýrnzdrojem konÍliktůje etnická pestrost. Vletech 1967-197o probíhďa
v Nigérii krvavá občanská válka (republika Biďra se chtěla odtrhnout od nigerijské federace).
Hospodářstvi_rozvojová agrární země s rychle se rozvíjejícítěŽbou nerostných surovin (hlavně ropy).
Zemědělstvízaměstnává64o/o ekonomic\raktIrních obyvatel státu. VzemědělsM dominuje rostlinná
wýroba. obdělává se 36 o/o uzerní Hlarmí zemědělské plodiny: pďma olejná (3. místo ve světě)' proso
(4. místove světě)apodzemnice olejná (4. místo nasvětě). Dďšíqýznamnéplodiny:
ýŽe, kasana, bavlník,
banányatd.
Živočišnávýroba převládá na severu státu (má nízkou uŽitkovost). Chov skotu, koz a ovcí.
Pnirrrysl - rychle se rozvíjejícímprůmyslo'qýrn oborem je průmysl těžební. Nigérie je světově wýzrram-
ným producentem ropy (1o9 mil. t. v r. 1996). Yýznarrnáje také téžbazemního plynu v deltě Nigeru.
DďŠíprůmyslová odvěM: petrochemie (raÍinerie ropyv Port Harcourtu), ýroba cementu, ýroba papínr
acelulózy.VposledníchletechserozvÍjíhutnicMastrojírenství(montáŽautomobilů)'Tradičníprůmyslo-
vá odvěM: potravinářská a textilní qfroba.
Energetika (ro rrlld. kwh) - 25o/o e|ektÍiny dodávají hydroelektrárny'
Doprava - malo kvďitní a řídká Železničnía silničnísíť.Hlavrrí qýznam pro přepravu osob na vět šívzdá-
Ienostimáleteckádoprava-vzemije 14letiŠť.YýznalrnámezinárodníletiŠtě: Lagos aKano. Pňpřepravě
hromadných nákladů se uplatňuje hlarmě námořní doprava - významné přÍstavy: Lagos' Port Harcourt
a Bonny (výnroz ropy).
Státní zťlzení: Federatirmí republika v rámci CoMMoN WEALTHU v čele s prezidentem.
Nigérie se administrati'"ně členína 30 spolkoqých států a federální teritorium hlarmího města.
Hlarmí město Ábuja (29o tis. obyv.) - nové hlarmí město budované od r. 1976 ve r''rritrozemí (na úzerni
federálního teritoria hlavního města) ' Abuj a získďa statut hlarrního města v r. 1992 .

5.5.3 CENTRÁLNÍ ar.nrrre

oblast centrálníAfrilry se rozkládá na izernioroz|oze 5,3 mil. I<rn2' Západ oblasti tvoň pobřeŽí Guinej-
ského záJivu avýchod zasahuje po systémvýchodoďric\ich příkopoqých propadlin. Sever oblasti tvoň
saharské pohoňTibesti ajih sahá k pramenům Konga.
Jádrem centrálníAfrilcyje KonŽskáprínev-jedna z nejlépe vyvinuých hydrogrďiclýchjednotek světa.
KonŽskápánevtvoňrozsáhloumělkou sníŽeninu, jejíŽ dno senacházívevýŠce3oo-5oom. n. m., kokra-
jům se pánev zvedá povlorrně řadou plošin. V severozápadní části KonŽské pánve vystupuje hřbet sopeč-
ného Kamerunského pohoří swcholem_činnýlrn stratorr-rlkánem Kamerunskou horou 4o7o m. n' m.
PňpobřeáGuinejskéhozďivujsoupobÍeŽrrÍniilny. Nar1.chodě centriá.lníAfrilry-podélvýchodoafrického

A
 ZEMÉP|S V KoSTcE
Y
příkopujsou sopečnémasívy, znichŽnejvyŠŠíjeRuwenzori swcholemMargueňte 5 1o9 m' n. m. {nejvyŠ-
Šíbod centrďní Afriky). IJzemije odvodňováno Kongem Se zdrojnicemi Luďabou a Luapulou. Kongo
(povodím avodností druhá největŠířeka na světě - po Amazonce) na svém horním toku protékávýchod-
ním okrajem pánve, na středním toku vyLváň v severní části pánve mohutný oblouk. Krátce před sqfon
ústímproÍezávázápadníokraj pánve hlubokou soutěskou' kteráje jedin1frnlyústěním KonŽské pánve
kmoři. Řeka Kongo se sr.1imi pňtolrymávelké hydroenergetické zdroje.
Navýchodě centrálníAfriky jsou hraničníjezera, z nichŽ je největšíTanganjika (druhé nejhlubšíjezero
světa) odvodňované řekou Lukugou do Konga'
V KonŽské pánú je vlhké tropické podnebí s mď1ýrni teplotními amplitudami. PrůměrnéročnísráŽky
wzrůstajíod 76o mmvústí Kongapo 10 5oo mm na úpatíKamerunské hory, kterájejedním z nejdeŠtivěj-
Šíchmíst na světě. Většina územímá 1 3oo-]' 8oo mm sráŽek ročně. Průměrnéteploty se v KonŽské pánú
pohybují kolem 25" C' Čim date od ror,níku tím více se projer,rrje vliv pasátu _ prodluzuje se období sucha
teplotní amplitudya nejniŽŠísráŽková činnostv centrálníAfriceje
av období deŠťůklesají teploty. NejvyŠŠí
v pouŠtníchoblastech severně od Čadského jez.era, kde průměrnéročníúhrny sráŽek činípovze 125 mm.
Naqýchodě centrálnÍAfrilryje podnebíovlirmováno nadmořskouvýškou ave\ímivodnímiplochamijezer.
Vekvatoriálnímpodnebnémpásujsoutropickédeštnélesy,vekte4ýchsevyskytujívzácnédřeúnynapř.
eben' mahagonaj. Zbýkypůvodníchprďesůse zachovďypouzevKongu aGabonu. Vsubekvatoriálním
podnebném pásu jsou světlé tropické lesy, které v oblastech s menŠísráŽkovou činnostípřecházejí do
trarrnatých porostů savan. V nej severněj Šíchčástech oblasti j sou polopouŠtnía pouŠtníformace. Nejvíce
původní fauny se dochovďo v savanách, předevŠím bý|ožravl kopytníci (antilopy' zebry, ŽiraÍy' pakoně
atd.)aŠelmy (lvi,leopardi, gepardiatd.). VeúcezďesněnýchčástechsavanŽijí sloni. VkonŽskémprďese
ájí lidoopi - Šimpanzi a $orily, v řekách Žijí krokodýli a hroŠi.
Nerostné bohatstúj e pestré _ na pobřeŽí Guinej ského zálivu j sou loŽiska ropy, ve mitrozemíj sou bohatá
loáska diamantů a rud kovů (mědi, zinku, kobďtu a manganu). Nerostné bohatsM je soustředěno
předevŠímdo regionu Sahaba (Katanga) v Kongu.
Do centrální AÍriky se řadí 8 států, ve kteých Žije asi 80 mil. obyv. - převládají príslušnícinegroir|ního
plemene-nejpočetnějŠíjsouBautuové(etnikahovoňcíbautuslqfunija4yky)_Kongové, Lubové, Mongové,
Fangové aj. V málo pňstupných částech prďesů Žijí Py$mejové, kteří se od ostatních etnik odliŠují
nápadně níz{ýrn tělesným vzrůstem (140 cm). $lgmejové se ŽÍvílovem měÍe, sběrem plodů a obchodem.
NaseverucentrálníAfriky,vpouštníchoblastechŽijíArabovéavevellýchměstechŽijímenŠinyEwopanů
(Francouzi, Portugďci, Belgičané,Španěléaj .). Všechny země centrální Afri\y jsou mnohonárodnostní'
dorozumívacím i úřednímjazykern je ve větŠině států oblsti jazyk francouzslý. Podstatná část
obyvatelstva centrální AÍriky vyznává křesťanská náboŽenství. Powze mďá část obyvatelstvavyznává
islám a pňrodní náboŽensM (animismus)'
VětŠina obyvatelstva Žíje na venkově. V posledních desetiletích rychle pokračuje urbanizace. Docházi
k růstu velkoměst - nejrychleji rostoucím velkoměstem je Kinshasa (5 mil. obl'v.).
HlarmímhospodářslýmodvětvímcentrďníAfrilcyjezemědělstvÍ, kterézaměstnáváasi807oekonomiclry
aktivní populace. V zemědělsM dominuje rostlinná výroba. WeváŽná část obywatelstva pracuje
vsamozásobitelskémzemědělství. PlantrážníprodukcejeurčenapředevŠímproexport.Hlarmíplodiny
plantáŽního hospodářství: pďma olejná' kaučukormík,cukrovátřtina, bavlník, sisď, kávorrník, kakaov-
ník, banánovníkaj.
V drobných hospodářstvích samozásobitelského zemědělství se pěstují hlavně obilniny (proso, ýŽe,
kukuřice) a bataty a maniok (kasava).
Živoěišná wýtoba má v centrďní Afňce druhořadý ýznaln. Ve vlh}qých tropech - tj' ve větŠinězemí
centrálníAfrikyje omezenchovskotu' protoŽejezderozšířenamouchatse-tsepřenášejícíspavounemoc
(hovězí dobytek je mezihostitelem této choroby). Významný chov dobytka je pouze v savanách
a polopouŠtních oblastech republiky Čad (chov skotu, ovcí a koz).
V Kamerunu, Kongu a Gabonu je významnou sloŽkou hospodářství těŽba tropic\ých dřevin. Kvďitní
dřevo patří k hlavním exportním komoditám.
Průmyslová výrobaje mďo rozvinuta. Hlarrním průmyslovým odvětvímje průmyst těžební. Při pobřeŽí
Guinejskéhozá{ilrrserom1jitéŽbaropy{KonŽskárepublika, Gabon).Ver'nitrozemíKonŽskédemokratické
republilryv povodí řeky Kasď je světově význalrnátéŽba techniclých diamantů. V konŽském regionu
Shaba (Katanga) je rozvinuta těŽba rud barer,rrých kovů {mědi, zinku, chromu) a v blízkosti těŽby je
r,ybudována barevná metďurgie. V pňstarmích městech je rozvinut průmysl textilní, potravinářský
adřevozpracující.
A
104
 AFF (*

DopravnÍsít', ... '..istijenekr.aiitní,řídkáanesourlslá.VcentrálníAfricemáznačnývýznamdoprava

říční,a].e r.ocilll . ..: ' ::.a]í iadu nesplarrných úseku (peře.;e. r.odopády) - na těchto úsecíchrÍčnÍdopra'urr
doplňuje dopl..'. .. >.^:'ictlÍ. nebo ŽelezničnÍ- překládálrÍ zboŽí dopravu zdrŽuje a prodraŽuje.
Centrální Á1lr.'.. .:l li nejzaostalejŠímoblastem sr'ěta. Hospodářství závisí předer'Šímna těŽebním
:].l
,--"-----^1.
prrrrnystu. &^ ]l.l
,-
.-:]].'t'i]ělské produkci. PříčinouneutěŠenéhor1woje oblasti je pokles sr.ětových cen
n ernqi nrinh a z -l-. +. e is}í-ch suror.in, nedostatek domácÍho kapitálu, nízkátechnická r,yspělost
a přede-
vŠímr'ys oká tl e gr.r;ll otn o sL obyrla1elstva.

Zerné Rozloha Počet obyv. Hlavní vyvážené

Hlavní město produkty
(tis. km2) (mil.)
Cad r 284,O -q NDJ.*""" bavlna' maso' kůŽe
Gabon 267,7 I,I Libreville ropa, dřevo
Kamerun 475,4 1.4,7 Yaoundé kakao' káva, dřevo
Kongo-l 342,O ,7 Brazzavllle ropa, dřevo
KonŽská dem' rep.-"] 2 345,4 47,4 Kinshasa měd.' diamanty
Ror'níková Guinea 28,\ o,4 Malabo kakao. káva. dřevo
Středoařická republika 623,O aa Bangui diamanty, káva, dřevo
Svatý Tomአ1,O 0,1 Ďao lome kakao, kopra---], káva
.] --}v
KonŽská republika letech L97I_L997 Zaír
---}
SuŠenéjádro plodu kokosové palmy
lab' 56 Staty centra|ní Aíriky

.ri-Ůitfl=;'l il*1-r;.;ig:k ť.- .lie:i'."'.i:::.:.:r4.E: f..:ká :.*5:l-r:.:,:.. i1 ... }

(Konžská demokratická republika se v letech l97t.-t997 nazývalLaZarl.)

.
ll-l''T]l.: ' \. ' Pňmořs}ýstátcentralníAflitryvpovodířekyKongo.Přírodnípoměry_jádremúzemí
. '...' je Korrzská pánev lemovaná okrajov1.rni ploŠinami a pohorími. Na jihu jsou členité
. .. . i r,ysočiny a ploŠina Katanga (Shaba), na východě na pohoň Mitumba a tektonická
re : 5 109 m. n. m.). HlarmímvodnÍm tokemje Kongo se zdrojnicemi Lualabou a Luapu_
lou. Kongo, které odvodňuje KonŽskou pánev do Atlantského oceánu, má řadu
l'.' ',' l pňtoků (Ubangi' Kwa). Navýchoděje řadavellýc|ljezer (Albertovo, Edvardovo, Ki1rr,
Tanganjika, Mweru). Podnebí v KonŽské pánvi je ror.nÍkové, vlhké, teplé' na Severu
a na jihu monzunové s letními deŠti. Teploý jsou r1rrormané po celý rok23-25"C,
-
prúměrnéročnísráŽk1yr 2 000 mm' Převládají ror,rríkovédeštnépralesy, na jihu jsou Savany. V zemi je
7 národnÍch parků, zniďý největŠíje NP Sďonga a nejstarší národní park je v oblasti Ruwenzori - NP
Virunga (dňve zvanýAlbertův)-vparkujsou chráněnyvŠechnyekosystémyrormíkovéAfrikyod deŠtného
pralesa po ekosystémy aíroďpínské.Ze zvířenyje v parku nejvýznamnějŠípopulace gorily horské.
Nerostné bohatství _ světově významná loŽiska neŽe\eznýďn a vzácných kovů (mědi, zinku, cínu,
kobaltu, wolfranu aj), diamantů a ropy.
obyvatelstvo - V Kongu Žíje 47,4 mil. obyw. (1997)' tj. více neŽ poloúna obyvatelstva centráIní AÍriky.
oby'vatelstvotvoňpřeváŽněbautuŠtÍčernoŠiLubol.é(18%),Kongové(16%)aMongové{13%),naSeVeI1l
země ŽLjísúdánŠtí černošia v pralesÍch ŽijÍ Fygmejor'e. UzemÍ státu je neror'r-roměrně zalidněno, nejl,yŠŠÍ
hustota obywatelstva je v okolí hlal,r-rího města 3 1l pror'incii Shaba. V zemi je r,ysoká porodnost (iaón),
pňrozený přírůstek činí3,3 7o ročně. Ve městech Žtje 40 0,6 ob1watelstva.
Uředním j azykern j e francouzŠtina.
Věňcí r,yznávají převáŽně křesťanská náboŽensh'í (95 D o)
Hospodářství - rozr.ojor'á agrární země s velh-'rn neroStn\-lTl bohatstvÍm.
Zemědělství zaměstnává 65 %o ekonomick'v akt1r-r-rího obrr-atelstr'a státu. Dominuje rostlinná qýroba.
ornápůdatvoÍipouze4o/oplochystátu. Hlar.nÍzen'rĚdĚ1--]re plodinl.:kasava, batáý, jamy, rýŽe, kukuřice,
banánovnÍk, podzemnice olejn'á' palma olejná' Prr .'-'-.lZ Se hlal.ně pěstuje kakaor.ník, kávor'ník,
kaučukovník a cukrová třtina. Žir.oČiŠnávýoba 1e l..;]'::Ť:. ] hlar-ně na chov koz, ovcía prasat'
Významnou sloŽkou hospodái.stú je těŽba tropic)r' c--. :-.-....

A
 ZEMĚPIS KO STC E
V
Průmysl-hlar,nímprůmyslovým oboremje průmysltěŽební. Vpovodí řekyKasaije světověvýznamná
téŽba průmyslowých diamantů (3. místo na světě). Pň pobřeŽí se rozvíjítéŽba ropy. V regionu Shaba
(Katanga) se těŽí rudy neŽelezných kovů (mědi, kobďtu, zinkw, manganu, cínu a uranu). V Shabě byla
vybudovánabarevná metalurgie' DalŠíprůmyslová odvěM: průmyslchemiclgÍ, textilní, potravinářslý
a dřevozpracující.
Dopravní síťje nekvalitní a řídká. Významná je doprava ňční( 15 tisíc km spla'"ných vodních toků) . Do-
prava po řekách je naruŠována řadou nesplar,ných úseků.Pro stát mável\ývýznatnŽe|eznice spojující
průmyslovou oblastvregionuShabaspňstavemMatadi-ŽelezniceumoŽňujeq/voznerostných suroún.
Kongo bylo do r. 1960 belgickou kolonií - Belgické Kongo' 30. 6. 1960 byla vyhláŠena nezávislá
Republika Kongo. KonŽská demokratická republika se administratfirně členína 10 regionů aúzerni
hlarmího města. Hlavní město Kinshasa (5 mil. obyv.) leŽícíchna dolním toku řeky Kongo je politic\ýrn'
hospodáŤslým a kulturním střediskem státu. Kinshasa patň k nejqiznamnějším městůmAfrilqy.

5.5.4 vÍcrropNÍ nrnrr<a

Východoďric}ýregionserozkládánaploŠe 3,7 mil. km2. Severoblastitvoň Etiopskávysočina, nazápadé
je region oddělen od centralní Afrilry tektonickou sníŽeninou Východoafrického pňkopu' jih sahá k hra-
ničnířece Ruvuma a qýchod tvoň pobřeŽí Indického oceánu. Téměř celou východní Afriku zabíraji
hornatiny (průměrná nadmořskáqiŠka regionu je úce neŽ 1 ooo m. n. m'). Ve východoďrickém regionu
je nejvyŠŠí pohoří Aíriky KilimandŽáro (Uhuru) - sopečný masiv se třemi wcholy: Kibo (5 895 m. n. m.),
Mawenzi a Shira. SněŽná čára na KilimandŽáru |eŽiv 5 3oo-5 75o m. n. m.
Směrem od Rudého moře k dolnímu toku Zambezi probíhá qýchodní Afrikou Východoďňclqý pňkop (sys-
tém tektonic$ch zlomů' kteývzniklve třetihorách rozlárnáním starého perrninského štítu). Pri okrajích
příkopové propadliny vznikly východoďrické vulkanické masír,y s činn5imi sopkami - řada mohutných
sopečnýchwcholů se ýčíqýchodně odViktoriinajezera (Ukereve) např. Meru (4 566 m' n. m.) a Kirinyaga
(Mt. Kenya) 5 199 m' n. m. Celé územíVýchodoafrického pňkopu má sÍlnou seizmickou aktiútu.
Poměrně mďou část qýchodní Afriiry tvoří níŽina na pobřeŽí Indického oceánu - má Šířkupouhých
15-60 km, na vnějŠímokraji níŽinyjsou častékorálové útesy (na pobřeŽí Indického oceánu)'
NejníŽe poloŽené místo q/chodníAfrilryAssďská proláklina (_ 155 m) v DŽibutskuje nejniŽŠímmístem
Atrilry.

.
SevervýchodníAfrikyje odvodňován do Středozemníhomořeprostřednictvímnilského ríčníhosystému,
západoblasti odvodňuje řeka Kongo a poměrně malé povodí pŤísluŠíIndickému oceánu. VětŠinařek tzv.
Afrického rohu (územína Somalském poloostrově - v DŽibutsku, severovýchodní Etiopii a v Somálsku)
tekoucích do Indického oceánu, v období sucha (od listopadu do dubna) na dolrrím toku vysychá.
Východní Afrika je oblastí vellých jezer. Viktoriino jezeto (Ukerewe) _ největšíjezero v Africe, je
tektonického původu,leŽínahranicíchKeni,Tarrzánie aUgandy, hlar'rrímpňtokemje Kagera (pramenný
tokNilu), zjezeravytékáViktoriinNil. NejhlubŠímjezeremAíriky'leŽícímnahranicíchTanzánie, KonŽské
demokratické republilry, Burundi aZalrrbie je Tanganjika(I 47o m hluboké) -je tektonického původu,
mávelké mnoŽsM přítokůaje odvodňováno do řeky Konga řekou Lukugou.
Východní Afrika rná pÍeváŽně tropické podnebí. V horách jsou ýrazně r,1ninuté rvŠkovépodnebné
stupně. Nejchladnější a nejdeštivějšíčástíregionu je Etiopská vysočina. NejsuŠšíje pouŠtníoblast
Somálska, kde spadá méně neŽ 1 10 mm sráŽek ročně.
RostlinstvoqýchodníAfrikytvořípřeváŽnětrarmaté akřoúnaté savarry, r,erýŠepoloŽenr.ch oblastechjsou
horské stepi' ve vlhkých, n.lŽe položených oblastech jsou tropické prďesv a r- údoLíchřek Etiopské
lysočiny jsou galeriové lesy. Ve východoďrickém regionu Žije velké mnoŽsnj dil.oké n-ěře (sloni, lvi'
leopardi, antilopy, hroŠi'nosoroŽci, zebry atd'). Divokázvér je soustředěna předer-ŠÍm r- rezervacích
a národních parcích. Národní parky východní AÍri}ry patň k světol.ému pdroinmu dědictví. Světo-
znárnýrn parkem je IYP Serengeti vTanzánii - faunou nejbohatŠíNP r- Aíice _ .'1;ci:'doďrická lesnatá
savanaSestádydivo\ýchzviÍat(zebry,ŽiraÍy,antilopy, gaze|y' pakoně. sloru. b *-. :]:, ::roŠi. nosoroŽci,Ivi,
leopardi' hyenyatd.) aasi 2o0 druhů ptáků. Vparkuje také nďeziště koster::c:^ :":z-:s:arku pŤedchůdců
člověka-Austrďopithecus aHomo Habilis. Biosférickárezervace Ngorongoro ..-l.::zá:-rji _ se rozkládá
nadněsopečnéhokráteru-jeznámáqýslrytemvelkéďrickézvěře(s1o:ť.^.,r:t::-..;akoně).
Nerostné bohatství - ve ýchodní Africe v současnosti probíhá p:c:-::".;. .Ťr^:Éic}wprůzkum.
Předpokládáse,ŽevýznamnáloŽiskanerostnýchsurovindosudnebi.ja:.:-.:-..::..
obyvatelstvo - Ve východní Africe Žije 160 mil. obyw. (1997). obrr-a:r.=:"-- - - .-.:. -.^ '- .'-elice pestré. Na
severu oblasti Žijí Arrrtrarové, Oromové (Gallové), Tigrejci a Soma]ci _ :.:.j'. : ' ':.: - :: semitohamitské

.
 AFRIKA

větve ďroasijské jazykové rodiny. V územíSavan a rovníkových lesů ve střední a jiŽni části regionu Žijí
větŠinou Bantuové. Mďou část obyvatelstvav Keni a Tarrzánii tvorí Masajové - etnikumja4lkově patňcí
donilotskéskupinyďriclqi7chja4lků.MeziznepŤátelenýmietnikyvýchodoďrickéhoregionudocházíčasto
ke kmenovýrn válkám' V 90. letech 2o. století doŠlo ve státech Rwanda a Burundi ke krvaqiirn sráŽkám
mezi hlarmími etniky (rnezi Hutuy a Tutsiy) - sráŽL<y r,ywcholily v1'r,raŽďováním Tutsiů. V r. 1994 b1'1
počet obětí odhadován na 5o0 ooo a 2 miliony lidÍ byly na útěku. Genocida spáchaná na prísluŠnÍcích
národa Tutsiů se řadÍ k největšímgeocidám 20' stotetÍ.
VětŠina věňcích obyvatel vyznává kŤesťanská náboŽenství a islám. Pouze mďá Část obrr-ate 1 ,,-,-z:''-,...
pňrodní náboŽenstvÍ (animismus) .

Převládá venkovské obywatelstvo. Ve východní Africe jsou nepříznivé demogrďické charakterist|\v

- lysoká kojenecká úmrtnost a nvká střední détka života obywatei. Značnou fj31 6ir':,':::..:,.' :. '-'
negramotní lidé. Vysokou průměrnou hustotu obywatelstva má zejména Rr.anda í27tl :,.:-.'-: :-.= . .-.''
_ nejvyššíhustota zďidnění v Africe a republika Burundi (21o obrr. na 1 k;.-
^;:.'.--...'. ....'
obywatelstva východní Atriky je zaměstnána v zemědělství, r'e kterém dominu'je 195|linaa v'.froba
Samozásobitelské zemědělství je zaměřeno hlamě na produkci potrarrn _ h]arnl pěs:'l.,';'l. :.-:.:.''
proso, ýŽe, kukuňce, batáty' maniok' banány a araŠídy.Plantážní produkce.1e zaměrena p:e ',-az:.: :...
export - hlavní exportní plodiny: kávor,'ník. čajor,r'ríka bavlnÍk. \'i-znamnou e'\poriru komoditou jc la'|ir
koření (pěstované hlarmě na ostrově Zanzibar) _ hřebíčeka vanilka.
Živočišná qýroba - chov skotu (pouze v oblastech, kde není rozŠířenamoucha tse-tse - přenáŠející
Spavou nemoc), ovcí a koz. Ve východníAfriceje významný rybolov_lov ryb hlawrě vjezerech. Pnirrrysl
jemďorozvinutý_zpracovatelskýprůmyslje soustředěnhlalmě napobřeŽívpřístal"rríchměstech. Hlar,nÍ
obory průmyslové výroby: potravinářství {vyroba cukru, mléka a mléčnýchqýrobků)' průmysl
koŽedělný a průmysl textilní fbavlnářství azpracování sisalu {pevných vláken z listů agave). Sisď se
pouŽívá pro výrobu hrubých tkanin a lan.
Ve Východní Africe j e významný cestovní ruch - zvláště v Keni a Tanzánii _ sďari (několikadenní ýpravy
doprovázené průvodci' zaměřené nalov, nebo pozorovánídivokézvěřevpňrodnímprostředí). Veqýchodní
Afrikce Žije nejvíce lidí postiŽených syndromem získanéimunitní nedostatečnosti -AIDS (onemocnění
virem HIV napadajícímbuňky imunitního systému)' Východní region je nejmenší a nejméně lyspělou
oblastíAfriky.

Zenté Poěet obyv.

tř'31'éHBl Hlavní město HlavnÍ vyvráŽené produkty
Burundi 27,8 6,2 Bujumbura káva, čaj' bavlna
DŽibutsko 23,2 0,6 DŽibútí kůŽe, dobytek, maso
Eritrea 7I7 '4 3,6 Asmera kůŽe, dobýek
Etiopie 1 104,5 58,2 Adis-Abeba káva, kůŽe, olejnaté plodiny
Keňa 580,4 28,8 Nairobi káva. čaj
Rwanda 26'3 7.7 Kigali káva, nerostné suroviny, kůŽe
Somálsko 637,7 9,8 MagadiŠo(Muqdisho) dobýek, kůŽe, banány
Tanzanie 945' 1 3o,8 Dodoma káva, bavlna, sisď.). hřebíček
Uganda 235,9
235'9 2O,3
2o,3 Kampata
Kampata káva. bavlna, ča
1
Sisď = perrrá vlákna z Listů agáve (sisď. vláken se pouŽívá k vyrobě hrubých tkanin, provazů a lan)
Tab. 57 Státy ýchodní Evropy

Vnitrozemslqý stát qýchodní Aín}n

Přírodnípoméry_západnÍČást E11opie r-rplnuje rozsáhlýhorskýsystém_Etiopská
rrysočina s nejr,yŠŠíhorou země Ras DaŠan1620 m. n. m. Východní ajÍhoqichodnÍ
část státu tvoří Somálská tabule S:ředem Etiopie prostupuje Etiopský příkop
s řadou slaných i sladkor.o dni c 1' :z c :' E tiop s }<r' príkop odděluj e Etipskou vysočinu
od Somálské tabule' Hlarnírr -.'-'::l:::. :ckem Etiopie je Modý Nil, ktery pramenÍ
v jezeŤe Tana. DalŠívýznamn: .' .:-'. -..,. řeka Atbara, Omo, Juba atd. Podnebí ie
.

^l
 ZEMĚPIs V KoSTcE
V
tropické monzunové se suchou zimou a vlhlqfon létem. Srazlcy pňnáŠízápadni monzun od Atlantského
oceánu - sráŽek:ubýváod západu směrem k východu (od 1 8o0 mm po 5oo mrn za rok). Teploý se značně
Iišípodle nadmořskéqýŠlry.Vrostlinstrnr převládají savany, ale podle nadmořskéqýŠkyjsouzastoupeny
i různédruhy lesů aŽ po horské stepi a louky. V suchých oblastech na Severu státuje rostlinstvo pouŠtní.

Nerostné bohatstvÍ _ loŽiska solí a vápence. Podrobný geologiclý průzkum nebyl dokončen'
obyvatelstvo - v Etiopii Žije 58 mil. obyvatel. Etiopie je nejlidnatějšívnitrozemskou zemí světa
a třetím nejlidnatějŠímstátem Alrilry (po Nigérii a Eg5rptě). Etiopie je mnohonárodnostním státem -
nej početněj ŠÍj sou
semitohamitské národy : Arntrarové, oromové (Gďlové) a Tigrej ci'
Úreanim 1 a4'kem je amharŠtina.
Většina ob1watel žt1e ve vesnicích na náhorní ploŠině Etiopské r,ysočiny. Ve městech žije pouze I5 o/o

obyvatel. Nízká střední délka Života obyvatel patň k nejniŽŠímna světě (muŽi 46Iet, Ženy 49|et),
Hlarmí náboŽensM: křesťanské (60 %) a muslimské (3o %).
Hospodářství _ rozvojová agrární země - jedna z nejchudŠíchna světě.
Zemědělství zaměstnává 75 o/o ekonomicky akti'"ních obyvatel státu. Dominuje Živočišná qýroba
- převládá extenzirmí chov dobýka- chov skotu, ovcí,koz a koní.
Rostlinná wýroba - hlalrní plodiny: kukuňce, proso, ječmen a luŠtěniny. Etiopie je pravlastí kárry
(spolková země Kďfa). Hlarmí exportní plodiny: kávormík, bavlník a cukrová třtina.
Pnirnysl je málo rozyinut. K tradičnímprůmysloqfon odvětvím patří průmysl potravinářslý, koŽedělný
a textilní.
Doprava - v Etiopii je řídká a nekvďitní doprar,rrí síť.Pro vyvoz exportních komodit je nejdůleŽitější
Že|eznice spojující hlavní město Addis Abebu s přístarmím městem DŽibuti v DŽibutsku.
Etiopie j e nej staršímsuverenním státem Afriky.
TisíciletounezávislostsiEtiopieudrŽelaaŽdo2o. století, kdybylanakrátko (vletech 1935-41)okupována
!tálií. Etiopie byla tradičnímcísařstvím (císařská dynastie odvozovala svůj původ od biblického krále
Sďamouna a králorrnyze Sáby). Poslední etiops\ýcÍsařbyl swŽenv r, lg74vojenslýmpřewatem, kteý
vedlk nastolení marxistického reŽimu. Povstání vedené Etiopskou lidovou revolučnídemokratickou
frontou swhlo v r' 1991 komunisticlry orientovanou vládu. V r. 1993 se na základě referenda odtrhla od
Etiopie Eritrea. Vyhlášením nezávislosti Eritrejského státu ztrat:d:a Etiopie přístup k moň a stďa se
rmitrozemsku zemí. V r' 1994 byla pňjata nová ústava Etiopské federativní republiky. Etiopie se
administratirmě členÍna 9 spolkových zemí. Hlarmí město Addis Abeba (2,4 rni|' obyv.)je hospodářské,
politické akulturnístředisko státu' Je sídlemorgapizace ďrickéjednotyaHospodrářské komise oSN
proAfriku.

5.5.5 .nŽlvÍ AFRIIÍA

Jihoafric\ý re$ion se rozkládá na jŽním cípu ďrického kontinentu. oblast zahrnuje uzemi o ploŠe6,5
mil. km2 rozprostírajícíse od atlantského pobřeŽí nazápadé po pobřeŽí Indického oceánu navýchodě.
Sever regionu hraničís centrální a qichodní Afrikou - hranice probíhajípo rozvodí Konga aZ'atrrbezi
a podél toku řelqrRuwumy. KjiŽní Africe také náleŽí přilehlé ostrovy Indického oceáLr.ru včetně největšího
ďrického ostrova Madagaskaru.
Podstatná část povrchu jiŽní Afriky je tvořena velkou ná}rorní ploŠinou,která je na mořském pobřeŽí
ohraničena příkqfoni srázy, Více neŽ polovina územíje poloŽena'4ýŠeneŽ 1 2oo m' n. m. , najihovýchodě
terén vystupuje nad 3 ooo m. n. m. PobřeŽnin1ťtny tsroří malou část územíregionu. V centráLlní částijiŽní
AfrilryserozkládáKalaharskápánev-polopouŠtníploŠinaabezodtokápánevseslaqfrnijezeryamočály.
Pánev je uloŽena ve výŠce9oo-1 2o0 m. n. m. okraje pánve tvorí výrazné stupně _ pánev obklopují
stupňoúténáhorní ploŠiny.Najihoqýchodě regionu je horslý masiv Draěích hor s nejvyŠŠí horou jiárí
Afrilry Thabana Ntlenyana (3 482 rn. n. m.).
VodnítokyjiŽníAfrikymajínepravidelné odtolry. NejvětŠířekouzápadníčástiregionujeoranje s pňtokem
Vaal. oranje pramení v Dračíchhorách a ústído Atlantského oceánu _ je nesplarrná, na řece jsou
vybudovány hydroelektrárny a je vyuŽívaná pro zavl'aŽoyár:j. Hlarním vodním tokem jŽní Afrilry je
Zarnbezi ústícído Mosambického průlivu Indického oceánu. \a řece jsou četnépeřeje avodopády
- největŠíMosioatunya fViktoriiny vodopády' qýŠka128 m)' \a Zanrtbezi jsou r,ybudovány přehradní
nádrŽe Kariba a Cabora Bassa s hydroelektrárnami.

A
108
 :=a <A

V
JiŽní Afrika |ežív tropickém a subtropickém podnebném pásu. V oblasti ub1ivá sráŽek od východu
kzápadu. Nejúce sráŽekprináŠejí letní morrzunr.r.anoucí od Indického oceánu-na návětrných stranách
hor spadne v období deŠťů1 ooo-2 oO0 mm sráŽek. Vnitrozemí trpí nedostatkem vláhy (polopouŠtní
oblast Kďahaň). NejniŽšísráŽková činnost je r- jihozápadní části regionu - v poušti Namib. 1 3oo km
dlouháa3o_10O kmširokápoušťNamib tr'oňproráhléúzemípřipobřeŽíAtlantského oceánu-naseveru
je kamenitá av jtŽníčásti písčitá- je to ex1rémně suchá pouŠť(průměrné sráŽ|<y do 14 mm ročně).
Rosflinstvo jiŽní Alrilry tvoň převáŽně savany a ňdké savanové lesy, v nížinách při pobřeŽí Indického
oceánu v Mosambiku jsou tropické lesy a na jiŽrím pobřeŽí regionu je vesetace středomořského ýpu
- macchie. Divoká nrěÍ je soustředěna předer.Šímv národních parcÍch a v rezeryacích {sloni' hroši,
nosoroŽci, zebry, leopardi atd.).
Nerostné bohatství - v jihoafrickém regionu jsou nesmírně bohatá ložiska nerostných surovin
- především rud kovů - v tzv' ,,Měděném pásu.. v Zarnbii (měď a kobďt), v Transvaďu v Jihoďrické
republíce (zlato, platina' chromitya Železo-títano-vanadové *dy), vZimbabwe (z|ato, chromity, niklové
a měděné .dy)' v Mosambiku rudy vzácných a drahých kovů. V Namibii a Jihoafrické republice jsou
bohatá loŽiska diamantů. VJihoafrické republice jsou také významná loáska fosfátů a černéhouhlí.
obyrratelstvo - vjiŽní Africe žije 12o mil' obyvatel, oblast tvoří 14 států - z nich jsou 4 ostrormí (Komory,
Madagaskar, Mauricius a Seycheý). obyvatelstvo jiŽní Afrilry tvoří předevŠímpňsluŠnícinegroidního
plemene - převládají Bautuové (etnika hovořícíbautus\ýrni jaryL<y): Zulové, Xtrosové, Sothové'
ovambové, Basutovéatd.VpolopouŠtníchoblastechvemitrozerniŽÍjínepočetnéskupinylGováků(Sanů)
- kočo'"ných lovců a sběračůa Hotentotů - pastevců a lovců. VJihoďrické republice je značnéprocento
ob1ruatelstva ewopského původu a míšenců.BěloŠi jsou větŠinou potomky Angličanůa tzv. AfrikrÉnci
(Bťrrové)jsoupotomkynizozemslýchusedlíků.NaMadagaskaruŽijeobyvatelstvomalajsko-polynéského
původu - Malgaši - národ, kteý jazykově patň do indonéskévětve austronéské jarykové rodiny'
VětŠinaobyvatelstvajŽníAfrikyr,yznává křesťanská náboŽenství, mďá část ob1ruatelstvavyznává islám
a přírodní náboŽensM (animismus).
obyvatelstvojihoafrického regionuje rozmístěno nerovnoměrně -větŠina obyvatelstva se soustřed'uje na
pobřeŽí avmístech těŽby nerostných suroún, územÍpouŠtíapolopouŠtíje téměřliduprázdné. VevětŠině
zemí převládá venkovské obyvatelstvo' pouze v Jihoďrické republice (zemi s rozvinutým trŽním
hospodářstvím) je relati'"rrě vysoká urbanizace (60 %). NejlidnatějŠímstátem oblasti je Jihoďrická
republika(42'3mil. obyvatel). NejménělidnatéjsouSeychely(8otis. obyvatel). NejvětŠíhustotuzďidnění
mají mďé ostrormí stáý {Mauricius a Komory). NejmenŠíhustotu zďidnění má Namibie (2 obyvatele na
1 km2). Hlar,ním hospodářs}ým odvěMm rozvojových zetni jlŽní Afrilry je těžebníprůmysl' Angola,
Botswana, Namibie' 7-,arnbíe aZtrnbabwe se prosazují v těŽbě diamantů, zlata, chromoqich a měděných
rud. Zpracovatelsiýprůmysljevtěchtozemíchdosudnedostatečněronňnut.Vzemědětstvírozvojoqých
zemíjihoďrického regionu převládá rostlinná qýroba' kteráje zaměřena na pěstování exportních plodin
(káva' čaj' tabák' bavlna, cukrovátřtina, citrusyakoření). Pro domácíspotřebu se pěstuje hlavně kukuň-
ce' ýŽe, proso, pŠenice,maniok. ŽivočiŠnáqýroba se speciďizuje předevŠímna chov ovcí a hovězího
dobytka.
Jihoďrická republika_rryspělý průmyslowý stát s intenzivní zemědělskouwýroboumá.qýjimečné
postavení v celoafrickém hospodářství. Jihoafrická republika se podilí na těŽbě nerostů a na celkové
průmyslovéprodukciAfri|<y40o/o,navýroběelektrickéenergie 600/oanatěŽběčernéhouhlíanavýrobě
oceli 8o %. Jihoafrická republika je největšímsvětovýrn r1ivozcem z|ata a světově významqfon
producentem diamantů, platiny, chromu, vanadu, manganu a černéhouhlí'
VJihoafrickérepublicejerozvinuýzpracovatelskýprůmysl (strojírenství, hutnicM, chemiclýprůmysl,
potravinářsM aj .). Vyspělé zeměděIství je zaměřeno hlar,rrě na živočišnouvýrobu.
Vjihoďrickém regionu přetrvávď koloniální systém déle, neŽv ostatních oblastech světadílu. Poslední
koloniínapevniněAfri}rybylaNamibie,kterázískďanezávislostvr.199o.VRhodesii(nynějšíZimbabwe)
a v Jihoďrické republice byla v druhé polovině 20' století zavedena politika rasové segregace
a diskriminace (apartheid) - ideologie odděleného vywoje rasov57ch skupin. VJihoďrické republice byly
od r' 1959 zŤiz,ovány tzv. bantustany (územípro africká etnika). Apartheid v JihoaÍirckérepubilce
zůtnoval.zákonodárnáopatření,jejichŽsmyslembylozabránitAfričanům, míŠencůmaAsijcůmvúčasti
napolitickém, hospodářském, sociá]nímakulturnímár'otě zemé. Pňslušníkůmčerné aŽIutérasybyla
odpírána ziíkladní lidská práva a svobody' Éraapart}reidu byla ukončena v Zimbabwe v r. tgso
avJihoafrické republicevr. 1994, kdybyl dowšen proces demokratŽace pnmímimultirasovýmivolbami,
zruŠenímvŠechbantustanů a prijetím nové demokratlcké ústary.

^,
 ZEMĚPIS V KoSTCE
Y
Zerné Rozloha (tis. km2) """.*'i3''. Hlavní město Hlavní vyváženéprodukty
Angola I246,7 10,6 Luanda ropa' diamanty' káva
Botswana 58L,7 1,5 Gaborone maso, diamanty
Jihoafrická rep. I22I'o 42,4 PretorÍa zlato' nerostné suroviny
Komory 2,2 0,6 Moroni koření' kopra
Lesotho 3o.4 2'l Maseru vlna' mohéť}, diamanty
Madagaskar 587,o I4,r Antananarivo káva, hřebiček, vanilka
Malawi t 18'5 9,B Lilongwe tabák, čaj
Mauricius 2.O I, I ouis
Por-1 t cukr
Mosambik 8o.l,6 I8.2 Maputo ořechy keŠu.kopra, krevety--;
Namibie 824,3 I,7 Windhoek nerostné suroviny (diamanty,
uran aj.)
Seychely 0,3 o.o8 Victoria kopra. koření. ryby
Svazijsko l7.4 l.o Mbabane cukr. dřevo. o\'oce
Zambie 752,6 9.3 Lusaka měď, nerostné suroviny
Zimbabwe 390,6 1i'5 Harare tabák, zlato, feroslitin
'i Mohér SrSt angorslých koz
--|
krevety = rnořŠtíkoryŠi
=

Tab' 58 Státy jižni Afriky

JrH olrr:caÁ nEPIIBI.,II<A UAR,!

Přímořslý stát v jiŽní Africe při pobřeŽí Atlantského a Indického oceánu.
Přírodnípoměry - pobřeŽí JAR je máIo členité,lemované úz\ýrni pobřeŽními
níŽinami. Vnitrozemí tvoň náhorní ploŠinya hornatiny. Na jihu země jsou ploŠiny
Great a Littte Karroo a Kapské hory se známou Stolovou horou 1 o87 m, n .m.
(plochá pískovcová tabulová hora u Kapského Města). Na jihol,1ichodě je horský
masiv Dračíchhor s nejr,yŠŠí horou Jihoďrické republilry Njesuthi 3 4o8 m. n. m.
(wcholová část DračÍchhorjev l,esothu). V ser,erní části státuje Kalaharská prínev.
VJARjsou dvavelké ríčnísystémy: řeka oranje s pňtokemVaď (úmoňAtlantského
oceánu) a řeka Limpopo (úmoríIndického oceánu). Severozápadzerné tvoň bezodtoká pánev.
Podnebíje převáŽně subtropické, pouze severovýchod zasahuje do tropů. Ve vnitrozemí je kontinentálnÍ
podnebÍ, na východním pobřeŽí převládá přímořské, vlhké k1ima a na západním pobřeŽí je k1ima
polopouŠtní.Vegetace je velice pestrá, odvŽdyze\ených subtropiclých lesů na východním pobřeŽí, přes
r:ůznétypy savanových porostů ve r.rritrozemí, po pouŠtnírostlinstvo na západě státu' Původní
ekosystémy s významn1/mi společenstvy Živočichůjsou chráněny v rezervacich a národních parcích'
Zejménajsou chráněna stáda zvěře (sloni, buvoli, nosoroŽci, lú' antilopy aj.).
NejvětŠía nejznámějŠínárodní park v JAR je Krugerův NP. Nerostné bohatství - loŽiska nerostných
surovin v JAR patrí k největšíma nejkvalitnějším na světě.
VJAR jsou velké zásoby diamantů, z|ata, chromu, manganu, vanadu, mědi, niklu, platiny, antiminu,
azbestu a Černéhouhlí.
obyvatelstvo -vJARŽIje 42'4 mil. ob1'v. (v r. 1997). ob1ruatelstr'o je rasor.ě a etnickyvelice pestré. Nej-
početnějŠíjsoubantuští černoši:Zuluové, )olosové, Sothor'é aTstt.anor.é (76o/o). DalŠískupiny obyvatel'
stva: běloši - hlalrrě potomci Angličanůa Afrikánci _ Búrol'é.potomci nizozemslých usedlíků(I3 o/o),
míšenci(8'5 %) aAsijci' hlavně Indové (2,5o/o). VJARje 11 úředr'rÍch jazr'ků (angličtina' afrikánŠtina
_ jazrykodvozený znizozemštiny a
9 černoŠslýchjazyků)'
VětŠina obywatelr,yznávákřesťanskánáboŽensM, malá Část obrr'ate1str.arr-znár.áhinduismus apřírodnÍ
náboŽenství (animismus).
VJARje na africké poměry nizka porodnost (31 %o) ar,ysoká st:ei:i c]elka Žil,ota oby'vatelstva (73let
umuŽůa81letuŽen) .PřirozenÝpňrůstekobwatelstvaje2.6: :--...:..i 1..ětŠinaobwatelŽi.ieveměstech
o/o).
{60

.]
1Ů
^,
 : =a <.,:

V
Hospodářství-vyspělýprůmyslově-zemědělskr. srát sr.eikyrnnerostqýrnbohatstvím. Hospodářswnej-
vyspělej Šístát Afriky.
Fnirrrysl_základnímprůmysloýmoboremje průmysl těŽební-těŽísezlato (1. místonasvětě), platina
(1. místo na světě), chrom (1. místo na světě). mangan (2. místo na světě), diamanty (4. místo na světě).
Významnáje těŽba uranové rudy, rud Železa., mědi. stríbra, černéhouhlí aj. Hlarmí oblasti těŽby nerost-
ných surovin j e Witwatersrand.
JARmá komplexní průmysloyog 2áklarlnu. Roninuý průmysl hutniclqý, elektroenergetic\ý, strojí-
rens\Í' elektrotechniclý, chemic$' petro chemiclý a potraúnarslqý.
Zemědělství. Rostlinná výroba je hlavně soustředěna na jihoqýchodním a východním pobřeŽí' kde je
dostatečnémnoŽství sráŽek. Pěstují se zejména obilniny (hlavně kukuřice a pŠenice),brambory, luŠtě-
niny' cukrová třtina' olejniny, ovoce a zelenina.
Živočišnávýroba je zaměřena hlar,rrě na chov ovcí a skotu (pro maso i pro mléko), rozšiřuje se chov
drůbeŽe'
Z.emědělství plně kr5[ e potřeby ob5rvatelstva'
Doprava _ doprarrní síťje kvďitní'Yýznalnná je námořní doprava - hlar,ní námořní pňstavy: Durban,
Kapské Město (Cape Town) a Port Elisabeth. Pravidelné letecké dopravě slouŽí 39 letiŠť.
Rychle se rozvíjícestovní ruch (4,7 rní|' zahraničníchturistů, príjem 1,6 mld USDvr. 1995). Nejúcejsou
navštěvována pňmořská letoviska u Indického oceánu. Atraktivníje turistika typu (pozorování
'sďari..
divoké zlrěÍe v pňrodním prostředí)'
Jihoďrická republika se v druhé polovině 20. století dostďa do mezinárodní izolace _ přÍčinou byla
státní politika rasové segregace (apartheid) - ideologie odděleného vývoje rasoqich skupin. Éru
apartheidu ukončily pnmí všerasové parlamentní volby, které se konďy v r. 1994. Po volbách byla
pňjata nová demokratická ústava, která zaručuje všem občanůmstejná práva ajakákoli diskriminace
jezakázána. SchválenímnovéústalyzískďaJARzákladnídemokratickýzákonastďaseopětsoučástí
mezinárodního spoleěnství.
Jihoďrická republika se administratilrrě členína 9 provincií. Hlar,rrí město Pretoria (85o ooo obwatel)
- sídlo vlády a qýznamné hospodářské středisko státu.
Centrem urbanizované oblasti Witwatersrand je průmyslové, obchodní a kulturnÍ středisko a největŠí
městozeměJohannesburg (1,9mil. obyv.). Veměstěje soustředěnprůmysltěŽební (zlato), strojírenslý,
chemic\ý' textilní, koŽedělný, poýgrafic\ý a potravinářstý. Světoznáméjsou brusírny diamantů.

A
 I
\
"ě*J{*}
IJ )1
\ll* Yo*

E
AMERIlíR
Amerika - ]oz|oha: 42,2mi|.kmz128,2% rozlohy souše}' pořBt obyv.: 789 mi|. (1997}.13,4 % sYětoYé
populace. Průměrná hustota zalidnění18,7 obyv. na 1 km2.

Spoiené
snin
0nerické

:š-s

Obr. 15 Amerika

1 Francouzská Guayana (Fr') 9 Haiti 17 Aruba (Niz.) 25 Dominika

2 Surinam 10 Dominikánská republika 18 Nizozemské Antily (Niz,)26 Montserrat (Brit')
3 Guyana 11 Jamajka 19 Trinidad a Tobago 27 Antigua a Barbuda
4 Chile 12 Portoriko (USA) 20 Sv. Vincenc 28 Britské Panenské ostrovy (Brit')
5 Paraguay 13 Bermudy (Brit.) 21 Grenada 29 Americké Panenské ostrovy (USA)
6 Uruguay 14 Bahamy 22 Barbados 30 Sv' Kryštof a Nevis
7 Belize 15 Turks a Caicos (Brit.) 23 Sv. Lucie 31 Guadeloupe (Fr.)
8 Honduras 16 Kajmanské ostrovy (Brit.) 24 Martinik (Fr ) 32 Anguilla (Brit.)

A
112
 AMERIKA
V
stát Rozloha :F.oě. ob. ÍItavnímřsto stát Rozloha Poě. ob. Hlavní město
(závistéúzemí) v krn2 v tis. (sÍdlo spávy) (zívis.úzcmí)vkm2 (sÍďospnívy)
vr. 1997
"']Í5;'
Á.ry.terické.P.an9.9skéo.(IJ$a}...3...44 99 CharlotteÁma]ie I{ajmanske o. (brit.) 2ffi B3 Georgetown
Anguila {bril.) 96 . 8 TheYďley Kanada 9970610 30.A$9:,, oťtawa
Anliqua a Barbuda 442 = 67 SaintJohns Kostarika I '51 1@ :::'+468: SanJose
Baha:ny 13 939 290 Nassau Kuba 11Oq.6,+ .:rrff- f- H.n*t t
: ,,
Barbados 43O Bridgetown Ma-rHnik (fi.) 1102 ' 4S3 PortdeřYancé
Belize 22965 , 219 Mexiko
,,,',,.,,',%5
Belmopan I 958 2Ol 94Ž?ď Cn,a.a a. nfe*i"o
Bermudy hril) 53 M Hamilton Montserrat [brit.) 1O2 ' '. Hy*.r;
Britské Panenskéo. [brit'J 153 19 RoadTown NikaraÉua |3L779 . ,4:69.2 ,,..t2,.,.
Managua
Dominika 7ffi t+ Koseau Panama 77326 .. Ž.72ff.:.. Penamá 1::.-

Dominikánskárep. 48734 8l9O SantoDomingo Portoriko ÍUSA) 8 959 3830' SanJuan

Cort a" 3M 98 'Saintceorgeš &ú t.fi.erre. 6 SaintFierró
a.Mr4ué1o:r{fr.} ,.;,
"''
Crinsk ): 2175600 ffi Nuuk(Godthab)
: -l':::la:l:::

s4l.v]adoř.::.=:
:

jtnp 5@2
::::::
san$ďvador
qqďelo1rr. SpojenésťátJl
} 433 Basse-Terre .am€ťické 937257r :.Ž69g7# Washington
,t't,,tt*
Guatemďa ro'8 ||27a Guatemďa SvátáLucie : 6I7 1,18 Castries
'q"q"g
6 620
....:.

Hďti 27 750 Fort-au-Prince Svaý Kryštofa Nevis 26€ Bassetene

.:. -,
,,,,
:-l 12,o88
a ..
598O s".ýincenc
Tegucigalpa
aGrenadiny
389
'xlÍl....\
fr*t"*r
:*:*"
JamaJKa 1,1O
gg:I, 2596 Kingston Tq co.slfbrit,] 430
' :,,,' 13 :''
:::';:':

CockburnTown

;d,bíi,I;i iÁ,",i"xe-p*,;ké";;,;, iů,šol,Anguitta (brit.), Bermudy (brit.), Britské panenské ostrow @rit.),
Grónsko (dán.), Guadeloupe (Íranc'), Kajmanské ostrovy (brit.), Martinik (franc ), Montserrat (brit'),
Portoriko (USA), Saint Pierre a Muqueton (franc.), Turks a Caicos (brit.).

stát Roalú.ha Poě...ó. gtavní Běitó

(zívisféúrz'eryi}
;..;...::
v ..2,
v,tis..::+.::i;::*9!l? (ďďo sinívy!
AÍpentina ž.78É.fÉr2.:. ::8.5:1622-,: Buenos Aires
.:::=
OtrO" t.rb.l ''l,t
=:',.:'::.:
19+ .:,1 6&=l Oorri."t"i
lry
.

Boliúe 58.1- I 18O:::. Sucre/t,a Paz

Brazílie 8-5rr 9651 159 69r Brasilia
Ekvádor 1l 937
€..sol.. ,,,Putlo.'",,,: '

Fďklandy/Mďviny (bňt.) ::,12 173 2, :.:.:.€!94eý. .

Francouzská Guyana (fr.) ,,,,:8,3,16S8 l

::::=:::::::: : ,l
159 c"t t*-
Guyana :$e.69 ??3 o.oig.i"*t
. : ::.::::::::..:=:::::

Chile ,636 .14 656 sanfia€o

Kolumbie L:L4.\,'748 37 418 so€ot;=
,2t2
-
Nizozemské Antily (niz.) rr.-r:rgOO
...Y.1E.é.*$
Paraguay 4ť,6,V52 5089 '
..4s.tLa..Č.}.
2437r
.

Peru L 2A5 2t6 ,,..,

..,,!$,,,,,,.,,
,

Surinam 163 820 42O :,,,.::, l,Pr bo

Trinidad a Tobago 5 iza 1275 ,,:,,,:::, Port of Saain
UruquáÝ 177 fiA 322O Moňtel'ideo
...- .c:":rcái.'
Varra"rrafu 912 0m 22777
Tab. 60 JiŽní Amerika přehled
a závislÝch zemí
Zduisló
- (niz.),států
íeemí: Aruba Falktandy/Malvíny (brtt,), Francouzská Guayana (franc,),
Nizozemské Antily (níz.).

A,
lrJ
 ZEMÉPIS V KoSTCE
Y
S.! Eharaltteristika konlinenlu
Americ\ý kontinent zvaný Nový svět je tvořen dvěma světadíly: Severní Amerikou a JižníAmerikou.
obasvětadílyjsou spojenyperminskyrnaostrormímpásemStředníAmeriky. Kontinentbylpojmenován
po itďském mořeplavciAmerigu Vespuccim (účastníkuKolumbových výprav na konci 15. stol.).
Amerika se rozkládá na západní polokouli _ kontinent se táhne od severu kjihu v délce přes 15.o0o km'
Západ Ameňky je omýván Tich1fon oceánem, qýchod Atlants\im oceánem a Sever Severním ledovýrn
oceánem. PobřeŽí Ameriky je 1o4.300 km dlouhé, s vel\im mnoŽsMm ostrovů (Grónsko, Kandské
arktické souostroví, Velké a Malé Antily, Galapágy, Fďklandy, ohňová země atd.).
Oba americké světadíly - Severní a JiŽní Ameriku spojuj e uzLrý pruh perminy _ ,,Panamská šíje..'která
je v nejuŽŠímmístě Široká pouze 46 km. Napňč Panamskou Šíjí byl prokopán Panamský průplav, kteý
je jednou z nejýzr.arnnějŠÍchvodních cest na světě - zkracuje plavbu mezi Atlantslqýrn a Tich1fon
oceánem.

6. 1. 1 zAKI'^DlvÍ Úon"lp o sEvERNÍ e.rrŽlvÍ AtvIERIcE

a) Světadíl Severní Amerika rněÍi 24'360 km2. tj. 16.3 o/o rozlotly per,niny světa, má 463 mil. obyv.
(1997), tj, 8o/o obyv. světa a hustotu zďidnění 18,9 obyv. na 1 km2.
Krajní body severoamerické pevniny:
NejsevernějŠímbodemjemysMurchison napoloostrově Boothia 7I"5o,s. Š'NejjiŽnějšímbodemje mys
Mariato na Panamské Šíji7"12, s. š. NejqýchodnějŠímbodem je labradorslý mys Charles 55.40, z. d,
NejzápadnějŠímbodemje mys prince Waleského na ďjašském poloostrově Seward 168"05, z, d' (zde se
Amerika přibliŽujeAsii na 75 km).
Maximální délka severoamerického světadíluj e mezi mysy Barrow a Marioto zhruba 8. 7oo lan a Šířkačiní
od nejzápadnějŠího cípu Aljašlry po poloostrov Nové Skotsko 5 95o km. Minimalní šířkaje v Panamské
Šíji-pouze46 km.
PobřeŽí Severní Ameriky je na rozdíL od JiŽní Amerilry horizontďně velice členités řadou zá'Livt:''
poloostrovůaostrovů. (PowchvŠechostrovůapoloostrovuzabírá21'4o/orozlohysvětadílu). ostrovyse
soustřeďují předevŠímna arktickém Severu, kde leŽí největší ostrov světa Grónsko (2' 130.750 km2).
NejvětŠímpoloostrovem Severní Ameriky j e l,abrador ( 1 3 2 0. o0o km,)
. .

Název Rozloha Název Rozloha Název Rozloha

v km2 v kmz v km2
Grónsko 130 750 Banks I. 70 028 Somerset I. 24 789
BalÍin I. 507 4r4 Devon I. 55 247 Bathurst I. 16 041
Victoria I. 2L7 291 Axel Heiberg I. 43 r78 Prince Patrick I r5 847
Ellesmere I. 196 236 Melville I. 42 149 King Wiliam L 13 110
Newfoundland 108 852 Southampton I. 4T 2T4 Ellef Ringnes L TL 294
Kuba 108 450 Prince of Wales I s3 336 Bylot I. lL 067
Hispaniola 75 208 Vancouver I. 31 285 Jamajka 10 991

Tab. 61 ostrovy Severní Ameriky

b) SvětadílJiŽníAmerikaměň 17.841.oookm2,tj. 1l.9olosoušeZemé,má326nri'l. ob1.r'. (I97).Hustota

zalidnění: 18'2 obyv. na 1 km2'

Krajní body jihoamerické pevniny:

NejsevernějŠímbodemje mys Gďlinas 12"27,s. š. NejjiŽnějŠÍm bodemje m1-s Frou-ard 53.54, j. Š.Nej{Í-
chodnějŠímbodemjemysBranco 34"45, z. d. NejzápadnějŠímbodem-je mr.s Parinás81.20,z.d.PobÍeŽi
JiŽniAmerikyje malo členité,délka pobÍeŽi dosahuje 28.7oo km. Porrch r'še ch.jihoamericlých ostrovů
zabír á pouze I o/o r oz|ohy světadílu.

A
11;L
 AMiF <A
V
Název Rozloha
v.km2.,,
Tierra delFuego {ohňová zerné) 48 688
Ilha de Marajó 42,O00
Isla de Chiloé B 394
\Árelington
;'6?5A
Bast Fďkland/Soledad 6='682
West Fďkland/Gran Malvina 5 25€
Trinidad 4 8::27
Isla Isabela (Gďapágy) 4,:278,
Ilha Mexiana 53O
,,,,
Isla de Margarita '1 15CI

Tab. 62 Největšíostrovy JiŽní Ameriky

E.2 Přírotní poměla ameriElíÉhokonlinentu

Povrchamerickéhokontinentujerozčleněnpoledníkovýmsměrem. Nazápaděkontinentusevytvorilpás
mladých r,ysokohorslých pohoň a navýchodějsou stará kerná pohoří arljŽiny.
Naqivoj georeliéfu amerického kontinentu měly zásadní vliv typy hranic litosférických desek*. Severní
AmerikaleŽínaseveroalnerickélitosférickédesceaJiŽníAmerikaleŽínadescejihoamerické.obědeslry
se pohybují po plastickém podkladu astenosféry od východu kzápadu. Na západním pobÍeŽíSeverní
Amerikyje konvergentní rozhraní litosférických desek (dochází k přibliŽování litosféric\ých desek).
Severoameňcká litosférická deska se pňbliŽuje k desce pacifické. Pacifická deska tvořená oceánskou
kůrou, klesá a podsouvá se pod lehčípevninskou kůru desky severoamerické. V místě subdukce
(podsouvání) se nachází hlubokomořs\ý příkop a na permině se vytvorilo pásemné pohoň Kordillery,
které se táhne v severojiŽním směru podél západního pobřeŽÍ celého kontinentu - pohoň bylo vyvrásněno
napřelomudruhohoratřetihor. Kordillery, vJižníAmericezvanéAndy,jsoujednímznejrozsáhlejŠích
horsk57chsystémůnaZemiajsounejdelŠímpásemnýmpohoňmsvěta (délkapohoříviceneŽ 15.ooo km).
Část hranic ernezi Severoalnerickou a pacifickou deskou tvoří zlomové pásmo San Arrdreas v Kďifornii'
Ve zlomovém pásmu dochází k horizontálnímu posunu obou litosférických desek. Vellqfon tlakem pň
pohybu litosfériclých desek docl:rázi k obrovskému tření, které je pŤíčinoučastych zemětřesení
vpňlehlýchoblastech. NičivázemětřeseníohroŽujízejrnénahustězďidněnáokolímilionoýchvelkoměst
Los Angeles a San Francisca.
NazápadnimpobŤeŽiJižniArnenkyje konvergentní rozhrani litosférické deslry jihoamerické a deslry
Nazca. oceánská zemská kůra deslqy Nazca se podsouvá pod lehčípevnÍnskou kůru jihoamerické
litosféňcké desky. V subdukčnízónévzrliklhlukoooceáns\ý Peruánsko.chilský příkop a podél západ-
níhopobřeŽíJiŽníAmerilrysevywásnilovelehorsképásemnépohoňAndysřetězemmohutnýchsopek
(např. Chimborazo' Cotopaxi aj'). Tření litosféric}ých desek je pňčinou sopečnéčinnosti a časých
zemětřesení podél západního pobřeá celého světadílu.
V Severní Americe převládá hornaý powch - střední nadmořská qýŠkasvětadílu je 72o m. Pásemné
pohoŤí Kordillery přecházÍ směrem od západu k východu přes mezihorské plošiny, páLrrve a planiny do
rozsáhlých níŽin v povodí Mississippi. Východ světadílu tvoň hors\ý systém Appďačského pohoň. Podél
Atlantského oceánu j sou pobřeári rllŽtrry,
VJiŽníAmerice převládárovinnýaníánnýpowch, střední nadmořskáýŠka světadíluje 58o m. Jádrem
JiŽní Ambrilryje brazilský a guyanský štít.ZápadnipobřeŽí lemujíjihoamerické Andy' rrnitrozemí r,'ypl-
ňují níŽÍnya r,ysočiny. NejrozsáhlejŠínÍŽinou celého kontinentu a největŠíníŽinou světa je Amazonská
níŽina (5 mil. km,). VertikálnÍ členitost celého kontinentu je značná, nejvyŠŠích'qýŠek
dosahujíjihoame-
rickéAndyhorouAcoucagua (6959m. n. m.). VSeverníAmerice KordillerywcholínaAljaŠcehorou Mt.
Mc. Kinley (6.194m. n. m.).

t Zeměpis I. v kostce, 6.4.4 Litosférické desky

^'
 ZEMĚPIs V KoSTCE
€.
NejníŽe poloŽené místo kontinentu IeŽiy JtŽniAmerice - proláklina Gran Bajo de San Jutián (_ }o5 m)
v arentinské Patagonii. V Severni Americe je nejnÍŽe poloŽeným místem proláklina Úaor smrti (Death
Vďley) _86 m v pouŠtiMojave v Kalifornii.

Název (stát) Výška Název (stát) Výška Poslední

vm vm wýbuch
Aconcagua (Arg.) 6 959 Vn. Guďlatiri (Chile) 6 060 t987
Ojos del Salado {Arg.-Chile) 6 880 Lascar {Chile) 5 990 1991
Co Bonete (Arg.) 6 872 Cotopaxi {Ekvádor} 5 897 ).975
Nev Falso Azuíre (Arg.) 6 790 IJbinas (Peru) 5 672 1969
Mte. Pissis (Arg.) 6 779 Tupungatito {Chile) 5 640 1986
Co. Mercedaňo 6 770 Popocatépetl (Mex.) 5 452 r932
Nev' de Huascarán {Peru) 6 768 Nev. del Rulz {Kolumbie) 5 380 1991
Vn. Llullaillaco (Chile-Ar€i.) 6 723 Sangay (Ekvádor) 5 230 1988
Nev. Cachi (Arg.) 6 720 G.Pichincha {Ekvádor) 4 784 L977
Co. Yerupaja (Peru) 6 634 Puracě (Kolumbie) 4 756 r977
Tab. 63 Nejvyššíhory Ameriky Tab. 64 Nejvyššíčinnésopky Ameriky

Vodstvo-h]armírozvodíkontinentuprobíhápňzápadnímpobřeŽíAmerilry-vKordillerách. Největšíčást
plochy kontinentu je odvodňována doAtlantského oceánu - asi71o/o, k úmoňTichého oceánu náleŽí asi
Io o/o a Severního ledového oceánu asi 5 o/o rozlohy Amerikv. Bezodtoké oblasti tvoň asi 1o %o celkové
rozlohy kontinentu.
Y JižníAmerice se nachází největŠíňčnísystém světa Amazonka (Amazonas). Amazonka je nejdelší
řekou světa a je na pnmím místě i vodností a plochou povodí. Řeka je dlouhá 7.o25 km (s pramennýrn
tokem Ucay^a1i-Apurimac). Průměrný průtok v ústířeky je 22o.ooo m3.S.', a [plocha povodí je
7,I7llnll..km2.Vústířekadosahujemaximálníšířky aŽ32okmamáhloubku 45rn.Přílivovávlnazlraná
pororoca proniká od ústíaŽ \ 4oo km proti proudu.
Druhým největŠímtokem JiŽní Amerilry je Paraná - 39oo km dlouhá, w'tváň společně s řekou Uruguay
estuáriové ústíLa Plata. Na severu JiŽnÍ Amerikyje velkou řekou orinoko. Na horním toku Orinoka se
vy'tvoňlhydrologiclýjevzvanýbifirrkace (řeka se dělínadvěramena-levérameno zvané Rio Casiquiare
teče k jihozápadu do povodí Amazonky a pravé raÍneno pokračuje jako orinoko k severu a ústído
Atlantskeho oceánu).
Bifurkace (hydrol.jev) = odtok řeky do dvou povodí.
V Severní Americe je největŠířekou čhrrtá nejdelŠířeka světa Mississippi (dlouhá včetně Missouri
62l2kTrr, povodí 3.250 obo t<m,). Mississippi sé vlévá do Mexického zálivu. DalŠívýznamné vodní toky
SeverníAmeriky: řeka Svatého Vavřince (Sďnt Lawrence River), Mackenzie' Yukon atd.
NejvětŠímiamerickýrni jezery jsou Velká jezera (Great I,akes), soustava pěti vzájemně spojených
sladkovodních jezer na pomezí Kanady a USA_ největší nahromadění sladké vody na světě' Velkájezera:
Hořejší (Superior), Huronské (Huron), Michiganské (Michigan), Erijské (Erie) a Ontario.
'Velká
jezera..jsou tektonicko-ledovcového původu. Jezerajsou propojenařekami, průlir,y aprůplar,y-nejdelší
vnitrozemská dopravní cesta naZerni (3.77o km). Vodu z jezer odvádí do Atlantského oceánu řeka
SvatéhoVavňnce. Jezero Erijské aontario spojujeřekaNiagara, nakteréjsouNiagarskévodopády (dva
vodopádynahranicíchKanadyaUSA, oddělené Kozímostrovem-větŠívodopádkanadský-qiŠka48m,
Šířka9oo m a menšívodopád americký _ výška 51 m, Šířka3oo m).
Kvellým tektoniclým jezerům Střední Ameriky patň jezero Nicaragua a Managua'
NanáhorníploŠiněAltiplanor.JiŽníAmerice se rozl<Ládáreliktnítektonickéjezero Titicaca spojené řekou
Desaguadero sjezerem PoopÓ. \ejr.ětŠímlagunovýrn jezerernJlŽníAmerikyje Lago de Maracďbo'

A
 Název Délka Povodí
vkm v km2
Maxim. Nadmoř.
Amazonas 7 025 7 180 000 Název Plocha hloubka
v km2 wýška
(-Ucayali, -Apurimac) vm vm
Mississippi (-Missouri) 6212 3 250 000 L. Superior 82 474 393 183
Paraná (-Grande) 4 380 4250 000 L. Huron 59 596 226 \77
Mackenzie (-Athabasca) 4240 I 813 000 L, Michigan 58 016 281 177
Madeira (-Mamoré) 4 100 I 360 000 Great Bear Lake 31 328 137 757
Purrrs 3 3BO 1 100000 Great Slave Lake 28 568 o 1r+ 158
Juruá 3285 650 000 L.,Lne 25 745 64 174
Yukon 3 185 848 OOO L. Winnipeg 24 3BB 27 2'17
Tocantins (-Alaguďaj 3 100 803 250 L. Ontario 19 553 237 75
St. Lawrence 3 058 1 260 000 Lago de Mara- 14 343 35 o
Rio Grande/Bravo del 3023 580 000 cďbo
Norte Lagoa dos Patos 10 145 o
Tab, 65 Nejde|ší ameilcké řeky Tab' 66 NejvéIštamerická jezera

Podnebí - vzhledem k protáhlému tvaru kontinentu, zasahuje Amerika do vŠechklimaticlých pásem.

SeverníAmerikaserozkládávpodnebípolárním, subpolárním, mímém, subtropickématropickém;JŽní
Amerika se z větŠíčásti rozkládá v rovnÍkovém a tropickém podnebném pásu, subtropické podnebí je na
malé části světadÍlu a jih pel'niny zasahuje do podnebí mírného.Ve velehorách se lyvinuly výŠkové
podnebné stupně. PodnebíAmerikyje výazné ovlivňováno teplými a studenýrni mořshÍrni p.o.'áy.
Severní Amerika \eŽ'i peŤváŽně v mírném klimatickém pásu. Nejsou zde rormob ěŽkováhorstva, která by
bránila pronikání studeného vzduchu najih a teplého na Sever.
V zimě otevŤenou planinou pronikají Ze SeVeI1r studené větry - b|izzardy (pokles teploty aŽ o 2o.C).
Kordillery omezujÍ pňmořský podnebný vliv Tichého oce ánu na uzký pás západnino p.onrézi. Úze,,.í na
východ od Kordiller má rmitrozemský ráz klimatu' východní část světadílúmá dostateČnémnoŽstrj
sráŽek, na pobřeŽÍ Atlantského oceánu je klima velmi vlhké' Sever SevernÍ Ameriky má po Sibiri
nejstudenějŠípodnebísevernípolokoule_nejniŽŠÍteploýbylynaměřenyveFoÉGoodHopeÚa,z.c)'
Severovýchodní pobřeŽíj e ochlazováno vlivem studeného Labradorského proudu. NejryšŠítép1o\' ce1ého
světadíIu byly naměřeny v aridní subtropické oblasti na jihozápadě USA v Úaor smrti (57 " CJ .

StřednÍAmerikamá napobřeŽí tropické podnebí, které se mění s pňbýajícínadmořskouvýškouvmírné

aŽ drsné horské klima. Tichomořské pobřeŽí je suŠŠí neŽ atlantské, ovlir.rrované pasátovým prouděním
JiŽní AmerikaleŽi převáŽně v tropickém vlhkém pásu. V Laplatské ntŽiné nastůpuje subtr-opic\i pás
a dáIe kjihu mírný podnebný pás' Klimatictryrn předělem jsou Andy, úzký pás zapáanirro pobiezí;l pod
vlivem Tichého oceánu - nejvyššíprůměrné srážky zarok byly naměřeny v podhůň And, na pát'iezi
Tichého oceánu (Buonaventura 7.155 mm) v Kolumbii.
K nejsuššímoblastem světa patří poušťAtakama, která se rozprostírá na pobřeŽí Tichého oceánu
v oblasti, kde studený Peruánský mořslý proud ochlazuje vzduch, t.teqi pň p..óhod.' na teplejŠíp
obřeŽí
nemůŽer'ydat sriáŽky, protoŽe se sníŽíjehorelatirmÍr.lhkost. Na sever.uAtakamyv chilském městěArica
spadne méně než L mm srážek zatok,
Rostlinstvo a živočišstvo- na Severu kontinentu jsou arktické pustiny Se Sporou vegetacÍ (mechy,
liŠejníky,řasy), na mořském pobřeŽÍ Žijí tuleni, mroŽi,lednÍ medvědi aj.
VsubpolárnÍchoblastechsevývoňlytrrndry(liŠejníkové,mechovéakeřové) _.zv1Ťenatunderjedruhově
chudá. někteřÍ savci a ptáci mají v zimním období bílézbarvení - bělokur sněŽný, sovice sněŽná, polární
IiŠkaaj. NejznámějŠím savcem tundry je sob. Rostlinstvo tundry přechází směrem na jih v rózsáhle
severokanadské jehličnatélesy, které směrem kjiholýchodu přecházejívlesy smíšené.Vlesním území
Žijí: los, jelen wapiti, jelenec r'irŽinský, medvěd lnzz\y, bobr. rydra, rosomák, mýat aj. Typiclq,rn ame-
ric$mŽivočichemje puma americká, kočkovitá Šelma' která obýr.á americlýkontinent oá tranáay aŽpo
Patagonii' StřednÍ část Ser,erní Anerilry pokry'vá trar.naŇ pás prérií(severoamerických stepí).
Prériejsou odděleny od oceánu pásmy hor a lesu. PrerÍ jnÍ tizenlí je zl'ětŠÍčásti přeměněno na úrodná poie.
Prérie obýváýpickáíauna: bizon' -,.idloroh, psoun prérlorr . ko.1ot. kurpréňoý, chřestýŠ aj Početná stáda
'

A
 ZEMĚPIS KO STC E
V
bizonů byla v době kolonizace téměř r,yhubena. Bizoni jsou v současnosti pňsně chráněnými Živočichy.
V mezihorslqých ploŠinách a pánúch jsou pouště mírnéhopásu: Ner.adská poušť, Velká solná pouŠť.
K subtropic\ffn pouŠtímpatň Mohavská poušť (Mojave) a Gilská pouŠť.V tropické části kontinentu je
rozsátrlý tropický deštný les. VAmazonslých deŠtnýchlesích ájí Širokonoséopice (kosmani, mďpy'
vřeŠéani),chudozubí savci (lenochodi, mravenečníci), v řekách ájí kajmani a vodní hadi anakondy
a ptactvo je zastoupeno kolibříky' papouŠky' tukany aj.
Velké plochy ve Venezuele pokqfr.lají trarmaté savany llanos a v Brazílii křovinaté savany campos.
V l,aplatské nlŽiné jsou rozsáhlé oblasti se stepní vegetací nané Pampy. TypičtíŽivočichovéŽijící
vpampách:hlodavecviskačaapštrosnandupampoqý. NajihuJiŽníAmerilryvargentinskéPatagoniijsou
suché kamenité stepi.
VhorslýchoblastechKorďlleraAndjecharakteristickáqýŠkovástupňovitostvegetace. Nejqýraznějijsou
vegetačnístupně vyvinuty v rormíkorých jihoamericlých Andách.
Nerostnébohatství-Amerikamávelkébohatství nerostných surovin, předevŠímropy,zemního plynu,
uhlí a rud kovů.
VelkánďeziŠtěropyazemníchplynůjsouvUSA(pňMexickémzálivu, naAljaŠce anapobřeŽíKďifornie),
v Mexiku a ve Venezuele (v pánvi Maracďbo).
VSeverníAmericejsou světověvýzrramnáloáskauhlí. Uhelné pánvejsou soustředěnyhlavněvpodhůrí
Appďačského pohoří'
Amerika vyniká bohatsMm rud kovů _ýznarnnáloŽiska j sou na územíKanadského Štítu{petminského
jádra SeverníAmeriky)' kde jsou nďeziště rud niklových, měděných, stňbrných , Žeteznýchiuranových.
TakévKordilleráchjevelké nerostnébohatství, zvláŠtě rud bare'.rných a drahých kovů (natezištézlata na
Alj ašce a v Kďifornii a nďeziště stříbra v Mexiku).
VJiŽní Americe jsou světově ýznatná loŽiska měděné rudy v Chile, cínových rud v Bolívii a bauxitu
v Guyaně a naJamajce. Bohatá loŽiska žeteznérudy a manganoqých rud jsou v Brazílii.

E.3 Obyuatelstuo
V Americe Žije 789 mil. obyv. (1997) _ I3,4 o/o světové populace. Amerika je velmi řídce zalidněným
kontinentem - hustota zďidnění 18,7 obyv. na 1 krn2. Rozmístěníob1ruatelstva je velmi nerowoměrné.
Jednotlivé části Ameňky se lišírozdíln1fon podílem městského a venkovského obyvatelstva. VětŠina
obyvatelAmerilryse soustřed'ujeve městech. VSeverníAmerice Žij e75o/oavJiáríAmerice 75 7o obyvatel
ve městech.
Největšíseskupeníob1ruatelstvaAmerilrytvoňnejvětšísvětovámegalopole-urbanuovanéuzemímezi
Bostonem a Waschingtonem na severovýchodě USA (v megďopoli Žij e úce než 5o mil. obyv') .

HustotazďidněníjenejvětšínaBermudách (1215 obyv. na 1 km2v. r. 1997) anaPortoriku (414). NejniŽŠí

hustotuzďidněnímáGrónsko (o,o3 obyv. na 1km2), Franc. Guyana(1,8)aSurinam(2,6)' Nejlidnatějším
státemAmerikyjsouSpojenéstáýameňcké(269,9mil'obyv.evr. 1997)'nadruhémmístějeBrazíLie
(159'6 mil. obyv.), na třetím mÍstě je Mexiko Í94,2 Ínil, obw.). Nejméně lidnaté jsou ostrormí zerně:
Fďklandy (2ooo obw.) , Sďnt Pierre a Miquelon (60o0 obyv.) a Anguilla (8ooo obyv.).
ArneikazaznamenávávposlednÍmdesetiletívyso\ýpňrůstekobyvatelstvavdůsledkuvysoképorodnosti
a poklesu úmrtnosti (natďita Severní Ameriky: 22 o/oo, JižníAmeriky: 24 o/oo a mortalita Severní
i JižníAmeriky: 7 o/oo). Přírůstky obywatelstva také ovlivňuje přistěhovďectví - hlar'rrí migračníproud
směřuje do SeverníAmerilry (do USA a do Kanady) - ročně se pňstěhuje kolem 1 mil. osob.
VAmerice jsou zastoupena vŠechnalidská plemena:
1) Europoidní plemeno (obyvatelstvo ewopského původu) je zastoupeno předevŠímtřemi hlarmími
skupinami obyvatel: Arrglloerneriěany (potomlry přistěhovďců z bňtských ostrovů), kteří Žijí hlawě
v USA a Kanadě' I,atinoarneričany (potomlry pňstěhovďců ze Španělska. Portugalska a ltálie), kterí
Žij í hlavně ve Střední a JiŽní Americe a Frankoameriěany (potomky pňstěhovďců z Francie) , kteň Žij í
hlarrně v provincii Quebec v Kanadě a v b1i.lďých francouzslých koloniích.
2) MongoloidníplemenojezastoupenopředevŠímEs\rmákyalndiány. EslgrmáciŽijíhlavněnaseveru
Kanady a na AljaŠce. Větsina Indiánů žije na Střední a JiŽní Americe. V USA Žijí pŤeváŽně v hors}ých
oblastech a v rezervacích.

.
118
 AMERIKA
V
3) Negroidní plemeno (obyvatelstvo ďňckého pur.odu) -větŠinu přísluŠníků negroidního plemene tvoň
potomci otroků dovezených z AÍn|<y (z oblasti pri Guinejském zálir,'u). ČernoŠiŽijí hla'.rně v USA,
v Brazílii a v Karibské oblasti.
VAmericeŽijevelkémnoŽstvímíŠencůzvláštěr.eStředníaJiŽníAmerice.MíŠencimezibělochyačernochy
jsou mulati' míŠencimezi bělochy a indiány jsou mestici a míšenci mezi černochy a indiány jsou
zambové.
Původníamerické obyvatelstvo tvoňly etnické skupiny a národy Esl.J,Ťnaků a Indiánů' Po objemé cestě
KryštofaKolumba (vr.1492) seAmerika stďa cílempňstěhovďcuzrnnohazemícelého světa, předevŠím
zBvropy, KolonistévmnohaoblastechAmerikyvyhubÍli původníindiánské obyvatelstvo' Vtěch částech
Amerilry, kde byla indiánská populace silnější, tam došlo k míŠeníobyvatelstva.
Severní Ameriku ovládli Angličané a Francouzi, Střední a JiŽní Ameriku kolonizovďi převáŽně Španělé
a Portugalci.
od 16. do 19. stoletíbylodoAmerilryzavlečenoněkolikmilionůďriclqýchčernochů, kteříjakootrocivyko-
návďitěŽképrácevzemědělsMavdolech. PotomcičernýchotrokůsestďipočetnousloŽkouobyvatelstva
Ameriky (např. na Barbadosu tvoň černoŠi92 o/o obyvatelstva' v USA tvoří černoši13 % amerického
národa). SoučasnáskladbaobyvatelstvaAmerilryjeqisledkemvelkéhosmiŠenírůznýchlids\ýchplemen
a etnik' V Severní Americe převládají prísluŠnícibíléhoplemene a ve Střední a Jiárí Ameňce převládají
míŠenci.Indiáni a ČernoŠi.
Hlarmími dorozumívacími j azyky v Severní Americe j sou angličtina a francouzŠtina a ve Střední a JtŽní
Americe Španělštinaa portugďŠtina.
VětŠinaobywatelAmerilryvyznává|<ŤesťanskánáboŽenstvÍ(náboŽenstvíňmskokatolickéaprotestantské).
Pouze u někteých indiáns\ých krnenů v amazonslqich prďesech je rozŠířenopřírodní náboŽensM -
animismus.

E.4 Hospodářstuí
Uzemíamerickéhokontinentujezhlediskaekonomickéhoipolitickéhorozdělenododvoumakroregionů:
an$loamerického, kteý tvoří USA a Kanada a latinskoamerického, tvořeného zeměmi Strední alIŽri
Amerilry. oba makroregiony se od sebe liŠísvou ekonomickouvyspělostí. Najedné straněj e hospodrářsky
rryspělý angloamerický makroregion a na druhé straně je hospodářsky málo rozvinutý latinsko-
americký makroregion.
Angloameric\Í makroregion představuj e hospodařsl1y nejqýznamněj Šíoblast světa. Ve Spoj ených sťátech
americlých pronikl vědeckotechnic\ý pokrok do vŠech odvětví národního hospodářsM. Spojené státy
zaujímajívesvětěmimořádnépostavení-naUSAprtpadá28o/osvětovéprůmyslovéqýroby,I8o/ozeměděl-
ské qfuoby a térnéÍ20 o/o světového obchodu. Také Kanadaj e vysoce Vyspělý průmyslově-zemědělslý stát
s významnou těŽbou nerostů avyso\fon objemem zemědělské qiroby.
Mezijednotliými zeměmi latinskoamerického makroregionu jsou z hlediska ekonomického i sociálního
znaČnérozdíly.Hospodarskynejpokročilejšíjsoutzv. nově industrializované zeměl.atinskéAmeriky:
Argentina, Chile, Uruguay' Mexiko,VenezuelaaPortoriko (samosprármý,volreěpňdruŽenýstátUSA)' Roz-
sáhl1ýrn hospodars\ýrn potenciálem se r,yznačuje největŠílatinskoamerická země Brazílie' Naopak mezi
chudé země s málo rozvinulirrn hospodářsMm patřÍ Hďti, Nikaragua, Honduras' Guyana a Bolívie.
KekonomickymálorozvinuýmzemímsetakéřadíKuba-tzv. sociďistickázemě'vekterépřetrvávájeden
z posledních komunisticlých reŽimů na7-nrni.
Zemědělství
a) Zenéďélstvíangloamerického makrore$ionu.
Zemědělství V angloamerickém makroregionu je \./soce produktirrní - je plně mechanizované
a chemizované a disponuje vellými plochami úrodných půd a pastvin. Podstatnou část zemědělské
produkcevyprodukujívelké, dobře organizované a speciďDovanéfarmy, které stačízásobittrhivývoz.
ZemědělsM angloamerického makroregionu trvďe lykazuj e přebýky.
Zál<Iadní sloŽkou zemědělství celé oblastÍ je živočišnáwýloba. Vedoucím odvěMm ŽivočiŠné výroby
je chov hovězího dobytka. Jatečná plemena se chor'ají r'prérijních oblastech av podhůřÍ Kordiller.
Výdojný chov převládá v pňměstském zemědělstrí -y zázemivelkoměst. V angloamerickém makro-
regionu je také qiznamný intenzirmí chov prasat, ovcí a drůbeŽe.

A
 ZEMĚPIS V KoSTCE
"'
Vedoucím odvětúm rostlinné výroby je obilnráŤství. Angloamericlý makroregion je světově
významnou dodavatelskou oblastí pšenice a kukuřice. V subtropické oblasti se pěstuje ýže. J|n
ajihovýchod USAjeqýznalnnou oblastipěstováníbavlníku, tabáku asÓje. NadolnímtokuMississippi
avAtlantské níŽině se pěstuje podzemnice olejná a cukrová třtina. SpecialŽovanou oblastí pěstování
subtropického ovoce, únnéré'"y a zeleninyje Kďifornie.
b) Zemědělství latinskoamerického makroregionu
Zemědělská'4Írobalatinskoamerického makroregionuje málo produktivní, není schopnazabezpečit
tamní obyvatelstvo potraúnami (potraviny tvoň 20 o/o dovozu Latinské Ameriky). Ve větŠině zemí
I"atinskéAmerikyjezemědělsMhlawrímhospodářsk1rnúsekem. Převládázaostďésamozásobitelské
zemědělstvízaměřené naprodukcipotravin provlastníspotřebu rolníků.VdrobnýchhospodáŤstvích
se nepouŽívá mechanizace ani hnojiv. Pěstují se v nich větŠinou obilniny, luŠtětiny a Škrobnatékl|w
(maniok a bramboý.

Oblasti, Půdy Nevhodné

země celkem
mil. ha 'Tff;v procentech
o?J.P"í Lesy a nev5,rrŽité
půdy
celkové roz|oÍ.ty
Svět 13 343,6 11,O 26,L 29,6 33,3
Anglonmerický 2161,9 L2,8 16,6 3.2,5
makroregion 39,1
USA 957,L 19.4 24,9 34,2 25,5
Kanada 922,r 4,9 3,0 39,2 52,9
I,atinskoamerický 2 oó2,9 5,5 28,3 47,9 19,4
makroregion
Brazílie 845,6 8,0 22,r 57,7 r2.2
Tab' 67 VyužitípŮdnko fondu (1993)

oblasti' země osermí plocha (mil. ha) Sklizeň (mil. t.)

Svět 2L5,9 527,9
AÍrgloamerický makroregion 35,9 86,5
USA 25,O 63,2
Kanada 10,9 23,3
Latinskoamerický makroregion 8,2 L8,7
Argentina 5,0 10,7
Mexiko o,8 3,6
Brazílie I,4 2,2
Tab. 68 Ameilka pěstování pšenice
- sk|idily v r. 1994 více než 2 mil, tun)
(země' které

oblasti. země Osermí plocha (mil' ha) Sk1izeň (mil. t.)

Svět 146,5 53,4,7
AÍrgloamerický makrore$ion 1,3 8,9
'l? eo
USA
Latinskoamerický makroregion 6,8 20,o
Brazllie 4,+ 10,6
Kolumbie 0.4 Í,7
Tab. 69 Amerika pěstování
- cklidíltt v rýŽe
(.,pmě která r, 1994 vÍce neŽ 1 -
A
1.1,._
 -v
Žďfuovc zemědělství v zalesněné Amazonske pan.' ',.e rirazně podílína lidúdaci lesů. Zúrodněná pole
^
jsou zakrátko opuŠtěna k'"rili ztráté úrodnosti a erozi tenké r,rshy půdy.
Moderní způsoby hospodaření se uplatňují r. plantáŽním zemědělstvi, P|antáŽe jsou zaměřené na
pěstoviiní plodin určených prouývoz, VětŠinap1antáŽÍ patň zahraničnímspolečnostem.
Hlavní sloŽkou zemědělství v Latinské Ameríce je rostlinná qiroba' ve které má vedoucí postavení
obilnářství - pěstuje se hlawrě kukuňce a pŠenice _ hlar'ní produkčníoblastí jsou úrodnéčernozemě
v argentinské pampě' RozŠiřuje se pěstováníýŽe - hlar.rrě r. Braz1|1i, Zokopaninje nejdůleŽitějŠímarriok
(kasava) - keřovitá rostlina pěstovaná pro ŠkrobnatékořenovéhIíry.
PIantáŽni hospodářsM, ve kterém se uŽívajímoderní pěstitelské metody, '"yspělá mechanizace a chemi-
zace, jezaměřeno hla'"rrě napěstování cukrové třtiny, banánormíku akávomíku. Ve skliznitěchto plodin
zaujímá Latinská Amerika vedoucí místo ve svě tě'
ŽivočišnávýtobavLatinskéAmericepodstatně převyšuje úroveňrozvojovýchzemí, ďe nenítakrentabil-
ní jako v zemích s rozvinutou trŽní ekonomikou.
Vedoucím odvětvím Živočišnéqfoobyje chov hovězího dobytka (na maso). Extenzír,ní chovr,yuŽívající
roz,lehlépastvinyjerozvinutpředevšimvBrazílii,ArgentiněavUruguaý. ChovovcíjerozvinutvUruguayi
a chov prasat v BrazÍlii . Značný ýznam má i rybolov, v němŽ r,1'nikají Peru a Chile.

Skot Prasata Ovce

Oblasti, Stav Oblasti, Stav Oblasti, Stav
zerné mil. zerné mil. ks.} zerné il.
Svět 1288,1 Svět 875,4 Svět I 086,7
Angloamerický
molrroregion 113,3 *fli"#;#*ý vv'-I
^q
Angloamerický
makroregion 1(),3
USA 101,0 USA 57,9 USA 9,6
Kanada 12,3 Kanada 77.2
Latinskoamerický
makroregion . Latinskoamerický
329.8 máKroregron zs,8 *lfll.#ff#:o" 101,3
Brazílie 15l'6 Brazílie 30,5 Uruguay 23.4
Argentina 50,0 Mexiko 18'o Brazílie 20.5
Mexiko 30,7 Paraguay 3,3 Argentina 20,o
Kolumbie 25.7 Peru 1 1,6
Venezuela I5,0 Bolívie 7,8
Uruguay 10,3 Mexiko 5,V
Paraguay 8,0
Bolívie 6,0
Tab. 7O Amerika
- chov skotu, prasat a ovci
(země, které chovaty , i, tgga vÍce než Smjt' ks skotu, přes 3 mil. prasaat a přes 5 mÍl, ovcí)

Pnirnysl
a) Průrrrysl angloamerického markoregionu
Průmyslováqýroba angloamerického makroregionuv5ruŽívápředevŠím rozsáhlé zdroie domácích ne-
rostných surovin, ale také zpracovávávelké mnoŽství surovin dovezených.
VangloamerickémmakroregionujesvětověvýznamnátěŽbaenergetickýchsurovin' hlalrněčerného
uhli - na severovýchodě USA (Spojené stáý jsou největŠímvýwozcem uhlí na světě) a ropy a zemního
plynu-vUSApřiMexickémza]ir,'tr anaAljaŠceavKanaděvprovinciiAlberia. Světoqýuýáammátaké
téžbarud barevných a vzácnýcln kovů. NejvýznamnějŠíje těŽba měděných, olormatozinkoqich
a niklových rud na LaurentÍnské ploŠině.
Vmetalurgii v5mikají Spojené stáý- zvláŠtě v hutnícní.Železaa oceli. Vhutnictví neŽe\ezných kovů;e
nejýznamnějŠíhutnicMhliníku. Hliníkárnyjsou rr'budo\-án\IvblíZkostivodních elektráren (vUSAše
r,yrobí 27 o/o av Kanadě 11 o/o světové populace hlinÍku) ' \ íroba hliníku V angloamerickém makrore-
gionu je závislá na dovozu bauxitu. Angloameric}ir. makrore gion l'yniká také ve qirobě elektrické

A
')'
 ZEMĚPIS V KOSTCE
Y
energie-podílíse34 %nacelosl'ětor,élTrobě elektřiny. Vedoucímodr,ětvímprůmyslové''1robyvanglo-
americkém makroregionu je strojírenství, které produkuje úce neŽ I / 3 celosvětové produkce _ Sou-
střeďujesezde 1/4produkceautomobllů'a2/3leteckéhoprůmyslu.Vchemickémprůmyslumáve-
doucí postavení petrochemie. NejrozvinutějŠímodvětvím lehkého průmyslu je potravinářství.
b) Prtimysl latinskoamerického makroregionu.
Průmyslovávýroba LatinskéAmeriky se podílína světovém průmyslu necel;frni 7 %o.
Prudký rozvoj průmyslovévyroby zaznamenávajitzv. nově industrializované latinskoamerické zerně,
Více neŽ 70 o/o Zpracovatelského průmyslu Latinské Amerilry je soustředěno ve 3 státech - v Brazílii,
Argentině av Mexiku.
TěžebníprůmysljezvětŠíčásti ovládánzattaničními společnostrni. VětŠinavytěŽených surovin ser,yvá'
Ži. H|avní energetickou surovinou l-atinské Amerilcy je ropa, nejúce ropy v1'těŽí Mexiko a Venezuela.
LatinskáAmerikadodávána světové trhyrudybarerrných kovů, rudyŽeLezaarnanganu abauxit. Rozvoji
hutnictví brání nedostatek koksoavtelného uhlí' Elektrárenství r,1ruŽívá k vyrobě elektrické energie
předevŠímmístní hydroenergetické Zdroje_např. vBrazÍlii se podílejívodníelektrárnyna celkovévýrobě
pracor,rrí sílypňtahujízalrraniční
el. energie 93 o/o avKolurr'b1t7oo/o. Rychle se rozvíjístrojírenství-lermé
investice. Vedoucím odvětvím strojírenstvíje qýroba doprarmích prostředků. Ve Venezuele a v Mexiku se
rozvíjíprůmyslpetrochemický'Tradičnímodvětvímlehkéhoprůmyslujepotravinářství(cukrovarnicM
akonzerlrárenství) , které j e orientováno předevŠímna výoz, Světově významným odvětvím lehkého prů-
myslu je průmyslmasný a mlynáŤslý. Ve všech zemích LatÍnské Amerikyje rozvinut průmysl textilní

Těžba (v milionech tun)

oblasti. země
t937 1950 1970 1980 1990 1993
Svět 1 45o r 818 3015 3793 4730 44L2
Arrgloamerický 4u,2 524 57L 8()3 1 (}11 923
makroregion
USA 448 508 556 T4T 933 856
Kanada 1,4 16 15 37 68 67
I,at-inskoamerický 3 5 8163032
makroregion
Kolumbie 4152122
Tab. 71 Ameilka produkce uhlÍ
-
(země, které vytěŽily v r. 1993 více neŽ 10 mil. t uhlí)

Téžba(v milionech tun)

oblasti' zerl.é
L937 1950 L97íJ 1980 1990 1993
Svět 28'4 620 2 270 2976 3 150 2977
AÍrgloamerický 178 27L ó45 509 5()1 427
makroregion
USA 778 267 475 422 409 345
Kanada 4 62 70 91 82
I"atinskoamerický 50 95 261 289 366 389
makroregion
Mexiko 7 10 22 97 146 139
Venezuela 27 78 194 115 110 130
Brazílie 2 93232
Argentina 2 3 20 25 24 32
Kolumbie o 62223
Ekvádor o o U 10 L4 18

Tab. 72 :-?"'.a produkce ropy

-
_-=^.= ^tere vytěžily v r. 1993 více než 10 mi|, t ropy)

.
,.':'
 AlÝ.- \A

V
TéŽba (v milionech tun) Podíl Podíl Produkce
Oblasti. země
jaderných vodních na obyv.
1937 1950 elektráren elektráren r. 1993
1970 r980 1993 r. 1993 (o/o) r. 1993 (%) {k\ÁIh)
Svět 450 990 8224 11 8()2 L2 26,0 L7,7 L9,4 2 234
AÍrgloamerický 186 465 2 838 3 596 3673 18,6 3á,2 12 995
makroregion
USA r54 408 2 48I 3 040 3 146 t9,4 8,7 11 189
Kanada 30 cD Ócl 482 527 t7,B 61,5 17 660
I.atinskoamerický 7 19 L74 683 7L6 4,8 69,9 1 564
makroreÉion
BrazíIie 3 8 139 222 25L 0,5 93,2 r 623
Mexiko 2 467 122 135 3,5 19,2 1 500
Venezuela O o 55 7t 67,6 3 397
Argentina 2 540 51 63 12,2 3g., I I 864
Kolumbie O o9 35 40 70,0 I LzO
Tab.73 Amerika produkce elektřiny
-
(země, které vytěžiÍy v r. 1993 více než 20 mld. kWh)

oblasti' země tis. ks

Svět . 34 270
:... .

Arr$loamerický makroregion 7 o/53,,

.u..sA
6152
:::
Kanada :: ::::::::
901
Latinskoemerický makroregion 1 441
Mexiko 800 :

Brazílie 350
Argentina 331
]...
Tab' 74 Amerika
- produkce osobnÍch auÍomobilů
....

(země, které vyrobily v r' 1993 irie...ňet fiO ťis'

osobnÍch automobitů)

6.5 0blasti Ameriky

Americlý kontinent je rozdělen Panamskou Šíjína dva světadíly - Severni a JiŽni Ameriku' So.učástí
severoamerického sl.ětadílu je územíStřední Ameriky. Fyzickogeografickou severni hranici Střední
Ameriky předstarrrje Tehuantepecká Šijev Mexiku a jižníhranici Střední Ameriky tvoň jiŽní hranice
Severní Amerik.r. _ Panamská Šíje.Střední Amerika tvorí spojení mezi Severni aliŽníAmerikou' kromě
perrninského mostu (územímeziTehnantepeckou aPanamskou Šíjí)knípatňi ostrormí obloukVelkých
aMďýchAntil.
V Americe je 35 nezárisl!-ch států a 16 záúslých území.33 americlých států má přímořskou plochu
a 2 země jsou rrrltrozemské (Bolívie a Paraguay). V Severní Americe je 22 samostatných států a 12 záis.
ýchúzemíar.JiŽní.\mericeje 13 samostatnýchstátůa 4záisláuzemí. ZhlediskahÍstorického, kultur-
ního ahospodářského seAmericlýkontinentrozdělujenadvamakroregiony: angloamerickýalatinsko-
americký.
1) ArrgloamerickýmakroregionSerozprostírávseverníčástiAmerickéhokontinentu_územímakrore-
gionu tvoň dr.a .'':i.'. stán-: USA a Kanada a tri zál.islá :uzerrri., Grónsko, Bermudy a Saint Pierre
a Miquelon.

'
|1Ó
 ZEMĚPIS KOSTCE
V
2) Latinskoamerický makroregion Se rozprostírá ve střednÍ a jtŽní části amerického kontinentu -
zahrnuje uzerni na jih od hranic USA - toto územítvoň 33 nezávislých států: Antigua, Ar$entina'
Bahamy, Barbados'Belize, Bolívie. Brazílie' Dominika, Dominikánskárepublika, Ekvádor, Grenada,
Guatemala, Guayana, Haiti, Honduras, Chile, Jamajka, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Mexiko, Nikara-
gua, Panama, Paraguay, Peru, Salr,ador, SvaýKryŠtofaNevis, Surinam, SvatáLucie' Svat57Vincenc,
Ťrinidad a Tobago' Uruguay a Venezuela a 13 záúslých uzerni: Anguilla, Aruba, Britské Panenské
ostror,y, Falklandy (Malvíny), Francouzská Guyana, Guadeloupe, Kajmanské ostrovy, Martinik,
Montserrat, Nizozemské Antily, Panenské ostrovy USA, Portoriko, Turks a Cďcos.
obaregionyseodsebeznačněliŠí.ZásadnírozdílmezioběmamakroregionyjeVdosattovanéekonomické
urovnl. v17se hrubého domácího produktu (HDP) v přepočtu najednoho obyvatele v zemích angloame-
rického makroregionu patň k nejr,yŠŠímna světě - v průměru překračuje 20 ooo USD/ 1 obyv. {v USA
28oooUSD,vKanadě20oooUSD),zatírncovzemíchlatinskoamerickéhomakrore$ionunedosahujeani
poloviny této hodnoty. HDP - hrubý domácí produkt je souěet hodnot vytvořených všemi hospodář-
skými organizacemi ve všech sektorech hospodářství na územídaného státuběhem jednoho roku.
Rozdíly v ekonomické vyspělosti obou makroregionů vyp\wajiz jejtch odliŠnéhohistorického qivoje.

AngIoomerický mokroregion ]]]]]ilmn Lot i nskoo merický

Obr. 16 Oblasti Ameiky

.
1^^
| 2.1
 i r.r
=: <A
V
6.5. 1 AI\IGLoAIvIERICKÝ II,IAIíRoRBGIoN
Angloamerick57 makroregion se rozl<Iádána ploŠe21.6 mil. km2 (tvorí více neŽ polovinu roz|ohy americ-
kého kontinentu). Angloamericlg7 makroregion zahrnuje územír,1.rnezené nažapaděTich]fon óceánem'
na Severu Severním ledoqfon oceánem a na rÝchodě Atlants\ýrn oceánem. JiŽní hranice makroregÍonu
je totoŽná s jiŽní hranicí USA. Geologicl{'' nejstarŠíčástímakroregionu a celého severo€uneriřkerro
světadílu je Kanadský štít,kteýje tvořen prahornírni a starohornímihorninami' powch Štítuje pokryt
slabou wstvou sedimentů a zvětralin. Na ser'eru oblasti je rozsáhlá Arktická níŽina a ,,a s..,e.óqýchodě
leŽí největšíostrov světa Grónsko. Ve qichodní části makroregionu je prvohorní hors\i systém
Appalačskéhopohoň a západrnakrore$ionu tvoň r,elehorská pásmá Kordiiler^. PobřeŽní pá"'.'o t<oiaiu..
a Skalnaté hory uzaúrajínáhorní roviny - Vnitřní ploŠiny. Nej.i,yŠŠíchýŠekdosahují Kordillery
6194 m' n. m. vAijašskémpohoň. NejníŽe poloŽen1fon místem oblaifi3e proláklina DeathÝa[ey (Udolí
smrti) _86 m v Kďifornii. Mezi Appalačs\ýrn pohoňm a Kordillerami še roz|<Iádají rozsáhlé piošiny
a roviny [Velké planiny a CentrálnÍ roviny). PobřeŽní níŽinyjsou najihoqýchodě ajihďoblasti,
na iobřeŽí
Atlantského oceánu a Mexického zálivu.
Územimakroregionu je odvodňováno z větŠíčásti do Attantského oceánu' kam ústíčhrrtá nejde1ší řeka
světa Mississippi - Missouri (dlouhá 6212 km).
Angloamericlýmakroregionpatňklimatic\rdočt5rřpodnebnýchpásemsevernípolokoule. NanejzazŠím
severu (na Kanaském arktickém souostroú av Grónsku) je drsné arktické klima, které směr.ň t;ir','
pÍectÁzi do podnebi subarktického. Střední část makrore$ionu má podnebí mírnéajih oblasti _ po6řezí
Mexického zálivu a Kďifornie -má podnebí subtropické'
Naseveru oblastijsou arktické pustiny, které směremkjihupřecházejívtundru. Mivemchladného l,ab-
radorského proudu tundra sestupuje ve východní Kanadě aŽ k 55 " sevemí zeměpisné Šířlry(nejjŽněji na
severní polokouli). JiŽně od pásma tundryjsou rozsáhlé severokanadskéjehlienáte lesy, kieré
vlesysmíŠené.Středníčástobl'astipokq/vátravnaýpás prérií.Najihozápaděmakrore$ionu, káeje suché
fřechLeií
subtropické klimajsou častéformace trniých kŤovin a kaktusové pustiny a najihoqýchodě oblásti, kde
je více sráŽek, jsou vlhké subtropické lesy.
Angloamerický makroregion má bohatá loŽiska nerostných surovin' Makroregion zaujímá přední místo
ve světě v těŽbě energetických surovin (černéuhli, ropa, zemní plyn) a také v těŽbě rud barevných
a drahých kovů (mědi, zinku, niklu, molybdenu , z|ataa stříbra).
Vangloamerickém makroregionu Žije 3oo mil. obyw. (1997). Během pěti století po objeveníAmeri\r se
mÍŠenímras a národností v angloamerickém makroregionu v}tvorita multirasová a multietnická spo-
lečnost.
ZáJ<7ad oby-vatelstvamakroregionu tvoří potomci brits\ých koIonizátorů, ďe v obou angloameric\ich
státech_vUSA, ivKanaděŽijí početnénárodnostnímenŠiny.VKanadě Žije menŠinaFrankokanad'anů'
potomků francouzských kolonizátorů _ od AÍtglokanad'anů se odliŠujínejen ja4lkově, ďe i kulturně
a náboŽensky. Frankokanad'ané (asi 27 7o Kanaďanů) se koncentrují v provincii
Quebec a mají v rárnci
Kanady značnou autonomii.
NejpočetnějšímenŠinouvUSAjsoučernoši-Afroameričané(asi30mil. osob). Nejrychlejirostoucímen-
Šinuv USA tvoň španělsky mluvící obyrratelstvo _ Hispanoameričané (asi 20 mil' osob)
-větŠinu z nich
tvoň přistěhovďci z Mexika.
Dlouhodobým problémem ob5zvatelstva angloamerického makroregionu bylrasismus' Rasismus byl
v USA prármě odstraněn aŽ ve druhé polovině 2o. století _ od té doby je úšpěŠně budována americká
společnost založená na principech občanskérovnosti a rovnoprávnosti'
osídlení angloamerického makroregionu je nerovnoměrné. Téměř neosídlen je sever makroregionu
a n'Zká hustota zďidnění je v horském územízápadu. Naopak severovýchodn"í pobřeŽí USA a o-blast
Vel\ichjezer patň k regionůmvelmi hustě zďidněqfon
Typic\fon znakem angloamerického makroregionu je vysolý stupeň urbanizace (8o o/o). Města vybvarejí
konurbace. Venkovje osídlen ňdce (osamocené farmy).
Zá|sJadern materiďní vyroby celé oblasti je průmyslová výroba produkuje přes 80 o/o materiální
-
produkce. VíceneŽpolovinaprůmyslovéqfoobymakrore$ionu;e soustfeaenavpru.myslovémpásu, kteý
se táhne od Baltimoru v USA po ústířelry Svatého Varrrirrce v Kanadě. Průmysío{ýpásle největší
koncentrací průmyslu, sluŽeb a obchodních čirrriostí na světě.
Průmysl angloamerického makrore$ionu.r,ykazuje kompletní zastoupení vŠech průmysloqich odvětvÍ

ila '
 ZEMĚPIS V KOSTCE
v
a oborů. Pro celý makroregion je charakteristická r,ysoká prokuktivita práce a maximáIní r,yuŽívání
nejpokročilej Šíchtechnologií a výsledku r'ědeckého výzkumu.
Vangloamerickémmakroregionuje\Ysoce rozvinutázemědělskáýroba. I kdyŽvzemědělstvímakrore.
gionu pracuje pouze malá část ekonomicky akti'"ních obyvatel (v USA 2,2o/o av Kanadě 2,7 o/o)je objem
produkce díkylysoké produktivitěvelilý. Pro angloamericlýmakroregionje charakteristickályhraněná
specializace zemědělství.
Zá|<],adem zemědělství makroregionu je ŽivočiŠnáýroba, která je zabezpeČována rostlinnou r{Fobou
arozsáhlýrnkrmivářs}ry'rnprůmyslem. Vedoucímodvětvímje chovhovězíhodoby'tkasvý'raznou oblastní
specializací. Pastvinářslý chov v prérijních oblastech je základnou chor'rr pro maso a v příměstském
zemědělsM , v zázemí velkoměstslých aglomeracÍ převládá qÍdojný chov. Významný je také intenzirmí
chov prasat a drůbeŽe.
Angloamericlý makroregion j e Ve VŠechzemědělslých produktech soběstaČný a značnépřebý\y vywazí
(pŠenice,kukuřice, sója, bavlna' tabákaj.).
V angloamerickém makroregionu je nejr,yŠšízaměstnanost v terciárním sektoru' V dopravě, obchodě
ave sluŽbách USAi Kanadyje zaměstnáno více, než7o 7o ekonomicky aktiwrího obyvatelstva. Terciární
sektorv obou státech se podílíasi 70 o/o na tvorbě HDP.

Zetné Rozloha Počet obyv. Hlavní Hlavní vyvážené produkty

(km1 (tis.} město
Kanada 9 970 610 30 289 Ottawa stroj e' zaÍizenía doprar'rrí prostředky'
obiloviny, dřevo' ropa
Spojené stroie, stroiní zaiizeni, chemikálie. do-
státy I 372 57). 269 976 Washington prairrí proštredky (zejména auta a letad-
americké la), zemědělské produkty a potraviny

Tab. 74 Státy angloamerického makroregionu

závisliúzetní: Bármudy 1orit'), Grónsko (dán') a Saint Pierre a Miqueton (franc')'

Angloamerický makroÍegion se dě|ína dYa Ye|ké ekonomické tegiony: $poiené státy americk6 a Ka*a*u
a 3 závis|á území.

Spo.renÉ srÁry anrpnrcxÉ (UsA)

Spojené státy americké tvoň tři nestejně velká a navzájem nesouvislá úzerniz
1. Rozsráhlá kontinentální část územíUSA (48 států_87 o/oz celkové rozlohy Spoje-
ných států) se rozkládá ve střední části Severní Ameriky mezi pobřeŽím Tichého
a Atlantského oceánu' 2. Na severozápadě kontinentu odděleně leá stát Áljaška
{Alaska) sahajícídďekozapolárníkn-rh.3. NejmenŠíúzemíUSA-Havajskésouostro-
vívTÍchémoceánu,jevzdálené přes 3ooo lgn najihozápad od kďifornského pobřeŽí.
USA svou rozlohou 9.372 57I L{n2 jsou ětvrtým nejrozlehlejším státem světa
a počtem obyvatel 27o mil' jsou třetím nejlidnatějším státem světa'
Přírodní poměry-jsou různorodé.Pň pobřeŽíAtlantského oceánu a na Floriděje atlantská níŽina' která
najihozápaděpřecházívníŽinuMississippskou. NajihoqichoděUSAjeAppďačsképohorí,jehoŽýbéŽL<y
zasalrují až do oblasti Vet\ich jezer, Střed USA lyplňují Centrální roviny, které směrem na západ
přecházejí do Vellqich planin {v předhůríKordiller).
Kordillery prostupují USA od Severu k jihu dvěma pásmy: východní pásmo jsou Skďnaté hory ffioclry
Mountains) a západní pásmo tvoň Kaskádové hory a Sierra Nevada (Mount Whitney 4418 rn. n. m.).
PásmaKordilleruzaúrajírozsáhlé náhorní ploŠinyabezodtoké pánve-ploŠinu Koloradskou se znám]rm
Velkým kaňonem (Grand Canyon), kteý je součástísvětového prírodního bohatstvÍ a Velkou pánev
s Vellým solnýrn jezerem. Na jihu klesá Velká pánev do Údoti smrti (Death Velleý, které leŽÍ 86 m pod
úrormí hladiny světového oceánu (nejnížepoloŽené místo USA a celé Severní Ameriky)' Mohavskou
pouŠtí(Mojave Desert) a Gilskou pouští(Gila Desert) přechazí Velká pánev aŽ ke Kalifornskému záfívw.
NaAljaŠce,vAljaŠskémpásmu Kordiller jsou nejvyššívrcholyUSA (Mount Mc Kinley 6.194 m. n. m.
je nejvyššíhorou USA a celé Severní Ameriky) . Na Havaj ssch ostrovech j e aktivní sopečná činnost -
nejr,yŠŠíhorou Havajs}ých ostrovůjer,yhaslásopkaMaunaKea4.2o5m. n. m. anejlyŠšíčinnou sopkou
je Mauna l-oa 4.168 m. n. m.

.
tzo
ld
 -r,,:: -:

V
Nejr.ětŠÍčásr USApatňk úmoňAtlantŠkéhooCťa:...] .;.:l: náleŽÍ nejrrětŠířeka SeverníAmerikyMississippi,
která se sr.'rrri pňtoky odvodňuje dvě pětirll'p.:-'':c;...: SpoJenýclr států.
Významné pňtolq- Mississippi: Missouri. Arka::sas' R.ed Rir,er a ohio. Do Mexického zálir'rr
se vlévá Rio
Grande [Rio Brar-o del Norte). Severovýcl.rodr.rÍ Čas: US.{je odrrodňována přes Velkájezera řekou
Svatého
Var.ňnce. K Útnoň Tichého oceánu ná\eŽi ře ka C.:,'ilinbie a Coioraao a ná.et;ašce řeka Yukon.
Na hranicÍch s Kanadou se nacházejíVelkájezera iGreat l,akes)-vodnÍ systém 5jezertektonickoledovco-
vého půr.odw _ z nichŽ největŠíje HořejŠíjezero (Lake Superior,).
Podnebí USA zasahuje do vŠechklimatic}ir.ch pásem. Na Aljašce je podnebí arktické a subarktické,
největŠíčást USA má podnebí mírnéa subtropické' \a Har'ajskych óstiovech;e vlhké
tropické podnebí.
Na podnebí má rýrazný vliv poloha a sněr pohoň. Poloha pohoří na západé kontinentu způsobuje
omezený l'lir'Tichého oceánu - Kordillery j sou 1r]imatic\6n prédelem (územína východ
- od pohoň je na
sráŽkor,ém stÍnu) a poledníkový směr pohoň umoŽňr'ge šnaáne pronikánÍ vzduchov5;ch
hmót od se"veru
k jihu Í naopak (Častá proměnlivost počasía náhlé změny teplot). Na jihovýchodě
USAjsou častá ničivá
tornáda a hurikány.
Podnebí pňmořs$ch oblastí ochlazují mořské proudy Labradorslý na atlantském
- a Kalifornský na
tichomořském pobřeŽí.
Nejvyššísrážky mají návětrné svahy Kordiller fiihoqýchod AljaŠkya západ státu Washington
(3000-6000 lrrlIlZa rok). Extrémně suché podnebí je ve Vetké panvi. Ňejvyšsi teploty USAa
kontinentu byly naměřeny v Údoti smÉi+57. C. ".řho
vegetace odpor.ídá podnebnýrn oblastem, NaAljaŠce se v severní části rozkládá tundra, ve střední
části
lesotundra a najihu jsou severské jehličnatélesy. JiŽně od kanads\ich hranic na severozápadě
USA se
táhne podélKaskádového pohoň pásmo vlhlých tichomořslých lesů na severovýchodě
USApřevládajÍ
jehliČnatéa smíŠenélesy a vAppalačském pohoň jsou lesy listnaté. Náhorní plošiny
a Velká pánev;sou
oblasti se suchomilnými rostlinami' oblastVel\ýón ptanin zaujirnajíprérie. óbhsti pouŠtníjsou
téměř
bez porostu' Najihoqichodě USAjsou porostyvŽdyzeleného rostlinstva a na Éavajs\ých
ostrovech je rostlinstvo vlhkých tropů s mnoŽstvím endemitů. ".'ut.opiótého
Na územíUSAje 60 národních parků,znichŽ 1oje součástísvětového pňrodníhobohatství.
NejznámnějŠí
jenejstarŠínárodníparknasvětěYellowstonskýnrírodnípark-l,yhlaŠenývr. 1872.(InŽiveštanatytn
horách _ zahrnuje h3rk9 prameny, gejziry a jiné postl'ulkanické jer,y,
1ežero, kaňon' vodopády a lesní
ekosystémy. Je biosférickou rezervací UNESCO a součástí světového kulturního a pňrodního
dědictvÍ).
Nerostné zdroje_zásobynerostnýchsurovinjsouznačné, aleplněnepostačujírozvinutémuhospodář-
sM USA.
Významné jsou zdroje pďiv _ světově významné jsou zásoby černéhouhlí v severni Části
Appalačského
lohoň Značnéjsouzásoby zemního pl1nu vTexasu a ropy pň Mexickém zálilrr, naAljašce áv ramornii.
Na Koloradské ploŠině jsou loŽiska uranoých rud'
Spojené stáýmajÍvelkézásobyželeznýchrudu HořejŠíhojezera,Významnéjsouzásobyrudbarevných
kovů v Kordillerách (rudy měděné, olovnatozinkové, nrdyniklu, chromu' vánadu a moýbdenu)
a také
rud drahých kovů (z|ataastříbra). USAmají světově r,ýznamné zásoby nerudných
s.,'ovin: siry (pri ústí
řeky Mississippi)' fosfátů {na Floridě) a solí (vAppalaóském pohorí).
obyvatelstvo _ Na úzerníSpojených států Žije 27o rn1l. obyv. (v r. 1997)' Počtem obyvatel jsou
Spojené
státynatřetímmístěnasvětě. obywatelstvotvoňbělošiQ+ón),černoŠi-Afroameričané(L2(;/ď'spaneisky
mluúcíobyvatelstvo - Hispanoameričané(Io o/o) o/o) alndiáni
a Eslryrnác 1(l %), osídleníUSA
je r,ýsledkem mÍsenÍrůzných etnictých a rasových 'Asiaté (3
skupin. obywatelstvo ušn tvoň americký národ,
vŠechnyAmeričanyspojujesilné vědomí příslušnosti ke státu' UřednímjazykemvUSA;e
anghetina-
anglický jazyk je jednotícímprvkem příslušníkůamerického nrároda,
VětŠina obywatelstva USA lyznává protestantské náboŽenství (51 % obyr'.)' dalŠír.r,znál.aná
náboŽen.
stvÍ: řÍmskokatolické, Židovské, muslimské atd'
PůvodnímiobywateliUSAbyliIndiániaEskyrnáci(pňsluŠnícimongo]ogidníhoolernene.P.:r.5.e';tu.l::.:-
riky začalo osídlor,ání w:.zerni USA zejména er.ropskrrni kolonisn'' K..,]or:::.::.á:l: ::-:_.. :"-.: .:
-
vlivemVeIkéBritánie,odkudpňŠlonejvÍcepřístěňor-alcu'Zcs:a::^:c:::..:-:s.:,-:--::-_:::':.i-!:''' =.__.
nietakéFrancouzi.NizozemciaŠvedove.Speci|ickousku:::..-..].-..:.:.:.: -. .. ]]':...-.. ]-i-
--'.
plemene-Áfroameričané-potomciotrokůdor.ezenr.ch :. ::::':.'; ..' .- _ . . ; . . ]'.' -
ČanůdosudŽijenanizsísociá]níúro'vni-důsledek :- -:':.. :.-..-.---' ]
=p'
sesoustřeďujÍpředer.Šíml.er'elkýchměstech[\-ash1:i. :.- -:.: . --.. .-.

^A
 7trN/trDtC KOSTCE
V
sloŽkoupopulace tvoň Španělskymlul.Ícíobywatelstvo_Hispanoameričané(1o %populaceUSA), jejich
počet se zvětŠuje nejen přirozenýn pňnrstkem, ale také značnýrn ilegálním pňstěhovalectvím. Nejvíce
Hispanoameričanů pocházi z Mexika a z Karibské oblasti. Asiaté (3 o/o populace USA) se soustřeďujÍ
předevŠímna tichomořském pobřeŽí - r'ětŠina Asiatů pochá,zí z Číny'Japonska a Vietnamu. Menšiny
lytvářejí ve městech celé městské Čh,Tti - např. v San Franciscu je velká čínskáčtwť- China town, ve
které Žije největŠíčínskákomunita mimo Asii'
V minulosti se počet obywatelstva USA zvětŠovalhlal,ně přistěhovďectvím, v současnosti se počet
obywatelstva zvyšuj e zej ména přirozeným přírůstkem.
Průměrná hustota zalidnění USAje 28 obyv. / 1 km2. Nejvíce je zalidněno atlantské pobŤeŽi- směrem do
rmitrozemíhustotazďidněníklesáffiimkutvoňhustězďidněnýpáspripobřeŽíTichéhooceánu). Nejúce
obywatelsesoustřeďujenaseverovýchoděUSA,kdeŽijeasi I/4obyvatelstvastátu.Nejméněosídlenájsou
pouŠtníúzemi, velehory a Sever Aljašlry. Téměř 80 % obywatelstva USA se soustřeďuje v aglomeracích
milionových velkoměst. Milionová velkoměsta se rozrůstajív megďopole (souwislá pásma městského
osídlení). Na severovýchodě USAje megalopole Boswash - urbanizavané úzernirneziměsty Boston - New
York - Philadelphie - Washington. V oblasti Vel\ich jezer je megalopole Chipitts (Chicago - Detroit -
Cleveland - Pittsburgh) av Kalifornii je megalopole Sansan {San Francisco - Los Angeles - San Diego).
Hospodářství - nejr,yspělejŠía ekonomicky nejsilnějŠístát světa, kteý uskutečňuje vědeckotechniclý
pokrokve vŠechodvětvích národního hosopdáŤství předevŠímzásluhou Širokéhorozvojevědy, výzkumu
a techniky.
Z ekonomicky aktivních obywatel pracovalo v r' 1997 2,2o/o v zemědělshn,24'8 % v průmyslu a 73 7o ve
sluŽbách.
Pnirrryslová wýroba USA vf/tváň 80 % materiálních hodnot. Vyznačuje se vysolgÍrn stupněm územní
koncentrace. Asi 70o/oprtrnyslového potenciálu je soustředěnov t'zv. průmyslovém pásu (Manufactu-
ring Belt). Úzerníprůmyslovéhopásu se táhne od Bostonu na pobřeŽí Atlantského oceánu podél jiŽních
břehůVelkýchjezer aŽkChicagu' Vprůmyslovém pásuje zastoupeno hutnictví, strojírenství, průmysl,
raketováakosmickátechnika' elektrotechnika, průmyslchemic\ý., potravinářs\iatextilní. Průmyslový
pás je největŠíkoncentrací průmyslu, sluŽeb a obchodních činnostína světě.
DalŠívýznamnésoustředěníprůmyslujevjihovýchodníprůmyslové oblasti,jejÍmzcentremjeAtlanta.
Vtéto průmyslovéoblastij e zastoupen průmysl těŽební' hutnictví hliníku, průmysl petrochemický, textil-
ní, oděvní' potravinářslý a rozvíjíse zde náročná elektronika pro letecký průmysl a kosmick57výzkum.
Nejvychleji se rozvíjíprůmyslová oblast na tichomořském pobřeží, kde vzniká asi 15 %o průmyslové
produkceUSA. HlatrnímicentrytétooblastijsouměstaSanFrancisco aLosAngeles. Průmysltichomoř-
ského pobřeŽíse orientujenavýrobu zbranÍ, letadel, petrochemiclq/chproduktů ananáročnétechnologie
zafoŽené na vysokém podÍlu vědeckého výzkumu. Mezi městy San Francisco a San José je znárný
technologický park za\ožený nabázi Stanfordovy univerzit5r Silikonové údolí(Silicon Valey)' kde jsou
qýzkumná a výrobní pracoúště v oboru r,1početní techniky' Hollywood na předměstí I,os Angeles je
nej'"j7znamnějŠímstřediskem amerického filmového průmyslu. Hollywood je sídlem hlalrních filmových
společností.
Spojené státy zaujímajíve světovém měňtku významné místo v těŽbě energetických surovin: v těŽbě
černéhouhlí 2. místo, v těŽbě ropy 3. mÍsto avtéŽbézemních plynů 2. místo ve světě. Zvláštévýznamná
je těŽba černéhouhlí - USAjsou největŠímvývozcem černéhouhlí na světě' TéŽbaropy a zemnÍho ptynu
klesá. Centrem těŽby ropy a zemního plynu je uzerní pň Medckém zalivu a na Severu AljaŠky.
Světově významnáje těŽba rud barevných a drahých kovů. Spojené stáý zaujímají v těŽbě moýbdenu
1. místo, v těŽbě měděné rudy a olormatozinkoqich rud 2. místo ve světě. V těŽbě z|ata a stříbra 2. místo
ve světě.
V těŽbě nerudných surovin r1miká těŽba fostátů (1' místo ve světě)'
Výroba elektrické energieje ZajišťovánapředevŠímtepelný'rnielektrárnami(72%o), produkcejaderných
elektráren dosahuje 20o/o avodní elektrárny produkují 8o/o eI, energie.
Hutnictví že|eza a oceli - vyroba se postupně sniŽuje. Narůstá ýznarrr hutnictví neŽe|ezných kovů,
hlatrně hutnictví hliníku - výroba je soustředěna do blÍzkosti hydroelektráren - na řece Columbii
aTennesee.
Hutnictví barevných kovů se soustřeďuje v blízkosti rudných naleziŠťv Kordillerách a v pňstavech -
v místě dovozu rudných koncentrátů.
Vedoucím odvětúm průmyslové q/roby je strojírenství.Hlalním oborem je ýroba dopravních

128
^'
 AMERIKA
V
prostředků. Průmysl automobiloqi \yrábí ročně 6.6 mil. osobních a 4,1 mil. nákladních automobilů.
HlarmÍm centrem automobilového průmyslu j e město Detroit (centrály společnosti General Motors a Ford)
'
Irtec\ý průmysl avýroba raketjsou soustředěnyr- Kalifornii' na severozápadě -ve státě Washington (ve
městě Seattle - závody Boein$ a pň Mexickém záIir.r-r . I-oďarslqi průmysl aýroba Železničního parku se
soustřeďují na severovýchodě USA.
Roste význam náročného strojírenství(elektronilry, poČítačové'
spojové fotogrďické a kopírovací tech-
nikl).
Chemickýprůmysl_vedoucípostavenímápetrochemie, kteráje soustředěnahlarměvoblasti Mexického
zá|ívw. V pňstavech na jihovýchodě USAje rozvinuta r,1roba fosforečných hnojiv na dolním toku Missi-
ssippi je významná výroba kyseliny sírové.
Dřevařský apapírenskýprůmysljesoustředěn předevŠímnaSeverozápadě USA-do státůWashin{ton
a Oregon.
Za]<Lad textilního průmyslu tvoň bavlnářsM (je zabezpečeno domácí surovinou) a'qfooba techniclých
tkanin. Hlarmími oborytextilnívýrobyjsoupletařství aoděvnicM-t5rto oboryjsouzastoupenypředevŠim
ve vellých městech severovýchodu USA.
Nejvýznamnějším odvětúm lehkého průmyslu je potravinářství. Hlarmí závody potravinářského
průmyslu jsou v obilnářs!/ch a dobýkářslých oblastech. V1iroba ko rLzerv , polotovarů, nealkoholic1ých
nápojů a pod se soustřeďuje ve velkoměstech.
Zemědělská qýroba v USAje r,yspělá a rentabilní, hodnotou produkce zaujirnávedoucí postavení ve
světě. Zemědělství USAje produktivní, mechanizované a specializované. Zemědělská půda zaujímá
asi 60 o/o rozlohy USA.
Nejproduktir'rrějŠízemědělskou oblastí USAje tzv. kukuřičný pás (Corn Belt) - uzerni jíŽnéod Velkých
jezer (rnezi stáý ohio a Nebraska). V kukuňčném pásu nejkvalitnějŠípůdy a je zde dostatečné mnoŽství
sráŽek. VětŠinapůdyseosévákukuňcí, dále sezdepěstujíostatnízrniny' pícninyazelenina' Vtéto oblasti
jsou ideální podmínkypro intenziní chovdobýka (prasata, hovězi dobyiek). Na severozápad ajÍhozápad
od kukuňčnéhopásuj e tzv. pšeničnýpás fWlreat Belt) , kde převládajÍ černozemě a kdeje menŠímnoŽství
sráŽek, neŽvkukuřičnémpásu. Hlar'rríplodinoujezde pŠeniceajsou zde-dobré podmÍnkypro extenzir.ní
chov dobytka. Na jihoqýchodě a na jihu USA - v Atlantské a Mississippské níŽině je tzr. bavlníkoý pás
(Cotton Belt), kdejsouvhodné podmínkypro pěstování tabáku, podzemnice olejné, sójiabavlníku.
[Vrni-
nulosti zdebylbavlník hlar,ní plodinou, v současnosti se pěstovárrí bavlníku přesunulo z větŠíčásti do
Texasu). Nejproduktivnějšízemědělskou oblastízápáduUSAje Centrální údolívKalifornii,kdeje'"yspěIé
závlahové zemědělství. Hla'"ními plodinami této oblastijsou: subtropické ovoce, vinná réva a zelenina.
Zemědělství USAje r,ysoce přebytkové'
Zák|adernzemědělství USAj e Živočišnáqýroba. Počtem kusů chovaného dobytka zauj ímaj í Spoj ené státy
přední místo ve světě - v chor,rr skotu 3' mÍsto av chor,rr prasat 2. mÍsto ve světě. Významnýje i chov ovcí,
koní a drůbeŽe' objemem ryroby hovězího a drůbeŽiho masa zaujímají USA pr'rní místo ve světě.
Rostlinnár1ýrobajezaměřenapředevŠímnapěstovánÍobilninapícnin. objememvýrobykukuňce asóje
zaujímajíSpojené státy pn,rrí místo na světě v produkci pŠenice, araŠídů,brambor, cukrovky, zelenirrv,
ovoce, bavlny a tabáku se řadí mezi hlarmí producenty světa.
Doprava-vUSAje hustáakvalitnídopravnísíť.Vpřepravě osobmádominujícípostaveníautomobilová
doprava - v USAje soustředěn o 40 o/o světového automobilového parku. Na nákladní dopravě se nejvíce
podílíŽeleznié,ni doprava. Území Spojených států protíná 5 pacificlých tratí (spojujícich pobrezi
Atlantského oceánu s pobřeŽímTichého oceánu). Potrubní doprava přeprar,'rrje především zemní pl1m,
ropu.a ropné deriváty. osou vodní vnitrozemské dopravy je řeka Mississippi, která je systémem
průplavů spojena s Vellr1rni jezery. Námořní doprava je hla'"nÍm druhem mezinárodní dopra'"y
zabezpeČwjícímdovozar1,wozsurovin a1irobků. Nejr'ětŠípňstaryUSA: NewYork, Houston, I,osAngeles.
Letecká doprava je nejvýznamnějŠív přepravě osob na r.e1ké vzdálenosti. Letecká doprava USA má
několik světoqých prvenství: USA mají nejvíce letiŠťze r-Šech zemí na světě (17.600) a největŠídélku
lnitrostátních leteckých linek (více neŽ I /2 nll. km). Nejl-ětŠíletiŠtěUSA; Chicago' New York, Atlanta.
Cestovní ruch - Spojené státy mají nejrozsáhlejŠÍza}iraniČnÍ i rrritrostátní cest. ruch. [V r. 1995 USA
navŠtíúlo44'7 rn1l. zahraničních návŠtěvnÍkůa prÍjem z rnezinárodního cest. ruchu byl v r. 1995 58,4
mld' USD). NejnavŠtěvovanějŠíoblasti USA Kaliíornie. Florida. Hal.aj. ostrovy a New York.
USA jsou federativní republikou. Administratirrlě se ČlenÍna 5o spolkoqých států a 1 federální
distrikt hlavního města _ District of Columbia tDCl.

^A
i1J
 ZEMEPIS V KOSTCE
V
PodswchovanostUSApatňzámořskáúzemÍ: samosprálrrývolněpřidnrŽenýstátPortoriko asamospráv-
né volně pfrdruŽené územíSpolečensM Severní Mariany a samosprármá autonomní území:Americké
Panenské ostror,y' Americká Samoa a Guam.
Hlavní město USA trIashington _ |eŽi na federálním izerni District of Columbia ve východní části USA,
na řece Potomac, má 567.oo0 obyw. (1995) -v aglomeraci hlalrního města Žije 3,9 mil. obyv. Washington
je politické a administratÍmí centrum USA, sídlo prezidenta, Kon$resu a dďŠíchústředníchúř;dů
a institucí. Washingtonbylza|oŽen v r. 1790 a od r. 18oo je hlarrním městem USA. Sídlem prezidentaje
Bí1ý dům. osu města tvorí Širo\fbulvár The Mall s Kapitolem. V předměstí Arlingto.' budova
Pentagonu (sídlo ministerstva obrany). "to;i
Spojené státy se nejčastěji dělí na 7 ekonomických regionů:
1) NováArrglie (6 států: Connecticut, Maine, Massachusetts' NewHempshire, Rhodelsland aVermont).
Hlarmím hospodářs\fon centrem regionu je Boston.
2) Severoqýchod (Distrikthlarmíhoměstaa7států:Delaware, Maryland, NewJersey, NewYork' Pensyl-
vánie, VirginieaZápadníVirginie).AdministratňrrímcentremUSAjeWashington. Hlarmímhospodar-
s\im centrem regionu je Newyork.
3) Středozápad (12 států:Indiana, I1linois,Iowa,JiŽníaSeverníDakota, Kansas, Michigan, Minnesota,
Missouri, Nebraska, ohio a Wisconsin). Hlal,rrím hospodářs\fun centrem regionu je čhicago.
4) Jih (1o států: Alabama, Arkansas, Florida, Georgia, JlŽni aSeverní Karolina, Kentucky, I-ouisiana'
Mississippi aTennessee). Hlar'ním hospodáŤs\ýrn centrem regionujeAtlanta.
5) Jihozápad (4 státy: Arizona' Nové Mexiko, Oklahoma a Texas). Hlar,rrím hospodrířs\ýrn centrem
regionu je Houston.
6] StátySkalnatýchhor(5států: Colorado,Idaho, Montana, UtahaWyomin$.Hlavnímhospodařs\ýrn
centrem regionu je Denver.
7) fichomořský západ, (6 států:Aljaška, Havajské ostrovy' Kalifornie, Nevada, Oregon aWashington-
2 stáý: Aljaška a Havajské ostrovy ležímimo hlar,rrí tzv. kontinentální část USA). Éh'"nímho"pt-od.r-
slým centrem regionu je I-os Angeles.
I(1uYeoe

Stát na severu severoamerického světadílu, Kanada hraničíse třemi oceány - na

západé s Tichýrn oceánem, na Severu se Severním ledoqýrn oceánem a na qichodě
s Atlantslým oceánem. K:uzerni Kanady patň řada ostrovů na severu je Arktické
-
souostrovÍ (Bďfinům ostrov - 5o7 tis. km2 - 5. neivětŠíostrov na světě' Viktoiin
ostrov- 2\7 tis. km2, Ellesmerův ostrov- 196 tis. Ěn2 ai.) navýchodě ostrov New-
foundland lo9 tis' km2 a nazápaděostrovVancouver- šr tis. krn2 ai.
Kromě USA nemá Kanada hranice s Žádnýrn jin1fon státem.
Kanadaje svou rozlohou 9.97o.ooo km2 druhým nejrozlehlejŠímstátem světa (po
Ruské federaci).
Přírodní poměry - Kanada má velice členitépobÍeŽí' hluboko do perrniny \miká Hudsonův záliv
(1,2 mil.llrrr2).
Na severu je rozsáhlá Arldická n1žina. Téměř polovinu zerné zawjirná Kanadslý štít rozsáhlé ploŠinne
-
a pahorkatinné území,které se roz|<Iádá od poIoostrova Labrador na východě aŽ po Ve|ká jezerána jihu
apovodířekyMackenzie na severozápadě Kanady. Tichýoceán lemují členitá azaíedněnáňorskápášma
Kordiller _ v Pohoň svatého Eliáše nad AljaŠslqfon zálivem je nejlyŠŠí -Logan
hora Kanady tttt.
5951m. n. m.Ve středníčástiKanadyjsou rozsiihléVelképlaniny (prérie) stupňovitě klesajicíkqýchodu.
Do jihoqýchodní části Kanady zasahuje z USAvýběŽekAppačského pohoň.
Kanada má hustou ňčnísíť- řeky jsou vyuŽívány pro dopra'urr i pro ýrobu elektrické energie. NejdelŠí
kanadskou řekou je Mackerrzie, která se vlévá do Beaufortova moře Severního ledového ocěá,','.
NejqýznamnějšímpňtokemAtlantského oceánujeřekasvatéhoVavňnce-hlalrrídoprarrnítepnaKanady
(součást vodního dopraního systému, kteqi propojuje Velkáj ezera s Atlants}ryrn océánem). Ěnergeticky
ýznarnná je řeka Columbie vjihozápadní Kanadě _ na řece je kaskáda údolníchpřehrad s elektrárnami
(řeka je energeticky Kanadou rr.r-rzír'ána společně s USA) 8 o/o izerníKanady tvorí plocha sladkovodních
'
jezer fVelkájezera na hranicích USA' Velké Medvědíjezero, Velké otročíjezero,WiňnipeŽskéjezero atd').
Podnebí Kanadyje na Se\'eru arlrtické a subarktÍcké'najihu mírnérmitrozemské, nejteplejŠía nejvlhčí
podnebíje najihozápadě Kanadv - na pobřeŽí Tichého oceánu.
.
130
 AMER;(A
Y
Arktické souostroví a nejvyŠŠí
nadmořSké vyŠlíyKordiller kryjí ledovce a věčný snÍh' Rostlinstvo tundry
alesotundry, naseveru Kanadypřecházívrozsáhlé sel.erokanadskéjehličnaté lesy, najihovýchoděvlesy
smíŠenéa najihu v tralmaté prérie'
5 uzerní Kanady je chráněno _ největŠínárodnÍ park Wood Bufalo má rozlohu 45 tis. km2 (zalesněné
o/o

ploŠinys řadou jezer _ Ž1je zde populace vodnÍch bur.olů, medvědů' sobů karibu, losů a bobrů - národní
parkje součástí světového pfirodního bohatství)'
Nerostné zdroje -Kanadamáobrovské a různorodézásobynerostných surovin. Světověq/znamnéjsou
zásoby rud barerrných a drahých kovů, žeLeznérudy a uranov5ich rud. Významné jsou zásoby zemního
plynu a ropy. Světově významné jsou zdroje draselných solí.
obyvatelstvo - na uzernt Kanady Žije 3o,2 mil. obyw. (i997). Hustota
zďidnění: 3 obyv./ 1 km,.
obyvatelstvo je rozmístěno značně nero'u'rromérné.77 7o populace Žije ve městech (ve velkoměsts\ich
aglomeracíchje soustředěno 50 o/opopulace)' Severskéoblastiavelehoryjsoutéměřnezďidněny. Souvislé
osídleníje pouze podéljiŽníhranice s USA. Nabřezich ontarijského jezetarneziměstyToronto aHamilton
se r,ytváň kanadská megďopole. V etniclry smíŠenémobyvatelstvrr převaŽují potomci přistěhovalých
Angličanů- Anglokanad'ané (34 o/o) a potomci pňstěhovalých Francouzů - Frankokanad'ané (27 o/o)'
zbýajícíobyvatelstvo tvoří menšiny původu německého, itďského aj. Původníobyvatelé Indiáni
aEslgrmáci tvoň necelé 2o/opopuIace. Významnéje pňstěhovalectví-zvláště zAsie azKaribské oblasti.
Vprovincii Quebec tvořívětŠinuobyvatel Frankokanaďané, kteří usilují o stalevětŠísamosprávu.
VKanadějsou dva úřadníjazyky an$ličtina a francouzŠtina. Věřícíjsou zejménakatolíci aprotestanti,
dále jsou zde méně početnéskupiny pravoslarmých ajudaistů.
Hospodářství - rozvinuty průmyslový stát s vyspě|fun zemědělstvím a vellryrn surovinovým bohatstvím.
Z ekonomicky akti'"rrích obyvatel je zaměstnáno 2,7 o/o v zernédělství,24'3 o/o v průmyslu a 73 o/o ve
sluŽbách'
Pnirrryslová výroba _ nejq/znamnějŠíprůmyslová odvěM: těŽební průmysl, barelmá metalurgie,
dopravní stroj írenství, petrochemie a dřevozpracuj ícíprůmysl.
TěŽební průmysl _ Kanada patří k surovinovýrn mocnostem světa. Světově ýznatrnáje těŽba rud
baremýchavzácnýchkovů. KanadazaujímávtěŽběniklu, ánkuauranu 1. místovesvětě avtěŽběmědi,
olova, zlata, stňbra a platiny se řadí k předním producentům světa' Rudy barermých kovů se těŽíve
východní části Laurentinské plošiny. Kanada rnáznačnézásoby zemního plynu a ropy- oblasti téŽby:
provincieAlberta' dolní tokřeiryMackenzie a ŠelfSeverního ledového oceánu. Světověvýznamnáje těŽba
draselných solí v provincii Saskatchewan.
Hutnictví Železa a ocelije soustředěno najihoqichodě státu' hlarmím centremqýroby ocelije Hamilton.
Hutnictví hliníku je soustředěno do blízkosti hydroelektráren - největšíhliníkárny jsou v Britske
Kolumbii. Ve qýrobě hlinÍku je Kanada na 2. místě na světě.
Zpracování niklu je v Sudbury v ontáriu a L5m Lake v Manitobě.
Elektrrírenství- téměř 6o 7o elektňny vyrábějí vodní elektrárny (největŠíhydroelektriirny: t,a Grande
a Churchill na l-a'bradoru) 15 7o elektrické energie se vyrábí vjaderných elektrárnách'
Strojírenství - hlavním odvětvím je dopramí strojírenství- qýroba automobÍlů (střediska: Windsor,
Toronto, oshawa), výroba letadel (střediska: Toronto, Montreď, Winnipe$, výroba lokomotiv aVagónů.
DalŠíobory strojírenskéhoprůmyslu: 'qýroba obráběcích strojů, qfooba zemědělslých strojů, qýrobní
z.aťta,eni pro jadernou energetiku. Významnýje průmysl elektrotechnický a elektroniclý.
Průmysl petrochemický _ hlarmí střediska qýroby jsou v provincii Alberta: Edmonton a Cďgary
av přístavech: Vancouver a Quebec'
Dřevozpracujícíapapírenskýprůmysl-Kanadajev5iznamnýmsvětovýmexportéremdřevaanejvětŠím
ýrobcem novinového papíru na světě. Významné dřevozpracujÍcí závodyjsou ve městech: Vancouver,
Montreal, Edmonton a největŠípapírny: Thunder Bay, ottawa, Gatineau a St. John.
Potravinářský prumysl je zaměřen na v5írobu masa, mléka a zpracování ryb - je soustředěn ve vellých
městech a pňstavech.
Zemědělství - produkti'v"ní s vyso\im stupněm mechanizace, zafoŽené na speciďtzované farmářské
velkovýrobě. Hodnotou produkce pŤevaŽuje Živoěišná wýroba. Chov masného skotu je rozvinut v prérij -
ních oblastech (provincie Alberta a Saskatchewan) chor' mléčnéhoskotu převládá v provinciích ontario
'
aQuebec. Významnýjetaké chovprasataovcí. Vsel.ers}n-ch oblastechjsou speciďizovanéfarmynachov
koŽešinové zvěře (liška, bobr, norek)'

IJ
 ZEMĚPIS V KoSTCE
V
Rostlinnáqýroba_nejúce sepěstujíobilninyapícniny{obilnars\i pás:Edmonton-Regina-Winnipe$.
Hlamí pěstovanou plodinouje pŠenice(6. místo na světě), pŠenicese pěstuje hlar,rrě provýwoz, vprodukci
ječmene je Kanada na 2. místě na sr.ětě (9,2o/o světové sklizně). DalŠípěstované plodiny: oves' Žito,
kukuřice, brambory, řepka, len, ovoce fiablka' hruŠky, třeŠně) a zelenina.
Doprava - velké vzdalenosti překonává v osobní přepravě hlaně letecká doprava a v nákladní dopravě
předevŠímŽelezrični doprava. Podle délky Že\ezniczaujímá Kanada 3. místo na světě. Silničnísíťdispo-
nuje 849.4oo km silnic, ztoho 133.515 km dálnic (transkanadská drílnice měň 7820 km). Významnáje
kombinovaná říčně-námořnídoprava.
Hlar'ními námořními pňstavy jsou Montréal a Halifax na.qfchodě a Vancouver na západě státu.
Kanada je nezávislý federativní stát, kteý je členem Britského společenství národů (Common-
wealthu). Formální hlavou státuje britslýpanovník, kterého zastupujevolenýgenerální guvernér.
Kanada se administratirmě členína 1o provincií a 3 teritoria.
Hlarrní město Kanady ottawa leŽí najihoqichodě země na stejnojmenné řece' má 314.ooo obyv. ottawa
je politické a sprá'"reí středisko zerné, Město bylo za|oŽeno 1826 a hla.tmím městem Kanadyje od r. 1867.
Kanada se dělí na 5 ekonomiclých regionů:
1) Atlantskýregion{4provincie:New{oundland,NoqýBrunšvik,NovéSkotskoaOstrovprinceEduarda).
Hlatrním hospodářským centrem regionu je SaintJohns'
2) Centrálníregion(2provincie:Québecaontario).H1ar,nímhospodrířs\imcentremre$ionujeToronto.
Administratirrním centrem Kanady j e ottawa.
3) Prérijníre$ion (3 provincie:Alberta, Manitoba a Saskatchewan)
Hlarmím hospodářským centrem regionu j e Winnipeg.
4) Pacifieký re$ion (1 provincie: Britská Kolumbie)
Hlarmím hospodářs\im centrem regionu j e Vancouver.
5) Arktický region (3 teritoria: Yukon, Severozápadní teritorium a Nunanrrt). Hlavním hospodářstým
centrem regionu je Dawson.

6.5.2 II\TINSKoAMERICIfÝ il{AIÍRoREGIoN

I.atinskoamerický makroregion - (LatinskáAmerika) se rozkládána ploŠe20,6 mil. lcn2 (tvori téměř
polovinu roz|ohy amerického kontinentu).
I,atinskáAmerikazahrnuje územístřední ajiŽní části amerického kontinentu-odjŽních hranic USAna
severu az po ohňovou zemi najihw, Západrnakroregionu tvoří pobřeŽíTichého océán.' avýchod pobÍeŽi
Atlantského oceánu. Latinská Amerika byla původně kolonizována románslými (latins\ýrni) narody'
předevŠímŠpaněly a Portugalci, kteň dďi větŠině obyvatelstva I'atinské Am..it.y3""yt ažerirrlrncelého
makrore$ionu vtiskli j ednotný kult:urní ráz'
K zemím l,atinské Ameriky se také řadí mďé' větŠinou ostrormí zerně, kde je v souvislosti s koloniální
minulostí úřednímjazykern francouzŠtÍna, angličtina, nebo nizozemština (t5rto zemé |ett předevŠím
v karibské oblasti).
GeologickynejstarŠíjádromakroregionutvoříGuyanskáaBrazilskávysočina. ZápadnipobřeŽíLatinské
Ameňky lemují Kordillery' které jsou v JiŽni Americe označované jako Andy. Na územíMexika' Peru
a Bolívie se Kordillery dělí na pásma, která se od sebe vzdatují arnezinimi se vyLvářejí náhorní plošiny
-
v JŽní Americe zvané puny.

Nejrryššíhoroumakroregionu (icelého amerického kontinentu)jeAconca$ua(6959 m. n. m.) anejníŽe

poloŽen;fon místemje proláklina Gran Bajo de San Julión (_ 1o5 m)'
Na západním pobřeŽí JiŽní Ameriky - na linii rozhraní litosfériclqých desek (oceánské deslry Nazca
a pe''rninské jihoamerické desky) jsou častá zemětřesení a intenzirmí sopečná činnost - v Andách je
40''yhaslýcha 55 činnýchsopek-nejvššíčinnou sopkouje Guattatiri (6060m. n. m.)vsevernímChile.
Mezi horskyrn pásmem And na západě a lysočinami a Atlants\fun oceánem na východě se rozprostírají
rozsáhlériŽinyorinocká,Arnazonská aLaplatská. NejrozsáhlejŠí anejvětšíatuviální nížinounaZemi
je nížinaAmazonská. V Latinské Americe je nejhustšíříěnísíťna světě. Úzerní makroregionu je
odvodňováno zvětŠíčásti doAtlantského oceánu, kam se vléva.iívelkéřeky orinoko, Amazonka. Paraná
aj. (Amazonka je nejdelšía nejvodnějšířekou světa.)

A
132
 A!.l=p (Á
V
V mezihors\ých kotlinách And jsou četnébezodtokor-é pánve se solnými j ezery.
Vl,atinskéAmerice převaŽuje tropické a subtropické klima s pasátovou cirkulacízAtlantského oceánu,
powzejihJlŽniAmeril1yjevmírnémpodnebnémpásu. Suché oblastijsounaMexickénáhorníploŠině ana
jihoamerickém pobřeŽí Tichého oceánu (od Ets'ádorLl po severní Chile) - aridní klíma v této ob|asti je
podmíněno studeným Humtloltoqýrn (Penráns}ďrn) mořsk5,rnproudem' VAndáchjevelhorské podnebí
s $pickou vertikďnÍ zonalitou.
Ve vlhlqých tropech jsou tropické deštnélesy - nejrozsáhlejŠíjsouamazonské tropické deŠtnéprďesy
zvané selvas (největŠízalesněné izemí světa - 7 mil. liln2) - bohatá flora s vel\fon mnoŽsMm endemitů
je uspořádána do rostlinných pater. Ve stňdavě vlh\ich tropech jsou rozsáhlé savany - na území
Kolumbie a Venezuely nrané llanos anaúzerni Brazilské r,ysočiny nrané campos. V suchých oblastech
Mexika a tichomořského pobřeŽí jsou ňdké porosý kaktusů' agave a suchomilných křovin. V Laplatské
níŽině jsou úrodnéčernozemnístepi_pampy.
l,atinská Amerika má rozsáhlé a pestré nerostné bohatsM. Z pďivjsou nejdůleŽitějŠízásoby ropy a zem-
níhopýnuvMexiku, Venezuele, Ekvádorua BrazíLii' Omezenéjsouzásobyuhlí. Světověvýznamnéjebo-
hatstvírudkovů: ŽelezaarnanganuvBrazíliiaVenezuele' stňbravMexiku, mědivChile, cinuaantiáonu
v Bolívii, zinku a olova v Peru a barrxitu v Guyaně a na Jamajce.
V l,atinské Americe Žije 49o mil. obyv. (1997). Pro obyvatelstvo tohoto makroregionuje charakteristická
pestrárasovástrukturaseznačnýmpočtemmíŠenců.SoučasnápopulaceI'atinskéArnerilryjeqýsledkem
několik století trvajícíhoprocesu míŠenípůvodníhoindiánského obyvatelstva s evrops\ýrni kolonisty
a s potomky černých otroků z AÍnlr<y. Míšenci(mestici, mulati a zambové) tvoff více, než polovinu
obyvatelstva l,atinské Ameriky. NejpočetnějŠískupinou míšencůjsou mestici, kteň převládají
vMexiku' Kolumbii,VenezueleavevětŠiněstředoamerickýchzerni.BěloŠskéobyvatelstvotvoňvlatinské
Arnerice asi j ednu třetinu populace - tato skupina obyvatelstva převládá vArgentině , Uruguayi a Kostari-
ce. Původníindiánské obyvatelstvo tvoň asi desetinu celkové populace LatinskéAmeriky.
Indiánské obyvatelstvojenejvícezastoupenovEkvádoru, Peru aBolívii. ČernoŠskéobyvatelstvopřevládá
naHaiti' DominiceaBarbadosu, ďenejvícečernochůŽíjevBrazí|ii(asi16milionů).
obywatelstvoLatinskéAmerikyjerozmístěnovelminerovnoměrně.Téměřpolovinaobyvatelstvamakro-
regionu Žije na 5 o/o roz|ohy celé oblasti. Nejvíce osídlená wzemíjsou na Mexické náhorní ploŠině, na
jiho'4ýchodě Brazílie a na pobřeŽí I"a Plaý. Latinská Amerika se odliŠujeod celosvětových póměrů rela-
tÍvněvyso}ýmpodíIemosídleníve'vyŠŠíchnadmořs\ichqýŠkách. Vands\ýchzemíchŽijevětŠinaobyvatel
ve ýŠkách nad 2ooo m' n. m. V Latinské Americe je nejvýše položenéměsto na světě - město
Loripongo v Bolívii IeŽí v nadmořské výšce 53oo m' n. m. Více neŽ polovin aúzerníLatinskéAmeriky je
téměř neosídlena (Amazonie, Patagonie, pouštníoblasti atd.).
obyvatelstvo I,atinské Amerilry od poloviny 2o. stol. rychle početně přibýá. RoČnípňrůstek dosahuje
18 o/oo - nejvyŠŠípňrůstlry mají země s větŠímpodílem indiánů, černochůa míŠenců(Honduras 30 %o,
Paraguay 28 o/oo) a niŽŠípňrůstky m ají zerné, kde převaŽuje běloŠskéobyvatelstvo (Uruguay 7 o/oo),
V,ýrazný je rychlý růst měst, nejrychleji rostu velkoměsta. NejvětŠívelkoměstskou aglomerací Latinské
Amerikyje Ciudad de México {25 mil. obw.), k vel{fon aglomeracím také patrí Sáo Paulo, Rio de Janeiro
a BuenosAires.
Pro latinskoamerickávelkoměstajsoutypickérozsáhlé chudinskéčhrrti{slumy), kterémajÍmístnínázvy:
favelas. ranchos atd.
StrukturouhospodářsMsel,atinskáAmerikabl1ŽíronlinuýtntrŽnímekonomikám. Modernizacehospo.
dářsMvzemíchmakroregionuje spojenasvelhfunzadluŽerllrn' LatÍnskoamerické země se řadíknejúce
zadluŽen,ýrnzemím světa. Dominujícímvýrobním odvětvím průmyslu celého makroregionu je zpraco-
vatelskýprůmysl, kteýtvorí8ío/ozce|kovéhonotyprodukce. Hlarrníoboryzpracovatelskéhoprůmyslu:
strojírenství_nejvýznamnějŠíjeqýrobaautomobilůvBraziliiaMexiku, potravinářslýprůmyst (průmysl
masný a cukrovarnictví), průmysl chemic\i a průmysltexiilní.
|kdyŽtéŽebníprůmyslzaujímávmakroregionuokrajovépostavení,jsoujehoproduktyproněkterézemě
Latinské Amerilry významnou sloŽkou exoprtu' Vedoucí postavení v těŽbě a exporLu}opy má Mexiko
aVenezuela. VtěŽbě a exportu Železné rudyr,1miká Brazílie aVenezuela. VtěŽbě aexporturud barermých
kovů jsou nejvýznamnějŠístáty: Chite, Peru, Bolír.ie a Mexiko.
HlalmísloŽkouzemědělsMvl,atinskéAmericeje165t|inn{qýroba. obdětávanápůdazabírápouze5o/o
roz|oLty makroergionu. Rostlinná qýroba má plantáŽní, monokrrlturní charakter. 4o % obdělávané
půdy slouŽí k pěstování obilnin - předevŠímkukuňce a pŠenice' Nejvíce kukuřice se sklízív Brazílii,

^A
IJJ
 ZEMĚPIS V KOSTCE
v
Mexiku a Argentině. Hlavním produceiliem a exportérem pŠenice je Argentina. NejvýznamnějŠíokopa-
ninou je maniok (kasava). Hlar'r'rÍm pěstire1em maniokuje BrazÍlie (1. místo na světě) . LatinskáAmerika
r,yniká ve světovém měňtku ve skllzni ilauánů a cukror.é třtin5'. Nejr'ětŠÍmivÍ.r,ozci banánů jsou stře-
doamerické republi}ry (,,banánor.é reprrb1ih-..). Latinskoameric$ makroregion je hlar,rrí produkčnÍ
a exportnÍ oblastí kár,y (polovina sr.ětor-é s}i]izně a2 / 3 světového exportu kály). Hlavní pěstitelské země
kár,'v; Brazílie. Kolumbie a Mexiko.

Ze."é T"#B" "i'::i..:!6ó' f]láHi}::;: Hlar,rrÍ lryváŽené produkty

Antigua 442 67 Saint John's cukr, bavlna, citrusv

Argentina 2 78oo92 35 672 Buenos Aires obilí, maso, kůŽe
Bahamy 13939 29o Nassau ropné produkty
Barbados 43O 265 Bridgetown cukr, rum, rybY
Belize 22565 2I9 Belmopan cukr, citrusY
Bolívie 1098581 B18o Sucre {LaPaz) zernní p\m, cÍn
Brazí|ie 8511965 159691 Brasília stroje, ocel, káva, Ž. tuda, sója, tabák
Dominika 75o 74 Roseau banány, kokos, olej
Dominikánská 48734 8190 Santo Domingo cukr' káva, kakao
republika
Ekvádor 28356i 11937 Quito ropa' káva, banány' ryby
Grenada 344 98 Saint George's kakao, muŠkátovéořechy, banány
Guatemala 108 889 II278 Guatemala káva, banány, cukr
Guyana 2L4 969 773 Georgetown bauxit, hliník, cukr
Haiti 27 75o 6 620 Port-au'Prince káva, sisal, cukr, bauxit, hliník
Honduras 112 o88 5 98o Tegucigalpa banány, káva, dřevo
Chile 756 626 14 656 Santiago měď, zemědělské produkty, ryby
Jamajka 10 991 2 536 Kingston bauxit, cukr, tabák, rum
Kolumbie L |4| 748 37 4L8 Bogotá káva, ropné produkty, banány
Kostarika 51 1oo 3 468 San José káva, banány
Kuba 110 861 11 060 La Habana cukr, nikl, tabák
Mexiko 1 958 2o1 94 275 CiudaddeMéxico ropa, neŽďrezné kor,y, zem. produkce
Nikaragua )'3l779 4 632 Managua káva' bavlna
Panama 77 326 2 72o Panamá banány, krevety, citrusy, káva
Paraguay 406 752 5 o89 Asunción sója, bavlna' maso
Peru 1285 216 24 37). Lima cÍn, měď' rybí moučka, cukr
Salvador 21 393 5 662 San Salvador káva, bavlna
Surinam 163 82o 42o Paramaribo oxid hliniý, hliník' bauxit
Svatá Lucie 5L7 148 Castries banány, kopra
Svaý Kryštof 269 4L Basseterre cukr
Svaý Vincenc 389 111 Kingstown ovoce, kopra
Trinidad 5 I28 | 275 Port ofSpain ropa a ropné produkty
Uruguay 5o8
)'77 3 22o MontevÍdeo vlna, maso, k&Že
Venezuela 912 o5o 22 777 Caracas ropa, ropné produkty, hliník' Že|ezná
ruda

Tab. 76 Státy latinskoamerického makroregionu,

Záuislá území:Amertcké Panenské ostroug rusÁ]' AnguíLLa hrit.) ' Aruba (niz.) ' BrítskéPa.
nenské o str oÚg (brtt.), FaLklcLnda / M aluínu hrtt, )' FÍ ancotlzskd Gug ana
(franc.), Guadetoupe (Íranc.), Kqjmanské ostrouy hrit.), Marttntk (franc.)'
Montserrat (brít'), Nizozemské AntíLg (niz.), Portorko USA),]irrks aCaícos
hrtt.).

.
134
 AI,':FiKA
V
Andské země jsou nechvďně známou oblastí sl,-ou iJegální produkcí a exportem dro$. Hlarrní drogou
pocházejÍcí z této oblasti je kokďn (alkďoid získár-anv z listů stromu kokainolrníku). KokainormíĚ se
pěstuje hlarmě v Peru, Kolumbii a Bolívii. Největšímsvětoqým producentem kokainu je Kolumbie.
Kokain se ilegálně ryvážípředevším do USA a do Er,ropy. Výnosy obchodu s drogami předčíobchod se
všemi ostatnírni zemědělsk5,rni produký. Potlačol.ánÍ obchodu s drogami je velice obtíŽné'
Živočišnáqýrobavl-atinskéAmeňcejezaměřena předevŠímnachovskotu.Extenzirmí chovskotu jeroz-
vinut předevŠímv Brazílii (Brazílie má po Indii nejlyŠŠí stavy hovězího dobytka na světě). VArgěntině
a Uruguaý je rozvinut moderní extenzívníchov skotu (qipas na pasMnách a dokrmovánÍ ďobytka
směsmi). V chovu ovcí se ulnazně uplatňuje Árgentina a v chovu prasat zaujírná vedoucí postivení
BrazíLie.
Nasvětovémrybolovusenejvíce podílejÍidvělatinskoamerickézemě:PeruaChile (obězemějsouvýznam-
nýrni producenty rybí moučlry).
Více neŽ polovina makroregionu je zďesněna. Největšíplochu lesů a největŠítéŽbudřeva má Brazílie'
Výstavbanovýchsídel, budováníkomunikacíapředevŠímŽďárovézemědě1stvíjepňčinouvelkéhoúbyťku
lesních ploch v celém makroregionu. Likvidace lesů vede k zmenšování tvorbyvolného atmosfericŘeho
lryslíku a k posilování ,'skleníkovéhoefektu...

l,atinskoamericlý makroregio n Ize r ozdé|it do p ěti ekonomic$ch regionů :

l] StředníAmerika_region tvoň 20 států (Arrtígua, Bahamy' Barbados, BeIize,Dominika' Donrrnikiin-

skárepublika, Grenada, Guatemďa, Haiti, Honduras,Jamajka' Kostarika, Kuba, Mexiko, Nikaragua,
Panama, Sďvádor, SvatáLucie, Sva!ýKryŠtof, SvaQýVincenc)a9závislýchúzemí(AmerickéPaneňské
ostroly, Anguilla, Britské Panenské ostrovy, Guadeloupe, Kajmanské ostrovy, Martinik, Montserrat,
Portoriko, Turks a Caicos).
2) SeverJiŽníAmeriky-regiontvoň4stáý(Guyana,Surinam,Trinidad,Venezuela) a3závis|áuzerni
(Aruba' Francouzská Guyana, Nizozemské Anti$.
3) Andské zerné - region tvoň 5 států (Bolívie' Ekvádor, Chile, Kolumbie, Peru).
4) Brazilie-regiontvoňjedenstát(BrazíliejeploŠněnejvětŠímanejlidnatějŠímstátemt,atinskéAmerikv
- je samostatnlfun regionem).
5) I,aplatské země _ region tvorí 3 státy (Argentina, Paraguay, Uruguay) a jedno závislé izerni
(Fďklandy/Malvíny).
Mpxrxo (Spojené státy mexické)
NejvětŠístát Střední Ameriky - rozkládá se na zuŽujícímse pruhu americké per,rriny
'r-i mezi Tichým oceánem a Mexicým zálivem Atlantského oceánu.
\ 1..

Přírodní poměry _ uzerní státu je převáŽně hornaté' tektoniclry aktivní (sopečná

Činnost, zemětřesení). Mezi hors}qfoni pásmy Sierra Madre occidental na západě
a Sierra Madre orientď na východě je Mexická náhorní plošina, která je .'"lft.'
uzavŤena pohoňm Cordillera Neovolcanica s řadou sopek, zricbŽ jenejžnámnějŠí
Popocatépetl(1452rn. n'm.)a Citlďtépetl (5700m' n. m.) -nejvyŠŠíhoraMexika.Ňa
pobÍeŽíMexického zéůív:ua najihu státu jsou pobřeŽní níŽiny.
Podnebí je na severu státu subtropické a ve středni a jtŽni části tropické. V horách se vyvinuly výškové
podnebné stupně. 41o/oúzerní Mexika má pouŠtnía polopouŠtníklima. Největšířekou je Rio-Brávo del
Norte (Rio Grande)' Mexická náhorní ploŠina je z větŠíčásti bezodtoká. Vegétačníkrytjé různorodý' Na
severu a severozápadě státu převládá polopouŠtnía pouŠtnívegetace (kaktus, agavé), na;ihu ajiňoqý-
chodě jsou tropické prďesy a na svazích Kordiller jsou subtropióke smisené lesy.
ochrana přírody - 5 % plochy státu tvoří chráněná úzerni. V Mexiku je nejstaršínárodní park Latinské
Amerilry - Národní park El Chico (vyhláŠený v r. 1898)'
Nerostnézdroje_Mexikomávelkénerostnébohatství'Významnéjsouzásobyropy(pňMexickémzálÍ1rr)
a rud barerrných a drahých kovů'
V Mexiku Žije 95 mil' obyv. (1997). oby'vatelstvo Mexika vzniklo mísenímpůvodního indiánského
obyvatelstvaspňstěhoval1ýrniŠpaněly.Vobyvatelsh-i.rpřer.aŽujímesticové @oúlaIndiáni (2oo/o)'Úrea'
nÍm jazykem je španělština (Mexiko je největŠíŠpanělskr. mluvícízemě na světě). VětŠinaobwatel
vy znáv á ňmskokatolické náboŽenství (9o o/o) .

^..
rJo
 ZEMÉPIs V KoSTCE
V
obyvatelstvo vykazuje Vysoký přirozený pňrůstek Í25 o/oo). Velká koncentrace obyvatel je na Mexické
náhorní ploŠině - v nadmořs\ich rýŠkáchpřes 2oo0 m. n. m.
Veměstech ŽIje73 o/oobyv.atel. Nejr'Ícelidí jesoustředěnovevelkoměstskýcha$lomeracích. NejvětŠí
mexickouvelkoměstskouaglomeracíje aglomeracehlarmíhoměstaCiudad deMexico,vekteréžije25rnil.
obyw. DalŠívelké aglomerace jsou Guadďajara a Monterrey.
Mexiko je průmyslově-zemědělslg7 stát s významnou těŽbou nerostných surovin. Patří k hospodářslry
nejrozvinutějŠím zemím Latinské Ameriky. Mexiko je členskou zemí Severoamerické zóny volného
obchodu-NAF"TA(zónavolnéhoobchodumeziKanadou,MexikemaUSAvstoupilavplatnostvr. 1994).
Z ekonomic}ry akti.i,ních obyvatel pracuj e 26 o/o obyv . v zeměděls hn a 22 7o v průmyslu.
Zemědělství - orná pů dazabirá 13 o/o roz\oÍly zerrlLé _ ztoho je 25 o/o urnéIe zav|aŽováno. Rostlinná výroba
je zaměřena předevŠím na pěstování obilnin - hlarmě se pěstuje kukuřice, pŠenice, Sorgo a čirok. DďŠí
pěstovanéplodiny: cukrovátřtina, bavlník, tabák' káva, pomerančeapálivápaprikachili(kajenskýpepř).
Živočišnávýrobaje zaměřena na chov skotu, prasat, koz a koní.
Významn1ýrnprůmysloqýrnodvětvímje průmysltěŽební. Mexikoje světoqýmproducentemropy (ročně
se vytěŽí víc e neŽ I7o mil. t.) a významnýrn producentem mědi, zinku a olova a je na 1. místě na světě
v těŽbě stříbra (Hidalgo, Chihuahua). Průmysl zpracovatels\ý je zastoupen obory: petrochemie,
strojírensM (zvláŠtě výroba automobilů - téměř l mil. osobních aut ročně) a potravináŤství (průmysl
masný, cukrovarnictví, pivovarnicM, výroba áýkaček atd. ) .
Významqýrnzdrojempříjmůjecestovníruch, hla''rnízájemzahraničníchnávŠtělrnÍkůsesoustřeďujena
p"-atry,.yspělých indiánských kultur z předkolumbovského období - ve středním Mexiku a na polo-
ostrově Yukatán. M roce 1995 Mexiko navŠtívilo16 mit. turistů.)
Mexiko je federati'rní republika. Administratirmě se dělÍ na 3 1 států a 1 federální distrikt hlavního města.
Hlavní město - Ciudad de Méxiko je politické, Íinanční,obchodní, průmyslové a kulturní středisko
zerné, Aglomerace hlarmího města je jednou z největŠícha nejrychleji rostoucích aglomerací světa (ve
městech Žíje8,5 mil. obyv., v obvodu aglomerace Žije přes 25 mil. oby''.).

Bnazfi,rp (Brazilská federativní republika)

Přímořs\ý stát ve střední části JiŽní Ameriky, pri pobřeŽí Atlantského oceánu.
Největší země JiŽníAmeriky (zabírá48o/o rozlohyjihoamerického světadílu)'
Brazílie je svou rozlohou 8,5 mil. km2 pátýrn nejrozlehlejším státem světa
a poětem obyrratel 16o mil. obw. pátým nejlidnatějším státem světa.
Přírodnípoměry-vícenežpolovinu izernízaujímáAmazonská niŽina, do severní
části Brazílie zasahuje Guyanská vysočina snejvyŠŠíhorou státu Pico da Neblina
3o 1 4 m. n. m. ) a ih
j země'"yplňuj e Brazilská lysočina. Hlar,rrrí ňční síťtvoň Arnazon-
ka s pňtolry Rio Negro, Madeira, Tapajos aj, JlŽni část státu odvodňuje Paraná
a Uruguay a severovýchod Sáo Francisco a Parnďba.
VětŠinaúzemímátropickéasubtropicképodnebí.Tropic\ýamazonslýprďes,kteýpokqivá61o/ouzemi
Brazílie je tvořen porósty uspořádanými do rostlinných pater s velkyrn mnoŽstvím rostlinných druhů.
Silné kácení lesů v posledních letech vzbwzuje obaly o moŽné následky ve změnách klimatu. Ve
rrnitrozemÍ Brazilské rysočiny převaŽují křovinaté savally mané campos. 2,4 o/o izerni Brazílie je
chrárrěno. NejvětŠíbrazilský národní park, Jaú je ve státě Amazonas a nejznámnějŠí je l\[P lguagú ( se
stejnojmennými vodopády), kteý je součástí světového přirodního bohatství.
Nerostné bohatství - stát s obrovským nerostným bohatsMm. Braz1tie zaujirná světově významné
postavení v zásobáchŽelezných a manganoqých rud, bauxitu a rud baremých avzácných kovů. BrazíLie
má také velké zásoby ropy a ZeÍIrního pl5mu.
obyvatelstvo-vBrazíliiŽije 160mil. obyv. (1997). Uřednímjazykemjeportugalština' Brazilskéobyva-
o/o obyv., mulati azatnbové
telstvo je rasově a etnicky smíŠené:potomci pristěhovalců z Ewopy tvoří 55
22o/o,mestici 12o/o, černoŠi10 % a 1 7o obyvatelstva tvoň Indiáni a přistěhovďci (hlar,rrě zAsie). VětŠina
obyvate| lyznává ňmskokatolické náboŽenství (88 o/o) ' Brazílie j e největší římskokatolickou zemí světa.
PrůměrnýročnípňrůstekobyvatelstvaBrazílieje2o/o.Zďidněníjevelice nero'urrroměrné-asi 8o 7o obyvatel
Žije na jihovýchodním a jlŽnirn pobÍeŽi' Nejméně je zďidněna Amazonie. Asi čhrrtina obyvatelstva je
négramotn á' značnáČástobyvatel trpí podvýŽivou' 77 %o obyvatelstva Žije ve městech. V Brazílii je 13 mi-
hoňoqých Velkoměst. NejvětŠívelkoměstské aglomerace jsou Sáo Paulo (2O mil.) a Rio de Janeiro (15 mil.).

136
^.
 At\4ERl(A
V
Brazílie je agrárně průmyslový stát s vellqrn suroljrrorirn bohatstvÍm, rozsáhlou zemědělskou r'1robou
a pokročilým průmyslem' objemem hospodářského potenciálu Brazílie zaujímávedoucí postavení mezi
rozvojoqýni zeměmi. Hospodářs|rý rontoj Brazlh'e komplikuje velké zadluŽeni _ Braz1|ie je nejvíce
zadluŽenou zemí světa.
Z ekonomiclry aktivního obyvatestva pracuje l. zemědělshn23 o/o ob1ruatel a24o/ov průmyslu.
Zemědělství se podílína hrubém domácím produktu II Braz7lie má světově významné postavení ve
o/o,

sklizni mnoha plodin - je na pnrním místě na světě v produkci kár,y' cukrové třtiny' manioku, sisďu,
banánů a pomerančůa j e na druhém místě na světě v produkci sój e a kakaoq/ch bobů ' V ŽivočiŠnévýrobě
je nejvýznamnější chov skotu (2. místo na světě) významný je také chov koní (2' místo na světě) a chov
prasat {3. místo na světě).
Průmyslová qýroba se podílína hrubém domácím produktu 32 o/o. Světově qiznamná j e téŽba Že|ezné
rudy (2. místo na světě) abauxitu (3. místo na světě).
Kvýrobě elektrické energie seIr']ruŽivábohalipotenciál řek-v hydroelektrárnách sevyrábí 93 %o elektric-
ké energie. Hydroelektrárna Itďpú na řece Paraná je největŠívodní elektrárnou světa (kapacita
r2.600 MW).
Ve zpracovatelském průmyslu dominuje hutnictví oceh, strojírensM a potraviniířství. V hutnicM oceli
je Brazílie na 8. místě na světě' Vedoucím oborem strojírenství je qfooba osobních automobilů (Brazílie
r,1rábíúceneŽ l milionautročně)' PotravináŤs\ýprůmysljezaměřenhla.iměnacukrovarnictvíalihovar.
nÍcM.
Významnýje také průmysl dřevozpracující (těŽba azpracováníbarelrného dřeva).
Cestovní ruch _ výrazně vzrůstajípňjmy z cestormího ruchu' Brazílii navŠtíví2 rni|. turistů ročně (zisk
1,5mld. USD).
Brazílie je federatilrrí republika. Administratirmě se členína 26 spolkoqých sLátů a l federiilní distrikt
hlarmího města'
Hlamí město Brasília (2 mil' obyv')je vybudováno na izemi federálrrího distňktu v centrální části
Brazilské vysočiny - na náhorní ploŠině ve r,ýšce 106o m. n. m. Brasília je hlavním městem od r' 1960.
Podnět k zafoŽení Brasílie dď brazilský prezident českéhopůvodu. J. Kubitschek v r. 1956. Město ie
moderně řešeno - s mimoúrovňovou doprarmí sítí.Městské čt\rrtě mají různéfunkce - např. funkci
obytnou, obchodní, kulturní, vládní. Velké plochy města tvoň parlry a zaltrady. Sítídálrric je město
napojeno na všechna důleŽitá střediska země'
An'oBlYtnra (Argentinská republika)

Argentinskárepublika se rozprosttráv jiŽníčastijihoamerickéhosvětadilu. Argenti-

naje svouroz|ohow2,7 mil. km2 druhýmnejrozlehlejšímstáteml,atinskéAmeri-
ky (po Brazílii).
Přírodní poměry _ západní část Argentiny prostupují od severu k jihu Andy -
horská soustava s nejvyŠŠími r,rcholy Ameňky (Aconcagua 6959 m. n. m.) i činnýnni
sopkami. Východ státu tvoň roviny Laplatské níŽiny. VjiŽní části státuje Patagonská
plošina a nejjiŽnějŠíčást státu tvoň hranaté souostroú Ohňová země'
V severní části Argentiny j e podnebí subtropické a ve střední a jtŽní části země j e
podnebí mírné.V Andách jsou 'qrvinuty qýŠkovépodnebné stupně. Hlarmí osu ňčnísítě tvoň Paraná
aUruguayse společnýmústÍmRiodeta.Plata. Vhoráchjsou četnájezeraledovcového původu-největší
jezero je Lago BuenosAires.
Naseverovýchodě státu, voblastizvané GranChacojsou subtropickélesyakřovinaté savany, nar4ýchodě
zemějsou argentinské stepizvané pampy-tramatéporosýúrodných černozemíanajihuvargentinské
Patagonii jsou suché stepi s ojediněl1foni křoúnaými porosty. VAndách na Severu země jsou vŽdyzelené
lesy a v Andách na jihu země jsou lesy mírnéhopodnebného pásu. Téměř 1 o/o státního územíje chrá-
něno - nejznámějŠímargentinskyrn nálrodním parkemje IYP Los Glaciares, vzaledněných Patagonstých
Andách, kteýje součástísvětového pňrodního dědictví'
Nerostné zdroje -vAndáchjsou značnézásoby nrd kovů (olor'a, zinku, wolframu a stříbra) av Patagonii
jsou velké zásoby ropy a zemního plynu'
obyvatelstvo-vArgentině Žije 35'6 mil. obyv. (1997)'
Uřednímjaqykemje španělština.
VětŠinu populace - as i 97 o/o tvoÍi potomci pňstěhovďcu z Erropv (hlar,ně ze Španělskaa Itá1ie) , zb,ývajíci

147
^.
 ZEMĚPlS V KoSTCE
V (Grarr Chaco, Patagonie).
3o/o, obyvatelstva tvoří hlar,rrě mestici a Indiáni, kteří Žijí v odlehlých oblastech
VětŠina obyvatelvyznává římskokatolické náboŽenství {93 obw.).
o/o

Více neŽ 80 o/oobyvate|Žrjevl,aplatské níŽině. VeměstechŽije 87 % populace. VArgentinějsou 3 milionová

velkoměsta (Buenos Airls, coidoua a Rosario). V aglomeraci Buenos Aires Žije 12 mil. obyv'
Argentinaje průmyslově-zemědělslqil stát s rozvinuým hospodářstvÍm. (Argentinaje světově qýznamný
producent zemědělských qfoobků) .
Zekonomickyaktir,níhoobyvatelstvajezaměstnáno 1o%obyvatelvzemědělstvía34o/oobyv.vprůmyslu.
Zemědělství :ryvítvá61,2o/orozlohy státu (větŠinavyuŽívanýchpozemků slouŽíjako pasMny).
Vedoucím oborem zemědělství je živočišnáqýroba - chová se skot (5. místo na světě), ovce a koně.
Argentina patň k největŠímproducentům a výwozcům hovězího masa na světě. Chov ovcí pro maso i vlnu
je rozvinut hlalrně v Patagonii.
Rostlinnávýrobajezaměřenahlarrněnapěstováníobilnin-pŠeniceakukuňce. Dálesepěstujíbrambory'
olejniny' bávlník, cukrovátŤtina atabák. VArgentině jer,yspělévinařství a sadaŤství.

Dominujícím průmysloým odvětvímje potravinářství {cukrovarnicM, průmyslmasný, mlékárenský.

výroba mou1q1a rosthnných olejů) . PoiravináŤstvíj e soustředěno do zázerrttI-aPlaty. Argentinaj e světově
ýzrramn11m producentem \íná (4. místo na světě). Hlarmím centrem vinaŤskéoblasti je Mendoza.
Tradičníprůmyslová odvětví: průmysl textilní a koŽedělný.
Rozvíjíse průmysl petrochemiclý a strojírenslý (qfooba automobilů a zemědělských strojů).
Pnimysl těŽební je rozvinut hlalrně v Patagonii (téŽbaropy).
Ar$entinaje federatirrní republika. Administratirmě se členína22 provincií' 1 teritorium {ohňová země)
a 1 federáLlní distrikt hlarmího města.
Hlarmí město Buenos Aires (3 mil. obyv.) je politické, hospodářské, obchodní, kulturní a dopra.imí
středisko státu. NárnořnímpřístavemBuenosAiresprochází 5O argentinskéhoexportwa2oo/oimportu.
o/o

Buenos Aires je od r. 1880 hlamím městemArgentinské republiky.

.
138
 p:i 7i?:!
Yo*
*nq*\l '
**r*\[ J..,

AUSTRATIER OEEAI.IIE
Austlálie a 0ceánie - roztoha: 8,9 mil. km2 16 % rozlohy souše), poěet obyuate|: 30'1 mil. n997) -B,5o/o
sYětové populace.

V
obr, 17 Austrálie a oceánie

1 Indonésie (ft.)
4Nouó-Kaledonie 7 Tokelau(nouozéL)
2Paptta-NouÓ-Guínea aF.rlfuna(fr.)
5WaLLis 8AmeríckaSamoa(USA)
3 Nauru 6 Samoa 9 Pítcaírnoug ostroug hrít.)

A
139
 ZEMÉPIS V KoSTCE
V
Stát Rozloha Počet obwatel H1av4Íměsto
ttígz
.

(závislé rizeái} v lorr2 V.:éoC€ .

fsídlo*práyý
----.aa-::,
Americká Samoa (USA) . ',.'1917.,,,,..,, 59570 Pago Pago
Austrálie 768684E rB28;ooo Cábeira
Cookor,y ostrovy (novozél' ) 237 r8008 Á"á*"
Federatirmí státy Mikronésie
,,.'.,.,."721',
r27616 Pďikir
FidŽi 18376 , 2g8000 Suva
Francouzská Poýnésie {FR) 4198 227}QO Papeete
' 54.9:: L56g74 Agana
ffffi!T3l r6706-' 1 186ó00 Hánolulu
Karibati .',t 868 t.
82449 Bairiki ,,,,

Marshďlovy ostrovy
,,, i 606J; Ultáá ... .-.

ostiovv (usA) B 453

ffi"ou .l:::::::
2!,4 ro39o Ýaren
.,.2,S L708 AloÍi
ilH.ffirJl 2iBi
,.,.

Kin$ston
Nová Kďedonie a dep. (fr.) ""19058 , I96836 Nouméa
Noqi Zéland =Ž.ro...ý...... 3861000 Wellington
:.:::.'.{$J;'::., 178rO I(o.ot:
:ffi- Nová Guinea +ai,e,4o 4496000 Pori Moresby
Fitcairnovy ostror.y tbrit. ) 37 42 Adamstown
:::.]::]] .:

Samoa .:.::-ž€i.p.::..
219509 Apia
qveilt Mariany (usA) ,,':, 47V iizs+ Ca."p""
Salamounovy ostrory ..:.. Ž837.Ú.:.. 426855 Honiara ,

Tokélau (novozél.) ::,"",''::""'1'2 1 I4B7 Faié

T+T 99oOO Nukú'alofa
,, v;"h'
.

::":=::::"

2p8;"= roúóo .

r4763 18135S IIilá....' -',

#lfu.* o /r de Pascua (ch') l:,,.',16t,
,,1, .:,.,.7::81
,]l: :::,:,
.
2BOO Hanga Roá
.,,.-'.', sÓz _
#ffi:':it'*na (rr ) 255 riooo Mata$+*''
Tab' 77 Státy a závislá úzémÍAustrálie a oceánie
Záuislá'uzemí: Americká Samoa Qárnořské územÍ IJSA), Cookovy ostrovy (přidružený stát
y,:;;,:";;lruÍ,!;:;:r#"::":?,Jšj; ,íÍI",,ř[ii,#,":;? "l;,f:;:
::,r#,;;,:, ;:;:;
(austratské zámořské teritorium), Nová Kaledonie (zámořské ÚzemÍ Francie), Pitcairnovy ostrovy
(britské závislé ÚŽemt), Severní Máriany (přidružený stát USA), Tokelau (novozétandské
,,,tr;::;:;:::,T!,y!:::::::;trov (chi|ské území),Wake (zámořské územÍUSA), Watlis

7.| Eharakteristika suětatílu

Austrálie a oceánie tvoří samostatný světadíl, kteqý býá často označován souborným názvem
oceánie'
AustrálieaoceániejenejmenšísvětadílazevŠechosídlenýchsvětadílůjenejménězalidněn. {Zaujirná
rozlohu 8,9 mil. km2 a na této ploŠe Žije pňbliŽně o,5o/o obyvate1stva7.nrné).

140
A
 AUSTRÁL = : ]CEANIE
Y
Podstatnou část světadílu Austrálie a oceánie n.oň austrďská permina, kterálreŽi na jiŽní polokouli
obklopena vodami Indického a Tichého oceá-n.u' \ázel- Austrálie pochází z latinského označeníterra
australis (jiŽní zemé) .
Rozloha Austrálie: 7,7 rni|' km2. počet ob1r'.: 18.3 rn1l' Dnrhou část světadílu tvoří oceánie _ největší
ostrolmi oblast světa, ktetá zabírá západní a střednÍ část Tichého oceánu' Rozloha ostrovů v Oceánii;
1,2mil.km2'početoby'v':11,8mil'NejvětŠíostror-r.oceániijeNováGuínea(77I.9ookm2)_druhýnejvětŠí
ostrov světa.
Austrálie je svou zeměpisnou polohou os€unocenou perminou vzdálenou od ostatních kontÍnentů-
nejúce se přibliŽuje Asii a Antarktidě (asi 30OO km)'
K Austrálii náIeŽi řada ostrovů, z nic}:rŽ j e největší Tasmánie.

KRÁ"INÍ BoDY AUSTRALSKÉ PEM|III\I.Y:

Nej severněj Šímbodem j e mys York ( 1 o. 4 1, j' Š') .
NejjiŽnějŠímbodemje Jihovýchodní mys (39.1 1, j. Š.).
Nejzápadněj šÍmbodem je Pňký mys ( 1 1 3.o7, V. d.).
Nejq/chodnějŠímbodemje mys Byron (153.4o,v. d.).
oceánie se geograficky dělí na tři hlal"ní skupiny ostrovů: Melanésii, Mikronésii a Polynésii.
Melanésie _ skupina ostrovů tvoňcí pás na sever a severovýchod od Austrálie. Patří sem ostro'uy Nová
Guinea, Bismarckovo souostroví, Šalamounovy ostrovy, Vanuatu, Nová Kaledonie a FidŽi.
Mikronésie zahrnuje ostrovy v západni části Tichého oceánu' severně od rormíku. K Mikronésii náleŽí
většinou drobné ostro.vy (mikros je řecky drobný). Mikronésii tvoří souostroví Mariany, Karolíny,
Marshďlovy ostror,y a dďŠí.
Polynésie je nejúce rozptýlena a pokryvá velkou plochu Tichého oceánu na východ od Melanésie
a Mirkonésie. Tvoríji Havajské ostrovy, Cookor,y ostror,y, Samoa, Tonga' Společnéostrovy (Tahiti) a dalŠí.
Po stránce filzickogeografické a etnografické se řadí do Polynésie také Nový Zéland, kteý se ďe výrazně
odliŠujeod všech polynés\ýchzemi svýlrn hospodářslírn a politic\ýrrnqfrrojem.

Stát (závislé území) Rozloha v km2

Nová Guinea. .. .. 77I9oÚ
South I. (JiŽní o.) 150461
North I' (Severní o') 114686
Tasmánie 644a&
New Britain 34750
:
Nová Kďedonie 16058
Viti Levu 10497
Hawď Io4I4
New Ireland gB42
Bougďnville 9792
Guadalcanal 6470
Vanua l,elrr 5534
Tab. 78 NejvětšÍostravy Austrálie a oceáníe

7.2 Přírodní poměra

Australská pevnina předsta'"rrje rozsáhlou ploŠinu, tkeráje zl'elké části obklopenar,yr1ýŠen57mi okraji.
Západrtí poloúnu Austrálie tvoň staý předkambrici$. ŠtÍts poiopouŠtnímia pouŠtnímitabuloými
ploŠinamiapánvemi se slanýmijezery. Středryplňuje StředoaustrďskánvínaaýchodnípobřeŽílemují
horská pásma Velkého předělového pohoň - r' délce přes 3000 }crr. Nejr,yŠŠí'"rcholperrniny Mount
Kosciusko (2228 m. n. m.)je v Australs[ých Alpách' \ejniŽŠíbod AustrálieleŽi v proláklině Eyrova
A
.,,'
 ZEMĚPIS V KoSTCE
Y
jezera ('16 m). Střední nadmořská rýŠkaaustralské per,'niny je pouze 27o rn. n. m. Asi dvě třetiny
por,rchu jsou bezodtoké' pouze na jihovýchodě se r'yvinula stálá říčnísíť.NejvětŠíaustrďskou řekou je
Murray' V suchých oblastech střední azápadníAustrálie jsou ýpick5,rnjevem občasnévodní toky tzv.
creeky (vodní tolry' jejichŽ koryta jsou větŠíčást roku suchá a zaplňují se vodou pouze v obdobÍ deŠťů).
Nedostatek vody powchové je vAustrá]ii Částečněodstraňován čerpánímvodyz artéských pánví' které
zabirají asi třetinu rozlohy peniny.

Název Plocha Nadmořská

Rozloha v km2 výška v m
Název Délka
vkm v km2 L. Eyre 9580 -16
Murray (-Darling) 3490 r072000 L. Torrens 5775 30
Darling {-Barwon) 2735 710000 L. Gďrdner 5500 110
Murlrmbidgee 2r60 84020 L. Frome 24lO 80
tr1y I 150 L. Barlee 1450 370
Lachlan LT26 67500 L. Mc Leod 1300 5
Cooper Creek (-Thomson) 960 L. Cowan 1035 380
Diamantina-Warburton 896 L. Taupo 606 369
Tab, 79 Nejdelší řeky Austrálie a oceánie Tab. 80Největší jezera Austrálie a oceánie

Severní okraj perminymávlhké tropické podnebí' větŠinaúzemíAustráliemápodnebí subtropické, ve

l.nitrozemíje aridní klima. Rostlinstvoje převáŽně endemické. PolopouŠtnía pouŠtníforTnace přecházejí
\ř SavaIly. Na severovýchodním pobŤeŽí rostou tropické deŠtnélesy' Endemiclý je také ráz miÍeny
s typic}ýmivačnatci (k1okan, koalaaj.) aptakořitnými (ptakopysk, jeŽura). Austráliejebohatánavelké
mnoŽství hadů a ptáků (pŠtros emu, papouŠci aj.).
Austráliemávelkénerostnébohatství, které zahrnujevŠechnydůleŽiténerostné suroviny. VAustráliijsou
velké zásoby energeticlých suroún (ropy, zemního plynu a uhlí).
Ostrov.5l oceránie se rozdělují podle svého vzniku na tň zék]radnítypy: kontinentr{lní, vulkanické
a koriílové.
Kontineňtální ostror,yjsou vblízkosti australského kontinentu, se kteýmv minulosti souúsely. Jsou to
velké ostroly s wásovýrni pohoňmi (Nová Guinea, Bismarckovo souostroú, Šalamounor,y ostroly' Nová
Kaledonie aj.). Na ostrově Nová Guinea je v pohoň Pegunungan Maoke nejr,yŠŠíhora celého světadílu
Puncak Jaya (5O3O m. n. m.).

Název (stát' ostrov) Výška

vm
Puncak Jaya (Irian - Indon.J 5030
P. Manda]a (Iňan - Indon.) 476A
P. Trikora (lrian - Indon.) 4754
Mt. Wilhelm (Pap.-N. Guinea) 4509
Mt. Kubor (Pap. - N. Guinea) 4359
MaunaKea (Hawaii-USA) 4205 Výška Posledn:
Nrízev (stát, ostrov) vm l4ýbuch
Mt. Cook(NovýZéland) 3764 Mauna Loa {Hawail - USA) 4169 r987
Mt. Tasman (Nový Zéland) 3498 Ruapehu {Severní o. - N. Z.) 2787 1996
Mt' Sefton (NoqýZéland) 3L57 Ulawun (Birara-Pap. N. Cuinea) 2298 1993
Makarakomburu 9LL7
(Šďamouno\ryo.) Bagana (Pap.- N. Guinea) 1998 1993
Mt. Orohena {Tahiti - trr. 224L Manam (Pap.- N. Guinea) 1830 1995
Polynésie} Ambqrm fVanuatu) 1334 199 I
Mt. Kosciusko {Austr.J 2228 Kilauea (Hawaii - USA) t243 1997
Tab' 81 NejvyššÍhory A 's:.a e a oceánie Tab, 82 Cinné sopky AustráÍie a aceánie

A
t+a
 AUSTRÁLIE A oCEÁNlE
V
Vulkanické ostrovy jsou budovány ze sopečných hornin, které po zvétrání dávají vznik velmi úrodným
půdrím- proto rostlinstvo těchto ostrovů je velmi bohaté. Sopečnéostror,y jsou hornaté s lyhasl1ýrni
činnou sopkou celého světadílu je Mauna Loa (4169 m. n. m.) na ostrově
i činnýrni sopkarni. NejlyŠŠí
Hawďi. Kvulkanic\irrn ostrovům se řadí Havajské ostrovy' Tonga' Samoa, Mariany aj.
Korálové ostrovy'"ybudovalikoráliŽijícívevelkýchkolonÍích(včistychvodách, vnevellýchhloubkách-
kam proniká slunečnísvětlo a kde průměrná teplota vody neklesá pod 20" C), Korálové ostrovyjsou mďé
ntzké ostrovy v tropické části oceánie' T}rto ostrovy mají málo úrodnou půdu, protoŽe na korálovém
podkladuje slabáwstva humusu. Rostlinstvo těchto ostrovů tvoň tráva, keře a nejcennějšívegetacÍjsou
kokosové pďmy. Koralovou stavbu má mnoho ostrovů v Cookově, Gilbertově a Marshďlově souostroví.
Podnebí v celé oceánii je tropické a oceánské (teplé a vlhké)' V oceánii vanou pravidelrré pasáty
prináŠejícísrá'Ž|<yodýchodu. Návětrné stranyjsou suŠŠí. Nízkékorá{ové ostrovy(atoý) majísráŽekmáLlo.
Západníčást oceánie je pod vlivem mon.zunů a také jsou zde časténičivévíňvévětry - tajfuny. fuenÍ siť
je vyvinuta pouze na větŠíchostrovech. Rostlinstvo a ŽivočišstvoOceánie je převáŽně endemické. Na
návětrných, východních stranách ostrovůjsou tropické deŠtnélesy, kdeŽto na závětrných západních
stranách, kdeje sráŽekménějsoukřovinaté atra'rnatéporosý. Hlar,rrímnerostnýmbohatstvímoceánie
jsou fosfáty (Nauru) a rudy neŽeLezných kovů (nikl _ Nová Kaledonie, měď - Nová Guinea).

7.3 0bynatelsluo
VAustrálii a Oceánii Žije 30,1 mil. obyv. (1997) - tj. pouze o,5o/o světové populace - nejméně osíďený
světadíl (kromě Antarktidy).
Průměrná hustota zalidnění 3 obyv./ 1 krnz. Prírůstkyobyvatel dosahují 1,3 o/o (vAustrálii 1 o/o, v Oceánii
2 o/o). NejvětŠíhustotu zďidnění mají ostrormí státy v Oceánii: Nauru {53o obyv'/l km")' Tuvďu
@3o obw. / 1 km2) a Marshďlovy ostrovy (33o obw. / 1 km,). NejniŽŠíhustotu zďidnění má Austrálie
(2 obyv./ 1 km2), Papua- Nová Guinea (1o obyv./1 km2 aVanuatu (13 obyv./1 1orr2).
NejlidnatějŠímstátem světadílu je Austrálie: 18'3 mil. obw. (1997), na druhém místě je Papua - Nová
Guinea: 4,5mil. obyv. (1997) anatřetímmístějeNoqý ZéIand:3'8mil. obyv. (1997). Nejménělidnatéjsou
ostromí země v oceánii: Nauru, Tuvďu a Pďau. VAustrálii a Oceánii se rychle zvyŠujepočet městského
obyvatelstva. Nejr,yŠŠí míra urbarrizace je v Austrálii (88 o/o) a na Novém ZÁ|andu (85 o/o). Nejrychleji se
rozrůstaj í velkoměsta. V Austrá l i i j e 5 milionoqých velkoměst.
Původníob1ruatelé Austrálie jsou Austrálci. Názory antropologů na rasové zaÍazeníAustrálcůnejsou
jednotné' někteň antropologové povazujíAustrálce za součást negroidní rasy ajiníje řadí do specifické
austrďoidní skupinv.
AustrďŠtídomorodcibvlir.minulostikočovnílovci,sběrači arybári. od poloviny 19' stoletíbyliAustrálci
zat|ačováni běloŠslryrn ob1.vatelstvem do rmitrozerrlt a vybíjeni. V současnosti většina Austrálců Žije
v osadách, na farmách i l.e městech, opustili původní způsob Života (lov, sběr plodů)' ale příleŽitostně
s kněmuvracejí.
VAustrálii áj e asi 2ooooo Austrálců (včetně míŠenců)' Většinu austrďského obyvatelstva tvoří potomci
přistěhovďcu z Erropv. \ř posledních letech roste počet přistěhovďců z Asie (hlavně z Činy).
Voceániipřer1ádápul.odníobyvatelstvo-Melanésané, MikronésanéaPolynésané.Výraznouskupinu
obyvatelsh-a t\-oň Maorové ŽljícínaNovém Zé|an:dé_ potomci původníhomelanéského obyvatelstva
asimilovaného Polrné sarrr..
Převahu běloŠskéhoobrr.atelstva mají v oceánii pouze Havajské ostrovy a Nový Zéland.
Většina obrr'atelsn.a Austrál.ie a oceánie vyznává křesťanská náboŽenství (protestanti a katolíci).
VMelanésii a Pol1nésii jsou také rozŠířenapňrodní náboŽenství. obyvatelstvo světadílu má po stránce
národnostní ajaz1.kovél.elice pestrou skladbu. Vevětšině zemí slouŽí k dorozumění ive funkci úředního
jazyka arrgiiČtina a fi:ancouzstina.

7.4 Hospodářstrí
Zhlediska ekonc:rcké úrornějsou mezijednotlivýrnizeměmiAustrálie a Oceánie značnérozdíly.Pouze
tři státy světadílu ni|gfri k zemím hospodářsky rryspělým, zbývajici ěást světadílu tvoří zelnné
rozvojové. je]ic:J h:spodářsn'í jezaloŽeno předevŠímna plantáŽrízemědělskéqýrobě.

143
^.
 ZEMĚPIS V KoSTCE
Y
Žir'otní úromí(HDP/obw.
K hospodářsky rryspělým zemím se řadí Austrálie - stát s rr-sokou
17.51oUSD).Austráliemáobrovskénerostnébohatství, rozuinuýzpracor-atelslqiprůmyslar,yspěléze-
ryspělý stát s rozvinutyrn
mědělství. DalŠíhospodářsky lyspělou zerní je Nový Zéland' - ekonomick1,
prumr.slem. Havajské ostrovy jsou
trŽním hospodářstvím s moderní zemědělskou výrobou avyspělým
od r' 1952 padesá!fon státem USA- hospodářsky nejr,yspělejŠízemě
sr'ěta.
přeměnili mnohdy
V rozvojoqých zemích oceánie zavedli ewopŠtípřístěhovalci plantiiŽní zemědělství -
celé ostrovy na obrovské plantáŽe tropických plodin.
Vněkte{ýchzemích oceánieje rozvinutatěŽbanerostných surovin. Ve1képerspektivymárostoucícestov-
níruch. ExoticképrostředítichomořslýchostrovůjenejvětŠímbohatstr.ímmnohamďýchzemíoceánie'
ve kterém dominuje
Významné postavení ve světě zawjírnáaustralské a novozélandské zemédělství,
nejl.íce ovcí na světě. Austrálie je
Živočišná wýroba - hlar,lrrě chov ovcí a skotu. V Austrálii se chová
seuplatňujejako světověqiznamný
největšímsvětovýrrrqivozcemovčívlnyahovězíhomasa.NovýZéland
do"davatel másla (1. místo na světě) a skopového masa
(1. mÍsto na světě).
(AustráIie
Rostlinnár{irobaAustráliejezaměřenapředevšímnapěstovánípŠenice cukrovétŤtinyaovoce předevŠím na
zarnéÍena
j e světově q/znamným výw o,..-pŠenice) . Rostlinná výoba
Nového Zélandu j e
zemědělské
pěstování ovoce (nejvetšív5,vozcě kiwi na světě). Austrálie i Nový 7ÁIand dosahují
r,ysoké
produkcedíkyznaeňémurozsahuzemědělsképůdyapředevŠímdíkylyuŽívánímechanizaceamoderních
techno1ogií.
tropicképlantáŽnízemě-dělství, kteréjezaměře-
ZáJ<Iad,ernzemědělskéqýnobyrozvojovýchzemíoceánieje
no předevŠímna pěsto,,'ani ioto"o"e pamy, cukrové třtiny, ananasů a banánů. Významné je také pěsto-
vání jamů abatátů.

Nevhodné
Oblasti,
Půdy obdělávané Inulry ksv a nev1rrŽité
celkem půdy a pastniny
zetne mil. ha půdy
v procentech celkové rozlohy
Svět 13343,6 11,O 26,L 29,6 33,3

Austrálie 853,7 6,2 6L,2 L8,4 24,2

a oceránie
e,r"tr"fi. 77),.3 6,6 54,8 16,0 24.6

Tab' 83 Austrátie a oceanie - vyuŽitt pŮdniho fondu (1993)

oblasti, země Oser,'rrí ploctra (mil' ha) Sklizeň (mil' t)

Svět 2L5,9 ó27,g

Austrrálie a oceánie 7,6 8,9

7,5 8,8
Austrálie
Tab. 84 AustráIie a oceánie
- pěstování pšenice (1gg4)

Mléko Maso
mil. t oblasti, země mil. t
oblasti' země
Svět 458,6 Svět r94,7

16,8 Austrálie a oceánie 4,6

Atrstrr{Iie a oceánie
Austrálie a'4 Austrálie 3,3
ro
Noqý Zéland 8,3 Noqi Zéland

Tab, 86 Austrá|ie a oceánie produkce mléka a masa

-
(Země, které produkovaly v r' 1994 více než 1 t,)
A
1Á/1
|ŤŤ
 AUSTRALIE A OCEANIE
V
Skot Prasata Gvce
StaV Oblasti, Stav]. oblastÍ,
-^-=
... ,:,:.:.t.:StaV
^.r--.. zeme
ublastr.
tmu. ks) ZeÍrte {Irril, ks}: Žemě.:-.... {mil,.;.551

Síět... ....... .. I.288,1 Svět 87Ú,4 *""*""""' 1o8s;ř

:ÁustráIie..= Austrátie " t:
á+,Í==.*"**i. 4,9
a oceárie
:::+{|2r8
.a.oceánié... tt,t
: r=::::::::: ,
,2++,,,,,: =::
ÁustráIié::
:::

.Áustráiie. ... :::

,, :.:
. .:.......1..l.....|Š
...
,'..5.O;l
:.Nový Zéland 8,6, Noqf...áélartd

Austrálie a Oceánie prasat a ovcÍ

Tab,r'-85
- chov skotu,
(Země, které chovaly v r' 1994 více neŽ 5 mil' ks skoitu)

Vedoucí postavení v hospodářsM Austrálie a Nového Zé|andu má průmyslová výtoba. ZáJ<ladnírn

odvětvÍm průmyslu v Austrálii je průmysl těŽební a hutnictví. AustráLlie má všestranné nerostné
bohatství a je předním světovým vývozcem mnoha nerostných surovin. Ve vývozu bauxitu a Železlé
rudy je na prvním místě na světě. Světově významná je také téŽba avývoz rud olova, zinku a mědi'
Zpracovatets\ý průmysl Austrá]ie je soustředěn do přístarrních velkoměst _ černá a barermá metďurgie,
strojírensM (h1avněqý-robaautomobi1ů), průmyslchemiclý, textilníapotravinářsM' NaNovémZélandu
je průmyslová qfooba orientována předevŠím na strojírenství(zemědělské a potravinářské stroje)
potraúnářství a na průmysl textilní (vlnařství a koníekce).
Průmysl rozvojoqých zemí oceánie je zaměřen na těŽbu nerostných srrrovin (na Nové Kďedonii je
význarrtnátéŽba niklu, kobďtu a chromu, na ostrově Nauru je těŽba fosfátů a v Papui - Nové Guinei je
ýznamná těŽba mědi (na ostrově Bougainúlle).

TěŽbialfu
obiáŠti"..země 'rniliónEoll.:.tu.ií.J.
1937 1950, 1070 1880 tr9.9CI tr$Efii*
*.U*, .-j,,"'..==7 1*SA lts18 Íiols $?93.'.=.=.-*,7..510
,:
"t'
Austrálie a oceanie 4,,,,,.t= ' ,?n,
igs 1GA ==.tttil'',
Austrálie r,:,,1,' t ',., 2';L , ,69. 1108
=-::
aa::i itlitt ti tt' :t |::t:::, :::i

TéŽba (v miJionech tr4)

Obl .ti;...
a: :.:'::,:1::"' :'):')

č
1937 1950 Ig7€ 1.9.8€. 19go
sÝěÍ 344 5,2A 2mo Žg7á;I &,!,,:,:

I
.::::::::::::=:::l

Austrr{Iie a Ocerinie ,:a.t,,,, 9 .|,.,..,:.,;.?.Í

''.',
Austrálie B
=u
-t.,19
.
,.rrr,tt.":#
,;;::;t,'1;,L!J

Tab' 88 Austrálie , o",,,,,.,,"

- p,oa,rce ,opy
':I

oblásti' zerrré tt-rs,.Xst

Svět e=.........1+

Austnilie a oceánie ''....

286
Austrďie 286
,'., j:

Tab' 90 Austrá|ie a oceánie

-
produkce ogb. autornobilů
(1sss)

'
 ZEMĚPIS V KOSTCE

Výroba (mld. kWh) Podí1 Podíl Produkce

Oblasti jaderných vodních na obyvatele
zerné elektráren elektráren r. 1993
1937 1950 1980 1990 1993 r. 1993 (o/o) r. 1993 {kwh)
Svět 450 990 4224 11aO2 L226'0 L7,7 19,4 223a
Austrálie c L4 120 190 2o0 19,5 726,5
a oceánie
Austrálie 4 10 96 155 163 10,1 9267
Nový Zé\and 1 322 30 31 68,4 8857
Tab. 89 Austrá|ie a oceanie
-
produkce e|ektřiny
(Země, které vyrobily v r, 1993 více neŽ 20 mld kWh.)

-.'i:.+.-..--

:. ... 0blasti Austrálie a Oceánie

Rozloha Počet obyv. Hlar,ní

Země Hlarmí lyv áŽené pro dukty
v km2 v roce 1997 město
Austrálie 7686848 18282000 Canberra stroje, že|eznáruda, uhlí, oblilí, maso
Feder. st. 72I L27616 Palikir kopra, kokosový olej, pepř, ryby
Mikronésie
FidŽi 18376 798000 Suva cukr, kopra, kokosový olej' rybí konzervy
Havajské o. 16706 1 186000 Honolulu cukr, tropické ovoce, víno, květiny
(stát USA)
Kiribati 868 82449 Bairiki kopra, tropické ovoce, ryby
Marshďlovyo. 181 60652 Ulíga kopra. kokosový olej' ryby
Nauru 2r,4 10390 Yaren fosfáty, kopra, tropické ovoce
Nor1ýZéland 270534 3761000 Wellington maso, máslo, vlna, ovoce
Pďau 487 17810 Koror kopra, kokosoqý olej' ryby
Papua-Nová 462840 4496000 Port Moresby měď, zlato' káva, kakao, kopra
Guinea
Samoa 2842 219509 Apia kopra. kakao. tropické ovoce
Šalamounor,yo. 28370 426855 Honiara dřevo, ryby, pďmoqýolej, kopra
Tonga 747 99000 Nuku'alofa kopra, vanilka, banány
Tuvalu 25,8 10500 Vďaku kopra, tropické ovoce' ryby
Vanuatu r4763 181358 Vila kopra, kakao, dŤevo' maso

Tab. 91 Státy a závis|á území Austrá|ie a oceánie

Závis!á území:Americká Samoa (USA), Cookovy ostrovy (NZ), Francouzská Polynésie (franc'), Guam
(USA)' Midway (USA), Niue (NZ) Nofo|k (austr,), Nová Kaledonie (franc'), Pitcairnovy ostrovy (brit.),
Severní Mariany (USA)' Tokelau (NZ), Ve|ikonočníostrov (Chi|e)' Wake (USA), Wallis a Futura (franc'),

VAustrálii je 15 samostatných států a |4 závislých území.

a oceánii
Některé samostatné státy oceánie majíjen nepatrnou rozlohu (Nauru 2l'4krn2,Tuvalu 25'8 km2, Mar'
shallo'"yostroly 181 km2J ' ostrovNová Guineaje rozdělen do dvou státníchútvari_západní část ostrova
{ZápadníInan) pňpojila ke sr,ému územíIndonésie avýchodnÍ část ostrovatvořÍ samostatný stát Papua_
Nová Guinea' Havajské ostroryjsou jedním ze států USA.
 AUSTRALIE A OCEANIE
V
V oceánii je dosud 14 ostror,rrrích celků, které mají statut závislých zenrri - z nic}r největŠírozlohu
zaujímajÍ francouzská zámořská území:Francouzská Polyrrésie, Nová Kďedonie aWďlis a Futuna. Pod
správou USAjsou: Americká Samoa, Guam, Midrval', Ser,erní Mariany a Wake. Velikonočníostrov patří
Chile a pod správou Velké Británie jsou PitcďrTro\y ostror,y. Austrďs\ýrn teritoriem je Norfolk a pod
sprár'rr Nového 7Á|andu patří Cookor,y ostror,y, Niue aTokelau.

AUsTRÁLIE A ocD{NIE sE Np-'ČAsrĚ.n člBNÍDo 4 REGIoNŮ:

1) Austrálie a Noqý Zéland'_ region tvoň dva samostatné státy- ekonomickyvyspělé zerné,
2) Melanésie _ region tvoří 4 samostatné státy (FidŽi, Papua - Nová Guinea, Šďamounovy ostror,y
aVanuatu) a2 záisláwzerní (Nová Kďedonie a Norfolk).
3) Mikronésie - region tvoň 5 samostatných států (Federatirmí státy Mikronesie, Kiribati, Marshďlovy
ostror,y' Nauru a Pďau) a 3 záúslá izerní {Guam, Severní Mariany aWake).
4) Polynésie - region tvoří 4 samostatné státy (Havajské ostroly _ stát USA, Samoa, Tonga a Tuvďu)
a 9 závislých území(Americká Samoa, Cookovy ostrovy' Francouzská Polyrrésie, Midway' Niue,
PÍtcairuor,y ostror,y, Tokelau, Velikonočníostrov aWallis a Futura).
Některé ostro'urrí země oceánie zasahují částísvého úzerni do sousedního regionu.

AUsTRÁLIE (Australský sv az)

Stát na Austrďské pevnině, TasmáLnii a pňlehlých ostrovech v Indickém a Tichém
oceánu. Austrálieje svou rozlohou 7.686 848 km2 šest;ým nejrozlehlejším státem
světa.
Plřírodnípoměry - austrďs\i kontinent má poměrně málo členitépobřeŽí. Na sever-
nímpobřeŽír,ybíhajízaustrďsképer,rrinydvarozsátrlépoloostrovy:Arnhemskázemě
a poloostrov York - mezi nÍmi je zatrlouben Carpentarský zal1v ' Severovýchodní po-
břeŽí lemuje největší korálový útvar na 7-nrni - Velký bariérový útes _ dlouhý
2ooo km' Širo\io'3-2Lm-vzdálenýodpobřeŽí B-180km. NajihukontinentujeVel-
\iaustrďs|ýzéiivaBassůvprůlivoddělujícíodAustrálieostrovTasmánii. PowchAustrálietvořívětŠinou
roúny, tabule a pánve. NejstarŠíčástíAustrálie je rozlrehlá parovina Západoaustralské plošiny tvořená
sta4ýrni krystďic\foni horninami překry!funi miadšímisedimenty. Západoaustrďská ploŠinamá
polopouštníaŽpouŠtnícharakter-zahrnujeVelkoupísečnoupoušť,GibsonovupouŠťaVelkouViktoriinu
poušťsosaměl1fonihors\funimasívyMacdonnellovaaMusgraveovapohoň' StředpevninyvyptňujeStředo-
australská pánev s nŽinarni pň Carpentarském záJivu, s Velkou artéskou pánú, s proláiklinou Eyrova
jezera {_ 16 m) a s níŽinarni při řekách Murray a Darling na jihovýchodě země. PodélqýchodníhopobřeŽí
se táhne Velké předělové pohoň' které dosatruje nejr,yŠšíchr4ýšek v Austrďských Atpách horou Mount
Kosciusko 2228 rn. n. rn.
Většinu rmitrozemÍ Austrálie tvoň bezodtoké oblasti (64 o/o). Jedinou velkou řekou Austrálie je Murray
s pňtokem Darling (3490 km). Eyrovo jezero (9580 km2) má hladinu 16 m pod úrormí htadiny světového
oceánu. DďŠívelkájezera:TorrensovoaGairdnerovo' Prohospodářstvímáve\iqýznamvodapodzemnÍ-
v artéských pánvích. Ve rmitrozemí jsou pouze periodické vodní to}ry creeky. Na severu Austrálie je
tropické podnebí, větŠina uzern' má podnebí subtropické. VAustralii převládá podnebí'rnitrozemské,
pouze na Severním a severovýchodním pobřeŽíje podnebí ovlirměno monzuny (nejvíce sráŽek spadne na
poloostrově York - 3770 rnrn ročně), ve rmitrozemí sráŽky nepřesahují 25o mm' Průměrné letní teploty
vermitrozemísepohybujivrozrnezi?s._34.C. DíkydlouhodobéizolaciAustrďieod ostatníchkontinentů
se zde z předvě\ých dob uchovďy druhy a společenstva rostlin a Živočichů,které se jinde nelyskytují
(např' ptakoňtní)atéměřvŠichnidoposudŽijícívačnatísavci.Charakteristiclýmirostlinamijsoucykasy,
stromovité kapradiny, přesličníky, blahovičnilry - kterych roste v Austrďii 6o0 druhů (nejvyŠŠí
blahovičník - Eucalyptus amygdďina dosa}ruje vyšky nad l00 m)' Původni zvíÍenajezastoupena
jeŽurou' ptakopyskemarůznýmivačnatci(klokany, koďou atd')' ptákyemu, hady, hmyzemapod. Velké
hospodářské potíŽe způsobily dovezené rostliny (např. zplanělé opuncie), nebo dovezená zviÍata
{např. zdivočelíkrrálíci).
V Austrálii Žije pouze jeden druh šelem _ ped ríin$o (pes původních obyvatel Nové Guineje, kteý
vAustrďii zdivočel).
ochrana přírody - asi 6 o/oúzerníAustrálie tvoň rezen'ace a národnÍ parky- nejstarŠíje Krrilovský I\IP
(nedaleko Sydney) r,yhláŠenýv r. 1879. Některé národní paIb' jsou součástísvětového přírodního
dědictví jnapř. Velký bariérový útes.

.
1.r'-7
t+l
 ZEMĚPlS V KoSTCE
V
Nerostné zdroje - Ausrtďie má velké nerostné bohatství - loŽiska kamenného a hnědého uhlí, ropy
a zemního plynu, kvalitních rudŽe|eza, barermých kovů (mědi, zinku, olova, niklu), dale uranu, titanu,
rud drahých kovů z|ataastňbra a obrovské zásobybauxitu.
obyrratelstvo-vAustraliiŽije 18,3mil. obyv. (1997), hustotazďidnění 2,4obyv. na l km2.
obywatelstvoje rozmístěno nero'uryroměrně _9o 7o oby'vatelstvaŽIjena2o 7o státníhouzerni(předevšímna
východním ajihoqýchodním pobřeŽí _ kde jsou vhodné klimatické podmínlry a kde je dostatek úrodných
půd). VAustrálii je mimořádně velké soustředění obyvatelstva ve městech - jeden z nejvyššíchstupňů
urbanizace na světě 88o/o .

PětaustrďslqýchměstmávíceneŽ 1mil. obyv.: Sydney, Melbourne, Brisbane' Perth aAdelaide.

Australskéobyvatelstvomluúmnohaja4llry(asi 120)-dorozumívacímiúřednímjazykemjeangličtina.
Austrálieje typickou přesídleneckou zemí- 9 4o/oobyv. tvoňběloŠi evropského původu {zejménazVelké
Británie) ' asi 5 o/o obyw. tvoň Asiaté a původníchoby-vatel Austrálců je asi 2oo oo0 (včetně míŠenců)'
Pokračuje pňstěhovalesM - předevŠím zAsie.
7l o/o obyv. vyznává křesťanská náboŽenství (protestanti a katolíci). Austrálie má velmi pňznivé
demograÍickécharakteristi}ry: qysoká střední délka života (6. nejlyŠšina světě). Střední déIka Života
muŽů 75|etaŽen8o let. Velmi nízkákojeneckáúmrtnost (6 %oo) arrysokágramotnost-téměř 1oo o/o.
Hospodářství -Austrálie je lyspělý průmyslově zemědělslý stát s velkým surovinovým bohatstvím.
Zekonomiclry aktivních obyvatelje zaměstnánove sluŽbách7l 7o, v průmys|u24o/o av zernédělství 5 %
obyv.
Pnirrryslová výroba -Austrálie je předním světoým producentem av.5tvozcernnerostných surovin - ve
wýrozu Železné rudy a bauxitu je na 1. místě ve světě' je také jedním z největŠíchvývozců černého
a hnědého uhIí, stňbrných rud, drahokamů, fosfátů a asbestu' Výzrramná je téŽba stňbra a zlata.
V Broken Hillu byla obj evena obrovská nďeziŠtě stříbra a největŠínďeziŠtě zlata byla odkryta v Kďgoorlie .
Austrálie má třetí největŠízásoby uranu na světě. Ropa a zernrtí plyn se těŽí podél Bassova průlivu a na
severozápadním šelfu Indického oceánu. TéŽba se ňdí pňsn1ýrni ekologiclými předpisy.
V hutnictví dominuje barevná metalurgie (olova a zinku), ve výrobě hliníku je Austrálie na 5. místě na
světě' Cerná metďurgie (výoba oceli)je soustředěna v Novém jiŽním Wďesu. StrojírensM je zaměřeno
na'qfoobu doprar,ních prostředků (osobní auta' Ietadla, lokomotivy). DalŠíprůmyslová odvětví: průmysl
chemiclý' textilní (vlnarsM - v produkci vlny je Austrálie na 1. místě na světě) a potravinářs}ý
(přebytlcy potravin umoŽňujível\ý export)- průmysl masný, cukrovarnictví, mlékárenství atd.
Austrďskézemědělstvímávýznamnépostaveníve světě. obděláváse6,6o/oizernistátu,loulryapastvi-
nytvoň6o o/ouzeml Dominuje extenzivníživočišnáqýroba'hlavně chovovcí-chovprovlnu ipromaso
(největší chov ovcí na světě), ýzna:mný je také chov skotu ve vel}ých dobytkářslqých stanicích.
Rostlinnáqýroba-hlalrníplodinouAustrálieje pšenice aAustrďiejejejím'4ýznamnýmwýozcern.Vývoz
pŠenicesměřuje hlarmě do Velké Británie a do Japonska. DďŠípěstované plodiny: ječmen, oves,
brambory, luštěníny, olejniny' cukrová třtina a bavlník. V Austrálii je významné ovocnářstvÍ (citrusy,
jablka' hruŠky, broskve) a vinohradnictví.
Zemědělstvíje závislé na dostatkuvody. Vsuchémrrnitrozemí ser,1ruživázdrojipodzemních {artéshých)
vod.
Doprava-Austrďie disponuje sítí35.5oo |snŽeleznic a 810.3oo km silnic. Rozhodující druhy doprar,y:
doprava silniční,námořní a letecká. V zerntje vysolý stupeň automobilizace. Silničnídoprava slouŽí
zejménakpřepravěnákladů. Dalkovéjízdyobstarávajítzr. autovlaky(tahačsněkolikapŤívěsý.I,etecká
doprava slouŽí pro spojení s ostatními kontinenty. Nárnořní doprava slouŽí předevŠímpro export surovin.
NejvětŠípňstar,y: Newcastle, Sydney' Melbourne.
Austrálie byla Ewopany objevena ze vŠechosídlených světadílů nejpozději (na počátku 17. stol.). Velká
Británie začalaAustrálii kolonizovat koncem 18' stol. V r. 19o1 došlo ke spojení jednotliqých kolonií do
federace - vznikl Austrďský svaz.
AustráIie (Australský svaz| je federativní stát - konstitučnímonarchie, nezávislý člen britského
Společenství. Formá]ní hlavou státu je bňts\ý panolník' kteýje zastupován guvernérem.
Australský svaz je federacískládajícíseza6států(ZápadníAustrálie,JiŽníAustrálie, Queenesland,
Noqý JiŽní Wďes, Victoria a Tasmánie) a dvou vnitřních teritorií (Severní Austrďie a Teritorium
hlatmího města Canberry).
Canberra - hlar,ní město Austrďského svazu _(eŽive federálním distriktu {uzemi hlar,'rrího města) _ má
32o.oo0 ob1w' (1997). Hlarní město Canberra byl'o zaLoŽeno V r' 1913 - město s vírazně oddělenírni

148'
 AUSTR:- ]. EAN IE
=
Y
funkcemi jednotlivých čtvrtí(obchodní, administra'jlrrí. unir'ersitní a obýná) . Je sídlem federální vlády
a celostátních a zastupitels\ých úřadů.Ve městějsou ra Sta\rné moderníbudor,y: budova parlamentu zr.
1988, Národní knihor,rea atd.
NovýZÉLAND
Ostrormí stát v jihozápadní části Tichého oceánu, 19Oo km jihoqýchodně od
AustráIie. ÚzemÍNového Zélandutr.oňSeverníostrov (114.686km1aJižníostrov
i"šr (150.46r km2) oddclené Cookovou úŽinou a dále ostrov Stewartův a dďŠídrobné
]

í; .'.:
,(j i..t
t.t). ostrůvky'
Přírodní poměry - por.rch Sel'ernÍho ostrova tvoň mírně zvlnéná pahorkatina. Ve
střední části ostrovaje řada činných sopek(nejvyŠŠínovozélandskásopkaje Ruapa-
tlw2787 rn. n. m.)' gejzíry, horké mineralní prameny a četnájezera (Tuapo 606 km,).
JiŽní ostrov prostupují JŽní Alpy S nejvyŠŠí horou Nového Zé|andu Mount Cook
(3764m. n. m.). Pohoňjezaledněno (ledovecTasmanův 138km,).JihozápadnípobřeŽiostrovajerozčle-
něno {iordy. nieni síťje hustá, řeky jsou krátké a vodné fWaikato, Clutha aj.). Podnebí celého státu je
mírné,přímořské, s vyjimkou severní části severního ostrova, kde je podnebí subtropické, oceánské.
Rostlinstvo tsroÍ1ze60o/oendemické druhy' coŽ svědčío dlouhé izolaci ostrovů. I'esypokývaji27 o/ouzerni.
Živočišstvomátaké značnémnoŽstvíendemitů (kivijiŽní, hatérie novozélandská aj.).
Téměř lI o/o územije chráněno. Národní parky West1and a Mount Cook jsou součástísvětového
pňrodního bohatství.
Nerostné zdroje - chudé zásoby nerostných surovin _ vyslqrtuje se černéuhlí, menŠímnoŽství ropy
aŽeleznáruda,
VyuŽívá se tepelná energie horkých vřídel - geotermální elektrárna Vlďrakei na Severním ostrově.
obywatetstvo_naNovérnZélandwŽIje3,7rníL.obyw. (1997), hustotazďidnění 14obyv,/ l km,' osídlení
je nerormoměrné _větŠina obyvatel Žije na Severním ostrově (2,5 mil.). Pňrozený pŤírůstekobyv.,' o,8o/o.
Veměstech Žije85o/oobyv. -největŠíměstojeAuckland (85o.ooo obyv.), dďŠívelkáměsta: Christchurch,
Manukau, hlar,ní město Wellington atd.
obywatelstvo tvoří Novozélanďané ewopského původu (75 o/o) a původníobyvatelé Maorové (10 %) _
zbývajici část obyvatelstva tvoň míšenci,Polynésanéa přistěhovďci z Asie. Úředním jazykem je
angličtina. 57 o/o obyw. lyznává křesťanská náboŽensM (protestanti a katolíci).
Hospodářství - Nový Z'e'|and je vyspělý průmyslově zeměděls\ý stát. Světově významný v-yvozce
zeměděls\ých i průmyslových produktů.
Z ekonomicky aktivních obyvatelje zaměstnáno ve s1uŽbách68o/o,v průmyslu 24o/o av zernědělství 8
o/o.

Průmysl téŽebni_téŽiseuhlí,zemníplyn, ropa, Že|eznárudaadrahékor,y-významnáje těŽbazIata,

V1ýroba elektrÍckéenergie - 80 o/o elektrické energie dodávají hydroelektrárny' 5 % dodávají geotermální
elektrárny fWairakei na SevernÍm ostrově).
NejdůleŽitějšíodvětví zpracovatelského průmyslu: potravinářství (masný a mlékárens\ý průmysl) _
v produkci masa a mléka na 1 obyvatele je Noý zéland na 1 . místě na světě. DďŠívýznamná odvěM:
strojírenství(zemědělské a potravinářské stroje), textilní průmysl a papírenslgÍprůmysl'
Vhospodářstvístátu se předevŠímuplatňuje rozvinuté zemědělství. ornápůdatvoňpouze 2o/orozlohy
zerně,louky a pasMnyjsou na 52o/orozlohy.
VzemědělsMdominuježivočišnávýroba,kterámávýbornépřírodnípředpoklady. RozŠířenjehlaměchov
ovcí (4. místo ve světě) a v menŠímíře chov skotu' Rostlinná wýroba je zaměřena na pěstování obilnin
(ječmen, pŠenice, oves), brambor, zeleniny a ovoce. NejvýznamnějŠíje pěstování kiwi (]'. místo na světě).
Pro rmitrostátní dopravu má rozhodujícívýznarn silničnídoprava. V mezinárodní přepravě je nejdůle-
ŽitějŠínámořní a letecká doprava. NejvětŠíletiště a přístavy Nového ZéLand:u: Auckland a Wellington.
Cestovní ruch - Noqý Zéland patň k turisticky nejpritaŽlivějŠím zemvn světa (turisté mohou obdivovat
riznéjer,y sopečnéčinnosti - horká vňdla, gejzíry na Severním ostrově a na JiŽním ostrově ďpské
ledovcové kraj iny) . Noqi Zéland ročně navŠtÍvívíc e neŽ l milion návŠtěrmÍků.
Nový Zé|and je konstitučnímonarchií a nezávisl;im členem britského Společenství. Formální hla-
vou státu je brits\i panormík, kteýje zastupován $eneralním guvernérem. Nový Zéland se administra-
tiwrě členína 14 oblastí.
Hlaní město W.ellington (326.000 obyv.) - politické, kulturní a doprarmí středisko státu' od r' 1865
sprár.ní středisko a později hla'"ní město Nového ZéIandu,

^.
 ;ilŤffi# I
POttrRNI OBItrSTI
Polárníoblastiserozkládajíokolo severníhoajiŽníhopólu. GeogrďickápolohapolárníchoblastÍvzhledem
ke Slunci má za následek, Že během roku dostávají nejméně tepelné energieZ celého zemského powchu.
Pro polární oblasti jsou charakteristické nízkéteploty, trvďá sněŽná pokrywka, rozsátrlé zďednění,
půlročnístrídání polárnÍho dne a potární noci, velmi chudé avětŠinou chybějící rostlinstvo, minimálně
zastoupené suchozemské ŽivočiŠstvo(Životje soustředěn zvětšíčásti do moře). VŠechnyt5rto nepříznivé
přírodnípodmínkyjsou pňčinou toho, Že polární oblasti nejsou vhodné pro trvďý pobý člověká.

Polární oblasti tvoří: Arktida aArrtarktida

1) Severní polární oblast Arktida - zahrnuje trvďe zarnrzloustřední část Severního ledového oceánu
a okraje oblasti tvoří nejsevernějšíqýběŽky Eurasie a Severní Ameriky.
2) JilŽni polární oblast zahrnuje jihopolární pevninu - světadí Ántarktidu.
NázvyArktida aAntarktida byly odvozeny zÍeckéhoslova arktos = medvěd. NázvemArktos se označuje
severnÍsouhvězdíVelkámedvědice-podkteqfonleŽísevernípolárníoblastArktida. Předponaan6=proii.
Uzemí Antarktidy \eá proti územíArktidy'

8.1 Arkiida
Severní polární oblastArktidaz-abírározlehlá wzerni severu Zetné. Arktida býá nejčastěji vymezována
klimatickou hranicí, kterou tvoň izoterma 1o " C (střední teplota v červenci - nejteplejŠímměsíci) . Tato
klimatická hranice je blízká vegetačníhranici rozŠířenílesa - hranice Arktidy zhrubaodpovídá hranicÍ
mezitundrou ataj$ou. Takto'r5rmezenáArktidamározlohu26,4mil. km2-ztohoasi7oo/ozabíráúzerru
Severního ledového oceánu a 30 o/o zahrnuje nejsevernějšíčást Eurasie' severní část Islandu, celé
Grónsko, nejsevernější části americké perrniny a Kanadské arkilcké souostroví.
GeograÍic\ý severní pól (9o. s. š.), kteý se nacházi4o87 m nad oceánslým dnem. V oblasti severního
póIu je oceán po}rry{ý sibeou wstvou kompaktního ledu. Mořslqý led potqivá plochu asi 12 mil. 1,gn2.
V zimním období zarnrzaji vŠechnaokrajová moře Severního ledového oceánu s qfrimkou pobřeŽí
Skandinávské^ho poloostrova a poloostrova Koly. ledovce na pe'rninách mají vArktidě celkovou rozlohu
přes 2 mil. km2 - z toho GrÓns\ý ledovec má plochu 1,8 mil. km2 (tloušťka Grónského ledovce dosahuie
aŽ 3410 m)' NejsevernějŠíbod souŠevArktidě je na ostrůvku Kaffeklubben (83"40, S. Š.)- severně ód
Grónska.
VArktidě je studené polární klima. SevernÍ část Arktidy patří do zóny arktických mrazowých pouští
ajlžníokraje patří do zóny tunder.
Střednílednovéteploýsepohybujíodo.CnaokrajíchArktidy, do-4o.CvcentruArktidy. NejniŽšíteploty
naměřené na severním pólu: -52"C. Sraz}ryjsou vArktidě mďé _v centrální části spadne 1oo-15o mm
ročně (qýhradně sráŽky sněhové) a na okrajích oblasti spadne 20o-4oo mm sráŽek ročně.
Vodní tolry jsou krátké a vodné _ maximum vodních stavů býá v době tání sněhu (na konci jara). Do
Arktidy zasahují dolní tolryveletoků Sibiře a SeverníAmerilry (ob, Jenisej, Irna, Mackenzie aj.).
Žvotvarktidě je velice chudý, na nezďedněných částech souše je věčně zmrz|ápůda s vegetací tundry
tTg"t'v' lišejnílqy'vytrvďé byliny, zakrslé keře atd.). Zv1Íenana souŠi je chudá druhy i počtemjedinců
(lední medvědi, polární liŠky,sobi, zajíci' vodní ptáci aj.), více druhů i jedinců Žije v moři (mroŽi' tuleni,
treslry' p|atýzi, velryby aj. ).
Lidé osídlili Arktidu velmi ňdce - ájí pouze v okrajové části oblasti. Nejseverněji Žijí Eskymáci (Inuité)
obývají severní částAmerilry, sever Eurasie obývají l.aponci, Něnci, Jakuti a čukčové.Vedle původních
-
obyvatelájevoblastitakémďýpočetpňstěhovďýchEwopanůaAmeričanů. obyvatelstvoArktidyseŽivÍ
rybolovem, lovem zuěŤe atěŽbou nerostných surovin'
Nerostné zdroje Arktidy nebyly dosud dokonďe prozkoumány. Některé šelfové oblasti jsou bohaté na
nerostné suroviny. Zásoby ropy a zemního plynu jsou těženy na pobřeŽí Aljašky a pri obském zálivu.

150
^.
 PoLÁRNí oBLASTl
V
NaŠpicberkáchsedobýáěernéuhlí.VýzkumArldidvzačalijtŽVikingovév 10. století' Koncem 19. století
bylo uskutečněno několik v1iprav k severnímu pólu. Severní pólbyI poprvé dobyt americlým polárním
badatelemRobertem Peary (6. 4. 1909).

8.2 Antarktita
Arrtarktida - rozloha kontinentubez šelfovéholedu: 13,2 mil. km2 (8,8 o/o rozlohy souše Zemé).
Rozloha kontinentu věetně šelfového ledu: 14' 1 mil. km2. Počet obyvatel: Arrtarktida nemá stálé
obyvatelstvo.

.f
ATLANTflKÍ 11EAN a
(l

FoIklondy {Mohíny)

{brir.)

b
Atgentino

Chile

INDICKY
. Jižnípó|
0cEÁN

TtcHý 11EAN

a
a
Nový Zélond
/-
Austrólie
q)

Obr. 18 Antarktida

to
^.
 ZEMĚPIS V KoSTcE

SvětadílArrtarktida
V
se rozkládáv oblastijŽního pólu. Per,'rrinaje obklopena okrajoqfonimoňAtlarrtské-
ho, Tichého a Indického oceánu. Atlantslý oceán proniká do antarktické peniny mořem Weddeloým
aTichý oceán se do perminy hluboce zaÍezávárnořem Rossovým aAmundsenoým.
NejstarŠíčástíAntarktidy je prekambňc\i antarktický pevninský štítgondwanského původu,
zďedněnýodstaršíchtřetihor.Téměř96%per,ninyjepokr5rtopelrninskýmledovcem-průměrnátlouŠťka
ledovce je 22oo rn (maximální tlouŠťkaje 4776 rn), objem ledu Antarktického ledovce je 24'9 mil. km2,
tj. více neŽ80o/o světových zásob sladkévody. Napoloúně antarktického pobřeŽí sestupuje ledovec aŽ do
moře, kde spl1ýwá na hladině a tvoň ploché tabule šelfoých ledovců. NejvětŠíŠelfovéledovce r,yplňují
zá|ivy Rossova a Weddeiova moře. Ztěcl:lto ledovců se odlamuj íW aŽ r0o km dlouhé, které odplouvají
do moře a postupně tají. Kry jsou váŽqfon nebezpečímpro námořní doprar,rr.
Skďní podloŽí perrrriny mísý vystupuje nad ledovec. Nejr,yŠŠímwcholem Antarktidy je Vinson Massif
(4897 m. n. m'), dďŠíqýznamnou horou je činná sopka Erebus (4025 m. n. m.) - poslední enrpce
vr. 1996.PrůměrnánadmořskáqýŠkasvětadíluje23oom-Antarktidamánejr,yŠŠíprůměrnouvýŠku
ze vŠechkontinentů.
VnadmořskéýŠce29L2rn. pňbliŽněuprostředAntarktidysenacházígeogrďickýjižnípól (9o. j. Š.).
PodnebíArrtarktidyje polrá'rní' drsné, větrné. Středníročníteplotavemitrozemíje -56.C anapobřeŽí
-lo'c.
Na ruské polární stanici Vostok byla naměřena v r. t 983 nejniŽšíteplota v Antarktidě -89,2. C _ tato
teplotaje zatímabsotutní světové minimum. VAntarktidějevelice nízkásráŽková činnost-vcentrďnÍ
části kontinentu spadne ročně několik milimetrů (3o-5o mm) sráŽek (qihradně sněhových), na pobřeŽí
spadne nanejvýš 650 mm sráŽek (někdy i deŠťoqých).
ŽiváprtrodavAntarktidě j e velice chudá. Rostlinstvo j e zastoupeno hlarmě mechy a lišejníkya asi deseti
druhy kvetoucích rostlin (na nezaledněných a chráněných místech). ŽvočichovéŽljícína souŠi jsou
zastoupeni jen několika druhy bezobratlých, větŠina antarktických Živočichůjevázána sým Životem na
moře - jsou to velryby, delfini, tuleni, lachtani, z ptáků jsou nejznárnnějŠítuěňáci, chďuhy, ďbatrosi
a buňáci. V moň Žije velké mnoŽství koryŠůa ryb. Významnou sloŽku planktonu je krill (drobní mořŠtí
koýši) _ důleŽitá sloŽka potrarrního řetězce mořslqých ekosystémů. Krill je podstatnou sloŽkou potravy
někteých lqrtovců a ryb (např. tuňáků).
V Antarktidě jsou bohatá loŽiska nerostných surovin (kamenného uhlí, rlsd ŽeIeza, uranu a mnoha
neŽeLezných kovů. Zjištěná ložiska nerostných surovin se však netéŽi_ Protokol o ochraně Životního
prostřednÍ zakazuje jakoukoli těŽbu.
Lidévstoupili poprvé naantarkticlýkontinentaŽv 19. století. Systematic\ývýzkumAntarktidy zača|ve
2o. století. od začátku 20. století nastává boj o dobytí jiŽního pólu. JiŽní pólbylpoprvé dobý norsk5,rn
polárním badatelem Roďdem Amundsenem (I4, 12. 1 9 1 1).
Trvale ŽijícíobyvatelstvovAntarktidě není, pouzepřechodně zdeŽijípracovníci vědeckoqýzkumných
stanic. VAntarktidě pracují odborníci asi z padesáti zemí (na stanicích se ročněvystňdá asi 6oo0 osob).
Antarktida podléhá zvláštnímu prármímu reŽimu, kteý byl stanoven mezinárodní Smlouvou
o Antarktidé z r. 1959. Smlouva umoŽňuje vyuŽivat Antarktidu pouze pro mírovéúčely'Později byla
Smlouva doplněna Umluvou o nerostných zdrojích a Protokolem o ochraně ávotního prostředí. Dó roku
1994 Smlouvu o AntarktÍdě podepsďo 42 států {Česká republika Smlour,r: podepsďa v r. 1993).

152
^'
 ^","L\,r,ffiď I (\ \l ",fu"{{P}
fuoskE
]
)Ól
\N.v,Yoík
) I1

SUETOUY OEEAN
VŠechny oceány a moře tvoří nazemském po'u.rchu sour.islouvodní plochu Zvanou světový oceán.
Zce|kovéplochyZ'emě 510 mil. lorr2 pňpadá na sr'ětorýoceán 36l mil. km2 (7lo/ozernského powchu) ana
souŠpouze 149 mil. Wn2 (29 o/o zemského powchu). Rozrnístění oceánů a kontinentů na Zern1je nerov-
noměrné. Na severnÍ polokouli zaujímají oceány a moře 60,7 o/o celkové plochy a najiŽní dokonce 80,9 o/o.
objemvodyve světovém oceánu je 1.360 0oo 00o km3, tj. 96 o/ovšechvodních zásobna7-errri
Střední hloubka světového oceánu je 3.7oo m, maximďní hloubka: 11.034 m (Mariáns\ý příkop).
Prťrměrná sďinita j e 35 o/oo.
Světový oceán se dělí na ětyfi oceríny: TICIIÍ, ATI,ANTSIrý, INDICIrÝ a SEVERNÍ LEDovÝ.
Hranice oceánů urČujípobřeŽní linie, morfologie dna, ýikráiní a chemickévlastnostivod. Součástíoceánů
jsoumoře, zalivy aprůlivy-viz Zeměpis I. vkostce (kapitola 6'4.2).

Procento
Plocha Největší
oceán zemského
v km' povrgbu htoubka

Tichý oceán 178700000 35 ...11Ú34m

Mariansldý příkop
",
Atlants\ý oceán 91600000 18 9219m
....
Portoric$ý příkop
Indrc{ýocefu 76200000 L4r,9 Z45Om
.
Sunds{ipŤíkop
seveáikdoqpoceán 14750000 "i.g 5627 rn
GrÓnskémore
vŠechny oceány a moře 36125oo00 70,8 11034m
,,....,,... ,
- světoqý oceán Matia$sEřpříkop
Tab. 92 Světový oceán a jeho hlavní části

9.l Tichý oEEán

Rozlohafichého oceánu: l7a.7oo ooo km2.
GeograÍická poloha: Tichý oceán se rozprostírá rnezi světadíly: Asie, Austrálie, Arrtarktida, Severní
aJiŽníAmeňka.
Tichý oceán (Pacific\ý oceán, Pacifik) je největším oceánem našíplanety, pokqývá asi 35 o/o povrchu
Zerné (polovina plochy světového oceánu). Ve směru severojiŽním měň: 15.800 km' a od východu
k západu: l9.5oo km. Tichý oceán je nejhlubšímoceánem - v Mariánském příkopu je nejníŽe
poloŽené místo na zemském povrchu (11034 km).
Nejčlenitěj ŠípobřeŽí je na severozápadním a západním okraji oceánu (pobřeŽí východní Asie). V Tichém
oceánu se nachází velké mnoŽsM ostrovů a souostroví (asi 10.ooo ostrovů pň pobřeŽích pe'u-nin
av oceánii).
NejvětŠístruktury dna Tichého oceánu tvoří Severovýchodní pacifická pánev, Jihozápadní pacifická
páLnevahlamípodmořské hřbety:JihopaciÍic\ýaVýchodopacificiý. ProTichýoceánje charakteristické
velké mnoŽství hlubokooceánských příkopů {Mariánslý 11.034 m, TonŽs\ý. to.882 m, Filipinslý
1o.83o m aj.) a velký počet vulkánů {Havajské ostroly, Tuamotu, Karolíny aj.) - pro t5rto oblasti je
pňznačný tektoďcký neklid (zemětřesení a sopečná činnost)'
Tichý oceán zasahuje téměř do vŠech podnebných pásem - od arldického subpolárního podnebí' přes
ror,rríkol-ou oblasr az po antar}<tické polární klima. Ve východní části oceánu převládají pasátové větry,

/-^
tcJ
^.
 ZEMĚPlS V KoSTCE
v
pň pobřeŽí Asie monzunová cirkulace s čas$rni tajfuny a v mírných a subpolárních Šířkáchpřevládá
západni proudění.
Zá|<]adernvodnícirkulacejsouSeverní aJiŽnírovníkoqýproud, mezinimiopačnýrnsměrem (kbřehům
Ameriky) proudí Rovníkowý protiproud . Zrovníkovéoblasti směřuje k Japonsku teplý proud Kurošio
a k Austrálii teplý Východoaustrďský proud. PobŤeŽi JiŽní Ameriky ochlazuje studený Peruánský
(Humboldtův) proud, kteý se odŠtěpujeod Západního příkonu' PobřeŽí Severní Amerilqy ochlazuje
proud Kalifornský.
Tichý oceán rná ze všech oceánů největšíbohatství organismů. V rybolor,'u připadají na Tichý oceán
téměř dvě třetiny celosvětových úlovků.Nejbohatší loviŠtě jsou na sýku studených a teplých
mořs\ich proudů (u Japonska a na pobřeŽí Chile a Peru).
Yýznarnnaje také téŽba nerostných surovin (ropa, zerrrníplyn) ze dna Šelfovýchmorí.
Námořní dopravavTichém oceánu předsatvrrje asi 1/5 objemu světového námořního obchodu. Přístavy
Tichého oceánu patň k největŠímsvětoqýrn přístavům např. Singapur, Kobe, Čiba, shanghď (Šanghaj)
aj.

Název
Rozloha NejvětŠí Nejmenší
v km2 hloubka v m ŠíŤkav km
Korďovémoře 4068000 gt74
JihoČínskémoře 3537000 5560
Tasmanovo moře 3336000 6015
Beringovo moře 2300000 4773
Ochotské moře 1603000 3521
AljaŠslgi zíliv 1327000 5659
Japonské moře 1062000 3720
Bandské moře 714000 7440
Jár'ské moře 552000 1272
Z]uté moře 416000 106
Panamslýzáliv 416000 200
Magďháesův průliv
{spojuje Atlantslý a Tichý oceán)
1170 2,2

Beringůvprůliv
(spojuje Čukotskéa Beringovo moře) 42 86

Torresův průliv
(spojuje Korďové moře 2oo 1) rgo
aAraÍurské moře - Indich oceán)
l } ; MinliníúÍttrt{oqHkarliÍnaéÍogbr

Tab, 93 Tichý oceán

- hlavnÍ moře, zálivy a průlivy

*!-2 Arlantslrý oEeán

RozlohaAtlantského oceánu: 91.600 ooo km2.
Geografická poloha: Atlantslý oceán se rozprostírá mezi Ewopou aAfrikou navýchodě SevernÍ aliŽni
Amerikou nazápadé arnezi Grónskem a Islandem na Severu aAntarktidou najihu.
Atlantský oceán je druhýTn největším oceánem laZerarri, pokqivá asi 18 o/o povrchu Zemé, Atlantslý
oceánmáprotáhlýtvarvseverojiŽnímsměru'Jehomaximálnídélkavpoledníkovémsměruje 15tisíckm
a nejmenŠíŠířkavrormíkové Části je 2.8oo km.
Atlants\i oceán má velmi členitépobřeŽí s vellýn mnoŽstvím poloostrovů, ostrovů, zálivů a průlivů.
Součástíoceánu jsou četná okrajová alrnitřní moře.
Zn dna oceánu r,ystupuje Středoatlantský hřbet - středooceánská r,ryv5iŠenina esovitě probíhajícíod
Islandu aŽ do jlŽní části oceánu. Místy lyčnÍvánad hladinu v podobě ostrovů. Ze Středoatlantského

A
l:)"+
 - -
= \ t\l

t
hřbetu Vystupují menŠípňčnéhřbety a prah\'. nlezi kterJ-'nli se nacházejí ocerinské pánve hluboke
4-6 km. V Atlantském oceánu je také několik hlubokooceánslých pňkopů menšÍch rozměrů - z rricln
nejhlubŠíjePortorický příkop (9219 m).
Atlants(i oceán zasahuje do vŠech podnební-ch pásu Ser.erni i jiŽní polokoule. V mírnémpodnebném
pásu vlivem převládajícího západního proudění Atlantik ovlivňuje vyrazné podnebí Ewopy. Systém
Golfského a Severoatlantského proudu zpusobuj e oteplení severozápadni Ewopy. Naopak chladné vody
Labradorského proudu značně ochlazují jihorýchodní pobřeŽí Kanady.
Rozsáhlé plochyAtlantského oceánu zau1íma šelf. Šeiíovámoře jsou bohatá na loŽiska ropy, zemního
plynu a nrd těŽ\ých kovů. Ropa a zernní pl1m se těŽí z pelminského Šelfuhlar,ně v Severním moři a Me-
xickém zá|lvu.
Atlants\i oceán má nejrozvinutější nrímořní
dopravu ze všech oceánů. Ve vodách Atlan- Regiony Úlovek (v tis. t)
tiku se uskutečňuj e ast3/4 objemu námořní
Svět 85590,0
dopravy světa. NejdůleŽitějšímezikontinen-
tálnÍ námořní linkyjsou mezi Ewopou a Sever' SeverníAtlantik 13711,8
ní Amerikou. Na pobřeŽí Atlantského oceánu StředníAtlantik 6871,5
se nachází asi 7o o/o nejqýznamnějšíchsvěto-
JiŽníAtlantik 3820,7
wých přístavi. Z er,ropslých pňstavů jsou to
zejrnéna: Rotterdam, Arrtwerpen, LG Havre, Indic\ý oceán 7975,O
Hamburg aj. Ze Severo€uneric\fch pňstavů SeverníTichý oceán 27355,8
j sou to hlavně: NewYork, New Orleans, flous-
StředníTichý oceán 10612,0
ton aj.
JiŽníTichý oceán L5242.6
Severní část Atlantského oceánu j e oblastí tra-
dičníhorybolovu. Světově význarnná loúŠtě Tab. 94 Mořský rybolov podle regionŮ (v r. 1997)
jsou u Newfoundlandu a pň pobřeŽí Islandu' -

Nrízev Rozloha Největší Nejmenši

v km2 hloubka v m šířka v km
Karibské moře 2777000 7090
Středozemní moře 2505000 5L2L
Mexic}ýzáliv 1555000 3822
Guinejslýzáliv 753000 5202
Severní moře 565000 725
Černémoře 422000 22rO
Baltské moře 419000 470
Gibrďtarslý průliv
(spojujeAtlantský oceán a Středozemní moře) 1181 I4
Bospor a Dardanely 27,5t) o,75
(spojují Černéa StředozemnÍ moře) 106 1,3
průliv I,a Manche
(spojuje Atlants}qi oceán a Severní moře) 172 32
Skagerrak a Kattegat
{spojují Severní a Bďtské moře)
809 110
PanamslgÍziiliv 200 60
Florids\iprůliv
(spojuje Mexic\ý záliv a Atlants[ý oceán) L769 80
1) Minimální hloubka v metrech

Tab' 95 Atlantský oceán

- hlavní moře, zá!:v), a 3-J:.",',

VellýmproblémemAtlarrtského oceánuje znečištěnímořské vody' \ejr'íce znečišťujícíchlátekprináŠejí

ha.,.á-t r.:lní.chtarr]<erůaúnikyropyztéŽebnich
do oceánu světovéveletoky, keznečiŠtěnítaképňspír.a1í

.
 ZEMĚPIS V KOSTCE
v
ploŠin. K nejvíce ohroŽeným oblastem Atlantiku náIeŽí Mexiclý záliv při ústíMississippi a v Ewopě je
.

nejúce zneČiŠtěnoSevemí moře.

9.3 Indicltý oEeán

Rozloha Indického oceánu: 762oo ooo km2.
GeograÍickápoloha: Indic\ýoceánserozkládámezivýchodnÍmpobřeŽímAfriky,jiŽnímpobřeŽímAsie,
západním pobřeŽím Austrálie a Antarktidou.
Indický oceán je třetím největšímoceánem n aZemi. I'eŽípÍeváŽně najiŽní polokouli a kromě severní
části je málo rozčleněn. V severní části zasahuje Rudým mořem a Perslým ziálivem hluboko do per,niny.
Má poměrně málo ostrovů _ dva velké ostror,y (Madagaskar a Sri Lanka - Cejlon)jsou perminského
původu, ostatní ostrolyjsou sopečnéhopůvodu {Komory, Maskareny) a korálového původu (Maledir,y,
Čagosskéostror,y aj . ).

Nejq/znamnějším tvarem oceánského dnaje Středoindický hřbet - ztéto středooceánské r'yvýŠeniny se

oddětují dva hřbety Západoindický a Východoindický. V Indickém oceánu je málo hlubokooceánských
pňkopů - nejhlubŠímpňkopem Indického oceánu je Srrndský (Jávský) příkop {7.450). Sever Indického
oceánu má monzunové podnebí (v zimě vane z peniny na moře suchý severovýchodní monzun _ ztrna je
teplá a slunečná, v létě vane od oceánu na perminu deŠtivýjihozápadnimonzun - léto je větmé a deŠtivé).
JiŽrrě odro'"rríkuje oblastjihoýchodních pasátitarnezi4o" a60. j. Š.jepásbouřlivých západníchvětrů.
Teplotou powchové vody je Indic\ý oceán nejteplejším oceánem. NejteplejŠímioblastmi Indického
oceánujsouRudémořeaPerslýzáliv(teplotavodyvlétěje 27 až32"c).Tytooblastijsounejteplejšími
oblastmi světového ocerinu aj sou také vlivemvelkého r,1paru a nepatrného pňtoku oblastmi s nejvyšší
sďinitou mořské vody (42o/oo)'
Hlalrrími nerostnými surovinami získávanýrni z mořského dna jsou: ropa a zentniplyn.Yýznalnnou
oblastÍ těŽby ropy a zemního plyrru je šelf Perského zrilivu.
Rybolov v Indickém oceánu je ve srormání s Atlantslým a Tich1ýrn oceánem málo významný _ činípouze
5 %o celkového výlolrr.
Námořní dopravav Indickém oceánu představuje asi 1o o/o světového objemu. Přepravuje se předevŠím
ropa,VmenŠímířerudyazemědělsképrodukty. Hlal'rrínámořnítrasyvedouRudýmmořempřes Suezský
průplav.
V Indickém oceánu není mnoho qiznamných pňstavů. NejvětŠímpřístavem specializovanýrn navývoz
ropy je Ras Tanura - pňstav v Saudské Arábii u Perského zá|tvw'

Název
Rozloha Největší Nejmenší
v km" hloubka v m šířka v km
Arabské moře 4832000 5803
Bengďslr5Í záliv 2191000 3954
Arďurské moře 1017000 3680
Andamanské moře 605000 4507
Rudé moře 460000 3039
Timorskémoře 435000 3310
Persk5T ziiliv 240000 115
Malac\ýprůliv (spojuje Indictý aTichý oceán) 113 15
Hormuzsk57 průliv
(spojuje Arabské moře a Pers\i záliv)
7L 55,6

Tab.96 lndicky oceán hlavní moře, zálivy a průlivy

A'
56
 SVĚTo\'\. ]]EÁN
V
3.4 Severnr ledový oceán
Rozloha Severního ledového oceánu: L4.75o ooo km,.
GeograÍická po1oha: Ser.erní ledoqi oceán ryplňuje prostor mezi severním pobřeŽím Eurasie a Severní
Ameri\'. Široce sor:risÍ s Atlantslryrn oceánem.
Severníledovýoceánjeplošněnejmenšímoceánemzevšechčtyřoceánů.I.ežipÍeváŽnězaseverním
polárnÍm krr.rheln. PobřeŽí oceánu je značně členité.Západní část pobřeŽí Eurasie je skalnatá s mnoha
!ordy a rr c}.rodnÍ Část eurasijského pobřeŽí je lagunoritá s deltami vellých řek'
VKanadském arktickém souostroú jsou břehy přerláŽně nízke'
oceánje bohatÝ na ostro\ya Souostroví, mezinimiŽr1mlká sr,ouvelikostí největší ostrovsvěta Grónsko
(2. i30 75o km,J a Kanadské arktické souostroví (celková rozloha: 1.4O3 ooo km2).

Dno oceánu je rozčleněno třemi r,1,'razn1funi podmořskými hřbety: Gakkelovým, I,omonosor1ým

a Mendělejevoqim na tri hlubokooceánské pr{nve: Nansenovu, Euroasijskou a Kanadskou' Severní
ledový oceán dosahuje největší hloubek na dně hlubokooceánské Nansenovy pánve 6527 m' Severní
pó|\eŽi nad Euroasijskou oceánskou pránví, jejíŽ dno leŽí v hloubce 4087 m. Severní ledový oceán je
součástíArktidy a ná]'eŽi do severního polárního podnebného pásu. Střední část ocerínu je trvale
pokryta souvislým mořským ledem o mocnosti 3-5 m. Během léta led roztává pouze pri pobřeŽí
okrajových morí. Severoewopské pobřeŽí je oteplováno Severoatlantsk1rn mořským proudem, proto
okrajová moře této části oceán:unezarnrzajÍ ani v zimních měsících.
Salinita je sniŽována pňtokem vellých řek a nízkyrn výparem - SevernÍ ledový oceán má nejnižší
průměrnou sďinitu ze vŠechoceánů (30_32 o/oo) '
Hospodářský qýznam Severního ledového oceánu je poměrně malý.
Zásoby ropy a zemního plynujsou téŽeny ze dna šelfových moň (pobřeŽíAljaŠky' obshi zálM.
Lodní doprava - v letních měsících s doprovodem ledoborců.

Název
Rozloha NejvětŠíNejmenŠí
v km2 hloubka v m Šířkav km
Barentsovo moře r4240AO 600
Norské moře 1340000 3970
Grónské moře 1195000 5527
Východosibřské moře 913000 915
Karské moře 883000 600
Hudsonůvzaliv 848000 258
moře l,aptěvů 662000 3385
Čukotskémoře 595000 1256
Bďfinovo moře 530000 2t4r
Beaufortovo moře 481000 3749
Karskáwata 200 45
(průliv spojuje Barentsovo
moře s Karským)
průlivB. Vilkického 95 55
{spojuje Karské moře s mořem l,aptěvů)
Daiisůr'pruliv 4t6 360
(spojuje Bďfinův záliv s Atlants{frn oceánem)

7a:, ?] Severní ledový oceán

- hlavni moře, zálivy a prŮ|ivy

.
:.',
PoZNÁurcv
V

Atcu
POUZITA A DO PORUCENA LITERATTJRA:
1) J. Anděl a R. MareŠ:Staqý svět-Asie aAírika, AlakladatelstvÍ olomouc, Olomouc 1999
2) J. Anděla R. MareŠ:Nový svět Austrálie a Oceánie, Nakladatelstú olomouc,
-Amerika,
Olomouc 2000
3) J. Anděl a kol.: Asie a Bwopa, Prospektrum, Praha 1997
4) J. Bičíkakol.:Regionálnízeměpis I', II., III:' ČGS, Praha 1998
5) J. Bičíka kol.: Regionďní zeměpis světadÍlů,Čcs, Praha 2ooo
6) H. Bradnová a kol.: Geogrďický místopisný slo'rrník svěat, Academia, Praha 1999
7) J. Brinka: Austrálie a oceánie, SPN, Praha 1963
8) H. Bujnová a kol.: Afrika, Amerika, Austrálie, Prospektrum, Praha 1998
9) J. DemekaJ. MďiŠ: Zeměpis světadílů, SPN' Praha 1998
10) M. Holečekakol': Českárepublika, Čcs. Praha 1998
11) P. Chďoupkaakol.: Lidéžijiahospodaň naZern| SPN, Praha 1998
12) P. Chďoupka a S. Horník: Zeměpis Českérepubtilry, SPN, Praha 1998
13) J. Kastner a kol': Geogrďie 4
- Česká republika, SPN. Praha 1999
14) V. Král: Fyzická geogrďie Ewopy, Academia, Praha 1999
15) B. Jans\ýakol.: 7-nmé-úvoddo geograÍie, Čcs, Praha 1993
16) V. LiŠčáka P. Fojtík: Státy auzerní světa, Libri' Praha 1998
17) M. Pluskď a kol.: Geogrďie 3 geogrďie světa, SPN, Praha 1999
- Regionďní
18) L. Skokan akol.: Hospodářslýzeměpis 1, Fortuna, Praha 1998
19) L. Skokan a kol.: HospodáŤslý zeměpis 2, Fortuna, Praha l998
20) L.Skokan a kol.: Geogrďické tabulky' Scientia, Praha 2000
2L) I. Smolová a M. Vysoudil: StředoŠkolský zeměpis v přehledu, Nakladatelství Rubico,
Olomouc 2OOO
22) v.Vďentaakol.: Maturita zezemépisu, Čcs. Praha20oo
23) V. Vďenta a kol: Současný svět, ČGS, Praha 1999
24) v.Vilímek a kol. : Zeměpisný slorrníček, Čcs' Praha t999
25) l,odkon zemí 2oo0, Fortuna Print, Praha 1999
26) 7-etněpis světa I. Ewopa, Asie, Nakladatelství Svoboda, Praha 1987
-
27) Zerné světa II. Amerika, Oceánie, Nakladatelství Svoboda' Pra}ra 1987
-Afrika,

^.,
rf,T?(fvENT
č|eni p'o lodosI i poJČeni

Kael Kašprovslcý
Zeměpis II' v kostce

obálka Fragment DTP s. r. o., Kamila Flonerová

Vydalo nakladatelswí Fragment,
Humpoleclcí 1503, HavlíčkůvBrod,
jako svou 536. publikaci.
První dotisk 2. vydni,2006
Vytískl Decibel production spol. s r o'

Copyright @Fragment,2002
Text @ Karel Kašparovský,2l}2
Cover @ Fragment DTP s. r. o., Kamila Flonerová, 2005

Všechna práva ryh rrcna. Zádná část této publikace nesmí

bJ.t rozšiřována bez písemného svolení majitelů práv.

Kontaktní adresa: Radiová 7, I02 27 Praha 1 0 _ Hostivař

e-mail: fragment@ťragment.cz
http://m.fragment.cz

ISBN 80.253.00Ja./ Q. rydání,2005)

ISBN 80-7200.480.8 (1. lydlíní'2002)
ffiffircwW
WreWffire
reffiffiffirc
re@ffiffiffi