1.

přednáška: Charakter mezinárodního prostředí a diplomacie

Mezinárodní systém
 = soubor subjektů, především států a dalších aktérů a vztahy mezi nimi, které se uskutečňují v mezinárodním (vně států) prostředí
 aktéři, vztahy mezi aktéry, regulátory chování aktérů, struktura
 základní období: premoderní, moderní, postmoderní/globální

Rámec mezinárodních vztahů

 navazuje na mezinárodní systém
 = souhrn politických, ekonomických, sociálních a ekologických vztahů mezi státy a ostatními aktéry světového systému
 základním cílem každé země je vybudovat silné vnější bilaterální a multilaterální vazby ve světě a vytvořit tak síť přátel a spojenců
o pomáhají nám dosahovat, naplňovat naše zájmy a potřeby státu
o pojem národní zájem, státní zájem – občas negativní hodnocení, je to něco sobeckého – ale zájmy jsou nedílnou součástí
existence mezinárodního prostředí
 ve vzájemně propojeném světě jsou tyto vazby základem pro sledování vlastních zájmů a cílů

Změny mezinárodního prostředí

 změny:
o a) rostoucí okruh témat, kterým se diplomacie věnuje
o b) změna struktury – objevují se noví aktéři, intenzivnější vazby a vztahy mezi aktéry
 rozšíření počtu
 nárůst zapojení nestátních aktérů, intenzivnější
 různé úrovně nestátních aktérů – nadnárodní organizace, neziskové organizace, jednotlivci, různá hnutí, ...
 vertikální X horizontální vztahy
 v minulosti převažovaly vztahy horizontální
 dnes vertikální – zapojení a vliv nejrůznějších aktérů domácího systému: státní administrativa,
samospráva, zájmové organizace, široká veřejnost, spolky, sdružení, politické strany, ...
 změna role státních aktérů a jejich orgánů
o c) demokratizace procesu – rostoucí význam veřejného mínění, který zasahuje i do struktury diplomacie, do náplní funkcí
o d) nové technologie
 zaměření na informační a komunikační technologie
 změna rámce a způsobu, nikoli podstaty
 rychlost pohybu informací a nutnost reakce (v minulosti pomalé)
 význam hodnocení informací – informací velké množství, ale jak je adekvátně vyhodnotit?
 rychlost – obsah a kvalita
 osobní kontakt a dialog
 intenzivní spojení s ústředím – detailnější, častější, okamžité instrukce
o e) proces globalizace, jeho akcelerace
 globální výzvy – společné mezivládní nebo privátní řešení, prolínání různých typů aktérů
 intenzifikace politické a ekonomické integrace, vzájemné závislosti
 nárůst počtu nadnárodních účastníků a témat
 vývoj technologií = tvorbu nových pracovních metod, které se v diplomacii objevují
 všechny tyto změny se promítají do:
o změna přístupu k diplomacii jako takové
o nové metody, funkce a formy diplomacie
o nová témata
 v minulosti „vysoká diplomacie“ a vysoká témata (mír, bezpečnost, spolupráce)
 dnes je okruh témat nepoměrně širší, výrazná různorodost
 např. zdraví, životní prostředí, rozvojová spolupráce, věda a technologie, vzdělávání, právo, kultura a
umění, ...
o stírání vazeb mezi domácím a zahraničním – mezi tématy, prostředím, jedno ovlivňuje druhé
 proces internacionalizace
 propojení domácího a zahraničního – zahraniční témata jako součást domácí scény
 domácí politika jako téma a předmět mezinárodních vztahů
 administrativní diverzifikace – pojem spjat především se státním aktéry, státní administrativou v roli aktéra
 význam konzistentní a koherentní reprezentace státních zájmů
 aby nedocházelo k tomu, že jedna hlava neví, co říká druhá, aby nebyl chaos
 význam koordinační role – MZV koordinace činnosti, přispět ke konzistentnosti a koherentnímu
vyjadřování státu
Diplomacie – vymezení
 mnoho definic, ovšem pro nás základní definice = mechanismus reprezentace, komunikace a jednání, během něhož státy i ostatní
účastníci mezinárodních vztahů hájí své zájmy
 co je diplomacie, co už není diplomacie? – velmi atraktivní pojem
 úzké X širší vymezení:
o úzké – pouze aktivity států a se státy spjatých aktérů
o širší – aktivity spektra aktérů v mezinárodních vztazích
 základní cíle zahraničních vztahů: blahobyt, bezpečí, uznání
 diplomacie = jeden z prostředků k dosažení daných cílů

Struktura změny
 globalizovaná diplomacie, změna X kontinuita
 změny mezinárodního prostředí (související s diplomacií) se v zásadě týkají 3 prvků, můžeme je použít jako pomůcku pro analýzu
situace:
o 1) strategie – formulace cílů, formulace procesů, vizí, které mají jednotliví aktéři či se objevují v konkrétním prostředí
 změna jako neustálý prvek, přirozený
 základní úloha diplomacie ve vztahu k mezinárodnímu prostředí: udržení kontinuity v podmínkách změny
 mezinárodní prostředí anarchické – diplomacie se snaží zachovat základní vazby, vytvořit podmínky,
určité předvídatelnosti pro jednotlivé aktéry, které se v tomto prostředí pohybují
 nicméně, diplomacie bývá často označována za velmi rigidní oblast, která se brání změnám
o tuto rigidnost lze vysvětlit právě úlohou zajistit fungování v podmínkách změny
o např. Vídeňský úmluva o diplomatických stycích (podepsána 1961, platná od 1963)
 vymezuje funkce diplomatické mise, jednotlivé třídy diplomatů atd.
 prostředí tehdy odlišné než dnes
 byť se v minulosti objevovaly různé nápady a iniciativy k tomu, aby tato úmluva byla
přeformulována, přizpůsobena, tak dokument odolává! – je to dokument funkční,
zajišťuje fungující podmínky v mezinárodním společenství, vytváří fungující rámec
(ví se, co se dá očekávat, co je a není pro aktéry akceptovatelné)
 dnes nová pojetí diplomacie, např. matice globalizované diplomacie
 inovované oblasti činnosti: ceremoniální, řízení, mezinárodní vyjednávání, ochrana, příspěvek k mezinárodnímu
řádu, informace a komunikace
o 2) aktéři
 noví aktéři, multitrack diplomacy: 1. vládní, oficiální jednání; 2. nevládní; 3. obchodní; 4. jednotlivci; 5. výzkum,
výchova a vzdělávání; 6. aktivismus; 7. náboženství; 8. finanční podpora/financování; 9. média a veřejné mínění
o 3) nástroje
 dnes nové prostředky a nástroje, současná diplomatická praxe se dá členit podle různých hledisek (podle témat,
podle účastníků, podle prostředků)
 současná diplomatická praxe: veřejná diplomacie (informování veřejnosti), digitální diplomacie (sociální sítě,
online), bilaterální spolupráce, summity a konference, multilateralismus, paradiplomacie, diplomacie mezery,
diplomacie celebrit, diplomacie diaspory, ekonomická diplomacie, twiplomacy, sportovní diplomacie, nation
branding, vědecká diplomacie, kulturní diplomacie
 inovované oblasti činnosti:

Matice globalizované diplomacie

 domácí partneři – celá státní správa, nestátní aktéři, business sféra, akademická sféra, občanská společnost, neziskové organizace, ...
 vnější partneři – elity přijímajících zemí, státní administrativa přijímajících zemí, domácí partneři daných zemích
 styl řízení vnějších vztahů – na vládní úrovni koordinovaný přístup, nutnost koordinace postojů a názorů jednotlivých aktérů
 role hlavy vlády (v běžném dni)
 charakter typické diplomatické služby – týká se prostupnosti diplomatické služby ve smyslu personálního zabezpečení
o v minulosti velmi omezené, pečlivě střežené (dostávali se tam ti, kteří prošli právní průpravou atd.)
o dnes mnohem prostupnější, diplomaté s různým vzděláním, mění se i názor veřejnosti
 role diplomatických misí
 témata mezinárodního dialogu

Klubová X síťová diplomacie

 klubová diplomacie – omezený počet aktérů, hierarchická struktura, především písemná forma, nízká míra otevřenosti, hlavní cíl:
podpis memoranda
 síťová diplomacie – velký počet aktérů, plochá struktura, ústní a písemná forma, vysoká míra otevřenosti, hlavní cíl: zvyšování
bilaterálních toků
o řízení komplexnosti v síťové diplomacii – podrobnější vymezení
  úroveň: lokální, domácí, národní, regionální, globální
 rozsah: velké množství témat veřejné politiky
 aktéři: vlády, soukromé firmy, nadnárodní korporace, občanská společnost, odbory
 aparát: ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo mezinárodního obchodu, ministerstvo obrany
 způsob/forma: summit, kyvadlová diplomacie, „track two“, celebrity

Integrační diplomacie
 jiný pohled od matice globalizované diplomacie či síťové diplomacie
 integrační diplomacie: aktéři a role, kontext a lokace, pravidla a normy, komunikační vzorce