REALISMUS VE FRANCII

HONORÉ DE BALZAC
(1799 – 1850)

– prozaik a dramatik, zakladatel francouzského realismu

– pocházel ze selské bohaté rodiny (otec maloměstský starosta
města Tours, matka „střelená“ okultistka (zabývá se astrologií a
spiritismem)
– byl nucen ke studiu práv (dostudoval, velmi krátce působil i jako
notář), ale chtěl psát
– rodiče mu dali dvouletou lhůtu, během které měl napsat opravdu
výjimečně dobré dílo; Honoré lhůtu dodržel, napsal ale propadák,
takže ho rodiče donutili práva vystudovat
– celý život psal (v noci, v parku, u kávy...) - žil život štvance,
usiloval o uznání, ale pořád žil v dluzích (dokonce mu hrozilo i
vězení pro dlužníky – v době největších dluhů psal nejlepší díla)
– zpočátku psal pod různýmy pseudonymy tzv, černé dobrodružné
romány (exotické, piráti, svedené dívky a šlechetní hrdinové) –
poté je sám zavrhl
– r. 1850 se oženil s velice bohatou šlechtičnou (dlouholetou
přítelkyní, jeho obdivovatelkou), konečně se dostal do
aristokratického prostředí, konečně by mohl tvořit bez existen-
čních problémů, ale po pár měsících v Paříži umírá

DÍLO
LIDSKÁ KOMEDIE – souhrnný název pro cyklus 95 románů a povídek, obsahuje přes 2000 postav
– vykresluje francouzskou společnost své doby, poukazuje na měšťácké pokrytectví, sobectví, lakotu...
– texty jsou rozděleny do tří studií, a to „Studie mravů“, „Filozofická studie“ a „Analytická studie“
– základními texty Lidské komedie jsou romány
Otec Goriot

}
volná trilogie, jednotlivé romány na sebe volně navazují, s různou
Ztracené iluze intenzitou se ve všech objevují hlavní postavy, ale není nutné znát všechny
Lesk a bída kurtizán souvislosti

– smutný román o tragice otcovské lásky ke svým bezcharakterním a

– OTEC GORIOT majetkuchtivým dcerám; moderní pojetí Krále Leara
–

– o vzestupu a pádu Luciena Rubempré, který se s pomocí bohaté

– ZTRACENÉ ILUZE milenky snaží proniknout do uměleckých kruhů Paříže
–

– tetralogie o propojení světa pařížského podsvětí se světem bankéřů

– LESK A BÍDA
KURTIZÁN

– o dívce, která je spolu s matkou ovládána despotickým a skrblickým

– EVŽENIE
otcem (ten brání jakékoliv její lásce, aby jí nemusel vyplácet věno)
GRANDETOVÁ
–

– vymyká se realismu, až fantaskní, symbolická; o pergamenu, který

– ŠAGRÉNOVÁ KŮŽE
splní jakékoliv přání
– BRATRANEC PONS
– SESTŘENICE BĚTA
 GUSTAV FLAUBERT
(1821 – 1880)

– nejdokonalejší představitel francouzského realistického románu

– syn chirurga, začal studovat práva, ale kvůli epilepsii nedokončil
– byl finančně zajištěn, žil v ústraní a věnoval se literatuře
– mezi jeho přátele patřili Sandová, Zola a Hippolyt Taine (literární vědec
a filozof, umění je napodobovat přírodu)
– cestoval např. Itálii, Tunis nebo Blízký východ
– pesimista – romány jsou o ztrátě iluzí, o konfrontaci reálného a
vysněného světa (ač to potlačoval, byl temperamentem romantik)
– odmítal manželství jako projev měšťáctví, žil samotářsky
– za román Paní Bovaryová byl zažalován pro ohrožení institutce
manželství a pro ohrožení veřejné mravnosti (obžaloba byla díky jeho
obhájci zrušena, kniha ale musela vyjít ve zkrácené podobě
– vynikal v psychologické analýze svých románových postav

DÍLO
PANÍ BOVARYOVÁ (1856) – třídílný psychologický román s podtitulem Mravy francouzského venkova
– inspirován skutečnými událostmi
– bovarismus – útěk od skutečnosti k iluzím
– děj:

SALAMBO (1862) – historický román (respektuje prameny, porstředí, postavy...) ze starověkého Kartága
– o tajné lásce královské dcery Salambo (dcera kartaginského vůdce Hamilkara (syn Hanibal)) k vůdci
poražených žoldnéřů Mathovi

CITOVÁ VÝCHOVA (1869) – román o ztrátě iluzí, podtitul Historie mladého muže
– dva paralelní příběhy – snílek a romantik Moreau má platonický vztah k paní Arnouxové
– Deslauriers – houževnatý, prospěchářský – ale ve svých představách romantický
– ani jeden nedosáhne toho, co chce

BOUVARD A PÉCUCHET (1881) – nedokončen

– u nás znám z televizního seriálu Byli jednou dva písaři (v hlavních rolích Miroslav Horníček a Jiří Sovák)