Česká hudební kultura v období před první světovou válkou byla velmi bohatá a

srovnatelná s hudbou celosvětovou.

K nejdůležitějším českým autorům první poloviny 20. století patří Leoš Janáček,
Josef Bohuslav Foerster, Vítězslav Novák, Josef Suk, Otakar Ostrčil, Bohuslav
Martinů, Alois Hába, Iša Krejčí.
K nejdůležitějším českým autorům druhé poloviny 20. století patří Jan Hanuš,
Miloslav Kabeláč, Svatopluk Havelka, Petr Eben, Luboš Fišer, Zdeněk Liška.
Jeden z nejvýraznějších představitelů české moderny byl Leoš Janáček. Sbíral a
studoval lidové písně a hudbu. Na lidové písně potom napsal např. v Lašských
tancích, národopisném baletu Rakos Rakoczy, opeře Její pastorkyňa (první česká
opera na literární drama psané prózou), Příhody lišky Bystroušky. Další významná
díla: Glagolská mše, opera Věc Makropulos, Sinfonietta, mužské sbory, klavírní
cyklus, 2 smyčcové kvartety.
Josef Bohuslav Foerster byl Český hudební skladatel a varhaník. Autor písňových
cyklů (Erotikon, Láska, Noční violy atd.) tvorby sborové a kantátové (Stabat Mater,
Svatý Václav aj.), 5 symfonií, 6 svit, 4 symfonických básní.
Český skladatel a pedagog Vítězslav Novák. Silně se inspiroval slováckými a
slovenskými lidovými písněmi. Autor originálních úprav (Slovenské zpěvy), ale i
kompozic lidovou hudbou inspirovaných (Slovácká svita, klavírní Můj máj, Sonáta
eroica, symfonická báseň V Tatrách).
Další významná díla: fantazie pro sóla, sbor a orchestr Bouře, klavírní cyklus Pan,
opery Zvíkovský rarášek, Karlštejn, Lucerna, Dědův odkaz.
Jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů, žák a zeť Antonína Dvořáka,
pedagog Josef Suk. Autor řady lyrických a básnicky náladových skladeb (Serenáda
pro smyčce, Symfonie E dur, hudba k pohádkám Julia Zeyera Radúz a Mahulena a
Pod jabloní, Fantastické scherzo, symfonická báseň Praga, smuteční symfonie
Asrael, hudební básně Pohádka léta, Zrání, Epilog).
Otakar Ostrčil byl Český skladatel, dirigent, v letech 1920-1935 šéf opery Národního
divadla v Praze. Autor řady symfonických básní (Pohádka o Šemíkovi), melodramů
(Balada o mrtvém ševci a mladé tanečnici) a balad (Osiřelo dítě). V symfonickém
oboru patří k jeho nejvýznačnějším dílům Svita c moll, Symfonietta, z oper Kunálovy
oči, Poupě, Legenda z Erinu a Honzovo království.
Český skladatel, žák Josefa Suka,a představitel protiromantické generaceBohuslav
Martinů. V letech 1923 – 1941 žil v Paříži, poté v USA, Itálii a Švýcarsku, kde také
zemřel. Ve své tvorbě prošel obdobím impresionismu, neoklasicismu, expresionismu
a ovlivněn i jazzem vytvořil vlastní kompoziční styl. Autor děl symfonických (Halftime,
Vřava, Concerto grosso, Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány
– jedno z nejlepších děl světového dramatismu vůbec). Autor instrumentálních
koncertů, hudby komorní, písňových cyklů, 10 baletů (zpívaný Špalíček) a oper (Hry
o Marii, Julietta, Řecké pašije).
Alois Hába Český skladatel, autor mikrointervalových (mikrotónových) skladeb.
Užíval čtvrttónové ladění, ale i škály třetinotónové, pětinotónové, atd. Podle jeho
návrhů byly k tomuto účelu postaveny speciální nástroje (klavíry, harmonia, klarinet,
kytary, trubky). Z děl vyniká čtvrttónová opera Matka, symfonická fantazie Cesta
života v půltónovém systému, dále opery Nová země a šestinotónová Přijď království
tvé.
Český neoklasicistní skladatel a dirigent, hudební kritik a publicista Iša Krejčí. V
letech 1958-68 dramaturg opery Národního divadla v Praze.
Složil mimo jiné tato díla: opera Pozdvižení v Efesu, scénická kantáta Antigona, suity
pro orchestr, 4 symfonie.
Miloslav Kabeláč byl jeden z nejvýraznějších sčeských skladatelů 20. stol. Pro něho
typická byla strohá melodika a harmonie s důmyslnou polyfonií. Používal uměle
číselně vytvořené stupnice - mody, jejichž vnitřní průběh má větší rozsah než oktáva.
Jeden z prvních propagátorů elektroakustické hudby v Československu.
Významná díla: protiokupační kantáta Neustupujte! (1939), dále díla komorní i
symfonická (8 symfonií, Mysterium času, Zrcadlení), skladby pro bicí (Osm invencí,
Osm ricercarů).
Český hudební skladatel, melodik, navazuje na hudební tradici Smetany a Dvořáka.
Významná díla: opery Plameny, Pochodeň Prométheova, Rekviem, dále osm mší,
kantáty, velikonoční oratorium, 7 symfonií, hudba komorní, instrumentální miniatury
a písničky pro děti a školní sbory.
Zdeněk Liška, se věnoval filmové hudbě. Jako jeden z prvních dokázal, že filmová
hudba je nejen rovnocennou emotivní složkou celého filmu, ale naopak
dramaturgicky dotváří umělecké kvality celého díla. Hudba k filmům např. Vynález
zkázy, Markéta Lazarová, Údolí včel, Spalovač mrtvol, Obchod na korze, Stíny
horkého léta. Za hudbu pro Kinoautomat na světové výstavě Expo 67 v Montrealu se
společně s Radúzem Činčerou a Jaroslavem Fričem stal laureátem státní ceny.
Hudební skladatel, pedagog Svatopluk Havelka. Autor hudby k více než 70 filmů
(Kdo chce zabít Jessii, Všichni dobří rodáci, Pane, vy jste vdova, Ucho, Božská
Ema). V posledních letech své tvůrčí dráhy psal díla s duchovní tématikou: oratorium
Jeroným Pražský, biblická kantáta Profeteia, Rozhovory duše s Bohem, symfonická
fantazie Hommage a Hieronymus Bosch.
Významný český skladatel duchovní, moderní a soudobé vážné hudby, varhaník.
Skládal do spousty žánry (opera, balet, hudba orchestrální i komorní). Těžiště tvorby
je v oblasti skladeb vokálních (kantáty, písňové cykly) a varhanních. Často
zpracovává biblické předlohy. Inspiraci gregoriánským chorálem zúročil v cyklu
Nedělní hudba pro sólové varhany.
Skladatel soudobé klasické hudby (díla orchestrální, vokální, komorní, častá
inspirace kulturními památkami minulosti – sumerskými, chetitskými texty,
středověkou rytířkou kulturou – Lancelot, Písně pro slepého krále Jana
Lucemburského, ale i renesancí či výtvarným uměním. Vyhledávaný autor hudby
filmové a televizní (Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Golet v údolí,
Petrolejové lampy, Zlatí úhoři, Smrt krásných srnců, Adéla ještě nevečeřela).
Opera je divadelní představení, kde herci libretto zcela nebo zčásti zpívají. Je to
kombinace více uměleckých forem, hudby, orchestrální průpravy, zpěvem,
herectvím, často i tancem a výtvarným uměním ve formě scénické průpravy,
kostýmů a masek. Je to klasická západní kultuře, existuje i v Číně kde se vyvíjela
nezávisle na západu.
Dějiny opery začínají v Itálii v 16. stol.. Za nejstarší dílo je považována opera Jacopa
Periho Dafne, která byla uvedena ve Florencii kolem 1597. Název opera se poté
objevil u opery Francesca Cavalliho, Le nozze di Teti e di Peleo v roce 1639 v
Benátkách. V 17. století se opera rozšířilo po celé Evropě. Avšak do 18. století
zůstala Itálie v popředí opery. V 18. století se začali v opeře prosazovat Německy
mluvící autoři např.: Wolfgang Amadeus Mozart.
Na začátku 19. století byl populární styl Belcanto s významnými autory Gioacchino
Rossini, Gaetano Donizetti a Vincenzo Bellini a zároveň začala vznikat tradice velké
opery reprezentována Giacomem Meyerbeerem. Polovina 19. století byl zlatý věk
opery s autory jako Richard Wagner a Guiseppe Verdi a také Bedřich Smetana.
První česká opera byla L'origine di Jaromeriz in Moravia, autorem byl František
Antonín Míča. V Brně se tady opera hraje v janáčkově divadlu.
Opereta je hudebně-dramatický útvar zábavného rázu. Byla považována za méně
hodnotný umělecký žánr. Byla tvořena pro obyčejný lid.
Opereta byla uznána jako svůj vlastní žánr kolem roku 1850 v Paříži a později se
centrum operety přesunulo do Vídně, když Paříž padla Prusům. Za vynálezce
operety se považují Hervé a Jacques Offenbach.
Muzikál je divadelní představení kombinující instrumentální a vokální hudbu z
herectvím. Stejně jako opera a opereta se zde využívá i tanec a výtvarné umění.
Muzikály jsou stylově velmi rozmanité od skoro operních děl až k popu. Nějaké žánry
muzikálů jsou: Book musical (kde se zpěv střídá s dialogem), Sung through (kde celý
muzikál je prozpívaný) a Jukebox musical (kde se děj odehrává kolem písní od
známých interpretů, neboli hudba se pro tento muzikál samostatně nepíše). Je to
celosvětový bussiness, New Yorksá scéna má cenu přes 1.3 miliard dolarů. Mimo
západního muzikálu se k muzikálu přiřazuje i Čínská opera, Tchajwanská opera a
Japonské Noh.
První muzikály byly už ve starém Řecku. V .renesanci se objevovaly sporadicky v
comedii dell arte a také jako opera buffa. V 18. století se rozmohly žánry singspiel,
comédie en vaudeville, opéra comique, zarzuela. 1850-1880 Jacques Offenbach
položil základy pro moderní muzikál. (2. děství, kolem 2. hodin). 1866 Muzikál the
Black Crook je v New Yorku velmi úspěšný. 1893 muzikál Gaiety Girl, ovlivní
muzikálové trendy dlouho do budoucna. 1940-1960 byla zlatá éra muzikálů. Založila
se cena Tony (the american theatre wing award), V této éře působí duo Rodgers-
Hammerstein (the sound of music, cinderella, oklahoma). Leonard Bernstein (West
Side Story), Frederick Loewe (My Fair Lady). Irving Berlin (Annie get your Gun).
1960- Klasická éra, autoři jako Stephen Sondheim (Sweeney Todd, In to The
Woods), Jerry Herman (Hello Dolly), slavní herci jako např.: Angela Lansbury. 1970-
pop-rocková éra, rockové opery, působí Andrew Lloyd Webber s díly jako např.:
Jesus Christ Superstar. 1975 se na Broadway dostal muzikál Chorus Line do té doby
nejúspěšnější. Stephen Schwartz (Wicked). 1980- mega muzikály, produkce byli
velké a drahé. Claude-Michel Schönberg, Alain Boublil autoři Les miz, Miss Saigon.
Nejslavnější herečka té doby je Bernadette Peters. 1990-vliv korporací. Korporace
jako Disney produkovaly svoje vlastní muzikály. Muzikál Jonathana Larsena na
motivy AIDS epidemie Rent se stává největším hitem své doby.
Dnes jsou důležitými autory manželé Lopezovi (the Book of Mormon, Avenue Q,
Frozen). Lin-Manuel Miranda, který má 2 ceny tony za nejlepší muzikál(In the
Heights a Hamilton). Dále duo Pasek-Paul(Dear Evan Hansen) Momentálně je
Hamilton gigant celosvětové muzikálové scény. V česku je nejslavnější divadlo co
hraje muzikáli městské divadlo Brno.
https://youtube.com/playlist?list=PLN-XVqAg4sArkujHEi40b6DNNqeOisBqX