Vojtěch Pluskal, VI.

A8
Sociologie

 společenská věda
 zkoumá chování člověka ve společnosti
 věda o společnosti, společenských jevech, strukturách, procesech, vzájemných vztazích atd.
 teoreticko-empirická věda → fakta získává konkrétním sociálním výzkumem
 pluralitní (multiparadigmnatická) → různorodost koncepcí a zdrojů
 sociologie dnes:
a poradní role
b vize lepší společnosti (pozitivismus, marxismus)
c stylizace do role lékaře společnosti
d stylizace samaritána → těžko řešitelné problémy (otázka nerovnosti)
 Společnost → souhrn (síť) vztahů (ustavují se vzájemnou komunikací) mezi lidmi. který vznikl v průběhu
postupného vydělování člověka z přírody; vzniká z lidské potřeby sdružovat se
a tradiční společnost → stabilní sociální struktura (postavení každého člena společnosti je určeno
postavením jeho rodičů); společenské kontakty minimální
b moderní společnost → společenský pohyb (mobilita), tržní mechanismus
c postmoderní společnost → globalizace, kulturní relativizace (lidé na celém světě např. čtou stejné
knihy, dívají se na stejné seriály, myslí o stejných věcech apod.), přesun populace do služeb
 Vztah k ostatním vědám
o příbuzné vědy:
a filozofie, psychologie, politologie, historie, ekonomie, etika, andragogika (=vzdělávání
dospělých), antropologie (= věda o člověku obecně), ekologie, matematika, statistika,
demografie, lingvistika, sociální geografie
 Metody sociologie
a dělení:
a zprostředkované výpovědní respondenta → dotazník, rozhovor, anketa
b nezprostředkované výpovědí respondenta → pozorování, analýza, dokumentu, sociometrie
b dělení:
a kvantitativní metody → snaží se o reprezentativnost; zjišťují, jak je nějaký znak zastoupen
v populaci (dotazníky, rozhovory, analýza textů)
b kvalitativní metody → nepopisují zákonitosti; snaží se nacházet vztahy mezi kategoriemi (focus
groups – ohnisková, skupinová řízená diskuse, jejímž cíle je prozkoumat postoje a názory
veřejnosti; analýza textů, hloubkový rozhovor)
 Struktura sociologie
a obecné disciplíny →
o obecná sociologie – tvoří teoretický základ, stanoví předmět zkoumání, metody zkoumání,
vysvětluje základní pojmy
b speciální disciplíny → zajímají se konkrétním výzkumem →
o sociologie sportu, rodiny, pohlaví, volného času, práce, vědy, náboženství
o celkově je evidováno přes 80 sociologických disciplín
 Moderní doba – historický kontext
o Změna v oblasti myšlení (x vládnoucí filozofická škola), umění (secese), zánik starých politických struktur
(1914)
o 1900 (jako r. 1500 – vynálezy, zámořské objevy ???)
o např. Darwinova teorie, genetika, PSP, psychoanalýza, světové války, Říjnová revoluce, atomová
bomba, studená válka
 Vojtěch Pluskal, VI.A8
Dějiny Sociologie

 Sociologie → z lat. societas (společnost) a z řec. logos (rozum, věda)

o je vědou o společnosti, jejích strukturách a proměnách
o v předvědeckém období → protosociologie (problém moci a jejího zneužití; sociální rovnost a nerovnost;
autorita; náboženství) – Platón, Aristotelés, Thomas Moore
 zakladatelem sociologie jako vědy → Auguste Comte (1798-1857)
o dílo Kurz pozitivní filosofie
o rozdělil sociologii na sociální statiku (to, co drží společnost pohromadě – např. rodina) a sociální
dynamiku (změny společnosti)
o Zákon tří stádií
a teologické, fiktivní
b metafyzické, abstraktní
c pozitivní – vědecké
o Herbert Spencer (1820-1903)
 evolucionistické pojetí – společnost jako organismus složený ze vzájemně svázaných částí,
vyvíjených se vzrůstajícím pohybem od jednodušších forem ke složitějším
a Období velkých teoretických systémů (do 20. let 20. století)
o Znaky:
 uplatňován obvykle jeden základní princip (geografický determinismus, ekonomický
determinismus, geopolitické teorie, antroporasové teorie) – markosociologie
 teoretická sociologie – většinou z pracoven
o Karl Marx (1818-1883)
 Kapitál, Německá ideologie, Ke kritice politické ekonomie
 kritik kapitalistické společnosti
 dějiny periodizuje podle způsobu výroby na socioekonomické formace (prvobytně pospolná
společnost, otrokářská, feudální, kapitalistická, socialistická a komunismus)
 teorie třídního boje → třídní konflikt
 teorie odcizení
o Max Weber (1864-1920)
 Protestantská etika a duch kapitalismu
 sociální jednání → musí být smysluplné a orientované na druhé lidi
 společenské instituce jsou souhrnem jednání jednotlivých aktérů
 zkoumal racionalitu moderní společnosti; vztah mezi náboženstvím a ekonomikou
 pojetí byrokracie
o Émile Durkheim (1858-1917)
 Společenská dělba práce, Sebevražda
 otázka co drží společnost pohromadě (v tradiční společnosti je to „kolektivní vědomí“; v moderní
společnosti je „složitá dělba práce“ – lidé jsou spojení vzájemnou závislostí
 zavedl pojem anomie (stav, kdy neplatí normy)
o Gustave Le Bon (1841-1931)
 teorie davu
o Georg Simmel (1858-1918)
 Filosofie peněz
 Společnost je spletitá síť vztahů mezi jednotlivci – jsou v neustálé interakci
 předmětem sociologie je struktura vzorů chování
o Vilfredo Pareto (1848-1923)
 teorie elit → elity jsou tvořeny nejúspěšnějšími jedinci se statisticky zjistitelným úspěchem
b období velkých výzkumů (meziválečné období 20. století)
o přesun centra sociologie do USA
o výzkum sociologů v terénu
o Leonard Darwin (1850-1943)
 Vojtěch Pluskal, VI.A8
 představitel naturalistického směru → sociální darwinismus
 snaha aplikovat teorii přirozeného výběru i na společnost; přežijí jen nejsilnější jedinci , ostatní
mají být ponechání svému osudu
 eugenika → teorie o „šlechtitelství lidí“, umožňuje cílený výběr rodiči budoucích dětí; snaží se
zabránit rozmnožování určitého druhu lidí tzv. „nekvalitních“ → zneužito nacismem
o Georg Gallup (1901-1984)
 v roce 1935 založil v USA společnost, které se zabývala výzkumem veřejného mínění a vlivem
propagandy na člověka
o Elton Mayo (1880-1949)
 výzkum sociálních problémů, prlmyslového podniku a pracoovních vztahů; vliv pracovního
prostředí na výkonost jedince (zlepšení podmínek vede k vyšší produktivitě práce)
 zakladatel teorie „human relations“ lidských vztahů) – vztah důvěry a odpovědnosti (u nás T.
Baťa)
c období velkého hledání (období po 2. světové válce)
o přechod od makrosociologie k mikrosociologii, pluralismus
o R. K. Merton (1910-2003)
 teorie středního dosahu (střední cesta mezi velkými výzkumy a mikrosociologií)
 sociologie vědy
o interpretativní sociologie )Jan Keller)
 není potřeba dělat velké výzkumy, snažit se pochopit jednotlivé případy (kvalitativní výzkum)
 jak konkrétní lidé vnímají sociální svět a jak jej vysvětlují (interpretují) – sociologie lidské
každodennosti
d současná sociologie
o konsenzuální paradigma
 ve společnosti je potřeba určité shody (konsenzu) o základních pravidlech a hodnotách, aby
mohla existovat → sociologie zkoumá, jak se konsenzus zachovává a co jej porušuje
o konfliktualistické paradigma
 snaha vysvětlit změnu a konflikt; rozdílné zájmy skupin; pojem moci
o interpretativní paradigma (dramaturgická sociologie, fenomenologická sociologie)
 porozumět tomu, jak si lidé vykládají fungování světa