udalosti Tudi nestaéila mitva biblittina, volili sme taky éitatel'sky prepis. ktory nestiera autorove reéové é a gramatické Specifiké.!® Pre TahSiu pricu s textom doplnili sme Reussov rukopis veeny, lokélnym a mennym registrom, ako aj slov- nigkom cudzich a nezndmych slov. Zbirky z cirkevni historie Hroncuv Pristup 1 Prve ne k vypravevani tech promen‘® pristupimo, ktere z cirkvi, naboZenstvim a vzde- Janosti lidu hronskeho, tuhym svazkem spo- Jene jsou: slusne pozorlivost svou obratime na polozeni tohoto kraje, obchod, mravy, potreby a jine okolostejnosti, v nichi obyva- tele tito od davnych tasay setrvavali.2? 2 Ziv jost lid tonto v kraji homnatem, ne- turodnem a zimnem, Uprostred lesu Semyeh, bystrym Hronem a potoky rozdelenych, ze viech stran vysokymi vrehy a polami obra- zenych obydleni sve polofil. Ode véech su- seduvadalen, samemu sobe vet8im dilem % Porti poznamku 19, 22, 47. vanechan jsa, malo kdy 0 to se pokusil, aneb i znaénow potrebu kterou mel, aby z tmavych sytych Test. a dolin vySel a pritelstvi vadale- nych Liptaku, yzdalenejSich Nemeu spitskych hledal; polozenim pak sveho kraje se zvolen- skou stolici, nejvice pak s gémérskou spojen, bylodi potreba do Jeliavy neb Brena a Bysirive Sel. Synove tohoto kraje, vystoupivse na Kralovou Holi, more lesu ze viech stran ‘vidouce, uplnow Zvota rozko, jen v hlubo- yeh dolinach svych i hledali i malezlit 3 Zpiva lid tento pri ka#de polni praci, pri kazdem osobnem neb spolognem zamestnani; ' Pri prepise text sme sa spravali zésadami gitalel'skej transkripeie okrem tchto vsnimiek 1. dime nad a, e, i, 0, uy pieme len tam, kde ich R. v dialektologickYch nézvoch pouziva; 2% ponechdvame autenticki interpunkein a 'vetmi skladbu; 3. veTké pismené vo vete nahri- dame malymi podla dn nikom v ch pravopis v ktorgch 33 - S registron Povadujeme S. Reussa slovi ureité ivola, Go odpoveds skutotnosti (Botto sa 0 fiom ner torické udalos 2 Ukizka Reussovho autentického textu a Bottovho prepisu: Gornate sich noriem; 4, zle tvorkes 5. autorom pretiarknuly text uvédzame v pritomného asu 2a minuly ponechavame, lebo nimi cheel vyjadvit trva lebo viétinn tidajov bolo mo%né overit i dnes v teréne: ‘dnotlivgch kapitolich éislujeme odseky na margu, aby sa teTné slova ornaéujeme otir~ wworke; 6, Reussove opravy doja iv Easoch, thie mohlo. pracovat a odvolavkami; jednollivé drobné odseky zluéujeme do vaésich celkov. ‘a potrebné publikovat tento tivod pre poznanic sposobu price a mystenia icfinje, G0 iste pramenilo z jcho koneepeie price.) R. fivodné ukaznjii na snahu po monografickom 2vlidnut v tom-ktorom kraji memoino vysvellit bez poznania Tudu a jeho litky a na. autorovo preswedéenie, Ze fiw gest lid tento w kragi neurodnem a zymnem. Uprostred lesu Sernych, bystrym Gronem a Potoky rozdele- ze vSech stran wysokjmi wrchj Golamy obrazenjch obidlenj swe polo’ <* (Reuss). — Ziv jest lid tento v kraji horatém, netrodném a zymném, U prostyed lesit Gerngeh, bystryn, Hronem a potoky rozdélengch ze viech stran vysok¥mi vrehy holemi ohrazenych, obidleni ‘Botto). — Renssa své_ pol nje 1 S. Toma k (Pamiitihodnosti_ Gemersko-Malo- foontshé, Letopis MS I,” 38, 39). Porovnanim Reussovho textu s Tomidikovgm mozno zistit, ye Tomisik Pristup yolne prepracoval a pravdepodobne doplail i vlasiagm pozorovanim z Gemera. Mravy Hroncu nejsou v_hybkosti a maznavosti Liptalk a nelidnosti Spitakum, Vv chvastavosti a pjfe muranske dolyne obyvatelam podobne (Oberut). = Oberut na rozdiel oboch predchidzajdcich autorov zaobera sa rukopisom ako pamiatkou délezitou pre cirkevné dep Horehroni, Treba viak povedat, 2e prv§ tatefa uvadza k mate Ys prelo si uve umiostonie r Iu nim votne prepfsaného a vybratého opisanim my’ who autora (Viera a veda TH, 66) na hlavne nabozensky ‘opisn. v revtickoj kni2nisklada sam pisne, jejiché predmet jest Inska a hirdinské skutky ovéara; melodie jejich pro- nikave, vettim dilem vesele a vrike; v éas varmutku pozdne a bolestne: ver’e k zpivani nejvico jambicke; kazdy dum ber pomoct remoselniku, vSemi veemi k pokrmu a odeva potrebnymi uplne se opatruje, svuj pribytek sam hospodar stavi; mladenci v zime k pre- deni konop na prindky se schazeji, v lete cele noci bez urazeni stydlivosti pri’ milenkach svych vylihuji; masem a mlekem, v lete s ovoteim lesnym, malinami ete, se Zivi; stare Yony ditky pestuji, véely varujia td. 4 Re& Hronee neni reé bojovneho muze, ‘ani maznaveho meStana, ale ovéare a vala- cha svobodneho, nikomu nepoddaneho, 2 vEak Zasem i s outlejsim. eitenim lasky obzname- neho; jcho spusob mluveni neni ozdobny a vadelany, a (byl) vials temer ode vSech sou- sednych obyvateh: rozdilny 5 Mravy Hroneu nejsou v hybkosti a maz- navosti v cuzenosti a nelid- nosti S ¥ chvastavosti- a pyie muranske doliny obyvatelum po- dobne, — Hronec muz prosty; k eizimu pri- vetivy ak prichozim uctivy jest, 0 sobe a jinych stredme a spravedlive zmysli? 6 _K vire podobne jest, Ze tentyz puvod svuj ma se Slovaci pri Hrone bydlicimi a Ze do tohoto udoli z pokoleni toho, ktere od Ludatina az do Valaske se obydlelo, poilo, k demuz pozorem, krojem, mravy a reti svou. jest nejpodobne} 7 Valasky obchod byl od nejdavnejiich ga su jejich nejmilki obehod, V nem nalezli vSecko sve bohatstvi. Ovee ma mrazni- cech vyzimovane sam hospodar opatriv a se svima pomoeniky bilymipsy a vat ralem proti vikum obraniv, viasnou jar na luky vyvedl, s usmnivanim na stado sve hledel a synum k paseni odevzdal, sam pak k sve mantelee, ktera hlubokym snehem pres zimu bremena a sol nicu nosila, odsel, aby sve hospodarstvi oled- Ja, Mezitym synove podepreni na valasky. surmitami nch fujarami a gajde mi svymi, a% se zapoli hlasali, vescle prohravali, Do domu stado sve Zenouce, zbi- vali jehnatka do tepleho cedidla je po- ukladali a kdy% k domn se blifili, s begenim mnohych jehnat starsich doma_pozustalych privitani jsou. Na Dura kolibaz prasem uéinena a riadem salasn¥m_ opatren ¥ prliodneur miste poloseua ext. Can sp-mio- doje prised, (tu) otee a synove na gele- tach sodiee, ple vemena stiskali a kd dyuma palei bile vyllatili mleko, hone nik kornuty a bakesi ma strungu dohanel, jmenovite je provelavaje, Merit ada precediv mlcko, klagu_nalil a syr v hrudu adil, kotel k vareni Zen na kluku zavesil a tak urdu neb ps ku_uvariv, hojnou Aivnost na cele leto a visi dil zimy hotovil. Pletence, oStep- ky ice kunitovne hotovili sy- nove svym milenkam.> 8 Strihani ove, vinu %enam k pradeni a k pletoni prihotovilo. Z nicht v jesen bilutke soukno a vysoky kloboukove i rozliéne Sat- stvi pro muzske pohlavi zhotovene jsou, Zeny platno sve bilili a Ukanice vysivali, kunstem fa pilnosti, nad kterym se s% podnes diviti musime. V jesenny gas svuj oves. sezbirali a zmlatili; stare ovee vyrezali, bryndzu od- lozili, — dyloli kapusty, ji2 hrde sobe vedli, slovem véecko doma majic, 0 cely svet malo abali 9 Patriarchalskeho @ at smim riei idyllie- eho tohoto Zivota nevinnost a sprostnost bra- nila a varovala ode vieho znatneho prome- neni mravu. a vadelani ze sousednych kraju poileho, isavalo v sve starobylosti ecko 7 fa jestli i promenam gasem svym poddane ® Pri prepise v Reussovom texte podéiarknuté slova riedime. Autor takto oznaéuje dialek- tické a topografieké nizvy av i y§roky, na ktorgeh mu 1 ‘lienkove zilezalo. Tieto auto rom stamovené zisady nedodriiava Botto, hoci mu Slo 0 analyz Reussove} prace. Kurzivon omnatut obstoji opisuje Reuss, Ten dialel 6 ndzvy, ktoré do teitiny aj prepisuje. — Charakieristika Horehroneoy dnes, Iebo dosial si zachovali v svojom vystupovani a sprivani svojbytnost, ktori ® Ri, okrem pastierskych a salainfckych pojmov, dosial zn{mych na Horehroni, uvidza i také, ‘toré mono vysvellit pomocou prieskumu v susednych oblastinch a pomocou starkich slovnikoy (K. K4lal). Tieto vidaje poméhaja dokrestit vyvin pastierskeho Zivota na Hore- hroni iv ostatnyeh horsks oblastiach Slovenska, Si to najma tieto pojmy: mraznica, vatral, zipol, surmita, cedidlo a jeho pousitie, dary lisky v podobe syrcov. (Pozri Slovniéek eudzich slov & nemamyeh pojmov.) 282bylo, to mnohem pozdeji eoly tento lid zau- jlo, ne v krajich jinyeh. 10 Ze vicho tohoto zavirame, Ze vedela tohoto lidu, obledem na srdee w znamost, na- botenstvi a civilizacii pomaly zrostalo; zrust pak tento a prospech, jakkoli pozdny, pam hodny a interessaniny byv, zaslubuje, aby chom ho v rozlitaych obledli tasich 4 1 Jak dlouho Hroncove modlam sluiili, to zkratka uhodnouti se neda, kk vire podobne ak jest, Ze to velmi dlouho bylo. Mnohe -obyéeje, ktore 2 pohanstvi puvod svuj n ak po dnes jelte trvaji, sem prinalezi staro- davna ta kletba: Bistuh v dade, emu ines bistudade rikaji. Bistuh zly duch byl, Ktercho z hnevu do Dedu, staryeh totiz ma- tek a oteu odsilali, i Beroun a Paromova stre- Ja, tisie bohu a jasna strela, je%te dnes ostat- ove jsou tohoto veku pohanskeho a staro- byleho, Carodejnictvi, kteremu nejlepe stare Zeny rozumeli, k tem znakum prinale- 2eji. Meli tito tak reéene strigy a str: guoni vyboraou znalost zelin, obzvlaste dovatyeh ‘a nebozpetnyeh, kterymi skutky dlivne a pred pospolitym lidem neobyéejne vyvesti umeli. Jejich kunity zalezeli v pro- Minani, zatitani, podstreleni, ran a nemoci ho- jeni, k Somu obfima znamost se vyhledavala a velsim dilem s poverami spojena byla. Jmeno dobroginnych a naklonenych zen bylo zeny moudre; zlostne pak a pomstive jezibabami se nazyvali, 2 Starodayne rozpravky, ktere ve velkerm podtu pri tomto lidu jeste se nalezaji, 0 mra- vech, nabozenstvi a jinych obzvlaste histori kyeh vecech, nejlepe by v zhromazdeni pre- doncich en a dovek hledane byti mobili, 4 TYmto odsekom sa kondia Nosifove} odvokivky, 87 véelich a 38 0 zdvadskom richtirovi A. Lednyo 23, text, 12.) %8 Tato prvé fast Pristupu obsaluje dokladovs material najmi k hmotn tere oni obyéejne na yeéerkach s velikou hodnovernosti prediladati obyZej maji. 3 Mozi valasks ‘arobylosti_prinale#i i tak reveny neb zbojnicky tanec. Ta nec ten opravdive slovensky, hrdinsky tanec jest — pred mnohyma stoleti, pod panova- nim Marahonu neb Morava velice vadelan a ak po dnes v teto sve nove dobe v stolici trendinske a nitranske obyéejny jest Gem i pozdeji priklad miti budeme™ 5 Tento pohansky vek temer Zadne staro- bylosti_nam nepozustavil, nebo aé i pravda jest, 2 v sousedni stolici zvolenske v okoli jasenovskem a predajnanskem, rimskych praci ostatkove, bez pochyby k vymyvani zlata por trebnych se nalezaji; aé prave tasem tamie stare penize od Maximina Imperatora na- hodou vykopane byvaji, a® prave rimavska dolina,: bez pochyby tymto cilem (rimare au- rum odtud Rimava) hrobiskami zaplnena jest; eraje pak sjatske, sajovske, zatisske {iz 888 leta skrze Salana knie slovanské Arpadovi popustene sou. — Spiiske pak okoli pozde jen obydlene a jeite pred Polanem a Rikulf- tem 1230 pustymi lesy zarostene bylo: predeo vy colom tomto okoli, Krom starych cesta nekterych staryeh jmen nic se naleznouti neda, co by. pozorlivost spisovatele historickeho, ba radneji etymologickeho skoumatele na scbe obratilo. Takove jso 6 Hron, prediym Gron, Ipolt anch Opolticza (pole tejem) (Ich scheide das Fela) odtond nem nu. Svarin, Bruna, Uplaz, Stosky od stohu, Klaky, Gin- citéciou R. text 2 kapitoly (WosdTova, c. d., pou. 18, ej Tedovej kultire na Horehront. Ukazuje, 20 R. bol bystrgm pozorovatefom véetkyeh stranok Zivota Tudu, s kto- r¥m sa pri svojej kniakske] tinnosti sivkal. Bude potrebné podvobit hibsej analfze priiny, prego jeho nasledovnici (ostatni gemerski Stirovel) sa neskér popri folklén milo hmotnej kultire Tudu, hocl mohli nadviazat na starsie poi Tudove} viery, sine} slovesnosti, Tudovyeh tancov, zvyko- slovia, Viskum tYchto. tém na Horehroni ukize, to ni v idealistickom a romantickom R. nézore na Tnd. — Mnohé fakty R. opisuje viak na zéklade materiély, A, adaje sa kaj naj plamé a ktoré sti provitkami prameniac kapitolich éasto dosiovne cituje. venovali velmi rovania svojho predehoden. h mySlienok st dodnes Ktory mal k dispozicii a ktor¢ v daltich 283dura, Baczuch, Volchovy Potok, Sumjaez, Vernér, Helpa a Tek gart. Tyto stare jmena s ruskou a davnow slovenskou reti neco k srozumeni dopomahati mohou. §2 Od pohanskeho veku k svetlejsimu totiz krestansko-pohanskému_veku pi krotime. Nalezneme tm ... obyéeje citkevni 4 ocremonie spojene s poverami a nitemnost- mi pohanskymi... Obyéeje tyto byli: no- seni mory, tj, obrazu smrti v éas jammy a utopeni do Hrona; Kladeni ohne a behani s wetlami v noei na den Jéina; majo ve spe- vy atance devecke, kieré s prospevova- nim pisni stare: Hoja dunda hoja, poslala nas Ikralovna, se zaéinali, krom toho pusty mnohe a bez pochyhy i chodeni do chramu_staro- verskych, Kdezto mnohe voskove svice se obetovali, bylo obyéejnt.2® lens! nok zvolensky, kdozto Tu d 4382 v pritomnosti mnohyeh Uhra a Po- Jaku snem krajinsky dre], pro blizkost hradu. VySchrad, Novgrad, Bjeligrad, Modry Kamen, mn, Ostrihom, velmi véasne nabozenstvi ka- tolicke prijali, aneb staroverske odstranili, Na- proti tomu gimédrska stolice k svetlu krestan- skemu skrze starovereu obracena byla. Prav- diva vee jest, Ze prisloli, jako pozdeji ozma- mime, i staroverske nabozenstvi na hronsku mi kritériaami znémymi s teologickym vrdelant malo: | Toto nas vedie k presves historiek¥eh a archoologick: dolinu, tedy gotick¥mi svymi ozdobami, malovanymi_ a divotvornymi chramy, rei slovenskou jefte preco neco. ssozumitedlnou nejlepe se Hroncum paéiti mohlo, lidem ne- vycvigenym, k pohanskym chybam (potre- bam) naboznym zvyknutym. 2 Staroverske nabozenst ¥ cclem okoli gémirske stoliei; svatému Mikulagovi dlouho byli posvecene chra- my, i kdyz toto nabozenstvi prestalo. K. p, polomsky, vlachovsky, bystransky ec. po mno- yeh letech obyée} byl pripominati staro- davne gasy temito slovy: Stalo se 2a starej viery; ked jeste stara viera bula. Nejvie pak touto pravdu vy- svetluje to, Ze nahozenstvi evangelicke, coz pozdeji dokazeme (alezneme) staroverci. ra lezlo, jejichz ostatkove svemu nabozenstvi az do dneSniho dne zustali. i hylo nejprenejsi 3 0 vadelani tohoto lidu skrze nabozenstvi staroverske velmi malo (prospechu) pozname- nati muzeme .., nejvyevitencjfi a nejume- lejSi modlitbu Pane, Verim Boha a Deset pri- Kazani bozich na spamet se nautili — slovem obsah znamosti bo%ske byl nad mir maly; mravni véak dobrota techto lidi prirozenym pusobenim, samotnosti a nevinnym obchodem zachovana byla.2? g4 1 ¥ tomto nirkem a nevzdelanem stave lid hronsky by najiste byl mnohem dale zetrva- ¥ rozbor udalosti na tomto mieste, ako i dale] je ovplyvneny idealistickymi nis na zatintkin 19, stor. riskanym v Nemecku mal takéto slovanské i slovenské Ze R. sa olizkam zamesinani-v Reviice} a Ze si vsimal miestne historické béje a miestne nilezy, a to na Je véak pozoruhodné, 20 khaz storick6 storie venoval popri_svojom lade eh, zalosti, ziskangeh v Nemecku, — Topogratické nizvy, vyheral akiste so zretelom poukazat na pribur jost s ruskym jazykom, Kedie mu viak chybalo hibsie jarykovedné vzdelanic, cituje aj nézvy, ktoré majd svoj povod 2K. moralizovani (kom, no ukaznje na snahw re, tim do ure ‘osvietenea a milovnika Tudu pasiz, pre nivodopis dokumentarau conv. ® Touto kapitolou sa kone % pozicie evanjelicktho kiiwza nad mer rkvi hojovat proti stargm Tudovym 7 miery. datuje vykondv doslovné citicia Bottova, Na dali mater mia zvykini tohto kraja je ‘kom a stare} t¥chto tikonov eite zagiatkom 19. stor. si viak Tudové zvyky blizsie, a tym ma tito 1 R, monogratie sa Botto opiera alebo nim polemiznje, no necituje ho. O autochténnosti staroverstva na Hore- hronf ay muranske} Reussovu domnienku, Niekto 284 asti Gemera nemime zatial bliztie tidaje, Prieskum stargich archivaych dokladov « stredovek¥eh archeologickych milezov z tohto kraja doklady, ako za skych kostolov sv, MikuliSovi (poari fresky), 2daj au vyvratit alebo potvrdit fitenie gemerskyeh a niektorych horehron- sa potvrdzovai Reussovn hypotézn,val, kdyby se zvlasine cesty k probuzeni hoto narodu nebylo potrehovalo. Roku totit 1426 vyvolany narod éesky pod vud- com Jiskra z Brandeisu 1430 do Zwolena, Hodejova, Sarike a Spi’e vyvolan, stolice tyto sobe podmanil, se Slovaky zde bydlicimi pritelstvo a spolegenstvi utinil; jeho pak vyborne vyevidene vojsko v Neograde a po Rimave se osadilo, nove dediny « zamky vwystavelo.a kraj tento svou vadelanosti, zna- ‘menitou udatnosti a predevsim Husovym wék ‘aim napa, Mnohe nezname unity, predelanejii zbroj, re krasna, pochopitedina, mravy po- Gestne, vojenska moc a kunst pri yojnach, na jednou osvitil kraj tento.. 2 Cizozemei tito na panstve Serkovskem, bax Tockem, hodejovskem; na Kramnehoree a v sou- sednych stolicech Slovaku redi, obyéeji, virow staroverskou, krom toho k sobe naklones snadno po sve strane obratili, Zamek pro Hronen nagich pametne misto, vy- staveli a proti vSem napadum silne se braniti umeli, Jan Jiskra z Brandeisu roku 1440 od Elisabethy, cisare Albrechta manzelky dosabhl zvolensky head darem a byl nejvy ipanem fariske stolice utinen.” Meaitym zda se byti pravde podobne, Ze Hronci pro odd Ienost svou vzdy jeéte samym sobe zanechani byli, Kral whersky Matej asem pak i na Kralovu holu tym eilem chodival, kd Hronei krale i v jeho Komonstvem ublidati prvejkrat_prilezitost meli, — Kral Matej Si dastiana Rozgony, biskupa jagerskeho proti gemerskym husitum s krifovnici t. j. vojact na levem pleci krizem ozdobenymi, vyslal, viak tazeni toto nasledku nemelo. — Napo- sledy Geskymi, tureckymi a nemeckymi voj- nami unaven jsa_v smluvu s husity véel a jim ¥ krajne pokojne prebyvani zanechal, — Ro- ku 4490 Matej umrel, Mezitym jak éistejéi ugeni husitske, tak i obyéeje jejich vidy se rormahali 3. Mnohe nepokoje a -vojny, obzvlaite pak bitka mohaéska, celemn whorskemu narodu ve ie vychadzal aj Bartolomeides v svojoj prici o Gem viem dalejtim pokroteni preka?ku uéinila, Vsecko pri starem zustavalo, aniz 0 nafich Hroncich nejakou zpravu miti muzeme. §5 4 Po volike utrate mohadske ... 7 dastky proti Tarkum bojovano bylo, 2 éastky vojny mezi magnaty uherskymi povsiali... §6 41 Matej Baso, skrz Jakoba Tornallyai, mu- ranskeho zamku viadatele ustanoveny: tutor, dite sobe sverene do Polske odeslal,"! sam pak do hradn se zavrev, vojsko serhiral, Ktere melo z loupezi Five byti. Roku 4530 Spif plundroval, dediny a mesta pail, 1535 Levoéu kazil a kneze Mollera statky zajal; 4535 0 Mihale 80 muku zbrojnych pri Hra- novniei lezelo, 29. Juni Klaiter spitcky Lupis refugii (Offenstein) vyraboval, i do Polske a Slezska sve vojsko k hledani lupezi vodil. 2 Tuo svevolnost uminila krajina spol 4548 shromagdena pomstiti a pozadala krale Ferdinanda, aby sve vojsko k zhlazeni_zboj- niku muranskych poslal. Poslan jest Mikula grof ze Salmu, jenz pomoci Frantiska Bebek ‘muranskou pevnost oblehl a mocne na (do) ni dobyjeti neprestaval. 3. Meri Matejovym vojskem bylo mnoho Rusnaku, t. j. staroveren a Valachu, 20 tako- vych y Gas same bitky ze zamku vytrhlo a na prosbu Bebekovu Zivot jim darovan jest; ostatni vSickni Slovaci krom 16 Matejovi ver- nych, zamek pootvirati slibili, 0 tom se spot poradili, Salmovi poddali, skrine zlatem na- plnene pootvirali a sami Martina, brata Ba- soveho i ostatnych jemu oddanych zlapali a do taboru Salmoveho vysikovali; sameho pak Mateje utikajiciho ovéar na salad telgartskem povazal a Salmovi dovedl. 4 Vem Rusnakum — Valachum toute ve nost ku kralovi a Salmovi dosvedéujicim mi Jost prokazana a givot darovan jest: nekteri na husitoy, na ich vplyy v gemerske] oblasti neboli ojedinelm zjavom, % po- i. $ t¥nto néeorom sihlasila aj viéSina Stirovoov. Evanjeliekt uditelia v 19. a v 20. stor. v tomto duchn vycho- ik 1, 49, 50. “Ide o Mateja Bazu Coltovského, titora malol skeho pansiva (Botte, 72). ii Ziakov, to sitviselo s protimadarskymi snahami Yehto pedagixov. — Botto, 74, To- ho Jakuba Tornalyho, majitefa Marin 285pak duvernost majice k slavnemu tomu vud- covi, vojenskou sluzbu u meho prijali..2 To jiste jest, Ze prave v ten rok, v nemz vamek muransky dobyt jest, banske mesta po- davée vyznani svobodu v uabozenstvi uplnou dosabli, V Jel- Save pak skola 1548 lela pro veltich Zaku skutegne ustavena byla, v niz Georg Fabricius, rodem JelSaven, pordeji rektor, knez jelfav- sky 1578 a senior eviten byl. Krom toho ¥ kole levotske 1550 Caspar Cramer v Slez- sku, v Praze a Wittenberku uéitele se k ura dum zdejSim_hotovili® 87 ..Turei do JelSavy 1556 prisedie, 400 lidi do zajeti vzali, mesto vypalili_a zrabo- vali, Roku pak 1570 ubralo so z Fileka do Smolnika 3000 Turku, kterizto kdy% pres mu- ranske udoli projiti chteli, skrae Ruebera muranskeho zamku vladatele, neb snad jen Capitane, rozelmani byl. predlozil kazatelum okolnym artikule takre- Seno muranske... Tyto artikule proto pode- psali, Ze neroymost se nuchazela pri sluzbach hotich, Ze neznali, deho se vSeobeene dvzeti maji, 2e kalvinske, arianske @ jine sekty se lu techto kratky vytah podolo- 4 ,Knez ma miti svedectv’ ecny. Bo je posve- 2 Povolavani at se deje od cirkvi, Zaden pak od turecke vrchnosti promocie nebledej. 3. Evangelium tiste kaz a svatosti, jako je ‘Kristus ustanovil, pristuhuj. 4 Napominej, aby k s. veéeri Pane lid pilne chodil a td. 5 Omii ber komunikantu nedrZ. Krom slo- venske redi druhn reéi pri vykonavani slu2eb bozich nembuy 6 Oblatku nad hlayu nevyvySuj, aniz obra- tice se k lidu ukazuj, poradek oméi vyne Posvecovani zavrz, ktere se v nasleduj anech dalo a pod plastem pravdy od lako- yprianFriedt, cis, kralovsky kazatel v zamku muranskem| 22 R. opisuje historické udalosti na ziklade viedy znémych dokladov a kritérii. Pre poznanie dejin Horehronia a severnej éasti Gemera prinafa véak délozité micstne tidaje, t¥kajtice sa etnicksho zlozenia obyvatelstva i jeho zamestnania, Treba vSak s poTutovanim konstatovat, Ze blizsie neuvadza prameii, odkial ticto miestne vidaje éerpal. — Pravdepodobne na 2aklade tohto R. materiilu, dopliujic ho konkrétnymi faktami, ale bez citovania prameiiov, rozvidza Botto kolonizovanie horného Horehronia Rusinmi z horného Spiga (7, 72). 8 Tieto tidaje o gemerskom joma iv cadzine potvrdenje R. uverejneny material x neskorsich desatroéi; ukazn; fi skolskii tradiciu tohto kraja, & malo vplyv i neskér pri zakladani a rozvijani sk0l presidlencov na Dolniakoch (pozri ‘Téukomlés, Caba, Sarva % Tento doklad ukaznje, # gemerské a horehronské obyvatelstvo prichadzalo do bezpro- stredného styku s Turkami (pozri daliie R. § 54, 55, 63, 66, 78). Za daltie dve storogia Gemer sa stal hraniénym tizemim medzi rigou tureckou a uhorskou. ‘Tento fakt, ako i nerastné bo- hatstvo kraja, joho vyspeld remeselnicka vyroba (Stuniek{ mediari, Sttiari),’potrebud na vedenie vojny, zarugovali mu viéSin samostatnost v riekeni niektorych hospodirskych, spoloéenskych a kultitrnych problémov ako v ostatnych krajoch Uhorska. — S. Tom Sik T, 50, 51 uvédza vine dokladov 0 najazdoch Turkov na Gemer v rokoch 15421687. % Z literatiry poznéme dva prepisy tychlo artikulov, a to Varsikom uverejmené Mu- réiske artikule (Bratislava Il, 1929, 120-133), éerpané x Holkovho opis x r. 1809 podfa Fricdtove] Iatinskej Stylizfcie 7 x. 1585, a RatkoXom uverejnent Stitnické artikule (Nake nérodai minulost, 490-494), ktoré sa opieraji o artikuly z r. 1591, uverejnené Bartolo- meidesom v prici Memorabilia provinciae Csetnek. Doslovné porovnanie oboch variécii 8 artikulami Reussom prepisansmi ukazuje, Ze R. poznal prvi i druhi verziu a terpal z nich. Alebo hidam mal kc dispozicii tretiu varigcia, dopinemi bodmi vztahujicimi sa na zvyky a Zivot zauivany starovercam), Névodopisny vgznam R. variieie murénskych axtikulov, potvrdenych v kaidej obci richtarmi a prisaznymi r, 1596, spoéiva v tom, Ze uvadeaji podrobnejfie a kon- keéinejsie sviatky, jedlé a zvyky, ktoré dosial! nachodime na Horehroni. %® ‘Tyehto prvych 5 artikulov’ nachédzame vo Varstkovem i v RatkoSovom prepise, ale v Sirke] a pozmenenej formulicii. 286ch Kner do cirkve uvedene jest: jako iw den Stefana posveceni vina; na den Mla- datek prutu; na den otistovani p. Marie svie a soli; na Nebe vzeti p. Marie zclin; na popelni stredu popele; velkonogny veer, ho- dy a ohne; velkonotny rano: Soidry, klobas, oStjepku a obili a kteryehkolvek jinych vec. 7 Pohrebovani Krista ukrizovancho drieti se nema; processie jakozto na ‘Trech kralu s krriiem; na Velkon noc s obrazem ukrizo- vaneho. A to ani po soti ani po poli ani po ulicech; na krigove dni ostatky svatych; na 10 tela s oblatku: na veéerky s. Jana i, pobozny knez konetne zbrani 8 Ze staroverskych artikulu nektere:%® 9 ,Jedenkazdy rychtar s svymi prisanymi ma na to nejvetii starost a pilnost miti, aby ustancvil k tomu dvoueh lidi, kteri by v ki dou druhu nedeli okolo Sia tyeh, keri doma pram tupuji, do kostela na prediks a kteri na pri8te a druhe napomenuti nebude dbati, tych aby Kladow « biragom Strafali!@ cossie nech nezachovavaji. Nebo to jest viecko ha posmech ana potupu proti bohu. I tem dobre by se opazi i ten, kdo by smel na s. Jana ohen klasti.* I. Neporadne tanee a obzvlaite na rusadelne svatky podle stareho obyéeje kraloy staveti, tance vyvazeti, na faSangy se skalivati, Som- hartiti a jakykolvek se blazniti a v jine ktere- kolvele dni a gasy hned si na kratce zakazano bude. Dalej od devate hodiny na noe ab; Jadna kréma nefla a obzvlastne dni sobotné, nedelne, svatoéne, etv.!? 12 Nodne prjadky a schazeni, tie se nech moene a brozne zakuzuji a brania a aby pod Strafanim a byrsagom zakazane bylic® 13 Ohavne zloredeni, late, klethu i bluzneni proti p. Bohu, to maji i hospodarove dobri a stateéni doma mezi ditkam. a éeladkow svo- jou zakazovati; a svetska vrehnost obecnym \Wyhlaiovanim zabranovat a vezenim i Strafa- nim preirhovat. Predikatorove pak maji takovou vec ajevne na kazni Stvafati a k tomu i huslemi ard pred kostelom hro: 10. V patek velkonogny neeht Ziadny ani kde dreveneho spalka k podobenstvi dlovetej tvari 1% ,Svatky ktere se po viech krestjanskyeh vyrytcho neklade ani se po 2itech anebo po kostolich od pravych krestjanu sveliti a za oziminach na rolich netulaji, ani Zjadne. pro- i, predne: chovavats am: Dosloyné porovnanie s Varstkovsm a RatkoSovym prepisom artikuln TV ukazuje naj- smarkantnejii rozdiel v tomto bode, Kym prvé dve uvédzajt sviatky a jedla globilne, Reussov props ich rozpisuje, a tfm zachoviva pre nérodopis délezit¢ materil Tudove} stravy 3 zvykov. Tento bod nenachidzame ani u Varsika ani u RatkoSa, %® Porovnanie daliich hodov s Varsikovym prepisom Murdiiskych artikiil uknzuje doslovmi zhodnost. Zaujimava je viak Reussova poznémka, ktorou tieto artiknly uvadza ako. ,,staro- verské", Podfa toho by sa murinske artikuly povazovali za artikuly bojujice proti’ stare} viere, Tito Reussova pozmimka nis daloj vedie k predpokladu, 2¢ murinska variécia sa robila s ohfadom na staroverské néhozenstvo, ktoré vyzndvalo obyvatelstvo tohto panstva, teda i Horehronia este v 16. stor. — 0 staroverskom nabozenstve v Gemeri a na Horehroni hovori i Tom aSik (Pamati- hodnosti 1, 44, 45), no necituje pramei, odkial éerp& materiil pre svoje tvrdenie. Porovnanim sR. da sa predpoklndat, 2 vychadzal . Reussovho rukopisu. 4% Tento bod v_doslovnom zneni nachadzame vo Varsikovom_ prepise Murditshych artifsad pod II, V Stitnickych artikuléch uverejnengeh Ratko¥om chyba, 4% Ouligmost tohto bodu R. prepisu spodiva vo variieli vetnoj sKladhy a ¥ poukivant slova- kizmov (napr. tiadny), pritom sa vine pridf%a murdnskej verrie. Vo Varsfkovom i RatkoSovom propise je tento od uverejneny pod V. ® Tento bod je uverejneny u Varsika i Ratko%a pod artikulom XII. V oboch varideiich ak chyba. veta Dale] 0 devité hodiny....* Stylisticky sa pridediava Varstkovo} murinske} @ Uverejnené m Varsika i RatkoSa pod artikulom XV. Reuss sa opiera 0 murdnsku variicin. % Rozdiel Reussove} varidcic spotiva len v slovakizmoch, opiera sa 0 murinsky variant. V prepise Varsikovom i Ratkofovom uverejnené pod artikulom XVIII. 2871. Den boziho narozeni, sama treti s s. Stefanem as. Janem evangelistmi. ezani Krista p. anch Novy rok. ‘Trech kralu pamatka . Svateho Pavia na viru obraceni, Ogistovani P. Marie neb Hromnie. Den s. Mateje apoitola. ‘Zvestovani P, Marie. \. Pamatka ustanoveni vevere P. Krista, (V rukopise chyba.) Hod vekriseni P. Krista, aneb Veli- Konoe sama tretja. AL. Svateho Gire, aneb ritire S. Dure ad contionem loco marci 12. 8. Filipa a Jakubi 43, Na nebe vstupeni K, P. 14. Seslani Ducha S. aneb Rusadle samo treti 15, Nedele Trojiei $, pamatka, 16. Narozeni S. Jana Krtitele, 47. §, Petra a Pavla apoitolu Pane, 48. Den navitiveni Marie Alzbety. 19. Marie Magdaleny. 20. Svateho Jakuba apodtola, 24, Promeneni K. Paina, 22. 8. Bartolomeje. 23, Steti S. Jana Krstitele, 2%. Norozeni P. Marie post Contionem, 25. Svateho MatauSe evangelisty. 26, Svateho Michala Archangela, 27. Svatcho Simona Judy. 28. Den vSech Svatych, 29, Martina S, Biskupa ad Contionem, 30. S. Katariny Pane ad Contionem, 31, S, Ondreje apostola. 32. S. Tomaie apoitola a krome tychto poznamenanyeh hostin- skje, jako v Stitniku S. Mari velikej, jinade vechtovej aneb zelne, v Ochtinej S. Mikulase ete Dil prvni §9 Roku 1585 dne 2. Febr. nasledovnik velk, Maschka Julius Baro z Herbex stainn, tyto artikule po cirkvich rozeslal ... Cyprian Friedt ... tak regene latinske arti- ule uvedl. Naposledy po odchode Friedto- vom vzaetny a udeny muz Joannes Ri- manovins, nastupce jeho, cilem lepiiho sporadeni nejpry sam artikule podepsal 1596, 14, Jan. a skrze jinych kazatelu a panu po- depsati dal, tex take pri visitacii cirkvi i eir- kevniku k tomu podepsani privedl. Posledne i Conventy anch tak retene Convoeacie, ka dorotne vieckrat I: rozsouzeni eirkevnych ota- zek hned tu hned na jinem miste driel!? $10 Zosnam. gemershijch obci, kde bola r. 1596 visitdeia, § tL 4 Dne 28 April 1595 (wedle stareho kalen- dare) konvent dran jest_na zamku muran- skem, ... Nebyli viak pritomni: Judex z ka8- tile; Item z Tyrgartu, 2 Sumeciho, ete, ete. Tito maji pod cirkevnew pokutu v prvni Con- vocacie prijiti, (Reclesiasticae censurae.) 2 Meri pritomnymi (Praesentes ex plebeis) dyli nasledujici: Valent. z Vernare, Doklada se, Ze viiekni pritomni (bylo jich pak mnoho) prijali v slovenske redi,predtene artikule Pri teto pripadnosti tezke Zaloby na cirkevni- ku podmuranskych se staly... ,Tertia actio sive querela fuit: Dvojet, pana seniora: v kte- re na svych posluchaéu Zaloval, zejmena na Podmuranéanu pro nedbanlivost veéere Pane uzivani a potupovani SI. Boziho, podobne i Lehotanu, jako i Diuholuganu. Item ‘Tyz- gartdanu proto Zaloval, Ze mrive tela zemre- lych lidi, ebzvlaste ditek bez cerimonii a ber poradneho vyprovazeni k hrobn, vedle ob; tejo zatvrdilych pohanu (obstinatum gentium) pohrebuji a pochovavaji, %¢ nemaji obled na emiter sobe davno vyznaéeny aniz ho opra- Viti se usiluji, ale ka#dy -vedle sve vuli s svym © Uverejnené vo Varsikovom prepise ako dodatok, v Ratkofovom pod artikulom XVIIL Reuss sa opieral v prvych vetach 0 3t @ Histérion a v§znamom Murdisky ulom (B. Varstk, Murdiske art Latinské slovi a vety R uvdzané v ameiia, — Ze Reussovi ide és graficky neoznaénje. Usilovali sme sa rove — Ohsah jednotlivych 288 kit vi ‘artifd 0 doslovmii eitaciu prameiia nasvedéuje a Jzoviek, Go v prepise ponechivame, Okrem toho udalostinch voIne rozpriva, & pie bez oznn idciu a od bodu 29 0 murinsku, a bliziie zaoberi B. Varsik v avode ule, Bratislava 1929, 129 n). rke vedi Ie domnienke, Ze R. gerpal z latin- tho pouzt dokladov ‘a poutenia - zrejme podla starsiel Ani svoje mySienk; hrmit ich v registri pod ndzvom — mySlienky anto- nechanych kapitol alebo viet uvédzame kurity sve bez kestu jako véera chlapec mjaccho jestit krsten, ktory ji% treti ty- don dozil, ze Senko (2) podpory narozeny.'* 3 Item, nekteri zanedbali xoL @veay (Ver Gere Pane uzivani) pred sobasem; item: zmeva- ohlagovani, jako ku pr. v Sumecu dva paty utinili, jeden Ferenez, druhy Artym jmenem, Techto skutetne pan senior potres- tal ma gr. 352." ga Co p. senior uéinil, to poznamenano neni, nam pak sluine do o€ padauti musi: Ne~ pritomnost mnohych vyslaneu, ktera zjevne ukazuje studenost k dobrym poradkum, ne- poddajnost a rozvolenost zastavenou a ¢0 noj- vie malow k svym predstavenym duvernost, — Dale vidime odtoud, Ze panskou moci a im pri tomto konani nic se nedalo, coz zzejme ukazuje, ¥e spolevenstvi toto duch svobody kridlami svymi_ prikryval. — Potor neprestava se zjevovati_obyce} pohansky pri obras omtvyeh, NAb 0: Sams fey ala $13 Zpriva o zmenich seniorskom tirade 54 Zpriva o =mendch v dribe Murinskeho panstva a ndsledky tyjehto zmien na sirenie protestantizmu, § 45 Néstedkom sirenia evanjelického nébozen- stva .., odporne semeno vzehazeti zatalo, — Poloméane toti® meli sice ji% kneze Michaele ‘i Ktery jmenem eele ciskvi polomske “ik Adama a Jura Tokar pod pedeti bra- do prava privolati dal a na nich Za “© ©. pohrebs (YH. Tisovniku Iaz Stemé) rozprdval ete koneom 19, stor. v — Botto a1 a, 70, h ve volnej prirade pod stromami ném na loval, Ze mu ze vSeho, jako. povinni demu nedavaji, aniz fary jeite vystavili. Vy- slanci tito 2 tydne prosili poshoveni. To jim privoleno a na ydek bezku vina vy na dobe (amphora) jim daroval Neznam, mameli se nad duchovenstvim pri nadobe vina li nad zretedinon cirkevniku poloméanskveh pod plattem ochotnosti ukry- tow svevolnost horsiti?! $16 «Pod seniorstvim totiz Fabriciho 1626 21, Aprile, Sumjaéane do Conventu prigedse, x ponizenosti ozmamili, Z ponevadz knez je- jich Helmosius Vratislavsky, ... ode¥el, a ne- maj spusob sveho vlastniho kneze opatro- vati, aby se pri velkomozne pani primluyali, . zanechala jich pri starem poradk, tak, aby dvojetihodny p. farar muranskeho hradu jim pristuhoval. — Cirkev na to pri- volila, Bratrstvi pak list k yelkomoZne pani napsati porudilo, — Panu seniorovi sliben jest aranee, jehoz bez odkladani dopraviti umi- §47 Zaoberd sa odpadlictvom a nepristojngim Sivotom polomského fardra G. Gaiiira a tite- kom jeho zeny, §18 Zpriva 0 dlhoch polomského jarira G. Gatira, S19 ,1626 26. Aprila Poloméane Zalobne protip. Casparovi Gazur, svemu kazatelovi povstali a jeho chyby v jakemsi pisme ke uro- zene. panu_prefektovi Frantiskovi Jakoffy mu, pod dedinskou pegeti obsazene ak p. dvojetihodnemu seniorovi v.zvlaktnim psani gskume v Novohrade 7. 1950 formator Korei, Podfa jeho pamiti takto pochovivali ked farir nemohol ist na lazy pre nepohodu alebo iné okolnosti. vant takéhoto pochovévania hoverin pravdepodobne na ziklade Tomasik Led ‘ok, sobiga a krstu pi takéto potiny nariadila pefazite trestat. 7) itécif aj z Va%ea v Liptove, kde ® Tieto R. myilienky hovoria o jeho osvielenskom nézore na nésilie, panské a cirkevnii moe. Reussovsm osvietenstvom sa biBSie zaobert Bot ro, & dy 75. 3! Pozri_ peznimku nespravo iInej polit a9 Slovensiey nérodopis WIT, 2, 1958 2 Ako je zreimé i z dalsicho textu, Reuss cirkevné rozhodnutia a tresty uvadza ako priklad j vy cirkvi voéi Tudu, ktor uw Tudu mohla vebudit len odpor. 289poslano odevedali... — Velebne Bratrstvi pre- Setlo list pana prefecta a kdy# obsah jeho vyrozumelo, take i od dediny psani a k nema pripojeni. Tobledlo (vyrozumelo), Ze nasledu- jici ehyby pri sobe ma: 1 Proti_rychtarovi tato. vybluznil. slova: whe jest trup, Selma, zbojnik a nepoctivy élovek a ze ze zhoj- nictvi se zmohl, a tone v eirkyvi ale mluvil, kde by mu sluselo, na kréme a ledas kde na ded Item Ze jest nehodny ten u snagetin 2) ,Smel mu mluviti,2e jest pr ce nepoctivy Clovek s Zenou kur 3 Jehomanzelka tez smela vor lat, % se zbudoval a zmohol za zbojnicke penize.* 4 ,Smel tex mluviti, 3 neni v de- dine zadneho dobreho a pocti- veho floveka i poctive matrony, nez véecko zbojnici a #eny wet vemluviec nepoctive a Ze by unic- sol na svem pleci te, ktere jsou poctive 5 ,Publice in templo pro com cione tez smel oznamiti a jej osvicenej a velkomoznej pane} dum pril¥tubom() nazvatiovemé vSichni, kteri kolvek v kostele na ten éas byli, mohu vyznati jakoz i vyznavaji pod p . 6 ,Smel mluviti, eon nema na zamku Zadneho pana ani pane}, nez v Jeléave pana Jeiprista” Postavuji take svedku na to, co dvoj p. Caspar vybluznil nap. rychtare. Ti jsou: Stanko Poljak se svou Zenou; Caspar Zuchan; Ondrej Lyhan; Muryn; Ondrej Oraveez; Martka Kubova; Dorna Chovanka; Sophia Martka Tobiaska; pan pisar Stanislans te sa tu byl trefil i Alexa, pansky drab. To jsjich prisahow se potvrauje. — Tehoz pana Caspara obzaluva s otcem svym p. rekior jeho ‘Sechno ch vozhodnuti 8 Porovnanie jednotliv: e alikvor 3 Porripornimku 50, 52. 290 polomsky, Kterymu teé neodpustil, kdy% ho oslem, sprostakem, svinarem v liste k nemu psanem nazyval." 7 Girkey usoudila: ,Dvoj. p. Caspar, po- <.. proti_svym citkevaikum zhre- rektora a kmotra jeho, kterych viech apil, obrazil, dehonestoval, 2 uradu pro traku pak velebneho Bratrstvi udinenou, 2 ec Icho Bratrstvi mu vypovedeno, — Poloméane 2. fl. rektor i s otcer po pinte vina. dn, 60.5 §20 Roku 1634 je polomsky jarér G. Gasir obzalovang = Caliej nemravnosti, a to: = opi stva, svitokupectva a + cudzoloze. gat Roku 1634 je polomski farér G. Gazir oe hemravny Zivot vypovedans 2 polomske] lary. 522 Y Sumjaci... ode dvouch let bezpochyby sveho kneze nemeli, ale nyni pet jednoho nacharime ... 1627 dne 27. Aprila v Jelia- ve... Georgins Comes knez kumjecky, pred velebne Bratrstvi se postavili a... poboznow a moudra re’ dréel... Hned roku. 1628 3. Maje... proti dvoj. Georg Comesovi povstal vo}. pan Adam Otéenai, vytah list... vnemz zretedine se doklada, %e Georgius Comes k ura- du kazatelskemu mimo poradku a zakona se virusil... Bratrstvi mu ten soud vydalo, aby den Michala, = eonventn predlo- ti mezamedkal. Coz jestli nenéini, jmeno sve strati a propusteni mimo vSeho pochybovani zajiste dosahne. §23 Reussove tivahy 0 nemravnosti cirkwi a cirkewntkov. 52% Pod tym éasem eirkew Sumjacka noveho kneze dostala, Roku totit. 1632 27. Aprila do spologenstvi bratrskeho vkrozil Jan Prje- headny... trestov Bratsiva ukazuje, Ze trovy a trest milo- a ast si davalo Bratstvo platit, a to peniazmi aleho naturéliami masala aj strénka, ktoré 20 sporn vyéla§35 d 0 se nestalo v Polomee roku 1637. Nebo... do spoloéenstvi bratrskeho vsto pil Daniel Litomericeny §26 Ohledli sme knezu v jedne i v druhe civkvi hronske ... Cheeme-i viak pri tom nej- kkratSi costa _pokrotiti, prohlednime rychtare, neze, Skolskeho utitele; zasednimez do do- mu obeeneho a chramu Boziho, do krémy a dvoray a i stav vadelanosti zetedine (se) pred fi se nam postavi. §a7 1... ,Dala se 1636 y Octobri_visitacie, skrze p. clariss, seniore Jakuba Holyho, kneze hetlarskyho a Kristoffa Lovesanyi, conseniore a kneze jelSavskeho . 8 2 Do Polomky 1636 dne 7 Oct. priili, osme- ho byla visitacie, poznamenana jest takto: Novotncho kneze dv. Daniele Litomericeny, rychtare Stanislava Polyak, Kostelnika Jozefa Kovats tu sme naili, Pryni prace zaéala se od modlithy v chrame uéinenych, potom kostel s Klenodiami, medeny a porlaceny kelich, kamdi, oltar, kestedinici, tisto a pekne He se drzi_sme videliw® Porutelo se pak, aby ve velSi uctivosti urad kazatelsky meli napoza- tym, to verejne v chrame, v pritomnosti pred- nejiich obojiho poblavi posluchatu duklaéne cele polomske cirkvi is filiami Zavadkou a Helpow oznameno jest." 3 Duchodek chramu, oznamila cirkev, az posavad Zadny nebyl, jedna lonkn se nachazi, Kterou poboina jista vdova Dorna Pom prla z uprimne prichylnosti ku knezovi k uvitku chramu zanechala. Od teto louky r08- ne 2 zl, platiti se maji, bud aj knez, neb nekdo z posluchaéu podivati bude. Coz nejen od obei urizeno, ale i skrze urozeneho pana Frantz Jakoffy, praefeetuse zamkn muran- skehio potvrzeno jest. Rektorovi skoly Mar- tinovi Chmel ty duchodky jsou usta- vene, ktere % jeho antecessoram davane byli, wink na ten spusob, aby sam rektor nebyl prinoueen vybirati, ale okolo 8- Dura skrze ustanoveneho vyberaée od kazdeho sedlaka 12 dn od vdovy 6 dn se dobiralo. I vybirani snopu (manipulatie) zustane rektorovi, po dva snopy Zila, ovsa, jeémene a prosa rozumejice. Rektor 0 Touce a zahradce sve, Klerou mel, otazkuprediozil. Louka pri knezove podle Hrona legici ma podle zakona v uéitkn uéitele mustat, eo% i potvrzeno jest; zahradky pak, ponevad2 nespravedtive do cizieh ruk skrz by- valeho rektora, Daniele Szutorisze, z rektor stvi na krémarstvi prefleho se stratila, proto sama, velka pani,®? prositi se ma, aby prave- mu Vladatelovi rektorovi ji prinavratiti po- rucila, §28 LV Sumeci 9. Oct. visitacie > Chrim tu jeite jen staveti se ma: slibuji te z pogatku jara viechnou moc vyna- loziti, ahy na ustanovenem miste v emitere chram se vystavel, jestli ne z kamene, aspon x dreva, To se staii ma s pomoci filialnych Tergaréanu, Vernaréanu a Pohorele, ba i s mi- ostivym dopomozenim velikomozne pani patronkyni.®* 2 Knez na ten as Soh. Priehradny proti rychtarovi Soltysz Mackovi a jinym cirkevnikum pred p. seniorem a spolu visita- % Podfa dalticho textu ide o zipis viziticie G. Paulim, polomskjm kilazom. R. svoje citécie pravdopodobne éerpt 2 tohto zipisn. pred Predstava o kostohnom interiéri, ako ajo kostolnych Sperkoch si mo%no urobit na ziklade tov ulozenyeh v Okresnom miizeu v Rimavskej Sobote nna ev. fare v Stitnike, poché daajticich 2 Gemera x dias, v ktorych hola tito i nasledujtica viziticia 87 Velké pani — gréfka Média Homonnayové, majitefka Murdnskeho hradu_a Murdnskeho pansies, tm patrdnka vfetkyeh cirkv! v tomo panstve so nachodacch, (Do Murénskoho panstva patrilo i Horehronie.) 5 Patronstvo Murdnskeho pina nad Sumiackou cirkvou ostiva i v dase, ked Murdii pre- chidza na Kohiryoveov a na Coburgoveov. miesto starého dreveného kostola gr. kat, murovany kostol. Telgért Zaé. 20. stor. pod ich patronatom sa_postavil pochidzajiiccho zrejme # tias, 0 Ktorgeh pite Reu: ies Svermove), Suminc a Vernér tvorin dodnes fi pravoslivan cirkev. V éasoch notariitnych administrativnych jednotick tvorili notariat so sidlom v Sumiaci, kde bola i matkocirkev. ® Spojenie rodového mena Soliys s riehtirstvom vyskytuje sa i v Liptove, ako aj inde na Slovensku. a poukazuje na skutognost, %e ina Horehroni sa obee zakladal priva ktorgch patrilo i deditiné richtirstvo. pomocon lokftorov-foltysov, medzi praydopodobne 291tormi Zalobu predlogil: Ze ma cirkeyniku sv Jej hlavy a neznam mhivi jakeho siabozenstvi. Nebo 1. svato svate vegere Pane vetdim dilem json potupujici 2. svatku rogmych a apostol- skych json rositele: Novy a stary kalendar (cchismatice) postranne a neskrocene confun- Auji a (ruthenisant) starosvetske viry ztastky se pridrie] 3. Pohoreléane obzviaite jsou obéalovani pro nani viry pri krste obytejue reeitovane, vaille ktere Zadaji ti, Kieri pri starovereich krsteni jsou, aby k zpovedi aneb veéeri Pane Kazatel nenutil, ba i to se dosvedtilo, te ‘viecko napominani kazatelske nevazne priji- mali, ba i moe vrehnostenska 2% posavad malo neb nic prospeti nemohla — pri techto velice osmelenych starovercich. Proto skrze pana seniora a spolu visite- tora vynesen jest soud nad temito schizma- tickymi Selmami (aebulones schismatiei), aby 1i, ktesi potupuji a znevaruji slovo Boi a svatosti pod pokutn nepoetiveho osligiho (se- pultura asinina) pochovani prisli, tak aby byli Kriz bez svetla (ut simt crux sine lux), t. j. aby bez ceremonii potrebnych, ne v emitere, ale kdekolvek tela techto osht (asinorum) se pohrbili. 4 Krom toho Zaloval pan farar na poslue chaéu, Ze dite ku krstu ne hned po narozeni, ale i po 4, 6, 7 dnech prineseno byva a to e se deje beze vicho ohlageni, ktere by vedle artikulu sam otec vykonati mel, co% véak jen skwe babu, Kiera i krstnych rodigu a kmotra povolava, se doje. — Kteryzto neporadek farar napravi, tak %e nebude Sestonedelku uvozovat do cirkvi v és ulozeni. 5 Porutilo so prism dobudli, e, aby kalich sobe ma- 6 Duchodky kneze napsane jsou vedle snlavy spoleéne poznaéene, ponevadz pak jen slibene jsou a jeite az po dnes do uzitku jejich nevstoupil, proto Bratrstvi prisne na- Klada, aby na den sv. evangelisty Lukase aneb v nasledujici nedeli do pole cela citkev i's kneem vySla a fararovi vyrobiska a ko- pane ukazala, 7 Rektorovi takove json vyznagene duchod- ky, jako v cirkvi polomske, Ma pak starost miti knez aby rektora vyvolal. Sodlak kady 42 fl. vdoveove a vdovy 6 fl. maji sloziti © Due vybertim k tomu ustanovenym; sno- 292 py dva ze ita, ovsa a jedmene, — Treti dastku sluine vyplatiti ma knez rektorovi ze viech, domacich akcidencii i x filialskyeh, obzvlaite % aspersneii treti Gastka rektorovi naledi, $29 1 Pri to prilezitosti nasledujici pripadnosti dne 10. Oct. pravne rozsouzene json. — ,,Ka- zatel Zaloval na jistou Zenu Marthu Elia- Sovu arekl, Ze tak velice bezboina jest, Ze dcera jeji nevinnosti pozbavena, kdyZ pank- harta porodila, uktyvaje sve zle skutky, v po- steli do nemoci nezhojitedine upadla, tak 22 ive Vemare filialni cirkvi umrela, klerezto telo beze viech ceremonii cirkevnyeh, bez ve~ domi kneze pohrbiti dala, Dite pak skrze ka- zatele nenvedene po 2 tydnech zemrele, 10% sine erux sine lux jako povedaji, sama jedi ka do emitera pochovala, A od toho éas a sly¥eni slova Boziho ani k sv. veteri Pane neprichazi, ale zlostne se protiv 2,8 velkon pororlivosti (arrectis auribus) ‘a odvracenou tvari, dosti smele odbrechujiet (ogganiens) Zenitka tato nasledujici soud od Bratrstvi obdricla: aby hned richtar ze spo- legenstvi s. uradu knezskeho ji do. obeencho Zalare polozil a potud tam dr%el, dokoud skrze hodnovernych poruéniku napraveni Zivota 6 poslusnost s. uradu kazatelskemu neslibi." 3. Pomovu Zaloval kner na souseda, Ze pro samou zlost a zavist v zahradee pri fare slep- ky zabiji a co vice k potupe kneze knezove kury dive ofklbane do fary prehazuje; ale soused zéastky tajil ten skutek, x tasti tym se ‘oxpravedlnil, % sam to nikdy prodtym o sle- picich nevidel ani neginil, ale 2e od sameho farare to slySel, Z¢ mu farar to uéiniti hrozil ete, Sam tedy ‘neStesti sveho byl puvodcem, = Dobry jest soused, ky? sobe dobre pove- dom jest. 4 Ina nedbanlivost pohorelskyeh richtara uloval knez, 2¢ stodolu, Kterou spologaym yslem cele cirkvi meli davno vystaveti, jeite posavad nezhotovili. Ale i to, i chyta pro kneze (musarium) vSeci jednym hlasem vystaveti slibuji a Ze Stvrtrogne penize sami vybirati budou, svemu pak fararovi obtizeni bytii nechteji 5 Tak vykonane Mtastlive bylo viecko a polivkove snidani sme prijali a kdy2 smenist vina Zingicou bricha naplnili, pres hor a doliny muranske don sme pospichal Amen." §30 Roku 1638 eydéva sa Sumiazanom povo- lenie shierat na kastal gat 1 ...Chramu a akolskeho uditele nikdy jeste Sumjaéane nemeli, — obyteje stare ne- radi propousteli, mravy neskrocene oblibovali, sprostnost mnohonasobna pri tomto smelem, posluchati nezvyknutem Hidu tezko se vyko- reniti dala, Visitatorove prisnost ukazali, Ktera vechnou duvernost odjimala; pokuty jim na- Kladali, tere pro jejich davne obyéeje jin neprijemne hyti museli; misto toho pozehnani, Ktere 5 kresfanstvem k nim prijiti melo, mnohe nezame bremena, opatreni chramu, kneze, rektora, prisne a temer nelidske soudy. ss prisnosti ke nim prisli, O dobre vynaugovant skolske, tou jedinkon cesta k vzdelanosti, se sive postareli, ale san knez uéitele skoly oby- éejne na rok jednal; za sludebnika farskeho ho dréel, sam neco platu mu daval a prede- v3im utitel na to svou pilnost_vynalo¥i sausel, aby se avonilo, v chrame zpivalo, a Sas imu 2 Viem takovym potrebam bohata Se- chiovska familie dosti snadno pomahati mohla. Ale panove zeme chteji i panove v eirkvi byti Zeoveny aristokrat vSecko sam miti, nade vsim vladnouti, vSecko podmaniti chee . Spoletnost cirkevni jest mnohem zvlaitnejii, nez svetska, Tu zajiste moc, tam pravo; rozkaz, tam Iaska, tu jeden, tam v8ect panuji a stoji, Toto i muranske panstvi i jini panove nepovativie, oulle a slabe staveni, v nemz kvetnouti mela pravda a etnost, panskon a smelou, rukow potrasali a éasem duchem sokomnyslaym a neskrocenym borili a hubi §32 Na Murdnshome sémku... byli védy dvo- jnci knezove, nemecky pro vojakou, uhersky pro dyur sretsovsky. Jiz tito lide vetsim di- ® Zaujimay$ jo tonto Reusso uz natotko kritioky woti eirk hodnoti jeho nézory na Skoly a i podobne i inde na Slovensko. lem, vysoko prebyvajiee, a jakousi slava pan- skou vukol sebe maiice, zhrda hledeli na cludobnych dedinskych knez, pravo duchov+ vovali, poradky seniorat potupovali. alsich riadkoch sa Reuss. zaoberd ne- poriadkami, podplécanim a seojvotnim do- sadzovanim, Iiitazov na fary, go podla pred chédzajiicich uvereinentjch dokladow pripisuje vyisim kriazskijm hodnostdrom. $ 1 V Sumjacke citkvi pod zpravon Prje~ hradniho temer nie noveho se neprihodilo. pJedaa vdova Sumecka Helena Pelech ¥ Stitnickem convente pred Jakubem Holy, jorem, prosiln za rozsobaieni % nasledu- jivich prigin: %¢ od manzela sveho zlostneho ayno zanechana jest a svobodnou byti Zada prosi za list rozlouseni, aby se za Michala Juhase vdati mohla, — Ponevad? vec tato velke povahy jest, Bratestvi vee takto roz- souzuje: Jestli ten odbelilee na toje verejne, kazdou nedeli vykonane v chrame Bozim ei- tacie se ¥ osobe neustanovi, k oznameni pri Tiny sveho odehodu, % ma svobodna by’ soudem velebneho Bratrstvi, é chee tak jak jest i dale setrvavati, & poznovu se vdati. Za pravo zloziti mela 1 71, ale prazday meiec maje, svate slibila, #¢ tim nejskor le p. con- seniorovi do JelSavy poste. 2 1647, 13. a 14 Maje do Jelfavy na congregacii citovan jest... Sumjecky lonsky richtar Georg Luce, i ustanovil se, aby poget vydal z nélladku na chram néineneho & pone x almuzny (colleeti) sezbiranyeh . poruéeno prisne jest, aby emiter a Skolu opa- tril a -vystaveli." 3. jHined v nasledujici den 4. Maje v tomz shromagdeni Sumecky chyvatel Noszko Michael prosil, aby za svobodneho od zyerene sobe Elisabethy panny problagen byl tera pred trema roky v Sumjackom zetrva- vaje, jemu slib manelsky uginila a ruku dala; ale skrze_prateht zejmena sestra Pelesku na- pravena do RoZnavy usla, Ponevadz pak view: ‘erat citovana pred soud vel. Bratrstvi postaviti se zameskala, tehdy vel. Bratrstvi mlidence § kriticky posto} voti sfachte, no ako. far nebol tori na ‘mnol Tov, ktorych fasto zneuzivali fariri na Horehroni a pravder idealizoval. No aj tak teba 293toho 2a svobodneho vyhlasuje. Radkyne pak sestra pokutu excomunicatii a potud postra- Sena byti ma, dokoud is jeji sestrou se ne- polepsi. Nad to nade véecko zlostna devka prutem odbehlictvi (virga desertionis) po- ‘trestana byti_ma, zvazanim vlasu sedmoro nym (Septenalis eapistri capilloram implicati ne)! coz Sumjacky p. farar na sluzbach ¥ chrame ohlasi. S tymto soudem, zloziv za ustavani a rozvedeni pre 2z1., mladenes pro- puSten jest." Hned v nasledujicim roku 0 Eli- sabethe teto psano stoji: Ze ,Sumecka devka Elisabetha, 0 ktere sond 1639 vynesen jest, pokorne prosi za dovoleni vdati se za koho by chtela, Nasla milost a dano jej dovoleni ‘vdati se, jeden zlaty zlozivsi, s radosti neborka leila.” — Tak trestali otcove nagi vSeteénost i, se svazkem mangelskym lehkomysine se pohravajicich.® $4 Zpréva x r. 1641 0 prijatt polomského fardra J. Molezényho do Bratstva . $35 ¥ tomto shromazdeni: od velkomozne pani gréfky Homonay Marii, pat- ronkyni vech cickvi milostive napomenuti obsahnjici list pregten jest, v kterem evigeni v nabo2nosti a obecne modlithy v ehrame rang a veder (odsilati) k Bohu odsilati a za pokoj obeeny prosit pritom velmi snazne véech kazatelu a néitcla Skolskyeh k povinnostem cirkevnym, obzvlaste zvoneni na usvite, rano a v soumrak, napomina.....* $26. Po madarsky pisany list M. Homonnay- ovej = r. 1636 podannyjm Draviec a Licinice. Dravéanom host pokutou, ak nebudi: faré- rovi dav ¢ deimu, Calej bud potrestani za materiil efte zag, 20. stor. % Pravdepodobne ide o vavitie vlasov a hlavy prespi neplatenie poplatkov, 2a sanedbévanie kézni a za nedodivanie dreva. Licinéania budis po trestani, ak neprestanti do kostola nosit né- doby — lirnce. (...Fat sem akaxtok néki hordani ej hidjétek azt bizonyossam . ..)® Dil druhy §37 1... Roku 1643 ane 29. Jan. visitatie pod knezstvim Jana Molezaniho, richtarstvim Pau- lika Zelo, jinaée Hvida, kostelnietvim Martina Mitra a Petra Vajda dezana jest, dediny sem prishuchajici json Helpa a Zavadka. 2% Revuci kdyz sme zrovna Sli mimo vamku « v Sumjace pojedli, v samy veéer do Polomky sme prisli, poradnu hospodu obérzeli a hned 7 rana k modlitham a svatym pracem sme se oddali... Po... promluveni schvalena jest usilovnost cinkevniku, patrna ‘Vv tom, Ze y drevenem chrame povalinu pekne ozdobili.® Kalich_medeny pozlaceny nalezen jest a nova bila kamée, — Prikazalo se, aby meli starost 0 zvon a koStalnice aby byla opatrena. Jak prisainym, tak kostelnikum verne vyna~ Kladani duchodku chramovych a arendy od zemi pornéeno jest. Napomenuti jsou take k dobrotinnosti, aby vyrobiska a kopane k eir- Kovnimu dobremu odevadavali, — Beno Sar- nik pri grune offeruje pul lucky. Pohledani jsou, aby véely na chram da- rovali. 1. Nicolaus Babnice, jestli buh po- na, slibil roj. 2, Janko Liptak Zavadszky, jestli buh pozehna, slibil jeden roj. 3. Lytva Janko, ktery sotva voja miti bude, misto sli- eneho pred tremi roky roja, z urizeni rady fa Tidu na chram 1 Klata, jestli roj nevynde, povinen bude ho aneb kupit, aneb jeden zl. alozit. 4. Ten oj, ktery zeny pred rokem naili, na cickev se nechava, za ustavani pak Yenam obec. se odineni.® ys 0 akom hovort zvykoslovny Podta tobto dokladu, ako i pod~a dalsich, ktoré R. prepisuje, mbZeme usudzovat, te v7. stor. sa manzelské rozluka a rozved nepovazovali medzi Tudor za nemozné a nepristojné, za aké sa vplyvom katolickej cirkvi povazovali v 19. i zat. 20. stor. Dedina Licince efte zaéiatkom 20. stor. bola hrnéiarskou dedinou. % Pravdepodobne ide 0 mafovanti kazetovamipovalt, aki dodnes nachédzame v malo hontskyeh Kostolikoch (R. Baia, M. Teriakovee, Kyjatice, Kraskovo). Si datované a pochi Aaaj 7 rokov 1620-1700, b'O véelarstve hovori R. na vincerfch miestach, Gemerské vostinérstvo podfa tdajov R. Bednarika bolo do urtitej miery podmienoné i véclirstvom na Horchroni, kam gemer- ské chudobnejtie obyvatelstvo chodilo pomahat pri véelirskych pracach, (Narodi Mira, stat ‘0 slovenskom Tudovom véelirstve.) — Na tito kapitolu sa odvolva v pozn. 18 c.d.i Nosé- Tova pri charakteristike horchronského 2ivota, 294438 Pri toto prile 10 se nalezli josti Zaloby 1 Polom@ane na Helpanu se Zaluji, 26 jsou velice odporni, kdyz taxu na chram zlozi maji aneb na zbudovani fary, neb Skoly. Tato zplacka jest takova: %e osobnik 25 dn, deliv a vdoveo 12 da, vdovieo 6 du platiti musi, Ktera Zaloba kdyz za spravediivou se wala, ulozeno jest, aby viecky potreby na chram, farn a 3koly x obecnyho (dedinskych) jestli co maji duchodku platiti, paki by to. ne- postadilo, vedle proporeii aby i filiaine cirk platili povinne byli, Kdyz tento zakon pre- z strany pak penez, odpornost éasu prednaseji, Obec polon ska na chram 4 zl, zloziti povinna jest sly%eli, Sindle prihotoviti slibi 2 Zavadéane se Zaluji na maligkost chramu a nedostatek mista a stolic a proto spolu s Poloméanmi si uminili anch privetSiti tento ay chram aneb novy ze skal vysta- laite ve filiach bysllieieh i, p. farar nasledujicim spusobem Zaloval: 1, Adam Lednya, zavadsky vichtar, jest po- urpnik slova hoziho a svatosti, ktery 2a ecly rok ani raz do chramu nepriéel, ba od trech let sotva raz, Vymluval se, jako Herkuleso- vym atitem se prikryti chteje, tak, Ze on va- loch jest a sluzebnik muranske pani, kte povinen jest ve dne i v noci temer 5 mil hehati po vrsich a dolinach, maje starost io jinych valachu. Napomenut tehdy jest a slibil, Ze se sluineji chovati bude, a budeli ‘odporny, 1 ft vosku zlozi27 — 2, Item stary richtar tohoz ducha Stefan Hruska. Ponevad2 pak p. farar prosen jest, tohdy slibil, Ze kel ho pohledovati budon, ina svatky 7 ka7 prijde @ svatost oltarni prisluhovati bude. Y Reussovom rukopise je toto prvi mnohokrit,zikladom pre notaridtne admi renin lokalnyeh Spceifik najmi vo oma, Hetpa—Pohorel Viak tak, aby 4, 2, 3 krat v roku spoved potupili se neopovaili, — 4 Pris. kestu filialniei jsou na tolik ned- barlivi, 22 éasem same Zeny ber ehlapu ku kkrstu prichazeji_ a kay? jim farar pokrstiti odpira, s_velkym emranim a odmluvanim kneze sveho v zamku omluvaji, ba hrozia, do zamku ku krstu sve deti odnesou.® — Proto zakon se ustanovuje: aby pri narozenem chlapeovi 8 muzove a ostatne Feny, pri dev- tatu dva muzove a ostatni Zeny pritomne 5 Pohreby s ecremoniami vykonati se maji ‘a predee bezbo%nosti vinu na sebe uvaluji ti, Keri k potupe knezskeho (uradu) poradku a k pohorseni to zanedbavati obyéej maji. Helpensky Duro Hanin obéalovan jest, % dite sine erux sine lux pochoval a obvinu- jiciho sveho p. farare proto potupil, mh Prediym, kdy? jeste v Polomke nebyl knev, byl obyéej pod Kterymkolvek stromem neb 1na poli nn jistem miste svoje pochovavat deti. Toto prazdne vymluveni zavehéi Bratrstvo, aby se to Zaden wziniti neopovazil, zakon vy- dalo: tento pak jmenovany a obyslovany Duro Helpen na chram Boi 600 skvjerkovyeh Sindlu dos, Dura vyhotovit povinen bude. 6 Potupnici svatkn a sludeb se take nale- zajj a zikonu cirkevnych vSeteéni prestupnici. Takovi jsou, kteri na vnz desky Kkladou anch pro dovezeni piva do Brezna jdou y nedeli aneb ve Velky patek; a vymlouvaji se tym, ei vy Brezne tak se deje i pri Hamrich.® — A proto% nedbaje na obyéej v Hamrich 4 ft vosku na pokutu zaplatiti povinni budow. 7 Ze drevo nevozi, Zaluje farar, 2vlait na Helpenu, Ze jsou, kteri od trech Jet nedovezli. Ale slibuji na olcovske mapomenuti ai do Dura privert. — 8 2aluje m vosti sobo ub tru sobe Einicich a na pocti- icich: Macka Helpen %e ciga- micnka o Zévadke. Cirkevné celky, ktoré boli neskér istrativne jednotky na Horchroni, prispeli k utvo- Stvarnom prejave obsiahnutom v. odeve .(Zivadka—Po- Sumiac—Telgart—Vernéx) © Posri pom, 65. —'Nos élova, e. d, poun. 2. * Dosial ua Slovensku napr. iv hornom Liptove pretrviiva 2vyk, Ze rodigia si na krstiny do dom aj najma Feny-kmotrigky. oT vytadujé okolnosti (zvazanie sena, zahnanie © Himroch (r, 1643), no z textu nevieme bli ako aj inde na Slovensku v nedelu poobede robi, ak si to tatku a pod.) — Po prvy raz sa R. zmiciuje ie, Gi ide o tisovock6 alebo © hémre ina Hone. 295