PROTOKOL O MĚŘENÍ

Jméno a příjmení: Andrzej Jachnicki Skupina:1eMET/5-Z

Název úlohy: Měření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem číslo úlohy:2

Datum měření: 07.12.2021 Termín odevzdání: 11.12.2021

Zadání:
1. Určete závislost doby kmitu reverzního kyvadla pro různé vzdálenosti osy rotace od
těžiště.
2. Vypočtěte tíhové zrychlení g a určete jeho nejistotu.

Teoretický rozbor:
Reverzní kyvadlo je fyzické kyvadlo, které lze zavěsit tak, aby se otáčelo kolem dvou
různých rovnoběžných os se stejnou periodou. Tyto osy kolmo protínají přímku, na které leží
těžiště (nesymetricky mezi průsečíky os s touto přímkou). Jedná se o tyč vybavenou dvěma
posuvnými objímkami, které lze zavěsit na břity (určující osu otáčení). Moment setrvačnosti a
polohu těžiště symetrického a homogenního tělesa lze poměrně snadno spočítat, takže je v
principu možné upravením vztahu vypočítat tíhového zrychlení.
1. Určete závislost doby kmitu reverzního kyvadla pro různé vzdálenosti osy rotace od
těžiště.

Závislost doby kmitu T2 na poloze osy rotace fyzického kyvadla:

T2 [s] λ [cm]
1,362 58
1,357 56
1,345 54
1,336 52
1,328 50
1,33 48
1,333 46
1,346 44
1,364 42
1,405 40

T2 = T2(λ‘)
1,41
1,4
1,39
1,38
1,37
T2[s]

1,36 T2 [s]
1,35 T1 [s] = 1,357
1,34
1,33
1,32
37 42 47 52 57 62
λ[cm]

Po vyznačení doby kmitu T1 do grafu vodorovnou přímkou získáme dva průsečíky a jim
odpovídající vzdálenosti a‘ a s‘, ve kterých je perioda kmitů T2 = T1 stejná.
Určování tíhového zrychlení g:

T1 [s] T2 [s] λ [cm]

1,336 1,385 41
1,337 1,375 41,5
1,339 1,368 42
1,339 1,361 42,5
1,34 1,352 43
1,34 1,35 43,5
1,34 1,345 44
1,34 1,342 44,5
1,342 1,338 45
1,342 1,335 45,5
1,343 1,333 46

T1 = T1(λ‘) a T2 = T2(λ‘)
1,39

1,38

1,37
T [s]

1,36
T1 [s]
1,35 T2 [2]
1,34

1,33
40 41 42 43 44 45 46 47
λ [cm]

Metodou půlení intervalu pomocí grafu jsme zjistili, že λr= 44,64 cm.

2. Vypočítejte tíhové zrychlení g.

2𝜋 2
𝑔=( ) ∙ 𝜆𝑟 [𝑚]
𝑇[𝑠]
𝒈 = 𝟗, 𝟕𝟗𝟕 𝒎/𝒔𝟐
Závěr:
Jako reverzní kyvadlo je použita ocelová, 75 cm dlouhá tyč, na kterou je možné připevnit dvě
objímky pro uložení břitů. Břity jsou uchyceny do držáků připevněných ke stolu. Doba kmitu
(perioda) je měřena optickou bránou, uchycenou k držáku. Po zavěšení tyče na objímce
označené T1 jsme změřili periodu kmitů T1. Poté jsme postupně měnili polohu druhé objímky
označené T2 v rozmezí 40 až 58 cm a změřili doby kyvu T2 při zavěšení tyče na této
objímce.
Výsledky jsme zakreslili do grafu T2 = T2(λ‘). Po vyznačení doby kmitu T1 do grafu
vodorovnou přímkou jsme získali dva průsečíky a jim odpovídající vzdálenosti a‘ a s‘, ve
kterých je perioda kmitů T2 = T1 stejná.

Pro určení tíhového zrychlení jsme při zavěšení kyvadla na objímky T1 a T2 proměřili
podrobně interval 41 až 46 cm. Obě křivky (T1 = T1(λ‘) a T2 = T2(λ‘)) jsme zakreslili do
jednoho grafu a nalezli průsečík. Z redukované délky kyvadla λr= 44,64 cm, jsem vypočítala
tíhové zrychlení 𝒈 = 𝟗, 𝟕𝟗𝟕 𝒎/𝒔𝟐