PI RI G1i lil1 1

8
vd cla v 5at ava
 T6lovJchovnd Jedaota .Ie6t6d Llbersa

DruZstvo plreglldllruu

P[RlEillfrlrE

VCclav Sat ava

Llberec 1989
,

-r-
tivod

louba llovlla vcn6st t. alo vrducbu a ldtat Jc .trra J!'

Lo llilctvo ccnr o Z blltonlc zlb looho vlcr Il rJnl rda-
tl\fch polua0, ale ovldilaout oblohu er rilaltlo t.ptilo v Pof
clcitnloh ilescttlettah. Al ncJnov6Jll polngtly f,yrllV cpo-
lu a novfd natcrlll'y unolally llovlhr .Plrlt ev0J dfv{
!€D o
fVnI L I€tfut poatadt tnrblovd lonstrutcr Potelenl llt-
tou nrbo dvoJltd plaabte tvartr Eldle aeplalnA ?tduch.r a
burC tto vlduohu. tb ctopl I Ptat cr nrlt ultt !'atatc FIo-
to cl rd6Jl pleltl nAcleduJfcl ltrdnlv e ncpoaplchrJr d6-
1o vydrll6l

@ v6etav Satava, 1989

lranslatlon @ Marlka Honeov6' 1989
Iluctratlon @ .lfff ZeJnon, 1989

Rocs[rc lng. Iileo Bdbovka, IIIDr Vladtrln Satava

t
7

- 7-

1 I. C6st - ZCkla{y

,/ V tdto ldgtl ce eezndnl,ne e aeJiltleltt6J61nt. poznat\r,

nezbryt4fnl pro zvl6dnut1 ratrladn:lch Aovodnoat{ pro ltert,
let a pf1at6n1. .Ie v6ak tfeba el uviilonlt, Ze aebclcpEl
ptInrllra nenabradl zlculen6ho uElt€le.

11 1. Pople padCkovGho Lluz6kr,r /wahov6ho padClu/

12 PadCIovf, LluzCL (obr.l) ce aL1Cd6 z t6chto hlavnich !6e-

tl: vrchllk (1), nocnd g;rfry (2), tldlci Si0ryy f:l zaLonlc-
nd tldlc{u poutkrn (4), noend popruhy (5), uosqt poetroJ (5),
pfenoend bra6na (?).
Vrcbllk Je u.nlea k vytvolenl vltlakovd e{ly. lld profll
ldlttle c otevfenou ndb€lnou hranou (8r. N vrchllk0 2. ge-
nerece Je E6et nAbEZn6 hrarly uzavfena./ .t€ zhotovcn t poly-
anlilov6 ttanlny a ncprody6nou povrchovou rlpravou. rle ee6lt
z tEcbto df10: vrehal a epodai pole (9), proflly ,/nebo ta-
kd lebna/ boIn1 (10), apoJovacl (tf) a noeal (12) e boED{
atabtllz6torv (13).
Na apodal straaE vrchllku Jcou v latl6eh nallta poutka
pro pflpevnEn{ noeqfch a f{dlcfch 6i0r. vrchn{ a epodni
pole Jaou eeElte v odtokov€ hr'.an6 (14). Otvory v profllech
/Lebrech/ aloulI L vyrovn6vCn{ tlaku a r.ychldnu naplnda{
vrchlllnr.
Bolnf etabtllz6tory Jaou urCeny kc sn{lenf lndulovaarF
;bo
odponr a zaJl6t6n1 ao6rovd atablgtyo
Noend a ittttct Uirlry Jaou po\yanldovd. V fadCch naJl
nocnd Eirlry st€Joou atdlku, takle vrchllk pft letu ncnl
ploch$ a1c klenutf. Zalt?en{s ptl pouZlvCni ce proitluluJt
zeJndna pfetlnl gifirV, kterd Jcou neJvlce nrnlhlhJr. Proto
nuel b5lt po lace ildltgr pfekontrolovday a lCvady odetranEny.
f;fAfci 6;0tT EeJl bft v pflpadd uarlroClniho otlbrzitEnl nlr-
nE prov65en6, k napnutl iloch6zl stalenln fldlc{ch poutck
o 50 nno

obr,l
 -8 -
- 9-
NosnC pop::uhy Jsou zhotoveqy z polyauldlov6 dlutlt\y s o-
lry lc upevnEn{ nosnfch gi0r a I qky k upevnEn{ k nosndnu 2. Volba paddkov6ho kluzdku
poetroJl. Pooocl na5Lt6 velcro p6slg7 se k popruh0n ptl-
pevfiuJi t{dIc{ poutka. Pfl ndlupu pad6ku etoJfne pfed nolnoati vftbEru v6tll-
Noer$ postroJ Je zhotoven z po1;raroLdovCho popruhu' Po- nou r€tl vrchllly te lcdnl', ilcYltl nebo Jcden6atl Laatllo
aoe{ plezek ee pllzp0eobuJe postav6 pllota. Drlleiltd Jet Vrchlllg cc auil5ln poEten kandI0 8e ve v6tlf dle aevyrtF
aby poloha nosr$ch popruh[ byla na nosndm postroJl steJ- bEJd. /Kan{l Je lCat vrclrllku od Jcdaoho notndho profllu
n6 na levd 1 prav6 stran6, Jlnak burle pad6k za|"66et'' Ze Ie dmh6nu. I0tre bft ildle zpeva6n Jedatn uebo v(cc rpoJo-
eteJn6ho dtvodu nucl bft eteJnE ptltatrerry I nolnJ popru- vaclnl proflly./
try. Popnrhovy pogtroJ n0Ze blrt nahrezen gedalkou a pol- D0lelttou chamLterietllou pft vf,b6nt Je ploctra vrcblf-
gtrov6nfu od etehcn aZ po z6tta pro 16tCni v poloze vlcZc, hl, Jetr gc v6t61nou potrybuJe od 20 do 30 n2. IlrtIDc proto
pt{p. n0Ze bft doplnEn haroakouz pevn6 gllonovd tkcnlny br6t v rivahu svoJl hnotnoat /plolnd tatlherd Z -+ tg/*/
pro ttlouh6 ]-oty v t€to poloze (obr.2). Pfl poultt{ padtA- a tald to, co od 16t6ni aa pailClu olcLdidre.
ku po horolezecL6o v5fatupu 1ze rofeto nosndho postroJe .t!De-11 rttlednl vdha' (5O -eo Ls) a na6lr trlavalr
pouZlt horolezec$f rlvazek doplnErr.f o poprutqr pfee raroenn rner Jeou opaLovan6 lety z vrcbol0 po horolelsctfcb vf-
nebo o tgv. hrazdl'Eku z duralovd trublry (obr'3)' ltupech, cpoJen6 s gfcn6leal paddku na ilel!{ vldllcnocttt
' PFenosnd bra6na
Je zhotovena z polyanittovC plachtovl- vjrberene cl acdnlkanClovf pail{L" .Icctllle naoPal ra{loat
o y t v er ubat ohuu z a v fe n 6 z tl rh o v e d l y p ro s n a zE l vkl 6i l dn{ l dlou\fch t0r ec ndr zdl dnrhotaA vrlrle{len L radostl z 16-
pail6ku. tdnl a snire o itloub$ch let€ch a vyulltll atoupavfcb prou-
PFedlepeanCvf,atroJ: pcvnC obuv, pltlba, v nlt Je dob- drl, d6ne plcdaoet devftllsn{Iovdru vrchllku"
le ely5et. Ptl "tatL€ v6re' (pfec 80 tg) ldne ptl ateJqfch bltd-
Dal6l vybaven{: rukavlcarvaElolotrr vf6kooEn' zdchrar rllch nolnoat netl dev{tl a Jcdcnictlkandlovf,r vrchlllelo
r$ paddk. 'L6htd v6t5r' (n6n6 netr 50 lrg) naJI L dlrpoglcl vlaataE
Jen eednlkandlovf, vrchlllc, nohou v6alr poullt ndnE povrct-
vendho netcnldlu k zv!6enl proPuttnoetl vrchlllu a cnlle-
n:( hnotnoctl PaddLu.
V Laiddn ptlpeilE nurlne polltat a ttur le plo6n{ rat{-
lcnt bV a61o bf,t 2 -4 Vs2.
Da161 rol<t{ly neal lcdDt'r dcvftl a Je<tenCctlkanllovfil
peil6lg:
r(lev{tlar, rerp. "JeitenCctLa' Je vf,konaEJ6l aetr 'ccdrl0-
-
kg'
- EID Je nen6l vrchlfl, ttu r6n6 Dd 6;0r a t{r cnartl Jc
nonvlqut{ pf1 etartu
ploctly Jeou n6n5 altllvd k falku vzduchu v turbF
- reaS{
l€nct nebo v ortrd ratAlce a ldpc re procadl protl v6-
tnu
0YAzt x
 -1 0 -
D$letrltfn hledlsLeo pfl v5lbEnu Je 1 poutlt5l nat,erlCl.
Jenqf a 1eh&f pa<lCtov5inater16J. ee aioe zball do nen5{ho
bal{Elnr o nald hootnoatl, nenl v6al pno rvehovd l€tCnl
prCv6 1de61em. Pad6kovC kluzdg trpt pfl pouZ{v6n{ rrlz-
qfn tfenln 6 s{fl.in{q hlavnE ldt atafiu a pftetCnl. .}aou
vyrtaveny fEtnkrln clunce, delttr, of,huo hoto Je 1op61 po-
uZtt lCtlry tu!51, e11nEJ51, tedy pevn5J6t, tfcba na fkor
hootnoctl,/napf. dakron/.
VrchlllqT z Jenr$ch tLanln naJI tedcrrcl os lllroutlt
pfl nepftn6lendn roandvnr, tatd gti pnrdh6o rdnzu v6tru
se naf,ukuJ{ neaoum6rnE. Tu!E{ nstcntCly ee nopal roza{-
JeJi pt{oo nar6z a z0stdvaJ{ epr6vn6 oafouIld, zeJo6na
Jaou:ll aprCvnd pflprawry k€ startu. teto v5fhoda Je roz-
hoduJlc1 u vrchlltc0 v6t61ch ploch. nebo{ scddkanClovd se
rozvlJeJt snadnoo
V lCdndu pflpadE bychon nen€ll tupovat padAky star6{,
o kterfch nevdne, toltk hoalln proyozu naJI !e scbou a Ja-
kd utrtrlly "rCny'. l[enuselo b;r ac aCn to J.tlnou vyplatit,
1 Hy! bychon ptl ndkupu u6cttlll nEJaLou tu korunu. Hc-
bledE na to, !e I vf,Lon padCku s€ Earon anlluJe, protoZ.
cc zvy6uJe proputtnoot natcrlAlu. ZahranllnJ praneny ud6-
vaJl tlvotnoet padl6kov6hoLlua6ku pfl fact€o pouZfvAnl
ttl ro$.
3. Volba postroJe
ErletuJ1 r0znd typy poetroJrl odpovldaJic{ Cetntn pt6nfu
p!.lot[. Ve vf,bdru ae f{illne tfenl lrttlrll: pevaoatf, kon-
torteu a lrnotnoot{.
Pevaost - tsn. pcvnoet Jeho neJelab5lho !16nkuo Nen{
L nlEenu n{t ltrfillo otootovend na 5OOLg, Jeat1tZe sc sG-
drCta rortrhnc ptl 200 kg" Doporulenl nlntlClnl pevnoet
Jo alecpoi Eeatln6sobek uarl.adlnfho zatl?en1 plloteu. Pov-
nort v novdD gtavu v€tSlnou t€nto po'ailavek nnohan6cobnE
pfcvyduJe. Uus{ne dt ov6eu na zfetell
opotfebovCal, po-
pruh$ a 6111, proto pootroJ lacto koatroluJene.
- 11 -
Korofort - vSeobecn€ platI, d{n Je rooclelpohodlndJ5l,
t{n Je hnotnEJ5t a n6nE sklatlqf. VfbEr Je tetly v6c{ kon:
prorol,au.
ctedn6-11 Ee o turlstu nebo paraalplnlstu, ncJJednoiluS-
61 Je to neJ1ep51. N6kter6 node$ nohou z6rovei clouZlt
jako lezec\i 6vazek. Pod{t6roe-11vSak s dlouhfroi 1ety, Jc
tlebs sl vybrat postroJ pohodln$, polstrovarqf, pro polohu
tlele /enlLuJe ae tin podetatnE Eelnl odpor pllota/, kLe-
rf Je vBaL z6lonltE t6t6{. Xigto h}edCnf konpromleu Je ld-
pe sl pol{dlt poetnoje dva.
Vhodr5lo spoJenlo Je hanaka s Jednoduehfn poetnoJen.
V tCto kooblnacl se epoJ1 pevnost g konfonteo pfl nlninCl-
n{ hmotnoetl.
Vcltce zaJfnav;in vynClezem Je hrazdldka, lrtcr6 se pttp-
ne k noendnu oku honolezeck6ho fvazku a Je noZnd se v ton-
to zCv6cu pod pad6ken ot6det kolen sv6 osy a tleba fotogra-
fovato Tento z6vEs tdZ unoZiuJe etart delen k padCku pft
ellnCn vEtru.
4" P f{ e t noje
IGIyZ oe mluv{ o ptistroJtch pll avahov6n 1.€t6nf, n6kte-
ft lldd ,/rogaLlot€ a plachtafl/ se enEJl: lVa5e li'ddla pa-
daJf Jako dlaZebnf koetlry, nenl potleba pt{etroJt, aby to
koostatovaly.i Je pravda, pad6$ nccloaahujl klouzavoetl
JaLo deltapldny nebo vEtronE, pleeto Jsou rltlaJe vfbkon6ru
a varlonetru potfebnd.
V5lSkonEr s1 pl1ot u0Ze plett letem nartavlt na hodnoty
relatlvnl vtr'5lg vzhletlen k n{stu ptlstCnl nebo na vf5hr
nadnolekou pft dloul$ch Lctech ve velehordch. VfEkooEr sl-
ce nebude reagovat na okanlltou ztr6tu nebo zlsk nEkoltla
rnetr$, bude ho v6ak lnfornovat o rezern6ch k ptlst6n(.
Varlooetr Je praktlclry nezbytnf, pro ldtCn{ !'e ctoupa-
vfch pnoudech ,/v ternlce,/. ReaguJe okan[ltE na undnu rrt5-
gr, a to buil optlclcy na etupnlcl 61 dlepJ.eJl, nsbo akue-
ticky, coZ Je v naSeo pflpatlE neJv5ihodn5J6{.Poclle vatlo-
 - L?- _13_

n€tru se nOZene snadn6Jl drlet ve stoupav€n proudu nebo nebo ldtdn{ na deltaplCnech, ptthldelne so L vf,eviku ve
ul6tnout z proudu klesav6ho" Ekole paddkov6ho ldtCn1.
Pf{stroJe lze unlstlt na zCpEet{ ,/pii nenBlch rozo6reeh/
neb o n a ste hn o, c oZ J e v $hodndjEf . Z. Stofy v alpe$ch zenlch
Zi{d kE se po uZ{ v C uk az at el r Tc hlos t l, neboi Jl 1ze od-
hadnout podle fatty vnEJSlch vJen0 a poclt0o V zinn{ah stfedlloc{ch vyuluJ{ lnctruttofl ldtdnt ne ly-
Z{ch. VfuL,a Jde ye1rl r?ch1c, ncbol v6t51 r]ychloetl, Lto-
5. Ob led en l, be z pednoet nl v y bav en{ r$ch ee ne lytr1ch dooabuJe, odstranl prob16ry pll atartu
a pf1 ptlct6nl ze vyE6{ ptlatdvacl rychloltl. to ov6en p1a'
i(ron€ vy$Sfch pevr5ich bot, nezbl/tnfch pro pruddl ptl- tl , Je-ll pllot ttobrfn [!afen. PfeatoZe aadCteEnlk Je
stCnf a konblndzy obvykl"e poui{vanC pf1 letu v horCch, ne- echopen po krdtlrd dob6 provddEt I vell6 lety, nuaf rc do-
n{ p otie ba spe c idlnl ob1edenl. Dopor udr : J e e e p o u Z {v a t r u - dateda6 aaudlt start bez l3ltrI, aby ac pllpravll na ldtoo
kavl.ce. Ochrannd brfle neJsou 6stnd1 krorn€ trnavfeh pfl VEtdlne 6lcol provozuJe vJcvlk otl Jara alo podslru na
prudk6n s1unc1 v zasnEZer5ich horCch. DrlleZltou souddst{ avfch cvl!4fch avar{eh" ilteL ce uI{ rozvinovat a nafuko-
ochrarly Je vdak pil1ba, zejo6na v nezndmdn a dlenltdn te- vat vrchllt pfl b6hu na rovlnE, poton poetupnE vyetupuJ{
r6nu. na na16 nerovnoetl v terdnu, oilLuil tlElaJl prrnl ibleEfr
eko\t.
6. UEln e se 1 6ta t KilyZ lCcl zvlCdnou prlnclpy zat6!en{ a pt1et6n1, pft-
etupuJl k plvnfnu velkdnu lotu, flzcndnu lnetnrttorcn vy-
na padCkov6n kluzCku Je I'eteck;i sport, zaiazen!
L6tdnl s1laCLou. J€tlen lnstrukton fldt ltert a pr"nl, lerdvr? po
tlo zCvEsndho Ldtdn1, jehoZ z6kladnl nanCvry se u!{ velnl rtartu, dru\f pak fld{ ptlbllZovac1 Eendvn a pflctCal"
rychle. Jednotluch6 f{zeni a trochu zrudnostl pil atartu Je to ncJlopll rprbob vfu\r"
nCn stadl k zvlAdnutt letu. Proto v alpekfch zcnlch zpfle- lfEherd 6tc1t nahrazuJl cvahovd uEcnl talnfi gallrenJn
tupnlll ten to s por t pr o Slr ok ou v elc J noot , dokonce 1 d6- ze autor ncbo lr nav1J6ku. fteZnf zallzenl nucl bft opa-
ten o d a lva n6 cti I et " tleno trytbodyturrc\fn nEnllen a1\y, aby pft vleku ardochdr
Rozll5u Jl se t il t ec hnlly ubenl: na e u c h u , n a 1 y Z {c h a l31o ke vrnllru takovfch 811, Lterd by rp0eoblly rostrlen{
na navljdku. V posledn{ dobrx ee roz3iiuJe 1 ulen{ ve dvou poetroJe ncbo vncbl{b)./ ZeL. ce uEi vel6tuout, ovlCitat pa-
/t,6k s lnstruk+orem/, coL v6ak vyZaduJe padCL o vEtSf p)-o- dll e pflctlt podle pfllar0 lnstruttore pft dlou\fch rov-
5e . qteh lotech nad aeu{o Poetupnl Je rvy6ov6n tsh talndho le-
Neanlne se ale nechat sv6st iednoduchostl ovldddnf pa- ffienl, a ZdL ctoupd do vJ5fy a! ntkollka ret Detr[. Uvolnl
clCku a J1t ee vrhnout s neJbl1Z51ho kopce bez ja\fchko1lv potoD talnd lano a prov6dl nandvr'5r poille polailavk! lntruk-
t eo retlc\lch zn a1oet l, pr ot oZ€ v let ec \ ic h s p o rtech so za tora. Tato retode Je ndn6 zCvlalC Da an6ru vdtru e uletl{
chyby plat1 vellol draze. StaE{ ve vilSce nq okanZlk zpsnl- n6e rtlou\fch vfatup0 na Lopec. tle canorfcJnd, tre oe XCL
kaf1t, pad6k s11nd zabrzdlt, !1nZ se vrchllk vyfoukne a pozdEJl nucl nauElt etartovat Dn g\rahuo
zhroutl. Pak nrlZe n6sledovat pCd aZ na zen. V na6tch podnlnL6ch buile asl neJlep6l zkonblnovat tyto
Pokud tedy nero6roepleclchozl zkudenostl z paraSutismu tfl zp0roby ulenl s ptlhlddnutln k ro{ata{n poilu{nk6m"
 -1 4 -
r p r i Y ni
8. Vybra t e l n { et o

M1eto na5lch prvnlch letr1 by ro61ospliovat tyto poZa-

clav$: stantovac{ plocha - ne t.rdvg nebo unEl6n nrletku
s doetatedrqin sklonem a prostoren pro rozloZenl pad6ku,
s noZnoetl pferuSeni startu a tlCvratu pil chybndn startu;
pflstCvaci plocha - alespoi 5Ox2OCD ns trdvEr zbavend
vE ec h plek Clek .
Vyhnene se kolnfn a skalnatfn rnist0xo. PoEssf by n61o
b5it klldnd, protlvltr kolen 5 u/s, stejn5t v n{etd startu
1 pflstdn{. Proto sl na obE nlsta unletfne uLazatel enE-
ru v6tnu /v€trnf rukCv, stuhu s po6,./"
Sprdvnoet zvolen{ n{ste Btant,u :rozhoduJeo tlspEchu le-
tu. Ide61n{ nisto etart.u Je rovnonEnnE pifkrd nebo vede
z ploch€ho nleta tlo ridoll a to st6le ptll$e. Vltr by nE1
pllchCzet vZcly pllno zepfedu /stant za nepflzntvdho eD6ru
nebo ze s11n6ho v€tru se lze u61t aZ po bezpednfg zvlCd-
nutl z6kladnlho v5tcv1ku./. Pokud se po startu pfdldtCv6
plelcAZka, nusi bft dodrtren tlostateEn5t odstup /roinlnClnE
<lvoJn6aobek vdllry / .
NesprCvn6mfeto atartu: start z vyeok6ho poroetu ,/hro-
obr . {
z{ zachycenl g;0r,/, stert za pfek6Zkou ,Zvlfeni ohroZuje
clarl/, rtart ze srCzu do rovlr\y, rotbEli_na nbnoinCn te-
r6nu /ztr6ta rx/ch1ostl, uvo1n6n1 ptednic'h 3irh, ztr6ta
p rof llV - ( ob r.4 )
Start na skal6ch /z nnny/ Je noZrf Jen tehdy, trdyl
Je pted okraJen ek61y tlostatek nlsta pro rozloZen1 a na-
fouknutl vrchl{Fu. NedoporuduJese pfl bezvEtfl; pit ry-
chlosti vEtru natt 4 rnls je nutno poE{tat se sllnou turbu-
lencI. Katrdf start pieo pflkrou hrenu pfetlstavuje velkd
rl z lk o.

9. Pi{prava ke startu

Vrchllk pad6ku tozl"oLloe na zenl giUranf navrch, n6-

olr. $
b€Inou hranou vf6e ke evahu ./pln{cf otvory en6tuJl vzh0ru
 -1 6 -
a Jsou vgechrp/ otevfeny,/, odtokovou hrenou nltre, do tvaru
vEJffe (obr.5). ZkontroluJene nosnd fi0ry, aby ptettn{ by-
ly nahofe, zatlnl clole a nebyly piekfflerqy nebo zanot6rly.
Pll epr6vndn piedchCzeJfcln zabal-enl postaEl v6t6lnou za-
tfepCnl nosnf,ol poprulry. ProhlCdnene pti tdto ptlleZttoo-
tl 1 uzle a za51tI Ei0r. Noend poprully pllpnene k noen6nu
poetroJl v td poloz€, Jakou naJ{ nIt pfl letu.
Pf€d sterten prov6llne tyto bo{y:
1. BEtl pfednl 6i0ry voln6 od popruh0 k vrchllku?
2. NeJsou zadnl noenC a titl{ci 6i0ry zanot6ny?
3. NeJsou ZAan€ Sirlry pod vrchlfken?
4. Nezactgrtlly se 5i0ry na kenenech nebo poroetu?
Po ustroJenf do poetroJe piekontroluJene:
5. .Iaou zepnuty noZnl a prsnt popruhy?
6. Zatln{ no6nd poprut$r ee poloZl pfes lokty, ttitfc{ pout-
ka a pfedn{ popruhy ee uchopl do rukou.
?. .Iat foukC vitn?
8. Je volnf proetor letu?
10. Nafukov6nf a etalrt
Stoupnene sl pfed vrchlfk. \zpal|{me /pfedn{ poprutry a
tfdtci poutka v rukou./ a Jdlenetak daleko,dopfedu, aZ ee
lehce napnou pteitnl nosnd 5ir!ao Poton n6eleduJe GncrSlc-
H tah za pleilni poprutqr ee soudasnfu vfpadelo vpfetlr d{nl
ge vlrchl{k vzettne a vzl6tne nad pllotao Nyn{ Je d[leZltf
kontrolnf pohled vzh0ru na vrchl{kr zde Jcou konory napl-
n6ny a nenf-11 vrchllk etoden do nel6alouc{ho en6ruo Kor
trolu prov6dllne vZcly, pfl kaZddn startu.
Da1-6t f6z{ Je urychlen{r pfl nEol b6Z{ne vpted a uilE-
luJeue vrchl{ku potfebnou tychlost pro start.. V tdto f6-
zi nesnlue zat6hnout pteilnf poprulty tlolu, neboi by ee
vrchllk sklopll a doetal ilo eiln6ho skluzu - start e€ tl€-
zdall, proto popruhy rail6Jl puetlne a ve vzpaZenl drZfne
pouzc tidlcl poutkao
_J ..7_
dln bude s1ab61 protlvftr, tfn qrchleJl uuefne ve tflzt
utychlen{ bElet.
Posledn1 fAz{ le odpoutdnl, ,coV Je kr6tkd a o6kk6 pit-
taZen{ obou t{dlclch poutek. NEkdy ee nue{ prov6st opako-
vanE po r-.q15{oupyt:'rl.enfo }r:Litti+{ je po odpoutCnl orl ze-
nE tId{c1 poutka /brzdy/ op6t povollt. Paddk rychle nabl-
rC dopiednou rychloet a z{skCvd acnocgnanlckC vlaetnostlo
Kd5rbynedoSlo k povolen{ bnzd, pad6k by ee zastavLlr ztra-
tll vztlak a pllot by epadl zp6t na zen.
Pokud Ee pi1 lcontnolnlo pohledlu vrchlfk nesprCvnd napl-
iuJe nebo se nenapliuJe vrlbec, Je nutno start pferu5it a
opakovato Nenl-li naplnEn nlkterf kan6i, pon0Zene naplnE-
nl opakovargin etaZen{o tldlc{ch 5i0r /prupov6n{n,/" M6-11
pad6k ve f6zt urychlen! nelCdloucl emEr, napravfne ho pfl-
taZenfin pt{slu6n6ho Ffd{c{ho poutka.
OestllZe ndroevrchllk pad6ku u61t z tuhdho natenl6lu,
kterf dobfe ilrZl tvar a noslehne se, nernus{ne vnchlfk
rozklddat po celd 51fce. Sta!{ rozloZlt pros+fetlnt tfl
kanCly a oetatnl eloZlt po obou etran6ch do harnonl.hro
Sta:rt pil ellndn vEt-ru Je rychleJS{, nenf potFeba tak
usllovnCho bEhu. VfhodnEJ6l Je staltovst deleo k vrchllku,
nosnd popnutqr drZloe ve zkftLenlch patrIch" po nqfoulotutl
vrchllku a oclpoutCnl se oto6{ne, pt{padn€ odetartuJene po-
zadu a pfetoE{ne se aI ve vzduchuo Pno tento zprlsob etar-
tu Je v$hodnC pouZ{t hregdll.lkuo
11. Zn6na <loptednd rvchloetl - bnzd6n{
Paddkovf kluzdk n6 ponErnd vellqi rozsah doptedn6 ryctF
Iost1, kterou nEndne etahov6nln obou lldlc{ch poutck. Do-
pfedlnou rychloet s!. o$lene rozdEllt do n6kollka stupi0:
Pln6 rychlost - f{dfcl poutlca Jeou rlplnE uvolnfna (rych-
lost 1O- l1 n/e). Lze Jl JeEtE lvyglt cour
Easr$o etahovCn{o pfednlch popruhrto Jc
vSak tfebs polftat ee zvSldenIn4rchlostt
k1es6n1, proto ptlstupuJene k tonuto na-
 - 18-
_19_

ndvru pouze ve vyJineEnych pf{padech

12. Zat6denl
/napf. ulet ze sllndho etoupav6ho
proudu a podo,/o
Za+.6!et nrlZene nEkollka zprleoby. Pomoci f1d{cfch !;0r
BnzdEnI 'po hlavu' - doplednd r.ychlost ec snlZi ael o 10%
(kolen 9 ncbo poaocf noer$ch popruh0.
-10 n/e). StaZenin oiltokovd
vztlako-
Ptt plnC <topfednd rychlostl /ftdtct poutka povo1rnC./
hrany se vytvofl ne vrchl(ku
st6hnene Jedno itcltc{ poutko n{rn€ ,/agl k hlert,/, doJdc
vC klaplca e pon6nr€ nalfn EelnJn od-
poreD. Paitdk n6 neJnen5l k1es6n1.
k zatodeni ve velk6n polonEruo Pfl vEt5ln statrn{ /L rane-
nln nebo po prea,/ Je polon6r zatdIty uen!{, narrlatl oil-
Brztldnf 'po ramena" - dopteilnC rychlost se snlZl geL o 25%
( k olen sttealtvd ell-a, zat6dka ee prov6dl v n6kloou na stalenou
8 q/ e) .
!tfenu.
Bnzd6nl "po prsa" - dopfednd rychlost se En{|I asi o 50fr
( k o1en 5 - 6 n/ a) . l{ebuile-ll staleni pfenu5eno, padCk za+,6Et vc aplrClc
e velkou ztr6tou vygly ,/sestupn6 apirCla,/. SptrClovou za-
P1n6 brzdlEnl - tlopfednC r.ychlost ee prudce enlZuJet
tdCku lze prov6dEt pouz€ v cloetatelnd qi6ce nad tcrdnen e
doch6z{ ke ztrCt! vztlaku a hrozl ne-
nue{ bft ukonEeoa do 10O n nad zeml.
bezpeEl pCalu. ProvCall se proto pouze
Plochd zatCd\y /a nepatrqfo nCklonen/ ee prov6dl po
2 -3 m nad zeo{ pfl pflst6n{.
ptcdch6zeJlc{n pflbrzd6nl pad6h,r o 25 -507o butr dalEfn sta-
PfetaZenf - tloch6z{ pti n6n k oittrZenl proudnlc
Zenlo Jc(lnoho f1illcIho poutka nebo naopaL povolenln opae-
v tllsledku ztr6ty rychloetl, ke ztr6-
vztlaku vrchllku" ndho.
tE a dcfornacl
Zatdlb lzc provCillt I ataZen{n pllclu5ndho zadnfho po-
PfetaZer5l vrchl{k ee chovC ndeledovnE:
pruhu. Plt etaZen{ Jcdnoho pfettnlho popruhu doJtle Le apl-
StaZenln obou f{cl{clctr 5ir1r ee uvolnl tah v fldiclch 6;0-
rClovC zstCdco I vclkou ztrCtou vtblry - pozor!
:r6ch, vrchllk se nakrabet{ a zalne couvat. Pokud se pfl-
taten{ tt6le zvf51, vrchllk vytvoi{ v€J1ir prav6 a LevA
13. Ptlblltenl e ptistdnl
etrans odtokovd hrarSr se vzCjennE dotfkaJ{. TfepotaJlcf
vnchllk padC kolno ttolfi rychlost{ I -8 u/e. Pfetaienl Je
Nad nietcn ptlet6ni prov€dcne poeletlnl ratdlly v clocta-
nutno ukonElt v bezpeEnCvf6ce neJndn6 lOO n nad terdneo
g;0r. Rych16 uvoln6ni zprleo- te6nd vj6ce /kolcu 2OOD/ a zahaJuJrnc ptlbll.lovac{ lan€vr.
pozvolr$n povolenln tldicleh
Podle ukazatele $uEru v6tru co naaoEnrJenc tal, ablrchon
bl prudkd napln6nj vrchllku a zhoupnuti pllotao CvlEnd
e v6tren v zCtlech ptc16t11 ptlctCvacf n{sto. lla koncl pro-
pletaZenl se provdd{ oc zdchrenr{n pailCken ve vfSce neJ-
?edeDe obrat o 18Oo a letlne protl vgtru k pllrtCvaclnu
ndnE 4OOn nadl ter6neno
terI1. Iihel ptlbl{Ienf Je tteba pflzpueoblt ctle vEtnu.
Pokutl Je vltr e11r$, Je noZno gnCtet ae k n{etu pfletdnf
tdn6f kolno nebo dokonce couvet /ponr na pfela?en{/o Za
bezvEttl nebo elabdho vEtru Je tfeba dhcl ptlblflcni snf-
,tt.
Ptt pfletCn{ na ouezend ploclly ztr6clne vf6ku aatl pfe-
k6Zkanl a bezpelnE pfletCv6roe na volnd p1o6e. fieto ptt-
st6n{ neustCle eleduJene!
 -2 0 -

Jcne-ll JeBtE vyeoko nad zen{ a n{sto pilstCni bychon

pie16t11, n[Zene bud s11n6 brzitlt a talc ztrCcet vf,Eku ./coZ
Je v6al nebezpedn€./ ncbo radEJl prov6il6t nald zat6!\y
vprevo a vlevo pfl nlrndn b:rzd6nf.
Za bezvEtf{ mbo pfl n{rn6n Y€tru ce cnfZl ve1k6 dopfrd-
nd qrchloct talr, !e ee ve v$6ce 5 -lO n Dad z€E{ vrchllk
zabrgdf o25 -5(&. Tepnre 2 -3 u nad zeri se provede p1n6
borsdEn{.
Ptl etln6J5ln vEtru se ptlst6n{ provede plr\tn brzd6nln
2 -3 n Dsal terdneo. PFI eprdvnE provedendn pflet6n{ re w-
ch1o6t klea6ni snlZ{ t6n6t na O n/s.
Pfl.stCvat l'ze ICZ ipodrovnCn{En. Vc vf,5ce asl 3O n nad
zenl uvolnine {p1nE brztly a zlekdne velLou dopfednou ry-
chloet. Kolen I -5 s naal z€td naxln6lnE zabrzdlne a ve
vf,Ece 50 cD aed zenl bychon ee DEll rlplnE zae+avit.o
rtestllZe Jeue brzdlll pt{115 brzy, ,tnatlne rXrchlost
JeEtE vyeoLo a pllateneae na zadek. NaopaL pfl pozdnln
bnzclEa{ budene n1t pft ptlet6nl urdltou dopfednou rych-
Iogt a aus{ne bClet nebo upadner dopbedu.
ZtaL6ol vyEil doptetlnd rychlostl pl€d pftctCn{u Je d0-
1e!1t6 t6Z ploto, le na nde n0Ze nad zeul prlaobtt gradl-
.nt v6tru, cotr Je zuEna rXrchloett vEtru e vf,Elou /napf.
tlenfn vzduchu o zenelrtrlpovrch se wchlost u zenE znenllu-
te/. Y'tyE Je gradlent cllqtr eltlne pted pfietCnln, Ie
ge ltrJdlo propacl6. Nean{ne bnzdlt ale naopak zvyElt do-
pfednou qtchlost, abSrchonee pf 1pravl11 na mndvlr pod-
rovn6n{.
Pfl ptlstdn{ cl nuclne <l6t pozor na polohu patrI. tle
tfebe dlrt€t patre u t61a, asl v ptfpadE p6du nedo6lo &e
zran6nl. SpectCln1 p6{y ne bok a para6utlstlckd kotou\y
poutfvCne ptl tvrrtl€n pllatAni e sntZuJene Jtnt fllnel
tlopadu e nolnoet frazu.
PFlctCvat nrller td! gtalen{n zadnfch noeqych popruhrl.
Pfictdnl nenl tak ctro6, problh6 ve v6t51 dopiednd rltch-
Ioetl, ptroto Jc ho roZno provCdEt tanr kale n6me aloctateE-
4t prostoro
 -2t-

14. Ba1enf pact6kupo letu

PadAk lze ballt r0znf,nl. zpteob;r. Vzhleden k J€ho rych-

ldnu ptl6tlnu rozvl.nut{ Je neJvhotlnEJ6t tento zp0aob:
Po pilet6ni pflpevnine fidlcl poutla as veLclropCslyt
odepnene noend poprullyr LterC hned karablnaml sepneue k eo-
b€ /nezauotaJl se 5i0t"/. VrchLfk rozprostleue na zenl 6i[-
reel navrch. Poton ocl prav6 I levd strary pfekl6dCne lan6-
ry pi€s sebe al k proetledku. Vznlkne nCn pruh o 6llce ko-
len 50 cn ./podle rozn6rrl pfenoen6 bra5qy/, lrterf, zabalfue
od odtokov€ hrarly k nCb6lnd hran6. Vytlal1ne tak z vrchlf-
ktr vzdluch a pt1 ptrt6t1n rozbalen{., napf. na evehu, ee vrch-
l1k snadnEJl rozvlnuJe.
Je-1l paddk cle16f ttobu zabalen, Je dobn€ ho pletl atar-
ten n6kolilr6t nafouknout.
 -2 2 -
_23_

fI. lCet - Aero{ynanlka

3. Profll
likol"n druh6 ECetl Je eezn6nlt pll.oty paddkovfch kluzC-
k0 e nEkterful teoretlckfnl znaloetnl, nezbytqfiol pro dal- Profllen pteilr6tu pofrybuJicfho ae ve vzduchu nezfvCue
6{ "rrlet a vfvoJ" pllota. vcrtlL{lnl fez tinto t6lesen. Profil ltrfdla !e zPrevldla
poeoba LePce voEyr JeJIZ pi€alnf zakulacen{ strana !e ne-
1. Vfkonnost lditlla zfvll alltthn6 hrang a zadlnl zt5'l'an6odtokov6 hreoa' Aerody-
nanlck6 vlastnostl profllu z6vta! pflno na Jeho goonetrlc-
Dobfe pllotovet znamenCvyuZ{vat eo neJldpe vfkonnoetl \f ch chsraLterlstlk6ch.
po
w6ho lt{tlle. JeatllZe sl lehce oevoJine zCkla<ln{ nan6vry ceon€trlcH tvar profilu ovllviuJe rozloZenl tlaku
hl,oubcr profllu e tln tzv. tlakovJi ep6<1, kterf Je dtlJ'ell-
k1uz6ku, Je tfeba zku6enost{ a <l0vtlpu, abychon tlos6h11
vnst-
uaxinun z vilkonnostl tohoto u1tra1€hk6ho pl.achi6ku. Vfvo- tfr frktorcn pro plechod larnlnCrntho prouitEni v oeznf
Jen ce obJevuJ1 trllry, kterd uooZiuJi pllotovCni JtetEJ- v6 v turbulentnJ.
Rollotrln{ t1ak0 po hloubcc troftlu a tln I vfslednC ac-
5f, pteenEJdl, pohodlnEJSl a dElnnEJSt. NeJldpe to 1ze vi-
il6t pil letu rtznE zkuSertych pllott. ro{ynedoll alla a JeJI eloZlg se Pro dar$ profll se z\*
chenktcteltt*rtl *nf c vellkogtl rlhlu
Zdkladnfn krl.t€rlen vSlkonnoetl kildla Je Jeho kl.ouza- drl tporetrtckfnl
voet. KaZctf zlskanf etupei klouzevoetl Je vfsledkem uel- nlblhu.
aenodynenlelfch chlralterletlk profl-
lovnCho vfzku.nu, prCce a pokus[ na prototypech a urnoZiur Pr0blby zlLlrinlch
po16ra a Douon-
Je vyuZl+{ dalEtch nist k 16t6n{. 10 rn&oriuJc vztlrkovd Edra, aerodynamleLC
tle eaoozleJm6, 2e konstrukee paddkovdho kluz6ku nen{ tovl llra Profllu.
schopna doeahovat takov$ch qikonrl Jako vEtronE a deltaplC-
r\y. lluslne vBak ocenlt a vyuZlt Jeho vfhod, Jako napf. 4. Veznd vratve
nalC hoot.noet, snadnC ovladatelnost, dostupnoat etd.
povrchu
V'nCeleduJlclch kapitol6ch ee seznCntne e faktory, lcte- Pfi obtdkdni tEleea proudem vzduchu vznllrd aa
vzduchu a dra-
rC naJ{ v1lv na vilkonnoet kfItlla. tzv. rychloetnl ep6d. V dteledku vlekozlty
nulovC' Rych-
nostl povrchu tEleea Je wchlost na povrchu
od povn-
2. AerodynanlckC eIly lost vzilu$n6ho prouctu rostc s kolnou vzd6lenosti
Vretvat vc
chu tEleEa aZ dosChne rychlostl volndho proudu'
kter6 naetcvd tato zo6na rychloatl ee naztrlvc neznl vrat-
tlal$ko1lv pieduEt v pohybu nqbourCu6 rovnovChu vzduchut
vou (obr.6). v n€znf vrstvE ce po cobE posouvaJl vrstvllhl
JeZ ho obnopuJe. H5lbeoolekulanl , ty odpovldaJi ei.lanl
vzduchu o r[zn6 r1ych1ostl. Vznlk6 Ezl nlnl tfenlt JeI
opa6rfnl totouto pohybu. tyto elLy roekce vzduchu Jeou de-
flnov6ny Jako aerodlynarnlckd aIly. Pro Jedlnotluchost eI1y Llade odpor Protl Po$rbu t61eea'
vdcch uoLekul oJednotfne do Jedlnd - vfolednlce aerod;rna-
rlclt'ch sll, vykon6veJlcl v tEZ16t1 odporovou el1u.
Cllen konstnrlct6ra Je vyuZlt tyto aerod3rnanlckd sI1y
pottebrqln zprlsoben"
 - 2r _
-2 1 -
O. dfref ndbEhu

titret nCUEnuprofllu pfl polrybu vzduchem Je 6hel nezl

enEren proudEni e osou profllu. PFI nulondo fhlu n6b6hu
Je vztlak nulovf. IGtyZ se zvy6uJe 6he1 n6bEhu, zvy6uJe ae
1 vztlak aZ tlo urEltdho tihIu, kily tloJde L odtrZenl Proud-
nlc a vztlalr zenlkne.
Nesn{ne v6ak zenEiovat rlhel ndbEhu a stabllnI polohu.
Stabllnl poloha Je fhel, Iterf tvoil profll ve vztahu k ho-
rtzontu / le vLd't/, zetl8co tihel ndbEhu Je oezl lrofllen
5. Aeroilynartcl$ odporr vzt1al e dlr6hou /rcn{ v!dEt/.

Bude-ll ce profll ld{dla pohybovet vzduchen v horlzonF ?. Intlukovar$ odPor

tllni poloze, vznlL6 Protl sn6tu potlybu cIla - ecodyne-
deLJ odpor. Pfl vertlkClniu potrybu tekto !s pottybuJlclho
profllu /bez zo{rry 6hlu n6b6hut/ Jcou ally poil a nad pro-
filcn vynovndny. KronE aero(ynanlcldho oclporu Jin6 gIlY
nevznllraJl (obr.?).
Zvedne-ll ce vieL pod urllt5ln 6hlen ndbElnd hrane vrh0r
rtr ,/fhel n6bEhV, poruEl ee roYnovChe ell pod a nsd pro-
fllen, vznlk6 da151 sI1a - vztlat (obr.8). Pll telov6rnto
obtdkrtnt profllu Je ttndha obtCkCn{ na<l prof,llon tlclEl nc'
pod pnofllen. Tln ee rXrchloat nolekul nad proflleu zvtrr6u-
Je, coZ n6 za nCeledek zmen6en{,tlaku nad profllcn a svt-
6eni tlaku pod pnoflleD. Tento rorttll tlalu vytv6ft vstlelt
mbolt vznosnou s{lu.
Jak bylo vysvEtleno vf6e, vznlL6 na epoclnl atranE profl-
lu ldldla ptetlak a na hornl strend potltlak. Na koncl ltrJ-
dlla ouel doJlt k vynovn6nl tlakovf,ch rozilll0. Doch6z{
k pnoud6nl z oblaetl pfetlaku na epoilnl stran6 do oblaetl
potltl-aku na stranE.hornf. VzntkaJt tzv. okraJov6 v{r1l o un-
dtt6 rychloetl proudEn{ - I'ntlukovan6 4rchloet (obr.9). Ta-
to lndukovan6 r?chloet Je v ceJ-drorozpEtl kf{dla rrlzn6 a
v kaZd€n nletE ovllviuJe r0znE rih\y n6b6hu. Prlvodnl t1hel
nCbEhu ee zmen6{ o lndulcovaqf rlhel ndb6hu ne tzv. efek-
tlvnl 6he1 ndb6hu. V d0sledku toho nastane pootolen{ vgtla-
ku :rovnE! o hodnotu lnduLovandho 6h1u nAbEhu e vznl'loe
eloZke e11y va ao6ru pfltdlaJlcfho pnoudu vzduchu - lndu-
kovanf, odpor.
Indukovad odpor ce16ho ktftlla doatanene eedtenin lndu-
kovanfch oclporrl ve vgech fezech. Musloe ho br6t v tlvahu zcJ-
rnCnaptt velkfch hotlnotdch eouElnltel.e vztlakuo VfraznE ee
dC zoenElt zvEt-6enln 5tlh1ostl kfltlla.

f - a€rodynanlc\f o<lpor' A - vztlak'R - vfaledal aotrQF

nonlckC e{la, , - rlhel adbthu
 -2 6 -

9
8. CeoE€trlckC paraD€try

Plocha vrclil"krr je souEln rozpdti a !i1oub$ tl:ldl.a.

Takto zlsksnd ho(loota je viak nepleonC, neboi aaki'lvenI
Lfldla pfl lenu cnlluJe plochu o 1 -2 t2 /rr6rqy^t v{ce/.
BEZnE se plochy vrchllic0 potrybuJf mezL 2Q -30 rnz'
RozpEtL Je vzil6l,enost mezi neJvzcl6len6J6lml body vrch-
1{ku nEfen6 kolno k qrnet,rlclrd o!e. PohybuJe se nezl.
6 -10n.
Hloubka Je vlastnE horlzoni6lnf vzildLenoet Dezl n6bEI-
nou a odtoLovou hranou. VEtSlnou ee pohybuJe kolen 3 n.
Tlou6ika Je v1rSkaprofllu, oilpovldaJlcl vEt5loou 5lice
vstupu cto kan610. PofprbuJese nezl 2O -50 cn.
Stinlost Je ponEr nozp6t{ a hloubLy kitdl-4. U neprsvl-
delnfch tvarrl ttrIdla n0Zene poulIt pon6r druh6 utocnlny
nozp6t{ a plochy ldltlla. llodnots byvd 2 -3"
V6eobecn6plet{, Ze vfkonnoet ltr{.dla vzrrletC se Etl-
hloet{. tle tedy snaha konstruktdr0 zv6t6ovat rozp6tl ne-
bo znenSovat plochu vrchllltu. ExlstuJi vSak urEltC hranl-
ce. JeetllZe zv€tSuJene rozpEt{r rozd{ly v zatC6ce nezl
obdoa konet ldittla Jaou takov6, Ze aa vrchl{k pileob{ e{lyt
kterd veclou k Jeho eloZenl. To n6e1edn6 vede ke zvy6ovC-
nl poEtu kan61[, nosnfch SiOr a prodlutovdni nosnfch 5i0r.
!1& narrlstC aerodtrrnaroLcldodpor a vfkon se zhor5uje. Pll
zosn6ov6ni plochy ae t62 neenl plekrodtt hranlce 4 kg/urz'o
Teoreticly bylo vypodteno, Ze pft St{hlostt 3 by nELa
klouzavost btt 6, pfl 5tIh1ostl 2 klcuzavoet 4r5. *yto
hodnoty se v6ak aero,(ynanlc\ln oclporeu snlZuJ{ o 3O -4G%"
 _27-

III. 66st - IechanlLa letu

Jaf6ko11v l€teJict tEleeo ae atlldd s noand rourttry

a prvtr0 nutrfch L npevn€nI p1lota. P0aob{ na nIJ dvl af-
15r: v6ha v t6llttl e aeroilyneolek6 vSlalcdnlce v p0robl,!-
tt vztlatu. K{ytr Jeou tyto etly v rovnov6ze, tElcco lata.,
techaalka letu ge zeb{v6 ctudlen tdto rovnovdlry a Je
JIch proo6n. ApllhrJ€rle pozaatly z aerodynanllry ne potvb
paddLu ve vzduchu v eouvlsloetl e vf,Lory a letovfil vlelt-
noctrlo
Xezl vf,Lorg' pattl ryct0oatl,, alrd\y, laay a vflS Oore
hovand v rtzqfch <lnrzlch l€tu ,/1€t vodorovu5l, zatdlLy,
etoupdnl, LIeoCn{, vz1et, ptletCnl,/. Iptovd vlaatnortl
ztoundne 2 hledlska etabtllty a flititelnocti letu.

1. Apllkac€ v.padCkov€n klouzdnl

Ki{dlo padClu Je .tvofeno plachtou, kter6 Je spoJena noc-

n$nl 6i0ran1 a poetroJen, v n€nZ eedl ptlot. Aby bylo rro!-
n6no rozvl.nut{, raJ{ Id{tlla v eouEacn6 dob€ hnubf pnofll
na ndb€lnd hran6, oznaEotar5l Jako rtllnnf. DllV ryctrloctl
ce vrchllL nafoukne. Nahrooodl6rgi vaduch Je v tlynanlckdn
pfetlaku. DoJde lc ucpdn{, Je! zadriuJe ctopadaJ(cf vzduch
a odd6luJe ho, Jeko to pevnC nCb6lnd hrana.
Pllot Je pf{Eo levElen v pnofllu. Jeho vdha Je rozdEle-
na netl pledni a tadn{ noond 5i0ry a ur6uJe stabtln{ polo-
hu profllu ve vttahu t horlzontu. Stabtlnl poloha teaty zC-
vlcl na relatlvnl ddlce plednfch a zadn{ch nocntrich 6i0:r,
Ltcrd urduJ{ "eeflzsnl lf{dl.s". Setfsenl vfnobceo nl velg
v1lv na vlactnostl 1etu. ObccnEplat{, 2e ! to neJlepgt
ldl<tlo nebude l€tat se Spata6 seflzcqfnl 5i0ranl.
Brarly dovol.uJl pllotovl ohnout zadal E6gt proftlu na
obou rtra!6ch a Yf'tvoflt taL lclaply. Jat postupaE ptltahu-
Je t{d{cI E;rlr1', v&tlak ac zvy6uJc, Idtdlo klec6 lln d6l
tfl n6nE tltchle. Sou[asn! ce vfal'zrryluJe aerodynanlctd
odtpor a teh naLonec pl.evlCdtne. Pll uortndlnlo brzd6n{ ae
 -2 4 -
-29_
ldIdlo propadC, seetupuJe rychleJl neZ let{ dopfedu. Na-
K rovnov6ze nrlZe doJlt tehdly, vytvCil-ll tr*'{dlo protl-
Lonec n[le <toJ{t a! L p6dlu.
kladnou aerodynanlckou sl1u. Je-ll slle nedostateln6r ltl-
Po c€lou dobu brsalEni ao stablln{ poloha letu praLtlc-
,l1o klouZe L vnttlku zatCEty, coZ 6kod{ v;fkonu. Aby klou-
$ neo6n{. Naprotl tonu ge v5iraznE nEn{ ilr6ha a t{n se oE-
zalo co tsoZnd neJndn6, Je tZeba zvy51t vztlak l{mt 2e
n{ 1 rl'hel a6b€hu. dhel n6bEhu nrlZene znEnl.t 1 tak, Ze cou-
zponal{Ee }d1d1o. Neeroiroev6ak brzdlt pt{115r protoZe by
IacnE pozuEnlne etabilnl polohu. Toho dloatlhnenefizcn(o
vnttfnl konec ztratll rychloet a padCk p0Jde do vlfunt$.
za pfedni a zailnl poprulpr. Jestllte tahdDs za zador! popru-
V zatClcl Je tfeba zporoalovat unlrn6nd,
try, vrchllk ee napfinl. Iihel n6b6hu a gtabllnl poloha ce
Poloo6n zatddlry padCkovfch kluz6Ltl Je v po:rovndnl a v6-
zv6tdf, ldldlo ee zponal{. AelroEynanlclf odpor Je nen6l
tronl a deltapldny podstatnE uen51, co! unoZiuJe dnZet ae
netr pfl pouZltl brzd. TahCne-ll naopaL za plednt poprulry,
ve etledu atoupavfch proucltl.
Uhcl nCb6hu se enill a padCt letl rychleJt. ltnoho t1u aLe
Pro vfpodct nEkterfch faKor0 ndn poslouZl n6cleduJIc{
neziekCne, protote po urdltd rychloetl r?ch1eJl pad6ne
vztat5r: odstfedlvd efle O= o.v?/r (n - hnotnost kf{dla
asl letine vpfed. Tekov6to eulEend llzenj Je vjhodo6J5{ a pf1ota, v - rychloet, r - polonEr zat6d\y); polon6r za-
a naJ{ ho padCg novEJ6l Lonrtrutcs.
t6Elry r =vt/g .l g x (g- ko e fl cl e n t 9 r 8 1 r :- e kl o n zs-
tCdky k horlzontu) o
2. TatAErg

3" Faktor zaltLenl

Vc vyv6lend zatCEce Je beznotonov€ letadlo podlrobeno
krooE t!tre a aenodgrnaroictdv5lele<lnlce 1 oitetledivd c{1e.
Vztah nezt zd6n11vou tlIl a ttZt se nazfv6 faktor zatl-
ta ac pllpoJuJe L t121, vytvCtl ee tak ,zd6n1lv6 t!7-e",
2eo7 /rak6 ndsobek zattt'enf/, kterf p[eobl ns !tr1dlo:
orlontoven6 svlsle k lnlllnadni lintl (obr.lo).
n = 1,/cos x. V JOo zst6|.ce Je faktor zal{Len{ asl 1116,
p F i 4 5 o - 1 r 5 , p i l 5 o o - 2 , p fl 9 o o - . u stcl - e n d za tcl ka
s x = 9Oo nenl noZnC, protoZe v tollto pilpadd by byl-a evl-
g16 sloZka vztlaku nu1ov6 a nebyl.a by ella k vyvdZen{ tf-
try g nCeledoval by p6d.
Vysok$ch faktorrl zallLen! se dosahuJe v uet6lenfch za-
tCdkCch s velkyo pt{6nin sklonell a e11nin kleeCn{n - spl-
r.d16ch. Kttdlo nusl bjt schopn6 sndst faktor zatlt'ent 4,

4, Pol6ra rychlosti
O D SIN TD IYi
s llr Jak uZ bylo uvedeno, Je dopiectnC r?chlost u klouzavdho
letu nevyhnutelnC, aerodynarolckC s11y Jsou fndrn6 dtvercl
rychlostl. M l u vfn e - l i o r ych l o stl r ide o r ych l o st vzh leden
k okolnlnu vzduchu. Rychlost ve vztahu k ter'€nu nenC ZCd-
z0ii ilYl nf vfznan ,/ s vyjlnkou starl-u a pilstCnf,/. Rychloet vr181
riir
o b r.l Q
 - 31 -
-3 0 -
6. Stabtllta patldkovfch ktuz6krl
vz,luchu Je steJn6 nebo protlLladn6 k rychlosti vEtru, JeI
vane pllotovl do ob1l6eje. Syst6n ee nazfv6 etabllnI, kilyZ uald nanu6eal :rovnovd.
PolCra rychlostt je graf, zobrazuJlcf soubor veLtorrl fui e1l vyvold realrcJ., kten6 napomrlZek znovuz{ck6nI rov-
wchlost1, kterfch n0tre ltr{illo doedhnout kdyZ prochCzt nov6hy ell v eyetdnu.
avou oblaetl letu. Mueloe brCt v 6vahu, Ze profll ld{dla nenf etablln1 ptl
AWchon Jl ur!111 /naErllL/, vyznaElne na ose x horl- v6ech fhlech nCbEhu. PleetoZe pad6k Jako celek nC doctl
zontCln{ sloZku 4ychloetl a na oae y vertlk6lnl eloZku znaEnou tzv. lryvadlovou etabllltu ./zp0cobend zav66en{n
/v o zs sekun.lV. ProvCdllne sleal nEfenl podle n6e1'eduJl- zAtEZe - ptlota na noe4fch 6i0rdcV, n0!e bft neruScna vcl-
c{ho prlnclpu: zn€llne rVchlost na rTchloneru a zJlet{ue nl enadno napf. ztr6tou qfchlostl, tu:rbulencl, v aeetupnd
ztr6tu vf5ly v dasov6n lnterrtalu - z{ekCrne bod. Pokra6u- eplrCle apod. Pflhod{-Lt se to v dloetatednd'vf,See, vrohl{L
Jeoe ilCLe, aZ obdrZfne soubor bodrl, kterC propoJlne ktlv- se stad{ znovu nefouknout. Nebezpel1 t:rozT nlzko nad zcn1.
kou, nazivanou poldrao
Z i6lo ltrlvky pak nlZene pieElet napf. rychlost marl-
nCln{ klouzavoetl, klee6ni pll naxlnCln{ 4rchlost1, kle:
s6nf pti nlntn6lnl 4fchlostl epod.
PFI k11dn6n vzduehu Je klouzavost horlzont6ln{ vzd61e-
nost na oetr ztraty vygky. dtn 3e Llouzaloet vy651, t{n
16pe ldtdlo neee, ro6 nen5l aenodynanlclri odpor, d61e do-
let{ pft dend ztrdtE Yy6ky. Zkou6\r ukazuJl, Ze klouza-
voet aZ na urlltou hranlcl vzr0stC ee zvySov6n{n 6h1u n6-
bEhu, poton k1ee6 aZ na rychloet pailCnl. Snahou konstruk-
tdr0 Je neustCle zvy6ovat kl.ouzavoot. V eouEssn6 dob6 se
potrybuJe v rozrez! 3 - 5t u specl61n{ch paddk8 llo$enera-
c€ kolen 6.

5. Vllv zal{Lenl ld{tlla

Zel,tlen{ ktldla nC v1lv oa nnoho fattor0 letu. ZeJndna

Je to zndt ve vztahu k rychloetl" dln ;e zal't6enl ld1dla
vEt6{, t1n Je vEtgl rychloet Jak horizoot6lnlr taL t ver-
tlkClnf. U denCho 6h1u n6bEhu Jsou ob6 rychloatl fn€rn€
tlruhd oilnocnlnE zet{Zen{ ldItlla.
OpttnClnl zatlhen! Je 3 W)2, urlZe se vSak potrybovat
v rozgrezl 2 -4 kg/rr?.
 -3?-

fV. l6ct - f,eteorologie

l[€t.orologte Je nauka o f]zlkClnlch d6J1ch a Jevech

v zenckd atnoafdfe. Zabfv6 ee atudlen fyzlk6lnlch zuEn
v ovldu6{. V ovzdu5l nepfetnZttE exletuJ{ dEJe oteplov6n{
a oohlezovCnl vzduchu, nEnl se obaah vlhkogtl. DochCzl ke
korderuacl voilnlch pan, vytvdfenl n1h a obladnoetl, vypa-
ilCv6nl er6iek ve forn6 de6tE Ei sn6hu. Atnoefdra Je v ne-
ust6ldn pohybu Jak horlzont6lnln, tek vertll61nln. V6ech-
rV Wto dEJe Joou vyvo16r1y pl1llven energle elune6n{ho
z6lcnl do atnoefdry a na zenskf povr.ch a tepelrfro zCfenln
povrchu ZemEa atmoefdry.
Pro leteckd sporty nC znaloet Eeteorologle obrovalgl
rtrnau, proto ae eezndnlne se z6klaaln1nl poznatly.

l. Zcnsk6 atnoefCre

Ataoefdrou rozuuine plynn$ obal ZenE, ktcrf eah6 od

zcnrldho poyrchu do v5i5eL nEkollka tleeltek tielc Lllooe-
tr0. Podle zu€n teploty v4duchu v zAvlslortl na vfSce d6-
lf,ne atnoefdnu na tropoef€nu, etnetosfdnu, nezosfdru, t€r.-
nocfCru a exosf6ru, kt€rd pfechCz{ do kosnlckCho prosto::u.
lleJv6t5l vliznau pro rneteorologti a tdZ pro nade 16tdn{
n6 t:roposfdre, sahaJ{ci nad rovnlken do vfslqf 15 -lB lo,
naa prify do ? -9 b a v€ gtfedn{ch zeuEplerglch ElfkAch Jr
pr0a€rnC vf6ka 11 kn. V tropoefdfc kleaC teplota vzduchu
pr0niroS o Or65oC na lOO n,/u such6ho vzduchu kolen loC,/.

2. XcteorologlckC prvly

Pod ttnto poJosn roaunlne veltllr\y, ktcrd charakterl-

zuJI flrllClnl etev atdoef6+y v dan6n n{st6 a !aae. 26-
kladnlnl ncteor-ologicldnl prvtry Jsou teplota a vlhlroet
veduchu, atnoe:l6rlelt' tlak, cnEn a qychlost vEtnu, obla!-
noct, rr{l$r a dohlcdnost.
Teglotr vrdurh re ndn{ v g6vlsloetl na n{et€ zeuskdho
 -33-

povrchu 1 na daee. Energll, kterou se vzduch ohfiv6r doet6-

vC piedevSln od Slunce, prostfednlctv{n zenekdho povrchu,
jenZ dAst sluneln{ho z6tenI pohlcuje a dCet odrCZ{ zpEt.
Pohlcen6 6Cst zClenl ee ndni v tepl-o, teplota zenek€ho po-
vrchu stoupC a od n6ho ee ctotyhen ohifvC vzduch, Leftc{
v Jeho bezprostfednl bltzkostl" Odtucl ee teplo 6ff{ do vy5-
5{ch vrstev atloafdry nEkollka zp0soby. Ma16 C6st tepla 8e
51if nolekul6rn{ vfnEnou. V6ISI I6et ee clo vy561ch
tepla
vrstev dostdv6 turbulentnl vfn6nou,/neuepotddanfnl vertl-
k61nln1 potryby/ n€bo konyekel. KonveLc{ rozun{oe ternlclgt
podnfndnf, vertlkClnl potryb Jednotllvfch. maltrfch nnoletvl
vzduchu. Tento dEJ probfh6 pfev62n6 v 1dt6 a v dennlch ho-
dln6ch pil slunednin evltu.
VLhkost vzduchu rozdEluJene na absolutnl, cof Je hoot-
nost vodnich par v kg v Jednon krych&ovdn metru vzduchu,
a relatlvn{, kterou rozun{ne v procentech vyj6dieqf pon6r
sLutednd absolutnl vlhkostt k narl.nClnl rnoZnd absolutnf
vlhkostl za dan6 teploty.
Roeny bod Je teplota, pil n{Z by p6rV prCv6 vc vzduchu
pfttonnd naeytlly vzduch pi1 nezn6n6n6n atnosf6rtckdn t1a-
ku. Teplota. rosndho bodu spolu s aktu6lni nam6ienou teplo-
tou vzduchu Je charakterlstlkou vlhkosti vzduchuo d*n 3e
vEtS{ rozdll. nezi obEna teplotanl, tln Je vlhkost vzduchu
men51. Jcou-ll teploty rovr\yr Je vzduch vodn{nl pararol na-
SIC €Oo

Atnosf6rickj tlak vznik6 tiZl sloupce vzduchu nad zen-

skfn povrchem. Proto Je neJvy6S{ u povrchu e s rostoucj
vjlkou k1esd. Pro na$l prari rotZene poul{t pravldlor tre
pilb11Zn6 na ) 15 !m vfSky kleene tlak vzduchu na polovinu
/ a e L ) . h P a n a Sn vfSky,/.
Norn6lnl tlak vzduchu na hladin€ nole Je 1 013 hekto-
pascal0 ,/= 1 C13 nl1lbaru = 750 nn rtuiovdho sloupce/o
KronE nepravldelnJch zn6n tlaku vzduehu exietuJe I pc+
riodlckd kol1sCn1, a to dennl a rodnf. Dennl ko11s6n1 tla-
ku vzduchu Je vliznann6 Jen v troplc$ch oblastech, no6nl
chocll tlaku vzduchu zdvlsl na zem6plsnd poloze n1sta.
 -35-
'34-
b61av{ho nebo duhov{ho zabar:ven(,/. ,!e tvolen ledovfnl krT-
Tak napf. na kontlnentech Je ro6n1 naxlnun tlaku vzduchu atally a bfv6 pfedzvEstl bl{ttc{ oe teplC f:ronty.
v zlnE, ninlnum v 16td. Ve vyoolfch hor6ch Je tonu obrd- Altocunuluc - JednotllvC ekuptny nebo vrstva oalnlv6
cenE. Na oceCnech Je rodnl cho{l tlaku vzduchu dvoJltf. b{lf,ch a! tlavotrcdf,ch oblalnfch valounrl. ffvaJi ucpofddC-
Vyelytujl se dvE nsxlnA /v l6t'6 a v zlm6/ a dvE rslnima Dy do fed v JGdlnoBCl vc dlvou aa6rech. V prtevltn$ch ECs-
/na Jafe a na poclzito./. t.ch vznltaJt aald Lola kolen Sluncc nebo UEe{co iluhov€ho
Vltr Je dCetednE zprleoben proucl6nin vzduchu z oblastl zabarryenf c Cgnenou barvou na vnEJ6{n okraJl.
tlatrovd v5t6e do oblastl tlakovd nlZe, a1e z vEt5l ECstl Altostratua - nd vl6knltou strulturu a svEtle Sedou bar-
clrkulaci v tlakovfch tltvarech. vu. Slunce Jfl Jea ECctcEnEproevlt6r n6bo J€J nelze roze-
Koleu tlakov€ vlrEc ,/antlcykL6nv/ ee toE{ ve sn6ru po- rnat v[boc. Je oblatcn anl6rr$n z kaplEek vody a leilov5lch
trybu hodlnovfch ru€1Eekr kolen tlakov6 nlta /cyL16rry/ ve kryatalk0. Xohou z nEJ vypadCvat er6Ity v podobd elabdho
en6nr opadn€n. Vltr Je urEen snErero a rychloet{. Sn6r vy- tleStE 61 cn6tren{.
JadtuJene obvykle ve etupnlch rpbo podlle vEtrnd nlZlce Nlnbostrstus - !06 vzhled beztvar6, dpl-n€ JednolltC tna-
/podle sm6ru odkud vane/o Rychlost ud6v6oe neJdastEJl v ne- voSecl6 obladnd vrEtw. BJv6 vertlkdlnd nohutrllt a vye$tuJi
trech za sekundu. lo v n6n zlrovei kapllfy vody t lcdovC tcraetalky. Sr6lly
OblaEnoet vznlkd kondenzacl vodn{ pdry v rtzrfch vf6- z nEJ nenusl vypatlCvat, vyluduJI-ll ec v6akr naJf trvalf
k6ch atnosfdty za rtznfch teplot. llrlie proto bft sloZena charakter. Pro.letechi provoz Je nebezpeCnf t{nr !e Jeho
z vodnlch kaplEek oebo z ledovfch kractalkfi. Pfi vznlku zAklaclna sahC mnohily aZ na zenekf povrch a dohlcdnoat nrlZe
obladnostl nusl bft splnErV dlva pfedpokladly: doeaZeno eta- bft velnt n!2k6.
vu neeycenl e pifronnoet kondenzalnich Jader ,/prachovd, Stratua - lze JeJ charakterlzovat Jako eteJnon6rnout
koulovd d6eti.ce apod./. Jeclno+-v6rr€6edou obladnou vrstvu bez ur0ltfch obryc0. Ne-
dnrtrrl oblakrf : clrrus (Cl),
Rozezn6v6ne deeet z6kladnlch bfv6 pf111! vertlkC1nE DohutnJt a srdZly z nEJ vypadCvaJl
clrro cu nu lus ( Ce) r a l t o s t r a t u s
( Cc ) , c Lf f os t r at ue ( A s ) , vyJ{oednE v poclob6nrho}enI.
(Ns) r stratocunulus' (Sc) r
altocuDuluo (Ac), nlnbostratus Cumulus - Je nCzev pro iealnotl1v6, doetl huetC obla$t
stratu s (St), c unulus ( Cu) , c unulonlm bu s ( C b ) . vyvlnutd tto vfSky vc tvaru kupr vEZf !1 hradrl. MlvaJI t6-
Ciuus - Jsou to Jednotliv6, Jenn6, zpravldla blld ob- nEf vodorovnou zCklaclnur kopuLovltf vrcholelc a Y€t51nou
lCdly v16knlt6 struktury, daeto hedvCbn6ho leeku b€z vlast- oetr6 obraJe. taJ{ vertlkclnl vlrvoj a Jeou poduinErv tor-
n{ho'etinu. !{aJl tvslr vLCken Il JeJieh evazl<0. Nezeslabu- Dlckou turbulencl.
jl alunelnl svEtlo a Jeou eloZeqv z leilovfch kryetalkrl. Cunulonlsbus - Jsou btl6 aL tnavoSedd nohutnd hnoty ob-
Clrrocuroulue - nazfvaJ{ se tak Jednotllv6 b1l€ obladnd 1akrl e11nE vyvlnut6 tlo vf5lry. JeJtch kupovltC !6st1 naJ{
vlodly nebo drobnd chon6dly bez etinu, kter'6 Jaou uspoFC- tvar v€[{. Vrcholy 6rsto ztrdceJ{ kttpovltou strukturu a
d6ny do tad 6t ekupln, pflpadnE ve v!:atvu. Jeou tvolergr nsbfvajf vl6knttfch tvart, n6kd.y v podlobEkovadltny. Ptl-
ledovynl krystal-ly. nd5eJi rte5iov€ nebo en6hovd piehCiky, nohou vypaddvat
Clrroetratue - pfeclstavuJe Jernnfr bf$ obla6n$ z6voJ lcroupy a 6asto Jsou spoJerqy a boufkou.
butl zfetelnE vlCknitd etrukt.uly nebo tak ten\f' Ze oblo- Obl-adnogtf rozumlrne celkov6 nnoletvi oblabl, JeE se
ha nabfv6 n16En6ho zabarvenl. Ob4yey Slunce dl itr6slce ee v dandn n{etd a urdlt6n okanllku vyslrytuJf na oblozeo
nenozpl5tvaJ{, zprloobuJl v6ak tzv. halovf-Jevy /ve1l6 kolo
 -37-

-3 6 - Froud6nf vzduchu v cyk1on6 ,/na eevernl polokoult/ Je protl

cn6ru otCdenl hodlnovfch ruditck. Postavlr0e-11 se te(ly zC-
Pro leteckd rldcly ee uil6vC v oentn6ch pokrlftf oblotry talc, Sr ke en6ru, odkucl vltr vanl!, nCrqe atied cylc3.ony po 1ev6
Ze aapf. 8/8 znanen6 zataZeno, 4,/8 poloJasno, O/8 Jasno. ruce o
Jato erdZlqr oznaEuJene zpravl<lla vodn{ kapky netro 1e- Tlakovd vfSe - antlcyklona Je na pov,Strnostn{ nap6 zn6-
dovd kryetally, kten6 padaJl z oblaku L zenl. V;fznan sr6- zornbna aLespoi Jetlnou uzavlenou lzobgrou s tlaken uvnltf
lck v lcteckdn provozu epo6{v6 pfedev5{n v tonr ie nohou tdto lzobsry vy55{n neZ v okolI. ProtaZenfn lzobarlc\fch
podetatnE zhorElt clohledloost a tak6 aerodynanlck6 hodnoty ploch vznj-kC hleben vy551ho tlaku vzduchu. Proud6ni vzdu-
Itr{dlla. chu ,/na severnl polokouLi,/ nd sm6r pohybu hoclinovfch rudl-
Dohlednostl rozun{ne vodorovnou vzil6lenoet v netrech dek.
!1 kllonetrech' na uil Je6tE nrlZene roz.lnst ptetlnEty Fronta je prtoednlce pfechoilovd vrstvy ilvou rozil{lnfch
v na6cn ololf. Pno letec\i provoz n6 dohlstlnost nlnol6d- vzduehovjch hmot se zens$n povrchem. V Jednotlivfch vzdu-
qf vfznan, neUo{ pff n{zkfch hoilnotdch ntZe bf,t omezcn chovfch hnotdch Jsou v dendn Easovdn dseku clo ur61t6 nlry
ncbo znenoZndn. stabtlnl fyzik6ln{ podn{n\y,/teplota, vlhkost vzduchu./.
rlc-Il dohleclnoat sniZena vllveE nahronadEnl lcondenzaE- Na rozhranl dvou vzduchovfch hroot o r0zqlch fyzlkClnJch
n{ch produ}trl pocl 1 b nluvtre o nlze, pfes 1 lm nluvlne pocln{nkdch vsak vznlkC sl-oZ1t6j51 povdtrnoetn{ sl.tuacao
o toufnu. DoJde-ll k zaeElStEn1 prachovfid !6et1cenl Debo Vznlkd tu nohutnd obladnost e nlzkou zCkladnou a ee srdZ-
proilutrty epalovdnl, nluvfioe o zCkalu. karoi. MrlZe se vyaSrtnout td! n1ha, boufky a velrnl prudiqf
Na u:rlltou dobu n0Ze snlllt dlohledlnoet nspf. e11n6 dle5- ndrazov;/ vltro Je to zptsobeno fyzlk6lrrlnl pochody, kterd
{ovC nebo enEhovd pfehdika. se odehrCvaJ{ na nozhran{ nezl dvEna vzduehovfnl hnotanl.
DrlleZlt,ou vellllnou Jc 5tkn6 <lohledlnoct - od p11ota DvE vzduchovd hnoty rrlzrgich fyzl.kdlnfch vlastnostl sc n1el
k rnJilCle vldltelndqu bodtu na zen1. Sltoou dohledlnost pod- na stydn6 plode a vytvCtej{ nnoZetvl pov6trnostnlch dEJ0t
ctatnE ovllviluJe oEr lctu vzhledleu k Sluncl. Ptl letu kter6 jsou typlckd prCv6 pro toto roghr'an{ a zCvleeJ1 na
protl Sluncf bfvA podetatn6 al26t neL ptl letu po Sluncl' vlas+.nostech obou vzduchovlich hnot /neni to vSak plocha
v georoetrlckdn sl-ovs sroyslu, ele vrstva o tl.ouSice aZ n6-
3. Synoptick6 neteoroloSle ko1lk set netrrl,/.
V praxl rozll5uJene fronty tep16, stu,lendr okl-udovanC,
Jc to nautra o proceeech problhaJlcich v aeneltd atnoe- st,aclondrn{ a vj5kovd. Na eynoptlc\ich mapdeh Jsou oznado-
fdte nad rozedhUnl oblaetrol a o pfeclpov{d6n1 po6aeI na vCrgr podle obr.l.l.
z6kladE gleclov6n{ t6chto procesrl. Uezl tyto procesy patf{ ,\ ,\ .r\ ,\ /\ ^r\ ,\ r\ /\ ^.\ll,
vznlk, vfvoJ a pferdeiov6n! tlaLovfch tltvarrl, vzduchovych vf5[oYi tnoilIA sTUDtt{[
h,not a frontClnlch rozhnan{. @
^^r l ^- ^^
Tlakov6 nlhe - cykldna Je na povEtrnoctn{ uap6 zn6zor- rE P IA FRO }I TA 0t(tuDoYAl{ifnoflra
npna aleepoi Sednou uzavlenou lzobarou a tlak uvnltt t6to
AAAAN A A @
Y i i IoYi{ t RO l{I A t t pla viixoYi or!uD0YAl{ifRoltll
lzobarX' Je n1!61 neZ v oLoll.
Izobarlclcd ploctry nohou bft v nEkterdn enE:ru protChl€ S IU DENi f RO I I TA
a tlakovd n{!e vytvC}f br.Czttunl!61ho tlakd vzduchu. sr.rct0ilirili tR0fira
o r ' .1I
 -39-
- 38-
Tlak vziluchu pfed flontou klesd pon6rn6 ellnEr po ple-
vznikC na styEnC plo6e nezl studcnf,n a
Tep16 fronta chodu fronty z[st6vd €teJnJir pf{padnE mfrnE k1ee6o
teplyn vzduchen, pfiEenZ teplf vzduchr JenZ postupuJe vy5- rlde-1l o vyreznou teplou f:rontu, Je JsJt prrllet pralrtlc-
ae na studeni, vykluzuJe po etuilendn
5{ r?chloot1 a tladi
\r nenolnf. Bezpelr$ p:r0let by byl no!r$ ve vf,Ekdch aad
iloch6z{ k Jeho rozp{n6nt a
vzduchu vzh0lu. Pil vfstupu 5 lo. Vzhleilen k ponEnn6 na$n vzdt6lenotten l€tu na padC-
ochlezov6nl. Relatlvn{ stoupC a v urC1t6 vf6ce do-
vLhkoet kovfch kluzCc{ch, neroug{m o pr0letu f:rontenl uvaZovato
Jde k nssycen{ vzduchu vodn{ni paraal, ke kondlenzacl a vy- Pro beznotorovd 1Ct6ni Je oblaet tepl6 fronty v Laiddn
tvorenl obl.ak0. ve v6tEln6 pi{padrl vypaddvaJl srcztry (obr.12). pfipad6 nevhodn6. Vys$rtuJe se Jen vrstevnat6 oblaCnostt
pro v5ivoJ kupovltd neerl.ctuJl pilzolv€ podo{n}y llenLlp/.
ll o b r .1 2
Studend fronta Je steJn€ Jako teplC rozhranfo nezl etu-
8 000 rtenfn a teplf,n vzcluchen. V tonto pffpadE v6ak postupuJe
I E DI Y Y ID U C H
ci . - - -- rychleJt etudergl vzduch a vllvem evd v6t6{ hustoty 8e t1a-
E{ Jako kl{n po<l teplf vzduchr kter5i ie nucen vyetupovat
6 0 00 pod61 front6lnlho rozhranl vzhilru. Tepli vzduch ee ptl vf,-
ctupu rozplnC a ochlezuJc, relatlvn{ vlhkoet atoup6, dochc-
z1 k nagycenl vziluchu voclninl paranlr ke kondenzacl a vyr
4 0 00 tvofenl oblaEnostl. Druh oblakrl zAvLa{ piev6ZnE na teplot-
n{ch pon6rech YytlaCovanCho vzduchu. Pll vhodr$ch podn{n-
s ru DiltY v zo u c t kCch, zeJn6ne Y 16t6, dlochdzi na pieilni etnrn6 Ll{nu etu-
2 0 00 tlen6ho vzduchu k vytvolenl boufkovfch oblakO /Cb/, teJLchL
vrcho$ pFesahuJf I 10 lo. V oetatnlch 66steeh frontCln{ho
rozhrani Je tlruh oblaEnoetl urdovCn vzCJennfn charakteren
prouddnl tepldho a studendho Yzduchu (obr.13).
r0 0 200 KM
NeJnlZSf zAkladna oblaEnostl Je pti ICfe fronty a
g roetoucl vzcldlenoeti od nI ,/ve sm6ru postupu fronty/ se
z6kladna oblak0 zvyEuJe. TeplC fronta Je slgnallzov6na
oblab typu Cl a Cs. Postupn€ ee obJevuJe obladnost typu 6 000
Aa e Ns, pildenl ee z6kladna d61e snlZuJe.
Na tep16 frontd se vysbtuJf trva16 er6Zly vSeho druhu'
Vznlk sr6Zek zAvLa! na vertlkdlni nohutnoetl oblaEnd vret-
W a na v$6ce lzoterqY OoC. sruDtlli
V na5lch zeoEpter$ch 51ik6ch vypadCvaJ{ arAilry z tep16 YZDUCII
fnonty daetEJtr v zlnE neZ v 1dtE. Slfka srdZkovdho pAsna 2 000
pied 6arou fronty'
Je asl 3OO -4OO lo a v€t51 66etl 1eI{
Vltr pted teplou frontou bfv6 Jlhovfchodnl aE JLLnl,
po pfechoclu fronty ee obvykle stCdl na Jihozdpacl'
r00 200
obr .l J
 - 40-

Sr6Zlry na dele fronty vzhleden k vy'elqytu Cb naJ{ zaad-

rG pronEnl,lvou lntenzitur ae vzrtctaJlc{ vzdClenoeti otl
E6ry fironty ee nEn{ v trvalf d6g; El enEZen{. SrCZky rry-
paddvaJi pledevE{n za Esrou fronty.
Velnl Eaeto ee v ua51 zeEEpisnd oblaetl vyskytuJe ten
ptlpad, Irdy tep\l vzduch ve vf6ce prouil{ vzhl€den ke etu-
den6mu relatlvnE r.ychleJi. Ye vyd6lch vrstv6ch atnoefdry
ee proto vyslytuJt sestupnd pot\yby pocl6l frontdlnlho roz-
hranf a brdn{ tak vznlku obladnoetl. Z0etCv6 Jen ponEnnd
Staciondrnl /nepotybllv6/ lcon+.a IeZ{ obvykle v protC-
rlzkf p6s boutkov5lch oblakrl, kter6 jeou v6z6rry na vfstup-
hlC brdztlE n{zk6ho tlaku vzduchu a prochdz{, hlevnE ve
n6 pohyby tepl.€ho vzduchu. Pil piechotlu tdto fronty se
vy66{ch hldindch, ekoro rovnob6ln6 s Lzobararl. JeJ{ vy-
brzy vyJasn{ a vyslytne a€ pouze kupovlt6 obLadnoat v la-
voJ Je takov3i, Ze ee neJEastEJl zalnou polrybovat JeJl Jed-
blln{ vzduchov6 vrstv6. SrCZkSr naJl ptehdikovii charakter,
notllvd dCstl, v zdvlslogtl na ahlvltE t6 dl on6 vzduchovd
v 16tE ee mohou vyslrytnout lntenzlvn{ 11JC]S, I kroupyo
VItn pied etudenou frontou bfvC Jlhoz6paclnl aI Jttnl,
hnoty, kter6 oil eebe odddluJe. V Jetlnotllvych dsecfch pfl-
JfnC po+oa charekten fronty teplC a stutlend podle ektlvl-
za frontou se ot6E{ k sevenozCpadur plfpaclnE k severu.
ty vzdluchovtrfch hoot
tlak vzduchu plett front.ou kleedr za frontou nnoh{y
Polael na tonto druhu fronty Je pro 16t6nt naprosto ne-
strnd stoupC.
je nebezpedn6 pro nohutnou
vhodnd. VyeSrt.uJe se velul nlzk6 a vertlh6lnE nohutnC vro-
Ce16 oblaet studen6 fronty
t.evnatC obla6nost, y letntch nEslc{ch s boullaol. SrCilff
turbulencl pod Cb a enlZenou clohlealnost. Na pfedn{ etranE
naJl vEt6lnou trvaltrt charakt€r a vypatlCvC Jlch znalnd onoZ-
fronty Jsou elln€ vfetupnd proucly a na zednl stranE se-
etv{. PCsno neletovdho polael bfv6 Strokd 3OO-50O ItD.
atupnd proutty.
Spatnd poEaal nrlle trvat dostl ttlouho.
Okluclovan6 fronta /olrluze/ vznikC pf1 etyku dvou stu-
Vf6kov6 fnonla Je rzhranl dvou vzduchovfch hnot r0zrlfch
denfch vzduchovfch hmot. Jedna, kter6 uatupovala pfed
fyzikCln{ch vlastnogtf, ktcrd nedosehuJeaZ na zenelgi po-
teplfn vzduchem a druh6, kte:rC postupovala za tepUn
vrch. Bfv6 v6ak dobfe vyJ6dfeno ve stl€iln{ch vratv6eh tro-
vzduchen oe spoJl. Teplf vzduch, jenZ leZel nezl obEna
poef6qy. V Eastlrch ptlpadech Je vfSkovC fnonta rorndlnl
stuilen$n1 hnotanl, Je vytladen vzhrfru nad zeraekf povrch.
frontou, kten6 se pieo{eiuJe nad tentou vrstyou pf{zenn1ho,
Poclle rozd{1u teplot studenfch vzduchovl/ch hnot plerl a za
allnE prochlazen6ho vzduchu.
teplfn vzduchem roluvlme bud o tep16 nebo studend okluzl
Je-ll vf6Lov6 fronta vzd6lene od zenskdho povrchu v{ce
(o br.1 4 a 1 ,5) .
po- neZ 3 ko, pak JIZ obr\tykle z fnontdlnl obladnostl en6Z\t
Vyvlnutd okludovanC fronty Jsou oblastl neletov6ho
nrwpaddvaJ1 a fronla ae proJevl Jen zvErSenou obla6noetl.
da sl.
RozpadaJlcl se a m6n6 vyvlnut6 se projevl nnohdy Jen
zv6t5enou obladnosti a v ldt6 nenus{ nlJak ohrozlt Letec-
kf provoz.
 -4 2 -

. 4. PfedpovEil polae{

PtedpovEdl polae{ rozum{ne pFettpov6tl fyzlkClnlho eta-

vu atnosf€ry nad <lar11fun
nlsten !l obleet,l na tu:lltou dobu
dopfedu. RozeznCvdnepfectpovEtr b6tkodobou /do 48 hoctln/,
etfednE dlouhou /na 3 -5 dnt/ s dlouhoitobou /na nEel,c,
pF{p. eezdnV. Podle rldelu ndne pfedpov6il vEeobecnou, le-
teckou apod.
Ptedpov6il poEacI patf{ k neJnCrolnEJEln 6ko1ln netcofo-
logle. dfn tre pfedpovEd na de161 daoov$ rlcek, tfn Je udnE
pleen6. EeteekC pfcdpovEll J€ v€t51nou Jen na nELollk hottln.
 _, f 3_

V. d6ct - lilkroneteorologle

KronE v6eobecqfch neteorologlclfch Jev[, kterd urEuJI

Qrp podasl v obllnetl, kdle budene ldtat, tak6 rc116fr 860-
logle a stav p0tly naJI vllv na nlkroJevy, itilleZl+C pno
bezpelnost a vfkon letcrl na patldkov$ch kluz6ctch. tyto Je-
vy se naul{ne vyuZ{vat Jako plachtafl, rogallstd a pt6c1.

1. Dynante$ Yzcstup

. VEeobecnEhora vytv6ff oof.aai etoup6n{ ,/vzeetupV na

gvC ndvEtnn€ ctnanE a oblart kl.es6nl /ccrtupu/ na zdv6tlF
nd etrenE. Verttk6lnl 5{fka potlybu se nEn{ poille tohor zila
oe Jedn6 o lzolovarqi relldf nebo o horekf hf€ben.
S{la a prayld€1nost vzestupndho proudu zAvLat na eIle
vEtru a terdnu. tGZttf pfedn6t o6 za vEtru w0J st1n. f;ada
etronrl pr.otl vEtnu zabr.aiuJe vzeetupu a tvoFl vClee
(obr.16) .
Naopak vltn oil roofe, Lterf, tlopad6 na poblclnf fteqy bez
JakdLollv plek6Z\y, WtvCff neJhladlf vzectupni p:roud, Ja-
tf el uo{ne pfedctavlt (obr.17).
 -4 4 -
'2)"'17
KatyZ Je svah prudlS{ ne|- 45ot na rtpatl 6tes0 se obJevu-
J{ v1ry. Za hranou se WtvdteJ1 vlny, kterd vice 61 n6n6
r?chle slCbnou podle stablllty vzduchovC vrstvy a m6nl se
ve vfry u zemE nEktly velnl silnd. dtn 3e svah str.roEJEI,
t1n Jsou tyto vI:ry blfZe k hran6.
Nen02enev6ilt n6kterfn na prnn{ pohled leLn{n v6trtn,
kter6 jeou ve ekuteEnostl Jeo n6vraten zp6tn6ho v6tru.
Startovat v takovCnto v6tru znamendt6odf Jletou nehodu.
Proto el eDEr v6tru ovEllue podle pohybu nrak[.
Velnl nebezpednd Je trav€rzovat oblast v61cr1 na hfebe-
nu nEloltk desltek n€tril dlouh6n.
2 o F dn
F6n Je tepl5l vltr do ridol{ a vzntkC plechocten vlhk€ho
vzduchu od nole pfee horekj hfeben. Vlh\t vzduch na ndv6-
trn6 stran6 Etoup6 vzh0nu, ochlazuJe re r vygkou ,/pftbliZ-
n6 o Or6oC na LOOn/, kondenzuJl vodnl p6ry, tvoll ee
oblaka a vypaildvaJl .ar6Zlgy. Pll ceatupu na z6vEtrn6 etra-
ad oe Jako euehg otepluJe pflbllZnd o loC na 1OOn vf6ty.
Proto Je rozcill teploty pfecl hlcben€B a za hfebenen ve
eteJnd nacloolek6 vf5ce t nElcolik etupi0.
- 4r -
F6n Je nebezpeErgi pro plloty, protoZe ce nuZe zvodnout
nenacl6le a prudceo P0sobf 1 negatlvnd na pcychllu 11a11a
zv{fat.
3. TepelnC stoup6nl
tiCtnet alune6niho zCienJ na zenskf povrch Je neotejnf.
N€kterd povrchy absorbuJi vlce energle neZ Jtn6" Vyp1f,v6
z toho n€steJnd vyht{v6n{ vratev vzduchu bllzko u zenEo
Tepl5l vzdueh Je ndnE huct$ neZ stuiler$, uproetfedl vratvy
vzduchu se zvedC relatlvn€ tepleJbl ibubllnai. Stoup6n{n
ee ochlazuJe, aZ ee JeJ{ teplota vyrovnd I teplotou okol-
nf atnoefCrlr.
Proto n0lene od Jara v naElch zenEplc4fch EttLdch po-
zorovat vznlk 'kooIn0" nEkollk tleeftek netr0 v prrluEnr,
ve kter5ich Jeou vzestupnC proud.y aZ do vf6e n6lcol1k eet
netrrl. VJtgks tohoto komlnu z6vlsl na stablltt6 vztluchovd
vrstvy. Stablllta yrstw vzaluchu ee urduJe podle zoErly te- .
ploty s v5i6kou, uluv{ne o teplotnln gradlentu.
Pro naSe 1dt6!t Je potfebnf al1rf teplotnl gradllent
ttn. ve1kf, teplotn( rozitll nezl fdo-
/etlnA nestabllnost/,
1In a vrcho\r.
Vyghr stoupavCho proudu m0Zenevypolltatr znEf{nc-l.l
teplotu stoupavdho proudu pfl zenl a teplotu okolniho
vzduchu. Zattaco teplota okolnlho vzduchu lr1eg6 o Or, a,
Or6oC na 1O0 n vf6ky, ve otoupevdn proutlu LlesC zhruba o
lo0. K{yt oe teploty ryr.ovnaJf, pfestdv6 vzduch etoupat.
Dobfe ce vzduclr ohtlvC lacl zralyD obllln, asfaltovou
plochou, betonov$nt ctavbani, nlzlou alrtarbour Dacl pol€!
ro scnem, nad koaodleylnou, nad suc]uh zoranSlu pol€n apgdc
5patn6 se ohllvC natl ploehall, ktera gluneEnl zCfcnl odrd-
2t /enth/ nebo tal, tdc sc velL6 anoZctvf enengle spotlc-
buJe na vlaatnl ohtCtl povrchu, a to buil z drlvodtuitobrd
tepelnC vodlvostl, nebo proto, Ze ac energle apotfebov6vd
na oilpafov{nI voily /lec, zanolder$ ter€n, vodnl ploclSr,../.
 - 46-

K odloudenl a stoupdn{ bubltny tepl{ho vzduchu doJde

butf seeovolr.d /\a rozhrani tepelnfch rozdilV nebo se na
odl-oudenf podI1I zCvan vEtruo
dln a€te se ntZe vzduch oteplovatr tfin vznlkaJ{ stlndJ-
6{ a roohutnEJ6l ternlckC bubllny" 2a pffznlv{ch terdnlch
a tenolckych podln{nek dochdz{ ke gt616nu ternlckdnu Prou-
d6n{. Stoupajlci ternlckC bubllna se rozplnd a ochlazuJe.
Jaklnlle dos6hne ohfdtf vzduch rosn6ho bodur zkondenzuJe
vodlnf pA:ra a vytvoll ee Lupovltf oblak s rovnou z6kladnou
- cunulue (obr.18). Pokud se Eraly pFl ternlckdn prouilEn{
nevytvClejl, hovollne o tzv. "61stC" /"mod,n6t'/ ternice.
Ternlc\f z6van vznLlrC podobn6 Jako u honskCho a dclolnf-
ho prouctEn{. Po otlloulenl ternickd bubllny vypliuJe okoln1
chladnf vzduch p$voclnl nleto ohfdtdho vzduchu. Pokuil vznlk
ternlky neru51 sllnf vftr nebo zast{nEnf nra$r opakuje ee
tvorba terrolckfch bub1ln a ternlck$ch zCvan'l v relatlvnE
pravldle lrqf ch lntervale ch.
Ternlku naruSuJe zastlnEnl ,/oblaEnoet, n1ha, snog/r stl-
nj v{tr, stablLni ovzduB{ /uo.l.{ tozd,Tl tepl.ot pfl zenl a
ve vd\ce/, lnverze.

4. In ve rze

KaZdA vrstva vzduchu je vZ<ly uzavfena pod iinou Yrstvou

vzduchu. Ve epodnl vrstv6 doch{zt k roikroneteorologickfiu
Jev0n, vyplfvaJ{cn z vfn6n tepla a vlhka nezl vz^uehen a
zenI. vnotva Je neteorologlckC
Hornl vrstva. Je to Cds+
atnosfdry, kucty vedou ve1k6 proudy a vfnEny vzduchu. Oblast,
kcle se ob6 vrstvy oddElujl ee naziivd Lnverze.
Inverze se 6aeto shoduje se zdkladnou cumuhl. Pfl srA-
Eenf vodnf pdra uvoliuje energ1l, kterd vede k uclrZovdnl
stoupdn{
"
InverzJ naz{vAme t6E gltuacl, kcly etudeny IEZS{ vzduch
kleene ptl bezvEtfi do 6do1{ a nad n1m Je vrstva vzduchut
prohtCtd slunednin zClenlm. Rozdl1 teplot ntlZe bft n6kolik
etupi0. fnverze bfvajl zeJmdna od poilz1nu do Jara a v ndk-

ol r .'18
 - 48-
- 49-
terfch oblaetech Jsou veLni s11n6. Bfvajl ovl-lvn6rly I pr$-
uyslovfnl exhalacemL.
Inverze n0Ze zanlknout aana, postupr5in proMlv6n{n spoct-
n{ vrstvy nebo prleobenin v6tru.

5. Ternlck6 tu:rbulence

Ternlckou turbulenc{ neboll konvekci rozuntne ternlcg

podn{nErpl, ne vZilSr uepofCdargf, vertlkClni polqrb vzduchovfch
66ctlc fl kvant. VfstupnC rychlost vziluchu d.osahuJe n6ko-
ot,.lQ
llka netnl za eekundu, vyJ{neln6 20 -3O n/s. Na rnleto te- ? " V {tr z ddoll
plCho vzduchu L1ee6 okolni studen$t vzduch. ExietuJl te(y
ttec{ ploctry Eezl vretvanl vzduchu, ktend Jsou oZlvov6r5r tidollusn6riuJe neteorologlcLd v6try Jalolle cloeChnou
urdlt€ s1ly. V rldol{ vltr ptev6ZnE foukC bull ridolln vzhr}-
r0z4in1 polVbyr z nlchZ pochdzl turbuleoce a vIr.y" Pfl le-
ru nebo ttolrl, zi{dka vgak naptid" wto odcttyllq| v proud6-
tu c{tine vfstupnd a eretupnd proudy zlsken nebo ztrdtou
nl Jsou doprov6zerly Jevy, vytvAleJlci nistnl zrychlen{ a
vf5ty /neJ1€pe Jsou zaznemen6ny varlonetren/o
etoupavC proutly. V nEkterfch rldol{ch ilocahuJe vltr neoSt-
6eJn$ch rrychloet{' I k{yZ nenl Zditn$ Deteorologic$ vltr'
5. Svahov;f vftr - br{za
DochCz{ k tonu protor Ze ee uplatiuJe reZtn bnlzy.
Svah otodenf ke oluncl tlo.etCvd vice slune[nJho zClenJ JellkoZ se evatly oMfvaJl nesteJnonErrG podle sl'unednl-
neZ rovnf povrch, tin ee vzduch poil61 svahu v{ce ohilvC a ho reZlmu, je I c{la v6tru v ridoll rozdllnA v :rtznfch hIa-

etoup6 pod€1 svahu. ObJevuJe se Bvahovy v{tr. Veder naopak, c11n6ch. V n{et6, odkud startuJene, nohou bft podnfnlry re-
LdyI svah veJcle clo st{nu a ochladi se rychleJl neZ planlna lativn6 klldnd, zetiDco na tlrG rldol{ r kde ee ct\yst6n€
nebo fcloll, sruEr v6tru se otodl a vznlkd klesaJici vltr pflstCt, nrlle bft prav6 pekLo. Proto 8€ dobfe lnforouJene
(obr.1 9). o sltuacl clf{ve neZ vyrazfne na hfebeqy, pt{padnE vEnuJene

V6eobecn6 nazfvCme br{zou kaZd5l v{tr ntstn{ho DEf{tl<a, nEJatf den pozonov6n{ vEtru.
v6tru. Kdy! je ne ho- Obzv166i Je tleba db6t opatrnostl v ledovcovdn tltlo1l.
JeZ nenl z{vLeld na neteorologlcl6n
r6ch neteorologlckC sltuace kltdnC a sluneIno, evat5r Jsou l[ Je sn6r vEtru ve v$Sce Jakfkollv, t nlzk6 vzduchov6
poclf{zend reZlnu brlzyo MtZene prcto b6hen dne vyuZ{vat vrstv6 nad ledovcen Je vldy klesaJlcl. Z Loll,o vypl$v6r Ze
postupnE svahrl vfchodnich, JlZntch a zCpacln{ch. nEkollk netrfl nad ledovcen Jsou extrdn6 pruttkd sttihovd
Svahovd v6try se pfev6Zn6 WslrytuJ{ na svaz{ch o pfevy- jevy. Nlktly proto neenine 16tat tdenE nad ledovcen.
Een{ nEloltka set netr[. llohou doeahovat rychlostl kolen
1O n/a na vyachltrlch a vyprahlfch nlstech. 8. VIt.r od noie
Svahovd tepelnd stoupdnl ntZe vytvoilt 1 nraky n6koltk
set n€tr0 nad hlebenen b6hen slunedniho svltu. V nocl se v 16tE na noiel<6n blehu relatlvnI teplo pobteZl vytv6-
nsopak votln{ p6ra hronadl a er62t v rl(loll a vznlkaJl n{z- f{ sllnou brlzuo Pfl klldn€ro a elunedn6n podas{ ee zenE
Ld vrstry nrakrl. ohf{vC r.ychleJl nel noIe. Natl zens\in povrchen se vytv6t{
 -5 0 -
-51 -
stoupavd proudJrc Vzduch, kterj etoupd Je nahrazen chladl-
nEJSln a tEZEln vzducheu od nofe ./nofsk6 br{za - vltr odt 10. (iradlent vEtru

uofe/" Vnocl naopalc dochAzf k opadn6nu Jevu ,/v{tr otl pev-

Je t.o zoEna rychlostl v3tf,u v zdvislostl na profllu te-
nLrry/ (obr.2Ol.
rdnu, styku s JlnJni vretvaol, teruickinl prouily apor!.
MofskC bnfza foukd kolno k pobfeZl. SnEr v5ak b5lv6
Pi{zennf polr,ybuj{ct ge vrst,va vzduchu m0le bft teily zpona-
ovllvn6n neteorologiclt'n vEtreu, pffpadn6 zeatlen pohofln
lcna tFeolu o zens\f povrch, nar6Zenfn na ptek6Zkyr a1c 1
na pobfeZ{. MrlZeoepnoto nadl dtesy vyeokfnl nEkoUk decl-
zrXrchlovdne zitenlo proftlu nezl plekCZkanl. Z toho praoe-
tek netrrl z{skat vf6ku I nEkoltlr 6et Detrt.
nl letnd rozdlly v rychlcstt pleilevE{n u zen6.
Je potieba 81 proto zapanatovat: jakrntle Je v{trr Je 1
9. SpojovCn{
gradlent. .t€ vellce qlznaerlli pr:1 pi'lstCvCn{rcl+{oe klesCnl
bcz zJevudho cl0voclu. Jedtn;/n leSenln Je z{okat rychlost,
Ve v6t6lch pohotlch tloch6z{ velni dacto ke epoJov6n{
ebychon nohll provdst nandvn potlrovnCnl pi1 pilst6nl.
br{z Jetlnotllvfch tldold. Ptl styku velkfch rldol{, JeJtchZ
brlzy vanou proti sob€, o0Ze doJtt ke vzniku vel\fch
U" Turbulence plekAZek
stoupavfch proudrl, kterC ee Eohou z&nLt 1 v boufl.
daeto po urEltou ECst tlne nrlZe pFevlCdat jedna br{za
Ze vtech nebazpell evahovdho 16t6n1 Jo turbulence koleo
a n6hle plevlddne ctruh6, I{nZ se urlZe rCzero znEnlt en6r pFekAZek nejhorEl, nebo{ nds plelrapi tEcnd nact zen{ pfl
vEtru. pllstdvAnl
Toto spoJovdn{ Je dasto spoJeno s prudkou turbulencl "
KaZdC pFekdZkn vrh6 turbulentnl st{n, Jehol <l61ka Je
a stflfry. n6sobkcn vf,5ly ptekCZ$ pottle r{$ vEtru. !{eJbouf-
5 -10t1
V pffnois$ch obLastech doch6z{ ke spojov6n{ noiskd ltvEJSf z6na 3e ve vzdClenostl 1 -2 n6eobku v$6fy pfekdlfy.
brlzy s prouclEnln na pevnlnE /1 LOO-150 h od pobtel{/, Pacl6k v takovdto
turbulenci r?chle reaguJeo Chv{11 1et{
nnoh{y pravldelnE v piesnou hodlnu. ctlenhlav /p!kuJe/, vztyE{ Be /pletChne/, naklonf eo, plI-

KI
padn6 se u0Ze I I6Etedn€ Wfouknout" l{eZ ee padCk uLltdnl,
o0Ze uZ bft takC pozdEo
Proto se snaZlme nletrlo pllzerni turbulence vylrnou+ po-
afuov6nlm vr5k0 strod:, v1n0nl vysokC tr6vy, koui(e apotl .
Pokrd Je prrllet turbulenci nevyhnutcl4f, nul{ne dplnE od-
brzdlt a pflpravl.t ee ns prudlc6 pflatCnI ./clo parakotoulu/o
Brzdfne s! v poclctlnlo otenllku n€koltk netr0 nedl zeo{.
S turbulencl nua{ne polttet vltly ptt rychlortl v6tru od.
5 ilt vlle.
Ptlllady tnrbclerot ra plelClleol Jaou v.ptrIt'ote 1.

oar.)Q
 -')2 - -53-

YI. 6dst - f;e5enI nebe:pelrq/ch 3. Pfls?.Cn{ <lo Lesa

sitr.racl

Iiapl6nr.rjeue-1i Pil piist6nf ilo vysokdho less nenl vhodnd se anaZlt

sl pileden doble
sv0j let, odLl iri.cfron
prlstCt nezl stroqlr, protoZe vEtve vrchllk zbortl. Pil-
se vyhnout nebezpedrgin a nedekargin sltuae{n. P:\esto Je
poti'eba sezndnit ae s nouzovjni postupy bEhern letu B pfl- brzdlnc pad6k Jen nlrn6 a snaZlnc se zsehytlt v kotun6
strolouo Pil eprCvndn pilet6nl by nE1 vrchl{k pfepa<lnout
st6nl .
pies vrcholek strouu, EtvL zamezl pdttu t v pflpailE, Ze se
na v:rcholku neudnZine.
1. Vyfouknull vrchlfku
Je dlobrd se pro let vyba'rlt ilostateEn6 pevnou Ei0rou,
MOIe k nSnu doJft zeJmdna pii stlnd tu:brrlenci. dlouhou kolen 2O m, kterou se ntZene v korund stronu zaJl-
V:tSl-
nou dochCz{ pouze k 66st.edndnu vyfouknutl, stlt. a po pllchodu ponocl sl vytChnout lano na e1an6n{o
kten6 nenl nc-
V alpskjch zenlch Je tato 5i$ra v povlnnd v5ibavS pllota.
bezpednd, pokud se s+-ane v dostatelnd v5i6ce ruril zenl . Op6-
tovndho nafouknutl dosChneme odbrzdEn{n padCku a opakova-
iqfo "punpovdnln" 4. PiistCn{ do elektrlckdho veden{
ildllclol 5i0rara1.
K vyfukov6nl vrchllku n0Ze tdZ doJlt pti letu se sll-
ZauJmeroetaLovou polohu, pii nlZ se sn{Z{ nebezpell dra-
nfn v6tren v z6rlech. SnaZloe se zlskat vyBEI dopieilnou
zu pil etietu s vodllen. t{ohy pokrEfne a drIJne pevnS u se-
rXtchlost a otodlloe se pro+l v5tru.
be, lokry clt.Fdn{roeob.llie.i . Pri etyku s vyso(;iu nap-titlm je
V ob ou pF{p adt ec h nus ine podf t at e ur El t o u z t r d t o u v y S -
+-ieba vyverovat se propoJen( vodltrl t61em.
!ry. Konstrukce padCku by ndla zajtstlt op6tovnd nafouknu-
po ztn6t6 v5tstrry vzduchu do 5O n pCdu. Pil porrrSenf vedent se f'{d{roe obecryfnl z6sadanl bezef-
tI vrchl{ku
nogtl a pflpad okanZltE hlAslne pf{slu5ndnu energetlckdnu
Pro lety ve vyso\fch horCch a neznCntch +erdncch se
vybavloe p r a e o v l Stl .
zCchranrSln paclAken.

2. Pilst6ni clo vody 5. PFistdnl na koUoou st6nu

Pfl pilst6n{na piekdZly se snaZlne zauJnout tskoyou

Pflstdnl na vodn{ ploct\y a to\y Je velni nebeape[nd"
polohu nohou, aby pfednoZenl oclpovftlalo em6ru ndrazuo No-
Pokud nenl noZn6 ee pilstdn{ clo voily vyhnout, Je tleba se
fry Je tfeba drlet u sebe, nenaJl bJt zcela napnutd, ale
na p iletd n{ vEas pilpr av lt "
nlrnE pokr.den6. Chodldla Je tleba natlontt tak, ahr ae nC-
Rozepnene sl prsn( popruh, povollne noZnl popru,\y /ne-
raz rozloiLl nq celou jeJlch plochuo Nenl epnCvnd ptletC-
rozeglnat/ a ve v;/5ce nCkolik netr0 prot.Chnene alespofi
'rat na paty nebo na Spll\y.
Jednu pall pod hlavnln popruhen" Po p.ilstCni se z postro-
J€ zcala uvolnfne a plavene nEkolik netr.rl pod vodou pro-
6. Pilstdn{ na stlechrr
tl 6naru vEtru, herf nail hladlnou foukdo Vyhnene se tak
nebezpelf zanot6n{ do 5i0r a vrchlfku, Jent LeEt na h1a-
Zp0sob pFlstCnl a eprdvnA dlnnost okaoZlt€ po pilat6nt
clln6 voily.
Jsou zdvlsl6 na nfetnlch poilnfnkdch ,/vfIka budovy, veIl-
 - 54-

Lost stfectry, aateriCl a tvar stfecl\y, sn6r a rvchlost

vEtrn, en6n naldtnutt atd"/. TEsnd po pflstdnf je tteba
butl se pevnE na stlege zactrytlt /kooln, blekoevodl agod./1
nebo prorazlt lrXrttnu a zactrytlt ge ve vznltldm otvoruo
V letu /seekoLu ze etfechy/ Je rooZnC pokradova+ pouze
v ptlpad€, Ze vrchlfk z0gtel po piletdn1 naplndn.

?. Pllst6n( do onezenCho prostoru

Onezerqfn prostor€n j€ takov6 pflet6vacf plocha s pfe-

kClkanl, kterd nedovoluJe bezpedn€ p.flstCnfo llebezpe!{
ee zvy5uJe, fouk6-11 vltr a za plekCZkanl se tvofl turbu-
lentnl prouilEnl. Do ooezenCho prootoru Je tfeba ptlctCt
parekotouleoo

8. PllgtAn{ ze vEtrolauen

Ptl ellnCn vEtru zssehuJe turbulentnf proudEn( daleko

za ptekdZku /etnonofacll, obal lesa, buctova atd.,/" proto
tEsn6 za pteLCZLu neplletdvCne, ale vlae a v doatate8n6
vlfBce zaletine ilaleko za pfek6lku po v6tru /, -lO x vf5-
ka ptekCZly/ a tp*e tan provedene pllst6n1 protl v6truo

D61e Je nutn€ se vyhnout ldtCnl zg ellndho vEtru ./pfes

lO m/a/, v oblastl studcnd fronty a b1{Z{cf ee bouf\r.
Je zde nebezpeEl ellndho etoupavdho a klceavdho p.nocldnl
vedle sebe. V boutkovd oblagtl m0!e bft rTchlost vfstup-
ndho proudu at 50 n/e a sllnd n6nazov6 prouit€nl pl1 zenl
/dAnl/ al 10 lq od bouilry. l{ebezpe6{ hrozl tdZ v bleskovC
z6nl /zeln6na ve spodnl tietin,{/.
 - 55_

VII. 66ct - Vy6ti 5ko1a ldtCn1

V t6to ldatl ac sezn6nfre a nllterfd zptao$ lctu,

kterd se n0lore ullt po zvlditnut{ r{L1ad0. K ndcvlLu 9f1-
ctouplns a! tchip, providfne-ll naproato eutoutlclsr v|r-
chrly z6tladn{ 6tony pfl atartu, letu t ptistdnl.

1. Start za sllrufho vEtnr

Ptt vEtru o rtrrchloctl vlce no! 7 n/c u0lcnc strntoyrt

t,aL, le vrchllL roslotloo na zeni Jako Btl bEZndn ltartu,
poctavlue se vgal k nElu Ecleo /z6dy L vEt.nu/ sc zlcFlZe-
r$nl noan5int popruhy y rukoun TeheD za popru!\y vrchllk
zvednone protl vltnr, nafoukneoe ho a v zAll,onu dlrl{nc ve
vEtru. Po nafouLnut{ viech kanChl e uen6rr#n1 yrchlllu s.
otolfne a odpoqtdle ee d ren6. U0lene oilstertoeat 1 poaa-
ilu a otoltt ee aZ ve vzduchun
Da13{ aprlsob cpollvd v ton, Ze poloZ{oe vnchl{L elolen3i
kan61 nq ksnCl na bok, zadn{ popruhy na Je<lnd etran6, pfed-
nl ne dnuhd, uchopluc f1dlc1 poutka a Eelon k vrchllku ho
v6JltovltE nozvl.ncue taL, !e tdhnene za pfedn{ popruby od
prvnlch kanAl$ /laLtctc}n navnchu/.

2. Pflstdn{ na vncholu

l{5kily Je zbytelnd ptlet6vat na fpatl hor nebo v tldollt

kdyl Jeou nad hlebeneu 1ile61n{ atoupav6 poclnln$" l{OZeue
proto pllst6t apEt na hlebenlr ouslne v6ak po!{tat a ns-
bezpello. Pflst6n{ se uekuteln{ za ellndJ5{ho v6tru e
v prostoru, kde Jeou nlsta g11n6 turbul€nce" VyvaruJeoe ee
trayerzovCnl v61c[ /rotot$/ v bllzkoetl etlod st6r\y a letu
po vEtru nfzko nadl hl€bencoo
Ptlet.Cn( provedene tak, Ie v ilost.eteln6 vf6ce pfelCtne-
ne hlebcn po vEtru, provedens obrat a protl vEtnu se bl1Z-
ne k n{stu pl'1st6nl pti stf{dav6o brzdl6n{" Je ilobnd e€ ne-
chat zac}rJrtlt v okanllku pttet6nl nebo poullt 5i0ry na rV-
ch16 vJpuStEnI vzduchu z vnehllkuo /PITloba l/
 -56-
-57"
3. Iltdn{ v ta!.tlec
4. Dlouhd lety
D01r!1t6 Je nauEtt re vyhleddvat rtoupavd prou{y.
nlr lnalcrn Joou cunug. Xustlc vlek rozlllovat rlrtv6r 'Icd-
od Tuto kapltolu bych rdd wedl doslovnou cltacf z port?t-
rltqlchr. Irtvf culrltrr ec dClc nofonuJ{, vypadeJ{ rlkce, td francouzskd ptetllohy, JelikoZ krdend vystlhuJe notlva-
J.Jlch obrt{' Jcou n{nE oatr6, rozd€luJl re nFhlly do Ids- c l d l o u $ch l e tr l .
ti nebo rozklddeJ{ na vrctv5/. Zlvd cruruly cc vytvlfuJl. "DElat dlouhd t0ry, to znanenC znovu nal€zt svou wobo-
,IeJleh atin na zorl Jr vlitltrlr$, nd oatr6 obyay. du v pilrocll!, kterd Je nEk{y n{r.nC a dobrotlvC, Jlndy pfl-
Jo tf.bo sl <lCt pozoa, ebychon ar acpftblIllll k l{tI- snC a bezcltnd" Vyrazlt do ptirocty znsnend urlltou n6nahuo
cfu rc oblalrla typu aoa3rrtuc ncbo nlrbur" VytvdtrJ( nc- daato nCs drZJ lenosto .Jedntn z dobrodln{ "lCtaJ{c{ho ba-
bupoln{ rtoup.ya pnoudyo Trh Jr +.alovf,r h v{tr foutl re tohu" Je, Ze dd naSenu pochoclu bidla. I Hyt nCne na zC-
vlech rtmn nlru L aantru rlnlu. lfrr0troro re oil nlJ vzdl- dech sv€ pdtlkllov6 kfIdlo, vesele 5p1h6ne do svah0. V t€r-
gich chvlllch bude n65 duch un63en vi.dlnou rozvinutCho klf-
11t, protol. J!r. re vtroch ltmn zablolovlni lrlntl v6trrlo
tinll Jr rcIaf butr vehl rlzkou 41rl1ou nrbo rlzqfr vyfout- d1a na vrcholu, pleskCn{n oafukujlclho se vrchlIku, tahu
autli vrchlthrr a rllollLe arhurdov5fr pldn. v fld{cfch 5i0rdcn, railost{ z pozorovCnf vrchol0 a pozdEJl
PFt obJrvrnt rtoupevlbo proualu cr carlfu naJ{t Jrho terdnu Cole pod seboul kdy s pilchcdem vedera budleoe leZet
otfod" Kroutrfuc v ploc\fch zatdEkCch c n{rnl pflbrzatlnf,l v aelen6 letnl horskd tr.CvE . Mezl vyznavaden tdchto
padllon. Vatoupirc-ll do atoupavdho pnorrilu !c1nI, proJovl dlouhjch 1etfi a pravldelnjn ndv5tdvniken jednoho nlsta Je
eo to zdlnllvf,r rartevonll peilllcu. Ptl bodnfi ttf.tu takovy rozdJl jakc nezl sklperen trensat,lanti:kt! lodi s
J.
ldldlo undtrno rtrlnou. R&nI gttrlulnou gtruu ptlbndire kornideln!ken 1odlry v zCtoce Douarnenezo Dlouhd lety pil-
a vl6tnnc do proudu. Lopt{ Jr provldlt ret{E\r poroci oo.- niSi spoustrr nepiledvldan$ch ucldloetl, todlvlich vdtrO, nC-
. 4tch poprulr0 a nallonu nc! poroel bgltr rJrdna u prouil0 h1e se objovuj{cfch nrakt, ruzhodnu+1, kterC je tleba thnecl
o vclkdl pr0dnu. uIinlt " "
Z bczpoEnoctnlch d0vod0 luslnc rtoupevt pnoudl opuctlt Ze zn{nlch a osv€ddenjch nlst se pust{ne do dobroilruZ-

3OOl pod z{kladnou r 5 b ptetl Celen praku. V nreLu n0Zc stvl po nln1nC1nd pailesdtl let.ech, nebo radEJl v cloprovo-
aloJ{t kc ttratl ort.ntece, ndttratc, tu:rbulrntniru proudl- tlu zkuSendho pllota" Pied zsq1i6ler$m 1etetr sl obstarCne
nI apod" roaxlmuminfornacl o oblastl, kan se c$stdne vyrazlt" V za-
Nrr0Zcoe-l1 .touprvt proual obJ.ylt podlc oblrkrl, zku- hranl6I pJ.1ct0ro usnacliuJe sltuaci !estst.ek llteratury /prrl-
alrc to podlc rnahl v tendnu. TaLd Je loln{ proud zeregl- vodcrl, nap, atd/, ze kter6 naderpajl potiebnd infornace"
rtrovet podle urlltdho pachu, pocltu tepla apo'il. Ir! se budene nusel. plevdZnd spo).ehnout na fstni zdroJe,
JcltLotr re rtoupav6 prouily stfidaJ{ c LleaavJnll ooYy- I a s t o d ost su b Je kti .vn {.
haclr !e prrlletu klcsavltnl proudyo rlo cbybou brzdltr cftl- ;ludene-ll hledat nJsto startu a pFletCnl, dobrou sluZ-
lr11 klcadnI. Iaopak Jr tlcba zrychllt, abychon qychleJl bu nCo pos$ttne podrobnA turlstlckC napa. Podle vrstevnic
pro1rt6lt tuto oblast c ' nrlZene pieden vytlpovet n{sto stertu. Abychom bezpefn6
Ldtat v trrolce lze Jcn v koor{lnac1 a 1etl6tEn nebo vz1dtll, Je tieba najlt svah o sklonu alespoi 45o. ltapa
nlatall delta Lluben pll v6ech vf,6k6ch ptec 50 n nadl tcr6- nds v$ak nelnfornruJe o stavu ter6nu /kament, keie,/, proto

nor. f;ld{.€ ee pleilpleet VIrl /pro z6vEan6 kl.rzcdsy/" se rozhodova+. buileme qZ na m{st6"
 - 58-
-19-
Pod le map y n0iene pf 1b1- t ZnE odhadno u t I p i e v l d d a j {c f
sn€ ry vifru v CoiinCc h, k r . er J m i polet { n e . podle rozdllu K lile6lnimu atartu potfebuJene n{sto ng rozloZenI vrch-
vf5 \r mIs+a s t ar t u a piedpok lddan€ho n {s t a p F i s t d n l a llku a sveh pro urychlenf a odpou+"Cn1o Pokucl neo'lZene tako-
vzddlenostl t6chio clvou mist si sestrojfioe graf, zlsk6ne vJrto prostor naJIt, ie naotrndvrchlfk nafouknout na pf{hod-
sp ojn i,ci a p or ov ndne ji s ldedlnl k louz a v o s +j f o b r . 2 l - , t . n6 p1o51n6 na vrcholu nebo na hlebenu a s nafouknu+tn vreh-
Teoreticky pak 1ze piedpoklrtrdat v5iSku natl ierdnern v rilz- 1lkem nacl hlavou opatrnE aestouploe eZ na vybrand nJsto
rqich frizfch letu a zejmdna nad n{steo piistCni. k rozbEhu ,/vrchlJk nad hlevou c1tllv5 usmdr;ujens tidfcl-
ifuslne
v5 ak p od ltat s t ln, Ze s k ut elnos t s e b u d e t r o c h u l i d l t nl Si'lranl a nus{ne iei po celou dobu pilbrzdovat,/. Jest-
po-
dle proudEnJ vzduchu. V kaZddn pilpad6 viak dostanene picd- ilZe je svah pro vzldtnutl krdt\i a foukC prevlalel-:nJt Ie1-
stavur zda Lze piedpoklddan6ho nfsta pilstdnf nl vitr, je potieba nlt na konci svahu zlonr ktery ndn
dosdhnout
d1 nelze u 5 e t , f { n e d o sta te k r ych l o stl " M u s{n e v3 a k p o l l ta t e n e b e z-
"
pro 16tdnJ v hor6cti ,/paraalptnlsnus,/ je potfeba pedln.
1 1ep_
5I vybavenl neZ pro cvifn6 16tdnl. tsatoh by rnEl bft u;:ra- Fouk4-l-l bodn{ vitr pocl 3 n/s, ie i tak start molnli,
ven pro ptipnutj lyZt a hoII ./pii zimn{ch }.'lrCch./r krond vyZaituje to vbak speeidlnf techniku. Vrchl-fk rozloZlne
paddku a posrroJe se do n6j nusl veJ{t teplC bunda /konbl- p r o t l v 5 tr u , sa m l se p o sta vfn e t6 Z d e l e m p r o +l vg +r u , tr o -
n6 za /, j{d1 o, lek dr nidk a, piilbs , napa , p i i p a d n 6 b L v a k o v a - chu se vsak posunerce sndren ke startovac{ drCze. Po nafouk-
c{ vjistroJ. Vzhleden k tonur tre v rnnoha pilpactech bu,ler:ac nutl vrchlfku provedene zqtddku nq zeni /piibrzrllne vrch-
pristdvat v n{sfecn, kan sl nem0Zene pfeden umfstlt. ukaza- 1lk na etran6 vz3el,u/ a zrychr'-uJene bdh. Pisobenil boEnl-
te1 Sn6ru tEtrit, f)1. 1,J D,r'yhor!:rd rjf t v9 v'iZlrrr'r.j: ntjkrlLlk ma- hc v6tru nd vrchllk tendenci se stddet znovu sn'Iren protl
ijch d3inovnLlek takovd bar.vy cllirou, aby byl viditelnt v te- v,5tru. llebudene jeho srodr radik51n6 nEn1l, zvySujene vdak
r6n u v p FlsluS n6r o r olnf n obdc bf . rur]li.mdlnd rychlost bo5hu, 9'rotoZe startovscl rychlost s bod-
nJn v5trero nus{ bft co nejqrS5f"
l,l
116to technitV stertu lze za urdltich podnlnek poul{t i
| 500 vEtren. VyZaduje to
pil startu s ldstednE 1 rlpln6 zadnlm
YYS[^ vBak nlstrovsk6 ov16ddnf. paddku"
I 400 Pii <ilcuhjch leiech musime vZdy paroatovai na tor Ze clo-
pie<lnd r5rchlost /a 1 klouzavos+./ paddku ie vZcly ve vztahu
| 300 vrldl okolnlnu vzduchu /v6l,tu/" Pro+-o, ehcene-l-i dosdhnout
urdlt6ho nista ne zetni nebo se tlrZet urditd vytyCend tratit
berene v fvahu, Ze rychlcst 1 klouzavost v0dl dent zAleL!
l 200
nai' sn6ru a r7ch1cet1 'rEtru. Pil delnlm vltru Je i.feba zvi-
Elt clopFednou rychlost, abychor:ose dostsLi dopiedu. Klouzs-
I t 00 vost k zeml je nlZ6l nat vlastnf klouzavost !tr{d14" Pii
z a d n l n v Etr u j e tfe b a zp o n a l tt, a b ych o n vyu Zl 1 1 vEtr u .
ilisro pir sl/itri
| 000 K l o u z a v o st se r e l e ti vn 6 zvY5 u j e .

a
YZtAr,tlr0sT
ott. )l
 - 60- _51 _

ProtoZe ee bEhen letu rychle uEnJ sn6ry vEi,ru, stoupav6 ilopravnlch prostleilk0 a vzduSndho veden{
a kleeavd pnoudy, zapanatuJene sl zdklaaln{ nandvry: Jen ve dne, za <lobrfch poiln{nel
9. Provoz Je pt{bustnf
delnl v{tr - zrychl{ne, ruce nehofe v l d l te l n o stl
Zaitnf vltr - zponal{ne, ruoe u ran€n a prostordch e onezen(n
lC. Provoz v b1{zkosti lettgi
KleeCne - zr.ychllno, ruce nahoie hranldnl p6sno,atd/ Je noZr5l Jen se eouhla-
/rezewace,
StoupCrne - zporoal{ne, ruce u remen
sen pl{slu5njich orgCnO
Pt1 podntkCnl Clouhfch 1et8 se Eus{ne raft na pozoru pfeC: vl,cc no! 50 I neil tad ro fldt ptcilgle.r ZL - 1
11. L.tt
- 5patn6 nafouknut;fn vrchllkeq pfl startu poi[' pfllohy 3
12. Pravlille Pro svrhovanl
- ndhlfnl zmEnarol poEasi 2 a 'l
13. Slgp|lY v Ptlloblch
- pt1116 dlvokfnt ternlc\inl podnlnkanl v letn{ch dnech
- rotory pil startu
- faleSnfnl [elnlnl vEtry
- ellr1'/ni v6try v rldol{, l kdyZ na vrcholcich Je relatlvnl
Lltd
- pflstCvacln nan6vren za plekdZkou
- pftst6nln v kanenltdn terdnu

5. Pravldla letovdho provozu

Pravldl-aletovdho provozu Jsou obdobnd Jako pravldla

stlnlEniho ptrovozuo
1. PllotL letfcl protl sotG se vyhibaj{ floprave
2. Na svahu 1etI pllotr kter$ nC svah po prav6 ruce pllmo
y'neotC!1 protl svehu/, 9!l'o+ letfct p!ot1 n6nu se vyhne
od grrahu
3. Spodn6J6t pllot n6 plednost
4. Pllot letfcf zprava n6 pietlnoot
5. V terntce se krout{ Jednln smEren, s nEr udd prvnl pilott
Lter.lr etoupavf proud na5el
6" Pf1 krouZenl nus{ rychlej6{ k1uz6k oblet6t ponaleJlI
vnEJSfro oblouken
?. Let Je uoZno provdst pouze za piltonnostl alespoi ;ednd
da15l oaoby, kterd Je echopoa zaJ18tlt potiebnou porooc
v pffpatlE nehody
8. Neprov6dtEt lety v proetoru s nnoha oeobaml /na sJezdov-
ce apocl/, Wvaroyat ee nlzk6ho pfe16t6vCnl osi.rb, budov,
 _62_

VIII. €6et - ZilravovEda

Ldtdn{ na Eyehovllch padCc{ch Jo let€cb6 llnnoet' gfl

kterd Je pllot tavE6en poal kfldlea a nenl chrCDEn kablnou
pled v1lven aevntch faktorrl okolnlho proatfeill. ZeJl6na
pteil pOaobenln prouilEat vlduchur vyaol$ch a nlzldch teplott
clureCniho adfenl, zn6n tlaLu vzducbur vthloctl groettcill,
ptlpada6 pted porenlnln pledo6ty na neplCnovan6l nl,atE
pflctdnl.
Sern6nlne ce ptedevEln c oolnostnl vznlku rlral0 a rpe-
clflclfr!, otArkanl wahovdho ldtCn{" Z6eady a pottupy pr{t-
nl polocl u Jednot$vtch rlral0 nebudele poihobnE poplao-
vat. S t6al Je potleba s€ rcladolt Da 8Pecllll8lch tu.r&ch
prvnl polocl nebo z ptfelu6nd ltteraturye

1. lirazy a rlrarovd zdbrane

Podle ptMn n0lene rlrazy pft 16tdnt rozd6ltt na rlraly

aevln6n6:
groetfedlo /n6h1d zoEqy neteorloglclt'ch podnlneL b6beo
-
letu, pllatdnl na pfeL6[tu plt noulovdn pflattlnl agod"/
- plloteq /neilodrleal red a potynfl tnctruktoral ncpoull-
tlu ochran4fcb pol0cek, ldt6n1 v ilob6 oclabendho zdrqvt
nebo vnln6nl/
- leteckou technlkou /cWr.6 vada naterl6lV
- lntrukt,oreo /nadodrleni pledepcaatrich povlmoatl apod./
- ostatnt
Plev6tn6ru po[tu 6ral0 a JeJlch ndg!,ealldo Je lolnC zr
brCnlt dodrlovdnil preventlvnlch opatfcntr reJr6aa dodrlo-
v6aln pfetlplaO a gtirntc, doLonalou toortlc&ou I pnltlc-
Lou pflpnavou, neuat6lou kootrolou evdho prd{Lur nelftrt
v rtob6 nenoci, rgkgnvalasacncer pfl rolruScnlr 6nnv6r n-
Wapaloett, pod vltven 16k! nebo alloholur
U gvdr'ovtlho ldtdn1 ae rOlcrc ..tl.t tfJ! ce vtul dnp
tv rbal0 od lehldch a! po vclrl tllL6 I &otpllkovrnl. PFF
v6ZnE ae Jeitnd o polytlatrrata r poraalrtrr lcalrtla, lrrto
 - 63-

r porrnlalL patefo, hlavy a vnl.tfnfn zranEnln. Proto Je

potleba re rccnarlt cr vlenl rp0cob5r poalgtovdal prvnt po-
rocl a lceuscltece a lloldrat ohtllt, pfl,p. zaflrovat n&
alcduJicl 6rety:
- odfentny
- trlnd, lesad a Jtn{ otevlend rCrry
- potuoldlalry
- podrtoutt a vynbrutl Lloub0
- sloDalr\y rfuqfcb loett
- vntttn{ Doran6ol
- poranEnt elcLtrlc\fu pnordel
- utonutlr utlulent
- poraa6n{ Ullater tepla nebo chladu /rlpal, rlleh, pop{le-
nlny, podchlarenl, onrzllny/
- ultLnut{
- lok
Berpodnlneln€ Dur{s ovlddat un6la altcharl z pllc do
pllc, nepl{lou erdelnl, a .alt, atrtaveal Lrvdceaf , oha-
zovou technlku, polohovln{ e odaun ran64lch. Proto Je aeJ-
16pc rr :rllaatnlt 6Lolcnt v poclgrtovrlnl prni polocl v rdn:
ef CsW neUo dsdf a pr0bEinl st gva rnaloatl dopliovat a
prohluboyat. V trCitadl pftpa<16 nelze prnl poloa poilceiovet
e cpoldhat ce na pfltonnost alnr\tch lldt. Iohlo by ce to
Jednou nevyplatlt.

2. Oclabenl orgaalsnu

dneva - l0lene Jl rozil61lt na plevClnE fyzlckou /sral.:o-

tov/ a pcyohlckou. D61c pak na aLuta{ a chroalckouo
Poclt 6navy ee obJevuJe neJvlce v t€ch org{nech, tter6
Jeou neJvlco rattlery. Tento poclt 6navy ec portupDi tror-
tltulr 1 ar rlellt llett organl nr. detlcdnt acrvovC eou-
!t!rr !e rurevl iltlve nol obrvodovd nc*wy a pracuJlct walyo
Obocn6 lre l{cl, !e rinava Je pttnorerSl fyzlologlcg procsr,
kter$ tfn, !e rp0cohrJe snllent al gteantenl provddEnr!
ltmoatl, chrlnl celf orgeateru pted vylerpdnfno
 -6 1 _6r_
-

6nava nA n6lollk t6zl .llai.r6, stfsdnl e yolkV, Lterd kov€ a sluchovd funkceo LdSr obsahuJtcl barbtturCty nlno
ee proJevuJf znEnou barry ktZe, poo€n{I, zrychler$n dfchC- Jtn6 zp0eobuJf 6t.1uo kilrtrr uozkovdr zponalenl realcl a ptl
nIn, potlybovf,n proJwen, drovnf vnlda{ a aubJektlvn{nt chronlckdn u!fv6n1 zp0eobuJl poruct\y rovnovCl\yr vld6nf ,
poclty. Ptl zCvEsndnldtdni Je nino JlnC tteba brCt v 6va- onflenl vn1nCn{ a reaklnl pohotoyostl 1 psyehlckd porucl\yo
hu, Ze prlvodolo Jeven 6navy Je takd oslab€n{ kontnoln{ Peychofarneka zp0eobuJt etrybnC hodnocenl vlaetni vflonnoe-
Einnoetl lozLov€ IOry" DocMrf L poruch6n vnllCn{, couil- tl., poruc!51 koncentrace, ert{tent lrltllnostl a rozhodova-
noetl, L aeporornoetl, poruchdrov ptlzprleobtvoatl k eltu- c{ echopnoetl, poruc}5r chovCn{ atd.
acl, L neJictot6, lhor6enl Loordlnace pot\yb0, zpolalenl Alkohol - I JednorCzovd po!trll aLkoholu nC vl1v ne pry-
reaLcl a nepleenootl po[b0" chlcLd funkce po clobu 24 aL 48 hodla" Vyloulenl v€t5{ho
Pflzaap 1 d[eledg rinavy nelze podceiovat, nucl se nnoletv{ alkoholu lailZe tfltat aZ tfl tlny. VyplJe-lt pllot
lledovat, a poille toho ptlzplaoboyat lnt.nzitu trdninLuo vlce ne! lOOg 40% alkohoHckdho n6poJe, u61 by li,nlt daeo-
Onenocn€ni - aI uZ Je to v ob(lobi rekonvaleecence po vJ odetup do uekutednEnJ letu neJndnE 18 hodl,no S pttbfva-
6rezu nebo 9o t6I6ll akutnin onenocndn{ nebo v dobE leh- J{cl vfEkou nar0etaJl 6afa}y alkohoLu tak, !e ve v;flce aal
k6bo onenocnEnl /onenocngnl hornlch ceet d5lchaclch, pr0- 3 O0On ee proJevl eteJnd f61nlry, Jako po polttl dvoJn6aob-
du6ek, hlaelvek agod./, Je tfeba gl uvEtlonlt, Ze tl0aled- n6 itdvky na ue&lo Joou negatlvnE ovllvn6ny zfaLand doved-
$ ooelocnEnl ee sohou proJevtt pfl nCnaze organlrlu, v11- noetl a panE{, enltuJl ee paychlckd a po}qrbovd neaLce I
ven rozdll0 v tlaku vzdluchu, peychlclt'u zatl,trerdu apotl. odlolnoct na pfet{Zenf, zvySuJe ee vf,raznE epotleba kyell-
Idl6n{ s nedol6lentrln rlrazeo n0Ze v6at L obnoveql poran6- ku a cponaluJe ae rorhoalovCnl. Chronlckd poLlt{nl alloho-
o1, pl{padn6 ke vgnlku JeStE tEtrdfho 6nazu. Pleddasnd po- lu po6kozuJe centrClnl nervovou aouatavu, dostavuJ{ ce lro-
{rarovd zet6lov6al nebo 6patnd l6!en{ prodlutruJe 6p1nd le!t1 h1avy, 6zkoetnC stavy, porucfui lroncentrace, pozor-
uzdnaven{ a bradll obnoy€n{ vfkonnoctl. noett, polles lntelektovJtch echopnoet{, zvj6enC dr6ldlvoc},
Probl6ry ce uohou proJevlt pll trv" lolleLovfch oB€noc- nespol€hllvoat v JednCnl atd.
nEatch /napf. !6DgW oblldeJovfch dlutln, nardlI, lubn{ch Konblnace elLoholu s 16lql - nebczpelI epoddv6 v ton, te
vCEk0 apod"/" Ialo oneuocnEnl re DaveneL nenucl proJevo- fctnet I nal3lch dCveL alkoholu s6 po n6tter$ch ldclch pod-
vat a nellnt potlZe, nohou ee vEak alutn6 pr.oJevlt prdv6 statna zv5l5{ a nEkdy dochCzt L k neletangn znEnCn v JeJtch
ptl ldtCn{. vtrleledndn fllnkuo NeJzAvaInEJSl Jsou konblnace e analgetl-
L6fy - Jaou rrCeny nenocrfn llilen. Zdravotni atav pllo- ly, hypnotlky a paychofanna\r"
ta, Lterf, vyladuJe podCvCn116k0, vyvo16v6 poc!5lbnott o SouC6eti gdravotn{ prohl{dly pllota by nClo bft vyJ6-
Jeho plnd zp0sobllootl k 16tdnf. Narulcqf zdreyotni stev tllenl paychlatrlck€ho odd61en1, le nen{ zCvlslf, na alkoho-
iloCecnE cnlluJe echopnostl k ldtCnl a o.lebuJe fyzlclou 1 lu 01 Jlrprch ilrog6ch a ldclch"
prychlclou v5llonnoct. N6kter5i 1dk n0!e sCr o sobt vdZnE
ohrozit berpelnd pnovedeni letu a v nEkterfch Elt.ueclch 3. Otlsun ran6njch
bf,t t pt{llnou nl.nofCdn6 udtlloatlo Jedl,ncl, }tetl nEkterC
ld\r pollvaJ( pravlilelnd Jako drleledek nCvylru, Jaou podlle Odsun zranEndho z nlsta nchody Je ned{lnou a velnl d0r
pletqtch uellnCroiln{ch pledplerl .nerp0aobll{ letecld Clnq letltou aou66stt prvnl pouocl v t6r6nuc deato ne eprCvndn
noetl v0bec. tiGlnek nlkter5lch ldLO,/napl. 1 v€t6l dCvla e urychl€nCn tranaportu zCvls{ ,1vot zrenEndhoo luslne-ll
AcylpyrlnV drrr€ proitluluJe reahEn{ dlobu, ovllviuJe zra- z:ran6ndho pfl, odeunovCnl zvedat, Je nutnd cl neJplwe uvF-
 _57-
- 66-

Popdlenirly - vlele, popClend nlsta chrdnltr v teple, do-

donlt, zde nenl po:randna p6tol
a neJeou zran€ny !6st1 t6-
etatek n6poJtl.
la, za btor6 ho chcoDe uchoplt. RanEndho zveddne a! teh(y,
Podchlazenf - v1etre, v teple, tepl6 nCpoJer n€chodlto
lc$r! Jane zJlattll, [e ncJdr o znanEnl, kterd rry!,aduJc
tiraz elektrlckfn proutten nebo bleeketo - odsun vlele, anl
n€Jpn€ lnelprbn6n{ poatilend lCstl tlla"
v prrlbEhu plepravy nepleru5lt lllEealr nedlrchC-l1 zranEn$
Ptenlot6nl ranEndho provCd{ne ctoprovoden, neaenln nebo
aCn.
yczentn. Volba zprlcobu odsunu, proetfe<lkrrr a pololqr
nan6- Utonutl - eteJnC opatlenf Jako ptt rrrazu el. proudon.
adho ptl odsunu Je zCvteld na nlat6 nehody, nolnoatech a
druhu znan6nl a necnl vCct ke ahor6en{ zdravotnlho 8tavu. 4. Obsah osobn{ lekCrntlky
Opatteni a poloha zrandndho b6hen odgunu pfl. ntktcrfcb
zran€nfchl
Pf1 kaZdCn letu by nEl ntt kaZdj pllot u s€be aeJz6klad-
OtIca nozLu
- od6un v1ele, vodorovn6 poloha, konCetlrly n6J5{ potteby pro posgltaut{ o6etIcrt. MlnlndlbE totol
v tople. l{een{ chodll.tt
- tficlpf 6dtek
Zran6n{ pdtete - odsun vlele na bfi6c ,/obvyllc ptl pora-
- elastickd oblnadlo
n6n{ hrudn{ a bsaterni pAte[e/, na pevn6 podlolce. Spn6v-
- g6za sterilnf skl6dan6
nE vypodlollt a bnCnlt otfesr:n.
- oblnadlla
Zloneniny konletln - ho:rnlch - po znehybnEnl n0le Jft
- Septon6x
e doprovoden, ptip. odsun vaed6 nebo vlele;
- leukoplaet
- dolnlch - po znetqrbnlni vleZe rn z6-
- zaviracl 5pentlllk
dech , sven t. vsedE.
Pfl v€t61ch akclch, zeJndna pak v otllehlych oblastech,
Porlrazovtrl 6ok - v1eZe ee sn{Zenou polohou hlavy, pffp.
Je tfeba lekdrnlCku rozElttt podle platn$ch noren. RadEJl
v autotransfozn{ poloze, uyolnlt od6v, v tep1e, ostarnl
v6ak zaJlstlne ptltoonost lCkale.
opatlenf podle z6kladnlho zran6n{ e eltuace.
PsmatuJne sl, Ze v ptipad6 rlrazu Jeden aZ dva lldd po-
ZranEnl hnuilnlku se stfter\td dfchCn{n - v polosedE nebo
elytuJt prvnl ponoc a dal5l zaJl6iuJe pflvol6ni da161 po-
vlele ee zv5i6eqfn hrudnlken.
nocL. Proto veztnene eebou vlcly o ksnarCda vlce neZ ndn6"
Ibv6cen{ z pl1c, zvracenl Lrve
- ve stablllzovand polozc
V hor6ch koordlnuJene lCtdnl e Horskou sluibour aby n6-
na bolu /pflg. se anllenou hlgvoV, k1ld, nenluvlt, ncla-
la ptehletl o nletech oa6{ llnnoatl a nohla v ptlpaitE po-
6let, n€ pltc
tfeby poe\rtnout ponoc.
KrryCcenl z noEovd roury
- vlele naznaL, etuden6 obklady
na bllcho, nepft"
draz bflcha - vleZe na boku, a pfin€fend pokrCengnt dol-
n{nl kondetlnanl v kol€nou a tyllich, pll por:u5en{ bf16-
n{ at6ny 8 nebezp€lln vyhfeznutf or.gCn0 radEJl na zddech
o pokrlen$ul clolnlnl kondetlnaol, klld, nepIt, vnltlnoa-
tt sterllnE zaSt.
fpaf - vlele ve stinu, hlavu v5l6e, uvolndnS odlv, doeta-
tek vlcluchu, chhdnd obklady.
 _69-

Z6vdn

tjdeletl tdto publlkace Je pftep€t teoretlckf,nl zCklaity

k rozvoJl. pad6kovdho 16t6n{ u n6s. Vzhleden k tonu, !e ce
JednC o Jedlnu z prvnlch publtkacf zabfvaJtcl sc touto Pro-
blenatlkou, nen0tre byt naprosto vylera6vaJtcl a dokonall.
Snahou bylo v co neJtrat!{ alobEposlytnout zdJencrln o 1d-
tCnJ to neJpodlatatnEJdt k provozov6nl novd eportovni Elnr
nogtlo Je v zCJnu dalSfho rozvoJe padCkovdho16t6nf' aby
autofl pt{5tfch podobrfch publllac{ uvf,lll1l .rirovci v obla-
atl nCzvoslovl, netcdl$r, ptlpatlnE kongtrulce a techtrolo-
gte vf,rogr pailAk0. Pllaosen buitou zeJndna v prarl glgtan6
da161 poznatly Y Bet€o@logll a nlkronoteonologll na rlze-
nr dssn"

VEcn p11ot0o pteJl nnoho Lr6en$ch aClltl0 a illoul{ch

Iet0 boz nehod a rlrag0 I
 -71 -

Poullt6 lltenatu:ra:

Avletr,k klub Bnno: Letovd pt{rulka pail6kovdho kluz6ku

Alke 29.1 714. ZO $razarnu Brno
Francouzeka ptlrucka /renoxovan6 kople
[;":v;|;:inl:||"t
Kd6r, F. a ko1.: UEebnlce eportovnlho letce. Na6e voJelo,
Praha 1980.
KoldovekfrM.- Kop66ekr.I.: lletEorologle pro pllo'y zdvEa-
nfch k1uz6ktl. tlv Slraaerou, Praha 198I
IIV Srrazarnu: Sm6rntce Zl-.L. tv Svazartu, Praha 1986
V esel $r. I . : ZdLla{y zclnavovEdlt pro plloty zCv€ar$ch
kluzdk[" dv sv"zarou, Prahe l98oo
 Obeah
V. E6at - Ulboneteorologle 13
fvod 1. Dynaoic$ vzsotup 43
I. EAet - Zdklady
2. l'6n 44
7
L. Pople paddkov6ho kluzdku /svahovdho pad6ku/ 3. Tepelnd etoupCnl 4'
7
2. Volba padAkovCho kluz6ku 4. Invgrze 46
9
3 . Volb a po str oJ e
5. Ternickd turbulence 48
10
5. Srrahov3lvltr - brlza 48
4. PflstroJe 11
5. ObleEenl, bezpelnoetnJ vybavenl ?. V{tr s udoll 19
L2
8o V{tr od Dofe 49
6o Udfne s€ lCtat T2
Z" Stofy v alpekfch zenlch 13
9. SpoJovdnl ,o
8o Vybrat el n{eto 14
10. Oradteot v6t!.u 51
11. Turbulencc plek6lek 5T
9o Pf{prava ke startu 14
VI. f,e5enj nebezpeErsichgltuacl ,2
10. NafukovAnl a gtant 16
1. Vyfouknutl vrchllku 52
1L. ZnEna dopledlnd rych!.oetl - brzdEnf 17
2. PilgtCnl tlo vo{y ,2
12. Zald,fent 19
3. Pttet6n{ do lesa ,3
13. Ptib l{Zen { a pllet Cnl 19
4. Pllct6nl do elektrlck6ho vedlenl 53
14. Balen{ padCku po letu 2t
5. Ptlctlni ne Loluou st6nu 53
II. [Cet - AeroQrnarolka 22
t 6. PItettH, t rtl€chu 53
1. Vfkonnoet ktldla 22
7. Pfirtlsl do oaezendho pnostoru ,4
2. Aerodynanick6 eI1y 22
8. Pflst&( t vltro]aoen ,4
3. Profll 23
VII. lCst - Yyll{ 6lo1a 16tCnl 55
4. l[eznl vrstve 23
1o Start za cllndho v6tru 55
5. Aerodynaolc$ odpor, vztlak 24
2. Pflstdni na vrcholu ,,
o. tiner n6b6hu 25
3. LdtCnt v tertlt@e ,6
7. fndukovad otlpor 1)

8. Geonetrlckd paranetry
4. Dlouhd lety ,7
26
5. Pravldlla letovdho pro"otu 50
fII. ECgt - Mechanika letu 27
VIII. CCst - Zdlravovilda 52
1. Apllkace v padCkovCn klouzCnl 27
1o lirazy a dnazovd zCbnana 62
2. Zat6llry 2A
2. Oslabonl organlsDu 53
3" Faktor zaltLenf 29
3" Odaun ranfoJch 6'
4. Pol6ra rXrchloatl 29
4. Obcah osobn{ lel{rnl!$ 67
5. Vl1v zattlea! ktldla 30
Zea6'" 69
6. Stablllta padClovlrch kluzCk0 l1
Poutrttd llteratura ?1
fVo lCst - ltreteorologle 32
1o ZenskC ataosfdra 32
2. Heteorologtclr€ pr.v\y 32
J. Synoptlek6 neteorologle 36
4. PledlpovEd podaoi 41
pif lo h q i . 1
Pflklady turbulenci za r0zn$al ptekAZtaul
 Plfloha !. 1 - polraEov6nl
Pflloha !. 1 - PoLradovdn1

n
ct
)N
(t

>ef-Lte- \
Pftltdni na vnoholu /na htebcnl/

..--
piiloho E.2 pfilo h o i .3
Vytylovac{ znalry a zptleob slgnellzece
Iltdnl aa svahu

z lt^ x Y Y z NA il
-1
l- A Itl,oto a enEr Pltttrn*
5l o
E

Y-

Roglaz ke sntlenl v$6lg

ar 50 n nail lenl

_ff
Z6tar pttet{nt -
gtlst6voJ na neJbl!.151
vbodnd plolc

J--a Rozkaz k pflst6n{

T E
vtech kIuzCkO

Vyrnaleni plochy Ptlo

pftctdnt

Berre b{lC. v ilob! olbovl polcJvlV oranZovd

B ( $pr apor c L -v Pre v f Vrl.t povolcn
ruqc - l&outf do snEru Pflctdnl Povoleno
dor c nf pr apore l -v l o v ( Zalar vsl.tu
ruG. - lvoilnutf, Z{tez pfict6nf
Iolm nehradlt tr].aacl a legafonrl
 '1"

p; i l o h o i. 4
l{ouzovd clgnCg

IczlnCroilni clgaCly pro leteckou zCchmnnou clulbu

SlgnAl vSfrno

I = yES /aDo,/ potfebuJl

po[oc

V na6cn pflpaill nOlonc porr

trlvat JaLo tlgndl' pro Lrte-
rdily, Ie ldn nlJak6 pro-
b16ry a potfcbuJclo JeJfcb
poEoc

cl

ll = lO ,/ne,/ ncpotfrbuJl
POIOe -
g
al

I0Zene poulfvat Jato algr-

ndl, !e Jo v6c v pofdillu l-

po pfletdnl
/.taE{ Jsn tdYlhnout Jcdau
ccl g .
L
ea

ntl<u/ oo
rt
!

C'
Tisk JAVOZJablonecn. N., d. j. 350518389