U TVRZENÍ VŽDY UVÁDĚJTE ČÍSLA KAPITOL DO ZÁVORKY !!!!!!!!!!!!!!!

Malá forma - Hérodotos - O EGYPŤANECH zisk v procentech: jméno: Rampa

1. JAKÝCH VĚDNÍCH OBORŮ SE TEXT TÝKÁ? 10

Tento text se týká určitě historie. Dále také egyptologie (věda zabývající se dějinami Starověkého Egypta),
chronologie (pomocná věda zabývající se měřením času), religionistiky (věda zabývající se náboženstvím),
paleografie (vývoj písma), etnologie (zkoumá kultury a společnosti).

2. JAKÉ ODLIŠNOSTI POZORUJE MEZI EGYPŤANY A ŘEKY? CO Z TOHO JE REÁLNÉ, CO JSOU

POVĚRY? 15
(36) Hérodotos popisuje mnoho odlišností, ale ne všechny mi přijdou pravdivé. Například si myslím, že kdo se
živý stejnými plodinami jako zvíře, stíhá ho velká potupa je jen pověra. Egypťané měli více takových pověr.
Jednou z nich je také to, že když stříhnete s nůžkami aniž by jste něco ustřihli, přinese vám to smůlu. Na druhou
stranu většina věcí je podle mě reálná. Třeba to, že Egypťané psali z prava do leva (Hieroglyfy se mohli psát
z leva do prava, z prava do leva i shora dolů).

3. NALÉZÁ HERODOTOS SOUVISLOSTI V EGYPTSKÉM A ŘECKÉM NÁBOŽENSTVÍ? JSOU TAM

TOTOŽNÍ BOZI? UVEĎTE NÁZVY 15
(38, 39, 45) Egypťané stejně jako Řekové provozují oběti pro jejich bohy. V Egyptě můžou ale obětovat pouze
husy a bezposkvněné dorostlé, mladé býky. Řekové mají stejná jména bohů jako v Egyptě až na některé
(Poseidon, Héra, Dioskúrové, Hestiá, Themidina, Charitky, Néreovny). Egypťané tyto bohy neznají. Dionýsos
= Osírid, Ammún = Zeus, Mendés = Pan, Isis = Demétér… (59-64) Oba národy pořádají různé slavnosti na
počest bohů (slavnosti vychází z Egypta). Také mají společné umění věštění.

4. UVÁDÍ HERODOTOS I INFORMACE, JIMŽ SÁM NEVĚŘÍ? UVEĎTE PŘÍKLADY. 10

Ano. (45) Hérodotos nevěří některým bájím, kteří Řekové vypráví. Konkrétně té o Heráklovi. Když Heráklos
přišel do Egypta, Egypťané ho slavnostně chtěli obětovat Diovi. Hérakles zachoval do poslední chvíle klid, ale
u oltáře se začal bránit a všechny pobil. Hérodotos nevěří tomu, že by měl Hérakles tolik sil pobít tisíce lidí a
také nevěřil, že by tohle měli Egypťané v povaze. Píše, že u nich není dovoleno obětovat ani dobytek, natož
člověka.

5. CO PŘEJALI ŘEKOVÉ OD EGYPŤANŮ? DVĚ VĚCI 5

Řekové přejali od Egypťanů jména bohů, obyčeje a slavnosti, psací látku papyrus, věštbu v chrámech.

6. JAK PROKAZUJÍ EGYPŤANÉ ÚCTU ZVÍŘATŮM? KTERÝM? 15

(38, 39, 69) Egypťané prokazují obrovskou úctu ke zvířatům. Každé zvíře trochu jinak. Býky považují
Egypťané za vlastnictví Epafovo a proto je pečlivě prohlížejí. Pokud najdou na býkovi jediný černý chlup,
nepovažují ho za čistého. Býci se zkoumají ve stoje i v leže, prohlíží se jeho celé tělo. Tuto prohlídku provádí
U TVRZENÍ VŽDY UVÁDĚJTE ČÍSLA KAPITOL DO ZÁVORKY !!!!!!!!!!!!!!!
kněží, kteří určí, zda je je býk vhodný k obětování. Pokud ano, označí ho kněz tím, že mu omotá rohy
papyrovým lýkem, přiloží na ně pečetní hlínu a vtiskne do ní prsten. Pokud někdo obětuje neoznačeného býka,
je potrestán trestem smrti. V kraji thébském obětují kozy, jinde zase ovce. Egypťané uctívají zvířata také jinými
způsoby. Když zemře v některém domě kočka přirozenou smrtí, ostříhají si obyvatelé obočí, pokud zemře pes,
ostříhají si celé tělo i s hlavou. Mrtvé kočky odnášejí do města Bubastis, kde je balzamují a pohřbívají. Posvátní
jsou také podle Egypťanů krokodýly. Hlavně obyvatelé okolí jezera Moiris, kteří ochočenému krokodýlovi
dávají náušnice do uší, náramky na přední končetiny, připravují mu také pokrmy z obětních zvířat. Po smrti
takového krokodýla balzamují a pohřbívají v posvátných rakvích.

7. KOLIK DRUHŮ BALZAMACÍ EGYPŤANÉ PROVÁDĚLI? JAKÝ JE MEZI NIMI ROZDÍL? 10

(86, 87, 88) Egypťané prováděli tři druhy balzamací. Od nejdražší po nejlevnější (pro bohaté a chudé lidi).
Nejdražší typ balzamace probíhá následovně. Balzamovači nejdříve vytáhnou křivým železem mozek skrz
nosní dírky (použijí přitom také rozpouštějící látky), poté naříznou ostrým kamenem slabiny, ze kterých
vyberou celou břišní dutinu. Vypláchnou ji palmovým vínem a znovu vyčistí. Potom naplní břicho utřenou
myrhou a kořením. Zašijí ji a pak naloží mrtvé tělo do sodného louhu, kde ho nechají ležet sedmdesát dní. Není
povoleno balzamovat člověka delší dobu. Po 70 dní člověka zabalí do nařezaných pruhů plátna z Byssu a natřou
klovatinou. Ze dřeva udělají příbuzní podobu člověka, do které uzavřou mrtvého a opřou ho na stojato o zeď.
Druhý nejdražší způsob: Balzamovači naplní kly stery cedrovým olejem a vstřikují jej mrtvému do dutiny
břišní, ale nenařezávají ho. Až je tělo naplněno, balzamují člověka po stanovený počet dní. Poslední den
vypustí z těla cedrový olej i s vnitřnosti. Maso rozpustí sodný luh a tak zbyde ze člověka pouze kost a kůže.
Poté odevzdají tělo příbuzným.
Nejlevnější způsob: Dutina břišní se vypláchne ředkvovým olejem, balzamuje se sedmdesát dní a poté se tělo
vrací příbuzným, aby si ji odnesli.

8. PROČPAK NEMĚLI BALZAMOVAČI DOBROU POVĚST? 5

(89) Měli špatnou pověst, protože balzamovači zneužili mrtvá těla žen význačných mužů a souložili s nimi.
Proto odevzdávali muži mrtvá těla až třetí nebo čtvrtý den. Jeden balzamovač byl totiž přistižen.

9. CO SE DOZVÍDÁME O ZEMĚPISNÝCH PŘEDSTAVÁCH HERODOTA? 15

Hérodotos zaznamenával hlavně topografické údaje (řeky, hory, města, chrámy). Z přírody pozoroval podnebí,
flóry a fauny. Znal již před příchodem do Egypta velké město Chemmis, ve kterém se nachází Perseův a Danain
chrám. Toto město se nachází nedaleko města Neapolis. Popisuje také existenci různých okrsků (thébský,
Apollónův). Věřil, že Slunce se v zimě odklání na jih vlivem bouří a chladu.