Slovník Staré Češtiny - C

C
CASSIODORUS
C. Třetí hláska obecné abecedy české, = cyr. ц. P í še se v textech staropísmých
literami a spřežkami: c, na př. bradavice MVerb., obrancie ŽKlem. 17, 3; — cc na
př. mrauenecc MVerb.; — ch na př. k otchu t. j. k otcu Kunh. 149 , nemochi b
budeš Túl. 24 ; — cz, na př. nocz AlxH. 1, 29, zemiczu t. 1, 25; — zc, na

b
př. chzce t. j. chce AlxH. 10, 25; — cſ, cs, na př. nocs Hrad. 87 , rucſye t. 78 ; b b
— czſ, oczſtem ŽKlem. 68, 22; — tſ (?) v potſtiwy ŽKlem. 138, 17, ale tu je spíše

čísti pocſtiwy t. j. počstivý; — tc, na př. owotce Ol. žalm 77, 46, Háj. 1 ; — ċ, na a
př. naſyċen HusPost. 70 , a
wzaċen ŠtítMus. 79 , ſlunċe Comest. 108 ,
a
vece b
dixit Troj. 23 ;— později také tz, způsobem německým; — v pravopise Husově a

a
odtud v bratrském a nč. je pravidlem litera c. — V některých textech staropísmých

psáno c před samohláskami úzkými literou c, kde litera tato podle středověkého
čtení latinského zněla c; v případech ostatních, kde by c podle téhož čtení
znělo k, psáno cz. Tedy na př. obraciugiuce ŽKlem. 103, 29 a wiecz amplius t. 77,
9, ſrdcem Pass. 287 a czo t. 289, cieſta Krist. 28 a newraczowali t. 25 .
a a
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy,
slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
Připomínky
Caachita proprium
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV
ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.15, citován stav ze dne
29. 7. 2020).
Připomínky
Caath proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cábal proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cábala proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cabalka proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cabicar proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cabillo proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cabroth proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cábrov proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cabuži proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cac, -a/-u (?) m.
sr. cecati
cecek
Sloveso cecati dolož. po r. 1500
29. 7. 2020).
Připomínky
Caday proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Caecus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Caesariensis proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cafath proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cafúr, -a/-u m.
expr. hanl. kacíř
29. 7. 2020).
Připomínky
cafúr, -a, masc., přezdívka kacířům, původu temného. Pikhartóv, viklefóv,

cafuruov Pís. z r. 1424 v ČČMus. 1831, 385.
Připomínky
cafúr m. nadávka kacířům
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické
nakladatelství, 1979.
Připomínky
cafúr m. = přezdívka kacířům
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
Připomínky
Cah proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Caha proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cáhlov proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cáhlovský adj.
k Cáhlov
cáhlovský, žijící v Cáhlově
Též vl. jm. osob.
29. 7. 2020).
Připomínky
Cáhnov proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cachov proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cáchy proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cáchy, Cách, fem. (?), jm. místní, ze střhněm. ze Âchen. Do Czach ChelčP. 101 , a
do czach Rokyc. 409 , w czachach Pulk. 131 .
b b
Připomínky
cajch, -a/-u m.
cejch, -a/-u m.
též cích, -a/-u m.
sr. střhn. zeichen
1. fabr., admin. čí (mistrův) značka potvrzující jakost díla n. jeho původ
2. cejch, potupné znamení označující zločince
3. cejchovací železo
4. značka, znamení, označení sloužící k (trvalému) určení a rozlišení
29. 7. 2020).
Připomínky
cajch, cejch, céch, cech, cých, cích, -u, masc., znamení, Zeichen, z němč. —
czaych character Prešp. 242; character = czaych, znamenije a železo kterým
cajchují Lact.; (žejdlíky) aby dělány byly podle cajchu městského WintObr. 2,
347 (z r. 1514); k czeychu břežnímu KolAO. 50 (1525, z mlynářství); (kůl) na
a
kterým jest czeych přibitý KolA. 51 (1532); czech caracter Veleš.

a
Připomínky
cajcha v. cícha
29. 7. 2020).
Připomínky
cícha, -y f.
ciecha, -y f.
ojed. ciechla (?), -y f.
pozd. též cajcha (?), -y f.
k střhn. zieche
1. cícha, povlak na peřinu n. polštář
2. přehoz, látka pokrývající lůžko (n. popř. podlahu ?)
3. prostý oblek z jednoho kusu látky
Též vl. jm. osobní
29. 7. 2020).
Připomínky
cajcha, cejcha v. cícha.
Připomínky
cícha, ciecha, cajcha, cejcha, -y, fem.;
z němč.: sthněm. ziahha, střhněm. zieche, a to opět ze řecko-lat. theca. — czicha
cortina Prešp. 1824, czycha též Rozk. 2803, czijcha též Nom. 71 ; czyecha a
též BohFl. 603, Vocab. 175 , cziecha též Veleš.; czaychy tři KolB. 144 (1499);

b a
czych welkeych KolCČ 8 (1542); a

poduškami, czychami,
plachtami tamt.; zczeychy KolC. 5l (1588). a
Připomínky
cajcha v. cícha
Připomínky
cícha, cajcha, cejcha f. cícha, povlak (na peřinu)

Připomínky
Cajchov proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cajchovánie, -ie n.
dolož. jen cíchovánie, -ie n.
k cajchovati
cejchování, označování jakosti (?)
Jen Leminger
29. 7. 2020).
Připomínky
cajchovánie, cejch-, cejchovánie, cých-, cýchovánie, cích-, cíchovánie, -ie, neutr.,
cejchování. Vedlé toho caychowani KolAO. 7 (1502, z mlynářství), vedlé jich
a
cychowani a vyměření tamt.
Připomínky
cajchovaný adj.
dolož. též cejchovaný adj.
k cajchovati
1. (o zločinci ap.) cejchovaný, poznamenaný
2. (o výrobku ap.) cejchovaný, opatřený kontrolní značkou
29. 7. 2020).
Připomínky
cajchovati, -uju, -uje ipf.
k cajch
co (výrobek ap.) cejchovat, opatřovat kontrolní značkou
29. 7. 2020).
Připomínky
cajchovati, cejch-, cejchovati, cých-, cýchovati, cích-, cíchovati, -uju,
-uješ, impftiv., znamením opatřiti, mit einem Zeichen versehen. Železo, kterým
czaychugij Lact. s. v. caracter, cejch vtiskují; aby (mlynáři) stav neb kolé
caychowali KolAO. 7 (1502),a
poněvadž již stav neb kolé jest
cychowano tamt., kůl, který jest czeychowany t. 51 (1532); jeho znamením
a
caychowany Háj. 247 . b
Připomínky
arkéř, -ě m.
erkéř, -ě m.
alkéř, -ě m.
pozd. též halkéř, -ě m.
ojed. též cajkéř, -ě m.
k střhn. ärker
arkýř, část budovy vystupující ve výšce ze stěny, zvl. s obrannou funkcí
Sr. výkuš, vikéř, pavlač 4, podsěbitie
Autor: Hana Sobalíková
29. 7. 2020).
Připomínky
Cajle proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cajn¹, -a/-u m.
cán, -a/-u m.
k střhn. zein
cán, kovový prut, sloužící zvl. pro výrobu mincí
29. 7. 2020).
Připomínky
cín, -a/-u m.
pozd. též cajn², -a/-u m.
k střhn. zin
1. fabr. měkký stříbřitý snadno opracovatelný kov, zvl. cín
2. cejn, ryba se stříbřitě zbarveným tělem
29. 7. 2020).
Připomínky
cajn, -a, -u, masc., z němč., střhněm. zein = Metallstab. — quod vulgariter czain

dicitur UrbR. 360. —Jiné cajn je z cín, v. t.
Připomínky
cín, cajn, cejn, -a, -u, masc., Zinn, ze stněm. zin. — cayn Háj. 14 , věži caynem a
krytú t. 464 . — cyn electrum BohFl. 139.
b
Připomínky
cínovánie, -ie n.
dolož. jen cajnovánie, -ie n.
k cín
pocínovávání, opatřování něčeho vrstvou cínu
29. 7. 2020).
Připomínky
Cajsperk proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cal (?), peníz nějaký: zlaten florenus, bizant, byzanca, czal mna Prešp. 1941.

Připomínky
cál, -a/-u m.
sr. střhn. zalen (?)
peníz vyšší hodnoty
Jen KlarGlos za lat. mna (sr. lat. mina)
29. 7. 2020).
Připomínky
Calach proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Calanem proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cálbret, -a/-u m.
k střhn. zalbrët
stůl na vyplácení n. směnu peněz
Jen SlovOstřS 115 za lat. trapeza (sr. bibl. mensae nummulariorum Mt 21,12)
29. 7. 2020).
Připomínky
Calerka proprium
Autor: Milada Homolková
29. 7. 2020).
Připomínky
Caletka proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
caletný adj.
celetný adj.
k calta
určený k prodeji „calet“
Doloženo jen ve jm. pomíst. Caletná ulicě, Celetná ulicě
Sr. ovocný
29. 7. 2020).
Připomínky
caletný, adj., celetný, Zeltner-. V caletné ulici Let. 709. Srov. calta.

Připomínky
caletný adj. z „calta“: v caletné ulici

Připomínky
Calfat proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
calta, -y f.
k střhn. cëlte
různě formované ploší pečivo, placka, vdolek, koláč ap., calta (arch. a dial.)
Latinské slovníkové ekvivalenty cunea n. cuneus ‚klín‘ ukazují na pečivo klínovitého tvaru.
Dolož. též jako vl. jm. mužské Calta
29. 7. 2020).
Připomínky
calta, -y, fem., jisté pečivo, houska; Wecke, Semmel; cunea,

simila; ze stněm. zëlte = flaches Backwerk, Kuchen, Fladen. (Na cechové
korouhvi má býti znak) czalta bielá Pr. pr. 258; budem czalty kupovati ChelčP. l ; b
(David dal každému) po caltie pomazané olejem similam frixam

oleo Kladr. 2. Reg. 6, 19. Pečivo to mívalo podobu klínu, trojhranu, pročež
nazýváno lat. cunea: czalta cunea Prešp. 1715 (v kap. de
convivio), Rozk. 2507, Vocab. 176 , srov. stněm. wecke = Keil a též keilförmiges
a
Backwerk; a podle toho bralo se calta také za cuneus = phalanx: cuneus zaſtup

czalta, collecta in unum militum multitudo Lact. 46 . — Příjm.: Henricus dictus
d
Czalta Reg. IV, 1339, Czaltha TomZ. 1435 n 180.

Připomínky
calta f. druh pečiva, houska

Připomínky
calta f. (z něm.) = pečivo, houska

Připomínky
Caltov proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Calubor proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cambyses proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Camprut proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Campušek proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Camr proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cán v. cajn¹
29. 7. 2020).
Připomínky
Candacis proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
candar, -a/-u m.
candár, -a/-u m.
cár, utržený kus tkaniny (?)
Dolož. ve spise Jana Bechyňky a jako mužské vl. jm. osobní
29. 7. 2020).
Připomínky
candát v. cendát
29. 7. 2020).
Připomínky
cendát, -a/-u m.
candát, -a/-u m.
sr. střhn. zendâl
cendelín (arch.), polohedvábná látka
Sr. cendalín
Autor: Martina Jamborová
29. 7. 2020).
Připomínky
candát v. cendát.
Připomínky
cendát, candát, -a, masc., Schiel, Zander; z němč. — cendat

megarus Prešp. 336 (v kap. de piscibus), czendat
též Rozk. 659, Nom. 63 , MamA. 28 , Lact. 29l . — Příjm.: Cendát Petr TomP. 4,
b b c
275, Czandat Jacobus TomZ. 1379 n 42, Czandat (rybář) a jeho
votec KolB. 18 (1492).
b
Připomínky
Candeolus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Candidus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cangin proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cangius proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Canibal proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
canka (?) v. čanka.
Připomínky
Cankl proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cankovici proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cankrys proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Canopot proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Canrise proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Caparnaum proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
capart, z tapart, v. t.
Připomínky
capart v. tapart
Připomínky
tapart, tabard, capart m. vojenský nebo akademický plášť; plášť s dlouhým

pruhem splývajícím vzadu na zem; chatrný žebrácký oděv
Připomínky
Capingar proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
caplošč v. kaplošč
29. 7. 2020).
Připomínky
caplošč (?), prý obluda nějaká; caploſcz *corotroches Prešp. 411 (v kap. Clauda

monstra); strojené.
Připomínky
Caprea proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Carachel proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Caranis proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Caraptus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Carda proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Carda, -y, masc., příjm.: Czarda TomZ. 1429 st 71.
Připomínky
Careš proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cariachgarbe proprium
Cariatarbe proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Carina proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Carius proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Carkl proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Carmentis proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Carna proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Carnaim proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Carosium proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Carpasius proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Carpentus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Carphas proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Carram proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cartago proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cartel proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cartor proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cartymesten proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Casach proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
caskún (?)v. časkún.
Připomínky
časkún (?) neboli caskún, -a, masc., prý ryba nějaká: czaſkun

*carpita Prešp. 361 v kap. de piscibus, czaſſkym (sic) též Rozk. 731.
Připomínky
Cassan proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cassia proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cassino proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cassiodorus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
CASSIUS CĚLICÍ
Cassius proprium
Dolož. též adj. poses. Cassióv
29. 7. 2020).
Připomínky
Castel proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Castor proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
-cát, -cátú, z desět, v. t.
Připomínky
desět, desěti, -ieti, numer. card., fem., deset, zehn; psl. desętь. — deſiet

dní Pass. 284. deſiet tyuſicz decem milia ŽWittb. 90, 7, deſſiet
tiſſiuczow ŽKlem. tamt. Vol wſſyczknu deſſet totam decadem Hod. 88 . V žaltáři a
deſieti ſtrun in psalterio decachordo ŽWittb. 143, 10, deſeti ſtrun ŽGloss. tamt.; v

žaltářiu deſieti ſtrun slavte jemu decem chordarum ŽKlem. 32, 2, o deſſyeti
ſtrun ŽWittb. tamt.; w deſeti ſtrun in decachordo ŽGloss. 91, 4. Což viece deſſety
hřiven Rožmb. 68. (Alexander) snad možéše tak již jmieti druhé léto po
deſety AlxV. 165. W deſieti dnech Pass. 283; deſietmy tuſſyczi decem
millibus ŽWittb. 67, 18. — Po deſijeti groších Pr. pr. 250 t. j. desieti; deſýti
dnů Br. Jer. 42, 7, deſýti łoktův t. Zach. 5, 2. — Sing. lok. desěte, na-desěte, jest
ve výrazích pro 11 až 19 (= 1 na 10… až 9 na 10), někdy i pro 20 (= 10 na
10), zkomolen ve -dcěte, -dcete: jich viec nenie než dwanadcziete Pass. 164 t.
j. dva-na-dcěte, ſedm nadcziete let t. 219 (2krát), se dwiema nadcziete voly cum
duodecim bobus Ol. Num. 7, 3; cztwrtehonadczete dne quartadecima luna Ol. 3.
Esdr. 7, 10, pate nadciete léto Pass. 483; — -dcět, -dcet: gedennadciet Krist. 109 t. a
j. jeden-na-dcět, gedenacziet undecim Ol. Ex. 26, 7; já vás dwanadciet

zvolil Krist. 57 , b
dwanadczyet kuošuov EvVíd. Jan 6, 12, dwanadczet
muží AlxV. 1222, dwanadczet jinochóv Růž. 4., se dwiema nadcziet
pannami Pass. 347, druhý nadcziet měsiec mensis duodecimus Ol. Esth. 2,
12, druhy nadczet den Růž. 4; kterého by chtěl bóh voliti druhym nadczet
apoštolem Štít. ř. 235 ; trzinadcziet let Pass. 166, ve trzechnadczet letech Štít.
b
ř. 49 ; cztrnadcziet quatuordecim Ol. Num. 16, 49, viera má cztrnadczet

a
čiestí Alb. 48 , we cztwyrtem nadcziet výkladě Alb. 83 ; dní patnadcziet

b a
quindecim Koř. Galat. 1, 18, léta patehonadcet anno decimoquinto Ol. 2. Par. 15,

10; synóv ſſeſtnadczet filii sedecim t. 1. Par. 4, 27; ſedmnadczyet decem et
septem t. Gen. 47, 28; oſmehonadczet léta anno octavo decimo t. 2. Par. 34, 8; -
cět: dwanaciet Koř. Mark. 8, 19; — -dste: dwanadſte dní Krist. 28 , jeden ze a
dwunadſte t. 57 , trzetyeho na dſte dne t. 23 , cztrnadſte let t. 5 , ke cztyrzcmnadſte

b a b
letóm t. 5 , patnadſte mil t. 29 , puol pati nadſte mil t. 32 , z pietinadſte loket

b b b
quindecim Ol. Ex. 38, 14, ſeſtnadzte kněží Pass. 275, oſmnadſte nedělí Řád

pz. 70; — dcte: we dwunadczte rodiech per duodecim tribus Ol. Ex. 28,
21, dwyemanadczte jmény t.; dwanaczdte (sic) let Kruml. 80 ; trzynadczte a
chudým Pass. 71, tṙetíenadczte neděle HusPost. 169 , patnadczte páteřóv ML. 14 ,

a a
patynadczte den quintodecimo die Ol. Ex. 16, 1, ot patehonadczte dne t. Lev. 23,

24, za oſnadczte (sic) let per annos decem et octo t. Súdc. 10, 8, oſmehonadczte
léta in octavo decimo anno t. 3. Reg. 15, 1 ; — -cte: dwanaczte
apoſtolow Pass. 169, dwanaczte muží AlxH. 2, 14, dwunaczte prorokóv kosti
duodecim Lit. Sir. 49, 12, dewiet naczte tovařišóv Pass. 425, (koupil)
dewatenaczte kop za cztrnaczte kop KolČČ. 404 (1567); — -ste (-zte): b
dwanáſte BiblB. Mark. 8, 19, dvanaſte Pulk. 99 , dwanaſte Mand. 33 , w druhem

b a
nazte létě Hrad. 72 , cztrnazte let t. 61 , cztrnaſte lodí Mill. 9 , cztwrtynaſte

a a b
(blázen) Vít. 43 , patnaſte let Pulk. 126 , patnaſte kročejí Mill. 91 , Sſeſtynaſte

a a b
(blázen) Vít. 43 , ſedmnaſte dní Mill. 5 , Sedmynaſte (blázen) Vít. 43 , w

a b a
uoſſmynaſte letech Kat. 8, oſmynaſte (blázen) Vít. 43 , dewatenaſte Mand. 88 , a a
Dewatynaſte (blázen) Vít. 43 , deſatynaſte

a
(blázen) tamt.; — -
dct: dwanadczt DětJež. 2 , czrwty (sic, m. čtvrtý) nadczt den Růž. 1, patnadczt
b
let Alb. 21 ;
b
niekoliknadczt let LupPost. 277 ; — -dst: k dwiemanadſt
a
apoſtolom Krist. 57 ,b
po pyetynadſt stupních t. 4 , pod b
ſedminadſt ŽGloss. str. 172 (vytištěno nesprávně: ſedimnadſt); — -ct: dwanaaczt

b
duodecim Ben. 3. Esdr. 8, 67, dwanacz (sic) košóv EvSeitst. Jan 6,

12, dwyemanaczt rytieřóm Kat. 136, několik naczt zlatých Lobk. 17 t. j. deset a a
několik; Alexander papež ſedmynaczt Pulk. 64 ; — -st (-zt): dwiemanazt a
mužóm Pass. 347; cztwrtynazt den Hrad. 69 , w dewatych a

nazt
knihách Pass. 392. — K tomu přistupuje někdy skloňovací -i a jest -dcěti, -dcti, -
sti atp.: sluh deuiety nadczti decem et novem Ol. 2. Reg. 2, 30, do dwanaczty
let ML. 42 , w ſſeſtynadczti letech annorum sedecim Ol. 2. Par. 26, 1, před
a
niekoliko na ſti lety Lobk. 18 . — Ve výrazích pak číslovky řadové přistupuje -ý a

b
jest -dcátý: cztwrtynadczaty den quartadecima die Ol. Num. 9, 3, patynadczati den

quintadecima die t. Lev. 23, 6; — -dcětý, -dcetý: od trzyetyeho nadczeteho leta a
tertiodecimo anno Pror. Jer. 25, 3, léta oſmehonadczeteho anno octavo
decimo Ol. 2. Par. 13, 1; ctrnadcieti den quartadecima die Koř. Skutk. 27, 33; — -
dstý: Daniel biskup oſmynadſty PulkR. 136 , od ſſeſteho nadſteho líta Otc. 419 ,
b a
léto oſmeenadſtee Pror. 81 , léto

a
dewatenadſtee t. 102 , kapitola b
cztrnadſtaa Pror. Isa., dewatinadſta (sic) kapitola ŠtítBud. 58, cztwrtenadzteho

(sic) léta Pass. 335; — -dctý: gedenadczte léto AlxV. 813, w druhemnadcztem
měsieci Ol. Ezech. 29, 1, (los) dwanadczty…, trzetinadczti…, cztwrtynadczty…,
patynadczty…, ſſeſtynadczty…, sedmynadcti…, oſminadczty…,
dewatynadczty Ol. 1. Par. 24, 13-16, w druhemnadcztem měsieci Ol. Ezech. 29,
1, cztwrtynadczty den Ol. Ex. 12, 18, we czztwrtemnadcztem
rozdělení Kruml. 21l , patehonadczteho dne die quintadecima Ol. 1. Mach. 1,
b
57, oſmanadczta przymluwa (předmluva) Pulk. 24 ; -dcstý, kontaminací ze - b
dctý a -dstý: patynadczſty den Otc. 298 ; — -ctý: (los) gedenaczti (sors)

b
undecimaOl. 1. Par. 24, 12, gednaczteho dne Ol. Ezech. 29, 1, dewatynaczta

kapitola BrigF. 97; — -stý: kapitola gedenaſtaa, dwanaſtaa, trzinaſtaa,
sedmnaſta Pror. Isa., (kapitola) patanaſtaa, ſſeſtanaſta, oſmanaſtaa,
dewatanaſtaa tamt., (blázen) gyedenaſty Vít. 42 , (blázen) druhynaſty, trzetynaſty,
b
patynaſty tamt.; we cztwrteemnaſteem létě in quartodecimo anno Pror. Isa. 36,

1; (biskup) u počtě deſati nazti Pass. 328, dvacátý. — Du. nom. akk. desěti jest ve
výraze pro 20 (= dvě desítky), dvadesěti, zkomolen snad ve -dsěti v dokladě
nedosti jistém v ABoh., kdež psáno: habuimus devadezeti grivny zeleta 35 ; b
napohled plné -desěti, ale poněvadž tu častěji bývá mezi souhláskami nadbytečné

-e-, jest i zde čísti nejspíše dva-dsěti. Obměny toho další jsou -dcěti, -dceti, -ceti, -
dcet, -cet: gdyž dwadcziety let minu LMar. 15, dwadcziety let nejmě
plodu t. 21, Boleslav kostelóv dwadcziethi postavi DalH. 32, dwadczieczi
czizuczow AlxH. 2, 29, dwa dczieti let viginti Ol. 3. Reg. 14, 20; za dwadceti
stříbrných Br. Gen. 37, 28; za dwaczeti kop KolČČ. 400 (1565),
b
(dlužen)
dwaczeti piet grošuov t. 210 (1554); dwadcet a oſm let Háj. 43 , dwadcet a piet
a b
jich zabili t. 75 . — Ke dva-dcět atd. přistupuje někdy skloňovací -i a bývá

b
zdloužením -dcíti, -cíti: pieti a dwudczati (sic) loket Ol. 2. Par. 3, 15, na dwaczeti

kopách KolČČ. 242 (1556), po dwaczyti pieti kopách tamt. 325 (1562),
b a
(dlouhost) dwadcýti loket Br. Ezech. 40, 49 a j. — Du. gen. lok. desátú (n. -atú),

zkomolený ve dcátú, jest ve výraze dvú-dcátú: léta… po dwudczatu
cztwrteho DalC. 23 = po dvou desítkách čtvrtého, 24 ; léta… po dwudczatu
ého
oſmeho t. 30; -cátú: po dwczatu (sic) DalH. 30. — Du. instr. desětma byl ve

výrazích pro 21 až 29, když se počítalo jeden-mezi-desětma (= 10 + 1 +
10) atd. Z -mezi-desětma vzniklo tu zkomolené -mezi-dcietma: dwa mezitczietma
civitates viginti duae Ol. Jos. 19, 30 (-tcz- m. -dc-), cztyrzymezydczyetma
let Kruml. 105 , cztyrzimezydczietma viginti quatuor Ol. Num. 25, 9, David
b
ustanovil cztirzimezidcyetma kněží Pass. 275, i byl tu Petr pietmezidcietma

let t. 294, ſſeſt mezi dcietma Pass. 456, oněch starcóv
cztyrzmezydczijetma Pror. 158 , ot pietimezidczietma let a viginti quinque
a
annis Ol. Num. 8, 24, kapitol oſmmezitczietma Lit. úvod str. 3; — mezi-

cietma: kapitol cztrmeziczietma Lit. úv. str. 3, oſmezyczietma (m. osm-m-) loktóv
viginti octo cubitos Ol. Ex. 36, 9; — mezdcietma: trzymezdcietma tisícóv viginti
tria milia Koř. 1. Kor. 10, 8, bieše ctrmezdcietma stolic sedilia viginti
quatuor t. Zjěv. 4, 4; ten jmá jmieti cztyrzmezdczijetma kop grošuov Pr.
pr. 250, přěd cztrmezdcietma let Pass. 154, pietmezdczijetma grošuov Pr.
pr. 262, nad ſedmymezdczietma viginti septem Ol. Esth. 13, 1; — mez-cietma: v
gedenmezcietma letech cum esset annorum viginti unius Ol. 3. Esdr. 1,
46, druhého mezcietma dne vigesima et secunda die Ol. Judith 2, 1, do
trzymezczietma let ad vigesimum tertium annum Ol. 4. Reg. 12, 6, we
trzechmezczietma letech viginti trium annorum t. 2. Par. 36, 2, cztirmezczietma
viginti quatuor t. 2. Reg. 21, 20, nad cztirzmezczietma tisíci t. 1. Par. 27,
1, pietmezczietma let Kruml. 342 honóv
a
pietmezcyetma stadia viginti
quinque Koř. Jan 6, 19, pietmezczyetma let Ben. 3. Reg. 22, 42, w
pietimezczietma letech Ol. 2. Par. 25, 1, nad ſedmezcietma super viginti
septem t. Esth. 1, 1, oſmmezczietma synóv viginti octo filios t. 2. Par. 11,
21; — mez-cétma: cztyrmezczetma KabK. 3 ; a
— mez-cítma: dwamezcýtma
tiſýcův Br. Num. 26, 14, třimezcýtma tiſýců t. 26, 62, cžtyrmezcýtma let Háj. 28 , a
pietmezczythma kop KolČČ. 3 (1547);

a
— medcietma: dwametczyetma
let Ben. Súdc. 10, 3; — mecítma: dwamecýtma tiſýců Br. Num. 3, 9 a j. — Ve
výrazích pro číslovky řadové bývá -mý za -ma: w gednom mezcietmem letě
viginti et unius anni erat Ol. 2. Par. 36, 11; (los) prwymezczietmy sors vigesima
prima t. 1. Par. 25, 28, druhymezczietmy t. 25, 29, trzetimezczietmy t. 25,
30, czztwrtymezczietmy t. 25, 31; trzetimezczietmy den die vigesimo tertio Ol. 2.
Par. 7, 10. — Plur. nom. akk. desěti jest ve výrazích pro 30 a 40 (= tři desítky a
čtyři desítky), zkomolen ve -dcěti, -dceti: (židé) trzidczieti oběcěchu
peněz Hrad. 74 , (Jidáš) káza sobě trzidczyeti peněz dáti t. 78 , (Alexander) hna
b b
trzidczieczi mil dne jednoho AlxH. 9, 20, Trſidcziety dnóv odpočívav AlxB. 7,

24, cztirzi dcieti let obráncě sem byl národu tomuto quadraginta annis ŽKlem. 94,
10, cztyrzydczyety dní a cztyrzydczyety nocí Alb. 33 , (postil se) ctirydcieti dní a
a
ctiridcieti nocí Koř. Mat. 4, 2; (Alexander) jmějieše tyſyczow

trzydczety AlxV. 395, (Darius) jmějieše lida pěšieho dwakrat tyſſyczew
trzydczety t. 1267, Kristus posti sě dní cztyrzydczety Štít. ř. 125 , (Abdon) měl
a
cżtyrżydczeti synuov a trzydczeti vnúčat Ben. 12, 14, za trzidczeti

kop KolČČ. 430 (1574), (přijal) cztyrzidczeti kop t. 125 (1550), bylo duší třidceti
b b
a tři Br. Gen. 46, 15, vyplnilo se čtyřidceti dní t. 50, 3; — -dcet: (koupil) trzidczet

záhonuo KolČČ. 134 (1550). — Ke -dcet atd. přistupuje tu někdy skloňovací -i a
bývá zdloužením a zúžením -dcíti: (síň) čtyřidcýti loket z délí a třidcýti
zšíří Br. Ezech. 46, 22, (dlouhost byla) čtyřidcýti loket t. 41, 2, we čtyřidcýti
letech t. Gen. 25, 20. — Plur. gen. desát je ve výrazích pro 50, 60… až 90 (= pět
desítek atd.): u patdeſat žalmiech Alb. 67 , b
paddeſat
kročějí Pass. 471, padeſat Ol. 2. Par. 1, 17, ſſeſtdeſat Ol. 2. Mach. 12,
9, ſſedeſat t. 2. Esdr. 7, 14, ſedmdeſat AlxV. 655, ſedmdeſaat let Pror. 16 , a
oſſmdeſſat let Hrad. 70 , dewatdeſat Krist. 61 , dewaddeſat Pulk. 65 , dewadeſat

b b a
let Ol. 1. Reg. 4, 15; zkomolen ve -dcát, když první člen výrazu takového je

skloněn: do pietidczat ad quinquaginta Ol. 1. Par. 8, 40 (= do pětky desítek), po
pietydczat dnech t. Gen. 8, 3, by nebyl stár let pyetydczat nebo
ſeſtydczat AlxV. 386 sl., w ſſeſtidczat Ol. Lev. 27, 7 (= v šestce desítek), jeden z
ſedmidczat učenníkóv Pass. 335, zbitie ſedmidczat mužóv septuaginta Ol. Súdc. 9,
24, do oſmydczat let Štít. uč. 50 , léta po dewyetydczat šestého DalC. 32, w
a
deuietidczat letech nonaginta Ol. Gen. 17, 1; a také v gen. tří-dcát (= tří

desítek), čtyřídcát, čtyř-dcát: ote trzidczat let a triginta annis Ol. Num. 4, 23, těch
cztirzidczat dní Krist. 107 , plamen cztyrzydczat loket Kat. v. 2912, puost dní
b
cztyrzdczat Štít. ř. 162 , t. 125 ; — odtud přejímá se pak -dcát také k jiným pádům

a a
těchto výrazů: we trzidczat letech Krist. 32 , we trzech dczat letech t. 36 , po trzech

a b
dczat dnech Pass. 253, přěde trzmi dczat lety t. 64, se cżtyrzmidczat podstavky

cum quadraginta basibus Ol. Ex. 36, 24 atp.; a také do výrazu pro 20: we
dwudczat letech Ol. 2. Par. 28, 1 (m. ve dvú dcátú), se dwudczat
člověky t. 2. Reg. 3, 20 (m. se dvěma desětma); a k číslovkám řadovým: do
ſſeſtehodczat léta ad sexagesimum annum Ol. Lev. 27, 3, do léta pateho dczat ad
annum quinquagesimum t. Num. 4, 35. — K -desát přistupuje jednak -e (podle -
ná-dste atd.): ſedmdefate palm Ol. Ex. 15, 27, padeſate
kop KolA. 1511, t. 1516, padeſate łoket Br. Ezech. 40, 15, sſedeſate
kop KolA. 1514, za dewadeſate kop KolB. 1519, za woſmdeſate
kop KolČČ. 397 (1566), ſedmdeſate let Br. Jer. 25, 11; jednak skloňovací -i: w
a
ſſeſtdeſati letech Ol. Gen. 5, 15, w oſmideſati letech t. 16, 16, nad

dewaddeſati Koř. Mat. 18, 13, osmi a ſedmdesati loket Mand. 32 . a
— Plur. lok. desětech je zkomolen ve -dcětech, -dcietech, -dcetech, -dcítech: po

trzechdczietech (let) Pulk. 24 (= po třech desítkách), léta… po trzech dczyetech
b
osmého DalC. 43, po třech dcítech DalJ. 43 var. Ješ., léta po trzech dczyetech

čtvrtého DalC. 64; we cztyrzechdczetech Ol. Jos. 5, 5, we cztyrzidczetech letech
per quadraginta t. 5, 6 (m. čtyřech dcetech), we
cztyrzedczytech ML. 39 (m. čtyřech dcítech).
b
Připomínky
Cauda proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Causar proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Caušvic proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Caydon proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Caysage proprium
Caysagie proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cazar proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cazarie proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cdřě, -ě f. (?)
cedřě, -ě f. (?)
k cedřiš
plod cedru, cedrová šiška (?)
Jen u Klareta za lat. cedria v podobě zrzie.
Autor: Kateřina Voleková
29. 7. 2020).
Připomínky
chvat, -i, fem., chvátání, Eile; srov. chvátati. — (Dítě Ježíš) počen veršík

od a… až věz do t jej i vece plně, w mnohey chwaty incipiens versiculum dixit per
litteras ab a usque ad t pleniter cum multa festinatione DětJež. 3 . — Odtud adv. v-a
chvati, chvati, chvatě dial. -cě v-chvacě, chvacě: když jezero z brieha (sic) chwati

na cizie pole vytěže Baw. 40 (rým: znáti), chvati m. v-chvati, ve chvatu, v
náhlosti, chvatně, náhle; nebuď (praví Neštěstí Tkadlečkovi) chwati k komu pro
jeho zlost Tkadl. 41 , jsem
b
chvati m. v chvati= chvátám; nebuď
chwaczie Tkadl. Mus. 224 (místa stejná); to ť jest ta (Adlička) nehrdala dobrým
člověkem…, a poznajíc jeho v dobrém ješťe nebyla chwali (sic) s ním hostajně
bydliti Tkadl. 14 , omylem m. chvati; to ť jest ta (Adlička) byla nechwaczie sobě
a
samé mnoho dóvěřiti, věděti chtěla, ale ne mnieti, co činiti měla Tkadl. 13 , ne b
chwatie Tkadl. Mus. (na místě stejném), ne-chvatě, dial. ne-chvacě.

Připomínky
nelehký, adj., těžký, nesnadný, schwer: nelechke břémě Kat. 20; tak nelehkych

kázaní Dět. Jez. 3 ; b
kak tam dojěti nelehko AlxV. 2172. — Adv. -
cě nelehcě: nelehcze tu čtenie die ChelčPost. 26 , ne bezvýznamně.
a
Připomínky
Ceběvský proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cebranici proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cecek, -cka/-cku m.
sr. cecík
1. (u člověka) prs, ňadro, popř. prsní bradavka
2. (u zvířete) struk, cecek (lid.)
3. též sviní cecek, svinský cecek bot. rostlina s plody podobnými prasečím strukům,
lentišek ap.
Dolož. též jako vl. jm. osobní
Sr. ssek, prs, svinský, břěkový
29. 7. 2020).
Připomínky
cecek, -cka, -cku, masc., Brustwarze, Brust; ze sъs- =

ssáti, srov. stsl. sъsъkъ mamma. — czeczek mamilla BohFl. 410, Nom. 67 ; b
czekczky (sic) mamma Vít. 92 ; jich (dívek) czeczki ubera Ol. Ezech. 23, 3; učiň

a
flastr a ten klaď na czeczek Rhas. 130; vytisknúti mléko z czeczku Sal. 315; o

mléce v czeckach ženských t. 314. — Příjm.: Czeczek UrbE. 83.
Připomínky
cecek, cecík m. prs; prsní bradavka
Připomínky
cecek, cecík m. = prsní bradavička
Připomínky
cecíček, -čka/-čku m.
k cecík
expr. pl. prsíčka, ňadérka
29. 7. 2020).
Připomínky
cecík, -a/-u m.
sr. cecek
1. (u člověka) prs, ňadro, popř. prsní bradavka
2. sviní cecík bot. rostlina s plody podobnými prasečím strukům, lentišek ap.
Sr. cecíček, cecíkový
29. 7. 2020).
Připomínky
cecík, -a, -u, masc., Brustwarze, Brust; ze sъs- = ssáti. — czeczykem chováno

budeš mamilla Pror. Isa. 60, 16, cecikem Pror. Ol. tamt.; cecikowe, které si
ssál HusPost. 48 ; od prsí neb od ceczíkow t. 51 ; samice má cecýky na
a a
prsech Puch. 78 ; b
ſwiny czeczik ApatFr. 168 , sviní cecík.
b
— Příjm.: Czeczik TomZ. 1404 st 207.
Připomínky
cecíkový adj.
k cecík
prsní, (ve funkci gen.) prsu n. prsou
Sr. ceckový, prsní, bradavička
29. 7. 2020).
Připomínky
cecíkový, adj. z cecík, Brust-. Dva puchrce podobná k bradavičkám

czeczikowym Sal. 744; czeczikowa hlawicżka papilla SlovKlem. 71 . a
Připomínky
cecíkový, ceckový adj. prsní: bradavičky cecíkové
Připomínky
Cecilie proprium
Cecilia proprium
Cecilí proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cecilí, -lé, fem. jm. os., z lat. Cecilia Svaté Cecilij panně Hug. 243. — Czecylie

panny ŽPod. (v kalendáři, listop.), novotv.
Připomínky
cecilský adj.
sr. sicilský
(o králi) sicilský, vládnoucí na Sicílii
Dolož. ojed. (u Husa), forma ovlivněna podobností jmen Sicilie a Cecilie
29. 7. 2020).
Připomínky
ceckový adj.
k cecek
1. prsní, (ve funkci gen.) prsu n. prsou
2. (o neduhu) prsní, postihující „cecky“
3. (o oděvu) náprsní, nošený na prsou
Sr. cecíkový, náprsní, prsní, hácě, košulka
29. 7. 2020).
Připomínky
ceckový, adj. z cecek: czeczkowe hacze fascia SlovKlem. 47 . a
Připomínky
Cecvici proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cedar proprium
Dolož. též adj. poses. Cedaróv
29. 7. 2020).
Připomínky
cedarský adj.
k lat. Cedar
(o osobě) příslušející k rodu (kmenu) Cedar (Kédar, jméno druhorozeného syna
Ismaelova (sr. Gn 25,13)
29. 7. 2020).
Připomínky
Cedes proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cědič, -ě m.
k cěditi
čeho kdo kriticky hodnotí něco; dolož. jen fig.
Jen Hus
29. 7. 2020).
Připomínky
cědič, -ě, masc., kdo cedí. Má věděti pravý cedič hněvu, aby nebyl v duši zamúcen
hněvem, jedne plně a čistě k pomstě božie křivdy a k užitku té osoby, jenž křiva
jest HusE. 1, 167, kdo hněv cedí, odděluje hněv dobrý od zlého; srov. rozcěditi.
Připomínky
cědič, -ě m. kdo cedí; cědič hněvu kdo rozlišuje oprávněný hněv od nespravedlivého

Připomínky
cědič hněvu = kdo odděluje hněv dobrý od zlého

Připomínky
cědídlko, -a, neutr., demin. z cědidlo. — czedidlko carbulus Lact. 43 , t. 44 ; skrze d a
cedidlko Háj. herb. 87 . a
Připomínky
cědidlník, -a/-u m.
k cědidlo
náčiní na cezení
29. 7. 2020).
Připomínky
cědidlo, -a n.
k cěditi
náčiní na cezení, např. z proutí
Sr. lésa, lésicě. Dolož. též jako vl. jm. osobní
29. 7. 2020).
Připomínky
cědidlo, -a, neutr., Durchschlag, Durchseiher. — czedydlo

quaxilla Prešp. 1910, czyedydlo též Rozk. 2870, czedidlo quaxillum MamA. 33 , b
czyedydlo squalus BohFl. 623, qualus Cath. 176 , colatorium Anon. 2 , lésice neb

b a
czedydlo Brit. (qualus, quasillus, quaxillum… vas vimineum, dolium, per quod

colatur vinum…, seichnapf Diefb. Gloss. lat.-germ.).
Připomínky
cěditi, -źu, -dí ipf.
1. co (tekutinu) skrzě co (řešeto ap.) cedit, přecezovat, proléváním přes něco
zbavovat přimíšenin
2. co (krev) z čeho (rány ap.) prolévat svou krev, krvácet
3. co (krev) čí, skrzě co (Písmo svaté) prolévat něčí krev, do krve někoho zraňovat
kvůli něčemu
4. co (krev) z koho (člověka) týrat, trápit někoho
5. v bibl. obr. cěditi komáry a velblúdy požierati ap. zabývat se drobnými problémy,
ale opomíjet zásadní nedostatky
Sr. pohltiti 1, požřieti 1, procěditi, přěcěditi, přěhlédnúti 4, vycězovati
29. 7. 2020).
Připomínky
cěditi, -zu, -díš, impftiv., cediti, durchschlagen, filtrieren; stsl. cêditi colare. —

cyedyece komár a velblúd sehltajíce Krist. 83 , Vulg.: excolantes
a
culicem Mat. 23, 24. Muož to snadně býti, aby lidé komáry czedili a velblúdy

požierali ChelčP. 185 . czyedyty colare Anon. 2 .
b a
Připomínky
Cedius proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cedr, -a/-u m.
k střlat. cedrus
cedr n. jalovec
Sr. cedřiš
29. 7. 2020).
Připomínky
cedr, -a, -u, masc., Ceder, cedrus. — cedri libanščí ŽWittb. 103, 16; cedri

libanské cedros Libani t. 28, 5; i zetře hospodin cedri
libany ŽKlem. tamt. (lat. gen. Libani přejat do textu česk.); všickni cedrowe t. 148,
9; w ciedṙiech Kladr. Jer. 22, 23.
Připomínky
cedrinový adj.
sr. střlat. cedrinus
(o „dřěvu“) cedrový n. jalovcový, pocházející z cedru n. jalovce
Ojed. doklad
29. 7. 2020).
Připomínky
cedrinský adj.
sr. střlat. cedrinus
(o domě) vyrobený z cedrového n. jalovcového dřeva
Ojed. doklad
29. 7. 2020).
Připomínky
Cedron proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cedrovie, -ie, neutr., collect., cedroví, die Cedern: veselí se… cedrowj libanské

cedri Libani Br. Isa. 14, 8; — cedrové dřevo, Cedernholz: (dům) přikryt byl
cedrowjm t. 3. Reg. 7, 3.
Připomínky
Cedrovský proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cedrový adj.
k cedr
1. (o stromu) jsoucí cedrem n. jalovcem
2. (o dřevu ap.) cedrový n. jalovcový, pocházející z cedru n. jalovce
3. (o trámu ap.) cedrový n. jalovcový, vyrobený z cedrového n. jalovcového dřeva
Ojed. dolož. potok Cedrový za lat. proprium Cedron
29. 7. 2020).
Připomínky
cedrový, adj. z cedr, Cedern-. czedroweho drzyewa cedros Pror. Isa. 44,

14; (dřievie) cedroueho cedrorum Ol. 2. Par. 9, 27; drzewo czedrowe lignum
cedrinum t. Lev. 14, 4. — Prúd cedrowi Koř. Jan. 18, 1, omylem za lat. torrentem
Cedron.
Připomínky
cedryš v. cedřiš
29. 7. 2020).
Připomínky
cedřiš, -ě m.
cedryš, -ě m.
sr. střlat. cedrus
cedr n. jalovec
Sr. cedr
29. 7. 2020).
Připomínky
cedřiš, cedryš, -ě, masc., Ceder, cedrus. — cedrziſſ cedrus Prešp. 587, cedrzyſſ

též SlovBrn. 245; cedryſſ SequE. 6 , cedřiſs Háj. herb. 29 , k cedřiſſy t. 30 ,
b b b
cedryſs t. 29 . a
Připomínky
cedryš v. cedřiš.
Připomínky
cedřě v. cdřě
29. 7. 2020).
Připomínky
scedule, -e f.
pozd. cedule, -e f.
k střlat. schedula
1. list, dopis, listina na jednotlivém archu
2. písemnost menšího rozsahu, např. zápis, přípis, seznam, obsílka
3. jur. cedule řězaná, cedule vyřězaná listina s paralelně psaným totožným textem
(n. jedna její polovina) nerovným řezem rozdělená na dvě části určené pro
jednotlivé smluvní strany, přičemž shoda zářezů potvrzuje pravost listiny
Sr. list, řězka
29. 7. 2020).
Připomínky
cedule, -e, fem., Zettel, z lat. schedula. — (Lékaři), jest-li mu (nemocnému) co

potřebie z apateky, tu na czeduli napíší Lobk. 54 . — Cedule řězaná, Kerbzettel,
b
ausgeschnittener Zettel, charta excisa, libellus scissus. (Na ní psána dvojmo

písemnost pro dvě strany platná — smlouva, účty, obsílka atp. —, pak řezem
nerovným rozdělena a každá strana dostala jedno pare; shoda zářezů obojího pare
byla svědectvím, že písemnost je pravá. Srov. Brandl Gloss. s. v.) — Té smlúvy
mezi námi udělali sme czedule wyrzezane mezi sebú Lobk. 4 ; jakž czedule b
rzezany mezi námi vzdělané to v sobě šíře zavírají KolCC. 115 (1572); czedule a
rzezany mezi námi vzdělány sau, zak terejžto dluh atd. tamt.; sauna to czedule

rzezane zdělány, z kterýchžto má jednu Šimon Šimek a já druhau tamt.
Připomínky
cedule f. (z lat.) = list, krátké psaní (nepečetěné)

Připomínky
cedulka, -y f.
k cedule
cedulka, lístek, krátká písemnost malého rozsahu
Sr. lístek
29. 7. 2020).
Připomínky
cedulka, -y, fem., demin. z cedule. — cedulku neb lístek ROlC. 265 . a
Připomínky
Cefas proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cěgléř v. cěkléř
29. 7. 2020).
Připomínky
cěkléř, -ě m.
cěgléř, -ě m.
sr. střhn. seckler
měšečník, výrobce měšců
V podobě Cěgléř dolož. též jako vl. jm. osobní
29. 7. 2020).
Připomínky
Cehnici proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cech, -a/-u m.
k střhn. zeche
1. jaký (sladovnický ap.) cech, řemeslnické n. obchodnické společenství
2. schůze, jednání „cechu“ 1 (často spojené s pohoštěním)
3. společný majetek „cechu“ 1
4. „cechové“, -óv pl. m. členové, příslušníci cechu
29. 7. 2020).
Připomínky
a

a
Připomínky
cech, -a, -u, masc., Zunft; z cajch, cejch, cech = znamení, v. t. — Do cechu

tkadlcovského KolB. 3 (1494).
b
Připomínky
cech m. cech (stavovská organizace mistrů a tovaryšů stejného řemesla)

Připomínky
Cechinus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cechmajstr v. cechmistr
29. 7. 2020).
Připomínky
cechmistr, -a m.
cechmajstr, -a m.
cechmejstr, -a m.
sr. střhn. zeche a lat. magister, střhn. meister
cechmistr, hlava cechu, volený představitel cechu
29. 7. 2020).
Připomínky
cechmejstr v. cechmistr
29. 7. 2020).
Připomínky
cechmistr, -a, masc., Zunftmeister. (Řemeslník má dáti) cechmiſtrom věrdunk k

odění Pr. pr. 254, na odění. Cechmiſtrzi toho řemesla KolB. l (ok. 1500). a
Připomínky
cechmistr m. volený představený cechu

Připomínky
cechmistrský, adj. z cechmistr. Úřad czechmiſtrſky KolB. 4 (1518). a
Připomínky
cechmistrstvie, ie, neutr., Zunftmeisterschaft. Z povinnosti staršího czechmiſtrſtwi

při pořádku mlynářském KolH. 71 (1521). b
Připomínky
cechník, -a m.
k cajch, cejch
kdo opatřuje nějakou listinu „cejchem“
Sr. pečět, znamenník
29. 7. 2020).
Připomínky
cechovati, -uju, -uje ipf.
k cech
s kým na čem (pivě) popíjet, pít s někým něco
Ojed. doklad. Sr. řadovati, cech 2
29. 7. 2020).
Připomínky
cechovati, -uju, -uješ, impftiv., z něm. zechen. — By kněz celú noc na pivě neb na

víně czechowal ChelčP. 201 . a
Připomínky
cechovati, -uju, -uješ ned. pít, popíjet

Připomínky
cechovati nedok. (z něm. zechen) = popíjeti

Připomínky
Cechovici proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cechovní adj.
k cech
(o úřadu) cechovní, starající se o záležitosti cechu
29. 7. 2020).
Připomínky
cechovní, adj. z cech, Zunft-, Peněz czechownijch KolCC. 182 (1582). b
Připomínky
cechovník, -a m.
k cech
příslušník, člen „cechu“ 1
Ojed. doklad
29. 7. 2020).
Připomínky
Ceisperk proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cajch, -a/-u m.
cejch, -a/-u m.
sr. střhn. zeichen
29. 7. 2020).
Připomínky
cejch v. cajch
29. 7. 2020).
Připomínky
cejch v. cajch.
Připomínky
cejch m. (z něm.) = známka, znamení

Připomínky
a
Připomínky
caychowali KolAO. 7 (1502),
a
a
Připomínky
cajcha, cejcha v. cícha.
Připomínky
cejcha v. cícha.
Připomínky

b a

Připomínky
cejcha, cejška v. cícha, cíška
Připomínky

Připomínky
cejchova- v. cajchova-.
Připomínky
cajchovaný adj.
dolož. též cejchovaný adj.
k cajchovati
1. (o zločinci ap.) cejchovaný, poznamenaný
2. (o výrobku ap.) cejchovaný, opatřený kontrolní značkou
29. 7. 2020).
Připomínky
cejchovaný v. cajchovaný
29. 7. 2020).
Připomínky
cejkhaus m. (z něm. Zeughaus) = zbrojnice, kde se zbroj vyrábí a chová

Připomínky
Cejle proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cejn v. cín.
Připomínky
b
Připomínky
cejška v. cíška.
Připomínky
cíška, cejška, -y, fem., demin. z cícha. Plachtami, czeyſſkami KolČČ. 8 (1542).

a
czeyſſek maleych t. 4 (též).

a
Připomínky
cekcovánie, -ie n.
pozd. cektovánie, -ie n.
k cekcovati
potyčka, šarvátka
Sr. harcovánie
29. 7. 2020).
Připomínky
cekcovánie, cektovánie, cetkovánie, -ie, neutr., harcování, das
Scharmützeln; srov. cekcovati atd. — Nejeden zboden na hnání přěd zástupy w
czekczowany AlxB. 2, 1, u Gualth. 4, 589: concurrunt acies, it tantus ad aethera
clamor et vulgi strepitus. A když stáchu (vojska proti sobě) jedno řěkú rozděleni
jsúce, tehdy ihned zatiem na jednom brodu té vody czektowanye neb powyk je sě
býti, tak že každý k svému odění sě razi, druh na druha jěchu sě
bíti PulkR. 182 , PulkL. 405 a v opise Pulk. z r. 1466.
b
Připomínky
cekcovánie, cektovánie, cetkovánie, -ie n. harcování, šarvátka, půtka

Připomínky
cekcovati, -uju, -uje ipf.
dolož. jen cetkovati, -uju, -uje ipf.
sr. střhn. zeketzen
potýkat se, svádět šarvátky
Sr. harcovati
29. 7. 2020).
Připomínky
cekcovati, cektovati, cetkovati, -uju,
-uješ, impftiv., harcovati; ze stněm. zecketzen = scharmützeln. — (Vojsko,
obléhajíc město) tu před městem cetkowachu, jedni druhých lsti hledáchu,
střieléchu tu také Baw. 175. (Oblehatelé) ondeť šturmem k městu tekú, ondeť o
bránu (okolo brány) se sekú, ondeť přesnažně cetkugi, k tomu piští i
bubnují t. 161. Na všaký den pobitie mějiechu, na každý den cetkowachu a s obú
stranú sě jímáchu t. 162. Znění cekc- a cekt- předpokládají doklady
podst. jm. cekcovánie, cektovánie, v. t.
Připomínky
cekcovati, cektovati, cetkovati, -uju, -uješ ned. harcovat, potýkat se, svádět

šarvátky, půtky
Připomínky
cekcovati, cektovati v. cetkovati
Připomínky
cetkovati, cekcovati, cektovati nedok. (z něm. zecketzen) = potýkati se,

harcovati
Připomínky
ceknúti v. cknúti
29. 7. 2020).
Připomínky
cknúti, -nu, -ne pf.
pozd. ceknúti, -nu, -ne pf.
sr. ckáti
1. vydat sykavý zvuk podobný c, syknout
2. ceknout, hlesnout
Autor: Štěpán Šimek
29. 7. 2020).
Připomínky
ceknúti v. cknúti.
Připomínky
cknúti, ceknúti, -nu, -neš, pftiv., ceknouti, pověděti krátkým slovem, slabikou,

hláskou, hlesnutím; mucksen; z cьk-, sln. ceket Gezwitscher Mikl. Etym. Wtb. —
By necekl nižádný HusE. 1, 107; aby něco neczkli Hrub. 296 ; kto by ceknul qui b
ganniret Pernšt. Isa. 10, 14; všecko, co král ctkne, dělají Wint. 21 (ze XVI stol.).

Připomínky
ceknúti; cela, cele v. cknúti; cella
Připomínky
cknúti, ceknúti, -nu, -neš dok. ceknout, hlesnout, krátce něco říci

Připomínky
cektovánie v. cekcovánie
29. 7. 2020).
Připomínky
cektovánie, cektovati v. cekcov-.
Připomínky
cela, -y f.
cele, -e f.
k střlat. cella
1. klášterní cela, ložnice mnicha n. jeptišky
2. komůrka, světnička, zvl. ložnice
Sr. komora, pivnicě, pokoj, poschovna
29. 7. 2020).
Připomínky
cela, cele v. cell-.
Připomínky
cella, cela, cilla, -y, celle, cele, -ě f. cela, kobka
Připomínky
celauf, -a/-u m.
sr. sthn. zillouf (?)
nájezd, jízdní útok
Ojed. doklad
29. 7. 2020).
Připomínky
Celcidos proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cěle adv.
k cělý
1. (o míře celistvosti) vcelku, neporušeně, jako celek
2. (o míře soudržnosti) pohromadě, v celku
3. (o míře děje) cele, úplně, zcela, v úplnosti
4. (o kvalitě děje) cele, nanejvýš, dokonale
5. (o kvalitě chápání, konání) dobře, správně, úplně, se všemi náležitostmi, (o
písemném zápisu) doslova
6. (o kvalitě prožitku, sdělení) pravdivě, opravdově, upřímně
7. (o míře jistoty) jistě, určitě
8. (ve významu přitakacím) jistě, ovšem, zajisté
Sr. jistě, dokonale, pilně, plně, právě, skutečně, svrchovaně, úplně, vcěle, zcěla
29. 7. 2020).
Připomínky
cěle, adv., v. cělý.
Připomínky
cělý, adj., celý, úplný, jistý, neporušený, zdravý, ganz, vollständig, unversehrt,

heil; stsl. cêlъ totus, integer, salvus, sanus, got. hails sanus. — czely
hrnecz Lék. 61 , oppos. děravý. Sluha, jenž u mšě pomaháše letěv kalich na kusy
b
rozbil, a tu svatý Donat ty kusy sebrav ciely kalich postavil Pass. 422. Oltář ten

nebieše czyely, ale dúpnatý altare non erat solidum sed cavum Ol. Ex 38, 7, oltář
nebieše czyely Mus. tamt. (Horníci) postquam ad solidum sive integritatem laboris
pervenerint, quod vulgariter czele vocatur, ex tunc etc. UrbE. 89 (z r. 1399), t.
j. cělé. Žeť nikdiež cziele kroniky nevědě DalC. úv. 2; smysl cziely myšli
položiti t. úv. 4. Přěj mi múdrého a czyeleho mluvenie Vít. 88 . Ten, k ňemužto b
(kamenovaný Štěpán) cielu vieru měl, ten jeho tělo bez úraza
schoval Pass. 399, plnou, pevnou víru. Tak sě Kostis smluvil s nepřátely a jest jich
přísežník czely Kat. v. 64, úplný, jistý. Czeleiſſi rozum druhého výkladu o témž
znamení (nebeském) ChirB. 29 , czeleyſſi výklad druhý t. 27 . Někdy zaslúží
a b
člověk jednú modlitvú, že viece platí než czyele myeſto Alb. 58 . Jenž zlost kutí a
b
czelu zemi zamútí NRada 470. (Člověk) jedné hodiny modle sě bohu viece zíšče,

než stojí za czely ſwiet Kruml. 323 . Czieli den tota die ŽWittb. 24, 5, ŽKlem. 31,
a
3 a j.; přěs czyely tento den Modl. 68 ; když přěs cielaa dwa dny tu posádku
b
rušili Ol. 2. Mach. 10, 37; (Kristus) by na modlitbě czyelu nocz Alb. 56 ; šli sú té b
cziele noczy tota nocte Ol. 1. Reg. 31, 12; ciely rok Pass. 297; (Otta) czyely rok jej

(šíp) v hlavě nosil Pulk. 144 ; přěs cieley dwie letye Koř. Act. 28, 30. Beránek
a
czyel a živ ostane Pass. 13, neporušen, zdráv; pak-li by bylo (dobytče) czyele

iumentum integrum Mus. Deut. 12, 15; (krávu) věku czeleho aetatis
integrae t. Num. 19, 2. Buoh jeho cziela zachoval Kruml. 72 . Ciele toto dietě jest,
a
ješto nám buoh kázal zabiti t. 26 , neporušeno, zdrávo. (Ruka, předtím suchá) bieše
a
czela restituta est EvVíd. Luk. 6, 10. (Bůh) tvému tělu dal czyele údy Alb. 99 . b

Vešken czely a neporušený Pulk. 26 . (Adam) jsa člověk zdrawy a
a
czely ChelčP. 221 . (Vy, nesvorní Čechové, budete pobiti), necháte po sobě vdov,

a
sirotkův, mohauce na celé kůži spáti, pod řádem a právem

státi Pís. z poč. XVI stol. (Výb. II, 1208), cělá kóžě, něm. heile Haut; byli bychom
se s celau kůží navrátili Har. 2, 64. — Zpodstatnělé cělo: jenž (dobrota) w takem
czyele nebyla i v jednom těle Rúd. 258. — Adverb., cěle jistě, pravdivě, skutečně: v
oplatcě přěbýváš ciele Kunh. 147 ; v toho (mladíka v rozkoši chovalého) mysli
b
veždy blúzi, ni jie kdy czele posúzi AlxV. 24; jáz czyele bez omyla

věři Modl. 18 , cěle a bez
a
omyla výrazy souznačné; ne omylně, ale
czele Kat. 196, omylně a cele významy protivné; jich duše czele jidú před
bóh t. 178; aby (dušě) gyſtye czyele jměla věrnú
radost Hrad. 123 , jistě a cěle souznačné; Maria jiného czyele nemyslila t. 31 ;
a a
vdova jest mnú již pohrděla i cziele otpověděla t. 18 ; věz to czyele, že Alb. 36 ;
a b
— za cělo za-jisté, na-jisto, podle pravdy: pravi vám za czielo jáz to Hrad. 98 = a
pravím vám to za věc jistou, jako věc jistou, pravdivou; toť také pravím za
czelo NRada 1887; toť za czielo věděti dám Hrad. 95 ; (MMagd.) viděla bieše
b
zaczyelo tvé umrlé tělo t. 43 ; to věda za czielo, že Kruml. 452 (t. 453 ), to věda za

a a a
czelo Orl. 110 ; viemy to za czelo, že Kruml. 329 ; to věz každý za czelo t. 167 ;

a a a
věz to za czelo ChirB. 190 ; to jměj za czyelo Alb. 40 ; tomu věř za

a a
czelo LékA. 13 ; to věz za czelo Kat. 110; z toho za-cěle, kontaminací s

a
předešlým: kámen za czele veliký EvOl. 266 ; — z cělu (gen. sklonění u-

a
kmenového) cele: (matka) ztratila mysl bieše z czyelu (rým: tělu) LAl. e; z

toho za-cělu, kontaminací se za-cělo; toho za czelu pravdy nevíme Otc. 405 ; b
— do-cěla: u-plnie a do-cziela List. Oleš. 1409.
Připomínky
cěle adv. zcela, docela, úplně; jistě, skutečně, opravdu, vskutku; pravdivě

Připomínky
cěle adv. = zcela, jistě, úplně, skutečně, vpravdě

Připomínky
cělejúcí adj.
k cěleti
med. (o léku) zacelující, hojivý, přispívající k zacelování
Sr. cělistivý, naroščujúcí, narostivý
29. 7. 2020).
Připomínky
cělenie, -ie, neutr., celení, Heilung. Bolest bez czielenye Hrad. 37 . b
Připomínky
cělenie, -ie n. celení, zacelování, hojení; bolest bez cělenie nezhojitelná

Připomínky
cěľenie, -ie n.
k cěliti
čeho (kosti) zacelování, hojení
Sr. zcěľenie
29. 7. 2020).
Připomínky
celeonský adj.
„země celeonská“ oblast toho jména
29. 7. 2020).
Připomínky
Celes proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Celestýn proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cěleti, -leju, -lé ipf.
k cělý
(o ráně) zacelovat se, hojit se
Sr. cěliti, scělivěti, podhojiti sě, pohojiti sě
29. 7. 2020).
Připomínky
cěleti, -eju, -éš, impftiv., celeti, hojiti se, heilen; stsl. cêlêti sanari.— (Rána) počne

czeleti Rhas. 27.
Připomínky
cěleti, -eju, -éš ned. zacelovat, hojit se

Připomínky
caletný adj.
celetný adj.
k calta
určený k prodeji „calet“
Doloženo jen ve jm. pomíst. Caletná ulicě, Celetná ulicě
Sr. ovocný
29. 7. 2020).
Připomínky
celeúdný adj. = kdo má celé, zdravé údy (opak: mrzák)

Připomínky
cěleúdný adj.
k cělý a úd
mající zdravé, celé údy
Ojed. doklad
29. 7. 2020).
Připomínky
cěleúdný, adj., kdo má údy celé, zdravé. — I cele údný i chromý HusE. 3, 166.

Připomínky
cěleúdný adj. kdo má celé, zdravé údy (v. též údný)

Připomínky
celicě, -ě f.
k cela
malá cela, komůrka
Ojed. doklad
29. 7. 2020).
Připomínky
celicě v. cellicě.
Připomínky
celicě v. cellicě
Připomínky
cellicě, celicě, -ě f. malá cela, kobka, komůrka

Připomínky
cělicí adj.
k cěliti
med. (o léku) zacelující, hojivý, přispívající k zacelování
Sr. cělistivý, cělivý, naroščujúcí, narostivý
29. 7. 2020).
Připomínky
cělicí, adj., celicí, heilend. Mast dobrá, czelicze Vít. 105 . Mast czelyczie zkušená

a
každým ranám Chir. 25 . (Léky) naroſtugicie a czelicie Sal. 476. Vkládaj stred s

a
prachy hnogiczymi a celicimi t. 477.

Připomínky
cělicí, cělistivý, cělivý adj. zacelující, léčivý, hojivý: mast cělicie

Připomínky
CELIDOMIAS CĚREK-
Celidomias proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
celidon, -a/-u m.
celidoň, -ě m.
čelidon, -a/-u m. (?)
sr. střlat. chelidonius
1. bot. vlaštovičník
2. kámen vznikající v útrobách vlaštovky
Sr. celidonia, třěvosměd, krvavník, vlastovičník
29. 7. 2020).
Připomínky
celidon, -a, -u, masc., celidoň, -ě, masc., a celidoní, -ie, fem., rostl. vlastovičník a

j., chelidonium, Schellkraut. Celidon celidonia Prešp. 734, czelydon
též Rozk. 1406, czelidon též MamA. 15 ; a
celidon
chelidonium SlovA., RostlC. 109 ; czelidon též SlovA. Vezmi czelydonye
a
zeleného Chir. 284 . Tato Celidony Háj. herb. 175 t. j. -ný, lat. -nia přejato

b b
nezměkčeně; celidony menší t. 175 , kopr vlaský a celidonij vidědlné duchy

a
posilňují t. X (předml.), vezmi celidoný t. 173 , k celidonij t. 174 , o této
b a a
celidony t. 175 ; vezmi ambrožku a czelydony Chir. 278 .

b a
Připomínky
celidoní v. celidonia
29. 7. 2020).
Připomínky
celidonia, -ie f.
celidonie, -ie f.
celidoní, -ie f.
sr. střlat. chelidonia
bot. vlaštovičník
Sr. celidon, krvavník, vlastovičník
29. 7. 2020).
Připomínky
Celidonius proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
celidonový adj.
celidoňový adj.
k celidon, celidoň
1. (o kořeni, listu ap.) (ve funkci gen.) vlaštovičníku, vlaštovičníkový
2. (o „vodě“) připravený n. získaný z vlaštovičníku
Sr. vlastovičí, stelvorcový, šelvurcový
29. 7. 2020).
Připomínky
celidonový, adj. z celidon. Vezmi květ czelydonowy Chir. 53 . b
Připomínky
cělík, -a/-u m.
k cěliti
kerblík, léčivá rostlina používaná mj. na hojení ran
Ojed. doklad. Sr. čřěbule
29. 7. 2020).
Připomínky
Celion proprium
Celio proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cělistivý adj.
sr. cělistviti, cěliti
1. med. (o léku) zacelující, hojivý, přispívající k zacelování
2. (o houbě) celistvý, jsoucí vcelku, nečleněný na části
Sr. cělistvý, naroščujúcí, narostivý
29. 7. 2020).
Připomínky
cělistivý, adj., léčivý, hojivý, heilend. Mast czeliſtiwa proti otoku ChirB. 48 ; mast b
celiſtiwa, když rány otekú t. 222 . O mastech naroſtigicich a czeliſtiwych

b
povieme Sal. 223; přikládaj flastr naroſtiwy a celiſtiwy t. 389; lékařstvie

czeliſtiwe t. 838.
Připomínky
cělicí, cělistivý, cělivý adj. zacelující, léčivý, hojivý: mast cělicie

Připomínky
cělistvě adv.
k cělistvý
celistvě, vcelku, pevně
29. 7. 2020).
Připomínky
cělistviti, -v́u, -ví ipf.
k cělistvý
hojit, činit celistvým
Ojed. doklad. Sr. cěliti
29. 7. 2020).
Připomínky
cělistvost, -i f.
k cělistvý
1. (o lebce) celistvost, ucelenost, ucelený ráz
2. čeho (víry) pevnost, neochvějnost
Sr. cělost, cělota
29. 7. 2020).
Připomínky
cělistvost, -i, fem., celost z jednotné látky, z jednoho kusu, soliditas. Leb má

zevnitřním dielem czeliſtwoſt a huſtoſt a tento svrchek (=zevnitřní diel) slove
dešťka zevnitřnie lbi; a též s vnitřnie strany od mozku má (leb) také czeliſtwoſt a ta
slove vnitřnie dešťka Rhas. 14 sl.
Připomínky
cělistvý adj.
k cělý, cělistvost
1. (o pevnině) celistvý, jsoucí vcelku, netvořený částmi
2. (o Písmu) celý, veškerý
3. (o stavbě) pevný, trvalý
4. med. (o léku) zacelující, hojivý, přispívající k zacelování
Sr. cěľútký, cělistivý, naroščujúcí, narostivý
29. 7. 2020).
Připomínky
cělistvý, adj., celý z jednotné látky, z jednoho kusu, kompakt, solidus: ta strana

(lbi), kterážto czeliſtwieyſſye jest Rhas. 16. — Celivý, léčivý, heilend: potom buď
pilen narostiti dobré maso skrze maſti czeliſtwe Rhas. 144; dávaj nemocnému
nápoj czieliſtwy t. 169; přikládaj věci narosticie a potom czeliſtwe Sal. 320; o
lékařství czeliſtwem t. 838; když chceš lékařstvie czeliſtwe dělati tamt. Mast
celiſtwa ApatFr. 185 ; czeliſtwa mast t. 192 .
a b
Připomínky
cělistvý adj. celistvý, kompaktní; léčivý, hojivý (srov. cělicí)

Připomínky
cělistvý adj. = pevný; — léčivý
Připomínky
cěliti, -ľu, -lí ipf.
k cělý
co (ránu ap.) zacelovat, celit (arch.), hojit
Sr. cěleti, cělistviti, naroščovati
29. 7. 2020).
Připomínky
cěliti, -ľu, -líš, impftiv., léčiti, heilen; stsl. cêliti sanare. Mast dobrá czeliti i

hnojiti LékB. 223 . Jenž wſſietky smutky czíeliſſ LMar. 48.
b
Připomínky
cěliti, -ľu, -liš ned. zacelovat, léčit, hojit
Připomínky
cěľútký adj.
cěľutký adj.
dolož. jen cělitký adj.
k cělý
expr. celičký, úplně celý
Ojed. doklad. Sr. cěľúčký
29. 7. 2020).
Připomínky
cělítký v. cěľútký.
Připomínky
ceľútký, cělítký, adj. z celý, ganz; s příponou demin. a tím význam zvýšen. — Co

jest czelytky den činil Otc. 372 . — Dokladu pro -lu- není, ale srov. malútký.
a
Připomínky
cělítký v. cěľútký
Připomínky
cěľútký, cělítký adj. celičký
Připomínky
cělútký, cělítký adj. = celičký
Připomínky
cělivý adj.
k cěliti
med. (o léku ap.) zacelující, hojivý
Sr. cělicí, cělistivý, naroščujúcí, narostivý
29. 7. 2020).
Připomínky
cělivý, adj., léčivý, heilend; z cěliti. — czeliwu mastí BrigF. 95.

Připomínky
Celkink proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cell proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cella, -y, fem., a. celle, -e, fem., někdy též cill-, cilla, cille, Zelle, z lat. cella. V

ňemž (kostele) bieše jedna malá cella, w tey celle atd. Kruml. 444 . V ňemž bieše a
jedna malá czelle Orl. 101 . Vyšed bratr (mnich) z celli EvOl. 28 . V svéj czilly

a b
nebo v svém pokoji Kruml. 444 . b
Připomínky
Připomínky
Cellia proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cellicě, -ě, fem., demin. z cella: w czeliczi EvOl. 29 . a
Připomínky
cellicě, celicě, -ě f. malá cela, kobka, komůrka

Připomínky
Celm proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
celné v. celný
29. 7. 2020).
Připomínky
celné, -ého, zpodstatnělé adj. neutr., poplatek celní, Zollgebühr. — Daň i cielne

vectigal Ol. 1. Esdr. 4, 20; (židé) dani i cielneho nedadie t. 4, 13; nejměli moci
bráti mýtného i cielneho t. 7, 24. Srov. celný.
Připomínky
celné, colné, -ého zpodst. n. clo, celní poplatek

Připomínky
celní adj.
k clo
jur. (o právu) celní, týkající se cla
29. 7. 2020).
Připomínky
celnicě, -ě f.
k clo, celní, celný
místo, kde je vybíráno clo
Dolož. též jako vl. jm. místní
29. 7. 2020).
Připomínky
celnicě, -ě, fem., Zollhaus: písaři v celnici VšehJir. 366.
Připomínky
celník, -a m.
k clo
celník, výběrčí cla
Dolož. též jako vl. jm. osobní. Sr. celný 4
29. 7. 2020).
Připomínky
celník, -a, masc., kdo vybírá clo, Zöllner. — czelnyk

angariarius Rozk. 3225 (angarium = vectigal Diefb.
Gloss. lat.- germ.), Vocab. 175 ; czelnik angarianus Prešp. 2071.
a
Připomínky
cělník, -a/-u m.
k cěliti
léčivá rostlina podporující zacelování ran, jitrocel
Sr. jitrocěl, ranocěl, samocěl, skorocěl, svalník
29. 7. 2020).
Připomínky
cělník, -a, -u, masc., celník, Wundheil, rostl. — czelnik

*chera Prešp. 747 v kap. de herbis, czyelny(k) Rozk. 1424 (též); (vezmi) czelnyk,
bukvici atd. Chir. 68 . a
Připomínky
celníkový adj.
k celník
(ve funkci gen.) celníka
29. 7. 2020).
Připomínky
celníkový, adj. z celník, Zöllner-. — Křiku czzelnykoueho exactoris Ol. Job. 39,

7.
Připomínky
celný adj.
colný adj.
k clo
1. (o „platu“) celní, jsoucí clem
2. „celné“, „colné“, -ého zpodst. n. clo, celní poplatek
3. (o místě) sloužící k výběru cla; též zpodst. n.
4. „celný“, „colný“, -ého zpodst. m. celník, výběrčí cla
Dolož. též jako vl. jm. pomístní a osobní. Sr. celní, celnicě, celník
29. 7. 2020).
Připomínky
celný, adj., ze clo, Zoll-. — Zpodstatnělé masc.: kdo vybírá clo,

Zolleinnehmer. Věz (Tkadlečku), žeť sme my (Neštěstí) pravý czielni a pravý
mýtný Tkadl. 42 . Abychom přikázali celnym našim, aby s nich cla
a
nebrali KolAO. 10 (1488). — Vzato za příjm.: Jessconis Czelni TomZ. 1385 n
a
307, dominus Johannes Czelney Lún. ks. 1409. — Zpodstatnělé neutr. celné, v. t.

Připomínky
celný, -ého zpodst. m. kdo vybírá clo, celník

Připomínky
cělo, -a n.
k cělý
celost, úplnost
29. 7. 2020).
Připomínky
cělo v. cělý.
Připomínky
cělý, adj., celý, úplný, jistý, neporušený, zdravý, ganz, vollständig, unversehrt,

heil; stsl. cêlъ totus, integer, salvus, sanus, got. hails sanus. — czely
hrnecz Lék. 61 , oppos. děravý. Sluha, jenž u mšě pomaháše letěv kalich na kusy
b
rozbil, a tu svatý Donat ty kusy sebrav ciely kalich postavil Pass. 422. Oltář ten

nebieše czyely, ale dúpnatý altare non erat solidum sed cavum Ol. Ex 38, 7, oltář
nebieše czyely Mus. tamt. (Horníci) postquam ad solidum sive integritatem laboris
pervenerint, quod vulgariter czele vocatur, ex tunc etc. UrbE. 89 (z r. 1399), t.
j. cělé. Žeť nikdiež cziele kroniky nevědě DalC. úv. 2; smysl cziely myšli
položiti t. úv. 4. Přěj mi múdrého a czyeleho mluvenie Vít. 88 . Ten, k ňemužto b
(kamenovaný Štěpán) cielu vieru měl, ten jeho tělo bez úraza
schoval Pass. 399, plnou, pevnou víru. Tak sě Kostis smluvil s nepřátely a jest jich
přísežník czely Kat. v. 64, úplný, jistý. Czeleiſſi rozum druhého výkladu o témž
znamení (nebeském) ChirB. 29 , czeleyſſi výklad druhý t. 27 . Někdy zaslúží
a b
člověk jednú modlitvú, že viece platí než czyele myeſto Alb. 58 . Jenž zlost kutí a
b
czelu zemi zamútí NRada 470. (Člověk) jedné hodiny modle sě bohu viece zíšče,

než stojí za czely ſwiet Kruml. 323 . Czieli den tota die ŽWittb. 24, 5, ŽKlem. 31,
a
3 a j.; přěs czyely tento den Modl. 68 ; když přěs cielaa dwa dny tu posádku
b
rušili Ol. 2. Mach. 10, 37; (Kristus) by na modlitbě czyelu nocz Alb. 56 ; šli sú té b
cziele noczy tota nocte Ol. 1. Reg. 31, 12; ciely rok Pass. 297; (Otta) czyely rok jej

(šíp) v hlavě nosil Pulk. 144 ; přěs cieley dwie letye Koř. Act. 28, 30. Beránek
a
czyel a živ ostane Pass. 13, neporušen, zdráv; pak-li by bylo (dobytče) czyele

iumentum integrum Mus. Deut. 12, 15; (krávu) věku czeleho aetatis
integrae t. Num. 19, 2. Buoh jeho cziela zachoval Kruml. 72 . Ciele toto dietě jest,
a
ješto nám buoh kázal zabiti t. 26 , neporušeno, zdrávo. (Ruka, předtím suchá) bieše
a
czela restituta est EvVíd. Luk. 6, 10. (Bůh) tvému tělu dal czyele údy Alb. 99 . b
Vešken czely a neporušený Pulk. 26 . (Adam) jsa člověk zdrawy a

a
czely ChelčP. 221 . (Vy, nesvorní Čechové, budete pobiti), necháte po sobě vdov,

a
sirotkův, mohauce na celé kůži spáti, pod řádem a právem

státi Pís. z poč. XVI stol. (Výb. II, 1208), cělá kóžě, něm. heile Haut; byli bychom
se s celau kůží navrátili Har. 2, 64. — Zpodstatnělé cělo: jenž (dobrota) w takem
czyele nebyla i v jednom těle Rúd. 258. — Adverb., cěle jistě, pravdivě, skutečně: v
oplatcě přěbýváš ciele Kunh. 147 ; v toho (mladíka v rozkoši chovalého) mysli
b
veždy blúzi, ni jie kdy czele posúzi AlxV. 24; jáz czyele bez omyla

věři Modl. 18 , cěle a bez
a
omyla výrazy souznačné; ne omylně, ale
czele Kat. 196, omylně a cele významy protivné; jich duše czele jidú před
bóh t. 178; aby (dušě) gyſtye czyele jměla věrnú
radost Hrad. 123 , jistě a cěle souznačné; Maria jiného czyele nemyslila t. 31 ;
a a
vdova jest mnú již pohrděla i cziele otpověděla t. 18 ; věz to czyele, že Alb. 36 ;
a b
— za cělo za-jisté, na-jisto, podle pravdy: pravi vám za czielo jáz to Hrad. 98 = a
pravím vám to za věc jistou, jako věc jistou, pravdivou; toť také pravím za
czelo NRada 1887; toť za czielo věděti dám Hrad. 95 ; (MMagd.) viděla bieše
b
zaczyelo tvé umrlé tělo t. 43 ; to věda za czielo, že Kruml. 452 (t. 453 ), to věda za

a a a
czelo Orl. 110 ; viemy to za czelo, že Kruml. 329 ; to věz každý za czelo t. 167 ;

a a a
věz to za czelo ChirB. 190 ; to jměj za czyelo Alb. 40 ; tomu věř za

a a
czelo LékA. 13 ; to věz za czelo Kat. 110; z toho za-cěle, kontaminací s

a
předešlým: kámen za czele veliký EvOl. 266 ; — z cělu (gen. sklonění u-

a
kmenového) cele: (matka) ztratila mysl bieše z czyelu (rým: tělu) LAl. e; z

toho za-cělu, kontaminací se za-cělo; toho za czelu pravdy nevíme Otc. 405 ; b
— do-cěla: u-plnie a do-cziela List. Oleš. 1409.
Připomínky
cělojsky adv.
sr. cělo, cělý
cele, zcela, úplně
Ojed. doklad z PasMuzA. Tvořeno neústrojně. Sr. cěle, jestojsky
29. 7. 2020).
Připomínky
cělojsky, adv., cele, gänzlich. Kto sě tebe kdy duostojně nachváliti móže neb o
tobě kdy cieloyſky světu rozpraviti Pass. 488 (kto) o tobě kdy czyeloyſky světu
rozpraví PassKlem. 200 . a
Připomínky
cělojsky adv. cele, úplně
Připomínky
cělost, -i f.
k cělý
1. (o těle, krajině ap.) celistvost, neporušenost
2. celost, úplnost
3. čeho (víry) celistvost, plnost
4. koho (člověka) bezúhonnost, zachovalost, zvl. nábožensko-mravní
5. (o dívce) neporušenost, panenství
6. v cělosti cele, „cěle“
Sr. cělistvost, cělota, neporušenie, neporušenstvie
29. 7. 2020).
Připomínky
cělost, -i, fem., celost, neporušenost, Gänze,

Unversehrtheit; stsl. cêlostь integritas; z adj. cêlъ, cělý. — Dotud nebude dán
peniez czyeloſti života svrchovaného Štít. ř. 108 ; czeloſt integritas Prešp. 1432; w
b
cyeloſti in integritate Koř. Tit. 2, 7; aby ty věci se vší czieloſti byly zachovány cum

omni integritate Mus. 2. Mach. 3, 22; nemocní uléčeni, lidé w czieloſt
navráceni Kruml. 270 ; (kámen moudrosti) zdraví lidské až do smrti v celosti
a
zachovává Lab. 12, 2; (Maria) ostavši v dievčiej czieloſty Hrad. 67 ; cieloſty tvého b
děvojstva nerúšejě Krist. 12 ; ostane w cieloſty jejie děvojstvie t. 10 ; bude-li v těle

a b
panenská czeloſt zachována Štít. ř. 11 ; ješto sú czeloſty panenské nezachovali Štít.

a
uč. 157 ; v panenské celoſti Štít Bud. 70; čest czieloſti decus integritatis SequE. 9 .

b b
Připomínky
cělost, -i f. celost, celistvost, úplnost; neporušenost; (nemocní) v cělost

navráceni uzdravení
Připomínky
cělost f. = neporušenost
Připomínky
cělota, -y f.
k cělý
celost, úplnost
Ojed. doklad. Sr. cělistvost, cělost
29. 7. 2020).
Připomínky
cělovač, -ě m.
k cělovati
kdo líbá, celuje
29. 7. 2020).
Připomínky
cělovač, -ě, masc., kdo celuje, Küsser. — Adj. possess. -óv cělovačóv: pak-li by

(kto) políbil ramenú cielowaczowu BřezSnář. 136, cielowaczowa žena tamt.
Připomínky
cělovač, -ě m. kdo celuje, líbá

Připomínky
cělovánie, -ie n.
k cělovati
1. líbání
2. čeho (úst) políbení, polibek
3. eccl. cělovánie míru v. mír 1
Sr. pocělovánie
29. 7. 2020).
Připomínky
cělovánie, -ie, neutr., celování, líbání, das Küssen. — By j’ho (Jidášova) dušě

nešla tady, jadyž slovem zlé prorady w czielowanyu dal znamenie ApŠ. 58. (Bože,
jenž jsi) ot Judášě czelowanym zrazen ML. 5 . — czyelowanye a
basium Rozk. 2055, czielovanye basia Prešp. 1281, celowanye též Vocab. 175 , b
czielowanym osculis SequE. 31 . a
Připomínky
cělovaný adj.
k cělovati
(o člověku) políbený
29. 7. 2020).
Připomínky
cělovati, -uju, -uje ipf.
sr. stsl. cělovati
co, čeho, koho i gen. čím (ústy), v co (ústa) celovat (kniž.), líbat
Sr. pocělovati, nacělovati sě, ucělovati. K původu slova sr. Machek, Etym. slov.² s. v. celovati
29. 7. 2020).
Připomínky
cělovati, -uju, -uješ, impftiv., celovati, líbati, küssen; stsl. cêlovati osculari. —

Jimiž (ústy, Jidáš) byl boha czielowal ApŠ. 53. Dietky sě s ním czielowati
počěchu Hrad. 145 . Byl bych hotov stúpěje noh jeho czielowati
a
deosculari Ol. Esth. 13, 13. Právo a mír czielowala ſta ſye osculatae sunt ŽPod. 84,

11. (Josef) czyelowal geſt všěchny Mus. Gen. 45, 15. —
Cielowaty Pass. 398, cielowaſſe t. 327.
Připomínky
cělovati, -uju, -uješ ned. celovat, líbat
Připomínky
celpret, masc., z němč., střhněm. zalbrët, Zahlbrett: sediec nad

czelpretem Rokyc. 276 . Pol. celbrat, Bruchnalski: Rej, Zwierz. 324.
a
Připomínky
celpret m. výplatní deska
Připomínky
cělpret, -a/-u m.
dolož. též cempret, -a/-u m.
sr. něm. Zählapparat
počitadlo, počitací deska, abakus
29. 7. 2020).
Připomínky
celský v. cilský
29. 7. 2020).
Připomínky
Celsus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cěľúčký adj.
k cělý
expr. celičký, úplně celý
Ojed. doklad. Sr. cěľútký
29. 7. 2020).
Připomínky
cělý adj.
1. (o člověku ap.) zdravý, nejevící žádnou újmu
2. (o předmětu) celý, celistvý, nerozčleněný, nerozdělený, nerozbitý, (o
listině ap.) neporušený, platný
3. (o dívce ap.) neporušený, panenský
4. (o skupině věcí, osob n. jevů) jsoucí v plném počtu, úplný, veškerý
5. (o řeči, smlouvě ap.) vše zahrnující, vyčerpávající
6. (o dni ap.) celý, trvající bez přerušení po určitý časový úsek
7. (o srdci, víře ap.) plný, naplněný
8. (o obrácení, mistrovství, konci ap.) úplný, dovršený, dokonalý
9. (o člověku) neporušený, zachovalý (ve smyslu nábožensko-mravním),
bezúhonný
10. (o prožitku, smýšlení ap.) pravdivý, opravdový, upřímný, pevný
11. jur. (o „právu“) plný, oprávněný, nesporný, naprostý
Sr. dokonalý, pilný, plný, pravý, skutečný, svrchovaný, úplný
29. 7. 2020).
Připomínky
cělý adj. celý, úplný, neporušený; zdravý; jistý; za cělo zajisté, najisto, s jistotou, podle

pravdy; cele, z cělu zcela, úplně
Připomínky
cělý adj. = jistý, úplný, zdravý; — z cělu, za cělo = cele, s jistotou

Připomínky
cempret v. cělpret
29. 7. 2020).
Připomínky
cěna, -y f.
sr. stsl. cěna
1. čeho cena, hodnota něčeho v penězích
2. hodnota, význam něčeho
3. plat, mzda
Sr. mzda, nájem, peniez, plat, počet
29. 7. 2020).
Připomínky
cěna, -y, fem., cena, Werth; stsl. cêna pretium. (Kateřina) bieše v takém rúšě, jakž

jeho (rúcha) nikte nevědieše czeny Kat. 14. (Pokoj) dráh jest ani ma
czieni NRada 811, jest neocenitelný.
Připomínky
cěna f. cena; dráh jest ani má cěny je neocenitelný

Připomínky
cendalín, -a/-u m.
cendelín, -a/-u m.
cendal, -a/-u m.
sr. střlat. cendaluma a střhn. zendâl
Sr. cendát
29. 7. 2020).
Připomínky
cendal, cendát, cendelín m. druh polohedvábné tkaniny

Připomínky
cendal, cendelín m. (z něm.-ital.) = druh tkaniny, tafetu

Připomínky
cendát, -a/-u m.
candát, -a/-u m.
sr. střhn. zendâl
Sr. cendalín
29. 7. 2020).
Připomínky
cendát, candát, -a, masc., Schiel, Zander; z němč. — cendat

megarus Prešp. 336 (v kap. de piscibus), czendat
též Rozk. 659, Nom. 63 , MamA. 28 , Lact. 29l . — Příjm.: Cendát Petr TomP. 4,
b b c
275, Czandat Jacobus TomZ. 1379 n 42, Czandat (rybář) a jeho

votec KolB. 18 (1492).
b
Připomínky
cendát, -a, -u, masc., tkanina jakás lněná Zíbrt Kr. 223: cendat

byssus Prešp. 1801, Rozk. 2757, BohFl. 797, Nom. 71 (byssus = Zwilch, genus
a
lini candidissimi Diefb. Novum Gloss.); Arnošt cendat vzem na loži na onu pannu

položi Baw. 227.
Připomínky
cendát m. = candát
Připomínky
Cendebeus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cendelín v. cendalín
29. 7. 2020).
Připomínky
cendelín, -a, -u, masc., tkanina
polohedvábná, střlat. cendalum Matz. Cizí sl. 130. — Také od cendelinow byl jest
oblúk lože toho Baw. 208. Cendelinu bylo 14 ½ lokte KolB. 144 (1499). a
Připomínky
cendelínový adj.
k cendelín
(o „prostěradle“) cendelínový (arch.), ušitý z cendelínu
29. 7. 2020).
Připomínky
cendelínový, adj. z cendelín. Jedno prostěradlo bylo násečové a druhé

cendelinowe Baw. 208.
Připomínky
cendelínový adj. v. cendal
Připomínky
cendort, -a/-u m.
sr. střhn. zendâl (?)
cendrdot (arch.), hedvábná n. polohedvábná látka
Ojed. doklad. Sr. cendalín
29. 7. 2020).
Připomínky
cěňenie, -ie n.
k cěniti
cenění, oceňování, určování ceny
Sr. šacovánie
29. 7. 2020).
Připomínky
Cenezeus proprium
Cenez proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cenezejský adj.
k Cenez
„Cenezejščí“, -ských pl. m. obyvatelé města Cenez
29. 7. 2020).
Připomínky
cěnitel, -e m.
k cěniti
kdo určuje cenu něčeho, např. odhadce
29. 7. 2020).
Připomínky
cěniti, -ňu, -ní ipf.
k cěna
co (věc, škodu) jak, za co (peněžní částku), po čem (peněžní částce) cenit, určovat
cenu něčeho (v penězích), oceňovat
Sr. šacovati
29. 7. 2020).
Připomínky
cěniti, -ňu, -níš, impftiv., ceniti, schätzen. — czieneny jsmy aestimati
sumus ŽWittb. 43, 22, cineni ſmi ŽGloss. tamt. V ŽPod. je za to: vczynyeny ſmy
jako ovce k zabití; patrně odchylkou opisovatelovou.
Připomínky
cěniti sě, -ňu, -ní ipf.

k cěniti
(s kým o co) dohadovat se o ceně, smlouvat
Sr. umlúvati sě
29. 7. 2020).
Připomínky
Cenner proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cenoman proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cenos proprium
Cenoš proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Centapolis proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
centaurus (?),-a/-u m.
centaur (?), -a/-u m.
sr. střlat. centaurus
kentaur, bytost s horní polovinou těla lidskou a dolní koňskou
Dolož. jen nom. pl. centaurové. Sr. polúmužie
29. 7. 2020).
Připomínky
centaura, -y f.
k střlat. centauria
bot. zeměžluč, léčivá rostlina
Sr. hlístník, zeměžlč
29. 7. 2020).
Připomínky
Centinkostel proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
centnéř, -ě m.
k něm. Zentner
centnýř, centnéř (hist.), váhová jednotka (přibližně 50 kg)
29. 7. 2020).
Připomínky
centnéř, -ě, masc., jistá váha, závaží (později = 100 liber);

z lat. centenarius, něm. Zentner. — czentnerz stater Prešp. 2481 (stater = ein
Gewichtstein Diefb. Novum Gloss.); hřivna neb centnéř olověný HusE. 1, 114; od
czentnerze (t. pepře) Mill. 99 ; sedmdesát czentnerzuow dederunt ei septuaginta
a
pondo argenti Ben. Súdc. 9, 4.
Připomínky
centnéř, -ě m. jednotka váhy (později 100 liber); závaží

Připomínky
centnéř (zlata) m. (z lat. centenarius, něm. Zentner). = hřivna; 600 zlatých

uherských
Připomínky
centulán m. (z ital.) = jeden ze sta pánů

Připomínky
centurio, -ia/-iona m.
k střlat. centurio
setník, velitel setniny
29. 7. 2020).
Připomínky
centurio, gen. -ia n. -iona, z lat. — centurio pohanský král Hrad. 92 . Zvěděv ot b
czenturia vše ML. 107 . a
Onen Centuryo ŠtítMus. 86 , onoho a
centuriona t. 159 a ŠtítOp. 267 . Centurio ſto Rytieṙník HusPost. 20 ; vece Ježíš

a a b
Centuriovi tamt. Centuryony neb setníky Ol. Ex. 18, 21, s centuriony t. 1. Par. 13,

1. — Adj. possess. -óv centurióv: o uzdravení sluhy centurionowy Krist. 42 . b
Připomínky
centurio, -ia, -iona m. setník (římský)

Připomínky
centurio m. (lat.) = setník
Připomínky
cěp, -a/-u m.
sr. ščěpiti
1. cep, nářadí k mlácení obilí
2. bicí zbraň, užívaná zvl. husity
3. cěpy vázati s kým být si roven
Dolož. též jako vl. jm. osobní a místní. Sr. palicě, peštál, řemdih. K původu
slova sr. Machek, Etym. slov.² s. v. cep
29. 7. 2020).
Připomínky
cěp, -a, -u, masc., cep, palice, Flegel,

Kolben; rus. a sln. cêp, srbch. cijep atd., stsl. cêpiti findere. — Musil jíti (na
vojnu) nesa kopie, jenž lépe věděl o snopě, i ten, jenž věděl o czepu nebo kdy čas
vzieti řěpu, prázden czep každý ležieṡe, kto by mlátil, nikte nebieše AlxV. 2247
sl. Kázal jej (David lid) cziepy mlátiti fecit super eos tribulas transire Ol. 1. Par.
20, 3. Budau czepami mláceni Rokyc. 88 . Bude-li kto zbit palicí nebo
b
cepi ChirB. 206 . An ho (Jidáš Rubena v hádce) inhed mečem protče, řka: »kakť

b
svými hy̆rd jest ščěpy, mní sě se mnú viežě cziepy̆« Jid. 102, cepy s kým

vázati, rčení nejasné. — czyep tribula Vít. 95 , cep též Boh. min. 22 ; czyepy
b b
tribula Rozk. 3453, czepi Prešp. 2364, czepy BohFl. 743, ceppi Nom. 68 . b
— Příjm.: uxor Czeponis NekrDrk.
Připomínky
cěpal, -a/-u m.
ciepal (?), -a/-u m.
dolož. též dial. (?) těpal, -a/-u m.
dolož. též dial. (?) tiepal (?), -a/-u m.
kaprovitá ryba
Jen KlarGlos za lat. carpo
Autor: Martina Jamborová, Petr Nejedlý
29. 7. 2020).
Připomínky
cěpal, ciepal (?), prý ryba nějaká: czyepal *carpo Rozk. 759.

Připomínky
tepar, -a/-u m.
dolož. jen cepar, -a/-u m.
k teplý a pára
vyhřívaný prostor v lázni (?)
Jen u Klareta. Dolož. též cyepar
29. 7. 2020).
Připomínky
cěpar (?): cyepar *capo Prešp. 2503 v kap. de navigatione.

Připomínky
cěpet v. třepet
Jen ŽaltWittb 57,7 za lat. furor. Sr. Machek, Etym. slov.² s. v. cěpet
29. 7. 2020).
Připomínky
cěpet, -pta, -ptu, masc. — cziepet furor ŽWittb. 57, 5.

Připomínky
cěpet, -pta, -ptu m. vztek, zuřivost, zběsilost

Připomínky
cěpiti nedok. = nésti
Připomínky
cepléchati sě, -aju, -á ipf.

sr. špléchati
(o člověku) flákat se (expr.), poflakovat se (expr.), neužitečně marnit čas
29. 7. 2020).
Připomínky
cěpník, -a m.
k cěp
bojovník ozbrojený cepem
29. 7. 2020).
Připomínky
cěpník, -a, masc., kdo bojuje cepem, Flegeler. Sudličníci a

czepnyci Pís. XV stol. (Pam. archaeol. 9, 826).
Připomínky
cěpník m. bojovník ozbrojený cepem, cepník

Připomínky
cěpný adj.
k cěp
(o hluku) způsobený, vydávaný cepem
29. 7. 2020).
Připomínky
cepter, -tera/-teru m.
čepter (?), -tera/-teru m.
sr. střhn. zepter a lat. sceptrum
berla, hůl symbolizující duchovní moc svého držitele
Autor: Hana Kreisingerová
29. 7. 2020).
Připomínky
Cepúch, -a, masc., příjm.: Czepuch UrbChotA. 18 , b
Cepuch UrbChotB. 27 ; srov. nč. capouch, cepouch Ofenloch a přenes. = ušpiněný

b
člověk Jg.
Připomínky
Ceramon proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
ceraror, -a/-u m.
sr. střlat. ceraunium
polodrahokam tohoto jména, hromový kámen (lid.)
Sr. řimek, voščál
29. 7. 2020).
Připomínky
cerát, -a/-u m.
ojed. též čerát, -a/-u m.
k střlat. ceratum
voskovec, polotuhý léčivý přípravek k místnímu použití s velkým podílem vosku,
tužší než mast a měkčí než „flastr“
Sr. flastr, přielepek
29. 7. 2020).
Připomínky
cerát, -a, -u, masc., z lat. ceratum, Wachspflaster, Wachssalbe. Pak udělaje

czerath i namažiž té masti na ň Chir. 71 . Vezma czerat i mažiž na ň tauto
a
mastí t. 287 . Kterak máš dělati rozličné czeraty totižto fflaſſtry napuštěné t. 108 .

b a
Na to polož czerath oſſkem (m. voskem) napuštěný t. 81 . b
Připomínky
cerát m. mast z vosku, náplast napuštěná touto mastí

Připomínky
cerátový adj.
k cerát
(o „masti“) používaný pro výrobu polotuhého léčivého
přípravku, „flastru“n. „cerátu“
29. 7. 2020).
Připomínky
Ceredar proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cěrek- v. cierk-.
Připomínky
CIERKEV CICINABOR
cierkev, cěrekve/cierkve f.
též cěrekev, cěrekve f.
1. kostel, zvl. dřevěný
2. církevní shromáždění, obec věřících, zvl. křesťané náležící do téže farnosti ap.
3. církev, křesťanstvo, soubor příslušníků církve
4. jaká („svatá, obecná, apoštolská, prvnie, římská, božie, křesťanská, Kristova,
kališná“ ap.) církev, uspořádané společenství sdružující všechny křesťany
vyznávající nějakou víru
prvnie cierkev v. první II/7
5. představitelé církve, zvl. nejvyšší křesťanské hierarchie
6. reform. čí (ďábla ap.) ap. protibožské mocnosti („peklo“ 2)
Též vl. jm. místní
29. 7. 2020).
Připomínky
cierkev, cěrekve, -i, analogií také nom. cěrekev a gen. cierkve atd., fem., kostel,

sbor věřících, církev,
Kirche; pův. cêrьkъv-, z němč.: sthněm. chirihha, stdněm. kirika, a to
z ř. χυςιαχόν neboli z plur. χυςιαχά. — Že sem mnohým cíerkwíem
kázala HusŠal. 23 , sborům; cierkwam ecclesiis Pernšt. praef. ad Isa.—
a
(Sv. Václav) vstav na modlitvy k czyerekwy dieše DalC. 30, k

czierekui DalH. tamt., ke kostelu; (týž) klecze v-czyereque na
prazě DalC. tamt., v-czierkwe DalH. tamt.; když (Václav) u-czyereque na prazě
klečieše, knieže (Boleslav) a jeho bratřie přiskočichu, tu svatú duši s tělem
rozdělichu DalC. tamt; prostřěd czerekwe ROl. 59 ; císař dvě pánu bohu cýrkwe
b
vystavěl Puch. 439 . Svatého Petra z uokov zproščenie pro čtveru věc ſwata

a
cierkew pamatuje Pass. 390, církev; světlo ſwate cyerekwe zhaslo jest t. 304; slúho

Jezukristóv a ſwate cyerkwe tamt.; aby sě smířil s ſwatu cierekwi t. 453 O ſwatey
czyerekwy PassKlem. 88 , s ſwatu czyerekwy t. 182 , nad ſwatu czyerekwy t. 67 .
b b b
(Člověk kletý) jest vylúčen z ſwate czyerkwy Štít. uč. 123 . (Utěšení) ješto v b
kostele pamatuje czyerkew ſwata Štít. ř. 118 ; czijerkew ſwata t. 7 , w ſwate

a b
czijerkwy t. 43 ; ſwata czyerkew Alb. 103 , ſwate czyerekwe t. 67 , ſwate

b b a
czyerekue t. 59 o všem ſwatey czyerekwy sboru t. 88 ; ſwatey czerekwye

b b
(gen.) KolB. 67 ; od
b
prsí cierkwy ſwate HusPost. 51 ; czerkew a
ſwata MiscellB. 26 , czerkwe ſwate Hilar. 24 , ſwatey czyrekwe Orl.48 ; svatú

b b a
cierekew Mat. 141. — Jm. místní: podlé Nové Cierkve PoprR. 3. — Srov. crkev.

Připomínky
cierkev, -kve, cěrekev, -rekve, -i, crkev, crkve f. kostel, chrám; sbor věřících,

církev
Připomínky
Cěrekev proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cěrekvicě v. cierkvicě
29. 7. 2020).
Připomínky
cierkvicě, -ě f.
též cěrekvicě, -ě f.
k cierkev
kostelík, malý kostel, zvl. dřevěný
Jen CestMand. – Též vl. jm. místní
29. 7. 2020).
Připomínky
cierkvicě, cěrekvicě, crkvicě, -ě, fem., demin. z cierkev, crkev. — Jm.
místní: Nova Czierkwicz UrbPr. 1379; in Czirkwicz tamt., de
Czyrqwicz TomZ. 1412 st 135; z Cyrekwicze KolB. 103 (1522); in Nova b
Czrkwicz. TomZ. 1413 st 196.
Připomínky
cierkvicě, cěrekvicě, crkvicě, -ě f. kostelík
Připomínky
Cěrekvička proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
ceremoní v. ceremonie
29. 7. 2020).
Připomínky
ceremonie, -ie f.
dolož. též cerimonie, -ie f.
též ceremoní, -ie f.
dolož. též cerimoní, -ie f.
k střlat. caerimonia
církevní obřad
Sr. poklona, svátek
29. 7. 2020).
Připomínky
Ceres proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Ceretha proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cerh- v. Crh-.
Připomínky
cerimonia v. ceremonia
29. 7. 2020).
Připomínky
cerimonia f. (z lat.) = obřady

Připomínky
cerimonie v. ceremonie
29. 7. 2020).
Připomínky
cérk- v. cierk-.
Připomínky
Cerntofe proprium
Cernotofe proprium
Cerntose proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cerný v. dcerný
Připomínky
dcerný, cerný adj. (z „dcera“) dceřin, dceřinný: (matka) vedieše k dcernej lepotě

Připomínky
cerný adj. (m. dcerný); cerná lepota = dívčí ušlechtilost

Připomínky
cerovánie, -ie n.
sr. střlat. ceratum
alch. změkčování, zpoddajňování namáčením
29. 7. 2020).
Připomínky
ceruše (?), -ě f.
sr. střlat. cerussa
alch. olovnatá běloba
Sr. plajvajs
29. 7. 2020).
Připomínky
Cerymon proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cesarea proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cesarea, fem., jm. místní Caesarea. Do ceſaree Pass. 391.
Připomínky
Cesarie proprium
Ceserea proprium
Cesata proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cesarienský adj.
k Cesarie
(o člověku) pocházející z Cesarie
29. 7. 2020).
Připomínky
césař v. ciesař.
Připomínky
cěsta, -y f.
zř. ciesta, -y f.
dial. (?) těsta, -y f.
1. čí n. jaká, fig. čí, čeho kam ap. cesta, upravený (zvl. jednoduchý) pruh země
sloužící pěší n. jízdní přepravě někoho, něčeho někam, zř. stezka n. pěšina; (v
městě) ulice; též fig.
bez cěsty, kromě cěsty cestou necestou
cěsta pravdy, božie cěsta ap. chování a jednání řídící se náboženskomravními
normami
s cěsty býti, s cěsty zajíti ap. fig. (z)bloudit, jít nesprávnou cestou (ipf. fig.)
silničnie cěsta v. silniční
2. čeho (hromadného ap.) v čem cesta, průchod někudy
3. kam ap. přístup k něčemu; též fig.
4. čí, jaká ap. cesta, vytyčená dráha přesunu; též fig.
5. jaká směr
6. jaká způsob; (činnosti) postup; (řešení) možnost; alch. metoda
tři cěsty trivium, tříoborový základní stupeň vzdělání
čtyři cěsty v hromadu kvadrivium, čtyřoborový vyšší stupeň vzdělání
7. jaká zaměření na něco, nějaké smýšlení
8. čí kam cesta („pút“), přesun z jednoho místa na druhé; fig. život, běh života,
osud
9. cěstu činiti cestovat
10. vyjíti v cěstu ap. komu vyjít vstříc
11. astr. na neb̕u cěsta Mléčná dráha („bělosvět“)
Též součást vl. jm. pomíst. – Sr. necěsta, pasěka 1, pút, silnicě, stezka. – Původní význam
‚porostu zbavený, vyčištěný, proklestěný a urovnaný zemský povrch‘ patrný ze spojení cěstu činiti /
prostraniti / připraviti komu / přěd kým (např. ŘádKorA 38b, TrojK 121b, EvZimn 1a (Mt
3,3), BiblOl Mal 3,1), tra sobě cestu s obú stranú TrojK 114b, netrté cěsty budú rovné EvZimn 2b
(L 3,5), upřiemá cěsta ListářPlz 2, 249 (1487) ap.
29. 7. 2020).
Připomínky
cěsta, někdy ciesta, dial. (mor.) těsta, -y, fem., cesta, Weg,
Reise; stsl. cêsta platea, srov. lit. kaiszti schaben Zubatý v Jag. Arch. 16, 385, a
dráha z derg-, drhnouti. — cieſta z nazaretha do egipta Krist. 28 ; krviú kropiece a
cziezztu ApŠ. 105; (Oldřich) mečem czyeſtu proklesti DalC. 38; rownymy

czeſtamy in vias planas MamA. 16 ; tú czijeſtu k tomu příde Štít. ř. 187 . (Darius)
a b
hnu sě s toho miesta, kadyž mu upřiemá czyeſta proti nepřátelóm jíti AlxH. 1,

26. Jadyž v zem(i byla) czieſta, tahdy vzežhú vsi i města t. 9, 1. Nejeden tu komoň
hyrzal, svú podkovú cziezt potwirzal t. 1, 34. Ku běžení czieſtie ad currendam
viam ŽWittb. 18, 6 attrakcí. Vódcě czieſty dux itineris t. 79, 10. Jdieše dwiema
czeſtoma MamA. 15 , dvěma ceſtoma ŠtítOp. 56. Bližší czeſtu per viam compendii
b
transivit MamA. 33 ; široká czijeſta Štít. ř. 13 , drželi se úzké czijeſty t. 13 , czijeſta

a a b
pravá t. 13 ; pravedlnú cieſtuu moc svú ukázal Pass. 458. (Alexander) dotad jézdu

a
w czyeſtye děla, až i přihna do Arběla AlxV. 2328. Když sě (kupec s kým) utká w

nyekterey czieſtye Hrad. 112 . Jenž jide w cieſtu obviam Ol. Ex. 4, 27, vyjide w
b
czyeſtu jim obviam Mus. Num. 21, 23; w czijeſtye Štít. ř. 201 . Aby z czyeſty a
nevycházal Štít. uč. 124 . Na czieſtie in via ŽWittb. 1, 1; na cieſtie in

b
semita ŽKlem. 118, 35; na tey czieſtie Hrad. 63 ; ſ czieſti de via ŽWittb. 2, 12; od

a
své zle cheſty a via HomOp. 130 . Řěčské hrdiny zasě běžie kromye czeſty v hory,
a
skály AlxV. 1352, utíkají cesty se nedržíce. Což mohú vybósti z koní, to bez

czeſty každý honí t. 1361, též. — Ad viam, quae dicitur Bezmirowska
cesta Reg. II, 1280, Gywowska cesta t. 1269. — Bliz u ceſty
ſylne ŠtítPař. 66 , cěsta silná, silnice; (panna) u jednéj ceſty ſylney sedáše a
b
almužny prosieše Gesta Kl. 162, u jedné czeſty ſilne sedáše Gesta Bř. 65 . a
— Cěstu znáti, věděti, uměti: ty tři czieſti znáti pilno AlxV. 19; abychom poznali

czijeſtu Štít. ř. 13 ; nevie-li czijeſty tamt.; vmieſſ-li cieſtu, ješto jde do vlastí
a
medských? jemuž on (anděl Tobiášovi) odpovědě:

vmiegi Ol. Tob. 5, 7, Vulg.: nosti viam? novi; aniž (já) cieſti vmiegi cognovi t. 5,
2; ale cieſty kázni tvé sú neumyeli viam ignoraverunt t. Bar. 3. 20. — Na tyeſtye
nebo na poli AdmontB. 135 . b
Připomínky
cěsta, ciesta f. cesta; cěsta silná silnice; cěstu uměti znát cestu; bez cěsty cestou necestou

Připomínky
cěsta silná = silnice
Připomínky
cěstala, -y m. (?)
k cěsta
živočich podobný králíkovi
Jen KlarGlos za lat. trames (stč. pojmenování motivováno lat. trames ‚cesta, stezka‘)
29. 7. 2020).
Připomínky
cěstář, -ě m.
k cěsta
cestář, kdo udržuje „cěsty“ 1 („cěstník“ 1)
Jen SlovVeleš
29. 7. 2020).
Připomínky
cěstář, -ě, masc., cestář. — czestarz stratifex Veleš.

Připomínky
cěstiti, -šču, -stí ipf.
k cěsta
kde pohybovat se někde, zvl. vykonávat cestu někudy
Sr. cěstovati
29. 7. 2020).
Připomínky
cěstné, -ého n.
k cěsta
admin. mýto, mýtné, poplatek za používání „cěsty“ 1
29. 7. 2020).
Připomínky
cěstné v. cěstný.
Připomínky
cěstný, adj. z cěsta, Weg-, Reise-. Bláto cieſtne viarum Ol. Zach. 10, 5; po trudu
czyeſtnem post laborem itineris t. Súdc. 19,
22. — Neutr. subst. cěstné, snad poplatek lovčímu za použití lesní cesty Brandl
Gloss., Wegegebühr. Ut nullam exactionem et quod czyeztne vulgariter dicitur
nostro officiali, qui lowchy vulgariter appellatur, persolvant Reg. I, 1241. Quod
dicitur ceztne, pertinens ad beneficium forestarii t. 1220. Id, quod dicitur ceztne…,
exigi inhibemus, nisi quando ducunt ligna de nostra silva speciali; quando vero de
propria silva quaecunque duxerint, in nullo prorsus molestentur t. 1249. Cestne,
pertinens ad beneficium forestarii t. IV, 1234.
Připomínky
cěstničí adj.
k cěstník
(o platu) cestářský, (ve funkci gen.) cestáře
Ojed. doklad
29. 7. 2020).
Připomínky
cěstník, cestník m. = pocestný, cestující
Připomínky
cěstník, -a m.
k cěsta, cěstný
1. cestář, kdo udržuje „cěsty“ 1 („cěstář“)
2. cestující, pocestný
29. 7. 2020).
Připomínky
cěstník, -a, masc., pocestný, Wanderer, Reisender. Chléb posilující cestníkóv,

jenž táhnú k životu věčnému HusE. 1, 333.
Připomínky
cěstník m. pocestný, poutník
Připomínky
cěstný adj.
k cěsta
1. (ve funkci gen.) cesty
2. (o loupeži) probíhající na „cěstě“
Doklad mezi cěstnými cěstami, přěs les MamVíd 148b (2 Mach 8,35 per mediterranea) vznikl
chybným opisem z pův. mezizemnými cěstami (tak např. BiblOl)
29. 7. 2020).
Připomínky
cěstný adj. z „cěsta“: bláto cěstné

Připomínky
cěstovati, -uju, -uje ipf.
k cěsta
putovat, zvl. s vynaložením námahy
Jen LegJidM. – Sr. cěstiti. – V. P. Nejedlý, Listy filologické 119, 1996, 52–55.
29. 7. 2020).
Připomínky
cěstovati, -uju, -uješ, impftiv., cestovati, reisen: (Judáš) cziezztugie nepřěsta,

jeliže sě dobra města Jid. 45.
Připomínky
-cet, -cět, -ceti, -cěti z desět, v. t.
Připomínky


zvolil Krist. 57 ,b
b

a

b a


b a b

b b b

chudým Pass. 71, tṙetíenadczte neděle HusPost. 169 , patnadczte páteřóv ML. 14 ,

a a


b a

a a b

a a b

a b a
uoſſmynaſte letech Kat. 8, oſmynaſte (blázen) Vít. 43 , dewatenaſte Mand. 88 ,

a a
Dewatynaſte (blázen) Vít. 43 , a
deſatynaſte (blázen) tamt.; — -
b
let Alb. 21 ;
b
niekoliknadczt let LupPost. 277 ; — -dst: k
a
dwiemanadſt
apoſtolom Krist. 57 , b
po pyetynadſt stupních t. 4 , b
pod
b

několik; Alexander papež ſedmynaczt Pulk. 64 ; — -st (-zt): dwiemanazt

a
mužóm Pass. 347; cztwrtynazt den Hrad. 69 , a
w dewatych nazt
a

b

b a
léto oſmeenadſtee Pror. 81 , a
léto dewatenadſtee t. 102 , b
kapitola
b
57, oſmanadczta przymluwa (předmluva) Pulk. 24 ; -dcstý, kontaminací ze -

b

b

b


b
(dlužen)
a b

b

b a

ého

b

a

a

a
b b

a

trzydczety t. 1267, Kristus posti sě dní cztyrzydczety Štít. ř. 125 , (Abdon) měl a

b b

desítek atd.): u patdeſat žalmiech Alb. 67 , paddeſat
b


b b a

a

b

a a

a b

a


b

b
Připomínky
cet m. (z lat.) = velryba; — adv. poss. cetóv = velrybí

Připomínky
cět, -a/-u m.
k lat. cetus
velký mořský živočich („velryb“)
Jen MatHom
29. 7. 2020).
Připomínky
dva, masc., dvě, fem. neutr., numer., card., zwei; psl. dъva, dъvê. — Kopky dwa

cumulos Reg. I, 1241; silná dwa rohy AlxB. 6, 41; dwe řěcě DalH. 31; za duie neb
kročějě za tři AlxB. 1, 17; (z)řiece dvu udactvo na tú t. 3, 40; po dwuv
letú Pror. 77 ; sse dvema dušníkoma Reg. I, 1057 (XIII stol.); slúžiti dwíema
a
pánoma HusPost. 2 ; jdieše
a
dwiema czeſtoma MamA. 15 , t. 18 ; dwá b b
králové VelKal. 60. — dva-ná-dsěte a z toho dále -dcěte dva-ná-dcěte, -dcět dva-

ná-dcět, -dcete dva-ná-dcete, -dcet dva-ná-dcet, -dcte dva-ná-dcte, -dct dva-ná-
dct, -cět dva-ná-cět, -cte dva-ná-cte, -ct dva-ná-ct, -dste dva-ná-dste, -ste dva-ná-
ste (-zte) dva-ná-zte, -st dva-ná-st (-zt) dva-ná-zt, dvanáct, zwölf; z -na-desěte,
-na-desęte: jich viec nenie než dwanadcziete Pass. 164, já vás dwanadciet
vzvolil Krist. 57 , dwanadczyet kuošuov EvVíd. Jan. 6, 12, dwanadczet
b
muží AlxV. 1222; dwanadczet jinochóv Růž. 4, dwanaczdte (sic) let Kruml. 80 , a
dwanadczte apoſtolow Pass. 169, dwanaczte muži AlxH. 2,

14, dwanaczt DětJež. 2 , dwanaaczt Ben. 3. Esdr. 8, 67, dwanacz (sic)
b
košóv EvSeitst. Jan. 6. 12, dwanaciet Koř. Mark. 8, 19, dwanadſte dní Krist. 28 , a
dvanaſte Pulk. 99 , dwanáſte BiblB. Mark. 8, 19, dwanaſte Mand. 33 , dwanaſte

b a
tisíc ŽPod. ž. 59 (nápis), hodin dwanaſt tamt. v kalend- (září); — jeden ze

dwunadſte Krist. 57 , we dwunadczte rodiech Ol. Ex. 28, 21; dwunaczte prorokóv
b
kosti Lit. Sir. 49, 12, na dwunadczti wolech Ol. 2. Par. 4, 4; — se dwiema na

dziete voly cum duodecim bobus Ol. Num. 7, 3, se dwiema nadcziet
pannami Pass. 347, dwyemanadczte jmény Ol. Ex. 28, 31, dwyemanaczt
rytieřóm Kat. 136, k dwiemanadſt apoſtolom Krist. 57 . dwiemanazt
b
mužóm Pass. 347; — do dwanadczty let ML. 42 , dwanaſti

a
apoſtolow Koř. Mat. 10, 2; oněmi dwanadczetmy hvězdami Kruml. 294 . — dva- b
mezidcietma, -mez-cítma dva-mez-cítma, -medcietma dva-medcietma, mecítma d
va-mecítma dvacet dva, zweiundzwanzig, z -mezidesietma: dwamezitczietma
civitates viginti duac Ol. Jos. 19, 30, z popóv dwamezcietma t. 2. Esdr. 11,
22, dwametczyetma let Ben. Súdc. 10, 3, dwamecýtma tiſýců Br. (1596) Num. 26,
14. — dvakrát, zweimal: dwakrat léta ktvú osenie AlxV. 1267.
Připomínky
Cetas proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cetechovici proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cětka, -y f.
tenký okrouhlý n. půlměsícovitý ozdobný plíšek
29. 7. 2020).
Připomínky
cětka, -y, fem., cetka,
Flitter; srov. stsl. cęta Münze, pol. cętka Flitter, got. kintus Heller Mikl.. Etym.
Wtb., Uhlenb. — cethky lunulas MamV., cetky v podobě měsíčkové.
Připomínky
cětka f. ozdoba podoby měsíčkové

Připomínky
cětkař, -ě m.
k cětka
řemeslný výrobce „cětek“
29. 7. 2020).
Připomínky
Cětkov proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cětkov v. Cietkov.
Připomínky
cetkovánie v. cekcovánie
29. 7. 2020).
Připomínky
cekcovánie, cektovánie, cetkovánie, -ie, neutr., harcování, das
Scharmützeln; srov. cekcovati atd. — Nejeden zboden na hnání přěd zástupy w
czekczowany AlxB. 2, 1, u Gualth. 4, 589: concurrunt acies, it tantus ad aethera
clamor et vulgi strepitus. A když stáchu (vojska proti sobě) jedno řěkú rozděleni
jsúce, tehdy ihned zatiem na jednom brodu té vody czektowanye neb powyk je sě
býti, tak že každý k svému odění sě razi, druh na druha jěchu sě
bíti PulkR. 182 , PulkL. 405 a v opise Pulk. z r. 1466.
b
Připomínky
cetkovánie, cetkovati v. cekcov-.
Připomínky
cekcovánie, cektovánie, cetkovánie, -ie n. harcování, šarvátka, půtka

Připomínky
cetkovánie; cetkovati v. cekcovánie, cekcovati
Připomínky
cekcovati, -uju, -uje ipf.
dolož. jen cetkovati, -uju, -uje ipf.
sr. střhn. zeketzen
potýkat se, svádět šarvátky
Sr. harcovati
29. 7. 2020).
Připomínky
cetkovati v. cekcovati
29. 7. 2020).
Připomínky
cekcovati, cektovati, cetkovati, -uju,
-uješ, impftiv., harcovati; ze stněm. zecketzen = scharmützeln. — (Vojsko,
obléhajíc město) tu před městem cetkowachu, jedni druhých lsti hledáchu,
střieléchu tu také Baw. 175. (Oblehatelé) ondeť šturmem k městu tekú, ondeť o
bránu (okolo brány) se sekú, ondeť přesnažně cetkugi, k tomu piští i
bubnují t. 161. Na všaký den pobitie mějiechu, na každý den cetkowachu a s obú
stranú sě jímáchu t. 162. Znění cekc- a cekt- předpokládají doklady
podst. jm. cekcovánie, cektovánie, v. t.
Připomínky
cekcovati, cektovati, cetkovati, -uju, -uješ ned. harcovat, potýkat se, svádět

šarvátky, půtky
Připomínky
cetkovati, cekcovati, cektovati nedok. (z něm. zecketzen) = potýkati se,

harcovati
Připomínky
Cětkovici proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cetmonský adj.
k lat. Cedmon
„Cetmonščí“, -ských pl. m. příslušníci národa Kadmónců, obyvatel země Cedmon
Jen Bibl
29. 7. 2020).
Připomínky
Cetně proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cetně, -ě, fem., jm. místní: in villa Cethen Reg. IV, 1299; Jana z Cetně Běl. 1485.

Připomínky
Cetobonis proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cětochovici proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cětochovici, -ic, plur. masc., jm. místní: de Cziethochowiz Reg. II, 1302, de

Cetochowicz t. 1307.
Připomínky
Cětoľubi v. cieto-.
Připomínky
Cětoraz, -ě, masc., Cětorazě, -ě, fem., adj. possess. z Cětorad; jm. místní: villam

Cyetoraz Reg. II, 1307, ad Czietoraz UrbR. 160 (1379).
Připomínky
Cětoraz proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cětový adj.
k cět
(ve funkci gen.) velkého mořského živočicha („velryba“)
Jen Bibl Mt 12,40
29. 7. 2020).
Připomínky
Cetuites proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cetura proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cetvár v. citvár
29. 7. 2020).
Připomínky
citvár, -a/-u m.
též cicvár, -a/-u m.
ojed. cetvár, -a/-u m.
ojed. citbár, -a/-u m.
ojed. čitvár, -a/-u m.
k střlat. citvarium
1. bot. bylina se ztluštělým oddenkem, užívaná jako lék, cicvár (Curcuma zedoaria)
2. oddenek „citváru“ 1
29. 7. 2020).
Připomínky
Cetviny proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cěv, cěv- v. ciev, ciev-.
Připomínky
ciev, -i, neboli cěv, -i, a také novotvar cěva, -y, neboli cieva, -y, fem., třtina,

třtina dutá, trubka, cívka; Rohr, Röhre, Spule; stsl. cêvь tubus. — Sviecen, z
jehožto prostřědka czyeui procháziechu calami Ol. Ex. 37, 17; učiníš czieui
calamos t. 25, 31; dielo ſſeſti czewí sex calamorum t. 37, 19, dielo ſſeſti
czieui t. 25, 33; po všěch cziewech per calamos singulos t. 37, 19; pod dvěma
cziewma sub duobus calamis t. 25, 35, pode dwyema czyewma Mus. Ex. 37,
21, pode dwyema czyewoma t. 25, 25; na czyewye druhey t. 37, 19, šest
czyewy t. 25, 32, po všech czyewech t. 37, 19. — cevv spula MVerb., cívka v
člunku tkalcovském. — Nejasné: hrábě, pytlík, těhel, czewi *cilla,
pometlo atd. Prešp. 2374 v kap. de artificibus.
Připomínky
cěv, cěva v. ciev
Připomínky
ciev, cěv, -i, cieva, cěva, -y f. třtina; trubka; cívka
Připomínky
krušicový, -cěvý krušicěvý, adj., solný, salzig. — V zemi kruſſiciewe

salsuginis Ol. Job. 39, 6. — Srov. krušcový.
Připomínky
kupcový, -cěvý kupcěvý, adj. z kupec, kupecký. — (Ježíš), jenžto malým bičem

ze chrama kupczowe lidi vyhnal Pass. 387, kupczyewe lidi
vyhnal PassKlem. 157 (místa stejná). Neroďte činiti domu otce mého domu
a
kupczoweho domum negotiationis EvVíd. Jan. 2, 16. Lodí kupczoua navis

institoris Ol. Prov. 31, 14. U městě kupczieuem in urbe negotiatorum t. Ezech. 17,
4. Rovno jest králostvo nebeské člověku kupczowemu, jenž atd. homini
negotiatori EvVíd. Mat. 13, 45.
Připomínky
Cezarius proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cezařie proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cezařský adj.
k Cezařie
(o území) caesarejský, ležící kolem města Caesaria
Jen BiblDrážď
29. 7. 2020).
Připomínky
cězenie, -ie, neutr., z cěditi, v. t. Příjm.: Czyezenie Velek TomZ. 1391 n 254.

Připomínky
cěźenie, -ie n.
k cěditi
cezení, procezování
Jen Apat
29. 7. 2020).
Připomínky
cěźený adj.
k cěditi
cezený, procezovaný
29. 7. 2020).
Připomínky
cezevati, -aju, -á ipf.
sr. střhn. zeisen
co (vláknitého ap.) čechrat, pročesáváním rozvolňovat
Jen SlovKlem. – Vznik zkomolením původního česrati (GbSlov) málo pravděpodobný
29. 7. 2020).
Připomínky
Cíbček proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cíbek, -bka/-bku m.
ojed. cípek, -pka/-pku m.
urážlivý posunek znázorňující pomocí prstů penis, fík („pipek“)
cíbky dávati komu ukazovat někomu fík, tj. urážlivě posunkovat na někoho
Sr. cibob
29. 7. 2020).
Připomínky
cíbek, -bka, -bku, masc.: vincula sunt okovy, czibek *ulpa, cefina

pohlavky Prešp. 2015, czybek též Rozk. 2098; naris chřiepě, pirulla podvojík,
*vlpa czybob (sic), auris ucho Vít. 91 ; význam nejasný. — Na tě (na Neštěstí)
b
plvati, tobě czibky dawati, na tě sě šklebiti, na tě jazyk vyplaziti Tkadl. 26 , cíbky a
komu dávati = strkati palec mezi ukazatel a prst prostřední pro posměch
někomu, srov. Jg. s. v. čep. Když kto hněv ukazuje, řka »bu!«, neb ústa ukřiví, neb
pipek, jiní řiekají cibek proti komu učiní, ten atd. HusPost. 132 . Feci contumeliam
a
beatae Mariae virgini, ostendendo ficum zypek rukú eius imagini TomP 3,

355 (z rkp. XIV. stol.). Srov. fík.
Připomínky
cíbek, -bka, -bku m. posměšný posunek (strčení palce mezi ukazovák a prostředník); cíbky

někomu dávati, cíbek proti komu činiti (srov.fík, pipek)
Připomínky
cíbek (pipek) m.; — cíbky komu dávati, cíbek proti komu učiniti = posmívati se
komu strkáním palce mezi ukazovák a prostřední prst
Připomínky
cibob, -a/-u m.
sr. cíbek
urážlivý posunek („pipek“)
29. 7. 2020).
Připomínky
Ciboch proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Ciborea proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
ciboř v. cimbořie
29. 7. 2020).
Připomínky
cimbořie, -ie n.
též cimbuřie, -ie n.
zř. cimboř, -ě m.
ojed. ciboř, -ě m.
k střhn. zibōrje a střlat. cimborium
1. ciborium, nádoba sloužící k ukládání hostie
2. cimbuří, přečnívající nástavba věže
3. bibl. ozdobný překlad nad sloupy, epistyl
K 3: sr. svrchek slúpový, hlava slúpová, řims
29. 7. 2020).
Připomínky
cíbr v. čubr.
Připomínky
cibrotan, -a/-u m.
též cibrtan (?), -a/-u m.
sr. lat. abrotanum
bot. aromatická bylina, zvl. pelyněk brotan (Artemisia abrotanum L.)
Jen KlarGlos. – Variantu cibrtan uvádí SSL s. v. cytisum, Klaretův editor V. Flajšhans
čte cibetan
29. 7. 2020).
Připomínky
cibrotan, -a, -u, masc., bylina nějaká: lekořicě, kafr, rýžě, czyb°tan

*citissus Prešp. 804; czybetan Rozk. 1514.
Připomínky
cibulář, -ě m.
k cibule
cibulář, pěstitel cibule
Sr. cibulník. – Též vl. jm. osobní
29. 7. 2020).
Připomínky
cibule, -e f.
sr. střhn. zibolle
1. bot. cibule, rostlina pěstovaná pro podzemní zdužnatělou část užívanou jako
pochutina n. lék, cibule kuchyňská (Allium cepa L.), zvl. její kulovitá, slupkou
obalená zdužnatělá podzemní část
2. silná podzemní část některých rostlin, zvl. cibule n. kořen
3. pokrm z rozvařené cibule
4. rostlina výrazné chuti pěstovaná pro léčebné účinky n. jako koření, zvl.
cizokrajná
hořká cibule bot. léčivá rostlina se žlutými plody nahořklé chuti připomínajícími
cibuli, kolokvinta (Citrullus colocynthis L.)
konská cibule bot. rostlina s natí nasládlé chuti užívaná jako koření n. lék,
kerblík třebule (Anthriscus cerefolium L.)
morská cibule bot. jedovatá rostlina tvořící podzemní cibuli, užívaná jako lék,
mořská cibule (Urginea maritima L.)
29. 7. 2020).
Připomínky
cibule, -e, fem., Zwiebel; ze střhněm. zibolle, a toto z lat. caepa, cepa, cepula. —

cybule ŠtítOp. 220; por, czybule ŠtítBud. 126; czybule i česnek cepae Ol. Num.
11, 5; cibule
cepa Prešp. 704, czybule Rozk. 1338, BohFl. 295, Nom. 66 , RostlF. 11 ; — leſnab a
czibule squilla Mam A. 34 ; czybule morſka squilla RostlD. 85 , t. 86 , t. 91 ,

b b a b
czybule morzſka squilla RostlF. 12 , squilla s. scilla maritima Linn. Jg.; hořka

b
cibule SlovA., czybule horzka *colloquincula RostlD. 90 , t. 68 ; wlaſſka czybule

a a
cepa agrestis Synon.; czybule konſka cerifolium RostlD. 90 ; — a
czibule cepulatum Prešp. 1697 (= cibulová omáčka DC), warzena czybule

cepulatum BohFl. 506, warzena czibule též MamA. 18 . a
Připomínky
cibulína, -y f.
k cibule
odrůda hrušek n. jablek cibulovitého tvaru
Jen Slov. – Sr. dial. cibulína (Bartoš, Dialektologie moravská 1,311–312). – Nelze vyloučit
význam ‚cibulka, dužnatá podzemní část rostliny sloužící k rozmnožování‘
29. 7. 2020).
Připomínky
cibulině (?): Poskočnice, cybulyni *cepulinum, sléz atd. Prešp. 718 v kap. de

frumentis, cibuliný Veleš., czybedyny (sic) Rozk. 1372. Tvar slova nejistý, patrně
podle lat. ustrojen; význam nejasný.
Připomínky
cibulka, -y f.
k cibule
1. malá cibule
2. cibulka, dužnatá n. ztluštělá podzemní část rostliny
29. 7. 2020).
Připomínky
cibulní adj.
k cibule
(o pozemku) cibulný, sloužící k pěstování cibule
29. 7. 2020).
Připomínky
cibulník, -a m.
k cibule, cibulný
cibulář, pěstitel cibule
29. 7. 2020).
Připomínky
cibulník, -a, masc., kdo pracuje o cibuli, obchodí s ní atd. Tom. řem. 146. Pak

i příjm.: (Thomas) czybulnik Lún. ks. 1422; Jacobi czibulnik TomZ. 1419 n 181.
Připomínky
cibulný adj.
k cibule
1. cibulový, (ve funkci gen.) cibule
2. pocházející z cibule
3. připravovaný z cibule
29. 7. 2020).
Připomínky
cibulný, adj., z cibule, Zwiebel-. Siemě czibulne ApatFr. 78 ; vezmi kořen a
czybulny Chir. 272 ; tuk czybulny Rhas. 66.

a
Připomínky
Cibužský proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cicada proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cicer, -a/-u m.
k střlat. cicer
bot. olejnatá luštěnina užívaná i jako součást léků, cizrna (Cicer L.)
29. 7. 2020).
Připomínky
cicera, -y, fem., z lat. cicer masc. Kichererbse a cicera fem. Platterbse. — Dachu

jemu (Davidovi) šočovici a wdolky mazane w olegi ciceru obtulerunt ei lentem et
frixum cicer Ol. 2. Reg. 17, 28, cziczeru Lit. tamt.,
ciczeru MamD. 30l . Srov. cizrnek.
b
Připomínky
cicera f. cizrna, jedlé semeno cizrníku
Připomínky
Cicera proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cicero proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cicero, -a, masc., jm. os.: Tulliovi Cicerowi HrubLobk. 8l . — Adj. possess. - a
óv Ciceróv: smysl Ciceruow t. 73 , to Cycerowo Konáč (1547) 43 .

a a
Připomínky
Ciceron proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cicinabor proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
CICVAR CILKA
cicvar v. citvar.
Připomínky
citvar, cicvar, -a, -u, a -ař citvař, cicvař, -
ařě, masc., Zittwer, ze střlat. cituarium. — Vložiž v ňe (v jablko) všedobr,
czytwar Chir. 150 ; (vezmi) podražec, czytwar t. 140 ; přičiň k tomu bielého
a a
czytwaru t. 61 ; (nemocný) ať by jedl czitwar ChirB. 192 ; cziczwaru hrst

a b
malá KolB. 144 (1499).
a
— czytvar Prešp. 800; czytwar
cituarium Rozk. 1509, Nom. 65 ; b
citwar
též Veleš., czytwarz BohFl. 332; cytwar BřezSnář. 242, czitwar ApatFr, 9 ; czitwar a
zeduarium RostlD. 89 . cicwar zeduar RostlMnich. 71.

a
Připomínky
cicvar; cíditi; cidně v. citvar; cúditi; cudně
Připomínky
citvar, cicvar, -a, -u, citvař, -ě m. cicvár (druh pelyňku, jehož drobných nerozvitých

květenství, tzv. cicvárového semínka, se užívalo jako léku)
Připomínky
cicvár v. citvár
29. 7. 2020).
Připomínky
citvár, -a/-u m.
29. 7. 2020).
Připomínky
cídi- srov. cúdi-.
Připomínky
cúditi, cíditi, -z’u, -díš ned. cídit, čistit; kálet starý člověk již na nohy cídí

Připomínky
cíditi nedok. = káleti, vyčišťovati se
Připomínky
Cidlina proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cidlina, -y, fem., jm. řeky: Cydlina KosmA, 1, 27, t. 3, 35, Cidlina DalJ. 56 z

L.; czidlina Prešp. 326, czyblyna (sic) Rozk. 634.
Připomínky
cidně v. cudně
29. 7. 2020).
Připomínky
cudně adv.
dolož. jen cidně adv.
sr. stsl. čudьně
1. pokradmu, kradí
2. opatrně, obezřetně
Sr. cúdný, podtajú, tajně
Autor: Petr Nejedlý, Štěpán Šimek

29. 7. 2020).
Připomínky
cudný, cidný, adj., divný, wunderbar, z
bývalého subst. *cudo, pol. cud a cudo Wunder,
proti stsl. čudo miraculum, srov. Mikl. Etym. Wtb. 37. — Adverb. -ně cudně, cidn
ě, vlastně = divně, podivuhodně, a z toho dále = pečliví, opatrně, tajně. A czydnie
jeho vztázav to vzvěděch curiose OtcA. 391 , cydnie jeho otázav OtcB. (na místě
a
stejném). Král Václav sebrav z Rakús mnostvie lidu dosti veliké znenáhla dosti
czydnye přibral sě ku Prazě paulatim intrat cautus ad
civitatem PulkR. 145 a PulkL. 326 (srov. stpol.: vynydz y vyedzysch y samo yako
b
naczudnyey mozesch BrücknApokr.364). Zavola manžel sestry své czidnie

sororem suam clam vocavit EvTřeb. Jan 11, 28.
Připomínky
cudně, cidně adv. divně, podivuhodně; pečlivě, opatrně; tajně

Připomínky
cudně, cidně adv. = opatrně
Připomínky
cudný, cidný adj. = divný, pečlivý
Připomínky
jubilací, -cie jubilacie, -ie, fem., z lat. iubilatio. — Jenž řieká yubilaczij, točíš-to

pokřiknutie ŠtítVyš. 101 . a
Připomínky
Ciebeský proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cieglar proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
ciecha v. cícha
29. 7. 2020).
Připomínky
cícha, -y f.
ciecha, -y f.
ojed. ciechla (?), -y f.
pozd. též cajcha (?), -y f.
k střhn. zieche
1. cícha, povlak na peřinu n. polštář
2. přehoz, látka pokrývající lůžko (n. popř. podlahu ?)
3. prostý oblek z jednoho kusu látky
29. 7. 2020).
Připomínky
ciecha v. cícha.
Připomínky

b a

Připomínky
ciechla v. cícha
29. 7. 2020).
Připomínky
jitrocělový, -cielový jitrocielový, adj. z jitrocěl, -ciel. — gitrocielowa

voda ApatFr. 32 ; v mízce gitrocýlowé Háj. herb. 114 ;
a b
s gitrocýlowau
šťávau t. 25 . Tuk gitroczylowy pit s vodú spomáhá
b
ť velmi proti
zimnici Rhas. 100; tuk gytroczelowy t. 57.
Připomínky
Cielstam proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cěpal, -a/-u m.
ciepal (?), -a/-u m.
dolož. též dial. (?) těpal, -a/-u m.
dolož. též dial. (?) tiepal (?), -a/-u m.
kaprovitá ryba
Jen KlarGlos za lat. carpo
29. 7. 2020).
Připomínky
ciepal v. cěpal
29. 7. 2020).
Připomínky
cěpal, ciepal (?), prý ryba nějaká: czyepal *carpo Rozk. 759.

Připomínky
ciepati v. tiepati.
Připomínky
cierkev, cěrekve/cierkve f.
též cěrekev, cěrekve f.
1. kostel, zvl. dřevěný
2. církevní shromáždění, obec věřících, zvl. křesťané náležící do téže farnosti ap.
3. církev, křesťanstvo, soubor příslušníků církve
4. jaká („svatá, obecná, apoštolská, prvnie, římská, božie, křesťanská, Kristova,
kališná“ ap.) církev, uspořádané společenství sdružující všechny křesťany
vyznávající nějakou víru
prvnie cierkev v. první II/7
5. představitelé církve, zvl. nejvyšší křesťanské hierarchie
6. reform. čí (ďábla ap.) ap. protibožské mocnosti („peklo“ 2)
Též vl. jm. místní
29. 7. 2020).
Připomínky
cierkev, cěrekve, -i, analogií také nom. cěrekev a gen. cierkve atd., fem., kostel,

sbor věřících, církev,
Kirche; pův. cêrьkъv-, z němč.: sthněm. chirihha, stdněm. kirika, a to
z ř. χυςιαχόν neboli z plur. χυςιαχά. — Že sem mnohým cíerkwíem
kázala HusŠal. 23 , sborům; cierkwam ecclesiis Pernšt. praef. ad Isa.—
a
(Sv. Václav) vstav na modlitvy k czyerekwy dieše DalC. 30, k

czierekui DalH. tamt., ke kostelu; (týž) klecze v-czyereque na
prazě DalC. tamt., v-czierkwe DalH. tamt.; když (Václav) u-czyereque na prazě
klečieše, knieže (Boleslav) a jeho bratřie přiskočichu, tu svatú duši s tělem
rozdělichu DalC. tamt; prostřěd czerekwe ROl. 59 ; císař dvě pánu bohu cýrkwe
b
vystavěl Puch. 439 . Svatého Petra z uokov zproščenie pro čtveru věc ſwata

a
cierkew pamatuje Pass. 390, církev; světlo ſwate cyerekwe zhaslo jest t. 304; slúho

Jezukristóv a ſwate cyerkwe tamt.; aby sě smířil s ſwatu cierekwi t. 453 O ſwatey
czyerekwy PassKlem. 88 , s ſwatu czyerekwy t. 182 , nad ſwatu czyerekwy t. 67 .
b b b
(Člověk kletý) jest vylúčen z ſwate czyerkwy Štít. uč. 123 . (Utěšení) ješto v b
kostele pamatuje czyerkew ſwata Štít. ř. 118 ; czijerkew ſwata t. 7 , w ſwate

a b
czijerkwy t. 43 ; ſwata czyerkew Alb. 103 , ſwate czyerekwe t. 67 , ſwate

b b a
czyerekue t. 59 o všem ſwatey czyerekwy sboru t. 88 ; ſwatey czerekwye

b b
(gen.) KolB. 67 ; od
b
prsí cierkwy ſwate HusPost. 51 ; czerkew a
ſwata MiscellB. 26 , czerkwe ſwate Hilar. 24 , ſwatey czyrekwe Orl.48 ; svatú
b b a
cierekew Mat. 141. — Jm. místní: podlé Nové Cierkve PoprR. 3. — Srov. crkev.

Připomínky

církev
Připomínky
cierkev (g. cěrekve, pozd. cierkve) f. = kostel, chrám; církev; sbor věřících

Připomínky
cierkevní adj.
k cierkev
1. (o úřadu) církevní, vykonávaný v církvi
2. (o hodnosti) církevní, dosahovaný v církvi
29. 7. 2020).
Připomínky
cierkevný adj.
též cierkvený adj.
k cierkev
(o míru) církevní, platící uvnitř církve
29. 7. 2020).
Připomínky
cierkvicě, -ě f.
též cěrekvicě, -ě f.
k cierkev
kostelík, malý kostel, zvl. dřevěný
Jen CestMand. – Též vl. jm. místní
29. 7. 2020).
Připomínky
Připomínky
Připomínky
cierkvicě f. = kostelík
Připomínky
cierkviční adj.
k cierkvicě
(o rybníku) církevní, patřící církvi
Jen ArchČ. – Editor vykládá jako proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesarský adj.
ciesařský adj.
k ciesař
1. císařský, (ve funkci gen.) císaře
Ciesařská Milost v titulu císař
2. (o území, městě) císařský, náležící císaři, podléhající císařově pravomoci (?)
3. (o právu) císařský, spadající do císařovy pravomoci
4. (o odznaku moci ap.) císařský, náležející císaři, vázaný na císařskou hodnost
5. (o úřadu ap.) císařský, vykonávaný císařem
6. (o oděvu ap.) císařský, užívaný císařem
7. císařský, mající za původce n. vykonavatele císaře
8. (o listu, výnosu ap.) císařský, vydaný n. udělený císařem
knihy Práv ciesařských jur. Codex Iustinianus (?)
9. (o družině ap.) císařský, sloužící císaři
10. (o slovesném díle) císařský, zabývající se císařem n. císařstvím, mající za
téma císaře n. císařství
11. (o zařízení, léku ap.) vynikající nad jiné velikostí, účinkem ap.
12. ciesařská křěnicě luštěnina užívaná při léčení močových cest, cizrna (?)
K 4: Sr. ciesařovský, ciesařový
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesarstvie, -ie n.
ciesařstvie, -ie n.
k ciesarský
1. císařství, císařská moc, moc představovaná císařem
2. císařství, hodnost císaře
3. císařství, císařská vláda, císařovo panování
4. císařství, císařská říše, území ovládané císařem
Sr. ciesarstvo, ciesařovstvie, ciesařovstvo
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesarstvo, -a n.
dolož. jen ciesařstvo, -a n.
k ciesarský
1. císařství, císařská moc, moc představovaná císařem
2. císařství, hodnost císaře
3. císařství, císařská vláda, císařovo panování
Sr. ciesarstvie
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesař, -ě m.
dial. tiesař, -ě m.
sr. stsl. cěsarь
jaký císař, panovník rozlehlé říše, zvl. s centrem v Římě; též fig.
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesař, -ě, masc.; dial. (mor.) tiesař atd. Jm. os. Caesar; vzato pak za
appellativum — císař, Kaiser. — Jakož jest Julius Ciesař pověděl VšehJ. 415, pod
hajtmanstvím Julia Czijeſarze HrubLobk. 69 , Julyowy Czyeſaṙowy Kruml. 88 . —
b a
Od Julie Cieſarzie všickni cieſarzy cieſarowe slovú Pass. 394. — Nigdě nečtem, by

římská moc v tak přěmnoženéj cnosci svého czieſarzie přijala AlxB. 6, 4. (Ježíš)
králem sě čině czieſſarzewi škodí Hrad. 36 . Czijeſarze Rzimſkeho Pr. pr. 244. Z
b
toho pořadu (dominationes) jsú czyeſarzy jelikž ke všemu světu, králi k svým
zemiem, páni v svých panstvích Štít. uč. 83 . Hrabie przyed czyeſarz
a
jide DalC. 39, przid (sic) czieſarzie DalH. tamt; ty (Amazonské panie) sú měly ſ

czyeſarzem Cyrem svádu, ty šlechetně sú toho czyeſarzye pobily DalC. 10. Tak
zjemáni jsúc před czyeſarz na súd přišli Pulk. 115 . Toho cziezzarzie ApD. a;
a
cieſarz Pass. 294, cyeſarz t. 295; czieſarz DalH. 31; czeſarz Mart. 22 ; czieſarz
a
imperator Prešp. 893, czyeſarz též BohFl. 352, czyſarz též Nom. 66 ; král, králová, b
czyeſar Caesar (císař) Boh. min. 22 . Czieſarz vece Kat. v. 1235 a j.; tieſarz

b
vece tamt. v. 1263, t. v. 1271, t. v. 1281; věz, tieſarzu! t. v. 1232; co páše tvá

bludná moc, zlý tieſarzy t. v. 1217; za tieſſarze t. v. 236, tobě tieſarzy povieme t. v.
1435; od tyeſarze EvOl. Luk. 2, 1: urození králové a tyſarzowe Orl. 45 ; tento b
tyeſarz GestKl. 13 a j. (tu častěji); tyeſſarz.Lvov. 81 , t. 81 , k tyeſarzowy t. 8l . a

a b b
j. — Příjm.: Czyeſarzonis de Wynarzecz Lún. ks. 1395. — Adj. possess. -

óv ciesařóv, tiesařóv: nebudeš czieſſarziewy milosti jmieti Hrad. 86 ; w b
czieſarzowye dvořě DalC. 39; tieſarzowo rozkázanie Kat. v. 214; máti

tyſarzowa GestKl. 20.
Připomínky
ciesař, tiesař, -ě m. císař
Připomínky
ciesařěv- v. ciesařov-.
Připomínky
ciesařka, -y f.
k ciesař
císařova dcera
Jen OtcMuz. – Sr. ciesařovna 2
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesařka f. = císařovna
Připomínky
ciesařna, -y f.
k ciesař
císařovna, panovnice v císařském postavení
Jen KlarGlos. – Sr. ciesařovna 1
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesařová, -é f.
k ciesař
1. císařovna, panovnice v císařském postavení („ciesařovna“ 1); též fig.
2. císařovna, císařova manželka
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesařová v. ciesařový.
Připomínky
ciesařová, -é zpodst. f. císařovna
Připomínky
ciesařová f. = císařovna, choť císařova

Připomínky
ciesařovánie, -ie n.
k ciesařovati
čí panování v postavení císaře
Jen LyraMat
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesařovati, -uju, -uje ipf.
k ciesař
panovat v postavení císaře, vládnout jakožto císař
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesařovic, -ě m.
k ciesař
císařův syn
Jen Dal
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesařovna, -y f.
k ciesař
1. císařovna, panovnice v císařském postavení; též fig.
2. císařská dcera
K 1: sr. ciesařna, ciesařová 1. – K 2: sr. ciesařka
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesařovna, -y, fem., císařova dcera, Kaiserstochter; (hrabie) počě czyeſarzownu
milovati DalC. 39, des keisirs tochter překl. stněm. tamt.; czyeſarzowna také pro ň
túhú schnieše tamt.; hrabie ſ czyeſarzownu přěd ciesař jide tamt., hrabie s
cieſarzownu DalH. 39; Jitka czyeſarzownye diechu t. 42. — Císařovna,
Kaiserin; téj czyeſſarzyewnye andělskéj Levšt. 149 , czyeſſarzowna
b
imperatrix BohFl. 351, czyessarzna (sic) též Rozk. 1614.

Připomínky
ciesařovna f. císařova dcera; císařovna
Připomínky
ciesařovna f. = dcera císařova
Připomínky
ciesařovský adj.
k ciesař
(o trůnu) císařský, náležející císaři („ciesařský“ 4)
Jen CestMand
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesařovský, adj. z ciesář, císařský, Kaiser-, czieſarzowſka stolice Mand. 67 . a
Připomínky
ciesařovský, ciesařový, ciesařský, tiesařový adj. císařský
Připomínky
ciesařovský adj. = císařský
Připomínky
ciesařovstvie, -ie n.
k ciesař
císařství, císařská moc
Sr. ciesarstvie, ciesarstvo, ciesařovstvie. – Jen DalC
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesařovstvie, -ie, neutr., císařství, Kaiserthum. Dobudeš
czyſarzowſtwye DalC. 63, ciesařstvie Dal. tamt. v rkp. Ff, césařstva rkp. L.
Připomínky
ciesařovstvie, ciesařstvie, tiesařstvie, -ie, ciesařovstvo, ciesařstvo, tiesařstvo n.
císařství
Připomínky
ciesařovstvo, -ie n.
k ciesař
1. císařství, císařská moc
2. císařství, císařská říše, území ovládané císařem
Sr. ciesarstvie, ciesarstvo, ciesařovstvie
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesařovstvo, -a, neutr., císařství, Kaiserthum. Daj czieſarzowſtwo dietěti svému

imperium ŽWittb. 85, 16, cieſarzowſtwo tvé ŽGloss. tamt.; czyeſarzowſtwa jsem
došel PassKlem. 112 ; czyeſarzowſtwo nemilostivého Faraona Štít. ř. 166 ;
b a
czieſarzevſtvo imperium Prešp. 907. Srov. ciesařstvo.
Připomínky
ciesařový adj.
k ciesař
1. (o rodu) císařský, (ve funkci gen.) císaře
2. (o majetku) císařský, patřící císaři
3. (o rozkazu) císařský, vydaný císařem
Sr. ciesarský, ciesařovský
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesařový, dial. (mor.) tiesařový, adj. z ciesař, císařský, Kaiser-. Člověk, jenž sě

odieváše v drahá cyeſarzowa rúcha Krist. 67 . — Fem. subst. ciesařová císařovna,
a
Kaiserin: jeho czyeſarzowa k ňemu jedieše DalC. 47, sin keiserin v překl. stněm.;

czyeſarzowa světa imperatrix mundi SequE. 17 ; by (Kateřina) po ciesarskéj
b
žádosti mocnú czieſarzowu byla Kat. v. 3270; chci (praví císař Kateřině) tě za

tyeſarzowu jmieti t. v. 3194; Maria, archanjelská czieſarzowa t. v. 998; jenž by
měly slúti kralowy a tyſarzowe Orl. 26 Cýſařowá Alžběta VelKal. 101.
b
Připomínky
ciesařský v. ciesarský
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesařský, adj. z ciesař, císařský, Kaiser-. U dvora czieeſaṙzſkeeho KřižB. 83 ; po b
czyeſarſkey žádosti Kat. v. 3269, podle císařovy žádosti; czyeſarzkey hrózy

netbajíc t. v. 1658.
Připomínky
ciesařstvie v. ciesarstvie
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesařstvie, dial. (mor.) tiesařstvie, -ie, neutr., císařství, Kaiserthum. (My)
cziesarzstwym vládnem LAl. a; bychom mohli ji (Kateřinu) s téj viery svésti, chtěl
bych (ji) na tieſarſtwye vésti Kat. v. 1429; czeſarſtwie Mart. 26 a
Připomínky
ciesařstvie, ciesařstvo n. = důstojnost císařská, vladařství, panství

Připomínky
ciesařstvo v. ciesarstvo
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesařstvo, dial. (mor.) tiesařstvo, -a, neutr., císařství, Kaiserthum. —
czieſarzſtwo imperium ŽPod. 85, 16, Ol. 1. Reg. 2, 10; czyeſarſtwo
imperium SequE. 15 ; za Adrinova tyeſarſtwa Lvov. 80 . Srov. ciesařovstvo.
a b
Připomínky
cěsta, -y f.
zř. ciesta, -y f.
dial. (?) těsta, -y f.
1. čí n. jaká, fig. čí, čeho kam ap. cesta, upravený (zvl. jednoduchý) pruh země
sloužící pěší n. jízdní přepravě někoho, něčeho někam, zř. stezka n. pěšina; (v
městě) ulice; též fig.
bez cěsty, kromě cěsty cestou necestou
cěsta pravdy, božie cěsta ap. chování a jednání řídící se náboženskomravními
normami
s cěsty býti, s cěsty zajíti ap. fig. (z)bloudit, jít nesprávnou cestou (ipf. fig.)
silničnie cěsta v. silniční
2. čeho (hromadného ap.) v čem cesta, průchod někudy
3. kam ap. přístup k něčemu; též fig.
4. čí, jaká ap. cesta, vytyčená dráha přesunu; též fig.
5. jaká směr
6. jaká způsob; (činnosti) postup; (řešení) možnost; alch. metoda
tři cěsty trivium, tříoborový základní stupeň vzdělání
čtyři cěsty v hromadu kvadrivium, čtyřoborový vyšší stupeň vzdělání
7. jaká zaměření na něco, nějaké smýšlení
8. čí kam cesta („pút“), přesun z jednoho místa na druhé; fig. život, běh života,
osud
9. cěstu činiti cestovat
10. vyjíti v cěstu ap. komu vyjít vstříc
11. astr. na neb̕u cěsta Mléčná dráha („bělosvět“)
Též součást vl. jm. pomíst. – Sr. necěsta, pasěka 1, pút, silnicě, stezka. – Původní význam
‚porostu zbavený, vyčištěný, proklestěný a urovnaný zemský povrch‘ patrný ze spojení cěstu činiti /
prostraniti / připraviti komu / přěd kým (např. ŘádKorA 38b, TrojK 121b, EvZimn 1a (Mt
3,3), BiblOl Mal 3,1), tra sobě cestu s obú stranú TrojK 114b, netrté cěsty budú rovné EvZimn 2b
(L 3,5), upřiemá cěsta ListářPlz 2, 249 (1487) ap.
29. 7. 2020).
Připomínky
ciesta v. cěsta
29. 7. 2020).
Připomínky
cěsta, někdy ciesta, dial. (mor.) těsta, -y, fem., cesta, Weg,
Reise; stsl. cêsta platea, srov. lit. kaiszti schaben Zubatý v Jag. Arch. 16, 385, a
dráha z derg-, drhnouti. — cieſta z nazaretha do egipta Krist. 28 ; krviú kropiece a
cziezztu ApŠ. 105; (Oldřich) mečem czyeſtu proklesti DalC. 38; rownymy

czeſtamy in vias planas MamA. 16 ; tú czijeſtu k tomu příde Štít. ř. 187 . (Darius)
a b
hnu sě s toho miesta, kadyž mu upřiemá czyeſta proti nepřátelóm jíti AlxH. 1,

26. Jadyž v zem(i byla) czieſta, tahdy vzežhú vsi i města t. 9, 1. Nejeden tu komoň
hyrzal, svú podkovú cziezt potwirzal t. 1, 34. Ku běžení czieſtie ad currendam
viam ŽWittb. 18, 6 attrakcí. Vódcě czieſty dux itineris t. 79, 10. Jdieše dwiema
czeſtoma MamA. 15 , dvěma ceſtoma ŠtítOp. 56. Bližší czeſtu per viam compendii
b
transivit MamA. 33 ; široká czijeſta Štít. ř. 13 , drželi se úzké czijeſty t. 13 , czijeſta

a a b
pravá t. 13 ; pravedlnú cieſtuu moc svú ukázal Pass. 458. (Alexander) dotad jézdu

a
w czyeſtye děla, až i přihna do Arběla AlxV. 2328. Když sě (kupec s kým) utká w

nyekterey czieſtye Hrad. 112 . Jenž jide w cieſtu obviam Ol. Ex. 4, 27, vyjide w
b
czyeſtu jim obviam Mus. Num. 21, 23; w czijeſtye Štít. ř. 201 . Aby z czyeſty a
nevycházal Štít. uč. 124 . Na czieſtie in via ŽWittb. 1, 1; na cieſtie in

b
semita ŽKlem. 118, 35; na tey czieſtie Hrad. 63 ; ſ czieſti de via ŽWittb. 2, 12; od

a
své zle cheſty a via HomOp. 130 . Řěčské hrdiny zasě běžie kromye czeſty v hory,
a
skály AlxV. 1352, utíkají cesty se nedržíce. Což mohú vybósti z koní, to bez

czeſty každý honí t. 1361, též. — Ad viam, quae dicitur Bezmirowska
cesta Reg. II, 1280, Gywowska cesta t. 1269. — Bliz u ceſty
ſylne ŠtítPař. 66 , cěsta silná, silnice; (panna) u jednéj ceſty ſylney sedáše a
b
almužny prosieše Gesta Kl. 162, u jedné czeſty ſilne sedáše Gesta Bř. 65 . a
— Cěstu znáti, věděti, uměti: ty tři czieſti znáti pilno AlxV. 19; abychom poznali

czijeſtu Štít. ř. 13 ; nevie-li czijeſty tamt.; vmieſſ-li cieſtu, ješto jde do vlastí
a
medských? jemuž on (anděl Tobiášovi) odpovědě:

vmiegi Ol. Tob. 5, 7, Vulg.: nosti viam? novi; aniž (já) cieſti vmiegi cognovi t. 5,
2; ale cieſty kázni tvé sú neumyeli viam ignoraverunt t. Bar. 3. 20. — Na tyeſtye
nebo na poli AdmontB. 135 . b
Připomínky
ciesta v. cěsta.
Připomínky
cěsta, ciesta f. cesta; cěsta silná silnice; cěstu uměti znát cestu; bez cěsty cestou necestou

Připomínky
Cietkov, -a, masc., jm. místní: in Czietkowie DeskDE.

Připomínky
-cietma, -ý, z desětma atd., v. desět.
Připomínky
čtrmez(i)cietma, čtrmezcietma, čtrmezicietma, —cietmý, čtrmezcietmý, čtrmezic
ietmý num. = čtyřiadvacet, čtyriadvacátý
Připomínky
Cietoľubi proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cietoľubi, -ľuby Cietoľuby, -ľub, masc., jm. místní, Citoliby. in
Cethleub Reg. III, 1325, var.: Czietolib tamt.; de Czyetolib TomZ. 1430 st 203.
Připomínky
Cietoľubka proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cietov proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cietov, -a, masc., jm. místní: Cyetow Reg. II, 1305, de Cyetow t. 1295; de

Cyctowa DeskDE.
Připomínky
Cietovici proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
ciev v. cieva
29. 7. 2020).
Připomínky
cieva, -y f.
ciev, -i f.
pozd. ojed. cievě (?), -ě f.
1. duté stéblo n. trubička; (svícnu) rameno
2. med. tělní trubice vedoucí látky potřebné k životu, „cieva
žalúdková“ jícen; „cieva pródušní“, „cieva pľucná“ průdušnice; „cieva
chřiepie“ nosohltan (?)
3. med. céva, trubice rozvádějící po těle krev, zvl. tepna
4. šlacha (?)
K 1: Czena KlarGlosA 2412 , interpretované editorem jako čena, je omyl m. czeua (tj. céva)
29. 7. 2020).
Připomínky
ciev, -i, neboli cěv, -i, a také novotvar cěva, -y, neboli cieva, -y, fem., třtina,

třtina dutá, trubka, cívka; Rohr, Röhre, Spule; stsl. cêvь tubus. — Sviecen, z
jehožto prostřědka czyeui procháziechu calami Ol. Ex. 37, 17; učiníš czieui
calamos t. 25, 31; dielo ſſeſti czewí sex calamorum t. 37, 19, dielo ſſeſti
czieui t. 25, 33; po všěch cziewech per calamos singulos t. 37, 19; pod dvěma
cziewma sub duobus calamis t. 25, 35, pode dwyema czyewma Mus. Ex. 37,
21, pode dwyema czyewoma t. 25, 25; na czyewye druhey t. 37, 19, šest
czyewy t. 25, 32, po všech czyewech t. 37, 19. — cevv spula MVerb., cívka v
člunku tkalcovském. — Nejasné: hrábě, pytlík, těhel, czewi *cilla,
pometlo atd. Prešp. 2374 v kap. de artificibus.
Připomínky
ciev, cěv, -i, cieva, cěva, -y f. třtina; trubka; cívka
Připomínky
cievie, -ie n.
k cieva
fabr. céví, soustava kolíků na hřídeli přenášející pohyb palečního kola na svrchní
mlýnský kámen
Jen KlarGlos za lat. cilla
29. 7. 2020).
Připomínky
cievka, -y f.
k cieva
1. trubička, malá trubice (pův. rostlinného původu, stéblo
ap.); (nádoby) hubička; (lampy) držák knotu
2. med. cévka, malá „cieva“ 2
3. med. cévka, malá „cieva“ 3
4. fabr. tkalcovská cívka
5. fabr. pouzdro na cívky (?)
29. 7. 2020).
Připomínky
cievka, -y, fem., demin. z ciev. — Pode dvěma czyewkoma sub duobus calamis

(ve svícnu) Ol. Ex. 37, 21; ſponek a cziewek padesát t. 36, 18. Té ctnosti
(smiernosti) bohyni dělali obraz také pannu velmi krásnú, ana pie cziewku tenkú
střiebrnú ŠtítMus. 98 (ve ŠtítOp. 141 : ana pie ſteblem). Vezmi . . pysk od péra
a a
neb czyewku Chir. 13 ; připraviž sobě hrnec vstrče ve ň czewku do dna nebo

b
trychtéř t. 270 . b
— czyewka canna
(třtina) Prešp. 846, Rozk. 1566, BohFl. 341, Vocab. 175 , VocabMus. 174 , Nom. 6
b b
6 a j.; cziewka pennale Prešp. 2426 (pennale = Federscheid Difeb. Gloss. lat.-

a
germ., brk), czyewka též BohFl. 779. — cevka spul MVerb., cívka v člunku

tkalcovském.
Připomínky
cievka f. demin. z „ciev“
Připomínky
cievka f. = třtina, trubka
Připomínky
cievkový adj.
k cievka
1. mající podobu trubičky
2. určený na „cievku“ 4
29. 7. 2020).
Připomínky
cifra, -y, fem., číslice, Ziffer; z arab. çafur Null (Kluge). — Příjm.: Jan
Cifra TomP. 3, 456 (z poč. stol. XV).
Připomínky
Cifra proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cikán, -a m.
též cigán, -a m.
sr. řec. tzikana a lat. cinganus
cikán, příslušník kočovného kmene věnujícího se mj. věštění
Též vl. jm. osobní. – K motivaci sr. W. Wagner, Carmina graeca medii aevi, 1874, 151 a V. S.
Lampros, Kerkyraika anekdota, 1882, 67–70
29. 7. 2020).
Připomínky
cigán v. cikán.
Připomínky
cikán, cigán, -a, masc., Zigeuner. Aegyptius, někto z egipſke země,

Czigan Lact. 57 ; aby cikáni v žádném místě trpíni nebyli WintObr. 2,
a
133 (z r. 1549), že by v kraji Slanském nemalý počet cigánů býti

měl tamt. (z r. 1545). — Příjm.: Cikán PoprR. 12, purkrabí jménem
Cikán TomP. 4, 132 (z r. 1421).
Připomínky
Cigar proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cigl proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cígler proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cihelna, -y f.
k cihla
cihelna, výrobna cihel
Sr. cihelnicě. – K jednoduchým cihelnám a jejich častému umístění mimo ústřední
zástavbu v. Dějiny techniky, 470, a Dějiny hmotné kultury 1/2, 758–759
29. 7. 2020).
Připomínky
cihelna, -y, fem., Ziegelei. V peci u czyheny KolL. 197 (1602). b
Připomínky
cihelní v. cihelný
29. 7. 2020).
Připomínky
cihelný adj.
dial. tihelný adj.
cihelní adj. (sub 2)
k cihla
1. cihelný, (ve funkci gen.) cihel
2. cihelný, zhotovený z výrobků z pálené hlíny, zvl. z cihel, (o domu,
městě) vystavěný z cihel
3. určený k výrobě cihel
4. cihlářský
5. (o oleji ap.) mající jako součást cihelný prach (?)
K 5: sr. cihlový a SSL s. v. benedico (oleum benedictum)
29. 7. 2020).
Připomínky
cihelní, adj. z cihla, Ziegel-. Pod krovem cihelniem KolB. 7 (1494). a
Připomínky
cihelní, cihelný adj. cihlový
Připomínky
cihelnicě, -ě f.
k cihla
cihelna
Sr. cihelna. – V některých dokladech možná již ve funkci vl. jm. pomíst. (domus dicta cihelnicě)
29. 7. 2020).
Připomínky
cihelnicě, -ě, fem., cihelna, Ziegelei. — cyhelniczie laterna SlovWiesb. 2 . a
Připomínky
cihelnik, -a, masc., Ziegler: cihelnik laterificus Veleš.
Připomínky
cihelník, -a m.
k cihla
cihlář, řemeslný výrobce cihel
Sr. cihlář, cihléř
29. 7. 2020).
Připomínky
cihelník, -a/-u m.
k cihelní, cihelný
bot. jedovatá rostlina s květy cihlové barvy, zvl. lýkovec (Daphne L.) n. skočec
(Ricinus L.)
Jen Slov (UK VIII H 34,88b) za lat. coco(ni)dium v podobě cigelník
29. 7. 2020).
Připomínky
cihelný, adj. z cihla, Ziegel-. Proč nenaplníte miery czyhelne laterum Mus. Ex. 37,

20. czyhelne otrusky fragmenta laterculorum Otc. 237 . a
Připomínky
cihla, -y f.
dial. tihla, -y f.
sr. střhn. ziegel
1. tabulka, plochý deskovitý útvar („plást“ 1)
2. stavební materiál zhotovený z hlíny, zvl. pálené, cihla, zř. dlaždice
3. střešní taška
Též vl. jm. osobní. – Podobu tihla vysvětluje S. M. Newerkla (Sprachkontakte Deutsch –
Tschechisch – Slowakisch) jako vliv lat. tegula; pravděpodobnější je hláskoslovný výklad opřený
o ć jako starou slovanskou střídnici k tvrdému t, postupně omezenou na některá nářečí
(sr. GbHistMluvn 1, 391; tento výklad podporuje i provenience příslušných dokladů)
29. 7. 2020).
Připomínky
cihla, -y, fem., Ziegel, dial. (mor.) tihla; z něm. Ziegel, a toto z lat. tegula. —

(Zdi) z žžené czyhly cocti lateris Pror. Isa. 16, 7, z žžené tihli ProrOl. tamt.;
czyhly sú spadaly lateres Pror. Isa. 9, 10; pod czyhluv sub muro latericio t. Jer. 43,
9; tvrdými czyhlamy ji (věži) skládachu DalC. 1. Vezmi tihlu tenkú AlchAnt. 79 , a
na rozpálenú tyhlu tamt., na tu tihlu tamt. — czihla later Prešp. 114; czyhla
též BohFl. 129, Nom. 69 ; cyhla též Boh. min. 22 .
b b
Připomínky
cihlář, -ě m.
k cihla
Sr. cihelník, -a, cihléř. – Též vl. jm. osobní
29. 7. 2020).
Připomínky
cihlář, -ě, masc., Ziegler Tom. řem. 229.
Připomínky
cihléř, -ě m.
k cihla
Sr. cihelník, -a, cihlář
29. 7. 2020).
Připomínky
Cihlhem proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cihlicě, -ě, fem., demin. z cihla. — Příjm.: Czihlyczye Venceslaus TomZ. 1382 h
166.
Připomínky
Cihlicě proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cihlič proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cihlový adj.
k cihla
(o oleji ap.) mající jako součást cihelný prach (?)
Sr. cihelný. – Též vl. jm. pomístní (ulice)
29. 7. 2020).
Připomínky
cajch, -a/-u m.
cejch, -a/-u m.
sr. střhn. zeichen
29. 7. 2020).
Připomínky
cích v. cajch
29. 7. 2020).
Připomínky
a

a
Připomínky
cích v. cajch.
Připomínky
a
Připomínky
a
a
Připomínky

Připomínky
cíchova- v. cajchova-.
Připomínky
cajchovánie, -ie n.
dolož. jen cíchovánie, -ie n.
k cajchovati
cejchování, označování jakosti (?)
Jen Leminger
29. 7. 2020).
Připomínky
cik, -a/-u m.
fabr. míra malé hodnoty užívaná v soukenictví (?)
Nejasné: jeden doklad svědčí o penízi malé hodnoty (od každého postavu dvanádcte cikóv z
groše ListářRožmb 4, 449 /1438/), druhý o objemové míře (od česánie od dvanácti cikuov …
groš ArchČ 14, 456 /1447). – Též vl. jm. osobní
29. 7. 2020).
Připomínky
cikáda, -y f.
k lat. cicada
drobný živočich vydávající vrzavé zvuky, luční kobylka n. cvrček
29. 7. 2020).
Připomínky
Cikajnar proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cikánek proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Ciklopan proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cikov proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cíl, -e m.
k střhn. zil
1. mez, hranice, čára (zvl. myšlená) vymezující prostor n. pojem
2. čeho konec
bez cíle ve funkci přívlastku nekonečný
bez cíle bez omezení, neomezeně
3. mezi kým, ot koho rozmezí, dělící čára, zvl. myšlená
4. prostor vymezený nějakými hranicemi
5. stanovený řád
6. rozdíl, vzdálenost
7. (závodu) cíl, konečný bod
8. (střelby) cíl, požadované místo zásahu; (při soutěži) terč;(při
přesunu) (orientační) bod
9. cíl, vytčený výsledek jednání
10. účel, zamýšlený smysl jednání
11. hraniční okamžik, (konečná) lhůta
Ojed. ve významu ‚doba, časový úsek‘ (člověk … krátký cíl živ bývá TovHád 123b). – Též vl. jm.
osobní
29. 7. 2020).
Připomínky
cíl, -e, masc., hranice, ustanovený konec při pohybu skutečném nebo myšleném;

konec; lhůta, účel; Ziel, Ende; Termin; Zielpunct, Endziel,
Absicht; z němč.: sthněm. a střhněm. zil. — Czil uložil si, jehož nepřějdu
terminum posuisti ŽKlem. 103, 9; ustavil czile terminos t. Deut. 8; ustavíš czyle
lidu terminos Ol. Ex. 19, 12 a Mus. tamt.; v manželstvě buď, jakož bóh kázal, a z
czyle manželského nevycházej Štít. ř. 102 , z hranic, mezí; czyle nenie té
b
velikosti ŠtítBud. 87, není hranic, není mezí; pólnočnie strana rovným cílem

dokoná se aequali termino finietur Kladr. Num. 35, 5; konec a czijl něčemu uložiti
limitare Lact. 211 ; ale pohřiechu to (slibované) ‘weczas’ (= ve-t-ča-s, hned)
a
nemějieše cíle Alb. 264 nemělo hranic, konce; žádný nevypravil o téj milosti bez
b
czile NRada 285, bez konce. — cyl terminus Prešp. 35; czyl

též Rozk. 26, BohFl. 18. — Máš za almužnu položiti, co s’ chudému půjčil,
zvláště když mu dále čekáš, nežli cíl a den jmenován byl RešSir. 200 , lhůta a
placení. — Zláť jest náděje, by ten došel czíle, ktož chodby nepočne ŠtítMus. 129 , a
cíle dojíti; ješťe sme czyle nedoběhli Štít. uč. 69 . — K jednéj lipě jej (Vršovici
a
knížete) přivázachu i počěchu jím špíleti a jako k czylyu šípy k (ňemu)

střieleti DalC. 34, cíl při střílení atp.; učinili z ňeho (Vršovici z Jaromíra)
ſtrzyelczowy czyl Pulk. 37 ; (bóh) položil mě jako czil proti ſtrzielbie posuit me
a
sibi quasi in signum Ol. Job. 16, 13; bych zvykal ſtrzieloti k czyli ut iaciam

(sagittas) quasi exercens me ad signum t. 1. Reg. 20, 20; anižť jen to jsú střelci,
ješto vždy w czyl uházejí, ale i tiť také jsú, ješto bliz czale střielejí ŠtítMus. 106 ; a
anižť sú jediné to střelci, ješto vždy w cyl vhazegy, takéť sú i ti, ktož střélejí k
cyli ŠtítOp. 130 ; žena chce seděti na okenci jako czylem se učiniec, aby každý na
b
ni hlédal Štít. uč. 56 . — Aby každý svému czylu slúžil BohDial. 340, svému cíli,

b
účelu; svět jest jemu (člověku) milejí než bóh, když chtěl by, aby mohl svět mieti
po své vóli, v světu czyl uloživ své žádosti ŠtítBud. 125; k tomu czijly Štít. ř. 43 ; b
(na tomto světě) každá věc má jistý czzil Kruml, 149 ; rozumná nauka japá, kak
b
jest czel (sic) ot čeho, ale mysl ižádný nevie atd. Kat. v. 1368. — Vzdálenost,

Entfernung: mezi námi a mezi vámi cyl veliký utvrzen jest chaos magnum
firmatum est Koř. Luk. 16, 24, srov. chaos = dalekost SlovG.; mezi námi a mezi
vámi cíl (sic) weliky utvrzen jest, že ti, kteří chtie odsud jíti k vám, nemohú, ani
otonud sem přijíti HusPost. 110 ; mezi námi a vámi czyl weliky utvrzen
b
jest Rokyc. 236 ; a
chaos magnum weliky czil LekcB. 55 ; czyl a
chaos MamC. 140 , MamH. a
Připomínky
cíl, -e m. cíl; hranice, mez, konec; vzdálenost; lhůta, termín

Připomínky
cíl m. (z něm.) = hráz, mez, hranice, termín

Připomínky
Cílek proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
ciliarcha, -y m.
k střlat. chiliarchus
velitel ozbrojeného oddílu o tisíci mužů („tisúcník“)
Jen Comest
29. 7. 2020).
Připomínky
Cilicí proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cilicie proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cilicie, -ie, fem., jm. země. (Alexander) káza vojem vstáti, do czylyczy sě

bráti AlxV. 704; na levo země cilicie a sinistro Ciliciae Ol. Jud. 2, 12.
Připomínky
ciličský adj.
k Cilicí, Cilicie
1. kilikijský, (ve funkci gen.) Kilikie
2. kilikijský, ležící v Kilikii; „země ciličská“ Kilikie
3. „Ciličščí“, -čských pl. m. Kilikijští, obyvatelé Kilikie
29. 7. 2020).
Připomínky
Cilie proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cíliti, -ľu, -lí ipf.
k cíl
na co mířit myslí k něčemu, tj. mít něco na mysli
Jen HradMagd. – Výklad podle editora A. Patery (za předpokladu nenáležité dlouhé dvojhlásky -
ie- v dokladu)
29. 7. 2020).
Připomínky
Cilka proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
CILKÁN CITRÍNA
Cilkán proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cilkovský adj.
k Cilka
(o dvoru, poli) cilkovský, patřící rodu Cilkovu
29. 7. 2020).
Připomínky
cella, -y, fem., a. celle, -e, fem., někdy též cill-, cilla, cille, Zelle, z lat. cella. V
ňemž (kostele) bieše jedna malá cella, w tey celle atd. Kruml. 444 . V ňemž bieše a
jedna malá czelle Orl. 101 . Vyšed bratr (mnich) z celli EvOl. 28 . V svéj czilly

a b
nebo v svém pokoji Kruml. 444 . b
Připomínky
Připomínky
cilla v. cella
Připomínky
cílný adj.
k cíl
teol. ohraničený, omezený, zvl. konečný
29. 7. 2020).
Připomínky
cilský adj.
k Cilie
(o pánu ap.) celjský, vládnoucí v Celjsku
29. 7. 2020).
Připomínky
Cimarus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cimbal- v. cymbal-.
Připomínky
Cimberk proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cimbořie, -ie n.
též cimbuřie, -ie n.
zř. cimboř, -ě m.
ojed. ciboř, -ě m.
k střhn. zibōrje a střlat. cimborium
1. ciborium, nádoba sloužící k ukládání hostie
2. cimbuří, přečnívající nástavba věže
3. bibl. ozdobný překlad nad sloupy, epistyl
K 3: sr. svrchek slúpový, hlava slúpová, řims
29. 7. 2020).
Připomínky
cimbořie, -ie, neutr., cimbuří. Zinne. Jimižto (cherubíny) archa se přikrýváše jako

czymborziem Comest. 155 ; czymborzije epistilia Ben. Ruth 3, 7.
b
Připomínky
cimbořie, -ie n. cimbuří, zubovité zakončení starých staveb

Připomínky
Cimburk proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cimburský proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cimbuřie v. cimbořie
29. 7. 2020).
Připomínky
Cimc proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cimentovánie, -ie n.
sr. střlat. cimentum
alch. čeho (kovu) zvápňování, přeměna na prášek vápenitého vzhledu (?)
Jen AlchAnt
29. 7. 2020).
Připomínky
Cimeson proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cimín, -a/-u m.
k střlat. ciminum
bylina užívaná jako koření, skořice (?)
Sr. kmín
29. 7. 2020).
Připomínky
cimín, -a, -u, masc., koření toho jména: cimyn cinamomum Prešp. 799 v kap. de

radicibus, cymyn též Veleš.; czymye (m. -ín) též Rozk. 1507.
Připomínky
cimiter, -a/-u m.
k střlat. cimitherium
dial. sloven. hřbitov
Jen Žilin
29. 7. 2020).
Připomínky
Cimonici proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cimpl proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cimprle proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cimrman, -a m.
k něm. zimmerman
tesař
Jen PrávHor
29. 7. 2020).
Připomínky
cín, -a/-u m.
pozd. též cajn², -a/-u m.
k střhn. zin
1. fabr. měkký stříbřitý snadno opracovatelný kov, zvl. cín
2. cejn, ryba se stříbřitě zbarveným tělem
29. 7. 2020).
Připomínky
b
Připomínky
Cinabor proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cinádr, -a/-u m.
rybí vnitřnosti (?)
Jen PoprRožmb
29. 7. 2020).
Připomínky
cinamom, -a/-u m.
k lat. cinnamomum
skořice
Sr. skořicě
29. 7. 2020).
Připomínky
cínař, -ě m.
k cín
cínař, řemeslný zpracovatel cínu n. výrobce cínového zboží
29. 7. 2020).
Připomínky
cínař, -ě, masc., stannifusor Tom. řem. 203.
Připomínky
cinejský adj.
bibl. „Cinejščí“, -ských pl. m. Cinejští (Kénijci; sr. Gn 15,19)
29. 7. 2020).
Připomínky
Cinereth proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cinéř proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cineus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cinežný adj.
pozd. činežný (?) adj.
k cinž
1. (o člověku) „poplatný“, zavázaný k placení „cinže“
2. (o majetku) zpoplatněný, podléhající „cinži“
3. (o dni) stanovený k placení „cinže“
4. cinežné právo právo vybírat „cinž“
Sr. cinžový. – Oproti GbHistMluvn 1, 503–504 soudíme, že náslovné č- je plně průkazné až po r.
1500
29. 7. 2020).
Připomínky
činežný, cinežný, adj., daňový, Zins-; ze subst. činžě, cinžě, — Ukažte mi peniez

czynezzny numisina census EvOl. Mat. 22, 19. Srov. činžový.
Připomínky
cinežný v. činežný
Připomínky
činežný, cinežný, činžový, cinžový adj. daňový
Připomínky
Cingor proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cinišpán proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cink¹, -a/-u m.
k střhn. zinke ‚bílá skvrna na oku‘
med. bílý povlak na oku
29. 7. 2020).
Připomínky
cink², -a/-u m.
k střhn. zinke ‚pětka na hrací kostce‘
pětka, pět bodů („ok“) na jedné ze stran hrací kostky
Oproti GbSlov (s. v. čiňek) nepředpokládáme podobu s náslovným č-‚ neboť jednoznačný doklad
chybí: zápisy czi- lze vykládat jako ci-
29. 7. 2020).
Připomínky
cink, ciňk, -a, -u, masc., bělmo, Staar im Auge. O czynku neb bělosti na oku

vyhřezení Sal. 229; cyňk na oku Háj. herb. 98 . — Pětka ve b
hře
kostkové, z franc. cinq Zíbrt Hry 64.
Připomínky
cink, ciňk m. bělmo; oční zákal; pětka (při hře v kostky); srov. činěk

Připomínky
cink, ciňk m. (z něm.) = bělmo; (z franc.-něm.) = pět ok ve hře kostkové

Připomínky
cinobr, -a/-u m.
pozd. cinobř, -ě m.
k střhn. zinober
rumělka, cinobr (arch.), červené barvivo; též alch.
29. 7. 2020).
Připomínky
cinobr, -a, -u, a cinobř, -ě, masc., rumělka, Zinnober, ze stněm. zinober, a to

ze střlat. a ř.χιννβαςι. — Kopie majě neruzené barbú od czinobra vzatú, ale vlastně
rudú, zlatú AlxH. 3, 36. Vezmi litargiru a zetřiž jej jako czinobrz LékB. 222 ; a
(vezmi) czynobrzie puol lotu Chir. 49 ; pryskyřice červená jako czynobrz Háj.

b
herb. 221 ; cynobrž přicházel z Hišpanije Puch. 16 , instr. cinobřem t. 17 .

b a a
Připomínky
cinobr, -u, cinobř, -ě m. cinabarit, rumělka
Připomínky
cinocefal, -a m.
kynocefal, -a m.
k lat. cynocephalus
tvor s lidským tělem a psí hlavou
Jen AlexPov. Sr. psiehlavec, psohlavec
Autor: Kateřina Voleková
29. 7. 2020).
Připomínky
cínovánie, -ie n.
dolož. jen cajnovánie, -ie n.
k cín
pocínovávání, opatřování něčeho vrstvou cínu
29. 7. 2020).
Připomínky
cínový adj.
k cín
1. cínový, (ve funkci gen.) cínu
2. zhotovený z cínu
29. 7. 2020).
Připomínky
cínový, adj., z cínu, Zinn-: v čísté flaši czynowe Chir. 265 , a

mis
cynowych KolB. 31 (1495).b
Připomínky
Cintinalot proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cinž, -ě m.
cinžě, -ě f.
cinž, -ě f.
pozd. činž (?), -ě m.
pozd. činžě (?), -ě f.
pozd. činž (?), -ě f.
k střhn. zins
jaký daň, dávka, poplatek (z nájmu, dobytka, pozemku ap.), zvl. pravidelně se
opakující
Sr. poplatek, úrok. – Oproti GbHistMluvn 1, 503–504 soudíme, že náslovné č- je plně průkazné
až po r. 1500
29. 7. 2020).
Připomínky
činžě, cinžě, -ě, fem., dial. (mor.) činž, cinž, -ě, masc., daň,
poplatek; z němč.: stněm. zins, a toto z lat. census. — Jmáme-li czynzy dáti
ciesařovi? censum EvSeitst. Mat. 22, 17. Berú daň neb czynzzi EvOl. 301 . Má b
pánóm dáti do roka czynzie (půl kopy) KolB. 61 (1497). Usura lichwa, sed census
b
sit tibi czynz, BohFl. 687, census sit czynz, t. 610 Za cynży Brikc. 30, 1, w

cynży tamt. — Znění c- je dosvědčeno doklady z Brikc.; vedle něho bylo zajisté
také znění č-, dochované do nč.
Připomínky
cinž, cinžě; cinžový v. činžě; činežný
Připomínky
činžě, cinžě, -ě f., činž, cinž, -ě m. daň, poplatek
Připomínky
cinž- v. činž-.
Připomínky
cinžovati, -uju, -uje ipf.
pozd. činžovati (?), -uju, -uje ipf.
k cinž, cinžě, činž, činžě
komu z čeho platit „cinž“, platit poplatek za užívání n. nájem něčeho
Oproti GbHistMluvn 1, 503–504 soudíme, že náslovné č- je plně průkazné až po r. 1500
29. 7. 2020).
Připomínky
cinžovní adj.
pozd. činžovní (?) adj.
k cinž, činž
1. (o člověku) poplatný, zavázaný k placení „cinže“
2. (o území) podléhající pravidelnému placení „cinže“
Sr. nečinžovní, cinežný. – Oproti GbHistMluvn 1, 503–504 soudíme, že náslovné č- je plně
průkazné až po r. 1500
29. 7. 2020).
Připomínky
cinžovník, -a m. (?)
pozd. činžovník (?), -a m.
k cinžovati, cinžovní
kdo je zavázán platit „cinž“
Jen ArchČ. – Sr. úročník. – Oproti GbHistMluvn 1, 503–504 soudíme, že náslovné č- je plně
průkazné až po r. 1500
29. 7. 2020).
Připomínky
cinžový adj.
pozd. činžový (?) adj.
k cinž, cinžě, činž, činžě
1. (o poplatku ap.) placený formou „cinže“
2. (o budově) jsoucí v nájmu, podléhající odvodu „cinže“
Oproti GbHistMluvn 1, 503–504 soudíme, že náslovné č- je plně průkazné až po r. 1500
29. 7. 2020).
Připomínky
činžový, cinžový, adj., daňový. — Pokažte mi peniez czynzowy numisma

census EvSeitst. Mat. 22, 19. Srov. činežný.
Připomínky
cíp, -a/-u m.
k střhn. zipf
1. cíp, špičatý konec kusu látky, oděvu ap.
2. (prostoru) kout, roh, pozemek umístěný v rohu n. vybíhající do rohu
3. uzlík, kus látky určený k přenášení menších zavazadel ap.
Též vl. jm. osobní, místní a pomístní (ulice a lesa)
29. 7. 2020).
Připomínky
cíp, -a, -u, masc., Zipfel: ze střhněm. zipf Zipfel. Zvl. přívěsek na
kukli Zíbrt Kroje 295: czip *relipipium Prešp. 1777 v kap. de vestibus,
cyp BohFl. též 530; cyp liripipium Boh. min. 22 (relipendium, b
relipipium,
liripipium atd. = Zipfel, Kappenzipfel Diefb. Gloss.).
Připomínky
Cipais proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cípata proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cíbek, -bka/-bku m.
ojed. cípek, -pka/-pku m.
urážlivý posunek znázorňující pomocí prstů penis, fík („pipek“)
cíbky dávati komu ukazovat někomu fík, tj. urážlivě posunkovat na někoho
Sr. cibob
29. 7. 2020).
Připomínky
cípek¹ v. Cípek
Jako apelativum nedoloženo (sr. cíp)
29. 7. 2020).
Připomínky
cípek² v. cíbek
29. 7. 2020).
Připomínky
Cípek proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cipet v. tipet.
Připomínky
Cipín proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cipio proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
ciplík, -a/-u m.
sr. střhn. zipfel (?)
nálevka n. měch opatřený výpustí, a uzpůsobený tak k polévání vodou (?)
Vedle KlarGlos (a SlovVeleš) za lat. irgo v kapitole De nautis též v ŠtěpMuz
29. 7. 2020).
Připomínky
cipliki, cziplik *irgo Prešp. 2509 (v kap. de navigatione), czyplyk

též Veleš.; význam nejasný.
Připomínky
Cipser proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
ciragra, -y f.
k střlat. ciragra
med. dna postihující ruce („ručnie dna“)
Jen LékChir. – Sr. křěč, křěčka
29. 7. 2020).
Připomínky
ciragra, -y, fem., dna v rukou, Chiragra: círagra, kterážto panuje v ruku a

zlamuje prsty Chir. 200 . b
Připomínky
Circe proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
circumstancie pl. f. (z lat.) = okolnosti

Připomínky
Cirek proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cirhová proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Ciriakus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cirkátor, -a m.
k střlat. circator
eccl. cirkátor, hodnostář (oficiál) premonstrátského řádu zaznamenávající
nedostatky v klášteře
Jen ArchČ
29. 7. 2020).
Připomínky
cirkl m. (z lat.-něm.) = kruh, kružidlo

Připomínky
cirmanský adj.
kumánský, příslušící ke kmeni Kumánů
Jen Troj
29. 7. 2020).
Připomínky
cirozofista, -y m.
sr. lat. gymnosofista
příslušník kmene žijícího prostým životem
Sr. chudomudrák
29. 7. 2020).
Připomínky
Cirváš proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cirváš, -ě, masc., jm. os., z lat. Gervasius: svatý Cirwaſſiu ŽKlem. 138 (cir- za a
ger- bezpochyby jen omylem).

Připomínky
Cirváš, -ě m. Gervasius
Připomínky
Cirváš m. = Gervasius
Připomínky
cis v. tis.
Připomínky
cisíc v. tisúc
29. 7. 2020).
Připomínky
Cisie proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cison proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cisonský adj.
k Cison
cisonský; „cisonský potok“ Cison
Jen Bibl
29. 7. 2020).
Připomínky
cistercienský adj.
cistercenský adj.
cisterský adj.
ojed. cistrský adj.
k lat. Cisterciensis
(o řeholi) cisterciácký
29. 7. 2020).
Připomínky
cistern- v. čistern-.
Připomínky
cisterna, -y f.
pozd. čisterna, -y f.
k lat. cisterna
cisterna, vodní nádrž n. jímka na vodu
29. 7. 2020).
Připomínky
čisterna, cisterna, -y, fem., vodní nádržka, z lat. cisterna. — Z čisterni Hlah. 1.
Par. II, 17, tamt. 11, 18, pí vodu z své čisterьni t. Prov. 5, 15 a j.; z
cżiſterny Ol. Gen. 37, 28, pán cżiſterny t. Ex. 21, 34, k cżyſternye ad
cisternam t. Gen. 37, 29, nad czziſternu t. Ekkl. 12, 6, mnoho czziſtern t. 2. Par. 26,
10, vykopali sú sobě cžiſterny ChelčP. 113 a j., vesměs doklady zřetelné pro
a
znění č-, které je také v Ben., Br. a dosud slc.; pro znění c-: mnoho

cisternь, Hlah. 2. Par. 26, 10. — ſtyſterny vody navážé Orloj. 14 t. j. š-tisterny, z-
a
čisterny.
Připomínky
cisterna v. čisterna
Připomínky
čisterna, cisterna f. (z ital.) = vodní nádržka

Připomínky
cisternový adj.
k cisterna
(o vodě) cisternový, pocházející z „cisterny“
Jen ZrcSpasK
29. 7. 2020).
Připomínky
čisternový, cisternový, adj. z čisterna, cisterna: přišli po ciſternowu

wodu Kruml. 21 . a
Připomínky
cisterský v. cistercienský
29. 7. 2020).
Připomínky
cistrský v. cistercienský
29. 7. 2020).
Připomínky
cistrský, adj.: zákon czyſtrſky Pulk. 121 , Cisterciensis.

b
Připomínky
cistrský adj. cisterciácký
Připomínky
cíška, -y f.
k cícha
cíška, malá „cícha“ 1
29. 7. 2020).
Připomínky
cíška, cejška, -y, fem., demin. z cícha. Plachtami, czeyſſkami KolČČ. 8 (1542).

a
czeyſſek maleych t. 4 (též).

a
Připomínky
Cišna proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cišúc v. tisúc
29. 7. 2020).
Připomínky
citara, -y f.
zř. citera, -y f.
k lat. cithara
muz. citara, drnkací hudební nástroj se strunami vedenými nad ozvučnou deskou
29. 7. 2020).
Připomínky
citara, -y, fem., z lat. cithara, Zither Povstaň, žaltáři a czytaro Kruml. 392 . a
Připomínky
Citarea proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
citbár v. citvár
29. 7. 2020).
Připomínky
citvár, -a/-u m.
29. 7. 2020).
Připomínky
citera v. citara
29. 7. 2020).
Připomínky
Citera proprium
29. 7. 2020).
Připomínky



zvolil Krist. 57 , b
b

a

b a


b a b

b b b
chudým Pass. 71, tṙetíenadczte neděle HusPost. 169 , patnadczte páteřóv ML. 14 ,a a


b a

a a b

a a b

a b a

a
b
let Alb. 21 ;
b
niekoliknadczt let LupPost. 277 ; — -dst: k dwiemanadſt
a
apoſtolom Krist. 57 ,
b

b

mužóm Pass. 347; cztwrtynazt den Hrad. 69 , w dewatych

a
nazt
a

b

b a
léto oſmeenadſtee Pror. 81 , léto

a
dewatenadſtee t. 102 , kapitola b

b
57, oſmanadczta przymluwa (předmluva) Pulk. 24 ; -dcstý, kontaminací ze - b

b
b


b
(dlužen)
a b

b

b a

ého

b

a

a

a
b b

a

a

b b

paddeſat

b b a

a

b

a a

a b

a


b

b
Připomínky
cítiti v. cútiti
Připomínky
cútiti, cítiti, -cu, -tíš ned. cítit; považovat nepřátely vás cítie považují, mají vás za

nepřátele
Připomínky
Citolib- v. Cietoľub-.
Připomínky
Citomenie proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
citr (?), -a/-u m.
k lat. citrus
citrusový strom n. plod (?)
Jen Apat. – Sr. citrový. – Nejisté: rekonstruováno ze zápisu kůry cyta
29. 7. 2020).
Připomínky
citrín, -a/-u m.
k lat. citrinus
citrín, kámen žluté barvy
Jen ArchČ . – Význam ‚strom n. keř s žlutě zbarvenými plody, citrón n. pomeranč‘
– v. citrínový – doložen až po r. 1500
29. 7. 2020).
Připomínky
citrína, -y f.
sr. lat. citrinus
žlutě zbarvený plod myrobalánu užívaný též v lékařství
Jen LékFrant
29. 7. 2020).
Připomínky
CITRÍNNÝ COŽ
citrínný adj.
k citrín
citrínový, tj. žlutě zbarvený
Jen AlchLull
29. 7. 2020).
Připomínky
citrínový adj.
k citrín
citrusový, (ve funkci gen.) citrusu; citrínové jablko bot. citrus, žlutě zbarvené ovoce
s výraznou vůní a chutí, citrón n. pomeranč
Sr. citrový
29. 7. 2020).
Připomínky
citrol, -a/-u m.
k střlat. citrollus
bot. lubenice, vodní meloun („vlašská tykev“)
Jen LékSal
29. 7. 2020).
Připomínky
Citrops proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
citrový adj.
k lat. citrus
citrusový, (ve funkci gen.) citrusu („citrínový“)
29. 7. 2020).
Připomínky
citrulový adj.
k lat. citrulus
(o šťávě) „citrolový“, získaný z vodního melounu
Jen Lék
29. 7. 2020).
Připomínky
citvar, cicvar, -a, -u, a -ař citvař, cicvař, -
ařě, masc., Zittwer, ze střlat. cituarium. — Vložiž v ňe (v jablko) všedobr,
czytwar Chir. 150 ; (vezmi) podražec, czytwar t. 140 ; přičiň k tomu bielého
a a
czytwaru t. 61 ; (nemocný) ať by jedl czitwar ChirB. 192 ; cziczwaru hrst

a b
malá KolB. 144 (1499).
a
— czytvar Prešp. 800; czytwar
cituarium Rozk. 1509, Nom. 65 ; b
citwar
též Veleš., czytwarz BohFl. 332; cytwar BřezSnář. 242, czitwar ApatFr, 9 ; czitwar a
zeduarium RostlD. 89 . cicwar zeduar RostlMnich. 71.

a
Připomínky
citvar, cicvar, -a, -u, citvař, -ě m. cicvár (druh pelyňku, jehož drobných nerozvitých

květenství, tzv. cicvárového semínka, se užívalo jako léku)
Připomínky
citvár, -a/-u m.
29. 7. 2020).
Připomínky
ciu- v. cu-.
Připomínky
ciz-, cíz-; cka v. cuz-, cúz-; dska
Připomínky
ciz- v. cuz-
Připomínky
cizenie v. cúzenie.
Připomínky
cúzenie, cízenie, -ie n. cídění, čištění, očišťování

Připomínky
cizí, cizo- v. cuzí, cuzo-.
Připomínky
cuzí, cizí adj. (též zpodst. m.) cizí
Připomínky
Cizonia proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cizonský adj.
k Cizonia
„Cizonščí“, -ských pl. m. Kikónové, obyvatelé Kikónie
Jen Troj
29. 7. 2020).
Připomínky
cizrnek, -nka, -nku, masc., Kichererbse, z lat. cicer: czyzrnky, svinský hrách,

cicera Lact. 268 . Srov. cicer.
a
Připomínky
cizura, -y f.
k lat. scissura
mont. odstřižek plechu zbylý při ražbě mincí
Jen LemingerMinc
29. 7. 2020).
Připomínky
cka v. dska
29. 7. 2020).
Připomínky
dska, -y f.
dcka, -y f.
dscka, -y f.
dcska, -y f.
dščka, -y f.
dška, -y f.
cka, -y f.
pozd. deska, -y f.
pozd. destka, -y f.
pozd. deška, -y f.
dial. slez. (?) dška, -y f.
1. dřevěná deska, prkno, zvl. opracované k nějakému účelu
spec. podlahové prkno
spec. střešní prkno, zvl. šindel ap.; bibl. stříška archy úmluvy
spec. (sudu) dužina
2. stůl
3. jaká (dřevěná, kamenná ap.) deska, plochý předmět, zvl. obdélníkový
spec. (v šachu) hrací deska
spec. deskový obraz
spec. deska, popravčí prkno
dska ručná psací destička, tabulka na psaní
dska uhlazená fig. nepopsaná deska (fig.), tabula rasa
4. dska lebná med. lebeční kost umístěná na vrchu hlavy
5. tabule, deska nesoucí písemné sdělení
6. deska jako trvanlivý podklad pro zápis důležitých záznamů; též fig.
dsky svědečstvie ap. bibl. desky svědectví, Boží zákoník, soubor náboženských
předpisů předaných Mojžíšovi Bohem
7. jur. pl. jaké (dvorské, městské, olomoucké ap.) desky (arch.), soubor zápisů
majetkoprávní a soudní agendy; též fig.
dsky zemské jur. pl. zemské desky (arch.), pozemkové knihy evidující šlechtické
nemovitosti ap.; meton. úřad spravující zemské desky
meton. záznam v zemských deskách
Též vl. jm. míst. – Sr. dščicě, dšička. – K 3: v lat.-českých slovnících mnohé funkční specifikace s
různými diferencujícími adj., např. dska čtitedlná / číslová / peněžní za trapetum ap., dska
přiezecí za testadulus, dska zastavujúcí za tenecitarium ap.
29. 7. 2020).
Připomínky
dska, dcka, cka, -y (gen. pl. desk) f. deska, prkno, tabule; pl. dsky desky soudní,

desky zemské
Připomínky
cka v. dska
Připomínky
dska, dcka, cka f. = deska, prkno; — pl. dsky (zemské, soudní desky); — zápisník

Připomínky
ckánie, -ie n.
k ckáti
sykání, syčení
Jen SlovKlem za lat. sybillus. Ckáti dolož. po r. 1500
Sr. cknutie, hvízdanie, piščěnie
29. 7. 2020).
Připomínky
ckánie, -ie, neutr., šveholení, das Wispeln: cżkaníe sibilus SlovKlem. 82 , ckánj a
sibilus Br. Jer. 51, 37.

Připomínky
ckáti, -aju, -áš, impftiv., šveholiti, wispeln: ckáti sibilare Br. Jer. 19,8, t. Ezech.

27, 36; (nejedni) se s zrcadly nosí… po předu, po zadu i po stranách na se
nahlédajíce a nad svau krásau ckajíce Kom. Lab. 7, 1 1. Srov. cknúti.
Připomínky
ckáti, -aju, -áš ned. obdivně pomlaskávat

Připomínky
ckáti nedok. (sr. ceknouti) = šveholiti, pomlaskovati

Připomínky
cketa v. tsketa
29. 7. 2020).
Připomínky
tsketa, -y f.
dolož. jen dcketa, -y f.
dolož. též stketa, -y f.
dolož. též cketa, -y f.
dolož. též čketa (?), -y f.
1. divoké nebezpečné zvíře
2. vodní tvor neobvyklého až nestvůrného vzhledu
3. kůň, zvl. kobyla
4. expr. sketa, kdo je bojácný, zbabělý
5. expr. sketa, kdo je zákeřný, podlý
K 2: za lat. belua. K 3: za lat. caballus, cabella
Původ slova nejasný, etym. slovníky (Machek, Kopečný) s. v. sketa spojují s teskný, tesklivý.
Čtení zápisu czketa nejednoznačné. V KlarBohO 187 též czstěta, Flajšhans interpretuje jako čščeta
Sr. hynšt, kobyla, potvora 3, šelma, zvěř
Autor: Štěpán Šimek, Miloslava Vajdlová

29. 7. 2020).
Připomínky
cketa, sketa, -y, masc. i fem., zvíře, Thier: krwawa czketa cruenta
bestia Cath. 175 ; (supové srdce) diábelstvie pryč odhánie … i wſſeczky čzkety tu
a
zwierz diwoku Lék A. 99 . — Kůň,

b
kobyla: czketa
caballus Prešp. 461, Rozk. 903, Anon. 2 ; czketa caballa Nom. 70 , Mam A. 18 ;
a a a
czſtc ta (tak v rkp.) caballa BohFl. 173. — Zbabělec, Feigling: kněz sě na Zderada

e
jě hněvati, neudatne czkety (jemu) dávati DalC. 50, skety ve vyd. Ješ.,

v překl. stněm.: du bist ein blodiz tyr; byl s’ všě své dni neudatna
czketa tamt., neudatný cketa v rkp. L, v překl. stněm.: alle dîn tage bis tu blode
gewesin. — Tož sě zlepšíš jako czketa NRada 1422.
Připomínky
cketa, sketa, tsketa, m. f. zvíře; kůň, kobyla; sketa, zbabělec

Připomínky
cketa, s(t)keta, sketa, stketa m. i f. = sketa, zbabělec
Připomínky
ckmieti v. stkmieti
29. 7. 2020).
Připomínky
cknúti, -nu, -ne pf.
pozd. ceknúti, -nu, -ne pf.
sr. ckáti
1. vydat sykavý zvuk podobný c, syknout
2. ceknout, hlesnout
29. 7. 2020).
Připomínky
cknúti, ceknúti, -nu, -neš, pftiv., ceknouti, pověděti krátkým slovem, slabikou,

hláskou, hlesnutím; mucksen; z cьk-, sln. ceket Gezwitscher Mikl. Etym. Wtb. —
By necekl nižádný HusE. 1, 107; aby něco neczkli Hrub. 296 ; kto by ceknul qui b
ganniret Pernšt. Isa. 10, 14; všecko, co král ctkne, dělají Wint. 21 (ze XVI stol.).

Připomínky
cknúti, ceknúti, -nu, -neš dok. ceknout, hlesnout, krátce něco říci

Připomínky
cknúti dok. = ceknouti
Připomínky
cknutie, -ie n.
k cknúti
ceknutí, hlesnutí
Sr. ckánie
29. 7. 2020).
Připomínky
cknutie, -ie, neutr., ceknutí. Dopustí-li sě (přisahající), že v čem řěčí, czknutym …

přěkazí (přísahu), právo své ztratí ODub. 37, chybným prohlesnutím.
Připomínky
cknutie, -ie n. ceknutí, (chybné) prořeknutí

Připomínky
domácký, adj., z domácí. — Odtud. adv. -cky domácky häuslich: s nimi

domaczky obcuje HrubLobk. 63 . a
Připomínky
hřěčský, řěčský, -cký hřěcký, řěcký, adj. ze Hřěk, řecký, griechisch. —

Rzyeczſka země AlxV. 74, z hrzieczſke země Pass. 328, v zemi
rzieczky AlxV. 69, v rzedſke (sic) zemi Apoll. 128 . Král a
rzyeczky AlxV. 2286, král hrzeczky AlxH. 5, 37, král hrſeczky AlxB. 2, 5, král

rzieczſky Kruml. 56 ; královstvie hrzyedſkeho (sic) regni Graecorum Mus. 1.
b
Mach. 1, 11. Viděch ve sně rzyeczſke stany AlxV. 1334; rzyeczſka

stráže t. 1376; hrzeczke i pohanſké voje AlxH. 4, 28. rzeczſſczij mistři Krist. 64 , a
rzečſſtij kněží Pref. 10; písmem hrzieczkim Ans. 3; čti ṙecſkee knihy graecos

codices Kladr. předml. Jeron. k Reg. — Zpodstatnělé: Rzieczſſtij jsú kramáři tvoji
Graecia Ol. Ezech. 27, 13, Řekové. — Hřěčské seno, víno, v. sěno, víno. — Adv. -
sky hřěčsky, řěčsky: Bessus pak, jakž nerozuměl (t. řecké rozmluvě Dariově s
Patronem), vztáza, jenžto hrſiechzky uměl AlxBM. 4, 24; to Pilat káza hrzeczſky,
židovsky, latině napsati Hrad. 90 . a
Připomínky
luzatský, -cký luzatcký, adj., lužický; podle lat. Lusatia. — Po všie luzacké

zemi Fontes V, 247 (PulkR. 62 ). a
Připomínky
mučenničský, mučeničský, mučedlničský, -cký mučennický, mučenický, mučedl
nický, adj., Märtyrer-. — Mučedlnickau korunu VelKal. 21.
Připomínky
Cláník proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Clarius proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Claudí proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Claudias proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Clementinus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
clenie, -ie n.
k clíti
clení, výběr „cla“
29. 7. 2020).
Připomínky
clíti, cľu, clí ipf.
k clo
co ot čeho platit „clo“ za něco n. z něčeho
29. 7. 2020).
Připomínky
Clitomachus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
clo, -a n.
sr. střhn. zol
1. jaké, z čeho poplatek za průchod n. průjezd přes hranici určitého území, clo,
mýto
2. jaké, z čeho (zboží ap.) poplatek ze zboží přivezeného někam n. provezeného
někudy, clo, mýto
3. jaké, z čeho poplatek za povolení nějaké činnosti n. z výnosu nějaké činnosti,
např. prodeje zboží n. chovu dobytka
4. právo n. výsada vybírat clo
5. místo výběru cla, celnice, mýtnice
6. bibl. mzda, plat, odměna najatému za práci, „nájem“ 3
Též za lat. naulum, redagium, tributum, vectigal
Sr. mýto, nájem 2, plat 5, 7, přievoz
29. 7. 2020).
Připomínky
clo, -a, neutr., Zoll; z němč.: stněm. zol, a toto z lat. teloneum,

-ium, vulg. toloneum. — czlo vectigal Prešp. 1999, Rozk. 3054, clo
teloneum DeskDE. 1318 marg.; grichtu se czlem Lún. list. 1403; dada ungelt a
czla Pr. pr. 255; viděl člověka sedícieho na cle in telonio Koř. Mat. 9, 9; od czla na
mostě a czla s herinků a czla s suken KolAO. 10 (poč. XVI stol.); ze všech
b
cel tamt.
Připomínky
clo n. clo (dř. poplatek ze zboží převáženého přes hranicí určitého obvodu, např. města); místo, kde
se vybíralo clo; clo na mostě mostné, mýto
Připomínky
cloniti v. sloniti
29. 7. 2020).
Připomínky
sloniti, -ňu, -ní ipf.
dolož. jen cloniti, -ňu, -ní ipf.
sr. psl. *sloniti
(o překážce) clonit, zaclánět, bránit spatření něčeho
K alternaci s-/c- v. GbHistMluvn 1, 481. Machek, Etym. slov.²s. v. sloniti vysvětluje c- mylnou
dekompozicí a zjednodušením souhl. skupiny v otsloniti, v stč. však nedoloženo
Sr. zasláněti, zasloniti, zasloňovati
29. 7. 2020).
Připomínky
clota v. slota.
Připomínky
Cmund proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cmundský proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
čstna, -y f.
dolož. jen cna, -y f.
k čstný
bílé liturgické kněžské roucho, alba
Jen u Klareta za lat. alba
29. 7. 2020).
Připomínky
cna (?), roucho kněžské: czna alba Prešp. 2215 (v kap. de ecclesia); strojené,

ze cný, čstný.
Připomínky
čstně, čsně, ctně, cně, adv., ehrbar, ehrlich; k adj. čstný. Ľudem chztnye

vzchovaným AlxBM. 5, 42; chzctnye chovati ApD. c t. j. čctně ze čstně; řka
(Neklan Durinkovi): chovajž czſnye kniežete svého t. 21; já tobě jeho (kniežete)
zabiti nekázal, ale cznye chovati tamt.; tehdy kněz český cztnye krále uherského
pobi t. 91; czſtnye zbitu býti t. 10. Kak sě přěd bohem mieti czſtnye Alb. 73 . Ti a
(kteří nevběhli do řeky, ale podstoupili boj na břehu) czſtnyegye

umřěchu AlxV. 1828.
Připomínky
cně; cní, cný; cnost v. čstně; čstný; čstnost
Připomínky
čstně, čsně, ctně, cně adv. ctně, čestně, počestně

Připomínky
čstní, cní, adj., ctný, ehrbar, ehrlich, honestus; ze subst. čest. Počě j’mu (Václav

Boleslavovi) děkovati z kvasu cznhieho DalH. 30.
Připomínky
čstný, čstní, čsný, ctný, cný, cní adj. ctný, čestný, počestný; vážený, slavný

Připomínky
čstnoch, -a/-u m.
dolož. jen cnoch, -a/-u m.
k čstný
vznešený pták, nejspíše orel
Jen u Klareta za lat. cuna. K formě lat. ekvivalentu a výkladu významu sr. B. Ryba, LF 67, 1940,
s. 330
29. 7. 2020).
Připomínky
cnoch (?), prý pták nějaký: cznoch *kuna Prešp. 232 v kap. Volatilia campestria,

czuoh (sic) též Rozk. 432; strojené.
Připomínky
cnost v. čstnost.
Připomínky
čstnost, ctnost, čsnost, cnost, -i; někdy čestnost; fem., z č(ь)stьno-. Čestnost;
ctná vlastnost, ctný skutek; ctnost; Ehrbarkeit, Tugend; honor, virtus. (Město
Atheny) u velikéj sě moci znáše, v lidech, v pokladiech, v tvrdosti i ve všiej
velikéj czſtnoſty AlxV. 413; všěcko na ňem (na »krásném člověku« ve vidění)
czſtnoſt bieše t. 889; nigdie nečtem, by římská moc v tak přěmnoženéj cznoſcy
svého ciesařě přijala AlxB. 6, 3; (šlechtici) jsú dóstojni czſtnoſty, když dbajú o
múdrosti AlxV. 240, hodni úcty; by král v smutce i v žalosti, pyče poručené
czſtnoſty t. 110 (král Filip poručil svou manželku Pausaniovi a ten zavřel se s ní na
hradě); nejedna (ze žen a dívek zajatých) své czſtnoſty želé t. 1886. We czſtnoſti
tvéj in honore tuo ŽKlem. 44, 10; hospodin czſtnoſti virtutum t. 23, 10; chvalte
jeho w cznoſtech jeho in virtutibus t. 150, 2. (Šafář) jest nižádné ctnosti nikdy
neučinil, kterak by již směl toho draka podstúpiti? Trist. 64, hrdinského skutku. —
Ke všiej czſnoſty Hrad. 3 , czſnoſt t. 4 , cznoſt t. 115 ; cztnoſt NRada 1681, ve
b b a
cznoſti t. 503; všěch cznoſṫí Kruml. 351 ; cztnoſt

b
virtus Prešp. 18, cznoſt
virtus BohFl. 456, cznoſt decus Prešp. 1401. — Srov. čestnost.
Připomínky
nečstnost, -ctnost nectnost, -cnost necnost, -i, fem., Untugend: necztnoſt
nephas MamA. 30 , necznoſt též Prešp. 1354.
a
Připomínky
čstnost, čsnost, ctnost, cnost, -i f. ctnost, čestnost, počestnost; čest, počest, úcta

Připomínky
nečstnota, -cnota necnota, -y, fem.: necznota tragedia Rozk. 2256, Prešp. 1535,
Veleš. (Diefb. Gloss. tragedia = lastersanck, lastergedicht).
Připomínky
cnotan, čstnostan (?): cznotan *ariana Prešp. 613 v kap. de

plantis, Rozk. 1163; tvar strojený, význam nejasný.
Připomínky
cný v. čstný.
Připomínky
čstný, ctný, čsný, cný, z č(ь)stьn-, adj. ze subst. čest. — Ctný; ehrbar, ehrlich;

honestus, venerabilis; významu vůbec pochvalného, o osobách i o předmětech
jiných. Chſna mari (Máří) CisMnich. 97 . Chzctny muž AlxBM. 2, 18 t. j. čctný ze
a
čstný; chztny kmet t. 5, 3; královi czſtnemu AlxV. 89; Czſtneho

rytieře t. 1126; Alexandru, sluzě svému, dietěti obak czſtnemu, zpoviedaju milost
svoji t. 968; Czſtna žena t. 81, cſna kmeticě AlxM. 2, 16, czſtnu
děvici AlxV. 783; knězě Jaromíra czneho DalC. 36; rozpomínaj sě na jeho otcě
czſneho t. 21; panie czne válkú sě stydiechu t. 11; czna žena tamt.; pána
cſneho Dět. Jež. l ; czſnu kněží (akk.) Hrad. 97 , Prokop poruči jej (nemocného)
a a
bratru czſnemu t. 1l , z člověka czſneho t. 11 . Czſtne srdce AlxV. 1824; co sě tu

a b
cztnych těl (padlých bojovníků) ztlači t. 1744; sta sě mu czſtna

příhoda t. 1546; přijide czſna hodina, králová porodi syna t. 86; chztneho plemene
zemenín AlxBM. 2, 25; Czſtne město Trojě dobyto AlxV. 815; toho města czſtna
ohrada t. 824; skutka chztneho AlxB. 8, 26; cznych skutkóv Modl. 37 ; z úmysla a
cztneho NRada 837; (každá věc jmá) chztnu příčinu AlxH. 11, 4; czſtne

dielo Alb. 58 ; mój tyrh czny hyne Mast. 204. Ktož jest ješitný, tomu dějí (lidé):
a
cztny jest AlbB. l . Což jiej (vůli) líbo, leč czſtne leč neczſtne Alb. 74 . — V
b b
platnosti jm. podstatného: tam sě král řěčský oboři patřě, by sě czſtny nahodil,

jehož by sě kopím hodil AlxV. 1544; jdětež czſtnyeyſſy po mého koně vodu, a (k)
komuž on přiteče, toho veďtež sěm DalC. 4. Moc kakás, skrze niž jest člověk
czten, šlecheten, vážen, dráh ŠtítMus. 72 t. j. cten (nikoli cťen) ze čsten; czno jest
a
milovati boha Alb. 107 . Cztny venustus MamA. 36 , Anon. 7 .

a b a
Připomínky
nečstný, -cný necný, adj., nectný, ehrlos, unehrbar; stsl. nečьstьnъ infamis. —
neczna (žena) činí podlé svého práva DalC. 23 ; zradiv sě nechzttnẏm b
opilstvem AlxB. 7, 10; kteříž neczſtnych sě nic nebojie AlxV. 66; leč čstné, leč

neczſtne Alb. 74 . — Adv. nečstně, -čsně nečsně: ž’ sem byl nechztnẏe život
b
veda AlxBM. 8, 32; vjěl byl neczſnye v jeho (králův) dóm Hrad. 100 , bez slušné a
úpravy, neslušně ustrojen.

Připomínky
co v. čso
29. 7. 2020).
Připomínky
čso, čeho pron. a adv.
též čsož, čehož pron. a adv.
pozd. co, čeho pron. a adv.
pozd. což, čehož pron. a adv.
pozd. coť, čehoť pron. a adv.
pozd. cožť, čehožť pron. a adv.
I. pron.
1. interog. co
2. indef. něco
3. indef. cokoli
4. něco významného (sr. StčS s. v. „něčso“ 3)
5. po záporném přísudku nic
6. relat. s větou vztažnou co, což
7. relat. s větou vztažnou jenž, který
II. adv.
1. koho, čeho (počitatelného) kolik, jak moc
seč býti mohu nakolik jsem schopen
2. ve spojení s adv. míry, způsobu ap. něco málo, trochu
3. zvl. s větou tázací proč
4. nějak, nějakým způsobem
4. ve funkci spojky důvodové aby
Sr. čsosi. Dolož. též v předložkových spřežkách nač, oč, več ap.
Autor: Markéta Pytlíková
29. 7. 2020).
Připomínky
co v. čso.
Připomínky
leci-, lec- a změnou hláskovou (od sykavky dále následující)

také leti- z leci-, adv. předpona, leda, was immer für. Bývá vykládáno z *leda-
si-, *led-si, *led-s’; ale výkladu tomu překáží ta okolnost, že pro
předpokládané *leda-si- atd. není dokladů starších, a snad vůbec žádných. Spíše je
spojovati -ci se stsl. cê. — leci-kto, lec-kto, wer immer, der erste beste: lecikto z
našich mlazších sluh Pass. 618; v pilnú potřebu i nekněz leciktos pokřtíti
móž ŠtítOp. 243 ; aby leczyktos věda, že atd. KázLeg. 181 ; ne lecktos leckohos…
a a
má kárati ŠtítOpat. 173 ; ne leczktos leczkohos… má kárati ŠtítMus. 147 ; — leci-

b a
čso, lec-čso, leti-čso, -co leci-co, lec-co, leti-co: přietel… doufá přieteli a prosí za

lecziczos svobodně přietele ŠtítMus. 102 ; pro lecz czos Štít. uč. 23 ; bude s ním
b a
(sladovník se sedlákem) lecz czo mluviti Hrad. 132 ; takoví ť mohú prositi boha za b
leticzos takového ŠtítMus. 131 ; ano jím (kamýkem) leticzos pohybuje t. 113 ;

a b
jakož ť je často leticzos takového počna sě zmisávalo tamt. 85 ; hospodin stvořil b
duši a dal jí rozum, aby tiem mohla spravenie své vóli jmieti, aby w-lecz we-cz
nevklonula Štít. ř. 49 , t. j. v-lec-ve-č; ne leckdys má kárati jeden druhého, ani z
a
lecziczehos ŠtítMus. 147 , ne leckdys ani z leċehos (= z lec-čehos) má kárati jeden

a
druhého ŠtítOpat. 173 ; k leczczemu Kruml. 292 , t. j. k leč-čemu, z lec-čemu; ti

b b
mnoho o leczyczems marném vydadie řeči Štít. ř. 95 ; v prudkosti (orlově, a
znamená sě) w lecziczems bezpřémné ukvapenie ŠtítMus. 72 ; — leci-který, lec- a
který, -kteraký leci-kteraký, lec-kteraký: otěž leczktereho z nich Kruml. 385 ; b
prosiec, aby jim (starosta Mediolanským) leczktereho poslal Pass. 463; toho dřeva

(rodokmenu) kmen jest otec neb máti, neb móž (ty) čísti rod po leczkterem z
nich Štít. uč. 38 ; na leczikterem orudí Lit. Skutk. 27, 44 (ve Vulg. jinak); lapák
b
věrné leciktere a pokorné nuzí HusPost. 80 ; hledaje zvěře leczkterakeho Mill. 80 ;

a a
— leci-čí, lec-čí: uzříme matku čistú pannu, ne leczy-czijſ matkú, ale matkú

boží Štít. ř. 214 ; ne po lecċis hlavě chtěl bych v tom, což vědě,
a
postúpiti ŠtítOp. 249 , nechtěl bych po leticzies (sic) hlavě postúpiti ŠtítMus. 151 ;

b b
— leci-kaký, lec-kaký, -jaký leci-jaký, lec-jaký: leczikakeyſy hry Mill. 34 ; b
omlúvajíc sě leczykakus omluvú Kruml. 377 ; leczikakés příhody (na člověka b
spadnou) t. 407 ; leczkakeſs sliby Otc. 455 ; leczyyakes úsně a řemenie vařiece

a b
jedli KázLeg. 91 ; lecyakyms falšem lepie sě jedni léní k druhým ŠtítPař. 101 ;

b b
— leci-kako, lec-kako, -jako leci-jako, lec-jako: ty s’ stál po sboží lecykak tohoto

světa Pass. 396, ty s’ stál leczſykak po sboží PassKlem. 160 ; markrabie kázal b
sirotky leczikáks vdávati ŠtítMus. 139 ; (oheň) bude leczikaks nelahodně kúřiti

a
sě t. 65 ; někteří pro své obžerstvo chtie sě leczikaks objíti t. 64 ; (muž marnivé
a a
ženy) mosí krásti, lecz kaks vylstiti Štít. uč. 57 ; kněžie… toho (služby zádušní)
a
odbudú lecz kaks na pospěch brebcíc t. 157 ; aby (lidé) pracovitých věcí ušli a
a
lecyaks toho života zbyli, nedbajíce, co potom bude, leda vyzaháleli čas po času
lecyaks ŠtítPař. 101 ; b
— leci-kamo, lec-kamo, -kdy leci-kdy, lec-kdy, -kde leci-
kde, lec-kde, -kudy leci-kudy, lec-kudy: do krčmy… leczikam v nehodné kněžím
obyčeje HusPost. 14 ; pod ploty leczykudys okolo špitála Otc. 484 ; když ho sen
b b
trápil, přěd oltářem leczſikde podřiemal Pass. 415; aby (lid) pochovával sě

leczikdeṡ HusPost. 81 ; veliké jest opatrnosti třeba k tomu (t. kárání), ne lecktos
b
leckohos, ne leckdes, ne leckdys… má kárati jeden druhého ŠtítOp. 173 ; ne a
leczktos leczkohos, ne leczkdes, ne leczkdys má kárati jeden

druhého ŠtítMus. 147 . — Srov. leda.
a
Připomínky
co; colné; copúch v. čso; celné; sopúch
Připomínky
čso, co, čeho (starší gen. čso, co) zájm. co; kolik; nevědiech sě čso přijieti čeho se

chopit; když sě kto bojí, což sě báti nemá čeho se nemá bát; ze čso z čeho; adv. čsož tož,
což tož něco (málo), trochu; čso den ode dne odkládáš? proč; čemu v. t.; spoj. že,
jak: pomni potom, čso máš zlé za zlé mieti
Připomínky
co pron. (pův. genitiv = čeho) v. i čso; ve význ. spojky přípustkové = ačkoli; —

dativ čemu = k čemu, proč; — cos’-buď = něco; coli = co také, jakoby
Připomínky
čso, co, —ž(e) čso, co, čsož, což, čsože, cože pron.; znamená v starší češtine i: že,

jak(o) atp.; čsos (cos) buď = něco; čsož (což) tož = něco, trochu; — čemu = proč;
— praviti cos kams = mluviti bez ladu a skladu
Připomínky
býti, psl. byti, z koř. pův. bheṷ- fieri. Z toho vzniklo jednak bhu- a

jednak bhū, kteréž máme v slabikách
kořenných psl. *bъ- a by-. Z by- jest č. aor. bych, inf. býti (sup. byt nedoloženo),
part. byl, byv, byt a subst. verbale bytie; z *bъ- pak
jest aor. běch a impf. biech. Z by- bylo také fut. *byšu psl. *byšą, jehož stopa
zachována v adj. probyšúcný utilis, v. t. Tvary ostatní jsou
z koř. jes- = pův. es- esse: praes. jsem, sem atd., part. jsa, sa atd.; a
z bud- psl. bąd- fieri, kteréž vzniklo z býv. slabiky kořenné bhu- a přípon -on-
d(h)-. Tvary z by-, bъ- a bąd- jsou vlastně významu fieri, werden; ale jsouce
sloučeny s tvary z jes- = esse v časovací soustavu slovesného pojmu jednoho
přijímají také význam esse, sein: je tedy bych = factus sum a pak také ſui, buď =
fias, fiat a také sis, sit, budu = fiam a také ero. Tvary z bąd- jsou krom toho
významu perfektivního, proti imperfektivnímu tvarů jiných: tvar praes. jsem =
sum, a tvar praes. budu = fiam, ero atd. — Bývá samo nebo s příslušným
doplňkem: Buoh geſt ŠtítBud. 6, Deus est; nemocen ſem infirmus sum ŽWittb. 6,
3, neyſem jako jiní EvVíd. Luk. 18, 11; (já) nic negſu svědom aniž v tom
spravedliv gſem EvOl. 95 t. j. nejsu, dial. m. nejsem;
b
na nebi gſi
slavně Kunh. 148 , gſi ades ŽGloss. 138, 8, tigſ buoh i člověk Brig. 73 t. j. ty-
a
js’ m. -jsi, tehda s ty král Pass. 197 t. j. s’ m. jsi; všeť stvořenie volá, ež buoh

ſtworzitel geſt ŠtítBud. 6; ne ten ge přěd bohem pyrwi, jenž geſt šlechetného
urozenie Túl. 28 ; geſtit jej proč milowati NRada 194, geſty tebie rzecz poczieczy
b
(počieti) Kat. v. 1689, kto geſti z najú dvú ciesař GestM. 45 (40); tělo jedno

ge Kunh. 149 (rým: troje), kak ge to Pass. 288; welikay tvrdost tvé
a
viery Hrad. 45 t. j. velika-j’ m. -jest; totoy pak hodujie viera Štít. uč. 9 t. j. toto
b b
-j’; mohú dojíti odplaty vdovské, geſto y větši než manželská t. 118 t. j. ješto-j’;
a
czoy to Štít. ř. 129 t. j. co-j’; yſwa bratřencě Pass. 290; va vždycky gſma ve

a
tmě GestM. 67 ; já a otec jeden ſwye EvVíd. Jan 10, 30; vieš, že tam

b
neyſma Šach 300 ; tu gſta dvě slově HusPost. 32 , Armenij dvě ſta Mill. 10 ; zei

b b a
ſme prach ŽKlem. 102, 14 t. j. žej-sme m. že-jsme; bohové yſte ŽWittb. 81,

6, bohové ſte ŽKlem. tamt.; tito pak zzǔ z Pamfilijě svD. 15, jemužto všě
nesnadnosti svědomy yſuu Pass. 10, v rukú jeho yſut všeho světa kraji ŽWittb. 94 , b
4 t. j. jsú-ť; mlád zza LMar. 13, part.; Mikuláš bijeſſe král té vlasti Alxp. 7; Annu,

jež bie dci ysakarowa LMar. 18; by̆l jeden král tu kdasi PilA.; ti byli yſu tam
fuerunt ŽWittb. 86, 4; — budu sněha bělejí super nivem dealbabor ŽWittb. 86,
4, vlastně albior fiam; (bóh) lutoſtywy bude hřiechóm jich propitius
fiet ŽWittb. 77, 38, ať budu fiant ŽGloss. 128, 6, ať budu nepohnuti fiant
immobiles ŽWittb. Moys. 16; bud bydlo jich pusto fiat ŽWittb. 68, 26; Bud mi
podlé slova tvého Hrad. 63 , bud mi podlé slova tvého fiat EvSeitst. Luk. 1,
b
38; budta oči tvoji poslúchajúcí fiant intendentes ŽWittb. 129, 2; budte synové

jeho sirotci fiant orphani t. 108, 9; budte dnové jeho krátci fiant dies pauci t. 108,
8; budte nehnutedlni fiant immobiles ŽKlem. Moys. 16; bud fiat ŽWittb. 19,
4, t. 34, 6, t. 108, 19, t. 118, 80, t. 68, 3, budte fiant t. 34, 5; chlap, když bude
wyſſy, dobřě slyšě však neslyší AlxV. 227, když se stane vyšší; kterzyz (sic) potok
woden bude t. 229, vodný se stane, se rozvodní; když sbožie neb smysla nenie, v
šlechtě bude porušenie t. 248, stane se, nastane; (aby dci) bezdyetkyny byla sterilis
efficiatur Ol. Sir. 42, 10; (muž spravedlivý) bude jako dřěvo erit tamquam
lignum ŽWittb. 1, 3; jemužto požehnám a bude v národy eritque in
gentes Kladr. Gen. 17, 16; (Pilat a Jidáš) jakž náhle v řěči by̆ſta, oba sobě sě
sliúbišta Jid. 53, jakmile spolu do řeči se dostali, v řeči byli; co by to chtělo
by̆ty svD. 22, co by se to mělo státi, co by to mělo býti. — Téhož způsobu jsou
perifrastické výrazy pro p a ssi v u m , totiž sloveso býti s part. pass. jako
doplňkem: v ničse obraczen ſem ŽWittb. 72, 22, a ge póhon
ſtraczen Rožmb. 37, (vy dva) ſta v kniežěcích dvořiech
wzchowana Pass. 283, napilneny yſmy y kochany yſmy ŽWittb. 89, 14; gſw
zauirſeni Túl. 92 , základové ſmuczeny ſu y pohnuty yſu ŽWittb. 6, 3, vmenſſeny
b
yſut prawdy diminutae sunt t. 11, 2, t. j. jsú-ť, ſmuczeny ſut kosti mé conturbata
sunt t. 6, 3; jakož (Ježíš) bieſſe domnyen putabatur Koř. Luk. 3, 23; ti všickni
bychu zbyty DalC. 73; cos mu bie na čele pſano AlxV. 899, jim bye věděti
dano t. 1285; (zlost) pohanena byla geſt ŽWittb. 118, 163, ježť gſu rzeczena
byla Hrad. 65 ;
b
budeſſ wzat v neděliu ApŠ. 12, bude zwieſtowano
annuntiabitur ŽWittb. 21, 32, budem chwaleni t. 43, 9, budu chowani
servabuntur t. 36, 28; zapomenutí dana bud pravicě tvá detur ŽWittb. 136,
5, napilnena budta ústa má chvály repleatur os t. 70, 8, budme
przigieti Comest. 185 , wipuzeni budte eiciantur ŽGloss. 108, 10; (řídký) by nebyl
b
Hřěky unawen AlxB. 4, 21, aby vczyneny bili zdi ŽWittb. 50, 20; ktož by jiným

dal býti obmeškánu ŠtítV. 35, nelze beze krstu ſpaſſenu byti HusPost. 110 , nelze
a
jest člověku byti vyċiſtienv od hřiechu t. 76 . — A téhož způsobu jsou dále také
a
perifrastické výrazy jsem nesa atp.: proč ſem hyna LMar. 26, (ty, Maria) gſy

proſyeczy PassNitr. 2 , (Patron) geſt ny s tobú wadye AlxBM. 6, 12, kto geſt jim
b
pravdu mluwie RokycKl. 100 , kteříž gſu v smrti duchovní trwagicze ChelčP. 275 ;

a a
bieſe vcie jě erat docens Koř. Mat. 7, 29, biechu przizluhuyucze AlxH. 3,

16; (Jidáš) by všiú věciú wlada Jid. 59, (Alexander) zie by radugie AlxH. 8,
11, krmě by ve skle se stkwiecy a velmi se dobra mniecy Baw. 80; ž’ zem byl
nečstně život weda AlxBM. 8, 32, že ſem to byl často ſlychage TandZ. 183 , bylas
a
jeho newieduczy Hrad. 43 , nijeden byl tak mnoho skota gmagie LMar. 11, (Anna)

a
byla k bohu salugiuci t. 23, t. j. byla žalujiúci, (strážcové) nebyli nice chzinyecze,

jedno zavše na to zrſiecze, aby atd. AlxB. 7, 28, budes ſie radugie Hrad. 137 , a
(vóle) byla chtiecz zlému, bude táž vóle chtiecz dobrému ŠtítBud. 142, že on bude
napokon zzudye svD. 41 t. j. bude súdě, ješto (plur.) budu bohu ſluziece Hrad. 7 ; b
bud nezadagie jich sbožie OpMus. 149 , buď nežádajě; bud vás každy

b
ſliſie Kat. 96, nebudme svět milugicz ŠtítMus. 125 ; ne (než) bych v takové

a
příslovie byl upadna AlxBM. 3, 42, nechtě by co v tom byl mina AlxH. 4,

15, (pohané) by byli svých modl odſtupiecze AlxB. 6, 22; — a jsem nes atp.: ktož
geſt jie (smrti) zazluſiw AlxBM, 8, 43 t. j. jest zaslúživ, však zzǔ všěch zém řěči
(zna)wſſe svD. 24; král by všiu moc wyplenyw AlxB. 7, 17, (sojka) by družkami
se stydiewṡi Baw. 83; jehož (sbožie) byl geſt málo poſiw AlxB. 7, 9, t. j. byl jest
poživ; bud ten zmyrtcy uſiw AlxBM. 8, 42 t. j. bud uživ, zda by kto cuzích usiw
byl tu t. 6, 7 t. j. by byl uživ. — Také perifrastické výrazy, kde býti je spojeno
s part. -l, na př. nesl jsem, bych nesl atp., jsou téhož způsobu: býti (jsem,
bych atd.) je v nich přísudek holý a part. -l doplňkem; ale tu ovládá doplněk jako
člen hlavní a býti stlačuje se ve význam slovesa p om o cn é h o , t. j. slova, jehož
význam reální esse, fieri se setřel, které má potom úkol jen formální, totiž
pomáhati jenom k vyjádření flexe, zejména k vyjádření grammatické osoby, a
které i vynechati se může, když gramm. osoba ze souvislosti se rozumí. Výrazy
takové jsou pro p e rf. : což zzem gdy myzzlila LMar. 75; otworsil zzi
vrata Jid. 135, iaks z chtyel, taks z vše obrsiedyl LMar. 68 t. j. jakž s’ chtěl, takž s’
obřiedil, města yſi zkazil destruxisti ŽWittb. 9, 7, ſwirchowal ſy perſecisti t. 8,
3, zproſtilſ jě liberasti t. 21, 5, ty vderzil s percussisti t. 3, 8; Pavel dal ieſt
zeḿu List. Litoměř., Vlach dal ieſt zeḿu t., oſtrziehala geſt dušě má svědečstvie
tvého ŽWittb. 118, 167, neuczinyl ieſti takéž všemu národu ŽKlem. 147, 20, nebo
ge u mě vfſal ŽWittb. 90, 14, zázrak ſyey ſtal Pass. 307 t. j. sě-j’ stal, czoy bóh
zapowyedyel Štít. uč. 128 t. j. co-j’; rozrewnil hospodina hřiešník ŽWittb. 9, 4
b
(25), m. rozrevnil jest, sloveso pomocné vynecháno; (my dva) co zwie zdyela, v

tom zie zzuie lepše domnyela AlxBM. 1, 17 sl. t. j. svě sděla, sě svě domněla;
vecesta súdci (du. nom.): když ſwa chodyla po sadu sama a když ſwye byla v kútě
sadu, wydyela ſwa Pror. Dan. 13, 36 a 37; já a ty zaſluzyla ſwa toho ML. 105 ; b
znamenie, ješto gſma měla GestKl. 93; nebo yſta oči moji widiele ŽWittb. Sim.

30, widiele ſta oči moji t. 138, 16; Vſtale oči moji defecerunt t. 118, 82, m. ustale
(j)sta, sloveso pomocné vynecháno; nemohly yſu ŽWittb. 128, 2, kak ſuu sě
obcházěli Pass. 626, rozmnozili ſu ſie ŽKlem. 3, 2, rzekli ſu t. 7 ; (syn a vnuk)
a
zziey zzu zzby̆li na sem světě Jid. 15 t. j. sě-jsú sbyli; neoſtrziehaly

zákona ŽWittb. 118, 148, m. nejsú ostřiehali, sloveso pomocné vynecháno;
rozpomanuly yſut ſie ŽWittb. 77, 35 t. j. jsú-ť, kniežata ſebrala ſut ſie t. 46,
10, ſhromazdily ſut ſie vody t. Moys. 8, rozſilnyly ſut ſie t. 17, 18, dywyly ſut
ſie t. 47, 6; zapomanuli ſut t. 105, 13, ſut zkazyly t. 10, 4: — pro p l qp e rf. bych
rzekl dřéve dixeram Štít. uč. 11 ; Darius tak sě by wyprawil hyrdye AlxH. 2,
a
2, jakož by przikazal hospodin praeceperat Ol. Ex. 7, 13; rybářie bychu

odeſſly EvVíd. Luk. 5, 2; nepřietelé, ješto jej (Krista) bychu oſtupily Brig. 23 ; jež a
(listy) bye poſlal král řěčský AlxV. 1016, ten bie prſiſſel na své hoře AlxB, 4,

33, juž bie prsiſſel ten čas JidDrk. 27; (Klitus s Artofilem) tak sě tvrdě ſeſla byeſta,
jakž za umrla lezyeſta AlxV. 1582; bijech rzekl dixeram Štít. ř. 67 , bijech rzekl
b
onehda t. 70 ; kněz Oldřich ne tak kláštera ješče bieſſe doczynyl, jakž svatému
b
Prokopu slíbil Hrad. 13 , (sv. Prokop) již bieſſe vše rozdal t. 19 , masti, jěž bies
b b
prziprawila t. 29 t. j. bieš’; (Václav) žákovstvo v zemiu navráti, jež byeſſe

a
wypudyla máti DalC. 27; již bylo pověděno Alexandrovi, že (Pausanias) bijeſſe

zabil krále Filipa Alxp. 10; — pro fu t . budu weſti NRada 761, ſaditi jě budes
plantabis ŽKlem. Moys. 17, (pekař) bude rzeczy Hrad. 137 , ſlawiti
b
budeme ŽKlem. 20, 14 atd.; — pro fut. e x a c t . : ač zapomanul budu si oblitus

fuero ŽGloss. 136, 5; shřěší-li bratr tvój, jdi a treskci jej, uposlúchá-li tebe, ziſkal
budeſſ bratra tvého EvZimn. 25; všichni budú oživeni, ale každý v svém řádu, v
kterémž kto bohu bude ſluzyl Štít. ř. 43 ; bude-li se pokáním ocziſtil, bude
b
přijat ŠtítBud. 16; běda lakomcóm bude, budu-li křivě co drzeli ŠtítMus. 64 ; — a
pro kond.: bych nesl atd., v. bych. — Při záporném nebyti jsou některé zvláštnosti.

V praes. je vedle jsem, jsi atd. také sem, si atd., a proti tomu jenom nejsem,
nejsi atd.: neyſem ŽWittb. 118, 83, neyſy ŽKap. 88, 44, negſu Túl. 29 , zda-li to b
lotři neyſuu Pass. 4; neſſu zákonníci Mill. 51 , t.

b
j. nésú m. nejsú,
jest dial. V praes. 3. sing. nenie: nenye bezpečenstvie Túl. 30 , gdež přívuzných
b
králóv neny̆e Jid. 12, nenije mi třeba činóv vašich Štít. ř. 43 , nenijet tob
správné t. 74 , tuť mé rady nikakž nenie NRada 958, zda liť známé néni Barl. 1,

a
25, néni slušné t. 2, 3 atd.; z toho pak nýnie: nynye veselé non est

exultatio Pror. Jer. 48, 2, nynye kromě mne spasitel t. Isa. 43, 11, nynye, kto by sě
rozpomanul t. 42 ; nynye, kto by rozuměl tamt., juž v službě nynye
a
otplátka AlxV. 273, nynye čísla téj všiej síle t. 1046, nynye li tě lén

slyšeti t. 175, toť ninie škodné NRada 745, žádnému ninie
sličné t. 1576. Negace ne- je při výraze jiném než v nč.: neyſem zapomanul non
sum oblitus ŽWittb. 118, 83, nč. nezapomenul jsem; neyſy pomohl
jemu ŽKap. 88, 44; neyſu zemdlely stopy ŽWittb. 17, 37; ješto ſye bude
nelybyty Štít. ř. 84 , nč. seb
nebude líbiti; jeho přelúditi budeſſ
nemoczy Alb. 98 , nč. nebudeš moci; nemoczy budem dále jěti ML. 47 ; proč pláči,
b b
nerzkli by byli Hrad. 39 , nč. nebyli by řekli; abych neprorazen bil

b
židóm AnsOp. 6, nč. abych nebyl zrazen; ſmi k tomu

nezwani NRada 999; nedoſtoyen ſem břěmene toho Hrad. 15 , nč. nejsem důstojen;
b
nezakon jich (peněz Jidášových) geſt jmieti Hrad. 88 , nč. není zákon, není právo;
a
geſt nelze Štít. uč. 15 , nč. není lze; ieſt neuidiethi DalH. 30, nč. není viděti atp. —

a
K budu jest také impf. budiech. To, jakožto impf. slovesa perfektivního, vyslovuje

děj fieri v minulosti opakovaný: budyechu synové israhelští na strážiech Ol. Num.
9, 19, bývali na strážích, kdykoli oblak dlel nad příbytkem (Vulg.: cunctis diebus,
quibus stabat nubes super tabernaculum, manebant in eodem loco; et si evenisset,
ut multo tempore maneret super illud, erant filii Israel in excubiis); pak-li sě kdy
stala sváda, u stařějšieho budieše rada DalJ. 2 podle rkp. V, L a j.; kterýž nemocný
najprvé sě u vodu utekl, ten uzdraven budieſſe Krist. 64 , uzdraven býval; kteří sě
a
kolivěk dotkniechu (t. konce rúcha jeho), spaseni budeyechu

(m. budiechu) Mat. Rozb. 742, spaseni bývali. Ale přijímá také
význam eram (srov. budu = fiam a ero): když večer budyſſye toho dne cum sero
esset Víd. Jan 20, 19. Také se béře, jako impf. vůbec, ve významu
kondicionálním: v ten čas bez města budyeſye, by sě (obyvatelé) nedomněli a s
králem příměřie vzeli AlxV. 2134 a AlxVíd. tamt., bylo by veta bývalo; v ten čas
budyeſye bez ňeho, by nebylo otce jeho AlxV. 1632, byl by ztracen býval
(Filotas). — Perfektivní budu, samo i ve spojení s inf. (= perifrase pro futurum),
béře se také za p ra e se n s ab so l u t u m (t. zv. praes. historicum): (lidé) mile vše
naplnichu, třetí den na pravé zořě budu všickni k hořě, z hory blsket
jdieše ML. 57 ; ale gdyž sě sdravie ruší, tepy̆rw tu bude poznano, nač komu kak
a
sčestie dáno Jid. 123; když Marie proti sestřě bude zalowaty, hospodin

odpovědě Alb. 84 ; král povolav obú (lakomého a závistivého) slíbi jima, což který
a
prositi bude, že dá jemu a dvé to druhému; a lakomý nebude chtieti napřed

prositi… a závistivý také nebude chtieti za nic prositi; až král… nebude chtieti bez
toho býti… a závistivý bude krále prositi, aby kázal jemu oko jedno
vylúpiti ŠtítV. 121; když ji toho muž svatý nechtějíše zbaviti, tehdy ona bude
rozprawieti OpMus. 18 ; lidé jemu (svatému muži) budu chwalu wzdawati a gey
a
cztiti velmi, tehde on toho bude zbiehati a tak odtad zagide do města t. 3 ; a když a
již zasě jda po zemi šel ten biskup…, král téj vlasti Aden jme biskupa…, a když
ten biskup bude před krále předveden, bude biskupovi král velmi hroziti, nepřijme-
li zákona Machometova Mill. 121 ; (král) když na moře prigide, bude gezditi po
b
břehu Baw. 2 ; tehdy ztrže se vietr a vlny budu korábem metati tamt.; a on do moře

a
je (Bruncvík urážené hlavy) umetal i bude tepruv pravdu wiedieti t. 12 ; (v Egyptě,

a
v krámě kupeckém) žena neprodává, jako obyčej mají prodávati v jiných zemiech
a ſedieti bude žena nad krámem, toho tam nenie KabK 34 ; doklad z doby pozdější:
b
viděl sem, že Arabové plné oči osazené budau míti muchami, však pro lenost
neseženau jich Har. 2, 204. Tudy vzniklo také budu býti = stanu se: bude-li to byti,
že obrové k nám přijíti mají, zajisté veřte mi Baw. 261, stane-li se, že přijdou;
když bude potřebno byti t. 126. Part. buda a z něho adj. budúcí, v. t. — Jest-li si
est, wenn es ist, wenn es stattfindet: geſtly to, že (braní odúmrtí) omlúvá obyčej
jiný, však by měl, ktož béře odumrli, dávati almužnu Štít. uč. 87 ; fut.: Budelit to,
b
že chlap zznyde , tobě s sbožím žena příde Jid. 111; bude-li to, že Tristram tak

e
hrdinný nalezen by byl Trist. 179. Časem věta jest-li, spolu se spojkou své věty

podřízené že, vtiskuje se ve význam pouhé spojky si, ustrnulé jestliže, jestli stává
se spojkou = si. — býti s inf. vyslovuje možnost, povinnost: však geſt ſmrty
nevteczy Vít. 34 , nikterak nelze utéci; nejednu pohanskú paní byeſe wydyety
a
slziece Kat. v. 3256; když bieſſe gieziuſſiewi yatu byti Hrad. 75 ; což sem kázal

a
napsati, tomu geſt tak oſtati t. 90 ; kak geſt boha milowati tamt. 93 ; tolik jest
a b
přěvad v světských věcech, ež býti j’ statečnému, ktož vyjde odtad bez úraza Štít.
ř. 187 ; kterak bych nemněl toho, by mi tak skoro bylo vmrzieti Kruml. 339 ; to vše
a a
jest tak skryto, že geſt toho bez mála necziti t. 458 ; když budieše na vojnu
b
jeti Dal. 84 V; býti tu někdy vynecháno: co mi uczynyti Hrad. 124 . — Jest b
kto, častěji nenie kto s part. -nt, nč. s kond.: padne oslice a jest kto pozdvihna

jí HusE. 1, 412, padne oslice a geſt kto pozdwihna gij ChelčP. 238 , nč. kdo by
a
pozdvihl; nenie kto branye Rožmb. 298, kdo by bránil; nenye kto pomoha qui

adiuvet ŽWittb. 21, 12; nenie kto dobuda dušě mé qui requirat t. 141, 5; nenye kto
jím (volem) orzye AlxV. 480, kdo by jím oral; v staniech jich nebud kto bidle qui
inhabitet ŽWittb. 68, 26; nebieſſe kto hrzeba qui sepeliret t. 78, 3, jich (paní)
nebyeſye kto branye AlxV. 1875; neby geden tu nepycze a žalostí lomye
ruczye t. 833, kdo by nepykal a rukou nelomil; juž nebyl kto pomoha ni rady
přidati moha AlxH. 5, 3 sl.; by nebyl kto poſluchage, nebyl by také kto
zprawuge Štít. uč. 110 , kdo by poslouchal, kdo by zpravoval (pomlouval).
b
— Nenie kady atp.: (sladovník svůj slad) ospe cuzími slady, až k svému nebude
kady Hrad. 133 , jako nč. — Jest mi = mám, est mihi, habeo: kokot nemuož
a
kokrhaczy, nebo ge mu czypet quia patitur pituitam BohDial. 339; i bylo jest popu

sedm dcer Ol. Ex. 2, 16; budu nam zde plny ſtoly DalC. 2, budeme míti stoly plné;
(Darius) hnu sě, kadyž mu upřiemá cěsta proti nepřieteli jíti (t. byla) AlxH. 1,
26; chci vem něčso dobrého řéci, z ňehož wam bude wſyem radoſt a pohanom
zaloſt AlxV. 1064 sl.; (bible stará), ješto jie bylo tři sta let a několik a
dvadceti HusE. 3, 260; jehož (království nebeského) před přijitím Kristovým
żadnemu hrzíeſnemu byti nemohlo Kruml. 32 ; (Medates) jmieše vnuku jejie
b
(králové), pro niuž mu bby ta nádějě, by atd. AlxM. 2, 13; nám toho obycziegye
nenye, by atd. Pass. 352; neny̆e my mysl taká Jid. 172; (ti) ſu diablu w
czelyſty Kruml. 18l , ty má ďábel v čelisti. — jest mi jmě: Fares gednomu gmie
a
bieſſe AlxB. 3, 31; kaké geſt tobie gmie Pass. 319; jemuž jméno Jan bieše HusE. 2,

139; jeden, jemuž jméno Kleofas (t. bylo), vece t. 2, 139; gyednomu byeſſe
dyzmas Vít. 54 , jmě vynecháno; — jest mi s inf. = mám, soll: mněť geſt s tohoto
b
světa ſnyti Hrad. 19 ; vecě: tomuť ſye geſt ſtaty Hrad. 75 ; viete-li, že geſt třetí den
a a
zidowſkym hodom prziti a ſynu czlowiecziemu iatu byti t. 74 ; když bieſſe a
gieziſſiewi iatu byti t. 75 ; že gim bieſſe z mrtwych wſtati t. 92 ; lidem geſt wiedieti,
a b
aby t. 138 , mají věděti; rač nem to zjeviti, zač nem geſt tu mast
a
jmieti Mast. 356, co ge nam sobě sdieti t. 240; — jest mi s výrazem adverb.: to mi

(t. jest) w diwy Hrad. 33 , blazie gmu geſt Hrad. 117 . — Jest mi do čeho = záleží
b b
mi na čem, při záporu = nezáleží; chce, nechce se mi čeho: Malchus z jěskyně

vynide, tu (před jeskyní) hromadu kamenie uzřěv… tomu sě podivil, ale ež gemu
ne do kamenye byeſſe, s velikým strachem k městu šel Pass. 366; jí (ženě) bie ne
do wezzele Jid. 152; kdež ty (ti) nebude do ſmyecha AlxV. 1365; nebilo-by gmu
e
do ſpanye t. 2448; žeť gmu nebieſſe do ſmiechu Hrad. 141 , již mi nebude do b
ſpanye tamt. — Jest čso do mne = jest při mně, ve mně, jest mou vlastností: také

to do neho (sv. Prokopa) bieſſe, že sě lidské chvály kryjieše Hrad. 17 ; tatoť (mast) a
najlépe vonie, znamenaj, czo gye do nye Mast. 167 (vypisuje se dále účinek té

masti); povizme, co muož do nich býti DalJ. 8 J ; nenie do nie (do milosti), by cti
2
sobě hledala bezpřiemně Kruml. 275 , milost (láska) nemá té vlastnosti, by atd.; co

b
dobrého do vás, žáci Podk. (Výb. 1, 946). K tázacímu co je do toho? předjímá se

domyšlená odpověd záporná a výraz béře se ve významu = nic není do
toho: (Darius) lidí mieše ovšem mnoho, ale czo bylo do toho AlxV. 2260; židové
pověděchu (Jidášovi, když peníze vracel a nad svým skutkem naříkal): czo nam do
toho (t. jest), ty věz, co učiníš z toho Hrad. 88 ; czoz geſt do mé a
rady NRada 1006; czo geſt nam do tvé zlosti Adam 177 . Srov. do. — Jest u a
mne = mám: vizuť ondeno dobrého druha syna a u nyeho geſt welyka

lyſyna Mast. 218, má velikou lysinu. — Jest o kom nějak = má se ..: již geſt welmi
zle o tobie Hrad. 130 , vzvieš, jakž geſt o nem t. 36 . — Býti v čest v. čest; — býti
b a
ve zlém = míti se zle: (člověk) dobrého poběhne, we zlem gſſa pak se

nehne AlxV. 550; kdažto bude w zlem pobyeda, nenie kto co
pověda t. 146. — Býti na s akk., lok., v. na. — Býti za s akk., s instr., v. za. — Jest
mě hanba, hněv, lén (léň), píle, strach,
túha v. při subst. hanba, hněv atd. — Iterat. bývati, v. t.
Připomínky
Cobar proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cobor proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cobořěné proprium
pozd. Cobořany proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Codrus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cok, -a/-u m.
k střlat. coccus (?)
vzácná mořská přírodnina, snad červené barvy (?)
Jen ŽídSpráv
29. 7. 2020).
Připomínky
Cokaři proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cokolivěk v. čsokolivěk
29. 7. 2020).
Připomínky
čsokoli, čehokoli pron. a adv.
též čsokolivěk, čehokolivěk pron. a adv.
též čsožkoli, čehožkoli pron. a adv.
též čsožkolivěk, čehožkolivěk pron. a adv.
pozd. cožkoli, čehožkoli pron. a adv.
pozd. cožkoliv, čehožkoliv pron. a adv.
pozd. cožkolivěk, čehožkolivěk pron. a adv.
pozd. cokolivěk, čehokolivěk pron. a adv.
k čso a koli
I. pron.
1. indef. cokoli
2. relat. s větou vztažnou cožkoli, cokoli
II. adv.
1. kolikkoli, jakékoliv množství
2. jakkoli
3. ve funkci spojky podmínkové jestliže, pokud
29. 7. 2020).
Připomínky
Cokytl proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Colanem proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Colc proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Colek proprium
Nelze vyloučit, že je jedná o zápis vl. jm. osob. Čolek
29. 7. 2020).
Připomínky
colné v. celné
29. 7. 2020).
Připomínky
colné, -ého, neutr. z adj. colný, celné, clo, Zoll: ſ czolnym neb ſ czlem cum

teloneo SequE. 54 . a
Připomínky
celné, colné, -ého zpodst. n. clo, celní poplatek

Připomínky
celný adj.
colný adj.
k clo
1. (o „platu“) celní, jsoucí clem
2. „celné“, „colné“, -ého zpodst. n. clo, celní poplatek
3. (o místě) sloužící k výběru cla; též zpodst. n.
4. „celný“, „colný“, -ého zpodst. m. celník, výběrčí cla
Dolož. též jako vl. jm. pomístní a osobní. Sr. celní, celnicě, celník
29. 7. 2020).
Připomínky
colný v. celný
29. 7. 2020).
Připomínky
comanský v. komanský
29. 7. 2020).
Připomínky
Commani proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Componí proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Componius proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Concordia proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Concordius proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Congenis proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Constangustenský proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
copúch v. sopúch.
Připomínky
Corcodius proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Corduba proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Corklovec proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cornel proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cornštejn proprium
Corštejn proprium
Cornštajn proprium
Corštajn proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cornštajnský v. cornštejnský
29. 7. 2020).
Připomínky
cornštejnský adj.
dolož. jen corštejský adj.
cornštajnský adj.
k Cornštejn
„Corštejnščí“ obyvatelé Cornštejna
29. 7. 2020).
Připomínky
Corštajn v. Cornštejn
29. 7. 2020).
Připomínky
Corštejn v. Cornštejn
29. 7. 2020).
Připomínky
cos v. čso
29. 7. 2020).
Připomínky
čsosi, čehosi pron.
pozd. cosi, čehosi pron.
pozd. též cos, čehos pron.
k čso
indef. něco
29. 7. 2020).
Připomínky
cos buď; cožkoli v. čsos buď; čsožkoli

Připomínky
čsos buď, čsosi buď, cos buď zájm. něco

Připomínky
co-s’ buď, čso s’ buď v. čso.

Připomínky
čso, čeho, pronom. interrog., relat., co, quid, quod. Tvary jeho

jsou: nom. akk. čso a z toho dále co, vlastně gen. vzatý za nom. akk.; — akk. tvar
vlastní č z čь je při předložkách: pro-č, po-č, za-č-, na-č, nade-č, ve-č atd. z pro-
čь, po-čь…, nadъ-čь vъ-čь atd.; z býv. -čь-žь (s enklit. -žь) je -če-ž, někdy -či-
ž; — nom. vlastní měl by býti téhož znění jako akk., ale nedochoval se; — gen. je
tvaru dvojího: čso, co z býv. čьso, a čeho; — dat. čemu; lok. čem; instr. čím. —
cſoz t. j. čsož Túl. 33 , cſoſ t. 72 a j.; czo řku t. j. co ApD. c, nenie czo
a a
zahřésti ApŠ. 38, czos t. j. což Jid. 88, czos k tomu

potřěbováno PilB., czos LMar. 75; czſo t. j. čso DalH. 31, DalHr. 8; czſo řku quid
dicam ŽWittb. Ezech. 15, czſo quid t. 72, 25 a j., czo sě nedostává quid t. 38,
5; czſo ŽKlem. 67, 17, abych věděl, czo mi sě nedostane quid t. 38, 5; cſo zde
hládáte t. j. čso Hrad. 25 , czo jste sdieli t. j. co tamt.; — czo sě chválíš? quid
b
gloriaris? ŽKlem. 51, 3; i czo milujete jěšutnost? utquid diligitis? t. 4, 3; — u czſo

divíte sě horám? utquid suspicamini? t. 67, 17, překlad neobratný, hláskou u-
napodobeno a nahrazeno lat. ut-; V-czſos zkazil ohradu jejie? utquid t. 79, 13; u
czo otvracieš ruku tvú? utquid avertis? t. 73, 11; u czo otehnal si ny? utquid
repulisti? t. 73, 1; — kázanie, czſoz dal jim quod ŽWittb. 98, 7; czſoz uložil quod
disposuit t. 104, 9; — czſoze přikázal quanta t. 77, 5, czſo smy slyšěli quanta t. 77,
3, czoz sme slyšěli ŽKlem. tamt. Pocz jsem přišel t. j. po-č Pass. 274, máme-li
pocz jěti bojovat Ol. 3. Reg. 22, 15; prochz sem jáz hi mój muž
hyna? LMar. 26; proczze ke mně nepromluvíš t. j. proč-že Hrad. 140 ; proczzez a
pak dušě mé lákáš? t. j. pro-če-ž Ol. 1. Reg. 28, 9; proczyz musíme pokánie vzíti t.

j. pročiž Orl. 68 . — Bych ť sě czo lepšieho nadál AlxBM. 3, 27, t. j. co = čeho;
b
nevědiech sě czo přijieti AlxV. 866, t. j. co = čeho se chopiti; když sě kto bojí, coż
sě báti nemá HusPost. 214 , t. j. což, čsož = čehož; když opata ze czo
b
pohonie Rožmb. 65, t. j. ze co, (i)zъ-čьso, z čeho; (komorník) než pohoní ze

czo t. 209; upomínaj, ač máš ze czo t. 230; znamenáno, kak sě ze czo
spraviti t. 69; ktož móž býti svědkem ze czo t. 209. — Czo den ode dne
odkládáš? NRada 1974, t. j. co, proč. — Czemu mi jest tato čest? Hrad. 3 t. a
j. čemu, k čemu, proč; czemu s’ přivedl toho mnicha? Růž. 2; czemu mi jsú hrdá

rúcha, czemu svá vóle? Štít. uč. 154 ; milá matko, czemu prosíš a svú prosbu ke
b
mně vznosíš? Kat. v. 767; czemu postíme sě? quare

ieiunamus? Koř. Mat. 9, 14; czemu tak pláč činíš cur Otc. 260 . — Bývá ť u b
příkladiech czos bud u paměti držimějše Štít. uč. 149 , t. j. co-s’ buď, čso-s’

b
buď, čso-si buď, něco. I trží člověka v mysli czos bud zlého neb

marného ŠtítMus. 54 . (Řemeslníci) vymýšlejí czos bud dvorného t. 46 . (Kupci)
a b
světlo zaslonie, aby sě lepšie zdálo czos bud t. 47 . (Když čarují) viselcóm stroj
a
uřezujíc aneb jiné czos bud činiec, ješto je stydké t. 88 , a cos bud činiec i jiného,
a
ješto j’ stydké ŠtítOp. 99 . A tak czos bud i jiného bude v srdci hubená pýcha
a
šťebetati ŠtítMus. 110 . S tolik jest czos bud šlechetné, jelikož jest

b
spravedlivé t. 82 . Nemúdrý slib jest, slíbiti czos bud nestatečného t. 102 . Hřiech

a a
jest vóle dosáhnúti czos bud neb držeti czos bud t. 53 ; hřéch jest mieti chtieti cozs
b
(sic) bud proti spravedlnosti ŠtítOp. 2 . Bez viny trpě zde czos bud na světě t. 113 .
a b
Když vy milujíce boha cos bud rádi tiežete o ňem, pravím ť k vašie
otázcě ŠtítPař. 23 . Cos bud jde na mysl, cos bud trží v žádosti, jemuž by člověk
a
nechtěl t. 38 . Trhoví lidé, ješto doma czoz bud prodávají ŠtítMus. 47 , m. cos buď;
b a
a taktéž u příkladech: když súdce učiní jedné straně czoz bud proti právu t. 39 , b
přiezeň tělesná a czoz bud takového consimilia BrigF. 50 , czoz bud b
takového Brig. 164. Proto jsem živ, abych w czemsbud tělesném sě

kochal ŠtítMus. 98 ; w cêbud (sic) tělesném svú vuoli mieti ŠtítOp. 141 . Básní neb
a a
ċims bud ŠtítOp. 380 . — Czozkoli dotkne nečistý quidquid Ol. Num. 19, 22, t.

a
j. což-koli, čso-ž-koli; kteráž sě dotkne czozkoli quidpiam tamt.; czozkolywiek

quaecunque ŽWittb. 1, 3. — (Maria) bolestí nyla, že jej (Ježíše) živého ztratila,
avšak sě czoz toz těšieše, neb mrtva viděti mnieše Hrad. 29 t. j. což tož, čsož a
tož, něco, trochu. Dobrých skutkóv czoz toz málo ML. 75 . Vidúc svú duši mohú b
czoz toż lidé o anděléch pomysliti ŠtítBud. 92. — (Medea) měvši v obyčeji, czo

svým pěti smyslóm byla přezděla vlastnie sestry Tkadl. 14 , t. j. co = že, ότι; taktéž
a
u příkladech: pravil ť sem, czo činíš, jako činil Alexander t. 35 ; pomni potom, czo
a
máš zlé za zlé a dobré za dobré mieti t. 37 ; pomni, czot móž (řeč) býti
b
užitečna t. 23 . — jen čsož v. jen.

a
Připomínky
buď, budi, plur. buďte atd., impt. z budu, v. býti. — Ve
významu adverb. buď asi, etwa: vezmi toho prachu ḃudto se lžíci ChirB. 47 . — V b
čso s’ buď, cosbuď něco, quidpiam, aliquid, v. čso. — buď-buď spojeno relativem

= koli: přěvedeš hlízu nebo bud czoz bud kam budeš chtieti Chir. 137 , cokoliv; ta b
voda každú poskvrnu s tváři žene bud yakaz bud t. 330 ; všecko zajímati, bud cżież
b
bud VšehK. 217 ; — ve významu conj. sive-sive: bud od czyrta bud od

b
chlapa Mast. 186. — buď-nebo entweder-oder: pravie oni, že ďábel to řekl, a já

diem, že buď anjel boží neb ďábel, vždyť jest pravdu pověděl HusE. 2, 81; aby
člověk u mysli své zlých skutkuov neměl za zlé, buďte papežovi neb jiného t. 1,
49. — leč-buď v. leč. — Význam vlastní sit, jakkoli tu zastřen, přece vždy patrně
proniká.
Připomínky
cosi v. čsosi
29. 7. 2020).
Připomínky
cost v. čsost.
Připomínky
coť v. čso
29. 7. 2020).
Připomínky
Cotkytl proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cotkytle proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cotter (?) proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cuk, -u, masc., z něm. Zug: prvým czukem PulkR. 9 (v PulkVrat. je za to hnánie).

a
— Zdlouž. cúk, couk, v hornictví WintObr. 2, 566 (z pramene starého).

Připomínky
Francúz, -cóz Francóz, -a, masc., z něm.: střhněm. Franzôs, Franzôse. — S tím

pyšným Francauſem Ezop. 154 ; proti Francozowi t. 155 . Všecky Francauzy
b a
pomordovali VelKal. 93; s Francauzy t. 269. — Příjm.: Franczus TomZ. 1429 st
47.
Připomínky
což v. čso
29. 7. 2020).
Připomínky
což conj. = ač, proto; a potom, tu

Připomínky
COŽKOLI CÚŹENIE
cožkoli v. čsokoli
29. 7. 2020).
Připomínky
čsokoli, čehokoli pron. a adv.
též čsokolivěk, čehokolivěk pron. a adv.
též čsožkoli, čehožkoli pron. a adv.
též čsožkolivěk, čehožkolivěk pron. a adv.
pozd. cožkoli, čehožkoli pron. a adv.
pozd. cožkoliv, čehožkoliv pron. a adv.
pozd. cožkolivěk, čehožkolivěk pron. a adv.
pozd. cokolivěk, čehokolivěk pron. a adv.
k čso a koli
I. pron.
1. indef. cokoli
2. relat. s větou vztažnou cožkoli, cokoli
II. adv.
1. kolikkoli, jakékoliv množství
2. jakkoli
3. ve funkci spojky podmínkové jestliže, pokud
29. 7. 2020).
Připomínky
cos buď; cožkoli v. čsos buď; čsožkoli

Připomínky
čsožkoli, cožkoli, čsožkolivěk zájm. cokoli: čsožkoli dotkne nečistý čehokoli se dotkne
Připomínky
cožkoliv v. čsokoli
29. 7. 2020).
Připomínky
cožkolivěk v. čsokoli
29. 7. 2020).
Připomínky
cožť v. čso
29. 7. 2020).
Připomínky
čso, čeho pron. a adv.
též čsož, čehož pron. a adv.
pozd. co, čeho pron. a adv.
pozd. což, čehož pron. a adv.
pozd. coť, čehoť pron. a adv.
pozd. cožť, čehožť pron. a adv.
I. pron.
1. interog. co
2. indef. něco
3. indef. cokoli
4. něco významného (sr. StčS s. v. „něčso“ 3)
5. po záporném přísudku nic
6. relat. s větou vztažnou co, což
7. relat. s větou vztažnou jenž, který
II. adv.
1. koho, čeho (počitatelného) kolik, jak moc
seč býti mohu nakolik jsem schopen
2. ve spojení s adv. míry, způsobu ap. něco málo, trochu
3. zvl. s větou tázací proč
4. nějak, nějakým způsobem
4. ve funkci spojky důvodové aby
Sr. čsosi. Dolož. též v předložkových spřežkách nač, oč, več ap.
29. 7. 2020).
Připomínky
cpáč, -ě m.
k cpáti
jedlík, žrout (?)
Jen u Klareta za lat. bio
29. 7. 2020).
Připomínky
cpáč, -ě, masc., kdo cpá, Stopfer. — V Prešp. jest v kap. de nominibus

personarum: žebráčě, žáčě, czpacz *bio, volavec, hrbovec atd. 1171; nomen
agentis, jehož význam souvisí s některým ze rčení doložených při cpáti, v. t.
Připomínky
cpánie, -ie, neutr., cpaní, das Stopfen: czpanije Hrub. 463 . a
Připomínky
cpáti, -aju, -á ipf.
1. co v co cpát něco do něčeho, silou plnit něco něčím, co (jídlo) „cpáti v
usta“expr. hltavě jíst
2. co, koho kam tlačit, silou strkat
3. co ot sebe silou odstrkovat
4. co (vinu) na koho svalovat, svádět něco na někoho
5. co (vlastnost) na koho připisovat někomu, zvl. neoprávněně
Etymologie nejednoznačná, sr. Machek, Etym. slov.² a Rejzek, Český etym. slov. s. v.
Ojed. dolož. ve SlovKlem za lat. centrare (sr. SSL s. v.)
29. 7. 2020).
Připomínky
cpáti, -aju, -áš, impftiv., strkati, schieben, stossen, stopfen; z cьp-, srov. iterat. za-

cípati. — Ješto vždy v sě czpagí krmi na krmi ŠtítMus. 64b, ješto vždy cpagy
krmi na krmi ŠtítOp. 34 . Cizie vlasy na se czpaty Štít. uč. 54 . Když na sě czpate
b b
hlúpých tvaří obrazy Otc. 9 Kto ohyzdu na tě czpa t. 262 ; což jistě neviem, toho
a a
na ně (na Řeky) nechci cpáti HusE. 1, 49; (diábel) cpá na boha vinu t. 1, 88, cpáti,

strkati, sváděti vinu na koho; proč křivě na ně vinu czpaſs GestBř. 24 ; každý b
hřiech svój na jiného cpa, jako Adam hřiech svój cpal na Evu a Eva na
hada Hug. 332; lidé cpají hřiechy své na dobrotu božskú HusE. 1, 88; (vlk) poče
žalovati, zřejmý krádež na ni (na lišku) cpáti Baw. 87. (Židé) vždy na pána Ježíše
zlost czpali Rokyc. 151 , zlé jednáni jemu přičítali. Každý od sebe čest
a
czpaſſe Vít. 37 , čest odstrkoval, odmítal.

b
Připomínky
cpáti, -aju, -áš ned. cpát, strkat, vmačkávat; svádět vinu na někoho, křivě

obviňovat: což jistě neviem, toho na ně nechci cpáti; vždy na Pána Ježíše zlost
cpali přisuzovali mu zlé jednání
Připomínky
cpáti nedok. (co na koho) = strkati

Připomínky
crčatka, -y f.
k crkati
drozd cvrčala n. jiný drobný pták vydávající cvrčivé zvuky
Jen u Klareta
Sr. cvrčala
29. 7. 2020).
Připomínky
crčatka, -y, fem., pták toho jména: czrczatka *garrucula Nom. 64 ; b
snad m. crčalka, srov. svrčala.
Připomínky
Crček proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
crčěti, -ču, -čí ipf.
sr. crkati
crčet, pozvolna mírně téct
Sr. srčěti
29. 7. 2020).
Připomínky
crčěti, -ču, -číš, impftiv., zirken, rieseln. Kobylky crčaly jakoby oděnci ve zbroji

jeli Háj. 306 ; ano czrczye krvavé struhy Modl. 54 . Onomatop. z cerk-, sverk-.
b a
Připomínky
credo v. kreda.
Připomínky
credo n. (lat.) = vyznání víry

Připomínky
Cresitonie proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Crha proprium
Crh proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Crh, -a, a Crha, -y, masc., jm. os., z Cyrillus. — Vznikl jeden svatý muž,

jménem svatý Crh KázLeg. 78; ſwateho Czrha a metudye ŽPod. (v kalendáři,
březen), na svatého czrha mučedlníka OlMüllC. 715. Chirho de Nemchan Reg. II,
1251, Cyrro t. 1288; Bohusch filius Cyrhonis t. 1256, filius
Cirhonis t. 1262, Bohusch (filius) Cyronis t. 1281, Bohuslaus filius
Cerhonis t. 1255, Bohuss filius Czrchonis tamt., Boscho filius
Cerronis t. 1263; Czrhonis TomZ. 1507 h 164. — Vintieř, Šnorek a Crha ukradli
jsú krávu PoprR. 2.
Připomínky
Crh, -a, Crha, -y m. Cyril
Připomínky
Crh(a), Crh, Crha m. = Cyril
Připomínky
crh, -a/-u m.
sr. crkati
pták s nápadným, crkavým zpěvem, snad modřinka (?)
Dolož. jen ve slovnících za lat. davicerula
29. 7. 2020).
Připomínky
crh, -a, masc., nč. crh a crk, Rothdrossel. Jg.: czrh
*damcerula Prešp. 178 (v kap. o ptácích).
Připomínky
Crhan proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Crhenici v. Crhynici
29. 7. 2020).
Připomínky
Crhynici proprium
pozd. Crhenici proprium
Po r. 1500 Cerhenicě
29. 7. 2020).
Připomínky
Crhenici, Crhonici, Crhynici, -ic, plur. masc., jm. místní: in Cerhonicz Reg. II,

1291, Ulricus de Chyrhinicz t. 1295, Czirhonycze t. III,
1323, Cyrhinicz UrbDrk. l , v Czerheniczych KolCC. 29 (1554).
b a
Připomínky
Crhonici proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Crhota, -y, masc., jm. os., z Crha: Czrhota TomZ. 1512 h 154, Crhota Háj. 61 . a
Připomínky
Crhotín proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Crhov proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Crhov (?), -a, masc., jm. místní: de Cyrchowe Reg. III, 1316.

Připomínky
Crhovici proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Crhovici, -ic, plur. masc., jm. místní: civitatem Crihouichi Reg. II, 1275, ve vsi

Crhowicych Háj. 463 . a
Připomínky
Crhyničky proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Crhýnky proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Crchor proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Crkaň proprium
Crkaně proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Crkanka proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
crkati, -aju, -á ipf.
sr. crčěti
(o cvrčku) cvrkat, cvrčet
Sr. srčěti
29. 7. 2020).
Připomínky
crkati, -aju, -áš, impftiv., cvrkati, zirken, zirpen; onomatop. z cerk-, srov. crčěti.

— Slyší-li kto ve snách svrčka czrkagicze Snář 239.
Připomínky
crkev, -kve, fem., církev, Kirche; stsl. crъky, -kъve ecclesia. — czrkew (ecclesia)

catholica BohFl. 662, ſwate czrkwe protivníka Modl. 4 . Srov. cierkev.
a
Připomínky
církev
Připomínky
crkev, crkvicě v. cierkev, cierkvicě
Připomínky
Crkovici proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Připomínky
crkvicě v. cierkvicě.
Připomínky
Připomínky
Crlík proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Crlík, -a, masc., příjm.: Petrus Czrlik carnifex Lún. ks. 1404, Czrlik
Andreas TomZ. 1430 n 4.
Připomínky
crnpacovský (?) adj.
patřící ke vsi toho jména (?)
29. 7. 2020).
Připomínky
crotroglodičský (?) adj.
(?)
O bližším určení myrhy. Dolož. jen v AlexPovA, ve variantních rkp. v
podobě trojglodičský a gnotoglodičský
29. 7. 2020).
Připomínky
-ct, z desět, v. t.
Připomínky


zvolil Krist. 57 , dwanadczyet
b
kuošuov EvVíd. Jan 6, 12, dwanadczet
b

a

b a


b a b

b b b

chudým Pass. 71, tṙetíenadczte neděle HusPost. 169 , patnadczte páteřóv ML. 14 , a a

dwanáſte BiblB. Mark. 8, 19, dvanaſte Pulk. 99 , dwanaſte Mand. 33 , w druhem b a

a a b

a a b

a b a

a
b
let Alb. 21 ; b
niekoliknadczt let LupPost. 277 ; — -dst: k dwiemanadſta
apoſtolom Krist. 57 , b

b

mužóm Pass. 347; cztwrtynazt den Hrad. 69 , w dewatych a

nazt
a

b

b a
léto oſmeenadſtee Pror. 81 , a
léto dewatenadſtee t. 102 , b
kapitola
b
57, oſmanadczta przymluwa (předmluva) Pulk. 24 ; -dcstý, kontaminací ze -

b

b

b


b
(dlužen)
a b

b

b a

ého

b

a
a

a
b b

a

a

b b

paddeſat
b b a

a

b

a a

a b

a


b

b
Připomínky
dva, masc., dvě, fem. neutr., numer., card., zwei; psl. dъva, dъvê. — Kopky dwa

cumulos Reg. I, 1241; silná dwa rohy AlxB. 6, 41; dwe řěcě DalH. 31; za duie neb
kročějě za tři AlxB. 1, 17; (z)řiece dvu udactvo na tú t. 3, 40; po dwuv
letú Pror. 77 ; sse dvema dušníkoma Reg. I, 1057 (XIII stol.); slúžiti dwíema
a
pánoma HusPost. 2 ; a
jdieše dwiema czeſtoma MamA. 15 , t. 18 ; dwá
b b
králové VelKal. 60. — dva-ná-dsěte a z toho dále -dcěte dva-ná-dcěte, -dcět dva-

ná-dcět, -dcete dva-ná-dcete, -dcet dva-ná-dcet, -dcte dva-ná-dcte, -dct dva-ná-
dct, -cět dva-ná-cět, -cte dva-ná-cte, -ct dva-ná-ct, -dste dva-ná-dste, -ste dva-ná-
ste (-zte) dva-ná-zte, -st dva-ná-st (-zt) dva-ná-zt, dvanáct, zwölf; z -na-desěte,
-na-desęte: jich viec nenie než dwanadcziete Pass. 164, já vás dwanadciet
vzvolil Krist. 57 , dwanadczyet kuošuov EvVíd. Jan. 6, 12, dwanadczet
b
muží AlxV. 1222; dwanadczet jinochóv Růž. 4, dwanaczdte (sic) let Kruml. 80 , a
dwanadczte apoſtolow Pass. 169, dwanaczte muži AlxH. 2,

14, dwanaczt DětJež. 2 , dwanaaczt Ben. 3. Esdr. 8, 67, dwanacz (sic)
b
košóv EvSeitst. Jan. 6. 12, dwanaciet Koř. Mark. 8, 19, dwanadſte dní Krist. 28 , a
dvanaſte Pulk. 99 , dwanáſte BiblB. Mark. 8, 19, dwanaſte Mand. 33 , dwanaſte

b a
tisíc ŽPod. ž. 59 (nápis), hodin dwanaſt tamt. v kalend- (září); — jeden ze

dwunadſte Krist. 57 , we dwunadczte rodiech Ol. Ex. 28, 21; dwunaczte prorokóv
b
kosti Lit. Sir. 49, 12, na dwunadczti wolech Ol. 2. Par. 4, 4; — se dwiema na

dziete voly cum duodecim bobus Ol. Num. 7, 3, se dwiema nadcziet
pannami Pass. 347, dwyemanadczte jmény Ol. Ex. 28, 31, dwyemanaczt
rytieřóm Kat. 136, k dwiemanadſt apoſtolom Krist. 57 . dwiemanazt
b
mužóm Pass. 347; — do dwanadczty let ML. 42 , dwanaſti a
apoſtolow Koř. Mat. 10, 2; oněmi dwanadczetmy hvězdami Kruml. 294 . — dva- b
mezidcietma, -mez-cítma dva-mez-cítma, -medcietma dva-medcietma, mecítma d
va-mecítma dvacet dva, zweiundzwanzig, z -mezidesietma: dwamezitczietma
civitates viginti duac Ol. Jos. 19, 30, z popóv dwamezcietma t. 2. Esdr. 11,
22, dwametczyetma let Ben. Súdc. 10, 3, dwamecýtma tiſýců Br. (1596) Num. 26,
14. — dvakrát, zweimal: dwakrat léta ktvú osenie AlxV. 1267.
Připomínky
cť- srov. test a tsť-.
Připomínky
-cte, z -desěte, v. desět.
Připomínky
ctě, cti, prý socrus, nesprávné m. ččě atd. v. tščě.
Připomínky
ctě, cti; ctitedlný v. test; čstitedlný
Připomínky
cti- v. čsti-.
Připomínky
ctí je 7. p. sg. od test f. ( = tchyně) m. tstí

Připomínky
Čstiboh, Ctiboh, -a, masc., jm. os.: Ctiboh Háj. 24 . a
Připomínky
Čstibor, Ctibor, Stibor, -a, masc., jm. os.: Cstibor NekrP.; (fratres) Zauiſe et

Cſcibor List. 1225; Chstibor Reg. II, 1261, Cstibor Hlaua t. 1262, Stiborius
Hlava t. 1261; Cztibor iudex Kosm. pokrač. 1250; fratrem Czstiborum Reg. IV,
1340; Cstybor, Stibor DeskDE.; ten Cztybor múdrá hlava
slovieše DalC. 85, Czſtibor múdrá hlava DalKK. 85; Cztybor múdrá
hlava Pulk. 146 ; a
Němci Cztybora rádi přijěchu DalC. 85; pan
Cztybor t. 93; Cztyborius TomZ. 1263 h 36, UrbR. 333; Stiborio Reg. III,
1325, UrbE. 254, Styborius TomZ. 1384 h 161; Cztibor řezník KolB. 127 (1499), a
ſtibor tamt. (2).
Připomínky
Čstiborek, Ctiborek, Stiborek, -rka, masc., demin. ze Čstibor atd.:
Styborconis TomZ. 1397 n 164.
Připomínky
Čstimír, Ctimír, Stimír, -a, masc., jm. osobní: (filius) Stymir Reg. III, 1327; tvar

odchylný: syna Czeſtmierze Přib. 21 . a
Připomínky
Čstiňoves, Ctiňoves, -vsi, fem., jm. místní: Ctiniowes Háj. 2 ; Ctiněves Pal. pop.

a
Připomínky
Čstirad, Ctirad, -a, masc., jm. os.: Jeden dobrý ostal bieše, ten sobě jmě Cztyrad
jmieše DalC. 13; Cztyrad Pulk. 10 , a
Ctirad Háj. 19 . — Adj. possess. -
a
óv Čstiradóv, Ctiradóv: O Cztyradowye zradě DalC. 13.

Připomínky
čstitedlný, ctitedlný, adj., ctný: czſtitedlno jmě jich honorabile ŽKap. 71, 14.

Připomínky
čstitedlný, ctitedlný (trojslab.) adj. ctný
Připomínky
čstitel, ctitel, -e, masc., Verehrer: za své cztitele pro se venerantibus SequE. 29 . b
— Venus: Sexta feria dies Veneris Cztitele Lact. 67 ; cztitel Venus d
(planeta) Prešp. 12, a totéž: chtytel Rozk. 12, cztytel Nom. 67 , cztitel Chir. 38 ,

a a
Cſtitel ApatFr. 201 . Strojené (podle lat.: Venus — venerari — čstíti).

b
Připomínky
čstíti, ctíti; praes. 1. čšču, 2. čstíš; part. pass. čščen; impftiv.; stsl. čьstiti colere,
z čьstь. — Za čsť- bývá cť-, za čšč- pak čč- a čť-. — Ctíti, ehren, verehren. Já
běsa nejmám, ale czty otcě svého EvZimn. 35 t. j. čti, ze čšču; jednoho boha
czſtime ŽKlem. Athan. 3. (My) chtim Jakob syn Zebedaei CisMnich. 97 , impt.; a
svaté rodstvo chſti tamt., Remea (Remigia) chzſti službú tamt.; czſtietez

jej Hrad. 115 . Měli sme učitele a ctiechme je reverebamur eos Kladr. Žid. 12,
a
9, čtiechme je Pernšt. tamt. Přěmysla páni velikými dary cztychu DalC. 7. Svatú

neděliu tſtyty Jiř. Vrat. 2 ; svaté dni czſtiti Hrad. 96 . Již on jeho nectieſſe svým
a a
synem OtcA. 330 , jako svého syna. Ty mnú czſten jsa pýchu plodíš Hrad. 140 t.
b b
j. čšťen ze čšč-; jako jiný člověk cztczen byl Lit. Sap. 14, 20 t. j. ččen ze čšč-; aby
czceni byli Koř. Mat. 6, 2 t. j. ččeni; (Přemysl) donidž stravu jmieše, dotud czten
bieše DalC. 76 t. j. čťen ze čč-; bud cztien honorabitur (sic) Ol. Esth. 6, 9. Chce sě
chiſtiti Urban honorabitur CisMnich. 97 (čist- z čьst-, inf. chiſtiti počítán tu za
a
slabiky tři), chiſti tamt. (počítáno za slabiku jednu). — neczſtity

blasphemare Cath. 178 , jichže necztily non coluerunt ŽWittb. Deut. 17.
a
Připomínky
čstivý, ctivý, adj., ehrbar, ze subst. čest; tělo
naycztiwyeyſſie honestissimum BrigF. 65.
Připomínky
ctk- srov. ck-.
Připomínky
ctn- v. čstn-.
Připomínky
čstně adv.
pozd. ctně adv.
k čstný
1. čestně, poctivě, spravedlivě
2. uctivě, s úctou, s poctami
3. důstojně, se ctí
4. počestně, mravně, cudně
5. řádně, náležitě
Sr. počestně, pravě, počstivě
29. 7. 2020).
Připomínky
čstně, čsně, ctně, cně, adv., ehrbar, ehrlich; k adj. čstný. Ľudem chztnye

vzchovaným AlxBM. 5, 42; chzctnye chovati ApD. c t. j. čctně ze čstně; řka
(Neklan Durinkovi): chovajž czſnye kniežete svého t. 21; já tobě jeho (kniežete)
zabiti nekázal, ale cznye chovati tamt.; tehdy kněz český cztnye krále uherského
pobi t. 91; czſtnye zbitu býti t. 10. Kak sě přěd bohem mieti czſtnye Alb. 73 . Ti a
(kteří nevběhli do řeky, ale podstoupili boj na břehu) czſtnyegye

umřěchu AlxV. 1828.
Připomínky
ctně; ctnost; ctný v. čstně; čstnost; čstný
Připomínky
čstně, čsně, ctně, cně adv. ctně, čestně, počestně

Připomínky
čstnost, -i f.
pozd. ctnost, -i f.
k čstný
1. ctnost, mravní síla, ctná vlastnost, zejména jedna ze sedmi hlavních ctností
čtyři čstnosti stežějné, čtyři čstnosti hlavnie čtyři kardinální ctnosti (moudrost,
spravedlnost, statečnost, mírnost)
2. ctný skutek, dobrý čin
3. šlechetnost, dobrota
4. čest, počestnost, mravní čistota
5. čest, úcta, vážnost
6. den zasvěcený ke cti nějakého světce, svátek (?)
7. okrasa, ozdoba
8. v oslovení tvá čstnost ap. tvá Milost, tvá Výsost
9. při mé čstnosti na mou čest, na mou věru
Sr. čest, nečstnost
29. 7. 2020).
Připomínky
čstnost, ctnost, čsnost, cnost, -i; někdy čestnost; fem., z č(ь)stьno-. Čestnost;
ctná vlastnost, ctný skutek; ctnost; Ehrbarkeit, Tugend; honor, virtus. (Město
Atheny) u velikéj sě moci znáše, v lidech, v pokladiech, v tvrdosti i ve všiej
velikéj czſtnoſty AlxV. 413; všěcko na ňem (na »krásném člověku« ve vidění)
czſtnoſt bieše t. 889; nigdie nečtem, by římská moc v tak přěmnoženéj cznoſcy
svého ciesařě přijala AlxB. 6, 3; (šlechtici) jsú dóstojni czſtnoſty, když dbajú o
múdrosti AlxV. 240, hodni úcty; by král v smutce i v žalosti, pyče poručené
czſtnoſty t. 110 (král Filip poručil svou manželku Pausaniovi a ten zavřel se s ní na
hradě); nejedna (ze žen a dívek zajatých) své czſtnoſty želé t. 1886. We czſtnoſti
tvéj in honore tuo ŽKlem. 44, 10; hospodin czſtnoſti virtutum t. 23, 10; chvalte
jeho w cznoſtech jeho in virtutibus t. 150, 2. (Šafář) jest nižádné ctnosti nikdy
neučinil, kterak by již směl toho draka podstúpiti? Trist. 64, hrdinského skutku. —
Ke všiej czſnoſty Hrad. 3 , czſnoſt t. 4 , cznoſt t. 115 ; cztnoſt NRada 1681, ve
b b a
cznoſti t. 503; všěch cznoſṫí Kruml. 351 ; cztnoſt

b
virtus Prešp. 18, cznoſt
virtus BohFl. 456, cznoſt decus Prešp. 1401. — Srov. čestnost.
Připomínky
nečstnost, -ctnost nectnost, -cnost necnost, -i, fem., Untugend: necztnoſt
nephas MamA. 30 , necznoſt též Prešp. 1354.
a
Připomínky
čstnost, čsnost, ctnost, cnost, -i f. ctnost, čestnost, počestnost; čest, počest, úcta

Připomínky
ctnost v. čstnost
Připomínky
čstnost, ctnost f. = ctnost; čest, počest; kázeň; v titulech = Veličenstvo, Milost

Připomínky
čstný adj.
pozd. ctný adj.
k čest
1. čestný, ušlechtilý, počestný
2. ctihodný, vznešený, slavný
3. řádný, poctivý, dobrý
4. krásný, půvabný
V DalH doložena i podoba čstní: děkovati z kvasu cznhieho, snad chybný zápis
29. 7. 2020).
Připomínky
čstný, ctný, čsný, cný, z č(ь)stьn-, adj. ze subst. čest. — Ctný; ehrbar, ehrlich;

honestus, venerabilis; významu vůbec pochvalného, o osobách i o předmětech
jiných. Chſna mari (Máří) CisMnich. 97 . Chzctny muž AlxBM. 2, 18 t. j. čctný ze
a
čstný; chztny kmet t. 5, 3; královi czſtnemu AlxV. 89; Czſtneho

rytieře t. 1126; Alexandru, sluzě svému, dietěti obak czſtnemu, zpoviedaju milost
svoji t. 968; Czſtna žena t. 81, cſna kmeticě AlxM. 2, 16, czſtnu
děvici AlxV. 783; knězě Jaromíra czneho DalC. 36; rozpomínaj sě na jeho otcě
czſneho t. 21; panie czne válkú sě stydiechu t. 11; czna žena tamt.; pána
cſneho Dět. Jež. l ; czſnu kněží (akk.) Hrad. 97 , Prokop poruči jej (nemocného)
a a
bratru czſnemu t. 1l , z člověka czſneho t. 11 . Czſtne srdce AlxV. 1824; co sě tu

a b
cztnych těl (padlých bojovníků) ztlači t. 1744; sta sě mu czſtna

příhoda t. 1546; přijide czſna hodina, králová porodi syna t. 86; chztneho plemene
zemenín AlxBM. 2, 25; Czſtne město Trojě dobyto AlxV. 815; toho města czſtna
ohrada t. 824; skutka chztneho AlxB. 8, 26; cznych skutkóv Modl. 37 ; z úmysla a
cztneho NRada 837; (každá věc jmá) chztnu příčinu AlxH. 11, 4; czſtne

dielo Alb. 58 ; mój tyrh czny hyne Mast. 204. Ktož jest ješitný, tomu dějí (lidé):
a
cztny jest AlbB. l . Což jiej (vůli) líbo, leč czſtne leč neczſtne Alb. 74 . — V
b b
platnosti jm. podstatného: tam sě král řěčský oboři patřě, by sě czſtny nahodil,

jehož by sě kopím hodil AlxV. 1544; jdětež czſtnyeyſſy po mého koně vodu, a (k)
komuž on přiteče, toho veďtež sěm DalC. 4. Moc kakás, skrze niž jest člověk
czten, šlecheten, vážen, dráh ŠtítMus. 72 t. j. cten (nikoli cťen) ze čsten; czno jest
a
milovati boha Alb. 107 . Cztny venustus MamA. 36 , Anon. 7 .

a b a
Připomínky
čstný, čstní, čsný, ctný, cný, cní adj. ctný, čestný, počestný; vážený, slavný

Připomínky
hřěčstvo, řěčstvo, -ctvo hřěčctvo, řěčctvo, -a, neutr., řečtina,
Griechisch: složenie… z zrecztwa opravené editionem de graeco
emendatam Lit. předml. Jeron. k Par., z rzecьtva Hlah. tamt; — řecké
náboženství: křesťan christianus, pohan paganus, hrzieczſtvo graecismus,
křesťanstvo christianismus Prešp. 853, rzyezſtwo Rozk. 1577; — Řectvo,
Řecko: hrzieczſtwo Graeciam SekvK. 56 . a
Připomínky
mučenničstvo, mučeničstvo, mučedlničstvo, -ctvo mučennictvo, mučenictvo, mu
čedlnictvo, -a, neutr., mučedlnictví, Märtyrertum. — Strpěti protivná ukáranie,
muczennyczſtwo jest Štít. ř. 29 ; jest-ti kakés muczennyczſtwo… v ústavném
a
tělesném utrpení t. 29 . (Hus) sám od sebe připravuje se k muczedlnictwu

a
nevyvodil by běhóv bojovných ChelčPař. 155 . Boj mučedlnicſtwa certamen

a
passionum Pernšt. Žid. 10, 32.

Připomínky
paničstvo, -ctvo panictvo n. = panictví
Připomínky
osmnádstý adj., též -dctý, -ctý, -stý, ojed. osminádctý; k osmnádste
1. osmnáctý: Oſmnadſta kapitola BIBLDRÁŽĎ L 18; Osmnadcteho léta
kralovánie BIBLCARD 3 Rg 15,1 (~Praž, oſmnadſteho léta ~Pad, oſmnadcte
léto ~Lit, osméhonádcte léta ~Ol) in octavo decimo anno; octavus decimus
osmnadczty KLARVOKF 610 (De num. ordinalibus); v knihách rodných v
oſmnacztem rozdiele BELA 167b; v osminadctém…létě ARCHČ 9,266 (1437);
na osmnástý kus…oni [Táborští] žalují LISTÁŘROŽMB 2,163 (1442); měsiece
října dne oſmnaczteho svatého Lukáše PASKAL L10a; příčina jest
oſmnadczta HILPŘIJA 60 — v složených číslovkách: léto božie tisíc tři sta
Oſmnadczteho PULKLOBK 405 (osméhonádctého ~B); léta… tisíc čtyři sta
osmnástého ARCHČ 9,249 (1418); léta…tisíc čtyř set osmnádstého ARCHČ 6,39
(1418) — ve jmen. tvaru: poh z puol osmnácta sta hř. gr. PŮH 3,651 (1447) ze
sedmnácti a půl (v. pól). – Srov. osmýnádstý
2. osmnádsté ve funkci partik. řadicí [ve výčtu] za osmnácté: artikulové proti císaři…:
Osmnácté, slíbil Horu opatřiti ARCHČ 3,458 (1437); Oſmnadczte, kteraké krmě
mají který měsiec dávány býti ŽÍDSPRÁV 56; k těmto dole psaným artikuluom
svolili jsme…Osmnádcté: Který by tovařiš… ARCHČ 14,469 (1456)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
Připomínky
-ctý v. desět.
Připomínky
cucek, -cka, -cku, masc., Werg: příjm. Czuczek Petrus TomZ. 1434 n 273.

Připomínky
Cucek proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cucel, -cle m.
zadní cíp košile (?)
Jen u Klareta za lat. ancita
Etymologie nejasná
Sr. cuclík
29. 7. 2020).
Připomínky
cucel, -cle, masc., některá část oděvu: czuczel *ancita Rozk. 2718, czuczer (sic)

též Prešp. 1773 v kap. de vestibus; srov. cuclík.
Připomínky
cuclík, -a/-u m.
k cucel (?)
třáseň, třapec (?)
Jen u Klareta za lat. cotta. SSL s. v. cotta připouští i Flajšhansův, resp. Gebauerův výklad
‚kněžský svrchní šat‘
29. 7. 2020).
Připomínky
cuclík, -a, -u, masc., demin, z cucel: czuczlik

*cocca m. cotta Prešp. 1786 (v kap. de vestibus; cotta neb cota = tunica clericis
propria DC.), czuczlyk *cocta m. cotta Rozk. 2730, czwczlyk cotula Vocab. 176 . a
Připomínky
cúda, -y f.
k súd a střlat. czuda
cúda, cuda (hist.), zemský, hradský n. krajský soud
K etymologii sr. Machek, Etym. slov.² s. v.
Sr. poprava 3, právo
29. 7. 2020).
Připomínky
cúda, -y, fem., soud zemský a krajský; Gericht. Souvisí s cúditi, v.t.;

jinak Mikl. v Etym. Wtb. 315 (ze sond-, k tomu pozn. na str. VIII). — (Kdo by
držel od krále úřady) kteří by slušěli k czudie MC. XVII. Hojnější jsou doklady v
listinách lat.: iuris canonici et civilis seu czude Reg. III, 1318; absolvimus ipsos
viros (Lunenses), ut ad zudam Pragensem vel aliam evocari non
debeant t. 1325; (Jemničtí) ad nullius czude iudicium evocari vel trahi
debeant t. 1327; sigillum Johannis, camerarii zude generalis t. 1322 (v Brně); in
generali iudicio terrae sive czuda t. 1325 (též); in zuda ct colloquio generali
Brunnae t. 1324, na soudě a sněmě; (sigilla) Jesconis dc Crawar, camerarii zude
Olomuc, Hartlibi de Boscowicz, camerarii zude Brunnensis et
Znoymensis t. 1330; in zudam Iglaviensem t. 1331; adicimus itaque, quod
Vbizlaum et heredes suos ab evocatione zude cuiuslibet absolutos esse volumus et
exemptos Reg. IV, 1341; iuri bohemicali, videlicet poprawczie seu czude, cum
dicto castro (Donín) subesse non debemus t. 1341; ut nec abbas vel monachus…
ad Pragensem vel aliam quamcumque regni nostri Bohemiae żudam pro debitis aut
aliis culpis debeant evocari t. 1325; cum auctoritate… instituendi ac destituendi in
provincia Rakovnicensi iudicem seu poprabtzonem, et in zuda Sacensi (Žatec)
beneficiarium seu vrsedniconem t. 1343; (recognoscimus) quod, quia genitor
noster Johannes, Bohemiae rex…, abbaten, et conventum (Sedlicensem) a
Pragensi et omnium regni Bohemiae provinciarum zudis et iudiciis provincialibus
ac a zudarum et iudiciorum huiusmodi beneficiariis fecit… exemtos…, nos…
praefatos… abbatem, conventum et monasterium… promittimus in eadem gratia
conservare; quocirca .. camerariis…, zudariis…, notariis ceterisque beneficiariis
Pragensibus ac aliarum quarumlibet regni Bohemiae provinciarum et zudarum sive
iudiciorum provincialium … mandamus etc. t. 1344; atd. — Soudní okres,
Gerichtssprengel: Veteres Bohemiam in aliquot cudas i. e. territoria sunt
partiti Stránský Respubl. Boj. 1, 13.
Připomínky
cúda f. zemský, krajský soud; soudní okrsek

Připomínky
cúdař, -ě m.
k cúda
cúdař, cudař (hist.), soudce „cúdy“
29. 7. 2020).
Připomínky
cúdař, -ě, masc., soudce, Richter; z cúda, v. t. Doklady jsou hojné v list. lat.: ut
homines dic arum villarum ad provinciale iudicium non trahantur, iudexque
provincialis, zudarius, camerarius et alii beneficiarii nullam in eis iudicandi …
habeant potestatem Reg. II, 1265; Wytko de Swabenytz, zudarius
Moraviae t. 1303; Lambertus zudarius t. 1225 (v Brně); (praesente) Dirschone,
czudario Brunnensi provinciali t. 1283; mandamus universis camerariis, villicis,
iudicibus, zudariis nec non universis beneficiariis per Bohemiam
constitutis Reg. III, 1319; (exemtio) a potestate et iurisdictione camerariorum,
czudariorum, beneficiariorum et iudicum provincialium Reg. IV,
1337; concedimus monasterio, ut nec abbas vel monachus … ad Pragensem vel
aliam regni nostri Bohemiae zudam debeant evocari vel etiam iudicari seu per
zudarios nostros in civitatibus vel oppidis regni nostri arrestari t. 1325; camerariis,
zudariis, notariis ceterisque beneficiariis Pragensibus ac aliarum regni Bohemiae
provinciarum t. 1344. — Přejato
do němč.: střhněm. zûder, později zauder Gerichtsperson, Bezirksrichter (Lexer, z
práv Brněnsk.).
Připomínky
cúdař, -ě m. soudce
Připomínky
cúditi, -źu, -dí ipf.
1. co čistit, zbavovat něčeho nežádoucího, zvl. nečistoty, (místnost n. její
vybavení) uklízet, čistit, zbavovat nečistoty
2. co (koryto vodního toku) čistit, zbavovat naplavenin, nánosů ap. bránících
průtoku
3. co (porostlou plochu) zbavovat nežádoucího porostu, (břeh koryta vodního
toku) klestit, zbavovat porostu bránícího průtoku, zvl. dřevin, (vinici) plít,
zbavovat plevele
4. med. koho čím (léčivým) pročišťovat, zbavovat vnitřních škodlivých látek
5. (o zvířeti n. člověku) dělat velkou potřebu, trousit, kálet
Etymologie není zcela jasná, názor o mylné deprefixaci ze stč. *ocúditi, resp. *ot-
suditi, sr. Machek, Etym. slov.² s. v. cíditi zpochybňuje Rejzek, Český etym. slov. s.
v. cídit. Cúditi ve významu 5 bývá též chápáno jako homonymum odvozené od psl. *čiditi, sr. též
dial. číditi, sr. Machek, Etym. slov.² s. v. cíditi 2 a číditi
Sr. cúditi sě, čistiti, nacúditi, přěcúditi, počistiti, sráti
29. 7. 2020).
Připomínky
cúditi, -zu, -díš, impftiv., čistiti, reinigen. — By (ty) tvój dóm tak často

czudil UmR. 316. Dievka pšenici cydi Hug. 92. Vinnici czydyty Alb. 55 . Ten b
pozdě vinnici svú czidi Kruml. 182 . Vezmi prach z hřebelce, kdyžť kuoň

a
czydie Chir. 244 . — czidyti mundare Ol. 2. Par. 29, 17; czyzeno

a
purgatum ŽKap. 11, 7. — (Starý člověk) již na paty czídí (o

výkalech) HusPost. 215 . — Dosud dial: mor. cúdit obilí, studni, příkopu BartD. 1,
b
203, slc. cúdiť; pol. cudzić striegeln; souvisí s cúda, v. t.

Připomínky
cúditi, cíditi, -z’u, -díš ned. cídit, čistit; kálet starý člověk již na nohy cídí

Připomínky
cúditi sě, -źu, -dí ipf.

k cúditi
(o člověku) vykonávat velkou potřebu, kálet
Sr. sráti
29. 7. 2020).
Připomínky
cudně adv.
dolož. jen cidně adv.
sr. stsl. čudьně
1. pokradmu, kradí
2. opatrně, obezřetně
Sr. cúdný, podtajú, tajně
Autor: Petr Nejedlý, Štěpán Šimek

29. 7. 2020).
Připomínky
cudný, cidný, adj., divný, wunderbar, z
bývalého subst. *cudo, pol. cud a cudo Wunder,
proti stsl. čudo miraculum, srov. Mikl. Etym. Wtb. 37. — Adverb. -ně cudně, cidn
ě, vlastně = divně, podivuhodně, a z toho dále = pečliví, opatrně, tajně. A czydnie
jeho vztázav to vzvěděch curiose OtcA. 391 , cydnie jeho otázav OtcB. (na místě
a
stejném). Král Václav sebrav z Rakús mnostvie lidu dosti veliké znenáhla dosti
czydnye přibral sě ku Prazě paulatim intrat cautus ad
civitatem PulkR. 145 a PulkL. 326 (srov. stpol.: vynydz y vyedzysch y samo yako
b
naczudnyey mozesch BrücknApokr.364). Zavola manžel sestry své czidnie

sororem suam clam vocavit EvTřeb. Jan 11, 28.
Připomínky
cudně, cidně adv. divně, podivuhodně; pečlivě, opatrně; tajně

Připomínky
cudně, cidně adv. = opatrně
Připomínky
cudnovati, -uju, -uješ, impftiv., tleskati rukama, klatschen: czudnowati, pleſati

plaudere Lact. 220 ; onomatop., srov. říkadlo dětské: čundy čundy, jinde cundy,
a
cundy ručičky!
Připomínky
cudný, cidný adj. = divný, pečlivý
Připomínky
cúdný adj.
k cúditi
1. čistý, upravený
2. pěkný
Dolož.též jako vl. jm. osobní. Etymologie není zcela jasná, sr. Machek, Etym. slov.² a Rejzek,
Český etym. slov. s. v. cudný
Sr. JgSlov s. v. coudný
29. 7. 2020).
Připomínky
cúdný, adj., pěkný, hübsch. Vlastně čistý, srov. cúditi = čistiti a dial. coudný =
čistý, hezký ŠembDial. 37 (mýt.). Odtud i nč. spis. cudný. — (Žena v krčmě
vábící má) měšček, czudny paſſecz, u piesnech jejie jasný hlasec Hrad. 99 . Oči a
(panniny) rarohové biechu, bradka pěkná, ústka czudna, kromě že bieše (panna)
tak trudna Baw. 217.
Připomínky
cúdný adj. pěkný, hezký
Připomínky
cúdný adj. = pěkný
Připomínky
Cudrm proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cudrovici proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cugnrajt proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cuja (?), -y f.
sr. střhn. zêhe (?)
prst u nohy (?)
Jen u Klareta za lat. pedica
29. 7. 2020).
Připomínky
cuk, -a/-u m.
k střhn. zuc
rychlý pohyb ruky, cuknutí n. máchnutí
29. 7. 2020).
Připomínky
cuk, -u, masc., z něm. Zug: prvým czukem PulkR. 9 (v PulkVrat. je za to hnánie).

a
— Zdlouž. cúk, couk, v hornictví WintObr. 2, 566 (z pramene starého).

Připomínky
hajcuch, hejcuch, -cuk hajcuk, hejcuk, -a, -u, z něm. Auszug. —
hayczuch KolČČ. 88 (1548), heyczuch tamt., nad heyczukem KolU. 13 (1687).
a a
Připomínky
cuk m. útok
Připomínky
cukar, cuker v. cukr.
Připomínky
cukr, -a, -u, masc., Zucker; někdy
také cukar, cuker; z němč.: střhněm. zucker, sthněm. zucura; to
ze střlat. zucara, a to zase z arab. sokkar Kl. — czukr
succarum Prešp. 802, Rozk. 1511, Veleš., Synon.; (nápoj nemocného buď) woda
zwarzenye czukra Sal. 701; ſ czukrem woda RostlD. 92 ; czuker Vocab. 175 ; b b
věrduňk czukaru ChirB. 179 . — czukr zeduarium RostlF. 12 , omyl m. citvar.

b b
Připomínky
cuker, cukra/cukru m.
cukr, -a/-u m.
k střhn. zucker
cukr
Dolož. též cukar
Sr. cukrkanda
29. 7. 2020).
Připomínky
Cukmanský proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cukmantl proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cukr v. cuker
29. 7. 2020).
Připomínky
cukrant, -a, -u, masc., meloun: czukrant melún, melo Lact. 271 ;. rýže, cu rt, b c
oman Boh. min. 22 . b
Připomínky
cukrkanda, -y f.
sr. střhn. zuckerkandel
cukrkandl, kandys, krystalizovaný cukr
Dolož. též cukrkandr. Původní sousloví cukr kandel LékFrantA, cukr kandy CestKab se
lexikalizuje již v době staročeské
Sr. kandel
29. 7. 2020).
Připomínky
cukrkanda, -y, fem., Zuckerkand. (Vezmi) czukrkandy lot Chir. 309 ; a

přičiň
tolikéž czukrkandy t. 49 . b
Připomínky
cukrkanda f. kandys
Připomínky
cukrný adj.
k cukr
podobný cukru
Sr. cukrový
29. 7. 2020).
Připomínky
cukrný, adj. z cukr, Zucker-. (Ránu) naplň chomáčky kúdelnými, namočenými v

alúně cukrnem Sal. 290.
Připomínky
cukrný, cukrový adj. cukrový
Připomínky
cukrovaný adj.
sr. cukr
cukrovaný, pocukrovaný, posypaný cukrem
29. 7. 2020).
Připomínky
cukrový adj.
k cukr
1. cukrový, pocházející z cukru
2. (o ovoci) cukrový, obsahující cukr
3. podobný cukru
Sr. cukrný
29. 7. 2020).
Připomínky
cukrový, adj. z cukr, Zucker-. (Maria), czukrowa žádost, měsiecová

světlost Levšt. 15l . a
Připomínky
Culb proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cupati, -aju, -á ipf.
klopýtat
Za lat. cespitare
29. 7. 2020).
Připomínky
cupati, -aju, -áš, impftiv., stampfen, traben. Kóň cupa cespitat Roh. 180 . b
Připomínky
cupka, -y f.
ryba nakládaná a skladovaná v bečkách, možná pražma n. tloušť (?)
29. 7. 2020).
Připomínky
cupka, -y, fem., ryba toho jména: czupka piscis *turonilla Lact. 292 , t. 292 . b c
Připomínky
Curcilibal proprium
Autor: František Martínek
29. 7. 2020).
Připomínky
Curovicer proprium
Dolož. jen jako adj. poses. Curoviceróv
29. 7. 2020).
Připomínky
Curovici proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cútiti, -cu, -tí ipf.
sr. pocútiti, procútiti, ucútiti
co, s větou obsahovou na čem (na části těla ap.) cítit, pociťovat, vnímat, čít
(různými smysly), (zrakem) pozorovat
Sr. psl. *otjutiti a pračeské *ocútiti, čúti
29. 7. 2020).
Připomínky
cútiti, -cu, -tíš, impftiv., cítiti, fühlen, stsl. štutiti sentire, z tjut-. — (Máti)

cziutyeczi zub wilchzĭ JidDrk. 43; nepřátely vás cytte Madianitští a zbíte je hostes
vos sentiant Madianitae Kladr. Num. 25, 17.
Připomínky
cútiti, cítiti, -cu, -tíš ned. cítit; považovat nepřátely vás cítie považují, mají vás za

nepřátele
Připomínky
cútiti sě, -cu, -tí ipf.

k cútiti
fig. čeho cítit, vnímat něco, být si vědom něčeho
Ojed. pozdní doklad z BechMuz 133b
29. 7. 2020).
Připomínky
cúzenie, -ie, neutr., cídění, das Reinigen, z cúditi. — czyzenye vinnicě jest proto,

aby plod lépe dávala Alb. 55 ; czyzenye dušě našie, aby lépe plod
b
nesla tamt. Zpověd jest czizenie našie dušě Kruml. 182 (tutéž dříve: a
czziſſczzenie). Aby czizenj náhonu na společný náklad šlo KolA. 105 (1682). b
Připomínky
cúzenie, cízenie, -ie n. cídění, čištění, očišťování

Připomínky
cúźenie, -ie n.
k cúditi
1. čeho (strouhy ap.) čištění
2. fig. čeho (duše) očista
Po diftongizaci dolož. též v podobě cajzení (ArchČ 17, 471, /1496/)
29. 7. 2020).
Připomínky
CUZÍ CYPRIAN
cuzí adj.
1. cizí, patřící jinému, nikoli vlastní; (o provdané ženě n. ženatém muži) též
zpodst. mající za manžela (manželku) někoho jiného; zř. (o majetku) pronajatý,
jsoucí v nájmu (?); zpodst. n. co patřící jinému, zvl. cizí majetek
2. cizí, pocházející odjinud (sr. StčS s. v. „přěspolní“, „přěspotočný“); (o
jazyku) cizí, nemateřský; bibl. (o bohu) uctívaný jiným než židovským
národem; koho, co komu, ot čeho „cuzím (u)činiti“ odcizit někoho n. něco
někomu, vzdálit někoho od někoho n. něčeho; ot čeho (nepatřičného) vzdálený,
nezasažený něčím, nepodléhající něčemu; zpodst. m. cizí, nikoliv domácí, kdo
pochází odjinud (zvl. z cizí země, cizinec); relig. věci cuzie věci pozemské,
netrvalé, které nejsou součástí duchovní podstaty člověka; relig. cuzí hřiech hřích
pocházející z lidské přirozenosti, který vzdaluje hříšníka od Boha, ale přímo jej
nezatracuje (?)
3. (o člověku, jeho rodu) nevlastní, nejsoucí v pokrevním příbuzenství; „syn
cuzieho lože“ nevlastní syn, syn mající jiné rodiče; zpodst. m. kdo je pokrevně
nespřízněný
4. (o učení, lidském smýšlení ap.) nepatřičný, nenáležitý, odlišný od obvyklého
způsobu; relig. nenáležitý, nejsoucí v souladu s danou vírou; reform. (o
člověku) odpadlý, hříšný, dávající přednost hříchu, světským věcem před
Bohem; co „mieti za cuzie“ považovat za nepatřičné, nevhodné; zpodst.
m. jinověrec, kdo není příslušník stejné víry
5. též zpodst. cizí, neznámý
Sr. nesvój. K 2: sr. spojení smrtedlný hřiech s. v. GbSlov hřiech
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzí, adj., cizí, fremd; stsl. stuždъ, z tjudj-, V tvarech s -ie- záhy zaniká jotace a

tudy vyvíjí se nč. sklonění tvrdé. — Bohu czyziemu alieno ŽWittb. 80, 10, u
boziech czuzich t. Deut. 16. Synové ciuzi ŽKlem. 17, 46 a synové
czyzy ŽWittb. t. 17, 46, synóv czyuzich t. 143, 7. czyuzy kněz bude se nás
báti DalC. 34. Svoji sě psi hryzte a czyuzy nepřistúpajte t. 85. czíuzích
krajóv svD. 4; v zemi czuziey aliena ŽWittb. 136, 4; w cziuziu
dědinu JidDrk. 12. czuzie sbožie Rožmb. 30, když (kto) posáhne rukú po czizie
sbožie Kruml. 237 , často s’ czuzeho sbožie žádal Pass. 397, w cize s’ sě sbožie
b
uvázal t. 277, nekraďte czuzeho sbožie Hrad. 105 , který dercě a czuzeho sbožie

b
bercě t. 109 ; když kto czyzije sbožie prodá miesto svého Pr. pr. 256. Trúp ziedá
b
czuze úsilé Hrad. 107 . Posúzenie czyzeho života Alb. 75 . Aby (člověk) czyzie

a b
žalosti žělal jako své AlbB. 5 . Sbožníť sě káží hubenými a škodú,

b
czuzy Hrad. 104 . czuzye slova AlxV. 41; ciziemu smyslu Pass. 454, kterak ve ň (v

b
zákon) hledíte czyzym smyslem a nejistým ChelčPost. 219 . — ciuzi učiňen sem a
extraneus ŽKlem. 68, 9, cuzi ŽGloss. tamt., czyzyu učiňen

sem ŽWittb. tamt.; ciuzi vstali sú proti mně alieni ŽKlem. 53,
5, czyuzy ŽWittb. tamt.; ostavte cynzim sbožie ŽKlem. 48, 11; czyſi
alienigena MamA. 15 , cziſi externus t. 22 . Což czyzy nepojechu, to vše po nich
b a
svoji vzěchu AlxV. 144. — Zpodstatnělé: ješto rádi béřete czuzie Hrad. 16 , jenž b
czuze otjímá t. 105 , by czuzeho nic nežádal t. 119 czuzeho nechaj t. 113 , jenž co

b a b
cuzého nalezna nechce navrátiti t. 115 ; kto b

na czyzyem plot
postavil Rožmb. 278. — (Židé) pro svú pýchu cyzij od milosti a od spasení
učiněni sú ChelčPost. 65 . b
Připomínky
cuzí, cizí adj. (též zpodst. m.) cizí
Připomínky
Cuzkrajov proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzobercě, -ě, masc., kdo béře cizí majetek. Nejsem cyzobercie Krist. 68 . a
Připomínky
cuzobercě, -ě m. kdo bere cizí majetek, zloděj

Připomínky
cuzobércě, -ě m.
k cuzí a bráti
kdo bere cizí majetek, zloděj
Sr. bércě. Ojed. doklad, nelze vyloučit ani čtení cuzobéřcě
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzokrajěnín, -a m.
k cuzí a kraj, krajěnín
cizozemec, cizinec, kdo pochází z jiné země („krajiny“)
Sr. cuzokrajín, cuzozeměnín
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzokrajěnín, -a, masc., cizozemce, Fremdländer, Ausländer; czyzokragenyn

alienigena MamB. 28 ; mně czyzokragyene poddáni sú ŽPod. 59, 10; utekli sú
a
czizokragene alienigenae Lit. 1. Mach. 10,

12, czyzokragenee Ol. tamt. cizokrageninem učiňen sem
extraneus bibl. z r. 1487 Jg.; k životu cizokrageninow alienigenarum Pernšt. 2.
Mach. 6, 24, k cizokraieninom ad extraneos Kladr. Jer. Lament. 5,
2; cizokrajenín Blah. 169 (zavrhuje).
Připomínky
cuzokrajěnín, cuzokrajín (pl. cuzokrajěné) m. cizozemec
Připomínky
cuzokrajěnín, cuzokrajín m. = cizozemec
Připomínky
cuzokrajín, -a m.
k cuzí a kraj
cizozemec, cizinec, kdo pochází z jiné země („krajiny“)
Sr. cuzokrajěnín, cuzozemec, jinokrajín
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzokrajín, -a, masc., cizozemce, Fremdländer, Ausländer. Neoblačil se jest v to

rúcho cizokragin alienigena Kladr. Sir. 45, 16. Aby sě nenaplnili czyzokraginy tvé
síly extranei Ol. Prov. 5, 10, aby nenaplnili se cizokragine silami
tvými Kladr. tamt. (Židé) otlúčili sú všelikého cizokragina omnem
alienigenam Kladr. Nehem. 13, 3. (Proroci) stany zvracěli czyzokraginom
exterorum Koř. Žid. 11, 34, czyzokragynom Bibl. γ tamt. K czizokraginom ad
extraneos Pror. Ol. Jer. Lament. 5,2, země czyzokragynow Mus. 1. Mach. 3,
41, cizokraginowe alienigenae Ben. žalm 107, 10.
Připomínky
cuzokrajínka, -y f.
k cuzokrajín
cizozemka, cizinka, žena pocházející z jiné země („krajiny“)
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzokrajinný adj.
k cuzí a krajina
1. (o člověku, národu) též zpodst. cizokrajný, pocházející z cizích krajin
2. (o zemi) cizí, ležící mimo domov
Sr. cuzokrajní
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzokrajinný, adj., z cuzie krajina. — czyzokragyny nebude jiesti

alienigena Mus. Ex. 29, 33. cizokraginnemu národu alienigenae genti Pernšt. Sir.
49, 7. Kteří sú zpojímali ženy cizokraginne uxores alienigenas Kladr. 1. Esdr. 10,
17.
Připomínky
cuzokrajinný, cuzokrajní, cuzokrajný adj. cizokrajný, cizozemský
Připomínky
cuzokrajní adj.
cuzokrajný adj.
k cuzí a kraj
(o člověku ap.) cizokrajný, pocházející z cizí země; též zpodst.
Sr. cuzokrajinný, jinokrajný
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzokrajní, -ný cuzokrajný, adj., z cuzí kraj, = cizokrajní,

fremdländisch: cizokrayny rod alienigenae gentes Ol. 3. Esdr. 8, 70, czyzokrayny
alienigena t. Ex. 29, 33, cizokrayní alienus t. Esth. 16, 10, cizokrayny též t. Job.
15, 19; ženy cizokraynee alienigenas t. I. Esdr. 10, 10, ženy czizokraynee t. 3.
Esdr. 9, 17; ženu czizokraynij t. 3. Esdr. 8, 94, ženy czizokraynye t. 9, 18, z
cizokraynye země t. 8, 71, všelikého czyzokraynyeho alienigenam t. 2. Esdr.
13,3, czyzokranyemu (sic) alieno t. Ex. 30, 33; všeliký czyzokrayny
alienigena Mus. Lev. 22, 10, z ruky czyzokrayneho t. 22, 2, czyzokraynyemu
alieno t. Ex. 30, 33.
Připomínky
cuzoložec, -žcě m.
k cuzoložiti
cizoložník, kdo se dopouští cizoložství
Sr. cuzoložník
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzoložec, -žcě, masc., cizoložec, Ehebrecher: czizolożecz
moechus SlovKlem.63 , s czyzolozczy cum adulteris ŽWittb. 49, 18.
a
Připomínky
cuzoložěc, -žcě m. cizoložník
Připomínky
cuzoložiti, -žu, -ží ipf.
k cuzí a lože
1. s kým cizoložit, dopouštět se cizoložství; přen. reform. (v duchovním
smyslu) hřešit, dávat přednost hříchu, světským věcem ap. před Bohem
2. relig., zvl. reform. co, čím (zvl. o Písmu) zneuctívat, prznit, zvl. přibíráním
nepravých částí odjinud n. falešným výkladem
Sr. sesmilniti, sesmíliti
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzoložiti, -u, -íš, impftiv., cizoložiti, ehebrechen. — czyzolozym

adultero SlovE. 22l . Nebudeš czyzolożiti non moechaberis Ol. Ex. 20,
b
14, nebudeš czyzolozyty Mus. tamt. (Žena rytířova) cizolozzieſſye a nechtieše

ostati toho GestBř. 129 . b
Připomínky
cuzoložně adv.
k cuzoložný
1. (o způsobu početí) cizoložně, nemanželsky
2. reform. (o vztahu duše ke Kristu) nevěrně, hříšně, způsobem dávajícím přednost
hříchu, světským věcem ap. před Bohem
3. reform. (o výkladu Písma) falešně, nesprávně
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzoložně, -ěte n.
k cuzoložný
nemanželské dítě
Sr. pankhart, pankhartě, kopřivec, kopřivčě
Autor: Irena Fuková
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzoložně, -ěte, neutr., cizoložně, in Ehebruch gezeugtes Kind. Má tak muž jako

žena držeti manželstvo, aby jich děti nebyly czyzolozniata a ženimčata Šach. 295 . b
Někdy czizolozniata budú mieti diel s pravými dětmi ŠtítMus. 19 , a
cyzolożniata ŠtítOp. 40 (místa stejná).
Připomínky
cuzoložně, -ěte n. nemanželské dítě
Připomínky
cuzoložnicě, -ě f.
k cuzoložník
cizoložnice, smilnice; přen. reform. (o duši) duše hříšníka dávající přednost hříchu,
světským věcem ap. před Bohem
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzoložnicě, -ě, fem., cizoložnice, Ehebrecherin. Oba umřěta, to jest czyzoloznyk

nebo czyzoloznycze adultera Lit. Deut. 22, 22; cizoložník i
czyzoloznyczie Ol. Lev. 20, 10.
Připomínky
cuzoložničí adj.
k cuzoložník, cuzoložnicě
1. (ve funkci gen.) „cuzoložníka“, „cuzoložníků“
2. (o soudu) vykonávaný nad „cuzoložníkem“, „cuzoložníky“
Sr. cuzoložníkový
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzoložničí, adj., z cuzoložník. Plémě czyzoloznyczye semen adulteri Pror. Isa.

57, 3. Súditi súdem cizolozznyczym Ol. Ezech. 23, 45.
Připomínky
cuzoložničí adj. cizoložnický
Připomínky
cuzoložník, -a m.
k cuzoložiti
cizoložník, kdo se dopouští cizoložství
Sr. cuzoložec, smilník, kuběnář
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzoložník, -a, masc., cizoložník, Ehebrecher. — ſ ciuzoloznyki cum

adulteris ŽKlem. 49, 18; czyzoloznyky naplnila sě jest země adulteris Pror. Jer.
23, 10; ani sem byl czyzoloznyk Hrad. 144 ; onenno jest czyzoloznyk Štít.
b
uč. 112 ; smilník aneb czyzoloznik LékB. 19 , czyzoloznyk moechus MamA. 29 ,

b a b
czyzoloznik adulter Prešp. 1089.
Připomínky
cuzoložníkový adj.
k cuzoložník
(ve funkci gen.) „cuzoložníka“, „cuzoložníků“
Ojed. doklad. Sr. cuzoložničí
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzoložniti, -žňu, -žní ipf.
k cuzoložný
cizoložit, dopouštět se cizoložství
Sr. cuzoložiti
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzoložný adj.
k cuzoložiti
1. (o člověku) cizoložný, dopouštějící se cizoložství
2. (o pohlavním styku) cizoložný, konaný mimo řádné manželství
3. cizoložný, pocházející z cizoložství
4. relig., zvl. reform., též zpodst. (o člověku, národu ap.) falešný, nepravý, dávající před
Bohem přednost hříchu, světským záležitostem ap.
5. reform. (o textu, zvl. posvátném, jeho výkladu) falešný, nesprávný, bludný, jsoucí
v rozporu s poznanou pravdou
Sr. smilný, bludný, vilný
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzoložný, adj., cizoložný, ehebrecherisch. Pokolenie czuzolozne

adultera EvA. Mat. 12, 39. Z czyzolozne duše de meretrice MamA. 20 . b
Připomínky
cuzoložstvie, -ie n.
k cuzoložný
cizoložství, mimomanželský pohlavní styk; „z cuzoložstva býti“ pocházet z
cizoložného, nemanželského svazku
Sr. cuzoložstvo, smilstvo
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzoložstvie, -ie, neutr., cizoložství, Ehebruch. — Nalezli ženu w cizolozſtwij

polapenu Krist. 78 . Pak-li kto czyzolozſtuie by učinil si moechatus fuerit Ol. Lev.
a
20, 10. Utajilo by se czyzolozitwye adulterium Mus. Num. 5, 13, (žena) jest

nenalezena w czyzolozſtwy in stupro tamt. Ani czyzolozſtwye ploď neque
moechaberis t. Deut. 5, 18. (Žena) z czizolozſtwie počala jest LékA. 20 . b
czyzoloſtwye v srdci mocchatio Vocab. 176 . a
Připomínky
cuzoložstvie, cuzoložstvo n. = cizoložství
Připomínky
cuzoložstvo, -a n.
k cuzoložný
1. cizoložství, mimomanželský pohlavní styk; přen. reform. zpronevěření se Bohu (zvl.
hříšným životem n. odvrácením se od něj k nepravým bohům)
2. reform. (o Písmu) zneuctění falešným výkladem
Sr. cuzoložstvie, smilstvo
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzoložstvo, -a, neutr., cizoložství, Ehebruch. — Ženu jatú w

czuzoloſtwye EvVíd. Jan. 8, 3. Sprostné czizolozzſtwo Kruml. 248 ; b
cizolożſtwo HusPost. 19 , b
czizoloſtvo adulterium Prešp. 1357, cyzolożſtwa
adulteria BiblB. Mark. 7, 21.
Připomínky
cuzopanský, adj., kdo jest cizího pána, von fremder Herrschaft. (Páni)

czyzopanſkeych lidí se ujímati nemohau KolC. 162 (1588). b
Připomínky
cuzopanský adj. patřící cizímu pánu

Připomínky
cuzorod, -a/-u m.
k cuzí a rod, sr. cuzorodný
čí cizí původ
Jen VýklKruml. – Tvořeno neústrojně; překladatel chápal dat. pl. alienigenis jako gen. sg.
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzorodný adj.
k cuzí a rod
(o člověku) cizí, pocházející z cizího rodu n. kmene
Jen Comest.– Sr. cuzorodý, cuzoroźenec, cuzozemcový, cuzozemský
Autor: Hana Kreisingerová, Petr Nejedlý
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzorodný, adj., cizího rodu, fremd. Ženy czyzorodne Comest. 197 . b
Připomínky
cuzorodý adj.
k cuzí a rod
zpodst. cizinec, kdo pochází z cizího rodu
Ojed. doklad. Sr. cuzorodný, cuzoroźenec
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzorodý adj. cizorodý, pocházející z jiného rodu

Připomínky
cuzorozenec, -ncě, masc., cizorozenec, Fremdling. (Židé) odlúčichu od stola

czyzorozeneze Comest. 200 . a
Připomínky
cuzorozenec, -ncě m. cizinec
Připomínky
cuzoroźenec, -ncě m.
k cuzí a roźený
cizinec, kdo pochází z cizího rodu
Ojed. doklad. Jen Comest. Sr. cuzorodý
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzověrný adj.
k cuzí a viera
zpodst. kdo se odklání od víry v Boha (?)
Ojed. doklad. Jen BechNeub
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzozemcový adj.
cuzozemcěvý adj.
k cuzozemec
(ve funkci gen.) „cuzozemce“, „cuzozemců“
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzozemcový, -ěvý cuzozemcěvý, adj., z cuzozemec. Z rukú czyzozemczowych

alienigenae Ol. Lev. 22, 25. Země cizozemezoue terrae alienigenarum Ol. 1.
Mach. 3, 41. Utekli sú na czizozemczewé pole in campum alienigenarum Lit. 1.
Mach. 4, 22. Stany czyzozemczowe alienigenarum Mus. 1. Mach. 4, 30.
Připomínky
cuzozemec, -mcě m.
k cuzí a země
cizozemec, cizinec, kdo pochází odjinud, zvl. z cizí země
Sr. cuzozeměnín, cuzokrajěnín, jinozemec, host, pocěstný m., pútník
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzozemec, -mcě, masc., cizozemec. Auslander, Fremdling. — Mně sú

ciuzozemcy poddáni alienigenae ŽKlem. 59,
10, czyzozemczy ŽWittb. tamt.; ciuzozemci ŽKlem. 84,
6, czyzozemczy ŽPod. tamt.; ciuzemci m. ciuzozemci
alienigenae ŽKlem. 82,8; aby ustavil bydlitele syny czyzozemczie
alienigenas Mus. 1. Mach. 11, 68. Blázen jest, ktož czyzozemczye dobrým
súdí DalC. 21. Bude-li nad vámi czyzozemecz vlásti, nemoci bude dlúho váš jazyk
trvati t. 4. Češte své, ač i krastavo, nedaj v své česká hlavo
czyuzozemczy tamt., lépe v rkp. L: nedaj v sě cizozemci, česká hlavo. (Zbyhněv)
da pak to miesto Němcóm, otkads jiným czuzozemcziom Hrad. 20 ; tehdy to a
miesto dachu Němcóm, otkuds kakýms czuzozemeziem t. 25 . (Sv. Petr) bieše a
cyzozemecz Pass. 299. Aby ižádný Němec czyzozemecz v pražském městě ani v

českém kniježeczſtwij žádným úředníkem nebyl Pr. pr. 242. czyzozemecz
alienigena Prešp. 850, czyzozemyecz (sic) též Rozk. 1575. — czyzozemecz accola
veniet qui non erat mecum Pror. Isa. 54, 15, cizozemec Pernšt. tamt.
Připomínky
cuzozemec, -mcě, cuzozeměnín (pl. cuzozeměné) m. cizinec, cizozemec
Připomínky
cuzozemec m. = cizozemec
Připomínky
cuzozeměnín, -a m.
k cuzí a země
cizozemec, cizinec, obyvatel cizí země
Sr. cuzozemec, cuzokrajěnín
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzozeměnín, -a, masc., cizozemec, Ausländer. — Tento czyzozemenyn

alienigena EvSeitst. Luk. 17, 18; czizozemyene alienigenae ŽKap. 82, 8.
Připomínky
cuzozemicě, -ě f.
k cuzozemec
cizinka, žena pocházející odjinud, zvl. z cizí země
Sr. cuzozemkyni, cuzozemka
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzozemicě, -ě, fem., cizozemka, Ausländerin. — Ženy czizozemiczie

alienigenas Ol. 3. Reg. 11, 1; ženám czizozemicziem t. 11, 8; ženu czizozemiczi
alienigenam SequE. 31 . b
Připomínky
cuzozemicě, cuzozemkyni, -ě f. cizinka
Připomínky
cuzozemka, -y f.
k cuzozemec
Sr. cuzozemicě, cuzozemkyni
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzozemkyni, -ě f.
k cuzozemec
Sr. cuzozemicě, cuzozemka
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzozemkyni, -ě, fem., cizozemka, Ausländerin. O manželství

czyzozemkynie Comest. 46 ; jako b
jiné czizozemkynye ComestC. 38 , jiné b
czyzemkynie (sic) Comest. 40 . a
Připomínky
cuzozemský adj.
k cuzí a země, zemský
též zpodst. cizí, pocházející z cizí země
29. 7. 2020).
Připomínky
cuzozemstvie, -ie n.
k cuzozemský
příslušnost k cizí národnosti
29. 7. 2020).
Připomínky
Cvajlink v. cvilink
29. 7. 2020).
Připomínky
cval- srov. sval-.
Připomínky
cválati, -aju, -á ipf.
sr. něm. dial. bavor. zwalen
cválat, běžet cvalem
Ojed. pozdní doklad z RokMakMuz
29. 7. 2020).
Připomínky
cveček, cvoček, -čka, -čku, masc., demin. ze cvek,
cvok, v. t. — Příjm.: Czwoczek Jíra Tom Z. 1452 m 52.
Připomínky
Cveček proprium
Cvoček proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cvek, -a/-u m.
cvok, -a/-u m.
k střhn. zwëc a něm. dial. bavor. zwok
cvok, cvoček, hřebík, hřeb, nýt
Dolož. též jako vl. jm. osobní Cvok, sr. Cveček, Cvoček
29. 7. 2020).
Připomínky
cvek, cvok, -a, -u, masc., hřebík, Pflock,

Schuhnagel; z němč.: střhněm. zwëc Nagel, Pflock. — czwek
trabula BohFl. 794 (trabula demin. z trabs), czveki též Prešp. 2416 v kap. o
ševcích, Veleš.; czwok trabula MamA. . 36 . — Příjm.: Czwok TomZ. 1435 n 255.
a
Připomínky
Cvicl proprium
Dolož. jen v přechýlené podobě Cviclová
29. 7. 2020).
Připomínky
Cviček proprium
Sr. cvik
29. 7. 2020).
Připomínky
cvičenie, -ie n.
k cvičiti
v čem zvykání někoho na něco, uvykání něčemu
Ojed. doklad z NaučRod
Sr. zvyčenie, svyčnost
29. 7. 2020).
Připomínky
cvičiti, -ču, -čí ipf.
sr. svykati a nhn. zwicken
koho, co (zvíře) zvykat někoho, něco na něco, uvykat někoho, něco na něco
Sr. svykati, svykovati
Pozdní doklady z TeigeMíst a Hyn. Možný vliv němčiny shrnul Newerkla, Sprachkontakte
Deutsch – Tschechisch – Slowakisch s. v. cvičit. Nhn. zwicken má v jihoněmeckých varietách
podobné regionálně omezené významy jako cvičiti v češtině.
29. 7. 2020).
Připomínky
cvičiti, -u, -íš, impftiv., üben. Ktož ſe v súdních přech czwiczý HrubLobk. 72 . b
Připomínky
cvičný adj. = obratný
Připomínky
cvik, -a/-u m.
dolož. též kvik, -a/-u m.
dravý pták, vycvičený k lovu (ptáků?)
Jen u Klareta za lat. verex. Sr. GbSlov cvik, kvik, lovník, cvikadlo, cvikéř. K výkladu slova sr. J.
Janko, ČMF 18, 1932, 11n. a V. Flajšhans, NŘ 30, 1946, 25n. a SSL s. v. gracapulus. Dolož. též
jako vl. jm. osobní Cvik
Autor: František Martínek, Kateřina Voleková
29. 7. 2020).
Připomínky
cvik, -a, masc., pták nějaký: czwik *verex Prešp. 212 v kap. Volatilia campestria,

cwyk též Nom. 64 , czwyk *vorex Rozk. 385. — Příjm.: Czwik TomZ. 1378 n
b
145, Venceslaus Czwyk UrbE. 292 (1410).
Připomínky
cvikadlo, -a n.
sr. střhn. zwicken
štípací kleště užívané ševci
Jen u Klareta. Sr. cvik, cvikéř
29. 7. 2020).
Připomínky
cvikadlo, -a, neutr., Falzzange: czvikadlo *penga Prešp. .2409 (u ševce),

czwikadlo též Veleš.
Připomínky
Cvikava proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cvikava v. Cvikov
Připomínky
Cvikov, -a, masc., jm. místní: Czwikow Reg. II, 1261. — Cvikava, -y, fem.,

podle něm. Zwickau: czwykawu a Kamennici Pulk. 185 , a
Czwikawia UrbBřevn. 1406.
Připomínky
cvikéř, -ě m.
sr. střhn. zwitarn
1. obojetník, hermafrodit, jedinec se znaky obou pohlaví
2. eunuch, muž zbavený mužství
Sr. cvik, cvikadlo
29. 7. 2020).
Připomínky
cvikéř, -ě, masc., z něm. Zwitter, střhněm. zwitar. — czwykerz

bigenus MamA. 17 . a
Připomínky
cviklík, -a/-u m.
sr. střhn. zwickel
šišák, piklhaubna, přilba nahoře se zužující a zahrocená
Jen u Klareta. Sr. šišák
29. 7. 2020).
Připomínky
cviklík, -a, -u, masc.: czvyklik *yla Prešp. 1804 (v kap. de vestibus; snad m. ila =

čepec jakýsi Diefb. Gloss.); v Rozk. 2705 je za to czwylynk, omylem.
Připomínky
Cvikov proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cvilich v. cvilink
29. 7. 2020).
Připomínky
cvilink, -a/-u m.
cvilich, -a/-u m.
k střhn. zwilinc, zwilehinc, zwilich, sr. lat. bilix
cvilich, cvilink, dvojitě tkaná látka z hrubší příze
Sr. Cvajlink. Dolož. též jako vl. jm. osobní Cvilink, Cviling
29. 7. 2020).
Připomínky
cvilink, cvilich m. (z něm.) = tkanina z režných nití

Připomínky
cvilink, -a, -u, masc., Zwillich: ze střhněm. zwilinc, zwillinc = duplicium, tkanina

dvojnitná. — czwilink duplicium Prešp. 1816, czwylynk
též Rozk. 2790, BohFl. 788, czwijlink též Nom. 71 czwilink Lobk 34 .
a a
Připomínky
cvilinkář, -ě m.
k cvilink
řemeslník vyrábějící n. zpracovávající „cvilink“ (?)
Ojed. doklad z ŽídArt. Sr. cvilinkník
29. 7. 2020).
Připomínky
cvilinkník, -a m.
k cvilink
řemeslník vyrábějící n. zpracovávající „cvilink“ (?)
Ojed. doklad z ŽídSpráv. Sr. cvilinkář
29. 7. 2020).
Připomínky
cvilinkový adj.
k cvilink
cvilinkový, ušitý n. vytvořený z „cvilinku“
29. 7. 2020).
Připomínky
Cviněves v. Sviněves
29. 7. 2020).
Připomínky
Sviněves proprium
pozd. též Cviněves proprium
pozd. též Činěves proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cvinterník v. kvinterník
Autor: František Martínek, Kateřina Voleková
29. 7. 2020).
Připomínky
Cvitar proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cvitava proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cvoček, cvok v. cveček, cvek.
Připomínky
cvok v. cvek
29. 7. 2020).
Připomínky
cvor- srov. svor-.
Připomínky
Cvorek proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cvrč- v. svrč-.
Připomínky
cvrčala v. svrčala
29. 7. 2020).
Připomínky
svrčala, -y f.
cvrčala, -y f.
švrčala, -y f.
k svrčěti
drozd cvrčala n. jiný drobný pták vydávající cvrčivé zvuky
Jen u Klareta
29. 7. 2020).
Připomínky
svrček, -čka/-čku m.
pozd. též cvrček, -čka/-čku m.
k svrčěti
1. cvrček n. cikáda, popř. kobylka, hmyz vydávající cvrčivé zvuky
2. rostlina užívaná v lékařství (?)
Dolož. též jako cvorček, ctvrček. Dolož. též jako vl. jm. os. Svrček
K 2: ojed. doklad ze slovníčku v LékFrantC
29. 7. 2020).
Připomínky
Cvrčovici v. Svrčovici
29. 7. 2020).
Připomínky
Cvrlík proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cvrlín proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
a

a
Připomínky
cých v. cajch.
Připomínky
a
Připomínky
a
a
Připomínky
cýcha v. cícha.
Připomínky
cýchova- v. cajchova-.
Připomínky
cylibský adj.
k lat. Cylibia
příslušný k městu Cylibii
29. 7. 2020).
Připomínky
cymbál, -a/-u m.
cymbala, -y f.
k sthn. cymbala, sr. lat. cymbalum
1. bicí hudební nástroj podobný činelům
2. bicí hudební nástroj, zvonková hra (?)
3. jen f. bicí hudební nástroj „kobos“, zvonec s kladívkem
Sr. kobos, skrovad, skrovadnicě, vzvon, vzvonec, zvonek
K motivaci sr. Štědroň – Šlosar, Dějiny české hudební terminologie², s. 14: „Staročeské slovo
cimbál s variantou cimbala představuje rovněž rané přejetí starohornoněmeckého cymbala, ještě
před jeho přeměnou ve středohornoněmecké zimbele (Kluge 1989).“ K významu 3: sr. Novotný,
Bibl. slov. s. v. cymbál
29. 7. 2020).
Připomínky
cymbál, -a, -u, masc. a cymbala, -
y, fem., cymbál, srov. střhněm. Zimbel masc. a zimbele fem., ze
řeckolat. cymbalum. Učiňen jsem jakžto měd anebo czymbala znící cymbalum
tiniens EvOl. 106 (epišt. Pav. 1. Kor. 13, 1). Chvalte jeho w czymbalach
a
radostných ŽPod. 150, 5. — Adj. -ový cymbálový: (k orloji jsú tyto knížky

podobny) zniec czymbalowym zwukem Kruml. 351 , Orl. l . b b
Připomínky
cymbál, -a, -u m. cymbala, -y f. cimbál
Připomínky
cymbálek, -lka/-lku m.
k cymbál, cymbala
malý „cymbál“ či malá „cymbala“, bicí hudební nástroj „kobos“, zvonek s
kladívkem
29. 7. 2020).
Připomínky
cymbálový adj.
k cymbál, cymbala
(o zvuku) vydávaný „cymbálem“, „cymbalou“
29. 7. 2020).
Připomínky
cýn v. cín.
Připomínky
Cynoch proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cynzarius proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cyperský v. cyprský²
29. 7. 2020).
Připomínky
cyprský² adj.
cyperský adj.
cypreský adj.
cypřeský adj.
k Cypr, Cyprus
1. (o člověku) pocházející z Kypru
2. (o biskupu) mající působiště na Kypru, určený pro Kypr
3. (o králi) vládnoucí na Kypru, mající sídlo na Kypru
4. (o království) nacházející se na Kypru, rozkládající se na Kypru
5. (o moři) příslušný k Kypru
6. (o události) proběhnuvší na Kypru, konaný na Kypru
7. „Cyprská země“, fig. „Cyprská zahrádka“ (?) Kypr
Dolož. též yprský. Dolož. podoba cyrpský je pravděpodobně písařský omyl
29. 7. 2020).
Připomínky
Cypr proprium
Cyprus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cypr, -a, -u, masc., Cyprus. Jedno město Nikozia w czyprzie

slulo Kat. 2. — Cypřan: czipr Cyprio Prešp. 890.
Připomínky
cypra, -y f.
sr. lat. cypressus a střlat. cypros
henna, léčivá rostlina z čeledi kyprejovitých s olejnatými semeny
Jen LékŽen 106a
Sr. cypres, cypresový
29. 7. 2020).
Připomínky
cypres, -a/-u m.
cypreš, -ě m. (?)
cyprus, -pra/-pru m.
cyprys, -a/-u m.
cypryš, -ě m.
cypřeš, -ě m. (?)
cypřiš, -ě m.
1. cypřiš, jehličnan rostoucí ve Středomoří
2. henna, léčivá rostlina z čeledi kyprejovitých s olejnatými semeny
Sr. cypra
29. 7. 2020).
Připomínky
cypreský v. cyprský²
29. 7. 2020).
Připomínky
cypresový adj.
cyprešový adj.
cyprysový adj.
cypřešový adj.
cypřišový adj.
k cypres, cypreš, cyprys, cypřeš, cypřiš
1. (o stromu n. jeho části) cypřišový
2. (o předmětu) cypřišový, vyrobený z cypřišového dřeva
3. hennový, (ve funkci gen.) henny
Sr. cypra, cyprský¹
29. 7. 2020).
Připomínky
cypreš v. cypres
29. 7. 2020).
Připomínky
cypreš, adj. -ový cyprešový, v. cypřiš.
Připomínky
cypřiš, cypryš, cypreš, -ě, masc., Cypresse: Cipryſs a nardus cypricum

nardo Ol. Cant. 4, 13; cypris cypressus Boh. min. 22 , cipryſſ a
též RostlC. 109 cypriſſ Háj.
a
herb. 26 ; czipreſſ
b
též Prešp. 587, czyprzyſſ
též Vít. 19 , SlovBrn. 246 — Adj. -ový cypřišový, cypryšový, cyprešový: cziprziſſo
a
we dřevo LékA. 82 , z ořechóv cypreſſowych Sak 735, přidlaženie naše cipreſſoue

b
laquearia cypressina Ol. Cant. 1, 16; opaženie naše cypreſowe HusŠal. 36 ; a
cypreſſowe dřevo Snář 149.
Připomínky
cypreš, cypryš, cypřiš, -ě m. cypřiš
Připomínky
cyprešový v. cypresový
29. 7. 2020).
Připomínky
Cyprian proprium
Cyprián proprium
Cyprianus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cyprian, -a, masc., jm. os.: svatý Cipriane ŽKlem. 137 a
Připomínky
CYPRSKÝ¹ CYRYAKUS
cyprský¹ adj.
k cypres
„hrozen cyprský“ hrozen henny
Sr. cypresový. Pojmenování rostliny (nč. cypřiš) a země (nč. Kypr) spolu etymologicky souvisí.
29. 7. 2020).
Připomínky
cyprský² adj.
cyperský adj.
cypreský adj.
cypřeský adj.
k Cypr, Cyprus
1. (o člověku) pocházející z Kypru
2. (o biskupu) mající působiště na Kypru, určený pro Kypr
3. (o králi) vládnoucí na Kypru, mající sídlo na Kypru
4. (o království) nacházející se na Kypru, rozkládající se na Kypru
5. (o moři) příslušný k Kypru
6. (o události) proběhnuvší na Kypru, konaný na Kypru
7. „Cyprská země“, fig. „Cyprská zahrádka“ (?) Kypr
Dolož. též yprský. Dolož. podoba cyrpský je pravděpodobně písařský omyl
29. 7. 2020).
Připomínky
cyprský, adj. z cypr, Cyprus-: w czyprſkey zemi Kat. 2. Hrozen ciprſky botrus

cypri Ol. Cant. 1, 13, hrozen čiprski Hlah. tamt., m. cyprový.
Připomínky
cyprský (dvojslab.) adj. kyperský; cypřišový
Připomínky
cypres, -a/-u m.
cypreš, -ě m. (?)
cyprus, -pra/-pru m.
cyprys, -a/-u m.
cypryš, -ě m.
cypřeš, -ě m. (?)
cypřiš, -ě m.
1. cypřiš, jehličnan rostoucí ve Středomoří
2. henna, léčivá rostlina z čeledi kyprejovitých s olejnatými semeny
Sr. cypra
29. 7. 2020).
Připomínky
Cypr proprium
Cyprus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cyprys v. cypres
29. 7. 2020).
Připomínky
cypresový adj.
cyprešový adj.
cyprysový adj.
cypřešový adj.
cypřišový adj.
k cypres, cypreš, cyprys, cypřeš, cypřiš
1. (o stromu n. jeho části) cypřišový
2. (o předmětu) cypřišový, vyrobený z cypřišového dřeva
3. hennový, (ve funkci gen.) henny
Sr. cypra, cyprský¹
29. 7. 2020).
Připomínky
cyprysový v. cypresový
29. 7. 2020).
Připomínky
cypryš v. cypres
29. 7. 2020).
Připomínky
cypřiš, cypryš, cypreš, -ě, masc., Cypresse: Cipryſs a nardus cypricum

nardo Ol. Cant. 4, 13; cypris cypressus Boh. min. 22 , cipryſſ a
též RostlC. 109 cypriſſ Háj.
a
herb. 26 ; czipreſſ
b
též Prešp. 587, czyprzyſſ
též Vít. 19 , SlovBrn. 246 — Adj. -ový cypřišový, cypryšový, cyprešový: cziprziſſo
a
we dřevo LékA. 82 , z ořechóv cypreſſowych Sak 735, přidlaženie naše cipreſſoue

b
laquearia cypressina Ol. Cant. 1, 16; opaženie naše cypreſowe HusŠal. 36 ; a
cypreſſowe dřevo Snář 149.
Připomínky
cypryš v. cypřiš.
Připomínky
cypreš, cypryš, cypřiš, -ě m. cypřiš
Připomínky
Cypřě proprium
Sr. Výbor z čes. lit. od počátků po dobu Husovu, s. 768 a 770
29. 7. 2020).
Připomínky
cypřeský v. cyprský²
29. 7. 2020).
Připomínky
cypřešový v. cypresový
29. 7. 2020).
Připomínky
cypřiš v. cypres
29. 7. 2020).
Připomínky
cypřišový v. cypresový
29. 7. 2020).
Připomínky
Cypser proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cyremon proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cyrenejsko proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cyrenejsko, -a, neutr., země Cyrenská. Z czyreneyzka sú pak mnoz(í) svD. 19.

Připomínky
cyrenenský adj.
cyrenský adj.
1. (o člověku) pocházející z města Cyrene, starověké Kyrény v dnešní Libyi
2. (o biskupu) určený pro oblast s centrem ve městě Cyrene (Kyréna)
3. (o filosofické škole) mající sídlo ve městě Cyrene (Kyréna)
4. „Cyrenenščí,“ -ských pl. m. obyvatelé města Cyrene (Kyréna)
5. člověk Cyrenenský, Šimon Cyrenenský bibl. Šimon Cyrenejský, Šimon z Kyrény,
muž, který podle evangelií pomáhal Kristovi nést kříž
Pravděpodobně kontaminací s názvem města Cyrene vznikl při překladu za lat. mare
Tyrrenum název moře Cyrenské (m. Tyrhenské ComestK 257b). – Mylným překladem
lat. circensibus (circenses ‚lidé v cirku‘) vznikl domnělý obyvatelský pl. Cyřeněnščí (Otc 159b).
29. 7. 2020).
Připomínky
Cyreneus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
cyrenský v. cyrenenský
29. 7. 2020).
Připomínky
Cyriakus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cyrill, -a, masc., jm. os. Svatého Cyrilla Pulk. 17 . a
Připomínky
Cyrilla proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cyrillus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky
Cyrin proprium
Cyrinus proprium
Dolož. též adj. poses. Cyrinóv
29. 7. 2020).
Připomínky
cyrpský v. cyprský²
29. 7. 2020).
Připomínky
Cyrus proprium
Dolož. též adj. poses. Cyróv. Zapisováno též s T-.
29. 7. 2020).
Připomínky
Cyrus, -a, Cyruš, -ě, masc., jm. os. Ty (amazonky) sú měly s ciesařem czyrem

svádu DalC. 10. Médské panie czyrowy též byly spáchaly t. 22. Cyrus Ben. 1.
Esdr. 1, 1 a Cyruš tamt. 1 (nápis), t. 3. Esdr. 2 (nápis).
Připomínky
Cyryakus proprium
29. 7. 2020).
Připomínky

Slovník Staré Češtiny - C

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Slovník Staré Češtiny - C

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

C

budeš Túl. 24 ; — cz, na př. nocz AlxH. 1, 29, zemiczu t. 1, 25; — zc, na

př. chzce t. j. chce AlxH. 10, 25; — cſ, cs, na př. nocs Hrad. 87 , rucſye t. 78 ; b b

— czſ, oczſtem ŽKlem. 68, 22; — tſ (?) v potſtiwy ŽKlem. 138, 17, ale tu je spíše

dixit Troj. 23 ;— později také tz, způsobem německým; — v pravopise Husově a

odtud v bratrském a nč. je pravidlem litera c. — V některých textech staropísmých

cafúr, -a, masc., přezdívka kacířům, původu temného. Pikhartóv, viklefóv,

Cáchy, Cách, fem. (?), jm. místní, ze střhněm. ze Âchen. Do Czach ChelčP. 101 , a

kterým jest czeych přibitý KolA. 51 (1532); czech caracter Veleš.

též BohFl. 603, Vocab. 175 , cziecha též Veleš.; czaychy tři KolB. 144 (1499);

czych welkeych KolCČ 8 (1542); a

cícha, cajcha, cejcha f. cícha, povlak (na peřinu)

cajn, -a, -u, masc., z němč., střhněm. zein = Metallstab. — quod vulgariter czain

cín, cajn, cejn, -a, -u, masc., Zinn, ze stněm. zin. — cayn Háj. 14 , věži caynem a

cal (?), peníz nějaký: zlaten florenus, bizant, byzanca, czal mna Prešp. 1941.

caletný, adj., celetný, Zeltner-. V caletné ulici Let. 709. Srov. calta.

caletný adj. z „calta“: v caletné ulici

calta, -y, fem., jisté pečivo, houska; Wecke, Semmel; cunea,

(David dal každému) po caltie pomazané olejem similam frixam

Backwerk; a podle toho bralo se calta také za cuneus = phalanx: cuneus zaſtup

Czalta Reg. IV, 1339, Czaltha TomZ. 1435 n 180.

calta f. druh pečiva, houska

calta f. (z něm.) = pečivo, houska

cendát, candát, -a, masc., Schiel, Zander; z němč. — cendat

tapart, tabard, capart m. vojenský nebo akademický plášť; plášť s dlouhým

caplošč (?), prý obluda nějaká; caploſcz *corotroches Prešp. 411 (v kap. Clauda

časkún (?) neboli caskún, -a, masc., prý ryba nějaká: czaſkun

desět, desěti, -ieti, numer. card., fem., deset, zehn; psl. desętь. — deſiet

deſieti ſtrun in psalterio decachordo ŽWittb. 143, 10, deſeti ſtrun ŽGloss. tamt.; v

j. jeden-na-dcět, gedenacziet undecim Ol. Ex. 26, 7; já vás dwanadciet

ř. 49 ; cztrnadcziet quatuordecim Ol. Num. 16, 49, viera má cztrnadczet

čiestí Alb. 48 , we cztwyrtem nadcziet výkladě Alb. 83 ; dní patnadcziet

quindecim Koř. Galat. 1, 18, léta patehonadcet anno decimoquinto Ol. 2. Par. 15,

dwunadſte t. 57 , trzetyeho na dſte dne t. 23 , cztrnadſte let t. 5 , ke cztyrzcmnadſte

letóm t. 5 , patnadſte mil t. 29 , puol pati nadſte mil t. 32 , z pietinadſte loket

quindecim Ol. Ex. 38, 14, ſeſtnadzte kněží Pass. 275, oſmnadſte nedělí Řád

chudým Pass. 71, tṙetíenadczte neděle HusPost. 169 , patnadczte páteřóv ML. 14 ,

patynadczte den quintodecimo die Ol. Ex. 16, 1, ot patehonadczte dne t. Lev. 23,

dwanáſte BiblB. Mark. 8, 19, dvanaſte Pulk. 99 , dwanaſte Mand. 33 , w druhem

nazte létě Hrad. 72 , cztrnazte let t. 61 , cztrnaſte lodí Mill. 9 , cztwrtynaſte

(blázen) Vít. 43 , patnaſte let Pulk. 126 , patnaſte kročejí Mill. 91 , Sſeſtynaſte

(blázen) Vít. 43 , ſedmnaſte dní Mill. 5 , Sedmynaſte (blázen) Vít. 43 , w

uoſſmynaſte letech Kat. 8, oſmynaſte (blázen) Vít. 43 , dewatenaſte Mand. 88 , a a

Dewatynaſte (blázen) Vít. 43 , deſatynaſte

ſedminadſt ŽGloss. str. 172 (vytištěno nesprávně: ſedimnadſt); — -ct: dwanaaczt

duodecim Ben. 3. Esdr. 8, 67, dwanacz (sic) košóv EvSeitst. Jan 6,

několik; Alexander papež ſedmynaczt Pulk. 64 ; — -st (-zt): dwiemanazt a

mužóm Pass. 347; cztwrtynazt den Hrad. 69 , w dewatych a

niekoliko na ſti lety Lobk. 18 . — Ve výrazích pak číslovky řadové přistupuje -ý a

jest -dcátý: cztwrtynadczaty den quartadecima die Ol. Num. 9, 3, patynadczati den

léto oſmeenadſtee Pror. 81 , léto

cztrnadſtaa Pror. Isa., dewatinadſta (sic) kapitola ŠtítBud. 58, cztwrtenadzteho

57, oſmanadczta przymluwa (předmluva) Pulk. 24 ; -dcstý, kontaminací ze - b

dctý a -dstý: patynadczſty den Otc. 298 ; — -ctý: (los) gedenaczti (sors)

undecimaOl. 1. Par. 24, 12, gednaczteho dne Ol. Ezech. 29, 1, dewatynaczta

patynaſty tamt.; we cztwrteemnaſteem létě in quartodecimo anno Pror. Isa. 36,

napohled plné -desěti, ale poněvadž tu častěji bývá mezi souhláskami nadbytečné

jich zabili t. 75 . — Ke dva-dcět atd. přistupuje někdy skloňovací -i a bývá

zdloužením -dcíti, -cíti: pieti a dwudczati (sic) loket Ol. 2. Par. 3, 15, na dwaczeti

(dlouhost) dwadcýti loket Br. Ezech. 40, 49 a j. — Du. gen. lok. desátú (n. -atú),

oſmeho t. 30; -cátú: po dwczatu (sic) DalH. 30. — Du. instr. desětma byl ve

ustanovil cztirzimezidcyetma kněží Pass. 275, i byl tu Petr pietmezidcietma

annis Ol. Num. 8, 24, kapitol oſmmezitczietma Lit. úvod str. 3; — mezi-