CQB manuál

Boj na krátké vzdálenosti v zastavěných oblastech (Close Quater Battle - CQB) je nejobávanější situace
pro vojenské a speciální jednotky. Důvodem jsou kampeři, ostřelovači a mnoho jiných nebezpečí, které
čekají v omezeném prostoru. Na úspěšné provedení protiteroristické operace je potřebný dobře
teoreticky, ale hlavně prakticky vycvičený tým. Mezi nejlepší vojenské týmy na světě patří Delta, Seal
Team Six (nyní DevGroup), Special Air Service (SAS) a Marine Force Recon. Všechny z těchto jednotek
trénují tvrději, než jakákoliv jiná existující jednotka. Důvod je, že pro zapojení se do protiteroristické
operace musí vědět, jak postupovat, aby byly úspěšní.

1: Úvod do CQB
Žádné dva CQB nejsou stejné, i když všechny mají některé společné znaky. Hlavní
nebezpečí jsou stále stejná. Pravidelně se vyskytují kampeři, to jsou lidi, kteří si vyberou
vhodné místo pro úkryt a čekají na váš zásah. Odstřelovači jsou v CQB také běžná
hrozba. Běžné jsou i systémy včasného varování, jak se přibližujete k budově nebo k
objektu, ve kterém se nacházejí nepřátelské jednotky (Tango),pokud se vám to nepodaří
velmi nepozorovaně a tiše, stále musíte očekávat, že se dostanete do nepřátelské palby.
Všechny tyto hrozby může zmírnit použití správné taktiky.
Nejtěžší úlohou je zůstat nezpozorován.Tango většinou vědí, které místo použijete pro
vstup a podle toho postaví svou obrannou formaci. To je spojeno s další obrovskou
nevýhodou, která spočívá v tom, že oni mají představu, kde jste nebo budete, zatímco vy
jejich polohu můžete jen předpokládat.To dává tangu obrovské výhody proti vám.To vše
si musíte uvědomit, než začnete připravovat plán akce.
V CQB musíte operovat rychle, potichu a smrtelně. Rychlý a rozhodný pohyb
kombinovaný s chladnou hlavou a schopností zůstat nezpozorovaný jsou tou nejlepší
obranou před nebezpečnými situacemi. To všechno si jako velitel týmu musíte uvědomit
a zapamatovat. Ujistěte se, že práce vašeho týmu je založena na tomto principu!

Kapitola 2: Základní průzkum

První věc, kterou musí protiteroristická jednotka udělat, než se vrhnou do střílení je
vyrovnání výhod. Tango o vás ví, ale vy o nich nevíte. Pro ty, kteří o průzkumu nic
nevědí: jde o to, dostat se za nepřátelskou linii a získat informace o vašem nepříteli.
Průzkum je nenásilná operace, kde ke střelbě dochází jen v krajních případech, pokud je
to skutečně nevyhnutelné. Toto se v protiteroristických operacích ověřilo jako velmi
užitečné, jakmile poznáte rozmístění nepřítele, můžete ho jednodušeji eliminovat.
SEAL byli první, kteří zavedli a publikovali názor, že dva jsou víc jak jeden. Od první fáze
Základní Podvodné Demolice (trénink SEAL), každému členovi je přiřazen spoluplavec.
Od toho momentu při všem co dělá, je doprovázen spoluplavcem. Průzkum by měl
probíhat stejným způsobem. Abychom to zkrátili, první věc, kterou by jste měli udělat při
průzkumu operačního prostoru je rozdělit tým na dvoučlenné skupiny. Je to rozumné
hlavně z důvodu, že když se něco nepovede a rozpoutá se přestřelka, tak dva střelci
zvládnou víc než jeden.
Další potřebný krok je ustanovení místa znovuseskupení. Je to místo v operačním
prostoru, kde se celý tým po průzkumu seskupí. Toto místo musí být strategicky výhodné
z více pohledů. Musí být mimo přímý výhled nepřítele jako ochrana před střelbou. Místo
znovuseskupení musí soužit i jako obranná pevnost. Jakmile se situace obrátí, tým musí
být pospolu. V tom případě se vrátí k tomu místu a zaujme obranné postavení.
Při průzkumu je nejdůležitější zůstat nezpozorován. Úkolem je dostat informace o
nepříteli bez toho, aby vás zpozoroval.Pohyb musí být tichý a pomalý. Důležité je
neběžet, pokud to není nutné, protože rychle se pohybující předměty přitahují více
pozornosti než ty pomalu se hýbající. Mimo to běh způsobuje omnoho víc hluku než
chůze, a je víc než pravděpodobné, že vás nepřítel zaslechne dříve, než vy ho uvidíte. Z
tohoto pohledu je stejně důležitá komunikace po dobu průzkumu. V následující kapitole
se budeme věnovat komunikaci po čas útoku, která se odlišuje od komunikace při
průzkumu. Musíte se dohodnout na posuncích. Budete jich potřebovat jen několik. Mezi
nejdůležitější patří: nepřítel na dohled, ostřelovač, nebezpečná zóna a dobrá pozice pro
ostřelovače. Posunky by měli být jednoduché, ne složité a měli by se dát jednoduše
zapamatovat. Jsem si jistý, že přijdete na vlastní logické posunky. Při průzkumu
operačního prostoru se zaměřujte na více věcí, zahrnující dobrou pozici pro ostřelovače
vašeho týmu, nepřátelské osoby, tango ostřelovači, nebezpečná místa (otevřené prostory
bez krytů), dobré kryty a úkryty, možná místa vstupů a možné únikové cesty nepřítele
atd. Když tyto informace získáte, musíte si je zaznamenat. Druhý člen průzkumného
týmu by měl mít malý zápisník a tužku. Zmapujte jednotlivé oblasti a buď zapíšete, co
jste zjistili, nebo to označíte na mapě. Záleží na týmu, jak si informace zaznamenají. Pro
průzkum neexistují žádná pravidla, která platí pro vojenský průzkum.
Pohyb je nejnáročnější část průzkumu. Musíte se pohybovat nepozorovaně a přitom mít
stále dobrý rozhled. Tým složený ze dvou členů se musí pohybovat jednotně. Toho se
dosahuje tak, že se na začátku určí vedoucí člen týmu (Pointman). Je to ten,který
postupuje jako první ve formaci a rozhoduje o tom, kudy se půjde dál. Musí být zkušený
a dobře vycvičený. V reále to funguje tak, že pointman se rozhodne pro trasu a vede
druhého člena týmu po této trase. Zapamatujte si, že se nikdy nesmíte rozdělit. Vždy se
pohybujete jako tým.
Po dokončení průzkumu operačního prostoru se vraťte na místo znovuseskupení.
Zodpovědný člen týmu seskládá všechny informace do sebe a sestaví plán. Toto je jediná
příležitost po dobu průzkumu, kdy je povolen rozhovor. Oznámení přesné informace a
následující pochopení členů týmu je kritická část průzkumu - neberte to na lehkou váhu.
Při průzkumu je nejdůležitější pamatovat, že nesmíte vystřelit. Průzkum je třeba trénovat
a jeho provedení musí být dokonalé. Ve skutečných akcích se průzkumu zúčastňují ty
nejlepší vojenské jednotky, takže je snadné si představit o jakou náročnou činnost jde.
Postupujte podle toho, co je napsáno výše a mělo by to všechno fungovat.

Kapitola 3:Komunikace
Komunikace je osudně důležitá pro úspěšnost týmu. Mezi současnými speciálními
jednotkami se používá několik typů komunikace. Mezi první patří, v některých případech,
stále oblíbené posunky - úplně tichý a účinný způsob komunikace. Další běžnou metodou
je komunikace pomocí taktických vysílaček. Vysílačky zajišťují více flexibility a jsou
mnohem použitelnější než posunky. Jestli kupujete vysílačky, tak věnujte dostatečnou
pozornost jejich výběru, jelikož jejich selhání při akci může vést k selhání celého týmu.
Jestli máte vojenské zkušenosti, nebo seriózní tým, můžete si dopředu dohodnou úlohy v
týmu. Běžné vojenské úlohy jsou:
-Vedoucí člen -Piont man
-Medik - medical office - corpsman
- Útočníci - assaluters
- Granátometčíci - grenadiers
- Zadní krytí - rear security
Tyto názvy se budou vyskytovat i v dalším textu. Úloha jednotlivých členů týmu je
vhodná pro označování po čas komunikace bez vysílačky. Používání jmen se v některých
akcích ukázalo těžkopádnější, než používání označení úloh. Rozhodnutí závisí na tom, co
si vybere váš tým.
Ať už používáte vysílačky, nebo posunky, komunikace musí být stručná a přesná.
Nemůžete se nechat nachytat, jak jste v otevřeném prostoru jen kvůli tomu, že se
nedokážete dohodnout s ostatními členy týmu. To je způsob, jak se nechat přepadnout.
Základy komunikace vysílačkou spočívají v používání klíčových slov. Posunky jsou pro
nejzkušenější týmy a měli by být sestaveny samotným týmem. Ten si snadněji zvykne na
posunky, které sám vymyslel. To samé platí i pro klíčová slova.
Uvedené informace by měli sloužit jen jako pomůcka k vytvoření vlastních povelů pro
vykonání standardních operačních úkonů (Standart Operating Procedures-SOPs). Není
důležité, které principy si vyberete - všechny jsou stejné. Omezte komunikaci jenom na
potřebné komentáře, které se týkají pouze akce. Jestli si vyberete vysílačky, vyberte si
modely s jednodušší obsluhou, které nemusíte držet v rukách. V některých situacích je
totiž důležité soustředit se na zbraň i na vysílačku zároveň.
Kapitola 4:Střelba
Střelba je základní zručnost, kterou se v tomto manuále nebudeme více zabývat. Je to
kritická část každé operace. Střelba v CQB je trochu odlišná, než při jiných operacích.
Důvodem je, že CQB akce musí být rychlá. Je založená hlavně na počáteční intenzitě
střelby a na instinktech. Velmi důležitý je také reakční čas.
Je několik základních pravidel, které se při CQB uplatňují. První pravidlo se zabývá
pohybem hlavy a zbraně. Zbraň držte celou dobu před sebou. Jediná výjimka je vedoucí
člen, který možná bude muset někdy použít příruční zbraň (když ji má na dosah).
Nedívejte se nikam, kam nemíří vaše zbraň. Je jednodušší hned stlačit spoušť, než po
pohledu natočit zbraň k cílu a potom začít střílet. Kde otočíte hlavu, tam otočte i zbraň.
To platí obzvlášť, když použijete příruční zbraň.
Dalším základním pravidlem je úroveň připravenosti. Pokud se pohybujete v čisté oblasti,
držte zbraň před sebou a mírně spuštěnou. Takový pohyb je důležitý kvůli tomu, že jste
při něm uvolněnější. V CQB je napjatost velmi nebezpečný a zlý stav. Způsobuje
předčasnou střelbu a přílišnou nepřesnost díky nízké úrovni míření. Tak se nepohybujte,
když víte, že je nablízku nepřítel. Pokud jste v nebezpečné zóně, držte zbraň ve střelecké
poloze s uvolněným držením pažby. Jak jste napjatí, nejspíše budete mít tendenci zbraň
při střelbě strhávat, což vážně naruší vaše míření. Mimochodem minout cíl je velmi zlá
věc.
Třetí důležitá část v CQB je nabíjení zbraně. Na koordinování této činnosti se používá SOP
povel. Nejúčinnější způsob používají US Airborne Rangers. První zásadou je zabezpečení
krytí po dobu přebíjení. Jak jste krytý, můžete pokračovat. Klekněte si na koleno,
připravte si svoji záložní zbraň, aby byla v případě potřeby na dosah. Co nejrychleji
vyměňte zásobníky a zapojte se do boje.
Poslední a nejdůležitějším pravidlem je rozdělení palebných sektorů. Každý člen musí mít
dopředu určený svůj palebný prostor. Je to prostor, na který se člen soustředí po čas
postupu, mimo otevřeného prostoru, kde si členové vybírají cíl podle příležitosti. Vedoucí
člen s pomocí dalšího členu týmu kryje prostor před týmem. Další člen týmu kryje
vedoucího člena po stranách. Další v řadě je většinou medik,který kryje pravou a levou
stranu postupujícího týmu. Útočníci si vybírají cíle podle příležitosti. Poslední člen ve
formaci zajišťuje zadní krytí. Tato pozice je velmi důležitá, protože nepřítel vede většinou
hlavní útok zezadu. Důležité je upozornit ostatní členy týmu na střelbu do svého
palebného postavení zvoláním ,,Kontakt!,,. Pokud zneškodníte nepřítele, uvědomte na to
ostatní, ale neřvěte.
Celý tento postup si vyžaduje nácvik a měl by být hlavní součástí tréninku. Procvičujte
tým na soustředění se na střelbu na terče za kontrolovaných okolností, zaměřující se na
reflexivní nebo instinktivní střelbu. Dosahuje se to nepravidelným umísťováním terčů při
simulaci čištění objektů. S tím souvisí příprava zbraně do správné pozice a střelba až do
zasáhnutí terče.

Kapitola 5: Krytí a ukrývání se

Většina této kapitoly předpokládá přítomnost silné přestřelky. V CQB se kryty většinou
používají jen při vstupech do nevyčištěných místností. V přestřelce dobrý kryt většinou
dělá rozdíl mezi vítězstvím a prohrou vašeho týmu. Ukrývání se týká každé části v CQB,
hlavně kvůli snaze zůstat nepozorovaný. Váš tým by se tedy měl o to aspoň pokusit.
Najít dobrý úkryt po dobu CQB je obyčejně velice těžké. Nepoužívanější a nejefektivnější
jsou dveře a okna. Zabezpečují plnou ochranu těla a umožňují rychlé přesuny. Při jejich
používání mějte po celou dobu připravenou vaši zbraň ke střelbě. Postavte se co nejblíže
k otvoru, ale ne zase tak blízko, aby jste byl vystaven přímé střelbě. Snažte se dostat do
pozice, aby jste pro nepřítele byl co možná nejmenší cíl a cíle si vybírejte buď ze svého
palebného sektoru nebo podle potřeby, to záleží na konkrétní situaci.
Ukrývání se je nejdůležitější při vstupování do budov anebo objektů. Váš příchod musí
být tichý a nepostřehnutelný. Dobrý úkryt obyčejně poskytují rohy budov a vegetace, ale
nemusí se u budovy vyskytovat. Jak se vyskytne tato situace, je plížení se jedinou
možností.
Při ukrytí vám nejvíce pomůže výběr vhodného oděvu a maskování. Černé obleky nejsou
pro tyto operace nejvhodnější. Vhodným doplňkem je potření tváří maskovacími barvami.
Přesvědčete se, že každá část vašeho těla je nějakým způsobem kryta, ruce a obličej
nevyjímaje. Při výběru vhodného maskování můžete na ukrytí použít většinu objektů. Je
třeba dodat ještě jednu důležitou věc, jak zůstat neodhalený. Nedívejte se na nepřítele
upřeným pohledem, může to podvědomě přilákat jeho pozornost. Existuje něco jako
šestý smysl a často se stává, že je v krizových situacích opravdu účinný. Sledujte
nepřítele v prostoru a pozornému přehlédnutí se věnujte jen asi 5 vteřin. Většinou to
stačí.

Kapitola 6:Pohyb a čištění místností

Úspěch v CQB operacích je do značné míry závislý na rozumném přesouvání se. To musí
být rychlé a tiché. Pohyb musí být účelný, nepohybujte se bez příčiny, většinou se tím
jenom zvyšuje riziko pro váš tým. Při pohybu se snažte vytvářet pro nepřítele co
nejmenší cíl. Běh je většinou až poslední řešení. Upřednostňuje se rychlý a tichý přesun,
který je nenápadnější a tišší. Samozřejmě, jak dojde k odhalení týmu (a to se většinou
stane), nejlepší je doběhnout do úkrytu a zapojit se do střelby.
Klíčovým krokem při přesunu je krytí jednotlivých oblastí. Jak se dostanete do otevřené
haly, na schodiště, na místo křížení chodeb, nebo jiné otevřené prostranství, postup
vašeho týmu musí být krytý. Chodby a křížení chodeb jsou místa, se kterými se
nejčastěji střetnete. Když procházíte přes křížení chodeb ve tvaru ležícího T , Pointman
nahlédne za roh. Pokud je tam nepřítel, zneškodněte ho. Jestli tam nikdo není, pointman
uklekne a kryje tuto stranu. Druhý muž ve formaci (OIC) se přesune za křížení, ale tak,
aby nechal dost místa pro ostatní členy týmu. Po zaujmutí pozice je přímo zodpovědný za
krytí prostoru před týmem. Na povel prvního člena týmu (pointmana) prochází další člen
týmu. který potom pomáhá pointmanovi krýt prostor křížení chodeb. Ostatní členové
týmu potom po jednom přejdou přes křížení.Jako poslední jde pointman, zařadí se opět
na svoje místo na začátku formace a tým pokračuje v postupu.
Jak se při postupu dostanete na křížení chodeb, pointman to povelem oznámí ostatním
členům. Nahlídnutí za roh probíhá tak, že pohyb pointmana se skládá z otočky o 90° ve
směru křížení a úkroku v bok, přičemž je nejdůležitější, aby měl co nejlepší rozhled a aby
měl nepřítel co nejméně času na reakci.
Jakmile se nacházíte na křížení ve tvaru stojícího T , tým se musí rozdělit. OIC a další
jeden člen týmu přejdou k rohu naproti jako pointman. Po odpočítaní tří OIC a pointman
současně nahlédnou za roh, čímž předejdou napadení do zad. Člen, který provází OIC
kryje jeho pohyb a zůstává tři kroky pozadu pro případ, že by byl OIC zasáhnutý. Potom,
jak jsou oba směry zabezpečené, OIC a pointman se rozhodnou, kterým směrem dál
postupovat. Tým se seskupí do původní formace a postup pokračuje.
Čištění místností může být značně náročné. Ve chvíli, když se dostanete k otevřeným
dveřím, tým musí zaujat místo na obou stranách prostoru. Při přecházení před otvor se
snažte zůstat nezpozorováni. Jestli se vám to nepodaří, pravděpodobně můžete očekávat
neúspěch. Pointman by měl upozornit na dveře hned, jak je zpozoruje a tým by měl
podle toho jednat. Jak se tým rozdělí, OIC se přesouvá na opačnou stranu otvoru než
stojí pointman a doprovází ho jeden z útočníků. Na povel OIC pointman vstoupí do
místnosti za současného otočení o 90° na svoji stranu. Jestli je OIC na levé straně
otvoru, tak se otočí doleva .Za pointmanem následuje OIC a otáčí se ne opačnou stranu
než pointman. Otočka je důležitá, protože rohy místností na straně dveří bývají
nejoblíbenější místo kamperů nepřítele. Za OIC vstupuje další člen týmu ze strany
pointmana a provede podobnou otočku, ale jen o 60° a soustředí se víc na střed
místnosti. Po něm do místnosti vstoupí další útočník ze strany OIC. Takto se pokračuje,
dokud celý tým nevstoupí do místnosti nebo není místnost prohlášena OIC za čistou.
Příklad postupu: pointman jde vlevo, OIC napravo, Medik vlevo, první útočník napravo,
druhý útočník nalevo, člen zabezpečující zadní krytí napravo.
Zavřené dveře vyžadují o trochu rozlišnou taktiku. Rozmístění týmu je stejné, jako v
případě otevřených dveří. OIC postupuje první a zaujme místo v přibližne 45° úhlu oproti
pantům dveří. Jinak provedené, jestli mají dveře panty nalevo, OIC je na pravé straně
dveří. OIC potom poklekne a namíří zbraň do prostoru za dveřmi. Pozor je třeba dávat na
to, aby OIC nechal dostatek místa pro otevření dveří. Na povel vydaný OIC, pointman
otevírá dveře a vstup probíhá jako v předcházejícím případě, až na OIC a druhého
útočníka. Namísto OIC vstupuje do místnosti první útočník a zaujímá místo, jako předtím
OIC a druhý útočník zaujme místo vedle OIC a zabezpečuje zadní krytí. Po vyčištění
místnosti OIC a druhý útočník následují tým a postup pokračuje.
Při čištění místností je důležité striktní dodržování palebných sektorů. Jakmile se pokusíte
otočit a vystřelit na nepřítele, který není ve vašem palebném sektoru, je velmi
pravděpodobné, že zasáhnete přesouvajícího se člena vašeho týmu.

Kapitola 7:Použití odstřelovačů v CQB

Použití odstřelovačů v CQB je poměrně komplikované. Odstřelovači potřebují pozici, která
jim zabezpečí úkryt i krytí (maskování). Odstřelovač by měl zůstat neodhalený. Tento
manuál neobsahuje taktiku odstřelovačů.
Odstřelovačovou úlohou je krýt postup útočného týmu a průzkumného týmu a
zneškodňovat cíle, které by podle OIC znamenaly nebezpečí pro útočný tým. Odstřelovač
musí mít vynikající postřeh a koncentraci a je většinou nejzkušenějším a nejlépe
cvičeným členem týmu. Buďte připravený na to, že je těžké být dobrý odstřelovač.
Odstřelovač v CQB je zodpovědný za lokalizaci cílů na exteriéru budov a eliminaci
případného nebezpečí pro útočný tým. Odstřelovač potřebuje vysílačku s přímým
kontaktem na OIC. Taky potřebuje dalekohled a v některých případech i zařízení pro
noční vidění, nebo puškohled s NVG na svojí pušce, to záleží na tom, jestli CQB probíhá
přes den nebo přes noc.
Jak odstřelovač zjistí přítomnost nepřítele, předtím ,než začne konat práci, podá správu
OIC, konat může pouze v případě, že pro něho nepřítel představuje přímé ohrožení.
Odstřelovač oznámí OIC lokaci, přibližnou vzdálenost a pravděpodobnost zásahu. OIC se
potom rozhodne, jestli má zakročit odstřelovač nebo útočný tým. Dalším důvodem pro
střelbu bez povolení od OIC je přímé ohrožení útočného týmu bez možnosti jiné volby.
Odstřelovač je většinou poslední volbou na vyřešení situace.
Jestli se rozhodnete použít odstřelovače, musí to být výborný střelec. Musí trénovat
střelbu v různých pozicích (většinou v leže), protože každá situace na něho klade rozdílné
požadavky a musí být dobře seznámen se svojí zbraní.