udalosti Tudi nestaéila mitva biblittina, volili sme taky éitatel'sky prepis. ktory nestiera autorove reéové é a gramatické Specifiké.!® Pre TahSiu pricu s textom doplnili sme Reussov rukopis veeny, lokélnym a mennym registrom, ako aj slov- nigkom cudzich a nezndmych slov. Zbirky z cirkevni historie Hroncuv Pristup 1 Prve ne k vypravevani tech promen‘® pristupimo, ktere z cirkvi, naboZenstvim a vzde- Janosti lidu hronskeho, tuhym svazkem spo- Jene jsou: slusne pozorlivost svou obratime na polozeni tohoto kraje, obchod, mravy, potreby a jine okolostejnosti, v nichi obyva- tele tito od davnych tasay setrvavali.2? 2 Ziv jost lid tonto v kraji homnatem, ne- turodnem a zimnem, Uprostred lesu Semyeh, bystrym Hronem a potoky rozdelenych, ze viech stran vysokymi vrehy a polami obra- zenych obydleni sve polofil. Ode véech su- seduvadalen, samemu sobe vet8im dilem % Porti poznamku 19, 22, 47. vanechan jsa, malo kdy 0 to se pokusil, aneb i znaénow potrebu kterou mel, aby z tmavych sytych Test. a dolin vySel a pritelstvi vadale- nych Liptaku, yzdalenejSich Nemeu spitskych hledal; polozenim pak sveho kraje se zvolen- skou stolici, nejvice pak s gémérskou spojen, bylodi potreba do Jeliavy neb Brena a Bysirive Sel. Synove tohoto kraje, vystoupivse na Kralovou Holi, more lesu ze viech stran ‘vidouce, uplnow Zvota rozko, jen v hlubo- yeh dolinach svych i hledali i malezlit 3 Zpiva lid tento pri ka#de polni praci, pri kazdem osobnem neb spolognem zamestnani; ' Pri prepise text sme sa spravali zésadami gitalel'skej transkripeie okrem tchto vsnimiek 1. dime nad a, e, i, 0, uy pieme len tam, kde ich R. v dialektologickYch nézvoch pouziva; 2% ponechdvame autenticki interpunkein a 'vetmi skladbu; 3. veTké pismené vo vete nahri- dame malymi podla dn nikom v ch pravopis v ktorgch 33 - S registron Povadujeme S. Reussa slovi ureité ivola, Go odpoveds skutotnosti (Botto sa 0 fiom ner torické udalos 2 Ukizka Reussovho autentického textu a Bottovho prepisu: Gornate sich noriem; 4, zle tvorkes 5. autorom pretiarknuly text uvédzame v pritomného asu 2a minuly ponechavame, lebo nimi cheel vyjadvit trva lebo viétinn tidajov bolo mo%né overit i dnes v teréne: ‘dnotlivgch kapitolich éislujeme odseky na margu, aby sa teTné slova ornaéujeme otir~ wworke; 6, Reussove opravy doja iv Easoch, thie mohlo. pracovat a odvolavkami; jednollivé drobné odseky zluéujeme do vaésich celkov. ‘a potrebné publikovat tento tivod pre poznanic sposobu price a mystenia icfinje, G0 iste pramenilo z jcho koneepeie price.) R. fivodné ukaznjii na snahu po monografickom 2vlidnut v tom-ktorom kraji memoino vysvellit bez poznania Tudu a jeho litky a na. autorovo preswedéenie, Ze fiw gest lid tento w kragi neurodnem a zymnem. Uprostred lesu Sernych, bystrym Gronem a Potoky rozdele- ze vSech stran wysokjmi wrchj Golamy obrazenjch obidlenj swe polo’ <* (Reuss). — Ziv jest lid tento v kraji horatém, netrodném a zymném, U prostyed lesit Gerngeh, bystryn, Hronem a potoky rozdélengch ze viech stran vysok¥mi vrehy holemi ohrazenych, obidleni ‘Botto). — Renssa své_ pol nje 1 S. Toma k (Pamiitihodnosti_ Gemersko-Malo- foontshé, Letopis MS I,” 38, 39). Porovnanim Reussovho textu s Tomidikovgm mozno zistit, ye Tomisik Pristup yolne prepracoval a pravdepodobne doplail i vlasiagm pozorovanim z Gemera. Mravy Hroncu nejsou v_hybkosti a maznavosti Liptalk a nelidnosti Spitakum, Vv chvastavosti a pjfe muranske dolyne obyvatelam podobne (Oberut). = Oberut na rozdiel oboch predchidzajdcich autorov zaobera sa rukopisom ako pamiatkou délezitou pre cirkevné dep Horehroni, Treba viak povedat, 2e prv§ tatefa uvadza k mate Ys prelo si uve umiostonie r Iu nim votne prepfsaného a vybratého opisanim my’ who autora (Viera a veda TH, 66) na hlavne nabozensky ‘opisn. v revtickoj kni2nisklada sam pisne, jejiché predmet jest Inska a hirdinské skutky ovéara; melodie jejich pro- nikave, vettim dilem vesele a vrike; v éas varmutku pozdne a bolestne: ver’e k zpivani nejvico jambicke; kazdy dum ber pomoct remoselniku, vSemi veemi k pokrmu a odeva potrebnymi uplne se opatruje, svuj pribytek sam hospodar stavi; mladenci v zime k pre- deni konop na prindky se schazeji, v lete cele noci bez urazeni stydlivosti pri’ milenkach svych vylihuji; masem a mlekem, v lete s ovoteim lesnym, malinami ete, se Zivi; stare Yony ditky pestuji, véely varujia td. 4 Re& Hronee neni reé bojovneho muze, ‘ani maznaveho meStana, ale ovéare a vala- cha svobodneho, nikomu nepoddaneho, 2 vEak Zasem i s outlejsim. eitenim lasky obzname- neho; jcho spusob mluveni neni ozdobny a vadelany, a (byl) vials temer ode vSech sou- sednych obyvateh: rozdilny 5 Mravy Hroneu nejsou v hybkosti a maz- navosti v cuzenosti a nelid- nosti S ¥ chvastavosti- a pyie muranske doliny obyvatelum po- dobne, — Hronec muz prosty; k eizimu pri- vetivy ak prichozim uctivy jest, 0 sobe a jinych stredme a spravedlive zmysli? 6 _K vire podobne jest, Ze tentyz puvod svuj ma se Slovaci pri Hrone bydlicimi a Ze do tohoto udoli z pokoleni toho, ktere od Ludatina az do Valaske se obydlelo, poilo, k demuz pozorem, krojem, mravy a reti svou. jest nejpodobne} 7 Valasky obchod byl od nejdavnejiich ga su jejich nejmilki obehod, V nem nalezli vSecko sve bohatstvi. Ovee ma mrazni- cech vyzimovane sam hospodar opatriv a se svima pomoeniky bilymipsy a vat ralem proti vikum obraniv, viasnou jar na luky vyvedl, s usmnivanim na stado sve hledel a synum k paseni odevzdal, sam pak k sve mantelee, ktera hlubokym snehem pres zimu bremena a sol nicu nosila, odsel, aby sve hospodarstvi oled- Ja, Mezitym synove podepreni na valasky. surmitami nch fujarami a gajde mi svymi, a% se zapoli hlasali, vescle prohravali, Do domu stado sve Zenouce, zbi- vali jehnatka do tepleho cedidla je po- ukladali a kdy% k domn se blifili, s begenim mnohych jehnat starsich doma_pozustalych privitani jsou. Na Dura kolibaz prasem uéinena a riadem salasn¥m_ opatren ¥ prliodneur miste poloseua ext. Can sp-mio- doje prised, (tu) otee a synove na gele- tach sodiee, ple vemena stiskali a kd dyuma palei bile vyllatili mleko, hone nik kornuty a bakesi ma strungu dohanel, jmenovite je provelavaje, Merit ada precediv mlcko, klagu_nalil a syr v hrudu adil, kotel k vareni Zen na kluku zavesil a tak urdu neb ps ku_uvariv, hojnou Aivnost na cele leto a visi dil zimy hotovil. Pletence, oStep- ky ice kunitovne hotovili sy- nove svym milenkam.> 8 Strihani ove, vinu %enam k pradeni a k pletoni prihotovilo. Z nicht v jesen bilutke soukno a vysoky kloboukove i rozliéne Sat- stvi pro muzske pohlavi zhotovene jsou, Zeny platno sve bilili a Ukanice vysivali, kunstem fa pilnosti, nad kterym se s% podnes diviti musime. V jesenny gas svuj oves. sezbirali a zmlatili; stare ovee vyrezali, bryndzu od- lozili, — dyloli kapusty, ji2 hrde sobe vedli, slovem véecko doma majic, 0 cely svet malo abali 9 Patriarchalskeho @ at smim riei idyllie- eho tohoto Zivota nevinnost a sprostnost bra- nila a varovala ode vieho znatneho prome- neni mravu. a vadelani ze sousednych kraju poileho, isavalo v sve starobylosti ecko 7 fa jestli i promenam gasem svym poddane ® Pri prepise v Reussovom texte podéiarknuté slova riedime. Autor takto oznaéuje dialek- tické a topografieké nizvy av i y§roky, na ktorgeh mu 1 ‘lienkove zilezalo. Tieto auto rom stamovené zisady nedodriiava Botto, hoci mu Slo 0 analyz Reussove} prace. Kurzivon omnatut obstoji opisuje Reuss, Ten dialel 6 ndzvy, ktoré do teitiny aj prepisuje. — Charakieristika Horehroneoy dnes, Iebo dosial si zachovali v svojom vystupovani a sprivani svojbytnost, ktori ® Ri, okrem pastierskych a salainfckych pojmov, dosial zn{mych na Horehroni, uvidza i také, ‘toré mono vysvellit pomocou prieskumu v susednych oblastinch a pomocou starkich slovnikoy (K. K4lal). Tieto vidaje poméhaja dokrestit vyvin pastierskeho Zivota na Hore- hroni iv ostatnyeh horsks oblastiach Slovenska, Si to najma tieto pojmy: mraznica, vatral, zipol, surmita, cedidlo a jeho pousitie, dary lisky v podobe syrcov. (Pozri Slovniéek eudzich slov & nemamyeh pojmov.) 282bylo, to mnohem pozdeji eoly tento lid zau- jlo, ne v krajich jinyeh. 10 Ze vicho tohoto zavirame, Ze vedela tohoto lidu, obledem na srdee w znamost, na- botenstvi a civilizacii pomaly zrostalo; zrust pak tento a prospech, jakkoli pozdny, pam hodny a interessaniny byv, zaslubuje, aby chom ho v rozlitaych obledli tasich 4 1 Jak dlouho Hroncove modlam sluiili, to zkratka uhodnouti se neda, kk vire podobne ak jest, Ze to velmi dlouho bylo. Mnohe -obyéeje, ktore 2 pohanstvi puvod svuj n ak po dnes jelte trvaji, sem prinalezi staro- davna ta kletba: Bistuh v dade, emu ines bistudade rikaji. Bistuh zly duch byl, Ktercho z hnevu do Dedu, staryeh totiz ma- tek a oteu odsilali, i Beroun a Paromova stre- Ja, tisie bohu a jasna strela, je%te dnes ostat- ove jsou tohoto veku pohanskeho a staro- byleho, Carodejnictvi, kteremu nejlepe stare Zeny rozumeli, k tem znakum prinale- 2eji. Meli tito tak reéene strigy a str: guoni vyboraou znalost zelin, obzvlaste dovatyeh ‘a nebozpetnyeh, kterymi skutky dlivne a pred pospolitym lidem neobyéejne vyvesti umeli. Jejich kunity zalezeli v pro- Minani, zatitani, podstreleni, ran a nemoci ho- jeni, k Somu obfima znamost se vyhledavala a velsim dilem s poverami spojena byla. Jmeno dobroginnych a naklonenych zen bylo zeny moudre; zlostne pak a pomstive jezibabami se nazyvali, 2 Starodayne rozpravky, ktere ve velkerm podtu pri tomto lidu jeste se nalezaji, 0 mra- vech, nabozenstvi a jinych obzvlaste histori kyeh vecech, nejlepe by v zhromazdeni pre- doncich en a dovek hledane byti mobili, 4 TYmto odsekom sa kondia Nosifove} odvokivky, 87 véelich a 38 0 zdvadskom richtirovi A. Lednyo 23, text, 12.) %8 Tato prvé fast Pristupu obsaluje dokladovs material najmi k hmotn tere oni obyéejne na yeéerkach s velikou hodnovernosti prediladati obyZej maji. 3 Mozi valasks ‘arobylosti_prinale#i i tak reveny neb zbojnicky tanec. Ta nec ten opravdive slovensky, hrdinsky tanec jest — pred mnohyma stoleti, pod panova- nim Marahonu neb Morava velice vadelan a ak po dnes v teto sve nove dobe v stolici trendinske a nitranske obyéejny jest Gem i pozdeji priklad miti budeme™ 5 Tento pohansky vek temer Zadne staro- bylosti_nam nepozustavil, nebo aé i pravda jest, 2 v sousedni stolici zvolenske v okoli jasenovskem a predajnanskem, rimskych praci ostatkove, bez pochyby k vymyvani zlata por trebnych se nalezaji; aé prave tasem tamie stare penize od Maximina Imperatora na- hodou vykopane byvaji, a® prave rimavska dolina,: bez pochyby tymto cilem (rimare au- rum odtud Rimava) hrobiskami zaplnena jest; eraje pak sjatske, sajovske, zatisske {iz 888 leta skrze Salana knie slovanské Arpadovi popustene sou. — Spiiske pak okoli pozde jen obydlene a jeite pred Polanem a Rikulf- tem 1230 pustymi lesy zarostene bylo: predeo vy colom tomto okoli, Krom starych cesta nekterych staryeh jmen nic se naleznouti neda, co by. pozorlivost spisovatele historickeho, ba radneji etymologickeho skoumatele na scbe obratilo. Takove jso 6 Hron, prediym Gron, Ipolt anch Opolticza (pole tejem) (Ich scheide das Fela) odtond nem nu. Svarin, Bruna, Uplaz, Stosky od stohu, Klaky, Gin- citéciou R. text 2 kapitoly (WosdTova, c. d., pou. 18, ej Tedovej kultire na Horehront. Ukazuje, 20 R. bol bystrgm pozorovatefom véetkyeh stranok Zivota Tudu, s kto- r¥m sa pri svojej kniakske] tinnosti sivkal. Bude potrebné podvobit hibsej analfze priiny, prego jeho nasledovnici (ostatni gemerski Stirovel) sa neskér popri folklén milo hmotnej kultire Tudu, hocl mohli nadviazat na starsie poi Tudove} viery, sine} slovesnosti, Tudovyeh tancov, zvyko- slovia, Viskum tYchto. tém na Horehroni ukize, to ni v idealistickom a romantickom R. nézore na Tnd. — Mnohé fakty R. opisuje viak na zéklade materiély, A, adaje sa kaj naj plamé a ktoré sti provitkami prameniac kapitolich éasto dosiovne cituje. venovali velmi rovania svojho predehoden. h mySlienok st dodnes Ktory mal k dispozicii a ktor¢ v daltich 283dura, Baczuch, Volchovy Potok, Sumjaez, Vernér, Helpa a Tek gart. Tyto stare jmena s ruskou a davnow slovenskou reti neco k srozumeni dopomahati mohou. §2 Od pohanskeho veku k svetlejsimu totiz krestansko-pohanskému_veku pi krotime. Nalezneme tm ... obyéeje citkevni 4 ocremonie spojene s poverami a nitemnost- mi pohanskymi... Obyéeje tyto byli: no- seni mory, tj, obrazu smrti v éas jammy a utopeni do Hrona; Kladeni ohne a behani s wetlami v noei na den Jéina; majo ve spe- vy atance devecke, kieré s prospevova- nim pisni stare: Hoja dunda hoja, poslala nas Ikralovna, se zaéinali, krom toho pusty mnohe a bez pochyhy i chodeni do chramu_staro- verskych, Kdezto mnohe voskove svice se obetovali, bylo obyéejnt.2® lens! nok zvolensky, kdozto Tu d 4382 v pritomnosti mnohyeh Uhra a Po- Jaku snem krajinsky dre], pro blizkost hradu. VySchrad, Novgrad, Bjeligrad, Modry Kamen, mn, Ostrihom, velmi véasne nabozenstvi ka- tolicke prijali, aneb staroverske odstranili, Na- proti tomu gimédrska stolice k svetlu krestan- skemu skrze starovereu obracena byla. Prav- diva vee jest, Ze prisloli, jako pozdeji ozma- mime, i staroverske nabozenstvi na hronsku mi kritériaami znémymi s teologickym vrdelant malo: | Toto nas vedie k presves historiek¥eh a archoologick: dolinu, tedy gotick¥mi svymi ozdobami, malovanymi_ a divotvornymi chramy, rei slovenskou jefte preco neco. ssozumitedlnou nejlepe se Hroncum paéiti mohlo, lidem ne- vycvigenym, k pohanskym chybam (potre- bam) naboznym zvyknutym. 2 Staroverske nabozenst ¥ cclem okoli gémirske stoliei; svatému Mikulagovi dlouho byli posvecene chra- my, i kdyz toto nabozenstvi prestalo. K. p, polomsky, vlachovsky, bystransky ec. po mno- yeh letech obyée} byl pripominati staro- davne gasy temito slovy: Stalo se 2a starej viery; ked jeste stara viera bula. Nejvie pak touto pravdu vy- svetluje to, Ze nahozenstvi evangelicke, coz pozdeji dokazeme (alezneme) staroverci. ra lezlo, jejichz ostatkove svemu nabozenstvi az do dneSniho dne zustali. i hylo nejprenejsi 3 0 vadelani tohoto lidu skrze nabozenstvi staroverske velmi malo (prospechu) pozname- nati muzeme .., nejvyevitencjfi a nejume- lejSi modlitbu Pane, Verim Boha a Deset pri- Kazani bozich na spamet se nautili — slovem obsah znamosti bo%ske byl nad mir maly; mravni véak dobrota techto lidi prirozenym pusobenim, samotnosti a nevinnym obchodem zachovana byla.2? g4 1 ¥ tomto nirkem a nevzdelanem stave lid hronsky by najiste byl mnohem dale zetrva- ¥ rozbor udalosti na tomto mieste, ako i dale] je ovplyvneny idealistickymi nis na zatintkin 19, stor. riskanym v Nemecku mal takéto slovanské i slovenské Ze R. sa olizkam zamesinani-v Reviice} a Ze si vsimal miestne historické béje a miestne nilezy, a to na Je véak pozoruhodné, 20 khaz storick6 storie venoval popri_svojom lade eh, zalosti, ziskangeh v Nemecku, — Topogratické nizvy, vyheral akiste so zretelom poukazat na pribur jost s ruskym jazykom, Kedie mu viak chybalo hibsie jarykovedné vzdelanic, cituje aj nézvy, ktoré majd svoj povod 2K. moralizovani (kom, no ukaznje na snahw re, tim do ure ‘osvietenea a milovnika Tudu pasiz, pre nivodopis dokumentarau conv. ® Touto kapitolou sa kone % pozicie evanjelicktho kiiwza nad mer rkvi hojovat proti stargm Tudovym 7 miery. datuje vykondv doslovné citicia Bottova, Na dali mater mia zvykini tohto kraja je ‘kom a stare} t¥chto tikonov eite zagiatkom 19. stor. si viak Tudové zvyky blizsie, a tym ma tito 1 R, monogratie sa Botto opiera alebo nim polemiznje, no necituje ho. O autochténnosti staroverstva na Hore- hronf ay muranske} Reussovu domnienku, Niekto 284 asti Gemera nemime zatial bliztie tidaje, Prieskum stargich archivaych dokladov « stredovek¥eh archeologickych milezov z tohto kraja doklady, ako za skych kostolov sv, MikuliSovi (poari fresky), 2daj au vyvratit alebo potvrdit fitenie gemerskyeh a niektorych horehron- sa potvrdzovai Reussovn hypotézn,val, kdyby se zvlasine cesty k probuzeni hoto narodu nebylo potrehovalo. Roku totit 1426 vyvolany narod éesky pod vud- com Jiskra z Brandeisu 1430 do Zwolena, Hodejova, Sarike a Spi’e vyvolan, stolice tyto sobe podmanil, se Slovaky zde bydlicimi pritelstvo a spolegenstvi utinil; jeho pak vyborne vyevidene vojsko v Neograde a po Rimave se osadilo, nove dediny « zamky vwystavelo.a kraj tento svou vadelanosti, zna- ‘menitou udatnosti a predevsim Husovym wék ‘aim napa, Mnohe nezname unity, predelanejii zbroj, re krasna, pochopitedina, mravy po- Gestne, vojenska moc a kunst pri yojnach, na jednou osvitil kraj tento.. 2 Cizozemei tito na panstve Serkovskem, bax Tockem, hodejovskem; na Kramnehoree a v sou- sednych stolicech Slovaku redi, obyéeji, virow staroverskou, krom toho k sobe naklones snadno po sve strane obratili, Zamek pro Hronen nagich pametne misto, vy- staveli a proti vSem napadum silne se braniti umeli, Jan Jiskra z Brandeisu roku 1440 od Elisabethy, cisare Albrechta manzelky dosabhl zvolensky head darem a byl nejvy ipanem fariske stolice utinen.” Meaitym zda se byti pravde podobne, Ze Hronci pro odd Ienost svou vzdy jeéte samym sobe zanechani byli, Kral whersky Matej asem pak i na Kralovu holu tym eilem chodival, kd Hronei krale i v jeho Komonstvem ublidati prvejkrat_prilezitost meli, — Kral Matej Si dastiana Rozgony, biskupa jagerskeho proti gemerskym husitum s krifovnici t. j. vojact na levem pleci krizem ozdobenymi, vyslal, viak tazeni toto nasledku nemelo. — Napo- sledy Geskymi, tureckymi a nemeckymi voj- nami unaven jsa_v smluvu s husity véel a jim ¥ krajne pokojne prebyvani zanechal, — Ro- ku 4490 Matej umrel, Mezitym jak éistejéi ugeni husitske, tak i obyéeje jejich vidy se rormahali 3. Mnohe nepokoje a -vojny, obzvlaite pak bitka mohaéska, celemn whorskemu narodu ve ie vychadzal aj Bartolomeides v svojoj prici o Gem viem dalejtim pokroteni preka?ku uéinila, Vsecko pri starem zustavalo, aniz 0 nafich Hroncich nejakou zpravu miti muzeme. §5 4 Po volike utrate mohadske ... 7 dastky proti Tarkum bojovano bylo, 2 éastky vojny mezi magnaty uherskymi povsiali... §6 41 Matej Baso, skrz Jakoba Tornallyai, mu- ranskeho zamku viadatele ustanoveny: tutor, dite sobe sverene do Polske odeslal,"! sam pak do hradn se zavrev, vojsko serhiral, Ktere melo z loupezi Five byti. Roku 4530 Spif plundroval, dediny a mesta pail, 1535 Levoéu kazil a kneze Mollera statky zajal; 4535 0 Mihale 80 muku zbrojnych pri Hra- novniei lezelo, 29. Juni Klaiter spitcky Lupis refugii (Offenstein) vyraboval, i do Polske a Slezska sve vojsko k hledani lupezi vodil. 2 Tuo svevolnost uminila krajina spol 4548 shromagdena pomstiti a pozadala krale Ferdinanda, aby sve vojsko k zhlazeni_zboj- niku muranskych poslal. Poslan jest Mikula grof ze Salmu, jenz pomoci Frantiska Bebek ‘muranskou pevnost oblehl a mocne na (do) ni dobyjeti neprestaval. 3. Meri Matejovym vojskem bylo mnoho Rusnaku, t. j. staroveren a Valachu, 20 tako- vych y Gas same bitky ze zamku vytrhlo a na prosbu Bebekovu Zivot jim darovan jest; ostatni vSickni Slovaci krom 16 Matejovi ver- nych, zamek pootvirati slibili, 0 tom se spot poradili, Salmovi poddali, skrine zlatem na- plnene pootvirali a sami Martina, brata Ba- soveho i ostatnych jemu oddanych zlapali a do taboru Salmoveho vysikovali; sameho pak Mateje utikajiciho ovéar na salad telgartskem povazal a Salmovi dovedl. 4 Vem Rusnakum — Valachum toute ve nost ku kralovi a Salmovi dosvedéujicim mi Jost prokazana a givot darovan jest: nekteri na husitoy, na ich vplyy v gemerske] oblasti neboli ojedinelm zjavom, % po- i. $ t¥nto néeorom sihlasila aj viéSina Stirovoov. Evanjeliekt uditelia v 19. a v 20. stor. v tomto duchn vycho- ik 1, 49, 50. “Ide o Mateja Bazu Coltovského, titora malol skeho pansiva (Botte, 72). ii Ziakov, to sitviselo s protimadarskymi snahami Yehto pedagixov. — Botto, 74, To- ho Jakuba Tornalyho, majitefa Marin 285pak duvernost majice k slavnemu tomu vud- covi, vojenskou sluzbu u meho prijali..2 To jiste jest, Ze prave v ten rok, v nemz vamek muransky dobyt jest, banske mesta po- davée vyznani svobodu v uabozenstvi uplnou dosabli, V Jel- Save pak skola 1548 lela pro veltich Zaku skutegne ustavena byla, v niz Georg Fabricius, rodem JelSaven, pordeji rektor, knez jelfav- sky 1578 a senior eviten byl. Krom toho ¥ kole levotske 1550 Caspar Cramer v Slez- sku, v Praze a Wittenberku uéitele se k ura dum zdejSim_hotovili® 87 ..Turei do JelSavy 1556 prisedie, 400 lidi do zajeti vzali, mesto vypalili_a zrabo- vali, Roku pak 1570 ubralo so z Fileka do Smolnika 3000 Turku, kterizto kdy% pres mu- ranske udoli projiti chteli, skrae Ruebera muranskeho zamku vladatele, neb snad jen Capitane, rozelmani byl. predlozil kazatelum okolnym artikule takre- Seno muranske... Tyto artikule proto pode- psali, Ze neroymost se nuchazela pri sluzbach hotich, Ze neznali, deho se vSeobeene dvzeti maji, 2e kalvinske, arianske @ jine sekty se lu techto kratky vytah podolo- 4 ,Knez ma miti svedectv’ ecny. Bo je posve- 2 Povolavani at se deje od cirkvi, Zaden pak od turecke vrchnosti promocie nebledej. 3. Evangelium tiste kaz a svatosti, jako je ‘Kristus ustanovil, pristuhuj. 4 Napominej, aby k s. veéeri Pane lid pilne chodil a td. 5 Omii ber komunikantu nedrZ. Krom slo- venske redi druhn reéi pri vykonavani slu2eb bozich nembuy 6 Oblatku nad hlayu nevyvySuj, aniz obra- tice se k lidu ukazuj, poradek oméi vyne Posvecovani zavrz, ktere se v nasleduj anech dalo a pod plastem pravdy od lako- yprianFriedt, cis, kralovsky kazatel v zamku muranskem| 22 R. opisuje historické udalosti na ziklade viedy znémych dokladov a kritérii. Pre poznanie dejin Horehronia a severnej éasti Gemera prinafa véak délozité micstne tidaje, t¥kajtice sa etnicksho zlozenia obyvatelstva i jeho zamestnania, Treba vSak s poTutovanim konstatovat, Ze blizsie neuvadza prameii, odkial ticto miestne vidaje éerpal. — Pravdepodobne na 2aklade tohto R. materiilu, dopliujic ho konkrétnymi faktami, ale bez citovania prameiiov, rozvidza Botto kolonizovanie horného Horehronia Rusinmi z horného Spiga (7, 72). 8 Tieto tidaje o gemerskom joma iv cadzine potvrdenje R. uverejneny material x neskorsich desatroéi; ukazn; fi skolskii tradiciu tohto kraja, & malo vplyv i neskér pri zakladani a rozvijani sk0l presidlencov na Dolniakoch (pozri ‘Téukomlés, Caba, Sarva % Tento doklad ukaznje, # gemerské a horehronské obyvatelstvo prichadzalo do bezpro- stredného styku s Turkami (pozri daliie R. § 54, 55, 63, 66, 78). Za daltie dve storogia Gemer sa stal hraniénym tizemim medzi rigou tureckou a uhorskou. ‘Tento fakt, ako i nerastné bo- hatstvo kraja, joho vyspeld remeselnicka vyroba (Stuniek{ mediari, Sttiari),’potrebud na vedenie vojny, zarugovali mu viéSin samostatnost v riekeni niektorych hospodirskych, spoloéenskych a kultitrnych problémov ako v ostatnych krajoch Uhorska. — S. Tom Sik T, 50, 51 uvédza vine dokladov 0 najazdoch Turkov na Gemer v rokoch 15421687. % Z literatiry poznéme dva prepisy tychlo artikulov, a to Varsikom uverejmené Mu- réiske artikule (Bratislava Il, 1929, 120-133), éerpané x Holkovho opis x r. 1809 podfa Fricdtove] Iatinskej Stylizfcie 7 x. 1585, a RatkoXom uverejnent Stitnické artikule (Nake nérodai minulost, 490-494), ktoré sa opieraji o artikuly z r. 1591, uverejnené Bartolo- meidesom v prici Memorabilia provinciae Csetnek. Doslovné porovnanie oboch variécii 8 artikulami Reussom prepisansmi ukazuje, Ze R. poznal prvi i druhi verziu a terpal z nich. Alebo hidam mal kc dispozicii tretiu varigcia, dopinemi bodmi vztahujicimi sa na zvyky a Zivot zauivany starovercam), Névodopisny vgznam R. variieie murénskych axtikulov, potvrdenych v kaidej obci richtarmi a prisaznymi r, 1596, spoéiva v tom, Ze uvadeaji podrobnejfie a kon- keéinejsie sviatky, jedlé a zvyky, ktoré dosial! nachodime na Horehroni. %® ‘Tyehto prvych 5 artikulov’ nachédzame vo Varstkovem i v RatkoSovom prepise, ale v Sirke] a pozmenenej formulicii. 286ch Kner do cirkve uvedene jest: jako iw den Stefana posveceni vina; na den Mla- datek prutu; na den otistovani p. Marie svie a soli; na Nebe vzeti p. Marie zclin; na popelni stredu popele; velkonogny veer, ho- dy a ohne; velkonotny rano: Soidry, klobas, oStjepku a obili a kteryehkolvek jinych vec. 7 Pohrebovani Krista ukrizovancho drieti se nema; processie jakozto na ‘Trech kralu s krriiem; na Velkon noc s obrazem ukrizo- vaneho. A to ani po soti ani po poli ani po ulicech; na krigove dni ostatky svatych; na 10 tela s oblatku: na veéerky s. Jana i, pobozny knez konetne zbrani 8 Ze staroverskych artikulu nektere:%® 9 ,Jedenkazdy rychtar s svymi prisanymi ma na to nejvetii starost a pilnost miti, aby ustancvil k tomu dvoueh lidi, kteri by v ki dou druhu nedeli okolo Sia tyeh, keri doma pram tupuji, do kostela na prediks a kteri na pri8te a druhe napomenuti nebude dbati, tych aby Kladow « biragom Strafali!@ cossie nech nezachovavaji. Nebo to jest viecko ha posmech ana potupu proti bohu. I tem dobre by se opazi i ten, kdo by smel na s. Jana ohen klasti.* I. Neporadne tanee a obzvlaite na rusadelne svatky podle stareho obyéeje kraloy staveti, tance vyvazeti, na faSangy se skalivati, Som- hartiti a jakykolvek se blazniti a v jine ktere- kolvele dni a gasy hned si na kratce zakazano bude. Dalej od devate hodiny na noe ab; Jadna kréma nefla a obzvlastne dni sobotné, nedelne, svatoéne, etv.!? 12 Nodne prjadky a schazeni, tie se nech moene a brozne zakuzuji a brania a aby pod Strafanim a byrsagom zakazane bylic® 13 Ohavne zloredeni, late, klethu i bluzneni proti p. Bohu, to maji i hospodarove dobri a stateéni doma mezi ditkam. a éeladkow svo- jou zakazovati; a svetska vrehnost obecnym \Wyhlaiovanim zabranovat a vezenim i Strafa- nim preirhovat. Predikatorove pak maji takovou vec ajevne na kazni Stvafati a k tomu i huslemi ard pred kostelom hro: 10. V patek velkonogny neeht Ziadny ani kde dreveneho spalka k podobenstvi dlovetej tvari 1% ,Svatky ktere se po viech krestjanskyeh vyrytcho neklade ani se po 2itech anebo po kostolich od pravych krestjanu sveliti a za oziminach na rolich netulaji, ani Zjadne. pro- i, predne: chovavats am: Dosloyné porovnanie s Varstkovsm a RatkoSovym prepisom artikuln TV ukazuje naj- smarkantnejii rozdiel v tomto bode, Kym prvé dve uvédzajt sviatky a jedla globilne, Reussov props ich rozpisuje, a tfm zachoviva pre nérodopis délezit¢ materil Tudove} stravy 3 zvykov. Tento bod nenachidzame ani u Varsika ani u RatkoSa, %® Porovnanie daliich hodov s Varsikovym prepisom Murdiiskych artikiil uknzuje doslovmi zhodnost. Zaujimava je viak Reussova poznémka, ktorou tieto artiknly uvadza ako. ,,staro- verské", Podfa toho by sa murinske artikuly povazovali za artikuly bojujice proti’ stare} viere, Tito Reussova pozmimka nis daloj vedie k predpokladu, 2¢ murinska variécia sa robila s ohfadom na staroverské néhozenstvo, ktoré vyzndvalo obyvatelstvo tohto panstva, teda i Horehronia este v 16. stor. — 0 staroverskom nabozenstve v Gemeri a na Horehroni hovori i Tom aSik (Pamati- hodnosti 1, 44, 45), no necituje pramei, odkial éerp& materiil pre svoje tvrdenie. Porovnanim sR. da sa predpoklndat, 2 vychadzal . Reussovho rukopisu. 4% Tento bod v_doslovnom zneni nachadzame vo Varsikovom_ prepise Murditshych artifsad pod II, V Stitnickych artikuléch uverejnengeh Ratko¥om chyba, 4% Ouligmost tohto bodu R. prepisu spodiva vo variieli vetnoj sKladhy a ¥ poukivant slova- kizmov (napr. tiadny), pritom sa vine pridf%a murdnskej verrie. Vo Varsfkovom i RatkoSovom propise je tento od uverejneny pod V. ® Tento bod je uverejneny u Varsika i Ratko%a pod artikulom XII. V oboch varideiich ak chyba. veta Dale] 0 devité hodiny....* Stylisticky sa pridediava Varstkovo} murinske} @ Uverejnené m Varsika i RatkoSa pod artikulom XV. Reuss sa opiera 0 murdnsku variicin. % Rozdiel Reussove} varidcic spotiva len v slovakizmoch, opiera sa 0 murinsky variant. V prepise Varsikovom i Ratkofovom uverejnené pod artikulom XVIII. 2871. Den boziho narozeni, sama treti s s. Stefanem as. Janem evangelistmi. ezani Krista p. anch Novy rok. ‘Trech kralu pamatka . Svateho Pavia na viru obraceni, Ogistovani P. Marie neb Hromnie. Den s. Mateje apoitola. ‘Zvestovani P, Marie. \. Pamatka ustanoveni vevere P. Krista, (V rukopise chyba.) Hod vekriseni P. Krista, aneb Veli- Konoe sama tretja. AL. Svateho Gire, aneb ritire S. Dure ad contionem loco marci 12. 8. Filipa a Jakubi 43, Na nebe vstupeni K, P. 14. Seslani Ducha S. aneb Rusadle samo treti 15, Nedele Trojiei $, pamatka, 16. Narozeni S. Jana Krtitele, 47. §, Petra a Pavla apoitolu Pane, 48. Den navitiveni Marie Alzbety. 19. Marie Magdaleny. 20. Svateho Jakuba apodtola, 24, Promeneni K. Paina, 22. 8. Bartolomeje. 23, Steti S. Jana Krstitele, 2%. Norozeni P. Marie post Contionem, 25. Svateho MatauSe evangelisty. 26, Svateho Michala Archangela, 27. Svatcho Simona Judy. 28. Den vSech Svatych, 29, Martina S, Biskupa ad Contionem, 30. S. Katariny Pane ad Contionem, 31, S, Ondreje apostola. 32. S. Tomaie apoitola a krome tychto poznamenanyeh hostin- skje, jako v Stitniku S. Mari velikej, jinade vechtovej aneb zelne, v Ochtinej S. Mikulase ete Dil prvni §9 Roku 1585 dne 2. Febr. nasledovnik velk, Maschka Julius Baro z Herbex stainn, tyto artikule po cirkvich rozeslal ... Cyprian Friedt ... tak regene latinske arti- ule uvedl. Naposledy po odchode Friedto- vom vzaetny a udeny muz Joannes Ri- manovins, nastupce jeho, cilem lepiiho sporadeni nejpry sam artikule podepsal 1596, 14, Jan. a skrze jinych kazatelu a panu po- depsati dal, tex take pri visitacii cirkvi i eir- kevniku k tomu podepsani privedl. Posledne i Conventy anch tak retene Convoeacie, ka dorotne vieckrat I: rozsouzeni eirkevnych ota- zek hned tu hned na jinem miste driel!? $10 Zosnam. gemershijch obci, kde bola r. 1596 visitdeia, § tL 4 Dne 28 April 1595 (wedle stareho kalen- dare) konvent dran jest_na zamku muran- skem, ... Nebyli viak pritomni: Judex z ka8- tile; Item z Tyrgartu, 2 Sumeciho, ete, ete. Tito maji pod cirkevnew pokutu v prvni Con- vocacie prijiti, (Reclesiasticae censurae.) 2 Meri pritomnymi (Praesentes ex plebeis) dyli nasledujici: Valent. z Vernare, Doklada se, Ze viiekni pritomni (bylo jich pak mnoho) prijali v slovenske redi,predtene artikule Pri teto pripadnosti tezke Zaloby na cirkevni- ku podmuranskych se staly... ,Tertia actio sive querela fuit: Dvojet, pana seniora: v kte- re na svych posluchaéu Zaloval, zejmena na Podmuranéanu pro nedbanlivost veéere Pane uzivani a potupovani SI. Boziho, podobne i Lehotanu, jako i Diuholuganu. Item ‘Tyz- gartdanu proto Zaloval, Ze mrive tela zemre- lych lidi, ebzvlaste ditek bez cerimonii a ber poradneho vyprovazeni k hrobn, vedle ob; tejo zatvrdilych pohanu (obstinatum gentium) pohrebuji a pochovavaji, %¢ nemaji obled na emiter sobe davno vyznaéeny aniz ho opra- Viti se usiluji, ale ka#dy -vedle sve vuli s svym © Uverejnené vo Varsikovom prepise ako dodatok, v Ratkofovom pod artikulom XVIIL Reuss sa opieral v prvych vetach 0 3t @ Histérion a v§znamom Murdisky ulom (B. Varstk, Murdiske art Latinské slovi a vety R uvdzané v ameiia, — Ze Reussovi ide és graficky neoznaénje. Usilovali sme sa rove — Ohsah jednotlivych 288 kit vi ‘artifd 0 doslovmii eitaciu prameiia nasvedéuje a Jzoviek, Go v prepise ponechivame, Okrem toho udalostinch voIne rozpriva, & pie bez oznn idciu a od bodu 29 0 murinsku, a bliziie zaoberi B. Varsik v avode ule, Bratislava 1929, 129 n). rke vedi Ie domnienke, Ze R. gerpal z latin- tho pouzt dokladov ‘a poutenia - zrejme podla starsiel Ani svoje mySienk; hrmit ich v registri pod ndzvom — mySlienky anto- nechanych kapitol alebo viet uvédzame kurity sve bez kestu jako véera chlapec mjaccho jestit krsten, ktory ji% treti ty- don dozil, ze Senko (2) podpory narozeny.'* 3 Item, nekteri zanedbali xoL @veay (Ver Gere Pane uzivani) pred sobasem; item: zmeva- ohlagovani, jako ku pr. v Sumecu dva paty utinili, jeden Ferenez, druhy Artym jmenem, Techto skutetne pan senior potres- tal ma gr. 352." ga Co p. senior uéinil, to poznamenano neni, nam pak sluine do o€ padauti musi: Ne~ pritomnost mnohych vyslaneu, ktera zjevne ukazuje studenost k dobrym poradkum, ne- poddajnost a rozvolenost zastavenou a ¢0 noj- vie malow k svym predstavenym duvernost, — Dale vidime odtoud, Ze panskou moci a im pri tomto konani nic se nedalo, coz zzejme ukazuje, ¥e spolevenstvi toto duch svobody kridlami svymi_ prikryval. — Potor neprestava se zjevovati_obyce} pohansky pri obras omtvyeh, NAb 0: Sams fey ala $13 Zpriva o zmenich seniorskom tirade 54 Zpriva o =mendch v dribe Murinskeho panstva a ndsledky tyjehto zmien na sirenie protestantizmu, § 45 Néstedkom sirenia evanjelického nébozen- stva .., odporne semeno vzehazeti zatalo, — Poloméane toti® meli sice ji% kneze Michaele ‘i Ktery jmenem eele ciskvi polomske “ik Adama a Jura Tokar pod pedeti bra- do prava privolati dal a na nich Za “© ©. pohrebs (YH. Tisovniku Iaz Stemé) rozprdval ete koneom 19, stor. v — Botto a1 a, 70, h ve volnej prirade pod stromami ném na loval, Ze mu ze vSeho, jako. povinni demu nedavaji, aniz fary jeite vystavili. Vy- slanci tito 2 tydne prosili poshoveni. To jim privoleno a na ydek bezku vina vy na dobe (amphora) jim daroval Neznam, mameli se nad duchovenstvim pri nadobe vina li nad zretedinon cirkevniku poloméanskveh pod plattem ochotnosti ukry- tow svevolnost horsiti?! $16 «Pod seniorstvim totiz Fabriciho 1626 21, Aprile, Sumjaéane do Conventu prigedse, x ponizenosti ozmamili, Z ponevadz knez je- jich Helmosius Vratislavsky, ... ode¥el, a ne- maj spusob sveho vlastniho kneze opatro- vati, aby se pri velkomozne pani primluyali, . zanechala jich pri starem poradk, tak, aby dvojetihodny p. farar muranskeho hradu jim pristuhoval. — Cirkev na to pri- volila, Bratrstvi pak list k yelkomoZne pani napsati porudilo, — Panu seniorovi sliben jest aranee, jehoz bez odkladani dopraviti umi- §47 Zaoberd sa odpadlictvom a nepristojngim Sivotom polomského fardra G. Gaiiira a tite- kom jeho zeny, §18 Zpriva 0 dlhoch polomského jarira G. Gatira, S19 ,1626 26. Aprila Poloméane Zalobne protip. Casparovi Gazur, svemu kazatelovi povstali a jeho chyby v jakemsi pisme ke uro- zene. panu_prefektovi Frantiskovi Jakoffy mu, pod dedinskou pegeti obsazene ak p. dvojetihodnemu seniorovi v.zvlaktnim psani gskume v Novohrade 7. 1950 formator Korei, Podfa jeho pamiti takto pochovivali ked farir nemohol ist na lazy pre nepohodu alebo iné okolnosti. vant takéhoto pochovévania hoverin pravdepodobne na ziklade Tomasik Led ‘ok, sobiga a krstu pi takéto potiny nariadila pefazite trestat. 7) itécif aj z Va%ea v Liptove, kde ® Tieto R. myilienky hovoria o jeho osvielenskom nézore na nésilie, panské a cirkevnii moe. Reussovsm osvietenstvom sa biBSie zaobert Bot ro, & dy 75. 3! Pozri_ peznimku nespravo iInej polit a9 Slovensiey nérodopis WIT, 2, 1958 2 Ako je zreimé i z dalsicho textu, Reuss cirkevné rozhodnutia a tresty uvadza ako priklad j vy cirkvi voéi Tudu, ktor uw Tudu mohla vebudit len odpor. 289poslano odevedali... — Velebne Bratrstvi pre- Setlo list pana prefecta a kdy# obsah jeho vyrozumelo, take i od dediny psani a k nema pripojeni. Tobledlo (vyrozumelo), Ze nasledu- jici ehyby pri sobe ma: 1 Proti_rychtarovi tato. vybluznil. slova: whe jest trup, Selma, zbojnik a nepoctivy élovek a ze ze zhoj- nictvi se zmohl, a tone v eirkyvi ale mluvil, kde by mu sluselo, na kréme a ledas kde na ded Item Ze jest nehodny ten u snagetin 2) ,Smel mu mluviti,2e jest pr ce nepoctivy Clovek s Zenou kur 3 Jehomanzelka tez smela vor lat, % se zbudoval a zmohol za zbojnicke penize.* 4 ,Smel tex mluviti, 3 neni v de- dine zadneho dobreho a pocti- veho floveka i poctive matrony, nez véecko zbojnici a #eny wet vemluviec nepoctive a Ze by unic- sol na svem pleci te, ktere jsou poctive 5 ,Publice in templo pro com cione tez smel oznamiti a jej osvicenej a velkomoznej pane} dum pril¥tubom() nazvatiovemé vSichni, kteri kolvek v kostele na ten éas byli, mohu vyznati jakoz i vyznavaji pod p . 6 ,Smel mluviti, eon nema na zamku Zadneho pana ani pane}, nez v Jeléave pana Jeiprista” Postavuji take svedku na to, co dvoj p. Caspar vybluznil nap. rychtare. Ti jsou: Stanko Poljak se svou Zenou; Caspar Zuchan; Ondrej Lyhan; Muryn; Ondrej Oraveez; Martka Kubova; Dorna Chovanka; Sophia Martka Tobiaska; pan pisar Stanislans te sa tu byl trefil i Alexa, pansky drab. To jsjich prisahow se potvrauje. — Tehoz pana Caspara obzaluva s otcem svym p. rekior jeho ‘Sechno ch vozhodnuti 8 Porovnanie jednotliv: e alikvor 3 Porripornimku 50, 52. 290 polomsky, Kterymu teé neodpustil, kdy% ho oslem, sprostakem, svinarem v liste k nemu psanem nazyval." 7 Girkey usoudila: ,Dvoj. p. Caspar, po- <.. proti_svym citkevaikum zhre- rektora a kmotra jeho, kterych viech apil, obrazil, dehonestoval, 2 uradu pro traku pak velebneho Bratrstvi udinenou, 2 ec Icho Bratrstvi mu vypovedeno, — Poloméane 2. fl. rektor i s otcer po pinte vina. dn, 60.5 §20 Roku 1634 je polomsky jarér G. Gasir obzalovang = Caliej nemravnosti, a to: = opi stva, svitokupectva a + cudzoloze. gat Roku 1634 je polomski farér G. Gazir oe hemravny Zivot vypovedans 2 polomske] lary. 522 Y Sumjaci... ode dvouch let bezpochyby sveho kneze nemeli, ale nyni pet jednoho nacharime ... 1627 dne 27. Aprila v Jelia- ve... Georgins Comes knez kumjecky, pred velebne Bratrstvi se postavili a... poboznow a moudra re’ dréel... Hned roku. 1628 3. Maje... proti dvoj. Georg Comesovi povstal vo}. pan Adam Otéenai, vytah list... vnemz zretedine se doklada, %e Georgius Comes k ura- du kazatelskemu mimo poradku a zakona se virusil... Bratrstvi mu ten soud vydalo, aby den Michala, = eonventn predlo- ti mezamedkal. Coz jestli nenéini, jmeno sve strati a propusteni mimo vSeho pochybovani zajiste dosahne. §23 Reussove tivahy 0 nemravnosti cirkwi a cirkewntkov. 52% Pod tym éasem eirkew Sumjacka noveho kneze dostala, Roku totit. 1632 27. Aprila do spologenstvi bratrskeho vkrozil Jan Prje- headny... trestov Bratsiva ukazuje, Ze trovy a trest milo- a ast si davalo Bratstvo platit, a to peniazmi aleho naturéliami masala aj strénka, ktoré 20 sporn vyéla§35 d 0 se nestalo v Polomee roku 1637. Nebo... do spoloéenstvi bratrskeho vsto pil Daniel Litomericeny §26 Ohledli sme knezu v jedne i v druhe civkvi hronske ... Cheeme-i viak pri tom nej- kkratSi costa _pokrotiti, prohlednime rychtare, neze, Skolskeho utitele; zasednimez do do- mu obeeneho a chramu Boziho, do krémy a dvoray a i stav vadelanosti zetedine (se) pred fi se nam postavi. §a7 1... ,Dala se 1636 y Octobri_visitacie, skrze p. clariss, seniore Jakuba Holyho, kneze hetlarskyho a Kristoffa Lovesanyi, conseniore a kneze jelSavskeho . 8 2 Do Polomky 1636 dne 7 Oct. priili, osme- ho byla visitacie, poznamenana jest takto: Novotncho kneze dv. Daniele Litomericeny, rychtare Stanislava Polyak, Kostelnika Jozefa Kovats tu sme naili, Pryni prace zaéala se od modlithy v chrame uéinenych, potom kostel s Klenodiami, medeny a porlaceny kelich, kamdi, oltar, kestedinici, tisto a pekne He se drzi_sme videliw® Porutelo se pak, aby ve velSi uctivosti urad kazatelsky meli napoza- tym, to verejne v chrame, v pritomnosti pred- nejiich obojiho poblavi posluchatu duklaéne cele polomske cirkvi is filiami Zavadkou a Helpow oznameno jest." 3 Duchodek chramu, oznamila cirkev, az posavad Zadny nebyl, jedna lonkn se nachazi, Kterou poboina jista vdova Dorna Pom prla z uprimne prichylnosti ku knezovi k uvitku chramu zanechala. Od teto louky r08- ne 2 zl, platiti se maji, bud aj knez, neb nekdo z posluchaéu podivati bude. Coz nejen od obei urizeno, ale i skrze urozeneho pana Frantz Jakoffy, praefeetuse zamkn muran- skehio potvrzeno jest. Rektorovi skoly Mar- tinovi Chmel ty duchodky jsou usta- vene, ktere % jeho antecessoram davane byli, wink na ten spusob, aby sam rektor nebyl prinoueen vybirati, ale okolo 8- Dura skrze ustanoveneho vyberaée od kazdeho sedlaka 12 dn od vdovy 6 dn se dobiralo. I vybirani snopu (manipulatie) zustane rektorovi, po dva snopy Zila, ovsa, jeémene a prosa rozumejice. Rektor 0 Touce a zahradce sve, Klerou mel, otazkuprediozil. Louka pri knezove podle Hrona legici ma podle zakona v uéitkn uéitele mustat, eo% i potvrzeno jest; zahradky pak, ponevad2 nespravedtive do cizieh ruk skrz by- valeho rektora, Daniele Szutorisze, z rektor stvi na krémarstvi prefleho se stratila, proto sama, velka pani,®? prositi se ma, aby prave- mu Vladatelovi rektorovi ji prinavratiti po- rucila, §28 LV Sumeci 9. Oct. visitacie > Chrim tu jeite jen staveti se ma: slibuji te z pogatku jara viechnou moc vyna- loziti, ahy na ustanovenem miste v emitere chram se vystavel, jestli ne z kamene, aspon x dreva, To se staii ma s pomoci filialnych Tergaréanu, Vernaréanu a Pohorele, ba i s mi- ostivym dopomozenim velikomozne pani patronkyni.®* 2 Knez na ten as Soh. Priehradny proti rychtarovi Soltysz Mackovi a jinym cirkevnikum pred p. seniorem a spolu visita- % Podfa dalticho textu ide o zipis viziticie G. Paulim, polomskjm kilazom. R. svoje citécie pravdopodobne éerpt 2 tohto zipisn. pred Predstava o kostohnom interiéri, ako ajo kostolnych Sperkoch si mo%no urobit na ziklade tov ulozenyeh v Okresnom miizeu v Rimavskej Sobote nna ev. fare v Stitnike, poché daajticich 2 Gemera x dias, v ktorych hola tito i nasledujtica viziticia 87 Velké pani — gréfka Média Homonnayové, majitefka Murdnskeho hradu_a Murdnskeho pansies, tm patrdnka vfetkyeh cirkv! v tomo panstve so nachodacch, (Do Murénskoho panstva patrilo i Horehronie.) 5 Patronstvo Murdnskeho pina nad Sumiackou cirkvou ostiva i v dase, ked Murdii pre- chidza na Kohiryoveov a na Coburgoveov. miesto starého dreveného kostola gr. kat, murovany kostol. Telgért Zaé. 20. stor. pod ich patronatom sa_postavil pochidzajiiccho zrejme # tias, 0 Ktorgeh pite Reu: ies Svermove), Suminc a Vernér tvorin dodnes fi pravoslivan cirkev. V éasoch notariitnych administrativnych jednotick tvorili notariat so sidlom v Sumiaci, kde bola i matkocirkev. ® Spojenie rodového mena Soliys s riehtirstvom vyskytuje sa i v Liptove, ako aj inde na Slovensku. a poukazuje na skutognost, %e ina Horehroni sa obee zakladal priva ktorgch patrilo i deditiné richtirstvo. pomocon lokftorov-foltysov, medzi praydopodobne 291tormi Zalobu predlogil: Ze ma cirkeyniku sv Jej hlavy a neznam mhivi jakeho siabozenstvi. Nebo 1. svato svate vegere Pane vetdim dilem json potupujici 2. svatku rogmych a apostol- skych json rositele: Novy a stary kalendar (cchismatice) postranne a neskrocene confun- Auji a (ruthenisant) starosvetske viry ztastky se pridrie] 3. Pohoreléane obzviaite jsou obéalovani pro nani viry pri krste obytejue reeitovane, vaille ktere Zadaji ti, Kieri pri starovereich krsteni jsou, aby k zpovedi aneb veéeri Pane Kazatel nenutil, ba i to se dosvedtilo, te ‘viecko napominani kazatelske nevazne priji- mali, ba i moe vrehnostenska 2% posavad malo neb nic prospeti nemohla — pri techto velice osmelenych starovercich. Proto skrze pana seniora a spolu visite- tora vynesen jest soud nad temito schizma- tickymi Selmami (aebulones schismatiei), aby 1i, ktesi potupuji a znevaruji slovo Boi a svatosti pod pokutn nepoetiveho osligiho (se- pultura asinina) pochovani prisli, tak aby byli Kriz bez svetla (ut simt crux sine lux), t. j. aby bez ceremonii potrebnych, ne v emitere, ale kdekolvek tela techto osht (asinorum) se pohrbili. 4 Krom toho Zaloval pan farar na poslue chaéu, Ze dite ku krstu ne hned po narozeni, ale i po 4, 6, 7 dnech prineseno byva a to e se deje beze vicho ohlageni, ktere by vedle artikulu sam otec vykonati mel, co% véak jen skwe babu, Kiera i krstnych rodigu a kmotra povolava, se doje. — Kteryzto neporadek farar napravi, tak %e nebude Sestonedelku uvozovat do cirkvi v és ulozeni. 5 Porutilo so prism dobudli, e, aby kalich sobe ma- 6 Duchodky kneze napsane jsou vedle snlavy spoleéne poznaéene, ponevadz pak jen slibene jsou a jeite az po dnes do uzitku jejich nevstoupil, proto Bratrstvi prisne na- Klada, aby na den sv. evangelisty Lukase aneb v nasledujici nedeli do pole cela citkev i's kneem vySla a fararovi vyrobiska a ko- pane ukazala, 7 Rektorovi takove json vyznagene duchod- ky, jako v cirkvi polomske, Ma pak starost miti knez aby rektora vyvolal. Sodlak kady 42 fl. vdoveove a vdovy 6 fl. maji sloziti © Due vybertim k tomu ustanovenym; sno- 292 py dva ze ita, ovsa a jedmene, — Treti dastku sluine vyplatiti ma knez rektorovi ze viech, domacich akcidencii i x filialskyeh, obzvlaite % aspersneii treti Gastka rektorovi naledi, $29 1 Pri to prilezitosti nasledujici pripadnosti dne 10. Oct. pravne rozsouzene json. — ,,Ka- zatel Zaloval na jistou Zenu Marthu Elia- Sovu arekl, Ze tak velice bezboina jest, Ze dcera jeji nevinnosti pozbavena, kdyZ pank- harta porodila, uktyvaje sve zle skutky, v po- steli do nemoci nezhojitedine upadla, tak 22 ive Vemare filialni cirkvi umrela, klerezto telo beze viech ceremonii cirkevnyeh, bez ve~ domi kneze pohrbiti dala, Dite pak skrze ka- zatele nenvedene po 2 tydnech zemrele, 10% sine erux sine lux jako povedaji, sama jedi ka do emitera pochovala, A od toho éas a sly¥eni slova Boziho ani k sv. veteri Pane neprichazi, ale zlostne se protiv 2,8 velkon pororlivosti (arrectis auribus) ‘a odvracenou tvari, dosti smele odbrechujiet (ogganiens) Zenitka tato nasledujici soud od Bratrstvi obdricla: aby hned richtar ze spo- legenstvi s. uradu knezskeho ji do. obeencho Zalare polozil a potud tam dr%el, dokoud skrze hodnovernych poruéniku napraveni Zivota 6 poslusnost s. uradu kazatelskemu neslibi." 3. Pomovu Zaloval kner na souseda, Ze pro samou zlost a zavist v zahradee pri fare slep- ky zabiji a co vice k potupe kneze knezove kury dive ofklbane do fary prehazuje; ale soused zéastky tajil ten skutek, x tasti tym se ‘oxpravedlnil, % sam to nikdy prodtym o sle- picich nevidel ani neginil, ale 2e od sameho farare to slySel, Z¢ mu farar to uéiniti hrozil ete, Sam tedy ‘neStesti sveho byl puvodcem, = Dobry jest soused, ky? sobe dobre pove- dom jest. 4 Ina nedbanlivost pohorelskyeh richtara uloval knez, 2¢ stodolu, Kterou spologaym yslem cele cirkvi meli davno vystaveti, jeite posavad nezhotovili. Ale i to, i chyta pro kneze (musarium) vSeci jednym hlasem vystaveti slibuji a Ze Stvrtrogne penize sami vybirati budou, svemu pak fararovi obtizeni bytii nechteji 5 Tak vykonane Mtastlive bylo viecko a polivkove snidani sme prijali a kdy2 smenist vina Zingicou bricha naplnili, pres hor a doliny muranske don sme pospichal Amen." §30 Roku 1638 eydéva sa Sumiazanom povo- lenie shierat na kastal gat 1 ...Chramu a akolskeho uditele nikdy jeste Sumjaéane nemeli, — obyteje stare ne- radi propousteli, mravy neskrocene oblibovali, sprostnost mnohonasobna pri tomto smelem, posluchati nezvyknutem Hidu tezko se vyko- reniti dala, Visitatorove prisnost ukazali, Ktera vechnou duvernost odjimala; pokuty jim na- Kladali, tere pro jejich davne obyéeje jin neprijemne hyti museli; misto toho pozehnani, Ktere 5 kresfanstvem k nim prijiti melo, mnohe nezame bremena, opatreni chramu, kneze, rektora, prisne a temer nelidske soudy. ss prisnosti ke nim prisli, O dobre vynaugovant skolske, tou jedinkon cesta k vzdelanosti, se sive postareli, ale san knez uéitele skoly oby- éejne na rok jednal; za sludebnika farskeho ho dréel, sam neco platu mu daval a prede- v3im utitel na to svou pilnost_vynalo¥i sausel, aby se avonilo, v chrame zpivalo, a Sas imu 2 Viem takovym potrebam bohata Se- chiovska familie dosti snadno pomahati mohla. Ale panove zeme chteji i panove v eirkvi byti Zeoveny aristokrat vSecko sam miti, nade vsim vladnouti, vSecko podmaniti chee . Spoletnost cirkevni jest mnohem zvlaitnejii, nez svetska, Tu zajiste moc, tam pravo; rozkaz, tam Iaska, tu jeden, tam v8ect panuji a stoji, Toto i muranske panstvi i jini panove nepovativie, oulle a slabe staveni, v nemz kvetnouti mela pravda a etnost, panskon a smelou, rukow potrasali a éasem duchem sokomnyslaym a neskrocenym borili a hubi §32 Na Murdnshome sémku... byli védy dvo- jnci knezove, nemecky pro vojakou, uhersky pro dyur sretsovsky. Jiz tito lide vetsim di- ® Zaujimay$ jo tonto Reusso uz natotko kritioky woti eirk hodnoti jeho nézory na Skoly a i podobne i inde na Slovensko. lem, vysoko prebyvajiee, a jakousi slava pan- skou vukol sebe maiice, zhrda hledeli na cludobnych dedinskych knez, pravo duchov+ vovali, poradky seniorat potupovali. alsich riadkoch sa Reuss. zaoberd ne- poriadkami, podplécanim a seojvotnim do- sadzovanim, Iiitazov na fary, go podla pred chédzajiicich uvereinentjch dokladow pripisuje vyisim kriazskijm hodnostdrom. $ 1 V Sumjacke citkvi pod zpravon Prje~ hradniho temer nie noveho se neprihodilo. pJedaa vdova Sumecka Helena Pelech ¥ Stitnickem convente pred Jakubem Holy, jorem, prosiln za rozsobaieni % nasledu- jivich prigin: %¢ od manzela sveho zlostneho ayno zanechana jest a svobodnou byti Zada prosi za list rozlouseni, aby se za Michala Juhase vdati mohla, — Ponevad? vec tato velke povahy jest, Bratestvi vee takto roz- souzuje: Jestli ten odbelilee na toje verejne, kazdou nedeli vykonane v chrame Bozim ei- tacie se ¥ osobe neustanovi, k oznameni pri Tiny sveho odehodu, % ma svobodna by’ soudem velebneho Bratrstvi, é chee tak jak jest i dale setrvavati, & poznovu se vdati. Za pravo zloziti mela 1 71, ale prazday meiec maje, svate slibila, #¢ tim nejskor le p. con- seniorovi do JelSavy poste. 2 1647, 13. a 14 Maje do Jelfavy na congregacii citovan jest... Sumjecky lonsky richtar Georg Luce, i ustanovil se, aby poget vydal z nélladku na chram néineneho & pone x almuzny (colleeti) sezbiranyeh . poruéeno prisne jest, aby emiter a Skolu opa- tril a -vystaveli." 3. jHined v nasledujici den 4. Maje v tomz shromagdeni Sumecky chyvatel Noszko Michael prosil, aby za svobodneho od zyerene sobe Elisabethy panny problagen byl tera pred trema roky v Sumjackom zetrva- vaje, jemu slib manelsky uginila a ruku dala; ale skrze_prateht zejmena sestra Pelesku na- pravena do RoZnavy usla, Ponevadz pak view: ‘erat citovana pred soud vel. Bratrstvi postaviti se zameskala, tehdy vel. Bratrstvi mlidence § kriticky posto} voti sfachte, no ako. far nebol tori na ‘mnol Tov, ktorych fasto zneuzivali fariri na Horehroni a pravder idealizoval. No aj tak teba 293toho 2a svobodneho vyhlasuje. Radkyne pak sestra pokutu excomunicatii a potud postra- Sena byti ma, dokoud is jeji sestrou se ne- polepsi. Nad to nade véecko zlostna devka prutem odbehlictvi (virga desertionis) po- ‘trestana byti_ma, zvazanim vlasu sedmoro nym (Septenalis eapistri capilloram implicati ne)! coz Sumjacky p. farar na sluzbach ¥ chrame ohlasi. S tymto soudem, zloziv za ustavani a rozvedeni pre 2z1., mladenes pro- puSten jest." Hned v nasledujicim roku 0 Eli- sabethe teto psano stoji: Ze ,Sumecka devka Elisabetha, 0 ktere sond 1639 vynesen jest, pokorne prosi za dovoleni vdati se za koho by chtela, Nasla milost a dano jej dovoleni ‘vdati se, jeden zlaty zlozivsi, s radosti neborka leila.” — Tak trestali otcove nagi vSeteénost i, se svazkem mangelskym lehkomysine se pohravajicich.® $4 Zpréva x r. 1641 0 prijatt polomského fardra J. Molezényho do Bratstva . $35 ¥ tomto shromazdeni: od velkomozne pani gréfky Homonay Marii, pat- ronkyni vech cickvi milostive napomenuti obsahnjici list pregten jest, v kterem evigeni v nabo2nosti a obecne modlithy v ehrame rang a veder (odsilati) k Bohu odsilati a za pokoj obeeny prosit pritom velmi snazne véech kazatelu a néitcla Skolskyeh k povinnostem cirkevnym, obzvlaste zvoneni na usvite, rano a v soumrak, napomina.....* $26. Po madarsky pisany list M. Homonnay- ovej = r. 1636 podannyjm Draviec a Licinice. Dravéanom host pokutou, ak nebudi: faré- rovi dav ¢ deimu, Calej bud potrestani za materiil efte zag, 20. stor. % Pravdepodobne ide o vavitie vlasov a hlavy prespi neplatenie poplatkov, 2a sanedbévanie kézni a za nedodivanie dreva. Licinéania budis po trestani, ak neprestanti do kostola nosit né- doby — lirnce. (...Fat sem akaxtok néki hordani ej hidjétek azt bizonyossam . ..)® Dil druhy §37 1... Roku 1643 ane 29. Jan. visitatie pod knezstvim Jana Molezaniho, richtarstvim Pau- lika Zelo, jinaée Hvida, kostelnietvim Martina Mitra a Petra Vajda dezana jest, dediny sem prishuchajici json Helpa a Zavadka. 2% Revuci kdyz sme zrovna Sli mimo vamku « v Sumjace pojedli, v samy veéer do Polomky sme prisli, poradnu hospodu obérzeli a hned 7 rana k modlitham a svatym pracem sme se oddali... Po... promluveni schvalena jest usilovnost cinkevniku, patrna ‘Vv tom, Ze y drevenem chrame povalinu pekne ozdobili.® Kalich_medeny pozlaceny nalezen jest a nova bila kamée, — Prikazalo se, aby meli starost 0 zvon a koStalnice aby byla opatrena. Jak prisainym, tak kostelnikum verne vyna~ Kladani duchodku chramovych a arendy od zemi pornéeno jest. Napomenuti jsou take k dobrotinnosti, aby vyrobiska a kopane k eir- Kovnimu dobremu odevadavali, — Beno Sar- nik pri grune offeruje pul lucky. Pohledani jsou, aby véely na chram da- rovali. 1. Nicolaus Babnice, jestli buh po- na, slibil roj. 2, Janko Liptak Zavadszky, jestli buh pozehna, slibil jeden roj. 3. Lytva Janko, ktery sotva voja miti bude, misto sli- eneho pred tremi roky roja, z urizeni rady fa Tidu na chram 1 Klata, jestli roj nevynde, povinen bude ho aneb kupit, aneb jeden zl. alozit. 4. Ten oj, ktery zeny pred rokem naili, na cickev se nechava, za ustavani pak Yenam obec. se odineni.® ys 0 akom hovort zvykoslovny Podta tobto dokladu, ako i pod~a dalsich, ktoré R. prepisuje, mbZeme usudzovat, te v7. stor. sa manzelské rozluka a rozved nepovazovali medzi Tudor za nemozné a nepristojné, za aké sa vplyvom katolickej cirkvi povazovali v 19. i zat. 20. stor. Dedina Licince efte zaéiatkom 20. stor. bola hrnéiarskou dedinou. % Pravdepodobne ide 0 mafovanti kazetovamipovalt, aki dodnes nachédzame v malo hontskyeh Kostolikoch (R. Baia, M. Teriakovee, Kyjatice, Kraskovo). Si datované a pochi Aaaj 7 rokov 1620-1700, b'O véelarstve hovori R. na vincerfch miestach, Gemerské vostinérstvo podfa tdajov R. Bednarika bolo do urtitej miery podmienoné i véclirstvom na Horchroni, kam gemer- ské chudobnejtie obyvatelstvo chodilo pomahat pri véelirskych pracach, (Narodi Mira, stat ‘0 slovenskom Tudovom véelirstve.) — Na tito kapitolu sa odvolva v pozn. 18 c.d.i Nosé- Tova pri charakteristike horchronského 2ivota, 294438 Pri toto prile 10 se nalezli josti Zaloby 1 Polom@ane na Helpanu se Zaluji, 26 jsou velice odporni, kdyz taxu na chram zlozi maji aneb na zbudovani fary, neb Skoly. Tato zplacka jest takova: %e osobnik 25 dn, deliv a vdoveo 12 da, vdovieo 6 du platiti musi, Ktera Zaloba kdyz za spravediivou se wala, ulozeno jest, aby viecky potreby na chram, farn a 3koly x obecnyho (dedinskych) jestli co maji duchodku platiti, paki by to. ne- postadilo, vedle proporeii aby i filiaine cirk platili povinne byli, Kdyz tento zakon pre- z strany pak penez, odpornost éasu prednaseji, Obec polon ska na chram 4 zl, zloziti povinna jest sly%eli, Sindle prihotoviti slibi 2 Zavadéane se Zaluji na maligkost chramu a nedostatek mista a stolic a proto spolu s Poloméanmi si uminili anch privetSiti tento ay chram aneb novy ze skal vysta- laite ve filiach bysllieieh i, p. farar nasledujicim spusobem Zaloval: 1, Adam Lednya, zavadsky vichtar, jest po- urpnik slova hoziho a svatosti, ktery 2a ecly rok ani raz do chramu nepriéel, ba od trech let sotva raz, Vymluval se, jako Herkuleso- vym atitem se prikryti chteje, tak, Ze on va- loch jest a sluzebnik muranske pani, kte povinen jest ve dne i v noci temer 5 mil hehati po vrsich a dolinach, maje starost io jinych valachu. Napomenut tehdy jest a slibil, Ze se sluineji chovati bude, a budeli ‘odporny, 1 ft vosku zlozi27 — 2, Item stary richtar tohoz ducha Stefan Hruska. Ponevad2 pak p. farar prosen jest, tohdy slibil, Ze kel ho pohledovati budon, ina svatky 7 ka7 prijde @ svatost oltarni prisluhovati bude. Y Reussovom rukopise je toto prvi mnohokrit,zikladom pre notaridtne admi renin lokalnyeh Spceifik najmi vo oma, Hetpa—Pohorel Viak tak, aby 4, 2, 3 krat v roku spoved potupili se neopovaili, — 4 Pris. kestu filialniei jsou na tolik ned- barlivi, 22 éasem same Zeny ber ehlapu ku kkrstu prichazeji_ a kay? jim farar pokrstiti odpira, s_velkym emranim a odmluvanim kneze sveho v zamku omluvaji, ba hrozia, do zamku ku krstu sve deti odnesou.® — Proto zakon se ustanovuje: aby pri narozenem chlapeovi 8 muzove a ostatne Feny, pri dev- tatu dva muzove a ostatni Zeny pritomne 5 Pohreby s ecremoniami vykonati se maji ‘a predee bezbo%nosti vinu na sebe uvaluji ti, Keri k potupe knezskeho (uradu) poradku a k pohorseni to zanedbavati obyéej maji. Helpensky Duro Hanin obéalovan jest, % dite sine erux sine lux pochoval a obvinu- jiciho sveho p. farare proto potupil, mh Prediym, kdy? jeste v Polomke nebyl knev, byl obyéej pod Kterymkolvek stromem neb 1na poli nn jistem miste svoje pochovavat deti. Toto prazdne vymluveni zavehéi Bratrstvo, aby se to Zaden wziniti neopovazil, zakon vy- dalo: tento pak jmenovany a obyslovany Duro Helpen na chram Boi 600 skvjerkovyeh Sindlu dos, Dura vyhotovit povinen bude. 6 Potupnici svatkn a sludeb se take nale- zajj a zikonu cirkevnych vSeteéni prestupnici. Takovi jsou, kteri na vnz desky Kkladou anch pro dovezeni piva do Brezna jdou y nedeli aneb ve Velky patek; a vymlouvaji se tym, ei vy Brezne tak se deje i pri Hamrich.® — A proto% nedbaje na obyéej v Hamrich 4 ft vosku na pokutu zaplatiti povinni budow. 7 Ze drevo nevozi, Zaluje farar, 2vlait na Helpenu, Ze jsou, kteri od trech Jet nedovezli. Ale slibuji na olcovske mapomenuti ai do Dura privert. — 8 2aluje m vosti sobo ub tru sobe Einicich a na pocti- icich: Macka Helpen %e ciga- micnka o Zévadke. Cirkevné celky, ktoré boli neskér istrativne jednotky na Horchroni, prispeli k utvo- Stvarnom prejave obsiahnutom v. odeve .(Zivadka—Po- Sumiac—Telgart—Vernéx) © Posri pom, 65. —'Nos élova, e. d, poun. 2. * Dosial ua Slovensku napr. iv hornom Liptove pretrviiva 2vyk, Ze rodigia si na krstiny do dom aj najma Feny-kmotrigky. oT vytadujé okolnosti (zvazanie sena, zahnanie © Himroch (r, 1643), no z textu nevieme bli ako aj inde na Slovensku v nedelu poobede robi, ak si to tatku a pod.) — Po prvy raz sa R. zmiciuje ie, Gi ide o tisovock6 alebo © hémre ina Hone. 295nem ho nazval; item jakousi em, ktera © mangelky p. fararove potupne mluvila. Nez ponevad? tito odtajili, pan farar skrze richtare domaciho ma k_ spravedinosti sobe dopo- mahati, — Zena Ivana Hruska Christi- na z pridiny bezhoznosti a prevracene ja- zytnosti skree pana farare obialovana jest. Nebo pravi pri priletitosti jistého pohzebu: zemreleho ditete, takoveto véetetnosti se dopustila, Prijala totié penize od rodiéu toho ditete osem polturaku; v_nepritomnosti farare jeho mangelee a rekiorovi jen 3 turaky vyplatila, 5 pak v kréme na palenku propila Kay pak tnto zchytralost knezovka dopaéila, ji. za to trestala, Zena pak jazykem ostrym ‘ahlasem zvuéaym mezi jinymi i to zakriéela: ie ona jest poctivejsi iu panuv vzactnejsi, nedii sto knezov; behounove %¢ knezove, ale sedlaci kmetice (2), Potom Ze i dezmu dati nechtela a pomluyy mnohe do zamku muran- skeho odnaiela, Ze je od svatosti krstu a ve~ Gere pane vylouéena a excomunicovana a 2 pri prepytovani s hanbou opovrzena bya ele... Bratrstvi wznavaje za spravedlive, aby vietetnost Zeny te skrocena byla. Nejprv stranku obgalovanou ven paslavie p. fararovi oteovske potrestani dalo... Zene pak Kristi- ne, kdy% nejpry pronikavou reti jeji vystupky vysvellene byli, zmeneni tymto spusobem usowzeno jest, aby skrze 10 osoby ohojiho poblavi skutetne za odpusteni prosila, Na Gemz nad mir se zdesiv¥i aneb radeji djabel- skym ostnem popuzena jsouci, zla nemoe na ni (comiciali morbo) pripadia, vlekla se a za odpufteni prosila, Richtaram pak nalozeno, aby 50 desel aX do Dura od muze jejiho na kostel_ pri 9 Rekiorovi Jakubovi Fajtike krivda se deje, Ze Skolu ani matka ani filie nestavi, prote? v tomto obledu urizeno jest, aby Poloméane 0 chrarm, filialni pak 0 skolu starost zaaéeli... Naposledy kletba, svatku potupovani a ofklivych blaznivosti zanechani pod pokutami y jinych eirkvich vizenymi zakazano jest. ¥v tom §39 £ V Sumjaczom dne 30, Jan, 1643 za knez- sii Jana Prjchradny visitatie konana jest. Obee filialni jscu Pohorela, Telgart a Vernar, Z Polomky dne 29, Jan. v samy vecer pristi sme na Sumjacz a v chatrnem pribytk skrze p. farare prijati sme byli... A protoz jednak pro urad,... a predeyéim pro poru- 296 eni velkomozne pani Maxii Homonay patron- kyni, za potrebne se uznalo, aby i cirkey tato prehlednouta byla... Schvalena jest chramu ‘a emitere roku minuleho 1640 a nasledujicich zalofeni a vystaveni, i oltare prishusne spora- dani, ... Potom previene jsou pisma 0 posve- ceni chramu citkvi teto, teprv. vystaveneho, Ktere se stalo 4641, 7. Aprila... V nosti ur. pana N. N;a pana uradnika Mastina Davides, tyto puneta prediozila cirkev Sum- jaczka is filiami 2 Ponevadz v cirkvi Sumjacke mnozi schiz- matici se nalezaji, Kkteri rotne svatky vedle farcho kalendare zachovavati obyéej maj, ato ini proti cele Uherske krajiny poradkn a skn- teiny i prisny oboji vrchnosti rozkaz, proto jiz nyni nepromenitedine to se ustanovuje a nariznje, aby se to od dneiniho dne utiniti neopovatili pod pokutu 40 zi., kterow tolikrat aloziti maji, kolikrat bud cela obec, bud je- dinky obyvatele tento zakaz zaumyselne a opovaitive prekrot, 3 Kdo by pak te wietetne smelosti se do- pustil aneb skutetne svatosti, kazne a obeene eviteni se v poboznosti zanedbaval, v nedeli a v svatky apoitolske bud v obeene kréme neb pri pracech povtednych v tas shromazde- ni nalezen byl, 12 21. pokutn rlotiti ma. Nad takovym svecenim dni botich richtar, kostel- nici a pan farar tak maji pozorovali, Ze jestiby nedbanlive pozorovali aneb prohlidali, tehdy zanechaje prestupniku bez pokuty, oni tow 42 al. zlogiti povinni budow. To se véem richtarum ve étyrech obcech, 4 Aby pohrebovani zemrelych nebylo potup- ne, ale krestanske, to se ustanovuje, Ze kdoby- Kolvek, obzvlaite na filialnyeh Pohorele, ‘Tel- gartu a Yernare zemrelyeh svych mrtve telo dex ceremonii cirkevnych, v neslusnem miste, doma neb jinde, bez kneze a ne na cmitere pochovati se opovafil, 12 zlatych platiti musi. 5 Pristuhovani Irstu s. takto jest sporada- net Pro uetivost Krstu svateho jakozto sva- losti arozene dite bez odkladani a meskani do chramu Boyiho 2 filii Pohorele, Telgartu a ‘Vernaru prinesene hyti ma; val jestli by pro slabost prinesene byti nemohlo, obzvlaite v zimnem potasi a v éas potreby, tehdy pro potrebu takovou p. farar povolan skrz, rodié aneb jinych poboznych lidi, na poslanem, neb svem vlastnim hovadku, neb i petlsy Ie prislue hovani krstu svateho jiti povinen bude, Nybrziv ten Gas, kdyZ poradek sluzeb Bozich na dediny pripada bez. obtiznosti krst_ svaty prisluditi muze. 6 Nakladek na vystaveni a posveceni chra- smu i vybudovani tkoly filialne cirkvi v treti Zastce pomahati maji Sumjaganom. $40 Toto se dalo pri posvecenis nasledujici pak veei pri visitati, 1 Duchodek cirkvi z roli, lok, viel, aby dobre zachovan byl, se prikazuje; aby kte- rymkolvek elirum eizim nebyl sveren, ale domacim obyvatelum, kostelnikum sprisaha- nym as privolenim p. farare; potom aby pil- ne zepsane av lade odlozene byli; kaZdoroéne pak pri promenach uradu duchodky a vydav- ky prohlednoute byli 2... Viak pritom z obouch stran zejmera tyto obtiznosti.predlozene jsou. Martin Sosna, Pohoreléan, zaluje nap. farare: 2¢ v tas potreby, a i prosen a pohle- davan byl, 5 krst prishuhovati zanedbal a dite ber kestu zemrele poctive pochevati ne- prifel. Vymlouval se tym p. farar, 2¢ v ten fas do Vernare 2 kazni odjiti” prinueon byl. Knez podobne obvinuje nekteryeh poslu- chatu a nade véecko richtara, %. s. vetere Pane potupnici jsou; a Ze starodavnou poveru omameni jsouce neustupne stary Kkalendar a svatku schizmatickych sveceni zachovavaji, novy pak nexetri 3 Zemo nektere, rekl knez, se nachazeji, ktere by kuezovi prinalezeti meli, ale Ze je neketei. 4 Zahradku na kuehynske veci slibenow Jeste posavad nedavaji, — Napomenuti jsouce slibili se na to vynalogit a ze svych zemi fastku na to propust 5 Knez Zaluje, Ze verna lire davati_ odporuji ski a telgartshi %e- ® Dalsi po styroch rokoch ‘manzels ® Dokladmi o Vesselényiho panov micie v svedectvo o R. osvictenskom pohfade na Zivot fardvov. R. podla kiorgeh miestny fariir osogoval cirkevntkov preto, Od tohto § po § 47 éislovanie shave a je dodatoéne autoro \Cujeme jednotlivé kapitoly podfa éiseluého poradia, ® Vdova Méria, deéra gréfky M. Homonnayove), bola vydata za St, Bethlena a ovdovela 6 I drevo Vernaréane a Pohoreléane voziti se zpetuji — proto nalozeno jest richtarum, aby 0 to starost- moli. 7 Zadaji citkevniei, aby p. farar rektora opatril a najal a Ze i oni nejen o skolu, ale io jeho salarium starati se budou, Zejmena Vernarei 1800 Sendlu hotovi byli odevzdat na skolu, Podobne i ostatni Tak konec visitatii utinen jest. gat V tejto kapitole Reuss zhriuje vyjsledhy posobenia ev. eirkvi v tomto kraji, Medziingjm hovori:... Od 20 let dva chramy, jedna Skola vystavena jest, deuha jiz nezadlouho vyhotovena byti mela. Knezove a ucitele ikol- ski sporadani i opatreni byli. V_poradkn sluzby boZi, mnohym poveram prite2 uéi- 42 Zésnam 0 dlhotrvajiicom utrpent M. Ho- monnayove).! g43 Deditia gréjity M. Homonnayove). $44 Po smrti sve matky Maria dospela vdo- vai? Frantisska Vesselinyho de Hadad, com- mendanta pevnosti filecke k sobe obratiti a privabiti hledela a jeste v éas 2ivobyti matkin- ho s nim vySe Murana k Tisovei se schazela pri studnigce a véelijak na stranu Rakoeziho rebellanta obratiti so snazila... $45 V prostred techto vojny Vessetinyi laskon k Mari naklonen jsa, aj k tomu privedl, Ze zamek otevrela, jemu podala a naposledy ab: ji za manzelku pojal, evangelicke nabozenstv ‘opustila a na rimsko katolicke prestaln 1645. ‘Tato pripadnost_nevymlouvne hrozne na- sledky zpusobila... rozvidza doklady, chyby. opravované. Pridrziavame hy zakryl vlastn na Murini B. sa snail vysvetlit postup protirefor ana Horehront prechod ku starovereetvu. 297546 Osudy polomského fardra Jozefa Molezé- nyho, Dilareti samt Vesselinyi opanoval zamek muransky, © to petoval, aby nejen nejvySsim spraveem pevnosti, ale i panem statku muranskebo a jinych s nim spojenych zustal, Sestry a bra- tove jeho manielky Mari Széchy na tolik se urakcli, %¢ 1647 v krajinske diete Zalobu proti Vessolinyimu, jakozto proti_nespravedlivernu vladatelovi statku, po otcovi zdedilych, zlozili. Vyslani jsou totiz komissari, keri na to pil- neji dovedeti se a vee ponapraviti meli... Vesselinyi tchdy rodinn svon sklamati, dodie- tvi jejieh zaujati a podvodnym svym poni- jovanim pred kralem skutetne sveho cile dojiti ume 548 Doklady 0 stom saobchddzani svetske| moci, reprezentovane| Murdnskym pansteom, 3 kiiazom Molezdinym. $49 Rozsouzeni rozepre v mandelstvi vedle tehdejsiho éasu budiz tu take poznamenane Durko Janoczko Z Sumjacza 1647 na fare jelSavske ¥ congregatii 1648 predlo?il, aby mu dovoleno bylo pokrvnou svou pritellyni Anma za manielku vziti. Usouzeno jest, aby domaci pan farar pod prisahu sa dovedel, zdaz by vedle reti jisteho staréeka predjmenovany vdovee Durko Janeczko v 4 pokoleni; Anna pak devka v_tretim pokoleni pokrvnost se nalezala, Jestli to prisahou se potyedi, rozso- aieni misto ma, pakli ne, pobrati se mohou... §50 V tentyZ rok a pri te prileditosti: Sthla se otazka mezi dustojnym (Excell. ae clariss.) panem M. Gregorem Lany, s. b. % Posri pozn, 74. %® Uvadzame ako patrilo i Horchroni panstya. — 8. Tomasik, hazatelem breznanskym a nekterych stolie superintendentem zaslouzenym a mezi dvoj. p. Janem Molezany, slova Boziho kazatelem polomskym z strany filialne cirkvi Baewske Rozepri touto pilne rozsoudili a rozvazili: po- nevad2 urozeny p. Vervalter, cisarsko kralov- ske milosti komory bystricke prefekt jeite Ziv jest, jeho%o moci a privolenim bacuski oby- vatele kosteléek sobe zbudovali, ba i od brez~ nanske eirkvi beze v8eho odepreni magistratu se oddelili.. $54 4 Prisnosti bratrskeho soudu priklad ohled~ Tehoz roku Georgius Sartoris, rektor fo- Joméansky, rodem z Medzibrodia, obzalovan jest pro. potupny skutek, totiz ‘cidzolodstvi s jakousi devku BenuSanskou spachany, ktera skutogne i byla porodila, A¢prave muz tento ode vieho podezreni se skrze utajovani a scbe sameho proklinani odistiti usiloval, predse ne- mohl od ni konegne za isteho prohlagen bytis nebo nektere okolostojiénosti na nej ukazovali, obzvlaite pisebne nektere svedeetvi a vlastni jeho vyznani, # pri ni lezel. Ponevadz pak i tive dovody k tomu prisli, totiz dva muzove z Benui, devka prespana i s ditetem; krom toho prineseni byli listove od dust. p. superin- tendenta a opatrneho pana Daniele Textora, Hondln cis. Kral. benufovskeho praefectuse, Kterymi ta vee zretedine vysvetlena jest, protoz po pilnem rorvazeni usoudilo velebne Bratr- stvi, Ze predjmenovany uditel ma svow pre- spaniei za mantolkn vziti, Od prava 1 2 placen jest. 2 Rektor poloméansky Georg'us Svartorisz ‘az do tretiho dne v Zalari zadréan a pred oblige} velebneho Bratrstvi priveden, od zlcho uéinku se sice poznovu i prisuhou i proklina- i krivoprisahanim osvoboditi chtel, ale Ze poznovu do Zalare poslan jest; napomenut pak jsonce skrze jakonsi Zenu benufanskou, © ukryte gary pri sobe ma; proto 2 cesty den z dokladoy pre poznanie dejin drzitefow Muranskeho panstva, kde 4. T, 52, 33, doklady o majiteloch Murinskeho % Prvg dokdad 0 Bacichu v Reussovom rukopise. Baciich sa v historickych dokladoch spomina ako hronska dedina, patriaca k breemianskym éiernym handlom, kjm ostatné dediny’ Horchronia & handlom bielym, patriacim k Murdnskemu panstva, 298kdyz jiz do Zalare veden byl, navracen, zoble- Gen a pilne obezren jest, viak nic jincho pri sobe nemel, jen knizeéky nejake av zvazeélen vitriol a Suiky svazane.”” — A ponevadz pravde tvrdo odpiral a mluvil, Ze hotov jest, me podvihnonti, ne# prespanu tou oscbu za Zenu miti, a tak opovrhoval viechny lep’i porady: proto poznovu do Zalare obeeneko svazany odveden jest, kde tak dluho zustati mel, dokud od urozeneho pana praefecta zam- ku muranskcho skrze vyslanych dvou bratru © toto veei zprava donesena nebude, 3 Polomskeho rektora zamotana rozepre v treti den ... rozsouzena a skonéena jest: predjmenovany rektor k prespanici prisobaien byti ma, protoZe ... vyznav, Ze vieckrat s ni hal, adprave vady tajiti neprestaval, #6 se nedotkl a hrich ten neutinil: prazdnym vfak tymto vymluvanim a proklinanim nie pre- svedeiti nemobl; tym cilem spoleénym a jed- nomysinym soudem: na skutku ve dverieh chramu jeléavskeho zesobasiti sme ho rozka- vali; po sobadi pak pokani na kolenach pred soudem vel. Bratrstvi a Skolou jelSavskou s prepytovanim vykonati a reversal podepsati povinnen bude, tak § oteovskym privolenim a napomenutim k modiithe vyslancum benni- skym odevzdan a domu odveden byti ma... Tento nestastay Zenaé nedlaho vy Polom- ce austal, nebo: 4 Polomski citkevnici Matej Hrebla a Janto Mojzié (2) pred soud 1649 povolani jsou na odpoved kde by byli veci Sartorisove podeli, Ktery s prespanici sobagen byl a potom aj zanechal, Odpovedeli tito mugove, %0 vei po rektorovi jako i nektere dluzoby v citkvi pozustale skrz neho pri odchode jeho ci darovane jsou. Kdy% to pilne rozvedeno bylo, vel. Bratrstvi_na tom pristalo, za ustavani pintu vina dali. nu a uplnejgimu staro- byloho predku na8ich stavu nasledujiei_pri- Zena sumecka Marta s bratrem svym Martinem Peles pristoupila pred Bratrstvi pokorne prose, aby ji od muze sveho po- behice Pavia Fabian osvobodilo, ktery od T let od ni odiel, v tech rocich sice pr chazel, ale od 4 let nikdy se nezjevil, ani se ma, kde by byl. Teikon touto vee na skutku rozvesti nebylo moZne a protoz odlo- Jona jest do 8 Mihalske congregatii, prosici pak Zena napomenuta, aby 0 nevinnosti sve a mangele sveho neporadnosti svedectvi. pri- sl, i Ze Sumecziho i 2 Popradu; ostatne Ze Bratestvi o ni starost miti bude, $58 Sumiacky fardr J. Prichradny) Zaluje cir kevntkow pred Bratstvom = finanéne nedban- livosti vodi cirkesi. § 54 Toho? roku 21. Sept. v Stimiku p. senior pred bratrskym shromazdenim protetl list, povest tou obsahujici, Ze Sumecky farar Jan Prjchradny skrze Turku ulapen a do Jagra odikovan jest — ... List ten od sameho Prie- hhradniho psan jest, ...? eirkvi_ vee lika starost povstala. Nebo cirkey v zajeti tu- reckem zamreteho kneze sveho pozbavena, ji- eho Zadala miti kneze § 56 Zpriva +r. 1651 0 prifati kiaza 0. Ma- sera do Bratstva. §37 Zpriva 0 posostalosti a dihu Sumiackeho fardra J. Priehradného, $58 Naposledy Sumecky obyvatel a prisazny Durik Lukadikow 1652, 15. Aprila pred duch shromnazd, se ustanovil a jmenem eele citkvi 7 Viera v tary, ktoré méiar odvrétit kolobeh udalosti, Zila medzi starymi Zenami v Sumiaci exter. 1954, Podla rozprivania informitorky Cupkove} (85 roénej Zeny) takiito moc mala ziazaénd Zena, bYvajica v Murinskych vrehoch. ® Pravdepodobne ide o stranu rukopisu, odkial R. éerpal svoje zpravy. % V t¥chto asoch Turei robili najezdy na juiné tasti Gemera. Ne Sumiackcho fardra Prichradného pravdepodobne zlapali na nicktore| forehronie viak neprisli ieho ceste v Gemeri. — 0 najazdoch Turkov hovoria v svojich pricach Botto i Tomasik. 299proti rektorovi tkoly Zaloval, Ze nodbanlivy a neposlusny jest; matku syow v_ poslusnosti nema,a potupuje i domaciho kneze i cirkew- niku. Ponevadz pak citovan jsa, neustanovil se, i eirkvi Sumecke i 2 Bratrstvi mu vy- povedino. $59 JTeite predee jednone na tohoto véetegnika 1a jeho mila Zalovati prisla, Sumeganka od 7 let bez muze Ziva (Martka) pred vel. Bra- trstvim se ustanovivii, prosila, aby se za rek- tora tamejsiho, ktery s ni iv byl jako mux se Yenou, vydati_mohla... proto, Ze by- valy rektor (antiquo. reetore) ... pred sou- dem se nepostavil, dva muzove ... poslani jsou s tou prosbou, aby k pomoci byl. pri pokute eirkeyne, kterou podstoupiti maji a polom aby se ustanovilo, eo se diti ma, $60 Pokutovanie kriasa J. Molédnyho = Po- lomy 21. sanedbévanie povinnosti voti Brat- stv. § 64 Molezany i proti cirkevnikum a Helpa- num filialskym Zalobu slofil 1852. 20 2a- hhredw jistow farskou mu odiiati a na emiter obratiti ehteji..." §62 Molezany zahradu utratil, ... Ale brates: ky soud, ... aby se jen nezdal byti bez po- kuty zanechany, 1 zi, uhersky mu zaplatiti rorkaal. $63 Jisty polomtansky mladenee Janko Per- predlozil list z Jagra prineseny, v kte- rem vyznava nejaky Turek se svymi tovariSi: %e Martin Pernik, otee nyni_jmenovancho mladence skrze vojaku (plagiarios) Inpen byl, ale kdyZ se branil, jednoho s tech tureckyeh poskokn sekeron ranil a proto nahnevani Turei hlava mu 2fali, — Aby tehdy vdove svobod- ne bylo do druheho manzelstvi vstupiti, od Bratrstvi za dovoleni prosi. Po predteni listu a ohledeni peéeti praydive teto veci velebne Bratrstvi neodporovalo a vdovu za slobodnow vyhlasilo, za ustavani 4 21. prijalo®? § 64 ++:Ohledneme pak visitatii dvouch tech- to hronskych cirkvi roku 1653. Skree pana soniora Andreje Majera jelSavskeho, conseni- ore Martina Lyhana vinchovskeho a notariuse Mateje Remenyik Stitniekeho s 13 kazateht 1, Sumeecké eirkvi visitatie. 1 Dne 23. Febr. cirkev Sumecka s filiami k ni prisluchajicimi, Pohorelou, Telgartem a Vernarem, oblednouta jest. Knezem byl dv. muz Daniel Maza‘, richtar Miko Schol- tise, kostelnike Palko Ferentsik a Svee Petras, v Poborele richtar Georg. Scholtisz, v Telgar- te richtar Jantzi Sekerka, vo Vernare Jan- ez Mlinae. 2 Po vykonani s, kazani z Evangelium drzaneho skrze domaciho kazatele, videli sine jeden kalich stribmy, pozlaceny bez miseéky, druhy medeny is misetkou, Ku kalichu pri- nalezejici 2 prikryvadla. Jednu albu, v se kkrestii nepotrebne ruéniky 18 « proto sme je napomenuli, aby to odpredali a ke jinym po- trebam chramu obratili, Jeden oltar dreveny, vouma prikryvadlia jedaym prosteradlem zaleryty. Na kaneli jedno prilery jedno (carpitum) a tabuli. Ke nou bez medenici (pelvis). Napomenuti jsou, aby ji nadobudli, Nad kanelem neni Zadno kormy, a tu slibili sporadati, Jeden zvon, Kostalniei nemaji a proto jim poruéeno, aby ji pripravili.®* 3 V posledni visitatii prisne jim nalozeno, aby vedle stareho rusnackeho kalendara svat- ky puverdive nesvetili. Ale vedle augsp. vy- znani svatky ustanovene zachovavali, eo: pod pokuta 40 21, zakazano bylo, aviak predce ie od sve obyéeje neprestali, proto vedle prve napomenuti jsou, aby se dra ® Dalsi doklad o styku horehronského obyvatelsiva s Turkami. & Podfa toto a predchidzajtcich opisov (pozn. 43, § 33), ako i podfa zachovangch dato- ying ;ch_interiéroy Tudovych kostolikov v_Rimavskej ‘doline’ (R. Baia, Kyjatice, Kraskovo, ‘eriakovee) mazeme usudzovat, Ze v 17. stor. i na Horehroni stali kostoliky s podobnym. auicayar Sesdesian abe te uaa) spoaananyc gemerskych kostolikov. 3004 Ve filiaine Vernar nalezaii se nekteri dob- rych poradku rusitele, kteri jakousi Zenu bez ceremonii a vedomi farare pochovali a-pone- vadi se doznalo, Ze zemrela Zadnych pritelu nemela, proto i pokutovati se nemohou; jes: by pak kdo predce napozatym so to udiniti opovaiil, tehdy dle zastuhy 6 21. na chram a 6 a1, velkomoznemu grofovi platiti musi 5 Zome k cirkvi prinaleveji. Jedna zem na chotari-v Rubeniskn, draha na Palenici, kte-~ re, kdy2 se seji, deZma se od nich dav: jestli ne, jednu Kosi pan farar, druha k po- trebam cirkvi, Dve lonéky pri Konei regenyeh zemi se nalezaji 6 — Videli sme Inistre skrze dv. nekdy p. fa- rare Jana Prjehradny sporadane, v nichzto dluhu asi 100 21, pornamenano se_naleza, poilcho % voli cirkeynych, od davncho Sasu usivanyeh; 2 neho? %adnym spusobem nic sa dobrati nemohlo, Proto poruéili sme p. fax xarovi, aby poprosil richtare, jenz by kostel- nikovi pri vybrani toho duu pomahal a po- tom aby to k ufitka chram obracene bylo. »Doptavalo se na zdrave uéeni kazatele a poboiny Zivot a zdaz to, co uti, priklade: potvrmje. Dobre mu svedectvi dano. Mes tym kazatel s bolesti se ponosoval, Ze Ik sly- Seni s. b. velmi zridka, obzvlaste Sumjaéane se usianovuji a od uZivani svatosti se odta- huji, takze jsou nekteri, Kteri i 10 let pri s zpovedi nebyli. Napomenuti_ jsou prisne, aby se polepiili a k slySeni s. 2. se ustano- yovali, V Pohorele sotva tretiéast viecko on katolici. Nalogeno jest jim, shy jich k prave vire nagi privesti so snazili a Knezovi svemu_platili" ka luteranu se nachazi, 7 ,Salarium kuezovi tak se plati, joko v je- ho eonveneii poznamenano jest." 8 Meri p. fararem a skoly rektorem Jo a- nem Stefanides. Dobre jest porozume- ni, Duchodek rektora jest 23 21, a ma snopy ‘od kazdleho obyvatele. { Dlodejstvi pod pokutou trech palie 2a- azano jost_a kdo to odkoupit 2ada, nechat xa kazde udereni zaplati 24 fl 2a tri 75 pe- Podpis tak zneje: My forniei deding Sumjacze, Pohorela, © Pom pozn. 81 ‘Telgart a Verna, articulos dustojncho Bra- trstva stolici gémérskej prijimame, a vedle nich divoty nage riditi a% do naiej smrti slibujeme. Ku potvrzeni vicho toho nati pe- Gof prikladame za rychtara Soltys Miska, kos- tolnika Palka Feronezka. Actum v Sumjacom na fare die 23, Febr. 1653." § 65 IL. visitatio cirkvi polomské 1 ,Udinena jest 24, Feb. Mela fiinini cin. kve Zavadku a Helpu, Knezem byl dv, muz Jan Molezany, richtarem Pavel Kuhajda, kos- telnici Matej Mucko a Michal Tokar. Prijde- me ze Sumecziho na noe do Polomky, prive- tive sme prijati byli skrze p. farare a rano na den s, Mateje apostole preslysavie nejprv Kazani, potom klenoty sme obledli, Kalich jeden medeny pozlaceny i s miseéku podob- now nalezen jest. Ruéniku k nemu prinale- h 8 alba a5 prikryvadel, na oltar 3 prikryvadla a jedno presteradlo. Krom toho 3 prikryvadia nepotrebne, ktere sme prodati a k wiitku jinemu cirkvi obratiti poruéili Krstedinice drevena s medenikem novym dob- re pripravenym, Na kancli 3 prikryvadla.® Zwony 2, jeden stary, druhy nedavno 2a 300 zl. nadobudnuty. 0 zvone tonto mezi Poloméany a Zavadéany otdzka jest, protoze kdyz ho nadobyvali, Poloméane meri sebou uéinili taxu, na jedam osobu od hlavy 6 dn, jen Poloméane, ale i Helpane vyplatiti Me Helpane tu se neustanovil.” Heme cirkevne. Jena jest v Kuriakove, kterou pouiva Smidrak: Martin a plati od ni grosi 12, — Luky dve, jedna na Chmelnici, dava se od ni dn Gi, Druia pod Brehy, od te} se dava 75 dn, — Klatu véel cirkevnyeh 10 = Zeme farke #dne nejsou. Luky 3, jedna vy Zaeskem, 2. pod Brehy, 3. pod Sivosom. = Zahrady 3. Jedna pod farskou stenou, 2. pri emitere, 3, za humnem.** 2B cirkevnici zeptani jsou o uteni, pilnosti 1 prikladnosti Zivota, Dobre svedeetvi vydali fararovi. Naproti tomu kazatel, zeptan jsa © pobodnosti svych cirkevniku, odpovedel: Tsou nektere domy, % kterych pilne k shui bam Bozim se ustanovuji, ale mnoho se na- lez, Kteri i do roka, obavlaite ze Zenskeho poblavi, sotva raz do chrama Boziho jdou. Pohledavaji se tehdy snazne, aby techto ne- 301zaabohu nejakym spusobem do chramu Bo- iho prinutili, — Krom toho ponosoval se azatel, Ze pri krstu.s. kestni otcove se po- volani se neustanovnji, ale starodavnon svon obyveji omameni, doma zustavajis® Vytykano jim to provineni a napomenuti jsou, aby vier pod pokutou 1 ft vosku v te nedbanlivosti nalezeni nebyli" 3 ,,Kazatel Zaluje na svych postachata hel- penskych, zejmena na stareho richtare Ondre- je Helpenskyho, Ze dvakrat ho nagel_poskvr- novati den nedelni; tudy zajiste prochazeje naSel ho s bednarem sudy umyvati, ale i se- keru, obrude a jine potreby bednarove, a tak y den nedelni nadoby napravati, Ponevad2 Helpene neprisli, vec tato na ten Eas zane- chana jest. Krome tohto tenty® richtar v post- ry Gas tanee dovoliti se opovazil.* 4, Helpensky obyvatel Georgius Salonesik pred panem rektorem polomskym pana farare sveho sluhem nazyval, mlnve: Kdo jest vetsi hospodarli dili pacholok? Ja jsem hospodar, on jest paho- lok: on jest knez ja jsem Slom ik“ »Proklinani jako v jinych cirkvich tymé spusobem se zakazuje, Cob cirkevniei s vdet- nosti_ prijali" Mezi kezatelem a skoly rektorem Ja kubem Apiarins dobre jest porozume- ~Duchodky rechtorove jsou ve vocatore poznamenane, ale pri vyplaceni nedbanlivi jsou farniei; nalozeno tedy jim jest, aby zpu- sob nejaky nasli, Zeby v jisty Gas richtar @vrtroéni placi vybiral a rektora upline vy- platil, coz i slibeno jest." Po udinenem podpise axtikulu a pritla- teni sve poteti kdy% sme sobe pojedli, po- Jehnani sme jim dali a jeite jednoue napo- menuli k pilaemu poruseno bylo, do Si od Podpis tak znej My farniei cirkvi polomskej, Polomiane, Zavutane a Helpane artikule dustojneho Bi ustva evangelickeho naboZenstvi stoliei gemev- she] pejimame a vedle kh Hvoty nale = potomky riditi a% do nase] smrti slibu jeme. Ku potyrzeni vSeho toho nati pedet pri Kladame. Za richtare Pavia Kuhaydy. Aetun in parochia die 24. Febr. 1653. § 66 Spupnost sumiackych, pohorelskyeh a po- Iomshiich obyvatetov Reuss odévodiuuje na- sledovngjmi jaktan 1. Marit Szochi_na view katolickou pre- stoupeni. S vuredni lide do cirkvi ka- lolicke se navratili... 2 Jezuitu do Roznavy skrze arcibiskupa Georginse Lypayho, velkeho Vesselenyioveho pritele vedeni, coz jit 1696 udinene jest... 3, Vesselenyiho moe a zchy~ tralost. Vesselenyi zajiste x Kalvina uéinen jest skrze kardinale Pazmana odpadlee. Mel Pritelu knezn a obzvlaste jeznitu a to bylo ¥ tom tase velke bohatstvi. Proti Turkum nejprv bojovav, ... Pod kralem Ferdinandem hodnost grofskou dosahl, muranske panstvi « zamek, ... podvodem obdriel; roku 1647 ge- iyeh kraju uherskych se. stal; 1655 palatinem; pod Leopoldem Zlateho roune rytirem ... uéinen jest. Naposledy predee 1666 a 1667 od krale Leopolda odstupiv, re- ‘volucii zaéal a kdy® tato byla vyjevena, v lup- Zanskem zamku 1667, 28. Martiuse se otravil a do muranskeho privezen, tam pochovan jest... 4. Ustaviine vojny na techto stranach: arci_z Jagra 1651 vytrhli a Skody tu éinili. Polaei na stranach spitskyeh a Tatari® kraje tyto probihali, Nemei trapilii a suzovali cele kraje 1662, v Hrone nikomu neodpustili. 5. Hrozna chudoba uéitela a kazatelu. Videli sme zajiste, Ze proti svemu stava hadati se, vybirali, Zalovati a ustaviéne ponosovati mu- seli za ten kus zaslouzeneho chleba. § 67 4K vypravovani dalejii zkazy ... prikro- time, Vieme nejprv, eo se v polomske citkvi dato, Matous Figeletz, obyvatel polomsky, ci- tovan jest do jelfavskeho zhromazdeni 1656, 25. Aprila proto, %e v tretim pokoleni pokrv- osti § sehow spojenou za Fen pojal, potoxn jakz nejprv ji ponizil; kdyé pak doma ssobs- © Pozri pozn. 68, § 38/4. —Z textu nie je jasné, & ide o omémenie éize zaslepenie sta- rfmi_poverami, alebo omamer otcom a svadobganom vo Vazci eite v 19. stor. ® Zrejme ide o turecké néj pouzivany na oznatenie néjazd 302 ic alkoholom, %, Dosial medi Tudom dije v ro: ch a plieniacich inondrodnseh skupin, sa vyéitalo v kanonickej vizitéeit krstagm yravani termin ,,Tatari,Seni byti memohli, podvodne kneze detvan- skeho v zvolenske} stolici oklamal a zesoba- Sen jest. Za toto provineni kdy2 nejprv pilne bylo rozsouzeno, nalozeno jim, aby po tri nedele v chrame pred shromazdenim stali a od. cirkvi odpusteni prosili, eo% i vdetne uei- nil. 2 Tomu podobna pripadnost 1652 se za- vdala. Z jedne strany v tretim, 2 druhe v ety tém pakoleni nalezali se osoby do manzelstvi vstupujici. Toto av i artikulmi velebneho Bra- trstvi zapovedino jest, avfak s privolenim V. B. dopustiti se muze f. tak: aby nejpry do- naci pan farar doptal se na spoleény umysl & to velebnemu Bratrstvi oznamil. 2. pak privoleni toto dverna_dukaty odkoupi a tak echt bude sobagen.® Na prosbu pak ala deho zete v, Bratrstvi pristalo na 2 tolarich, § 3 -+-Polomske cinkvi Zaloba prednesena jest, Ze wozeny pan Andreas Zeney zakazal demu na stranu kneze odvozi § 69 Tex ix obledu na bratru dezmy por mhavenych v. Bratrstvi se staralo a jim ke Fiv- nosti dopomoei chteje, radilo, aby s posluchagi svymi 0 Zivnosti sve promluvili... Doklada se, He ponevadi pani patronove vetsim dilem katolici a kalvinove jsou, kazatele opatrne mluviti, nikoho pohorgovati, aniz jakym spu- sobom ‘potupiti majis6 § 70 1 Novotny knez dvoj. Joannes Dyo- nisy, eitkvi Sumjacke S. B. kazatel, kratkow reé drie 0 vainosti a obtiznosti uradu kaza- telskeho 1659, dne 22 Aprila v Shromazdeni jeavskem, do poste bratrn prijat, do knihy sve jmeno zapsal. Toho% roku obyvatel Sumecky, vdovee, mev nejpry v mangelstvi jedne sestry deers, nyni pak bratra jejiho dcera za muz ?ada, a tak dve sestrnice jednou za druhou. Coz ponevad? zakonem Bovim Lev. 18. 70 Kazano jest, konegne se dovoliti nemuze. 2 V nasledujici rok tentyZ dlovek Rusznak Michal tou jiston prosbu prednesl. Ponevadz pak na strane examinovan vyznal, %¢ telesne ses ni spojil, tehdy domacimu richtarovi rozkazano, aby ho do Zalare vsadil a potom ako obyéejem tym sobaien byl, kterym ne- poetivi se sobaeji ga Slova Bo%iho kazatel Sumecky 1664 v obecnem shromazdeni napomenout jest, aby od sousedniho katolickeho kne- xe tovarisstvi se zdrgoval av sve fare stale zetevaval $1 §72 ..Y tentyz rok poznovu Joan, Dyoni- sius, kazatel Sumecky, napomenout jest 8 po- Titovanim bratrskym, aby znaiel v svate tr- pealivosti obtitnosti, ... Ponevad# jeste Zane placy Jan Dyonisius, Sumecky Kazatel od svych posluchatu nema, ode vsech mu obili slibeno jest ke vyziveni.® §73 Hovori sao vierolomnosti Vesselényiho vodi ev. hiiazom. §7%& ++,Benko Durik, Revuéan, oklaman jsa skrze Sumjacenku Anoku, ji% od jineho Fo- Skvmnenou a jinemu jiZ sverenou, nemobl prve skrz svou vrehnost osvobozen byti, ned i vel- Komozne pani palatinky poslan jest a tam véetko vyrozpravat musel. Senior Andreas Mayer radi se 1666, co Giniti ma ve veei vdovy Kuinyerik Janoiove, Ktera se svym zetem Jakubem v noci obna- Zena na hromade pod dostate’nym svedec- tvim, prisahn potwrzenim, nalezena jest a za toto krvosmilstvi skntegne od zameckeho ka- % Zrejme ide, ako iv § 49, 0 désledky endogimie v rémei jedne} obce, s akou sme sa stretali v horskych dedinich este v prve} poloviei 20. stor. (Liptov, Horehronie a pod.). © Ako vysvité z predchidzajticeho neuverejneného textu, ide 0 vok 1601. © Priatelstvd sedi evanjelickani a katolfckymikriazmi neboli ojedinelé. Podta tise} tradicie existovalo takéto priatefsivo medzi fardrmi koncom 19. stor. v Strbe, zat. 20. stor. v Lite. Fariri sa stretali nielen spoloensky, ale v Strbe jeden za nepritomnosti druhého aj pochovéval. Spory a nesvary medzi nimi a cirkevnikmi vyvolala cizkevna politika zhora. & V t¥chto éasoch dréali dovedna niclen evanjelickt kiiazi, ale aj ev. obyvatelstvo, 6o sa ukézalo najméi v Zasoch stahovania tohto obyvatelstva na Dolniaky (okolo r. 4720 a neskorsie) 303pitana a jinych velkomo%ncho pana palatina sluzebniku ospravedinena a svobodne propui- tena jest. Dolozil, % neni jeho cil, aby usta- noveni predoznamenyeh pann zrugene bylo — ale aby pokuty predee neu’ § 75 Reussove myslienky 0 pritindch proti- rojormicie na Horehroni, $76 Ji® 1666 leta, ... Vesselenyi viemoz- slavon od sveho krale dofel...Krajinn yEecku pod ochranu turecku odevzdati, 60 000 kazdoroéne platiti a proti kralovi s pomoci ‘Turka k vojne se hotoviti zatal, Ale nenadale toto podinani vyzrazeno jest. Lippay a Vesselenyi umrel... roku pak 1679 tentyé Carel vdovn palatinovou Mari Szetsi, jen# uminila, aé i”od jinych buriéu opuftena, sama se v Murani braniti, se vSech siran oblehl. Dva leta se branila; naposledy cisarskym listem ubezpetena, dobrovolne ne- mecke vojsko do zamku prijala; viak ma skutku ulapena, listy k zemrelemu ji sverma manzelovi psane, nalezene a do Vidni spol iis Marii Szetsi do pout polozenou odeslane jsou, Umrela Maria v Zalari — statky pak muranske eisar zaujal.2 77 Hned roku 1669 grof Joannes z Rotthaku amek a panstvi od cisare koupiv, dosabl, vojsko pak cisarske, jeho%to commendantem byl 1671 baron Winditsh, tu se osadilo, § 78 Zpriva 0 protirejormécii na Murdnskom pansive a v Gemeri wobec. §79 Zprava = doby Tokilyho o obsadeni far v Gemeri ev. kiiasmi. § 80 Fi a nejodpornejsi dale} Bimu zrustu bylo ehudobne knezu svyeh vy iveni, Odtond neskuseni lide do toho stavi Ic jinyeh veacinych ud citkve povolovat se ne- gst Zmienka = r. 1683 0 hospodérshom tipad- hu murénskych a gomerskieh ev. fér. $82 Y Sumecké cirkvi po smrti Vesselenyiho ay Gs dobyvani zamku muranskeho; sotva Joannes Dyonisius hroznow chudobu potlagen obstati mohl. K vire podobne jest, Ze nevded- nych svyeh postuchatu, nemaje co jfsti, za nechal § 83 Pohorelfane na tom pracovali, aby sveho kneze miti mohli, emu? véak odporovali Hel- pane x pritiny chudoby, pro klerou nemo- how kneze vyzivit a proto radnej do Sume- ciho se prinavratit chteli..., rozsonzeni toto veei zamechano jest na... uradnika zamku muranskeho, tery jich prinutil, aby se sjed- notili k vyvoleni kneze, k demuz naposledy skutetne privolii §&% Dale v tentyz rok tato zprava o Sume- Ganoch se naleza: Jisty obyvatel Sumecky ci- do shromaideni ustanovil so; a rekl: Ze vieci obyvatele dediny Sumec ma starou viru se obratili a %e pri ni zustavati chteji Jincho pak ji, jen. aby Bajtko pri nich zustal.? Usouzeno jest: Ponevadz véecky chramy evangelieko Iu- ® Porsi prodchidzajtice paragrafy o Vesselényimn. % Uvadzame ako materiil pre pornanie deji dr¥itefov Murénskeho panstva 5 Tieto Reussove doklady a mySlienky snazia sa vysvellit tipadok eirkevného Zivota, tkol- stva a osvety v kraji, Prirodzene, pr zo svojhe Uhorskn. boli zlozitejtie, ued ich videl Reuss-kilaz osvie lealistického svetondzoru. V t¥ehto Gasoch nastal niclen v Gemeri, ale y celom jpadok: hospodarskeho Zivota a prefudnenost, go v dalich desatrotiach v Rimavskej doline malo za nésledok veTkti emigriciu na Dolniaky. 1956, & 4-5, 460) na ziklade materiflu z vYehodusho Slovensk woslivneho fardra, — 8. Tom aSik, c. a. 1, pravdepodobne na 304 ® Treba uvaiit, Gi ide o meno farara, alebo, ako A. HiiStava dokazuje (Slov. nérodopis © slovo ,batko" v zmysle iklade materidln ziskanchoteranske v Uhrich prinavracene jsou (vyjmoue nekter’), tehdy i jejich ehram ma prinavracen byti, protoze byl evangelicky. Bludny pak ten pristaé (spurieus) Bajtko ma vyhnan by' Kteroufto vee urozeny pan Martin Lettenyei, uradnik statku muranskyeh, do stavu prede- Sleho uvesti uminil. $8 Zprivva 0 pohorelske] cirkvi, » kiorej ne- mali faréra, § 86 Mezitym v Ronave dne 11. Julia 1684 dréanom shromazdeni zminka se deje Sumec- eho novotneho kneze: »Obialovan jest dvoj Joannes Kalinkins pro verejny vy- stupek, ktereho se na kaneli dopustil a pro polupny Zivot a aste opilstvi, co se na pas- tyre nesludi. Kdyz z te pritiny examenovan byl, nchajil se viecko tajiti; ale dostateénymi svedky presvedéen jsa, prinucen byl se pod- dati" ~Deliberatum: Pri takove vystupky 2 ta- lire Zloziti povinen jest. K tomu reversal y tom smysht s ponigenym prepytovanim veleb, Brausstvi vydati ma, 20 viee takovych skutku se dopustiti nechee. Na prosbu umen- Silo velebne Bratrstvi pokuta tu na jeden talir, z neho% poloviei na skutku zlotil, dru how po bezpetne prilezitosti poslati slibil."” — Sumecky farar § 87 Ale i Sumjaéane byli obzolovani pri teze prileitosti: ,Postuchagi Sumeci byli Zalovani pro neposlufnost a proto, #e svelio kazatele prislusne uctiti nechteli, — Urizeno jest: Aby pod peéeti obeenou list napomenuti obsahu- jici od veleb. Bratrstvi ke cele cirkvi napsan byl, v nomz k prislu’ne uetihodnosti k svemu Kazateliprobuzeni byti maji, coz i wineno jest. Jako v Sumeckom Bajtko, tak v Polomke Pater Hovatsoczy, za nim pak Pa ter Filipovits. eixkey opanoval Rokn 168 Georgins Fassehko, evangelicky farar opet cirkvi polomske pred- staven byl # Reussove) Zbirky, hovotl: Viste cbyvatedia dumiachd kui starej viero a4 nibozenstiew na jednotlivgeh farich bola Zast nej zotrvat cheeji, % povolali’ si staroverskth © Takito v fardrov rozny yom y obdobi Thakélyho a Rakéeriho vojen. 20 Slovensky nérodopis VIT, 2, 1959 Dil étvrty §89 -Tokély pak skutedne 1683, 7. Maje rorkar vydal, aby ber odkladani k Zadosti cickvi a knem se stalo a dedmy prinavracene byli, Tékiliho nigemne poadviteni a zboureni konee vzalo as nim konetne zapadla viecka slava a moe evangelickych chkkvi a zejmena +h cirkvi hronskyeh. $90 Po ustupeni vojska Tékoliho do ruk cisar- skych prifel zamek muransky. gm Zpriva =r. 1685 0 finaninyjch a hospo- darskych désledkoch protirejormécie vzhta-~ dom na obyvatelstvo Gemera. §92 Zpréva o wyhnani ev. farirov = gemer- skgch a horehronskijch far na prikaz murén= skych tinvadnikov. §93 +++Na cele muranske doline utvatili chra- my, skoly, duchodky cirkevné a co nejvice kazatelu svych a néitelu Skolskych. Pred cé ma svyeh eirkevniku chudobni tito muzove se Zenami, ditkami a chatrnou svou majet- nosti s plavem se odbirajice odedli, 5% Knize Frantisek Rakoczi de B. Vadasz a grof Mikulaés Be esényi se zemanstvem proti cizimu naro- du vojnu opovedeli (Nemcum) a pri Dunaji vojsko sve polozili, vettim dilem krom mesta Koiie zaujali... K tomu slavne mu dni 22, Maj 1704 v dobrem poétu se na- jiti dalo i zemanstvo blirkeho okoli. Stefan ‘erek, Palugyai, Remenyik, Evar, Porubseky, Joan, Deak jinaée Valentini, osvieeneho kni- ete statku muranskych urednik ete, et. $95 Cirkve na doline hronsko, toti# polomska, Sumecka a pohorelska, juko i jine, ktere 4 prinavrétit @ pri a Bajiku 2a svojho f m Zia 305k Bratestvi gémérskemw prishuchali_ a skrze patruy zaujate byli a pod moe jejich prisli, nechat svobodu maji nabozenstvi evang. pri- inti, $96 Matej Szentivanyi, vyslanee do sedanske- ho snemu dne 30 Sept, 1705 Bodovinimu superintendentovi y tomto smyshu strany cikvi hronskych psal: ,Chramy na dotine muranske Zadnou rozeprn nezavdaji, zustann, zajiste pri nagich krom muranskeho a lehotz- keho, kdezto obyvatele spoditati se maji a Kierych poéet vetii bude, i chram jim prix soudili se ma; nebo tak ipo jinyeh stolieech narizeno jest a z Leto pritiny i vatele evangelidti svobodne budow m gelicke nabozenstvi uvesti i chnamy postaviti, nebo chramy, ktere i nyni katolici pri rukach maji, jim zanechane budou, avsak svoboda v naborens vaistane, jen by i sami evan- gelici © to stali"% 97 Comissare... napostedy i do Polomky prisli, ,Roku 1706 18. Aprila v obci polom- ske, vsh stolici gimbrske pritomni jsouce, my nizepodepsani jeho osvicenosti x chramu vyslani comissari vedle i dane yo vykonanem podita jentie kato- likum sme odev: sme pak evangelium zde bydlicim misto_prihodne k staveni chramu, fary a Skoly, nedaleko od chramu nyni_ jmenovaneho Ik pulnoci. Na dosvedteni. tohe evangelikum pritomny I vydavame. Actim anno die ut supra Pavlas Orszag, Petrus Janka, Georg Sent Miklosy.* §98. V Sumiaci a Pohorelojy komiséri nebo lebo tam preiti kostoly do ingch rik uz pre. $99 Naposledy 7M Jota... udimena jest. ke nspokojeni otazek strany chramu povsta- lych ingnsitie, v miz o hronskyeh eirkvach takto se vysvoiltnje: Devadesaty osmy svedek Michael Hudak, poddany urozeneho pana Jana Berzeviczi, v Pohorele bydlici, asi 64 let stary, katolik, 29. Maje do Kamenan povo- lany a sprisahany, vyznal: 4. Ze v Pohorele naleza se na ton éas dreveny kostel, ktery 2a fasu Vesselenyiho nejen na jeho rozkaz skree rrozenych katoliku Pohoreléanu (natives et gencrationales), ale is pomoci tohoze zem- skeho pana od grunt vystaven a sporadan byl, podobne iv Helpe, filialne eirkvi k Po- horele, s privolenim pina archidiakona a jk nych cirkvi visitujicich asi pred sedem roi movu skvze obyvateln helpanskych, hned po smrti pana Frantiska Vesselenyiho, 2 Iuteranu na Katolicku viru obracenych, 2 drova jest vystaven, v kteremi nikily ani jeden raz, ani predtym, ani v éas vojny Rakocziho, kato- lieke obeene sluzby prekatky nemeli. Podobne io kostele polomskem svedéi, Ze 2a éasu pa latina Vesselenviho byl od grantu vystaven? 2% Ze pohorelsky kostel blahoslavene Panny Marii, helper Martinovi jest po- $100 Devadesaydovaty svedek Goorgius Bajt- ko, poddany jeho exeeleneli grofa Jana Stela- na Koharyho,® v obci Pohorele... stary 56 let, 29. Maje... vyznal, % v Pohorele a Helpe jsou chramy drevené, skrze katolikn vysiavene;... % Toto uznesenie malo vplyy na dribu kostolikey a ich interiérové stvarnenie, ktoré sa zachovalo dodnes v Gemeri, ® Od teh Zias sa nébozenské rozvrstvenie obeo Polomka nezmenilo. th drevengeh kostolikoch (§ 27, 28, 37, 401), ® Prodchiidzajtieo zmienky 0 horehronsk dosia? zachované drevené kostoli K domnienke, Ze drevené kostol na Orave, v Liptove, na v§chodnom na polskej, ukrajinske} a rumunskej strane Karpat, pochidzajace najma z0 17 y v horskyeh krajoch boli v minulosti viéSini roz8irené ako lovensien, ‘ako aj 8, stor., vedit neskdr, ba Ze do 49, stor. boli priam charakteristické pre karpatsk horsky terén, kde domécim stayebnym materiilom bolo drevo, {7 Uvadzanim tohto argumenta svedkovia pravdepodobne cheeli potvrdit niclen katolicku proveniencin kostolov, ale i tit skutognost, Ze neilo 0 patréna starovercov, sv. Mikuléa, %8 Prva zmienka 9 novych panoch Horehronia, Kohiryoveoch, 2 ktoryeh potom preslo Mu- ranske panstvo na Coburgoveov. 306g 101 Sty svedek Joannes Svidrany, poddany j. excelencii grofa Stefana Kohary, v Polomke obydleny, stary 60 let, katolik, pod prisahou wvymal®... ako predchédsajtii. $102 Sty prvni svedek Jan Hadbabny, poddany Koharyho Stefana, v Polomke bydl i, stary GD let, katolik, vyznal (pod pris how): ...ako predchddzajici. $103 Sty druhy svedek Jan Galik, podda- ny Stefana Koharyho v Sumeczom, stary 70 Jet, staroveree, 29. Maje v Kamenanech pod pristhou vyznal: v Sumeczom jako mate, Telgarte a Vernare json viry stare, s katoliet spojene, pod pravo arehidiakonatu gimérske- ho prisluchajiei. V kostele drevenem na ten éas prisluhuje knez staroversky, v nem? za éasu vojny Thikélyho byl evangolieky knez uvede y, ale po skonéeni te valky znovu evangelicky knex vytevren jest a staroversky mova osazen, ktery od toho éasn ber pre- kazky a pokojne i ehram i fara drai_a opatra- je. Sty treti svedek Valentin Rab, Sumejéan, vymnava véecko to, co Hedbabny.! § 104 -+. Zustali sice na Hrone nejen na Po- Jomke, ale i v Telgarte knihy evangelicke, biblie, knihy zpevu, ktere otee synum a -vau- Kum jako poklad zanechaval a dasem pri uza- viranych dverich predkladal a étel — Ale knih techto nebylo mnoho, mladez zbujnela a zhu pela, dteti neumela, 0! $105 Zhenutie predchadzajicich udalosti dom na fary @ skoly. sshlae § 106 Od toho gasu,... evangelici hloupeho Hronce znevaznji, Hroncove evangeliku pro- Klinaji_a tak % obow stran nenavist na ruzno je drai,.. 102 §107 Mezi viemi obyvateli hronskymi nej- zvlaktne}% byli kriezove katoliéti a panskt wrednici... 0 vyeviéeni pak a vadelani svych posluchaéu, jako se to z mravu obyvaielu hronskyeh poznati da, meli nejmensi starost. — V nigem nebyli urednie’ panski svedomi- toj8i. Evangelik sluzby v panstyi muranskem Alojiti nemohl, letby prve na viru katolickou se obratil ‘Na veénou pamatku nektere priklady de pripomeneme, ktere se 2a nasich éasu_pri- hodili: Na Bacuchu devks, x Liptova rodem poila, 2a celych 6 tydnu po porode uveilena neni, uvod naposledy ji prisliben jest, vSak pod tou vyminku, 3e nejpry viru svou zmeni Coz udinivsi, svedomi sve obtiila, a i za praceeptora Zdychavskcho se vdala, nikudy bez plaée na kazatele evangeliekeho hledeti nemohla, 2alujic se na nevymlouvne trapeai sveho sree. Jisty bremansky obyvatel pro svou ne- spusobnost a neradnost toho hoden nebyl, aby do vernarskeho noveho hostince osazen byl, ale proto, Ze is ditkami katolikem se stal, Bivnost ton obdrvel, Syn evangeliekeho uéitele joltavsko-teplic- kehio jmenem Husztopecky Kradezi pri vée- ach se dopustil, uejen pokuty zasluzené usel, ale i suzbu horarsku obdréel — proto jedine, %e se katolikem stal. Pro chatene vystupky mlynare malo-revuckeho evangelickeho syno- ve, pod palice odsouzeni, z niché jeden low nemoci trapen byval a 0 svuj Zivot se bal — it odpadlictvi_a proto na svobodu pro- ® Tohto ako aj dalsich svedkoy (§ 102) uvadzame kvéli mendm, a nie kvdli svedeckjm vypovediam, ktoré nie sii pre nis podstatné, § 103 citujeme vsak skoro doslovne, lebo ide o potvrdenie gr. kat, ostrova, ktory sa v tomto kraji ako pravoslivny zachoval dodnes. 1 Pozsi pozn. 99. 401 Do urtite} miery tito okolaost vysvelfuje neuteseny stay sk6l a vzdelania, s ktorjm sa stretla terezidnska skolské reforma na Horelironi a na Slovensku vObec. — O ‘lych skole skych pomeroch zaéiatkom 20. stor. v tomto kraji hovori i Botte, ¢. d, 73. 2 Prezitky tohto znevazovania zalozeného na nibozenskych rozdieloch mozno pororovat na Horehroni dodnes. Tento vzjomng vztah evanjelikov a katolikov vysvetTuje potom aj ti skutotnost, %e prisluintei jednotliveh vierovyzmani, ku ktorému patrili najéastejsie celé dediny, nevstupovali do nébozensky mickangch manzelstiov. — O eudzote jednotlivgeh krajov Gemera, spotivajitce| na nabozenskych rozdieloch, hovori i Botto, c. da 73. 307posteni json. § bolesti pripominali touto utra- tu, nemohouce ji nikdy nahraditi, — Obyv: tel nekdy dobiinsky is dvema syny svymi vy lesich muranskych palenim ubli Zivnost hle- dali, J den ze synu onomoenev, umrel a do nejbli#3i dediny muranske dovezen jest. Knez katolicky odeprel pohrbeni do obecneho emi tere. Ten bidny otec, kdyz i druheho syna sveho pozbaven jest, uminil sam jej v lesich pochovati, aby mrtvemu telu lidska nenavist, potupu uéiniti nemohla, Coz kdyz skuletne uéinil, zda se nam, Zeby mezi divokymi lidmi vetii uetivost dloverenstvi sveho byl naler!.!% § 108 Pri lepsi sporadani v nove zalozene 1 odilni, v niz kosy a srpy se delaji, z krajin Atyrskych a slezskych nektcre familie evan- golicke vyvolene json. Rozumnosti svou a sku- Scnosti cizozemei tito predsevzeti sve k uplie- mu kvetu privedli a byli i panovi svemu i vlasti mevymluyne utiteéni $409 Zpréwva = r. 1824 0 snahe zorganizovat ev. cirkew na Horehroni. g110 Zpréva = r. 1828 0 zorganizovani ev. cirkvi pod Cervenou Skalou. § 44d Z twchto pridin roku 1828 due 2. Febry, «pan Jan Balthazar, kaigeei uraday v sve hospode pod Cervenou Skali, ....viech evan- gcliku hronskych shromazdil, Dalo se pak to spusobem naslodujicim: Nejprv kratiéki piso ranni spivana byla, Viiday a ueny muz pan Matej Hudatsik, Skoly revucke utitel s dvema revackymi Skol- 42 Podfa tychto tidajov, ako aj pod?a rodovs usudzovat, %0 v tejto oblasti Slovenska docha susednych’ obla: pritomni uéitel, dvaja kostolnict a kik . Zrejme v8nk slo najma 0 remeselntkov mohli voTnejsie stahovat ako obyvatelstvo viazané k pode, muje aj sposob, akym feudili obsadzovali miesta na svojich panstvach. {81 Podfa podrobného opisania situicie (v tejto, ak sddit, 20 pisatalmasel byt na tej udalgt prom O kostolntkoch,’Ostava moznost, Ze udalostow sa zaoberal ueitel Huda nici mabo%ne spivani vykonaval; potom svata vetere Pane prisluhovana byla, Zatym velko- revucky slova boziho kazatel Samuel Reisz kazani z text 2. Cor. 4. v. b. drvel: naposledy vy modlitbe 2a vzactne dobrodiny skree svo- bodu sluzeb bozich prokazane bohu dekovano a pozehnani dano jest. Radostna tato pripadnost nevymluvaym, obem citeni vSech pritomnyeh zaujala Kterowzto aé i vyobraziti necheeme, véak to jedine pominouti nemuzeme, %e pro radost ‘otima plnyma siz dobrota bo%i oslavena byla.to% g 112 Na pamatku dolozime jmena tech, kteri pri prvnych techto shuzbach pritommi. byli. 1. Urozeny pan Jan Balthazar, prisahany zemomerié a handlu Zeleznych knizecich kon- trolor, 2. Jcho pani mangelka, urozena p. Su sanna Major. 3. Daniel Springer, spravee pri ubli, 20- dem z Maluzine, 53 roény. 4. David Hageter, delnik, roden » Dobii no, 74 rotny. 5, Jan Sidor, ponocay v handle zlatnan- skem, rodem z JelBavy, let 79 stary. 6. Matej Gavalda, tesar 2 Redove, 45 rot 7, Jan Rozloznik, x Dobsine rodem. 8, Demeter Fabry, éizmar, obyvatel fu: meezky, rodem z Popradn. 9, Michael Gavalda, delnik, rodem 2 Re- dove, 15-lety. 10. Susanna Hirner, panskeho hajdukova manzelka. AL, Mangelka Demetra Fabryho ze Sum- jnceho. delnik pri kosich, h mien zachovanych na Horehroni, dé sa lo v minulosti k-prisunu obyvatelstva 20 cialistov, Itori sa_za_chlehom Dalej tento doklad nim ozrej- i nasledujiicich kapitolich) dé sa Ako sa dalej hovori, z Reviicej boli chio. ndalosti sotva_mézeme hovorit alebo kiiaz Reuss. V texte pisatel neietri chvalou ‘na rechtora Hudaéika a len konétatuje pritomnost Reussovu, Go nis vedie k ziveru, Ze pisatefom nemohol byt Hudadik, ale Reuss. Jednotnost rukopisu, ako aj jednomost atjlu a pravopisa nas vedi k presvedéenia, Ze antorom eelsho rukopisi Je reviicky Isiaz S. Reuss, ako to udava J. Botto v prepise Reussovho Zivotopisu, pisancho podla Reussovho nemeckého rukopisu (SP, 1913, 130) 30842. Barbara Hageter geter, devka. 13. Ma 14, Sh 45. Marin Szvrosanyi, sluzebna pana Bal- thazare, 45-rotna. 1. Helena Plvan, sluzebna pana Baltha- zare, rodem z Mokre Laky, 18 leta. 47, Susanna Dian 2 Telgartu, % Popradu, 35 leta, Pritomni byli pri te prilezitosti Mnohovazay pan Samuel Piscatovis, mes- doera Davida Ha- ka Jana Rozloznik. na ze Zlatneho, Neogradu rozena Urozeny pan Gabriel Meszaros, zemoni= itskebo kumitu praktikant, z Kolbaske ze Zemplina, ‘Tndoviea Antonia Bartoffy, deera urorene pani Susany Balthasar. 143 Zaznam o statiite novozriadenej ev. cirkvi. § 14-116 va 0 bohoslutbdich konanijch r. 1820 ta roynekeho byvaly richtar a senator. Iviazom Reussom. pod C. Stato. Register veeny Vysvellivky k rogistrom a. slovniéku pr. 8. — Pristup (Reussov), 8 odsek. 10/2 — 10. paragraf Reussovho rukopisu, 2. odsek. avvorka v registri miesinom — oxnaéeje dneiné okresné mesto a pri topogralichjch nizvoch hot. Zatvorka y slovnitku oznaéuje autora slovnika, odkial pochidza vysvetlenie (bli#8ie pozri zoznam literatiry). artikule murinske 9, 65/4, 67/2 debnir 65/3 Imdobné nastroje pr. 7 haba porodné 28/4 dolatk — robotntk husiti 4/4, 4/2 aga pr. 7 dennik — nédennik husle — skripee etka pr. 7 dezma — davky jatmes 27/3, 28/7 bedmr — debnir Aojenie oviee pr. 7 janske ohne 2, 8/7, 10 eke§a pr. 7 dom pr. 3 jekperita 19/6 bielenic plitna pr. 8 dosky 36, 38/6, 39/8 jeauiti 66/8 birsig 89 arab 11/6 jetibaba 1/4 bryndza pr. & drevo 38/7, 40/3 Kapusta pr. 8 dary — tarodejnietwo fasiongy 8/11 Kealendir 44/1, 89/2, 40/2 tarodejntetvo 1/1, 51/2 filie 27/2, 28/1, 37/1, 38/1, —klag pr 7 cedidlo pr. 7 38/2, 38/4, 38/8, 39/1, 39/3, kliatby 1, 19/1, 19/2, 19/6, cintorin 11/2, 28/1, 33/2, 39/1, 39/4, 64, 64, 65 19/7, 38/3, 38/7, 38/8, 38/9, 61, 107 fujara pr. 7 65/4 cickevny majetok 27/3 gajdy pr. 7 Klenoty kostalné — 27/2, 28/5, miter — eintorin geleta pr. 7 37/2, 04/2, 65/1 cudzoloz 20 hajduch 112 klat — veely dar lisky pr. 7 Hoja dunda hoja 2 Klobiisy 8/6 divky cirkevné a panské 15, 27/3, 28, 38/1, 40/1, 40/3, 64/5, 64/8, 65/4, 68, 69, 72, 89 hhonelnike pr. 7 Klobiky pr. 8 hostinee — kréima tka v kolibe pr. 7 hostinskie — hedy Knihy 51/2, 106 hruda syra pr. 7 metica 38/8 15 Aj ked je tento sipis obyvatelstva neiplng a jednostranny, jednake diva mognost na- Miadnu dg proveniencio a zamesinanin prifeleoy, osidengeh okolo horchronskyeh mannfaltir zatiatkom 19, stor. 10 Siipis farrov a uéiteTov na Horchroni od x, 1655 do r. 1683, ktory Reuss prikladé, vynechivame, lebo uverejiiujeme siipis vietkych mien, ktoré sa v kronike nachédzaji, 309kmotrovia 28/4 kkoliba pr. 7 Kolonizicia 2 Rakiiska 108 konope pr. 3 Kopane 28/6, 37/2 Kornuta pr. 7 kosy 108, 142 ‘knatky, kraTovia 8/14, kostol 27/2, 28/1, 37/2, 38/2, 39/1, 39/6, 96, 97, 98, 99, 100-106 Kostong interiéry 27/2, 37/2, 64/2 Kostolné testilie 27/2, 28/1, 28/5, 37/2, 64/2 kradeze — lode} ikrémy 8/11, 27/3, 388, 107 rst 11/2, "28/4, 38/4, 38/5, 39/5, 40/2, 65/2, 75 Kersini rodidia 28/4, 38/4, 65/2 kevesmilstvo 74 liky 27/8, 64/5, 65/1 manufaktary 108 medenien — medenik 64/2, 65/4 Mohéaska bitke 4/3, 5/1 Morena 2 mrarniea pr. 7 myilienky a hodnotenie auto- rovo 12, 15, 29/8 31, 22, 339, 41, 66, 75, 76, 80, 81, 89, 93, '94,'104, 105, 106, 107 nibo%enské rozpory a rordicle 3/1, 106 nédennik 412 niidavky — kliatby Nomei pr. 2, 66 nemanzelské deti 29/4 priestupky a nemravnost zov a uditeTov 16, 48, 19, 20, ‘DL, 22, 25, 86 obotovanie sviec 2 obilie 8/6, 28/7, 27/3 ‘oddavanie — svadba ohligky 11/2 omin 815, 8/6 opilstvo 20, 86 oiepky pr. 7, 86 ovee pr. 7 ovos pr. 78.2 padiienien 107/2 palenio ubtia 107/2 310 pilenka 38/8 parenice pr. 7 Parom — Perun 4 pastiorstve pr. 4, 7 piesne pr. 3, 2 pisie 19/6 pivo 38/6 pletence pr. 7 pletenic pr. & ‘poctivost Zien 192, 19/4 podoj — dojenie pobreby 1/4, 11/2, 28/3, 29/1, 38/5, 38/8, 39/4, 40/2, 64/4, 4107/2 pochovavanie pod stromy — pohreb Poliaci 66 povaha pr. 4 povery 4, 64/3 praimo pr. 7 profekt 19, 27/1, 27/3, 7 preklinanie — kliatby prespanka 51 prikrgvadlo 64/2, 65/1 prestieradlo 64/2, 65/1 prindky pr. 3, 1/1, 8/12 pribuznost 67/1, 67/2, 702 prinavratenie kostolov 96, 97, 98, 99) provesie 8/7, 10 proso 27/3 psiarka pr. 7 reé slovenski 8/5, 14/2 vind salainicky pr. 7 ici pr. 8 sichtar — ichtirstvo 8/9, 19/1, 6, 27/2, 28/2, 29/4, 33/2, 38/3, 38/7, 38/8, 39/3, 40/2 40/3, 64, 65, 70/2, 112. robotnik 112 roboty 28/6, 29/4, 75 ro] — véely rozsudky — tresty rozvod 33/1, 33/2, 52, 74 nik — prikryvadlo odilna — manufaletiien rmsadln — sviitoduiné sviatky Rusniaci — Ruthéni 6/3, 6/4, 28/2 rozprivky 4/1 ryvovanie lata 4/5 nictvo — salas pr. 7, 69 schizmatici — staroverci sliepky 29/3 shitka 412 spev — piesne sobas — svadba svadba 49, 54/3, 59, 63, 67/1, 67/2, 70/2, 74 sviitoduiné sviatky 8/10 snopy 28/7, 27/3 spracovanie viny pr. 8 spy 108 starovere’ 2, 3/2, 28/2, 28/3, 39/2, 40/2, 64/3, 84, 103 stavitelstvo Tudové pr. 3: strava pr. 3, 7, 8 8/6, 27/3, 28/7, 20/3, 38/6 strigy 1/1 strihanie vIny pr. 8 strunga pr. 7 stikno pr. 8 surmita pr. 7 svatenie 8/6, 10 sv. Mikula 2, 8/14 svintky 8/9, 8/4 3816, 3810, 39 Sestonedietka 28/4 Skripee 8/13 Soldra — Sunka svee 64 Sindle 384, 985, 40/3 Skoly 3/3, 615, 19'6, 27/3, 28/7, 31/1, 83/2, 38/1, 289, 396, 40/3, 41, BI, 58, 50, B48, 65/4, 66, 93, 97, 105, 111 Sunka 86 tance 4/3, 2, 8/14, 65/3 tesir 112 thanie pr. 8 testy 8/9, 8/13, 19/7, 21, 25, 27/3, 28/3, 28/6, 29/2, 33/1, 33/3, 38/3—8, 392— 5, 40/3, 50, 51, 51/3, 51/4, 52, 59, 60, 62, 63, G4/2—4, 64/0, 64/9, 65/2, 65/4, 67/1, 67/2, 74, 86, 87, 107 ‘Torei 4/3, 5/1, 7, 8/2, 54, 55, 63, 66, 76 dite? — skola uhliar 107/2 ublie 107/2, 112 le — viely firadnik 39/1 uurda_ pr. 7 ‘ivod SestonedieTky 107/2 Valasi — valach 6/3, 6/4, 38/3 valadka pr. 7 28/2, 38/3, , 64/8, 65/3vateal pr 7 nihrady 27/3, 40/3, 61, 62, 2vony — zvonenie 37/2, 64/2, véely 37, 38, 65/1, 65/2, 07,2 G5/t 65 vieva Tudu 4/1, 2 xilety pr. 3 avykoslovie 2, 8/7, 10, 8/10, vedomkyia 4 zépola pr. 7 8/12, 8/11, 31/1 viriticia 3, 9, 26, 27, 28 37, zhojnictvo 19/1, 19/3, 19% alae 51/2 39, 40, 64 zememeraé 112 eliati 40/1, 40/3 vosk — véely 7li choroba — padtienica indica pr. 7, 29/5 vyrobenisko 28/6, 37/2 Aodeji 64/9, 107/2 Yeny midre — vedomkyne vysivanie pr, 8 Fito 27/3, 28/7 Register miestny Kréfova Hola pr. 2 Rejdova (Robiiava) 112 Betliar (Roziiay Kuriakovo 65/1 Reviiea (Reviiea) 19/7, 37, 74, B. Bystrica (B. Bystrica) pr. 2, Lapis refugiis 6 107/2, 114, 142 Brezno (Bremo) pr. 2, 38/6, Liplov pr. 2, 107/2 Rimava 4/L 50, 107 Tngatin (B. Bystrica) pr. 6 Roviiava (Roziiava) 66, 87 Bruna 1/6 Lapa Si. (B, Bystrica) 66 Rabanisko (Suminc) 64/5 Gerveni Skala (Brezno) 110, Maluziné (L. Hridok) 12 Simolnik (Gelnica?) 7 112 Mokré Lika (Revitea) 112 Spik pr. 2, 5, 4/5, 4/1, 6/1, 66 Detwa (Zvolen) 67/4 Murai (Reviea) 6/5, todky 1/6 Dob&ind (Rovfinva) 107/2, 108, 27, 82, 36/2, 47, 5 varin (L. Hrédok) 4/6 76, 77, 82, 83, 84, 91, Saris 4/1 a (Bardejov?) 11/2 93, 96 Stitnik (Roziava) 8/44, 33/4, Murinska Lehota (Reviiea) 34 11/2 Sumiac (Bremno) 1/6, 14/4, Novohrad 4/1, 112 11/2, 16, 21, 22, 24, 98, 31, Opoltiea 1/6 33, 37/2, 39, 49, 54, 55, 58, Helpa (Brezno) 1/6, 27/2, 37/1, Oehting 8/14 65/1, 65/4, 66, 70, 28, 61, 65, 83, 99, 100 Polomka (Bremo) 15, 16, 17, 71, 72, 74, 82, 83, 84, 86, Handle Zelezné 112 19, 25, 27, 36, 37, 38, 39/1, 87, 95, 98, 103, 104 Handel Baedisky 51/1 50, 51, 63, 65, 66, 67, 88, Telgévt — Svormovo (Brezno) Handel Zlatiiansky 112 95, 97, 102, 101 4/6, 11/4, 11/2, 28, 39, 64, Hodejov (Ffakovo) 3/1, 42 Paleniea (Sumiac) 64/5 103, 4104 Hron 1/6, 27/3, 66 Pohorela (Brezno) 28, 29/4, 39, Trentianska upa 1/3 Jager (Madarsko) 4/2, 54, 63, 40/2, 40/3, 64, 66, 83, 85, Uplaz 1/6 66 95, 98, 99, 100, 104 Vernir Brezno) 1/6, 11/2, Jasenova (2) — Jasenie (Brez- Podbrehy (Polomka) 65/1 28/1, 29/1, 39, 40/2, 40/3, no) 1/5 Podmurait (Reviica) 14/2 64, 103, 107 JelSava (Reviea) pr. 2, 6/5, 7, Poditosom (Polomla) 65/1 Valaska (B. Bystrica) pr. 6 19/6, 21, 27, 33/1, 33/2, Polomka (Brezno) 15, 16, 17, Volehovy Potok 4/6 i, 49, 51/9, 64, 67, 70/1, 49, 25, 27, 36, 37, 38,°39/1, Vlachovo (Rofiava) 64 7/2, 112 50, Sf, 63, 65, 66, 67, 88 Zivadka (Brezno) 27/2, 37, Ktaky 1/6 95, 97, 401, 102 38/2, 38/3, 65 Kolbaska (2) — Kolbasoy ( Poprad (Poprad) Zvolen (Zvolen) 4/1, 4/2 nna) 142 Predajaa (B, Bysts Zacke (Polomln) 65/4 Rogister menns Register mien Tudowgch Bliatova Maria 2 Galik din. 108 Fabian Pavel 52 Gavalda Matej 112 Rabnie Nicolaus 37/2 Fabry: Demeter 112 Gavalda. Michal 112 Rajtko Georgius 106 Figelez Matous. 67/4 Girlitke Palko 64/1 Hadbabny Jin 102 actin 197) Hagater Barbara 112 Dian Susanna 112 Feveni Durik Benko 74 Gabor M 311Hagater David 112 Hanin Duro 38/5 Helpansky; Ondrej 65/3 Helpen Macko 38/7 Hirner Susanna 112 Hrebla Matej 54/6 Mruska Ivan 38/3 Hruska Stefan 38/3 Hruskova Christina 38/8 Hudak Michael 99 Tanoezko Durko 49 Tuhas Michal 33/1 Koviits Jozef 27/2 Kubova Dorna 19/6 Kubova Marta 19/6 Kuhajda Pavel 65 Kuinyerik — Janofovi Ledaya Adam 38/3 Liptik — Zavadsky Janko 37/2 Luce Georg 33/2 Lakadikov Durik 58 Lyhan Ondrej 19/6 Lytva Janko 37/2 Major Susanna 112 Meszaros Gabriel 112 Mitro Martin 37/1 Mlinar Janczo 64 Mojiié (?) Jando 51/4 Mnucko Matej 65/1 aryn 19/6 Noszko Michael 33/3 Oravecz Ondrej 19/6 Pelech Helena 33/1 PelloS Martin 52 Pelle’ Marta 52 Peleska 33/3 Pernik Janko 63 Pernik Mavtin 63 Potris 64 Plvan Helena 112 Poljak Stanko 19/6 Polyak Stanislava 27/2 Pompzla Dorna 27/3 Rab Valentin 103 Rorloznik Jin 112 Rusznak Michal 70/2 Sekera Jani Sdlonesik Georgius 65/4 Sosna Martin 40/2 Springer Daniel 112 Stangik Adam 15 312 Svidrany Joannes 104 Sevresanyi Maria 112 Sarnik Beno 37/2 Smidrik Martin 65/4 Scholtise Georg 64 Soltssz. Macko 28/2 Soltisz Misko 64 Tobin’ka Martka 19/6 Tokar Jura 45 Tokar Michal 65/4 Vajda Peter 37/1 Zelo —Hvid Paulik 37/1 ‘Zuchan Caspar 19/6 Artym zo Sumiacu 14/2 Anoka Sumiaganka 7% Ferene zo Suminen 11/2 Elizabeta 33/3 Jakub Sumiatan 7% Valent x Vernare 11/2 Register mien uéitefov Apiatius Jakub 65/4 Cramer Caspar 6/5 Fabricius Georg 6/5 Fajtik Jakub 38/9 Hudatsik Matej 41 Chmel Martin 27/3 Sartorius Gregorius 51 Stofanides Joan 64/7 Sautorisz Daniel 27/3 Register mien kiiazov Bajtko 84 Bodovini 96 Comes Gregorius 22 Dyonisy Joannes 70 Fabriei 16 Fasschko Georgius 88 Filipovits 92 Friedt Cyprian 8 Gazur Gaspar 16/1, 17, 18, 19 Helmosius Vratislavsky 16 Woly Jakub 33, 27 Hovatsoezy 92 Kalinkins Joannes 86 Lamy Gregor 50 ssius 66 reny Daniel 25, 27 Lovesany Kristoff 27 Lyhan Martin 64 Majet Andrej 64, 74 Mazar Daniel 56 Molezany Joannes 34, 37/1, 42, 48, 51, 60, 61, 62, 65 Nicolay Michael 19/7, 15 Ocken Samuel 22 OvwenaS Adam 2% Pauli Georgins 75 Priehradny Jan 24, 28/2, 39/1, 3, 54, 95, 97, 64/6 Reisz — Reuss Samuel 114 Rimanovins Joannes 9 ‘Textor Daniel 51/1 Register_mien aristokracie a ‘iradnikov Balthazar Jam 111, 142 Bartoffy Indoviea 112 Berzeviezi Jin 99 B bek Fr, 6/2 Betlen Maria x, Homonay 36/2, 45 Boso Matej 6 Davides Martin 39/1 Dobinay 74 Homonay Maria 35/1, 36, 39/1, 43— Joannes z Rotthalu 77 Jakoity FrantiSek 19, 27/1, 27/3 Fiskra Jin 4/1, 4/2 Kohary Jan 100, 104, 102, 103 Matej Korvin 4/2 Pazmin 66 Polan 4/5 Rakoczy Franti8ck 36/2, 9% Remenyik Matej 64 Rikullt 1/5 Rozgony Sebestian 4/1 Rueber 7 Solan 1/5 Salm 6 Stanislaus 19/6 Séchi 34/2, 76 Szentivanyi Matej 96 ‘OkBli Emerieus 79, 89, 90 ‘Vesseleny Frantitek 45, 46, 47, 66, 73, 76 Winditsh 77 Zeney Andrea 68Slovnigek eudzich slov a neznamych pojmov artikule — nariadenia, v nasom pripade nariadenia cizkevné, tied dinky viery Kodi) akeidencia — veatajtie prijmy (Soukup) aspersicia — pokropenie, tied krst (So wk up) becka (bezka) — uzavreta drevend nadoba, sud (K 0 éi) hirkag — pokuta (Ratko) bekeia — druh oviee chovangch na viaw bratrsivo — spolok ev. Khazoy, Ktorému boli podriadené administeativne a vievoutné problémy ev. cirkvi v 16.—17. stor. carpitum — xhves (2) conseniar — podsenior, zstupea seniorov convent — zhromaidenie (K0&i), v nakom pripade cirkeyné deima — desiatok exkomunikacia — vyobeovanie x citkvi (Ko &i) filie — deérocirkvi, nesamostatné od matkocitkvi zavislé cirkvi hostinkie — hody, hosting hustle — skripec (Ratko) jesperita — x madarského esperes — vikir Menodie (ktenoty) — cirkevné, mys sa pod tfm kalich, cibérium a miftiéka na oblithy, zhotovené obytajne z0 stricbra umeleckon zlatnickou précon. kmetice — od slova kmet (2), niveluik, najstarst ten kolektivu, v Seitine i sedliak (Ko &i) = krstnigka (K a 1a) ostalnica — ohradka pred oltéirom (2) kopane — kopeii — mravenisko, krtinee (Kélal) — podfa toho snid skopana, yyrovnand vem (3) homunikanti — ti, Kori idti na spoved kornauta — oven so zahnutymi rohmi (K Lal) Lapis refugiis — Kléstorisko na Spi8i (podTa Schiirer-Wiese, str. 7, Zufluchtstein a nie Offen- stein, ako zaznameniva Reuss) medenica (medenik, pelvis) — medeni nédobka (K lal) mrasniea — sennik, kde sa do zimy prechovava seno a kde sa chovi i dobytok (K ala) parochia — fara, farny obvod (Souk up) pletenee — 20 syra robené — plotené syree v podohe korbaéikov préimo — prasmo, plot okolo salasa (K ala) predikacia — cirkeynd kézeh Slovnik eudzich slov) predikator (prodikant) — kazatel (Souk p) prestieradio — prikrgvka na oltir — antependium pritryvadlo — prikrsvka — ruénik na kalich, prikrfvka na ote prilituba — x nemeckého die Stube — izha salariumn — staly plat (Souk up) schizmatik — oditiepenec, odpaditi: od viery (Souk np), schizma — v citkeynsch dejinich odligenie pravoslivia od katolicizmu (K 0 i), staroveree staroverei — staroverské niboZensive, podfa stare] viery (K lal), staroobrjadniei (K 0 ¢) surmita — tniba, tribka pastierska (K & lal) sv, Maria vechtova, veliki, zelenii — 8, septembra Holdra — bravéové pliecko (K ala, Sunka trafanie — pokutovanie vitriol — kyselina sirova visitacia — prehliadka, navStivenic (K 0 &3) vocator — zmluva s uéitefom alebo kiiazom (K 41a) vyrobenisko — poda po prvy raz spracovani na siatie (Ké1al) vatralo — vatril — paliea na rozhrabavanie vatry, ovtiusky obudok (K 41a) oukup, 313choroba ~ padiienica ipofa — skalna steno, balvan (K lal) Zeny moudre — vedomikyiie, bohyne Literatira Memorabilia provinciae Csetnelt, Neusoli 1799. . Jeho predchodcovia a spolupracovnici, SP, XXXII, Martin 1913, Bartolomeides, L: Botto, Je: Samuel Tom 65, 129, 193. Dejiny Slovenska (Tézy), Bratislava 19) Gomi — Kisshont vérmegye, Budapest, 177-179. HGséava, A: Zbojnicke drutiny na severovijchodnom Slovensku do r. 1526, SN 1956, Chrobak, D. —Cepan, 0.: Rukovat dejin slovenskej literatiiry, Bratislava 1949. Jan8ak, St: Slovensko v dobe uhorského feudalizmut, Bratislava 1932. Kalal, Mu Slovensig sloontk = literatiry uj néreti, B. Bystriea 1924, Kodi, Bi Maly slovnik nauéng I, TH, Praha 1924. Markov, J.: Slovenski Cudovij odev v minulosti, Bratislava 1955. Melicherétk, Av: Prostondrodné slovenské povesti Pavla Dobiinského, tivodnd stat k Pros- ionirodngm. slovenskgjm povestiam I, Bratislava 1958, 9—30. Melicheréik, A: Slovenské povesti Augusta H. Skultétyho a Pavla Dobiinského, SN 1958, & 5, Bratislava 1958, 449-668, NosaTova, V.: Ludosy odew » Helpe a » Pohorelej, Bratislava 195 Oberut, J: Prispevok k dejindm evanj. cirkvi na Hrone, Viera a veda, Bratislava 1932, 1933, TIT, 66-70, 117121, 205—207, IV, 15-19, 117—119. Protokol anonickej visitécie > r. 1871, Vazec, ev. farsk{ trad, Slovnil: eudsich slov, Bratislava. 1953. Soukup, Fr: Cizojazyény slovniéek, Praha 1936. Schirer, 0. — Wiese, Eu: Deutsche Kunst in der Zips, Leipzig 1938. Ratko§, P.: Uprava =vykov poddanych v Gemerskej bratrstvom reformatnyjch farirov, Nake ufredai minulost v dokumentech, Praha 1954, 490—49%, Toma sik, S.: Pamdtihodnosti Gemersko-Malohontské, Letopis MS IX, J, 81, Tl, 16. Tvrdy, P.: Slovensky frazeologicky slovnik, Tmava 1931, Varsik, B.: Murditske artihule = roku 1585, Bratislava Ill, Bratislava 1929, 129-133, ipisnica kanonicke} visitdcie diftriktu potiského, vydriavane| dita 8. jiina 1913 v ciskvi Vaieckej, Vazec, ev. fursk§ trad. 314CHOBANKAA STHOPPADI Iypuan Cxonanxoii Axayennn Hays 1950 Ne2 Magaeren veruph pas 8 10, Hogatemservo Caronantoit Axaxesiin Hays Ponartop sep Ax Toxonae Aapee penakiuu bpatucctana, Kacvexcona 27 SLOWAKISCHE VOLKSKUNDE “ejb dee Showa Aladanie der Wiens if 9, Nr. 2. Erschiint viermal inn Jahre Hormusgegsben vom Verlog der Siowakischen Akademie der Wissenschaften ‘Redakteur Dr. Jin Podolak Redaktion Bratislava, Klemensova 27 SLOVAK ETHNOGRAPHY Journal of the Slovak Academy of Sciences ‘Volume VII, 1959, No 2. Published quarterly by the Slovaic Academy of Sciences Managing Lditor Dr. Jin Podolék Editor Bratislava, Klemensova 27, Czechoslovakia LETHNOGRAPHIF SLOVAQUE revue de Académie slovague des sciences Année VII, 1959 No 2. Parait quatro fois par an Aux Editions do Académie slovaque des seiences Rédacicur: dr. Jin, Podolak Rédaction Bratislava, Klemensova 27 SLOVENSKY NARODOPIS Casopis Slovenske} akadémie yied Rogsk VII, 1959, dislo 2. Vychédza Styri razy do roka Vydalo Vydavatefsivo Slovenske) akadémie vied Zodpovedny a vykonny redaktor di. Jan Podolak Redakéna rada: doe. de. Rudolf Bednarik, dr, Sofia Burlasova, de. Bozeua Filovi, de, Sola Kovaieviéové, di, Michal Markus, doc, dr. A. Melichertik, dr. Jén Mjartan, Rudolf Zatko Redakcia Bratisiava, Klemensova 27 Vytlatili Tlatiarne Slovenského ndrodaého povstania, n. py Martin Tednollivé disla Kés 13,50, eelorotné predplatné Kis 54,— ‘Wemer PIO 2385/49-111/2 — X-201819 Rozkiruje Postové novinové sluzha. Objednavky prijima kaidy poktovy Grad i doragovatet.