1. VÝZNAM CHOVU HZ.........................................................................................................

3
2. DOMESTIKACE ZVÍŘAT, DOMESTIKAČNÍ ZMĚNY .................................................... 5
3. ZOOTECHNICKÁ TAXONOMIE ....................................................................................... 8
4. UŽITKOVÉ TYPY HZ........................................................................................................ 12
5. GENOVÉ REZERVY .......................................................................................................... 13
6. TOPOGRAFIE HZ............................................................................................................... 14
7. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY NA EXTERIÉR ZVÍŘAT.................................................. 15
8. OBJEKTIVNÍ METODY HODNOCENÍ EXTERIÉRU .................................................... 16
9. SUBJEKTIVNÍ METODY HODNOCENÍ EXTERIÉRU .................................................. 17
10. ZPŮSOBY OZNAČOVÁNÍ ZVÍŘAT .............................................................................. 18
11. KONSTITUCE – SLOŽKY, TYPY................................................................................... 19
12. KONDICE ZVÍŘAT – TYPY, KONDIČNÍ SKÓRE........................................................ 21
13. RANOST A DLOUHOVĚKOST ...................................................................................... 22
14. HODNOCENÍ PLODNOSTI SAMCŮ A SAMIC ............................................................ 23
15. TECHNIKY PLEMENITBY POUŽÍVANÉ V CHOVU ZVÍŘAT .................................. 24
16. DÉLKA GRAVIDITY, PŘÍZNAKY BLÍŽÍCÍHO SE PORODU, POPORODNÍ
OŠETŘENÍ MLÁĎAT ............................................................................................................ 25
17. KASTRACE ZVÍŘAT A JEJÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM .......................................... 28
18. ONTOGENEZE RŮSTU ................................................................................................... 29
19. POHLAVNÍ, CHOVATELSKÁ, TĚLESNÁ DOSPĚLOST ZVÍŘAT, PRODUKČNÍ
VĚK.......................................................................................................................................... 32
20. HODNOCENÍ RŮSTU, RŮSTOVÉ KŘIVKY, ALOMETRIE RŮSTU.......................... 33
21. BIOLOGICKÉ PŘEDPOKLADY ZVÍŘAT K PRODUKCI MASA................................ 35
22. VÝKRMNOST, JATEČNÁ ZRALOST............................................................................ 36
23. VYKRMENOST – HODNOCENÍ U ŽIVÝCH ZVÍŘAT A NA JATEČNÝCH TĚLECH
.................................................................................................................................................. 37
24. JATEČNÁ HODNOTA – HODNOCENÍ A VÝZNAM ................................................... 38
25. SKLADBA JATEČNÉHO TĚLA, PRINCIPY HODNOCENÍ JEHO KVALITY ........... 39
26. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU MASA................................................................ 40
27. VÝVOJOVÁ STÁDIA MLÉČNÉ ŽLÁZY ....................................................................... 42
28. TYPY A SLOŽENÍ MLÉKA............................................................................................. 43
29. DOJNOST, DOJIVOST, DOJITELNOST, MLÉČNOST, MEZIDOBÍ, LAKTACE,
OBDOBÍ ZAPRAHNUTÍ, STÁNÍ NA SUCHO ..................................................................... 44
30. URČOVÁNÍ KVALITY MLÉKA – HODNOTÍCÍ KRITÉRIA ....................................... 45
31. MLÉČNÉ KVÓTY, ZPENĚŽOVÁNÍ MLÉKA, MLÉČNÉ AUTOMATY ..................... 47
32. VÝZNAM PRODUKCE VAJEC, SLOŽENÍ VEJCE....................................................... 48
33. TVORBA VEJCE, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PRODUKCI ...... 51
34. CHARAKTERISTIKA SNÁŠKY, SNÁŠKOVÝ CYKLUS, SNÁŠKA JEDNOTLIVÝCH
DRUHŮ DRŮBEŽE ................................................................................................................ 53
35. FARMÁŘSKÉ DESATERO – ZÁSADY PRODEJE POTRAVIN ŽP NA
FARMÁŘSKÝCH TRZÍCH .................................................................................................... 55
36. VÝZNAM ETOLOGIE V CHOVU ZVÍŘAT, ADAPTABILITA, HABITACE, FORMY
UČENÍ...................................................................................................................................... 56
37. WELFARE V CHOVU HZ................................................................................................ 57
38. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POHODU ZVÍŘAT.............................................................. 58
39. POŽADAVKY NA PŘEPRAVU ZVÍŘAT....................................................................... 59
40. VÝZNAM PLEMENÁŘSKÉ PRÁCE A ŠLECHTĚNÍ V CHOVU ZVÍŘAT ................. 61
41. ZÁKLADNÍ PRINCIPY UPLATŇOVANÉ PŘI ŠLECHTĚNÍ ZVÍŘAT........................ 62
42. KONTROLA UŽITKOVOSTI .......................................................................................... 63
43. PLEMENNÁ HODNOTA ................................................................................................. 64
44. SELEKCE ZVÍŘAT........................................................................................................... 65
45. METODY PLEMENITBY ................................................................................................ 66
46. PLEMENA DOJENÉHO SKOTU CHOVANÁ V ČR...................................................... 68
47. MASNÁ PLEMENA SKOTU CHOVANÁ V ČR ............................................................ 70
48. MLÉČNÁ UŽITKOVOST SKOTU – BIOLOGICKÉ A CHOVATELSKÉ FAKTORY 73
49. MASNÁ UŽITKOVOST SKOTU – BIOLOGICKÉ A CHOVATELSKÉ FAKTORY .. 75
50. ZÁSADY CHOVU KRAV S TRŽNÍ PRODUKCÍ MLÉKA – TECHNOLOGIE
USTÁJENÍ, KRMENÍ ............................................................................................................. 77
51. TECHNOLOGIE A SYSTÉMY DOJENÍ KRAV............................................................. 82
52. ODCHOV TELAT A JALOVIC – BIOLOGICKÉ A CHOVATELSKÉ ZÁSADY A
TECHNOLOGIE...................................................................................................................... 86
53. ZÁSADY CHOVU KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA ..................................... 88
54. TECHNOLOGIE POUŽÍVANÉ V CHOVU KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
.................................................................................................................................................. 89
55. VÝKRM BÝKŮ – BIOLOGICKÉ A CHOVATELSKÉ ZÁSADY A TECHNOLOGIE 90
56. HODNOCENÍ JATEČNÝCH TĚL A ZPENĚŽOVÁNÍ JATEČNÉHO SKOTU ............ 92
57. ZÁSADY ZOOHYGIENY A ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA V CHOVU SKOTU .. 93
58. MASNÁ PLEMENA OVCÍ A KOZ.................................................................................. 94
59. MLÉČNÁ PLEMENA OVCÍ A KOZ ............................................................................... 96
60. UŽITKOVÉ TYPY OVCÍ A KOZ .................................................................................... 97
61. VÝKRM JEHŇAT A KŮZLAT ........................................................................................ 99
62. TECHNIKA ODCHOVU JEHŇAT A KŮZLAT............................................................ 100
63. USTÁJENÍ A CHOVNÁ ZAŘÍZENÍ OVCÍ A KOZ...................................................... 101
64. VYUŽITÍ VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ V CHOVU OVCÍ A KOZ ............................... 102
65. ZÁSADY ZOOHYGIENY A ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA V CHOVU OVCÍ A
KOZ........................................................................................................................................ 103
66. PLEMENA PRASAT CHOVANÁ V ČR ....................................................................... 104
67. HODNOCENÍ KVALITY A ZPENĚŽOVÁNÍ JATEČNÝCH PRASAT ...................... 106
68. SYSTÉMY ODCHOVU SELAT – UPLATŇOVANÁ TECHNIKA A TECHNOLOGIE
................................................................................................................................................ 108
69. SYSTÉMY VÝKRMU PRASAT – TECHNIKA A TECHNOLOGIE........................... 111
70. SYSTÉMY CHOVU PRASNIC – TECHNIKA A TECHNOLOGIE............................. 113
71. HYBRIDIZAČNÍ PROGRAM V CHOVU PRASAT..................................................... 116
72. ZOOHYGIENICKÉ ZÁSADY A ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA V CHOVU
PRASAT................................................................................................................................. 120
73. PLEMENA A HYBRIDI SLEPIC NOSNÉHO UŽITKOVÉHO TYPU......................... 121
74. PLEMENA A HYBRIDI SLEPIC MASNÉHO UŽITKOVÉHO TYPU ........................ 123
75. PLEMENA A HYBRIDI KRŮT, KACHEN A HUS CHOVANÝCH V ČR ................. 124
76. ZOOHYGIENICKÉ POŽADAVKY V CHOVU DRŮBEŽE A ZDRAVOTNÍ
PROBLEMATIKA................................................................................................................. 126
77. ODCHOV KUŘAT, KRŮŤAT, KACHŇAT, HOUSAT – HLAVNÍ ZÁSADY ........... 127
78. PRODUKCE KONZUMNÍCH VAJEC........................................................................... 128
79. PRODUKCE NÁSADOVÝCH VAJEC .......................................................................... 130
80. LÍHNUTÍ DRŮBEŽE – DÉLKA INKUBACE, LÍHNUTÍ V PŘEDLÍHNI A DOLÍHNI,
SEXOVÁNÍ DRŮBEŽE ........................................................................................................ 131
81. VÝKRM KRŮT – CHOVATELSKÉ POŽADAVKY A TECHNOLOGIE ................... 133
82. VÝKRM KACHEN – CHOVATELSKÉ POŽADAVKY A TECHNOLOGIE ............. 134
83. VÝKRM HUS – CHOVATELSKÉ POŽADAVKY A TECHNOLOGIE ...................... 135
84. VÝKRM KUŘAT – CHOVATELSKÉ POŽADAVKY A TECHNOLOGIE ................ 136

2
 1. VÝZNAM CHOVU HZ
SPOLEČENSKÝ VÝZNAM CHOVU A PRODUKCE HZ
- 3 základní funkce:
• produkční
• sociální
• ekologická

PRODUKČNÍ FUNKCE
- produkce potravin pro obyvatelstvo
- soběstačnost v produkci – co se vyrobí, to se spotřebuje (ČR je v posledních letech na tom
špatně)
- import a export potravin:
• dovoz – Německo, Polsko
• vývoz – Slovensko, mléko do Německa

SOCIÁLNÍ FUNKCE
- zaměstnanost obyvatelstva
- vývoj zaměstnanosti v zemědělství
- sociální otázky života na venkově (obnova venkova)
- státní podpora je do zemědělství kolem 1/3 podpory v EU

EKOLOGICKÁ FUNKCE
- údržba a tvorba krajiny
- obnova krajiny
- využívání okrajových a méně produkčních oblastí
- zemědělství spolu se změnami klimatu nejvíce přispívá ke globálním změnám podmínek pro
biologickou rozmanitost

POTRAVINÁŘSKÁ PRODUKCE
- v posledních 12000 letech lidstvo kultivovalo pro svoji výživu 7000 rostlinných a 30
živočišných druhů
- pro produkci 90% potravin ve světě je základem 15 druhů rostlin a 8 druhů zvířat

EVROPSKÝ MODEL ZEMĚDĚLSTVÍ

- produkce kvalitních a zdravotně nezávadných potravin
- celoplošně provozované multifunkční zemědělství, konkurence schopné a šetrné k ŽP
- provázání rozvoje venkova s rozvojem zemědělství (dotační politika)

PRODUKCE POTRAVIN
KONVENČNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ
- vyšší produkce
- využití převážné části půdy
- produkce není omezena speciálními předpisy
EKOLOGICKÉ
- 15% zemědělské půdy

3
- kladný vztah k přírodě, půdě, rostlinám a zvířatům
- zohledňuje přirozený koloběh látek v přírodě
- produkce kvalitních potravin
- speciální předpisy – hnojiva, hormony, GMO, umělé přípravky, přirozený chov,…

- u nás nejvíce vepřové → skopové → drůbeží → hovězí → koňské → kozí

- 77kg masa/osoba/rok, 240kg mléčných výrobků/osoba/rok (60l mléka)
- početní stavy:
• skot – 1,4 mil
• prasata – 1,6mil
• ovce, kozy – 0,25mil
• drůbež – 23,3mil
- v zemědělství pracuje 2% obyvatel

4
 2. DOMESTIKACE ZVÍŘAT, DOMESTIKAČNÍ
ZMĚNY
DOMESTIKACE ZVÍŘAT
- stále probíhající proces lidského chování ke zvířatům a nelze ji chápat jako proces ukončený
- neolitická revoluce = počátek domestikací (doba kamenná 8000-10000l př.n.l.)
- způsoby:
• samovolná – zvířata se připojila k člověku
• záměrná – cílená
- změny doprovodné – změny selekčního tlaku
- změny degenerativní – jednostranný selekční tlak
- domestikace podle zemí:
• Austrálie – neprobíhala
• Amerika – lama, Ca, krocan, morče, kachna,…
• Afrika – osel, Fe, Ca, perlička, husa, Ov,…
• Asie – nejvíce domestikací → většina HZ
• Evropa – Ca, Ov, Cp, Su, Eq, Cu, kachna,…
• Arktická oblast - sob
- fáze:
• zajetí – zajišťování potravy, ochrany zvířat, neřízená reprodukce
• ochočení – pozměňování reflexní motorické činnosti
• vlastní domestikace – zajištění stanoviště, prostředí, výživy a péče, regulace
rozmnožování

VLASTNÍ DOMESTIKACE
- v době kdy lidstvo vedlo kočovně-sběrný život (pes, ovce, koza, lama, sob)
- v období nástupu zemědělství (tur, prase, kůň, osel, velbloud)
- neúplná nebo stále probíhající – snadno znovu zdivočí a mohou se vracet do divoké formy
(králík, kočka, slon, los, některá kožešinová zvířata, antilopa losí, některé druhy ryb)

DOMESTIKACE JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ HZ

- Eq – domestikace asi před 6000-2000l př.n.l.
- 4 plemenné skupiny:
o kůň Převalského
o tarpan – V Asie, teplokrevní koně (arabský, íránský, anglický)
o kůň západní – St Evropa, chladnokrevní koně
o kůň severský – pony plemena
- Bo – domestikace 6000-2000l př.n.l.
- monofyletický původ
- předek bos primigenius – Evropa, Asie, S Afrika, 6 skupin:
o bos primigenius – stepní plemena (ayrshire)
o krátkorohý – čestr
o krátkohlavý
o čelnatý – simentál
o bezrohý – aberdeen angus, galloway
o přímorohý – jersey

5
- Ov – domestikace 9000l př.n.l.
- polyfyletický původ
- předci:
o ovce skalní – J Evropa, Z Asie, východofríská, texel, vřesová
o ovce stepní kaspická – Kaspické moře a dál na V, merino, valaška, cigája
o ovce středoasijská velehorská – S Asie, Kazachstán, Tibet
- Cp – domestikace 9000l př.n.l.
- polyfyletický původ
- předci:
o koza bezoárová – Z Asie, Kavkaz, Írán, sánská, kamerunská
o koza šrouborohá – JZ Asie, Írán, Himaláje, Afgánistán
o koza keltská – Balkán, Apeninský a Pyrenejský polostrov, St Evropa,
angorská, kašmírská
- Su – polyfyletický původ
- předci:
o prase evropské divoké – Evropa, bavorské, velké bílé anglické
o prase páskové – S a V Asie, Japonsko, vietnamské, čínské
o prase středozemní divoké – Středozemní moře, románské, portugalské,
bakonské
- drůbež:
• kur domácí – domestikace 4000l př.n.l.
- předek – kur bankivský – Přední a Zadní Indie
• krůta domácí – domestikace před 3000 lety
- předek – krůta divoký – St a S Amerika
• perlička domácí – předek – perlička kropenatá – SV Afrika
• kachna domácí – předek – kachna divoká – Evropa, Z Asie, Čína, J Amerika
• husa domácí – domestikace 3000l př.n.l.
- předek:
o husa velká – Evropa
o husa labutí – Asie

ZMĚNY VLASTNOSTÍ A ZNAKŮ V PROCESU

DOMESTIKACE
MORFOLOGICKÉ
- stavba, velikost, zbarvení
- redukce počtu ocasních obratlů
- hypertrofie X atrofie svalu
- ukládání rezervního tuku

FYZIOLOGICKÉ
- změna funkčních orgánů a soustav
- výkonnost DS, CS
- rozmnožování
- produkce mléka

6
PSYCHICKÉ
- změna temperamentu
- potlačení instinktů a pudů
- smyslová bystrost

- zvíře hospodářské = přináší užitek, žije v blízkosti člověka, řízená reprodukce

- zvíře domácí = nepřináší hospodářský užitek, žije v bezprostřední blízkosti člověka

7
 3. ZOOTECHNICKÁ TAXONOMIE
- šelmy, chobotnatci, sudokopytníci, lichokopytníci, primáti, hlodavci, hmyzožravci → řády
- podtřída – placentálové
- živorodí
- třída – savci

Sudokopytníci

Podřád - přežvýkavci Nepřežvýkavci

Čeleď - turovití Prasatovití

Podčeleď - tuři

bizon

tur

jak

buvol

Kozy

kozy

ovce

8
 Lichokopytníci

Tapírovití Koňovití Nosorožcovití

Zebra Osel Poloosel Kůň

Hrabaví

Bažantovití

Koroptve Bažanti Krocani Perličky

Kur

Bažant

Páv

9
 Vrubozubí

Kachnovití

Husy Kachny Pižmovky

Pštrosi

Pštrosovití

- osel + zebra – zidong

- osel + kůň – mula, mezek
- heterózní efekt = dvě jiná plemena → odolnější potomek
- základní zoologickou taxonomickou jednotkou je druh
- základní zootechnickou taxonomickou jednotkou je plemeno
- plemeno = skupina zvířat, které mají stejný původ, morfologické a fyziologické vlastnosti,
které přenáší nezměněné na potomstvo
- nesmí docházet k příbuzenské plemenitbě (ale využívá se při ukotvení znaků)
- druh → plemena → ráz → kmen → chov → linie, rodina → jedinec
- ráz = část plemene chovaného na větším území (americký, evropský,…)
- kmen = menší jednotky v rámci rázu (francouzský, slovenský,….)
- chov = skupina zvířat chovaná na určitém území, u jednoho chovatele, v konkrétním
zemědělském podniku (chovy v česku,…)
- chovatel = drží zvíře a dělá cílenou reprodukci
- linie = skupina zvířat pocházející od společného předka (jenom samci)
• krevní – všichni pokrevní samčí potomci, bez ohledu na společné vlastnosti
• chovná – společné vlastnosti, udržuje se promyšlenou plemenářskou prací
• imbreední – záměrná příbuzenská plemenitba
• syntetická – kříženci jedinců různých populací
- rodina = -//- (samice)
- faktory ovlivňující vznik plemena:
• půdní a klimatické podmínky
• člověk – domestikace
- homogenita = vyrovnanost plemene; čím jsou prošlechtěnější, tím je větší
- chovný cíl = dlouhodobé požadavky na znaky a vlastnosti
- plemenný standard = idealizovaný obraz znaků a vlastností každého plemene

10
- třídění plemen:
• dle stupně prošlechtění
o primitivní – vzniklo na ohraničeném území, kdy člověk do vývoje moc
nezasáhl
o přechodná – žije na určité území, ale člověk začal zvíře ovlivňovat
o kulturní – dlouhodobé působení člověka, vysoký stupeň prošlechtění, méně
odolná
• původu
o monofyletická – Cu, Bo, kur, Ca
o polyfyletická – Su, Ov, Cp
• geografického rozšíření
o nížinná
o horská
o stepní
o pouštní
o polopouštní
o severská
• užitkového zaměření
o jednostranná užitkovost
o kombinovaná užitkovost
• kraniologických znaků
• ostatní způsoby - podle specifických a tělesných znaků (klapouchost, teplokrevná,
chladnokrevná plemena koní,…)

11
 4. UŽITKOVÉ TYPY HZ
- úzce souvisí s pojmem plemeno
- zvýraznění užitkového směru
- jednostranná, kombinovaná užitkovost
- dostávají komerční názvy a jejich tvorba je předmětem činnosti komerčních šlechtitelských
firem
- používání pojmu souvisí s rozvojem plemenářských metod, zejména meziplemenného
křížení

SKOT
MLÉČNÝ TYP
- velké vemeno – 25kg vemeno + 30kg mléka
- lichoběžníkovitý tvar
- málo svaloviny
- úzký krk
- rovná nebo štičí hlava
- dýchací habitus
- jemná kostra
MASNÝ TYP SKOTU
- obdélníkový tvar
- silná kostra
- hlava rovná, klabonosá
- hodně svaloviny
- objemné břicho
KOMBINOVANÝ TYP SKOTU
HOBBY PLEMENA SKOTU
- nedosahují vysoké užitkovosti, ale jsou něčím zajímavá, proto se využívají k rekreaci

PRASATA
- sádelný typ
- masný typ
- kombinovaný typ
- plodný typ – v podstatě mléčný typ, více selat (15-17, průměr 12)

OVCE
- vlnařský typ – větší povrch kůže, hodně vlny
- masný typ
- mléčný a plodný typ
- hobby
- kozy – dojný typ

KONĚ
- krokové – tažná, kočárová plemena
- cvalové – sportovní, dostihová plemena
- klusové – klusáci, kočárová plemena
- soumaři

12
 5. GENOVÉ REZERVY
- význam stanovení genových rezerv spočívá v určení ohrožených plemen a jejich uchování
pro příští generaci
- plemeno, které v sobě nese určitý gen, žije na určitém území dlouhou dobu
- metody uchování:
• in situ – v živém
• ex situ – zmražené pohlavní gamety nebo embrya
- přechodná plemena většinou
- národní referenční středisko – zaštiťuje genové rezervy
- genové rezervy v ČR:
• česká červinka, český strakatý skot
• přeštické černostrakaté prase - sádelný
• starokladrubský, slezský norik, českomoravský belgický, hucul
• šumavská ovce, valaška
• bílá a hnědá krátkosrstá koza
• nutrie
• králík
• česká zlatá kropenka
• česká husa
• vybrané druhy ryb (kapr, lín, sumec, pstruh)
• včela medonosná (včela kraňská)

13
 6. TOPOGRAFIE HZ
- předpokladem pro sjednocení odborného názvosloví při posuzování a hodnocení exteriéru je
znalost názvů jednotlivých oblastí a partií těla
- huba Eq, zrcátko Ov, Cp
- zadní holeň = nárt, přední holeň = záprstí
- paroh – kost, roh – kožní derivát, dutý
- zakončení zobáku u husy – nehet

- podrobná topografie v souboru Topografie HZ.pdf

14
 7. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY NA EXTERIÉR
ZVÍŘAT
- exteriér = vnější znaky (morfologické)
- vychází ze vztahu, že tvar a funkce orgánů se vzájemně podmiňují
- ukazují užitkové zaměření jedince
- není však spolehlivý ukazatel kvality

POŽADAVKY
VYSOKÁ VÝKONNOST
- velikost, tvar, vzájemné uložení orgánů
- rychlost koní – objemný hrudník, dlouhá šikmá lopatka, delší končetiny a záď
- produkce mléka – lichoběžníkovitý tvar těla, velké prostorné vemeno, silné klikaté mléčné
žíly, prostorný hrudník (dýchací habitus)
- produkce masa – obdélníkový tvar těla, krátký silný krk, široký hřbet, rozložitá záď
- produkce vajec – lehká stavba těla, lichoběžníkovitý trojúhelníkovitý tvar, široký prostorný
hrudník

USTÁLENOST PLEMENNÝCH ZNAKŮ

- odlišnost ve velikosti, hmotnosti těla, zbarvení srsti, peří, vlny, kůže, utváření tělesných
partií
- důležitá je výraznost a ustálenost plemenných znaků

POHLAVNÍ PŘÍSLUŠNOST
- odlišnost samců a samic prostřednictvím primárních a sekundárních pohlavních znaků
- abnormality:
• asexualita – jedinci, kteří jsou bezpohlavní (nepozná se podle exteriéru pohlaví)
- dá se i provést uměle kastrací před pohlavní dospělostí
• intersexualita – obou pohlavní jedinci, freemartinismus u Bo

SOULADNOST STAVBY CELÉHO TĚLA

- je podmíněna tvarem, velikostí a vzájemnou polohou jednotlivých tělesných partií
- tvar je dán obrysem těla, tělesných partií = harmonické utváření exteriéru
- disharmonie
- souladnost X účelnost

DOBRÝ ZDRAVOTNÍ STAV

- svěží vzhled, jasné oko, hladká, přilehlá srst, měkká kůže, dobrý výživný stav
- studený mulec, rypák, čenich
- teplé, suché chřípí
- živé, aktivní chování
- nemocné zvíře – zježená, matná srst, zakalené oko, netečné chování, špatný výživný stav

15
 8. OBJEKTIVNÍ METODY HODNOCENÍ
EXTERIÉRU
MĚŘENÍ
- měření = zjišťování rozměrů jednotlivých částí, které jsou využívány při hodnocení růstu,
plemenného výběru, pro vědecké účely,…
- zásady měření:
• vždy z levé strany
• zvíře stojí na rovné ploše
• svaly nejsou v tonusu
• měřidlo přikládat lehce
• 3 pracovníci
• s přesností na cm, na mm u menších, obvod holeně na 0,5cm
- měřící pomůcky:
• měrné hole – měření výšky, délky, hloubky, šířky
• měrné kružidlo – měření délky, hloubky, šířky, měření vzdáleností, které nelze měřit
rovnou mírou
• páskové míry – měření obvodů, zootechnické pásmo (na jedné straně cm, na druhé
hmotnost)
• úhloměry – různé zaúhlení
• ostatní – ultrazvuk, PC programy, laser

VÁŽENÍ
- objektivně na váhách → zjištění hmotnosti zvířete
- 1x za ¼ roku, především mladá rostoucí zvířata
- před nakrmením nebo 8-12h po posledním nakrmení
- brutto – hrubá váha, netto – čistá váha, tara – obal

FOTOGRAFOVÁNÍ
- doplněk při posuzování exteriéru
- součást plemenných knih, katalogů plemen a z výstav
- požadovaný postoj
- přední končetina překročená a zadní končetina zakročená
- cílem je viditelnost všech produkčních částí
- součást fotografie je označení a popis zvířete, datum a místo
- přestavěnost = kohoutek níž jak kříže

16
 9. SUBJEKTIVNÍ METODY HODNOCENÍ
EXTERIÉRU
TVAROVÉ VLASTNOSTI
POPISNÝ SYSTÉM
- srovnání se standardem
- možnost využití značkového klíče
- značkový klíč – popis jednotlivých předností a vad pomocí značek
- lineární systém – nevyužívá srovnání se standardem

BODOVÝ SYSTÉM
- každá část je bodována

HMOTNOST
- odhad
- výpočet z rozměrů těla
- nepřesné metody, proto se nesmí používat k plemenářským účelům

17
 10. ZPŮSOBY OZNAČOVÁNÍ ZVÍŘAT
- důvod – evidence → dohledatelnost zvířat
- požadavky:
• snadná aplikace a provedení
• nesmí poškodit kůži a zdraví
• malá bolestivost
• dobrá čitelnost
• požadovaná doba trvanlivosti – krátkodobá, dlouhodobá, trvalá
- každý chovatel je povinen vést evidenci už od jednoho kusu (kromě prasete – 2)

TYPY OZNAČOVÁNÍ DLE TRVANLIVOSTI

KRÁTKODOBÁ
- barva, odbarvení chlupů, tabulky, štítky, vystříhávání

DLOUHODOBÁ
- ušní známka – číslo zvířete, číslo chovu, označení země, logo MZe
- označení skotu do 72 hodin
- registrační kroužky

TRVALÁ
- tetování, výžehy, vrubování, transpondéry (čipy v obojku), podkožní čipy

- Bo - 2 ušní známky
- modrá kozel, bílá koza
- Su – 1 ušní známka, tetování (ucho, krupon)
- pštros – známka na šíji, křídlo

18
 11. KONSTITUCE – SLOŽKY, TYPY
- stupeň zdraví jedince
- dána ve velké míře genetikou, ale dá se částečně ovlivnit pastevním chovem, otužováním,
dostatečným tréninkem, výběrem vhodných rodičů
- habitus, temperament, komplexe → utváření konstituce

HABITUS
- dán strukturou jednotlivých tkání a orgánů, jejich velikostí a tvarem a schopností přežití
v daném prostředí

DÝCHACÍ
- relativně větší dýchací kapacita plic, větší srdce, štíhlý, protáhlý trup, delší krk, dlouhá, úzká
hlava
- produkce mléka, vajec, dostihový koně
- u skotu žebra s páteří svírají úhel 125-135°, délka hrudníku 54%

DIGESTIVNÍ
- hluboký, široký, krátký hrudník, krátká, široká hlava, mohutný krk, široký hřbet, větší
zažívací ústrojí
- produkce masa
- u skotu úhel žebry s páteří 95-110°

SVALOVÝ
- mohutně vyvinuté svalstvo, pevná kostra, robustní tělo, vytrvalá, odolná
- produkce práce

MOZKOVÝ
- menší tělesný rámec, výrazně vyvinutá lebka, zvířata učenlivá, vnímavá

SLABOŠSKÝ
- snížená funkčnost některých tkání, orgánů, slabý vývin kostí a svalů
- důsledek přešlechtění, špatná selekce, výživa, chovatelské podmínky

KOMPLEXE
- hodnotí fungování těla, metabolismus
- normální – vyrovnaný průběh katabolických a anabolických dějů, svalový habitus
- zvýšená – katabolické procesy, dýchací, mozkový habitus
- snížená – anabolické procesy, digestivní habitus

TEMPERAMENT
- vyjadřuje stupeň dráždivosti a reaktivnosti NS na vnější podněty
- dán geneticky, ale do určité míry ho můžeme ovlivnit kvalitou chovu, kastrací, výživou
- klidný – pokojně reagují na změny

19
- živý – živě reagují na změny, dobře se učí
- ohnivý – prudké projevy, agresivní, lekavé
- nervózní – snadno se podráždí, pomalé uklidnění
- apatický – pomalá reakce na prostředí, malá učenlivost, ovladatelnost

KONSTITUČNÍ TYPY
PEVNÁ
- harmonická stavba těla, pevné svalstvo, silná kůže, živý temperament
- u primitivních a krajových plemen

JEMNÁ
- jemnější kostra, vyšší stupeň komplexe, dýchací habitus
- u zušlechtěných a kulturních plemen

HRUBÁ
- méně harmonická stavba těla, silná kostra
- masná plemena Bo, tažní Eq

SLABÁ
- extrém jemné konstituce, slabé osvalení, vysoké nároky na výživu, snížená odolnost
- u přešlechtěných kulturních plemen

LYMFATICKÁ
- značně vyvinuté podkožní a mezisvalová tuková tkáň, kůže je měkká, silná, svaly a klouby
nevýrazné, velké množství mízy ve tkáních

20
 12. KONDICE ZVÍŘAT – TYPY, KONDIČNÍ
SKÓRE
- momentální stav připravenosti zvířete pro určitý výkon
- hodnotí se subjektivně několikrát za rok pomocí kondičního skóre

TYPY KONDICE
CHOVNÁ
- předpoklad pro úspěšný chov
- u samců je požadována produkce kvalitního spermatu, výrazný pohlavní reflex
- u samic výrazné projevy říje, pravidelná ovulace, normální průběh březosti

VÝKRMNÁ
- objemná TS pro velký příjem a využití krmiva pro tvorbu tělesných tkání (hlavně svaloviny)
- klidný temperament, digestivní habitus

PRACOVNÍ
- schopnost dosáhnout požadovanou pracovní a dostihovou výkonnost
- podmíněna tvrdou konstitucí a svalovým habitem

PASTEVNÍ
- zvýšená vitalita zvířat s dobrým zdravotním stavem
- schopnost konzumovat velké množství objemných krmiv
- většinou špatný vzhled vlivem klimatických podmínek

VÝSTAVNÍ
- adaptace zvířat na prostředí a předvádění
- je výsledkem vyšší péče o exteriér zvířete
- není vhodné udržovat dlouho

HLADOVÁ
- špatný výživný a zdravotní stav
- neodpovídající růst, pokles plodnosti

HODNOCENÍ
- u prasnice 5 bodová stupnice, kdy se hodnotí záď pohledem
- u teplokrevníků 6 bodová stupnice, kdy se hodnotí viditelnost žeber a pánve pohledem
- u chladnokrevníků pohmatem
- u skotu 9 bodová stupnice, kdy se hodnotí protučnělost pohmatem
- u koz se hodnotí bederní a hrudní část
- před zapuštěním, před porodem, po odstavu, nebo u dojnic 2 měsíce po porodu

21
 13. RANOST A DLOUHOVĚKOST
RANOST
- ranost v plodnosti = dřívější dosažení pohlavní, chovné a tělesné dospělosti v porovnání
individuality zvířat, průměru plemene, užitkového typu, případně druhu
- ranost v masné užitkovosti = dřívější dosažení jatečné zralosti v porovnání individuality,
plemene a užitkového typu

DŮSLEDKY RANOSTI

Raná Pozdní
Vysoká intenzita růstu Nižší
Kratší končetiny, výraznější hloubkové a šířkové
Rámcově větší zvířata
rozměry
Časnější výměna chrupu Pozdější
Dřívější ukládání tuku Pozdější
Kratší délka života Delší
Nižší produkční věk Vyšší
Vyšší citlivost na prostředí Nižší
Často nižší úroveň plodnosti Vyšší
Dřívější pohlavní dospělost Pozdější

DLOUHOVĚKOST
= schopnost dosahovat vysokého věku
- snaha, abychom dobrá zvířata s dobrou produkcí udrželi co nejdéle v chovu, plemenitbě
- největší význam v chovu skotu
- dnes průměrně 1 dojnice/2-4 laktace (chceme 6-7) → vysoká produkce zvíře vyčerpává ⇒
nižší dlouhověkost
- užitkový věk = věk, do kterého jsou HZ schopna poskytovat užitkovost
- brakace = vyřazení z chovu

Zvíře Schopnost dožít se věku (roky) Použití v chovu (roky)

Chladnokrevníci - ♀15-20, ♂12-18
Eq 30-40
Teplokrevníci - ♀18-20, ♂15-20
Bo 20-30 ♀7-12, ♂5-8
Su 10-20 ♀4-6, ♂3-4
Ov 10-20 ♀6-8, ♂4-5
Cp 10-20 ♀6-8, ♂5-6
Velkochovy – 1
Drůbež 15-20
Malochovy – 3-4

22
14. HODNOCENÍ PLODNOSTI SAMCŮ A SAMIC
- plodnost ♀ = schopnost pravidelně zabřezávat a donášet zdravá a života schopná mláďata
počtu charakteristického pro druh
- plodnost ♂ = hodnotí se podle počtu připuštění nutných k oplození plemenice, neporušené
schopnosti vykonávat pohlavní akt, kvality spermatu a počtu zabřezlých plemenic za určitou
dobu
- unipara = jednorodá (Bo, Eq, některá plemena Ov)
- multipara = vícerodá (Cp, Su, Fe, Ca, některá plemena Ov)
- oligospermie = nízký obsah spermií v ejakulátu (příznak začínají aspermie nebo obnovující
se spermiogeneze)
- aspermie = úplný nedostatek spermií v ejakulátu; přirozeně u kryptorchidů
- heritabilita 0-20% ⇒ vysoké ovlivnění vnějšími faktory

UKAZATELÉ PLODNOSTI U SAMIC

- inseminační interval = období od porodu do 1.zapuštění (Bo – do 65dní, Su – 40-60dní)
- servis perioda (mezibřezost) = období od porodu do zabřeznutí (Bo – do 90dní, Su – do
65dní)
- mezidobí = období mezi 2 porody (Bo – do 390dní, Su – do 150-170dní)
- inseminační index = počet inseminací na jedno zabřeznutí (do 1,5)
- plodnost po 1.inseminaci v %
- hrubá natalita = počet všech narozených mláďat
- čistá natalita = počet živě narozených mláďat

23
 15. TECHNIKY PLEMENITBY POUŽÍVANÉ
V CHOVU ZVÍŘAT
PŘIROZENÁ PLEMENITBA
- pozitiva:
• organizačně jednodušší
• chovatel nevyhledává říjící plemenici
• ekonomicky výhodnější – v určitých situacích
- negativa:
• vysoké nároky na počet plemeníků
• nákladné pořízení prověřených plemeníků (prověření 4,5let)
• neumožňuje využití většího počtu plemeníků

INSEMINACE – UMĚLÁ PLEMENITBA

- pozitiva:
• prostředek intenzifikace a pokroku v chovu zvířat
• zabránění přenosu pohlavních chorob
• postačuje menší počet plemeníků
- negativa:
• chovatel musí detekovat říji, určit optimální čas pro inseminaci
• asistence chovatele při inseminaci
• zúžení genetické variability
- u masného plemene 1den/400-600ID/1býk
- u mléčného plemene 1den/1000ID/1býk
- dle způsobu provedení:
• rektální
• vaginální
• vaginorektální
• vaginální s použitím poševního spekula
• laparoskopie
- podle místa deponace ID:
• intravaginální – do pochvy
• intracervikální – do děložního krčku
• intrauterinní – až do dělohy
• intratubulární – do vejcovodu

24
16. DÉLKA GRAVIDITY, PŘÍZNAKY BLÍŽÍCÍHO
SE PORODU, POPORODNÍ OŠETŘENÍ MLÁĎAT
GRAVIDITA
= souhrn fyziologických pochodů charakterizovaných vývojem zárodku a posléze plodu
v děloze
- začíná oplozením vajíčka a končí vypuzením plodu při porodu
- u drůbeže inkubace

Zvíře Délka gravidity (dny) Počet mláďat

Eq 333 1
Bo 285 1-2
Ov, Cp 150 1-4
Su 115 6-15
Ca 63 3-10
Fe 58 4
Cu 28 6-12
Husa 35
Krůta 28
Slepice 21 (ovulace každý den)

POROD
- fyziologický porod = přechod mláděte z prostředí matky do vnějšího prostředí
- jednotlivé fáze porodu trvají přiměřeně dlouho, porod probíhá na základě kontrakcí dělohy a
břišního lisu
- u porodu by měl být přítomen dozor
- Eq – hřebení, Bo – telení, Ov – bahnění, Su – prasení, Cp, Fe, Cu – kocení, Ca – vrh, drůbež
– líhnutí

PŘÍZNAKY PŘED PORODEM

- změny na pohlavních orgánech:
• vulva – protáhlá, překrvená, výtok čirého, provazcovitého hlenu (Bo již od 7.měsíce,
ostatní 1-3 týdny před porodem)
• břicho – poklesnutí, uvolnění břišních svalů, vystupují obrysy posledních žeber
• široké pánevní vazy – uvolnění, uvolnění svalstva kořene ocasu (nejvíce výrazné u Ru,
méně u Eq, Su, Ca)
• mléčná žláza – zvětšení, sekrece (Bo – medově žlutý a lepkavý sekret se před porodem
mění v mléčný, Eq – sekret zasychá kolem struků, má jantarový vzhled, Su – mlezivo
může odkapávat i 3-4dny před porodem)
- změny chování – opatrné lehání, někdy snížený příjem potravy, Ca, Fe, Cu vyhledávají
místo k porodu a připravují hnízdo (i Su, pokud má podmínky)

25
FÁZE
- otevírací – začíná stupňujícími se porodními bolestmi a končí plně otevřeným krčkem
- vypuzovací – znatelné kontrakce, fáze končí vypuzením plodu
- poporodní – pokračují kontrakce, které vypuzují plodové obaly, vodu a placentu, krček se
uzavírá, děloha se zmenšuje

1.fáze 2.fáze 3.fáze

Bo 6-12 h 2-6 h 6-8 h
Eq 12-24 h 0,15-0,5 h 0,5-1 h
Ov, Cp 2-6 h 2,5-3,5 h 0,5-3 h
Su 2-6 h 2-6 h (dle počtu selat) Spolu s plody (max. do 0,5 h)
Ca, Fe 3-10 h 1-6 h Spolu s plody

POPORODNÍ OŠETŘENÍ
MLÁDĚ
- pupeční provazec se buď přetrhne sám, či jej matka překousne (Ca, Fe, Cu)
- dlouhý provazec je nutno zkrátit:
• tupě přetrhnout
• emaskulátor
• při krvácení podvázat, ustřihnout
- pahýl je nutno ihned po přerušení zdezinfikovat, zejména u telat, kde artérie v provazci se
rychle smršťují a obalují do dutiny břišní (na povrchu zůstává pouze amnionová pochva)
- u ostatních zvířat se cévy s urachem nevtahují (jsou srostlé)
- pahýl během několika dnů zaschne a odpadne
- dále je nutno odstranit zbytky plodových obalů z dýchacích cest
- pokud jsou dýchací cesty zahlceny, zvedneme jej za zadní nohy, eventuálně hleny odsajeme
- poté přiložíme mládě k matce hřbetem, aby jej olízala (masáží hrudníku podporujeme
dýchání a krevní oběh)
- pokud toto není matka schopná, musíme mládě osušit do sucha a masážovat jej
- většina mláďat má nedokonalou termoregulaci, proto je musíme co nejdříve osušit a dát do
suché bedny či podestýlky
- selata dáváme do boxů s tepelným zdrojem, kde se teplota pohybuje kolem 32°C
- důležité je dát mláděti co nejdříve napít mleziva (příjem protilátek, projímavý účinek –
odchod mekonia)
- mléčnou žlázu připravíme omytím teplou vodou, případně mládě přiložíme nebo mu
pomůžeme se postavit

MATKA
- ihned po porodu provést vyšetření porodních cest (případný další plod, poranění)
- umístíme samostatně, zajistíme sucho, čisto, klid, prostor, dostatek kvalitní pitné vody a
krmiva
- býložravci – podáváme odvar z lněného semínka nebo otrub
- Su – nápoj ze šrotu
- masožravci – vajíčko rozšlehané v mléce
- všímáme si:
• příjem potravy
• péče o mládě
• laktace

26
 • výtok z pohlavních orgánů
- je třeba si uvědomit, že je matka v tomto období náchylnější k různým metabolickým
poruchám a infekčním chorobám
- involuce dělohy:
• Bo – 6 týdnů
• Eq – 7 dní
• Su – 19-21 dní
• Ov, Cp – 6-7 měsíců (sezónní polyestričnost)

ULOŽENÍ PLODU
- poloha plodu – poloha podélné osy mláděte k podélné ose matky
• fyziologické – přední (85-90% Bo), zadní (10-15% Bo)
• patologické – svislé, příčné
- do porodního uložení s mládě staví do 24 hodin před porodem (problém u překotných
matek, matek ve stresu,…)
- postavení plodu – určuje postavení hřbetu mláděte ke hřbetu matky
• fyziologické – horní
• patologické – dolní, boční
- držení plodu – hodnotí se držení hlavičky a končetin vůči trupu mláděte
- nožičky mohou být ohnuté, podložené, přiložené, za hlavou, spletené,…
- ve fyziologickém stavu je hlava položena na předních končetinách v přední poloze a horním
postavení
- v případě velkých mláďat, či samic s úzkými porodními cestami, je vhodné provést císařský
řez
- fetotomie = vybavení mrtvých mláďat po částech

27
17. KASTRACE ZVÍŘAT A JEJÍ HOSPODÁŘSKÝ
VÝZNAM
= trvalé či dočasné zastavení činnosti pohlavních žláz
- kastráti:
• beran = skopec
• kanec = vepř
• prasnice = nunva
• kozel = hňup
• pes, kocour = fešák
• kohout = kapoun
• hřebec = valach
• býk = vůl
• muž = eunuch

METODY
- chirurgické – definitivní metody
• krvavá
• nekrvavá
- hormonální – jen u samic, dočasné metody
- mechanické – brokování u Su

VÝZNAM
HOSPODÁŘSKÝ
- kastrací se mění temperament zvířat, jsou klidnější, línější a nemají sklon se toulat
- lepší pracovní využití – valach
- jednodušší a hlavně bezpečnější manipulace – voli využívaní na produkci sér
- klidnější temperament – vyšší konverse živin,vyšší přírůstky, lepší jakost masa
- vymizení samčího zápachu masa – kanec, beran, kozel

CHOVATELSKÝ
- kastrace hřebců, zamezení nežádoucího připouštění → připouštět mohu jen licentovaní
hřebci
- kastrace fen a koček – zamezení produkce nežádoucího potomstva, majitele samic je nutné
upozornit na nežádoucí důsledky kastrace jako je změna kvality srsti, sklon k obezitě a možné
inkontinenci

ZDRAVOTNÍ
- prevence nádorovitých onemocnění, zánětů pohlavních orgánů

28
 18. ONTOGENEZE RŮSTU
- vývoj jedince od zygoty po smrt
- vývin (kvalitativní), růst (kvantitativní)
- vývin a růst patří mezi základní životní procesy
- výsledek dědičnosti a podmínek vnějšího prostředí
- formování užitkových vlastností
- nevratné procesy

VÝVIN
- determinace = předurčení postupu vývinu morfologických a funkčních vlastností a znaků
vyvíjejícího se jedince (genetika)
- diferenciace = strukturní a funkční změny buněk a tělesných tkání, vznik nových orgánů

RŮST
- schopnost organismu vytvářet z neživých produktů výměny látkové hmotu živou
- v zootechnice jsou růstem chápány všechny změny, které je možno charakterizovat
kvantitativními znaky

DYNAMIČNOST
- zapojení živých buněk v nepřetržitých reakcích
- výsledkem vzájemného poměru anabolických a katabolických dějů probíhajících uvnitř
organismu
- základní procesy:
• množení buněk
• zvětšování buněk
• zabudování látek přijatých z prostředí
- za růst se nepovažuje, když se buňka zvětší naplněním vody

HODNOCENÍ
- zjišťování hmotnosti, tělesných rozměrů vážením, měřením nebo ze zootechnické fotografie
- absolutní hodnocení – průměrný denní přírůstek
- relativní hodnocení – relativní přírůstek
- dynamika růstu – růstové křivky

ALOMETRIE
- nerovnoměrnost růstu
- intenzita růstu je odlišná v různých stádiích během života → mění s proporce těla
- orgány dosahují funkčního období v nestejném čase, nefunkční atrofují → stárnutím se mění
tvar těla
- pozitivní – daná partie roste intenzivně
- izomerie – partie rostou stejně rychle
- negativní – intenzita se zmenšuje

29
PORUCHY RŮSTU
- embryonalismus = v prenatálním období
- infantilismus = v postnatálním období
- kompenzační růst = schopnost mláďat reagovat na dočasný nedostatek živin ve výživě →
růst zpomalen (souvisí se zabudováváním NL)

VÝVOJOVÁ STÁDIA
PRENATÁLNÍ
FÁZE BLASTOGENEZE
- období od splynutí spermie a vajíčka
- 1.zárodečné dělení
- zygota → morula → blastula → gastrula
- několik dní (Bo – 100hod)
FÁZE EMBRYONÁLNÍ
- období od vzniku embrya do ukončení diferenciace zárodku (vytvoření plodu)
- zahrnuto období nidace a placentace
- 1/3-2/3 délky gravidity
- nejnáchylnější fáze
- čím je kratší, tím je mládě vyvinutější
FÁZE FETÁLNÍ
- od ukončené diferenciace do porodu
- u ptáku není
- období intenzivního růstu a zvyšování hmotnosti
- období náročné nejen na kvalitu, ale také na množství krmiva matce
- závislost mezi velikostí matky a plodu
- vliv pohlaví plodu, počet plodů na jeho velikost
- buffering efekt = ochranná bariéra plodu před nepříznivými vlivy (při zhoršeným
podmínkách a výživy plod čerpá zásoby ze zásob matky)
- 3/3 gravidity

POSTNATÁLNÍ
- období od narození do doby smrti
- zahrnuje období závislosti na matce, pohlavní dospívání, tělesné dospívání
- růst je do značné míry ovlivňován podmínkami vnějšího prostředí
- u ptáků výhoda, že 1-2dny po vylíhnutí nemusíme krmit (má ještě zásoby ze žloutkového
váčku)
FÁZE MLEZIVOVÁ
- doznívání vlivu matky na novorozence
- délka je druhově a plemenně závislá
- cílem je zajistit mláděti prostřednictvím BK složky mleziva pasivní (kolostrální) imunitu
- dochází k adaptaci organismu na podmínky prostředí, koordinují se pohyby, orientace
v prostředí
- několik dní
FÁZE MLÉČNÉ VÝŽIVY
- období, kdy je mládě krmeno mateřským mlékem, směsným mlékem, mléčnými náhražkami
- intenzita růstu závisí na kvalitě a množství mléka, mléčné náhražky a doby, po kterou je
mláděti zkrmována
- důležitý je obsah NL
- mláďata začínají přijímat jadrná krmiva a objemná krmiva

30
- druhová odlišnost
FÁZE VÝŽIVY PEVNOU STRAVOU
- období charakteristické změnami funkce TS (nejvýraznější u Ru)
- začíná v období odstavu mláděte
FÁZE POHLAVNÍ DOSPĚLOSTI
- období, kdy začínají fungovat PS
- u samců se začínají tvořit spermie, dochází k první erekci a ejakulaci
- u samic nastává říjový cyklus
- začínají se formulovat sekundární pohlavní znaky
- nezařazujeme do chovu
FÁZE CHOVNÉ DOSPĚLOSTI
- období zařazení do chovu
- splňují hmotnostní a věkové požadavky
- 2/3 živé hmotnosti v dospělosti
FÁZE TĚLESNÉ DOSPĚLOSTI
- ukončen růst těla, vývin kostry
- zvířata mají trvalý chrup
- plná pohlavní a produkční aktivita, která souvisí s dlouhověkostí
FÁZE STÁRNUTÍ A SMRTI
- dochází k degenerativním změnám, začínají převládat anabolické procesy
- přirozené smrti se většina zvířat nedožije, zvířata brakujeme a posíláme na jatka po
produkčním věku (kromě Eq)
- příčinou stárnutí je hysteréza protoplazmy při ztrátě vody (zahušťování koloidní hmoty a
stárnutí koloidních BK)
- souvisí s velikostí těla, intenzitou bazálního metabolismu
- jatečná zvířata se nedožijí ani pohlavní dospělosti

31
 19. POHLAVNÍ, CHOVATELSKÁ, TĚLESNÁ
DOSPĚLOST ZVÍŘAT, PRODUKČNÍ VĚK
- pohlavní dospělost= u samic začíná produkcí zralých oplození schopných vajíček; u samců
začíná 1.ejakulací
- chovatelská dospělost = zvířata můžeme zařadit do chovu a využívat k reprodukci
- tělesná dospělost = začíná ukončením růstu, období plné pohlavní aktivity a dosahování
maximálních produkčních schopností, nastává po ukončení výměny mléčného chrupu za
trvalý
- produkční věk = věk, kdy zvíře využíváme pro produkci

Pohlavní dospělost Chovatelská Tělesná dospělost Produkční věk

Zvíře
(měsíce) dospělost (měsíce) (roky) (roky)
Bo 8-14 14-20 4-5 7-12
Ov 6-10 16-18 2,5-3 6-8
Cp 4-10 16-18 2,5-3 6-8
Eq 18-24 3-4 roky 5 15-20
Su 5-7 9 1,5-2 4-6

32
 20. HODNOCENÍ RŮSTU, RŮSTOVÉ KŘIVKY,
ALOMETRIE RŮSTU
HODNOCENÍ ABSOLUTNÍHO RŮSTU
- zjišťují se změny hmotnosti nebo rozměru v daném časovém úseku
- absolutní přírůstek –
W2-W1
W2…konečná hmotnost
W1…počáteční hmotnost

- průměrný denní přírůstek –

((W2 + Wu) – (W1 + Wp))/KD
Wu…hmotnost vyřazených zvířat
Wp…hmotnost zařazených zvířat
- úbytky – úmrtí, prodej, vyřazení
- přírůstky – nákup, narození, zařazení
KD = (t2-t1)*n → krmné dny
- výsledek v kg/den/kus

HODNOCENÍ RELATIVNÍHO RŮSTU

- organický růst –
((W2-W1)/(W2+W1)*0,5)*100

STANOVENÍ PARAMETRŮ RŮSTOVÉ KŘIVKY

- autoakcelerační (vždy ta první), autoretardační fáze
- autoakcelerační fáze – do inflexního bodu
k = (lnW2-lnW1)/t2-t1
- výsledek > 1, výsledek zpět převést na kalkulačce ex

- autoretardační fáze – po inflexním bodě

-k = (ln(Wmax-W2)-ln(Wmax-W1))/t2-t1
- výsledek < 1, výsledek převést

INDEX RŮSTU
index růstu = (hmotnost na konci období/hmotnost na začátku období)*100

33
 VÝPOČET RŮSTOVÉ ALOMETRIE
- dynamika růstu jednotlivých částí
a = ((lnWy2-lnWy1)/t2-t1)/((lnWx2-lnWx1)/t2-t1)
- x – hmotnost celku
- y – hmotnost části
- > 1 – pozitivní alometrie, < 1 – negativní alometrie

ALOMETRIE
- nerovnoměrnost růstu
- intenzita růstu je odlišná v různých stádiích během života → mění s proporce těla
- orgány dosahují funkčního období v nestejném čase, nefunkční atrofují → stárnutím se mění
tvar těla
- pozitivní – daná partie roste intenzivně
- izomerie – partie rostou stejně rychle
- negativní – intenzita se zmenšuje

PORUCHY RŮSTU
- embryonalismus = v prenatálním období
- infantilismus = v postnatálním období
- kompenzační růst = schopnost mláďat reagovat na dočasný nedostatek živin ve výživě →
růst zpomalen (souvisí se zabudováváním NL)

34
 21. BIOLOGICKÉ PŘEDPOKLADY ZVÍŘAT
K PRODUKCI MASA
- maso v širším slova smyslu = vše, co lze z jatečných zvířat konzumovat
- maso v užším slova smyslu = kosterní svalovina
- maso podle vyhlášky = jsou všechny části určené k výživě lidí a nebyly ošetřeny jinak než
chladem nebo mrazem
- maso využíváme od všech druhů HZ, i od obou pohlaví
- anatomie svalové tkáně – viz.morfa
- počet svalových vláken je dán geneticky
- typy svalových vláken:
• červená – tenčí, více myoglobinu, intenzivnější oxidační procesy, kontrakce pomalejší,
ale intenzivnější
- dýchací svaly, svalovina zvěřiny
• bílá – tlustší, méně myoglobinu, kontrakce rychlejší, ale méně intenzivní a sval se brzy
unaví
• přechodná – střední průměr, vyšší obsah myoglobinu, pomalá únava
- svalovou únavu způsobuje množství laktátů (produkty kyseliny mléčné)

RŮST SVALOVÉ TKÁNĚ

- základem svalu je svalové vlákno
- diferenciace probíhá před narozením
- při narození mají nejsilnější svalová vlákna telata a jehňata, nejjemnější selata
- v dospělosti – Ov < Eq < Bo < Cu < Su
- neexistuje spojitost mezi diametrem svalových vláken a velikostí zvířat v dospělosti
- hypertrofie = zvětšení buněk
- hyperplazie = zvýšení počtu buněk
- svalová dystrofie = degenerace svalu až nefunkčnost (atrofie)

PŘEDPOKLADY PRO MASNOU UŽITKOVOST

- morfologické – stavba těla (rozměry pánve, hrudníku)
- fyziologické – intenzita metabolismu
- genetické – druh, užitkový typ, plemeno, genotyp jedince
- výsledky masné užitkovosti jsou faktorem růstu jednotlivých tělesných tkání a složení
jatečného těla (spolupůsobení morfologických a fyziologických vlastností)

35
 22. VÝKRMNOST, JATEČNÁ ZRALOST
VÝKRMNOST
- geneticky podmíněná schopnost ke zvýšené produkci masa, případně tuku
- je hodnocena růstovou intenzitou a konverzí krmiv (živin)

JATEČNÁ ZRALOST
- je dána optimálními poměry svaloviny – svalového proteinu a tuku v jatečném těle
- je charakterizována věkem a hmotností podle užitkových typů zvířat
- optimalizace jatečné zralosti je ovlivňována i konzumenty
- na tuk se vážou aromatické látky, které dodávají masu chuť a vůni

36
 23. VYKRMENOST – HODNOCENÍ U ŽIVÝCH
ZVÍŘAT A NA JATEČNÝCH TĚLECH
VYKRMENOST
- aktuální stupeň zmasilosti a protučnělosti
- metody hodnocení aplikovatelné na živých a poražených zvířat
- protučnělost hodnotíce hmatem → řeznické hmaty
- zmasilost hodnotíme zrakem (kýta, lopatka, předhrudí, krk, bedra)

HODNOCENÍ
- na živých zvířatech:
• řeznické hmaty (hřbet, hrudník, záď, slabina, prsa, kořen ocasu), hmat na prsní kost
drůbeže
• metody fyzikální sonografie - nejčastěji
• metody biochemické
- na poražených zvířatech:
• hmotnost
• systém SEUROP

SEUROP U SKOTU
- subjektivně podle obrazových vzorců a slovních definic
- hodnotí se vždy kýta, hřbet a plec
S = super - výjimečná, jen u extrémně zmasilých zvířat specifických plemen (Belgické modré,
Piemontese,…)
E = vynikající
U = velmi dobrá
R = dobrá
O = dostatečná
P = nedostatečná

SEUROP U PRASAT
- 60-120kg - podle procentického podílu svaloviny (objektivní hodnocení)
S = 60% a více
E = 55-59,9%
U = 50-54,9%
R = 45-49,9%
O = 40-44,9%
P = méně jak 40%
- do 60kg - N
- 120 kg a více - T

37
 24. JATEČNÁ HODNOTA – HODNOCENÍ A
VÝZNAM
JATEČNÁ HODNOTA
- souhrnný soubor ukazatelů, které se používají k hodnocení kvality živého zvířete, kvality
JUT a kvality masa
- výkrm zvířat, určení optimální jatečné zralosti → porážka jatečných zvířat → JUT →
využitelné ostatní části (peří, kůže, nestrávené zbytky krmiv, rohovina, žlázy s vnitřní
sekrecí,…) a využitelné části jako potraviny a krmivo (bourání JUT na výsekové části)

KVANTITATIVNÍ UKAZATELE
- jatečná výtěžnost, čistá jatečná výtěžnost, netto přírůstek
- výtěžnosti výsekových částí a tělesných tkání, poměry tělesných tkání
- jatečná výtěžnost (%) – Su 80%, Bo 50%
(hmotnost JUT/nákupní hmotnost zvířete)*100
- čistá jatečná výtěžnost –
(hmotnost JUT/(nákupní hmotnost zvířete-obsah zažívacího traktu))*100
- výtěžnost části nebo tkáně –
(hmotnost výsekové části nebo tkáně/hmotnost JUT)*100
- netto přírůstek (g/den) –
(hmotnost JUT/věk zvířete v době porážky)*1000
KVALITATIVNÍ UKAZATELE
- JUT – klasifikace zmasilosti a protučnělosti (SEUROP)
- hlavní faktory ovlivňující kvalitu JUT:
• genetika
• věk
• technika výkrmu
• zdraví
• výživa
• implantáty s růstovými hormony, ATB ⇒ zákaz
- kvalita JUT

Skot Prase Drůbež

Maso 73-80% 58-70 70-80
Kosti 18-22 13-20 15-22
Tuk 5-8 15-24 2-6

38
 25. SKLADBA JATEČNÉHO TĚLA, PRINCIPY
HODNOCENÍ JEHO KVALITY
JUT SKOTU
- 2 ½ nebo 4 ¼
- bez krve, kůže, hlavy oddělené před prvním krčním obratlem, distálních končetin
oddělených v zápěstním a zánártním kloubu, míchy
- bez orgánů dutiny hrudní, břišní, pánevní včetně přirostlého loje, krvavého ořezu
- bez podkožního loje nad vrchním šálem (část kýty)
- u býků bez šourkového loje, u jalovic bez vemenního loje, u krav bez vemene a přirostlého
loje
- bez blanité části bránice, oháňky a krkavice

HODNOCENÍ
- subjektivně do 60 minut od vyjevovacího vpichu
- zmasilost viz.seurop u skotu
- protučnění - rovnoměrnost plochy tukového krytí, tloušťka tukového krytí,…
1 = velmi slabá
2 = slabá
3 = střední
4 = silná
5 = velmi silná

JUT PRASAT
-2½
- s hlavou a kůží
- bez očních a ušních výkrojů, štětin, mozku, míchy, jazyka, bránice, pohlavních orgánů
- bez orgánů dutiny hrudní, břišní pánevní včetně přirostlého tuku
- bez rohoviny špárků a pašpárků
- ledvinový tuk je do hmotnosti započítán

HODNOCENÍ
- objektivně
- základní ukazatel je podíl tuku a svaloviny v %
- choirometry zjišťují % svaloviny
- zmasilost viz.seurop u prasat
- protučnělost 1-5

39
 26. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU MASA
- kvalita masa je sumou všech senzorických, nutričně-fyziologických, hygienicko-
technologických, zpracovatelsko-technologických vlastností
- senzorické faktory:
• vzhled – barva, mramorování, forma
• aroma – pach, vůně, chuť
• textura – šťavnatost, jemnost, konzistence, křehkost, vláknitost, struktura
- nutriční faktory – množství BK, tuků, minerálních látek, vitamínů a energetická hodnota
- hygienické faktory – MO, trvanlivostní vlivy (plísně, pH,…), přísady, rezidua → neměly by
být
- technologické faktory – obsah pojivové složky, obsah a stav tuku, pevnost, struktura, pH,
síla svalových vláken
- hodnocení kvality masa:
• subjektivní – senzorické hodnocení
• objektivní – chemické a fyzikální metody

FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA KVALITU MASA

- druh zvířete, masa
- věk
- pohlaví
- výživa v době výkrmu a odchovu
- způsob chovu a zacházení se zvířaty
- předporážkové vlivy – doprava, ustájení, omračování

POŽADAVKY KONZUMENTŮ NA KVALITU MASA

- kvalita, bezpečnost, atraktivita, skladovatelnost
- konzistence – chutnost (příjemnost, vzhled)
- vhodnost – doba přípravy, pro přípravu více jídel, kvalita
- humánnost chovu – welfare zvířat

PACHOVÉ LÁTKY – ZDROJE PACHU

- androstenol – C16 nenasycené androgeny – steroidy
- zdrojem jsou varlata a játra – přípustná hladina do 1ppm
- pach je v mase i tuku
- skatol – 3-methylindol
- více s podílí na pachu
- zdrojem jsou játra a střeva – přípustná hladina do 0,25ppm (3% kanců má vyšší
hladinu)
- korelace mezi androstenolem a skatolem je 0,73
- jemnost, chuť, šťavnatost masa není ovlivněna pohlavím, oproti vůni a pachu masa

VLIV STRESU NA KVALITU MASA → VADY MASA

PSE – pale, soft, exudative
- u Su
- výskyt poměrně široký 10-30%, ale nejvyšších jakostních tříd zvířat může být i 50-60%
- jakostní odchylka je průvodním jevem intenzivního šlechtění Su na jejich vysokou zmasilost

40
- za primární příčinu považujeme výrazné biologické změny v organismu Su → velký nárůst
tukové a svalové tkáně, ale srdečně-cévní systém na původní úrovni ⇒ zvýšená citlivost ke
stresu
- prevence:
• genetická a šlechtitelská opatření
• maximální eliminace stresových faktorů v předporážkovém období, především při
přepravě až k vlastní porážce
- nejčastěji v zádovém svalu
- charakteristickým znakem je prudké okyselení masa do 1hod. po porážce
- pH1 = 5,8 a ↓ (1 = 1hod.)
- velmi rychle proběhne glykogenolýza → uvolní se velké množství tepelné energie → teplota
svaloviny se zvýší až na 43°C
- vysoká kyselost a teplota vyvolají částečnou denaturaci svalových BK → prudce klesne
vaznost → nastává zvýšený odtok masové šťávy (nadměrná ztráta vody)
⇒toto maso se může zpracovat pouze do výrobků s hovězím masem (výhodné s DFD)

DFD – dark, firm, dry

- u Bo
- příčinou je fyzické vyčerpání před porážkou, kdy se glykogen zcela přeměnil na kyselinu
mléčnou a ta se ještě před porážkou odvedla krví ze tkáně
- proto nemůže dojít k běžnému okyselení masa při zrání → vzniká vhodné prostředí pro
mikroby a maso se rychle kazí
- charakteristickým znakem je pH měření 24hod. po porážce
- pH24 = 6,2 a ↑
- z pH plyne nejhorší vlastnost DFD masa ⇒ rychlá kazitelnost
- prevence:
• odstranění stresu před porážkou → zabránění zvýšené námaze organizací práce →
nutné udržet ucelení sociálních skupin zvířat od zástavu až po porážku
• rychlá porážka z vazného ustájení - „porážka z nohy“
- smyslové projevy:
• tmavá barva na řezu
• lepivé a suché na řezu
• nevytéká masová šťáva
• vaznost nadprůměrná
- vhodné zpracovat s PSE masem
- musí se zpracovat do tepelně opracovaných masných výrobků

COLD SHORTENING
- u Cp, Ov, telata
- příčinou je příliš rychlé chlazení na 15-20°C dříve, něž proběhne glykogenolýza a než
vyvrcholí RM (rigor mortis) → maso ztuhne a zůstává tuhé i po prodělání běžného zrání
- lze tomu předejít pomocí elektrostimulace před chlazením

41
 27. VÝVOJOVÁ STÁDIA MLÉČNÉ ŽLÁZY
MAMOGENEZE
- vývin mléčné žlázy
- působení pohlavních orgánů, hypofýzy, nadledvinek a STH
- u Fe, Cu, Ca do pubertálního období nedochází ke specifickým vývojovým změnám
- u Cp, Bo v prepubertálním období dochází k růstu vývodů mléčné žlázy, růstu tukové a
vazivové tkáně; intenzivně po nástupu puberty
- k úplnému rozvoji mléčné žlázy dochází až v období gravidity

LAKTOGENEZE
- příprava mléčné žlázy k sekreci mléka
- sekreční činnost se začíná projevovat asi v ½ gravidity, nicméně nejvyšší intenzita tvorby
sekretu je v období před porodem
- mlezivo se začíná tvořit asi 4 dny před porodem
- na řízení syntézy mléka se podílí celý hormonální systém (prolaktin, kortikoidy)

GALAKTOPOÉZA
- tvorba mléka po porodu
- ovlivněno řadou endogenních a exogenních vlivů
- galaktopoetický účinek má nepřímo i oxytocin (dokonalejší evakuace reziduálního mléka a
zvýšená membránová permeabilita epiteliálních buněk (přechod živin z krve)

42
 28. TYPY A SLOŽENÍ MLÉKA
CHEMICKÉ SLOŽENÍ
- velké množství BK, tuku, laktózy, minerálních látek, vitamínů

Sušina BK Tuk Laktóza Popel

Eq 10,6% 1,78 1,4 6,6 0,5
Bo 13,2 3,5 4 4,9 0,8
Cp 8,7 2,9 4,5 4,1 0,8
Ov 18,9 4,3-6,6 2-12 4-7 0,8-1
Su 19,1 6,3 6,5 5,2 1,1
Cu 30,6 10,5 15,5 2 2,6
Ca 23 9,7 9,3 3,1 0,9

DRUHY MLÉKA
PODLE SLOŽENÍ, CHUTI, BARVY
- nezralé mléko:
• mlezivo
• aberantní mléka – nejsou vázána na předchozí graviditu a neslouží k výživě mláďat
o čarodějné – sekret u mláďat
o samčí – sekret u samců
o samičí – sekret před graviditou
- zralé mléko:
• kaseinové – nad 75% kaseinu, Ru, převařením se nesráží
• albuminové – pod 75% kaseinu

43
 29. DOJNOST, DOJIVOST, DOJITELNOST,
MLÉČNOST, MEZIDOBÍ, LAKTACE, OBDOBÍ
ZAPRAHNUTÍ, STÁNÍ NA SUCHO
DOJNOST
= schopnost ♀ savců produkovat mléko
- nízká heritabilita 20-30%, zbytek ovlivní chovatel

DOJIVOST
= množství nadojeného mléka za určitou časovou jednotku

DOJITELNOST
= schopnost dojnice uvolňovat mléko při vlastním dojení

MLÉČNOST
= produkce mléka, jenž slouží k výživě mláďat
- posuzujeme dle denního přírůstku mláďat u druhů, které se nedojí

MEZIDOBÍ
= období mezi 2 porody

LAKTACE
= produkce mléka od porodu na zaprahnutí
- u Bo normovaná laktace 305dní (nejméně 240dní → pod 240dní je to nenormální laktace)

ZAPRAHNUTÍ
= ukončení produkce mléka

STÁNÍ NA SUCHO
= období od zaprahnutí do porodu
- u Bo 60-65dní
- veškeré živiny jdou pro rostoucí plod, regenerace mléčné žlázy
- pozdní (krátké) – snížená užitkovost, slabý plod
- dlouhé – zbytečné tloutnutí, snížená užitkovost, komplikovaný porod

44
30. URČOVÁNÍ KVALITY MLÉKA – HODNOTÍCÍ
KRITÉRIA
JAKOSTNÍ ZNAKY
SMYSLOVÉ ZNAKY
- barva - bílá, lehce nažloutlá
- konzistence a vzhled - stejnorodá (homogenní) tekutina bez usazenin, vloček a hrubých
nečistot
- chuť a aroma - čistě mléčná bez jiných příchutí a pachů (rychle přijímá cizí pachy)

FYZIKÁLNĚ CHEMICKÉ ZNAKY

- obsah tuků - nejméně 3,3%
- obsah BK - nejméně 2,8%
- bod mrznutí - -0,515°C a ↓
- kyselost - stanovuje se titrační metodou podle Soxhlet-Henkela
- 6,2-7,8°SH

TEPLOTA
- mléko musí být zchlazeno do 150min. od začátku dojení na teplotu 4-8°C při denním svozu
anebo na teplotu 4-6°C při obdenním svozu

POČET SOMATICKÝCH BUNĚK

- PSB
- maximálně 400.000/ml
- výběrová třída Q → maximálně 300.000/ml

CELKOVÝ POČET MIKROORGANISMŮ

- CPM
- maximálně 100.000/ml
- výběrová třída Q → maximálně 50.000/ml

INHIBIČNÍ LÁTKY
= potlačují růst mlékárenských kultur
- musí být negativní
Reakce
Inhibičních RIL -
Látek

45
DOPLŇKOVÉ ZNAKY
- počet psychrotrofních organismů - maximálně 50.000/ml
- počet termorezistentních organismů - maximálně 2000/ml
- počet koliformních organismů - maximálně 1000/ml
- počet sporotvorných anaerobních organismů
- mechanické nečistoty - maximálně 2.stupeň
- kysací schopnost - stanovení jogurtovou kulturou podle Soxhlet-Henkela
- nejméně 25°SH
- obsah tuků prosté sušiny - nejméně 8,5%
- obsah kaseinu
- obsah volných mastných kyselin
- obsah močoviny

ČETNOST KONTROL JAKOSTNÍCH ZNAKŮ

- CPM - nejméně 2x/měsíc
- PSB - nejméně 2x/měsíc
- RIL - nejméně 2x/měsíc
- bod mrznutí - nejméně 1x/měsíc
- odebírají se bazénové vzorky

46
 31. MLÉČNÉ KVÓTY, ZPENĚŽOVÁNÍ MLÉKA,
MLÉČNÉ AUTOMATY
MLÉČNÉ KVÓTY
- systém mléčných kvót byl zaveden za účelem omezení nadprodukce mléka, stabilizace trhu,
ustálení kolísavosti nákupních cen

ZPENĚŽOVÁNÍ
- průměrná výkupní cena mléka v třídě Q je cca 8Kč/l
- při výpočtu měsíční nákupní ceny mléka
- zjišťuje se pro CPM geometrický průměr za poslední 2 měsíce a pro PSB za poslední 3
měsíce
- základní kupní cena + příplatky

MLÉČNÉ AUTOMATY
- mléko v mléčných automatech je čerstvé, chutnější díky vyššímu obsahu tuku
- není tepelně upraveno, proto je doporučeno před konzumací mléko tepelně ošetřit kvůli
možné mikrobiální kontaminaci
- mléko je zchlazeno na teplotu 4°C

47
 32. VÝZNAM PRODUKCE VAJEC, SLOŽENÍ
VEJCE
PRODUKCE KONZUMNÍCH VAJEC
- význam:
• základní úloha v reprodukci drůbeže
• potravina – 20kg vaječné hmoty/osoba/rok
- stavy:
• 2012 – 7mil.ks slepic na KV (finální hybridi), z toho 5mil.ve velkochovech, nejsou
započtena čistokrevná plemena v drobnochovech (1mil. asi)
• 3 miliardy ks vajec/rok
- produkce vajec klesá, protože klesá počet slepic
- rostou dovozy levných vajec
- ceny zemědělských výrobců – podíl 60-70%
- výkupní cena – 1,7kč/ks
- největším nákladem je krmivo, pak náklady na kuřici, nakonec na technologie, energie,
vodu, mzdy,…
- kód na vejcích – země původu, technologie chovu
• 0 – ekologický chov
• 1 – podestýlka s výběhem
• 2 – podestýlka
• 3 – klecový chov
- více než ¼ vajec zpracována na výrobky
- zvyšuje s podíl slepic chovaných v alternativních systémech

VEJCE
- plnohodnotný a levný zdroj živin
- nízký obsah energie – 76kcal (318kJ)
- výborným zdrojem BK → obsahuje všechny esenciální AK a jsou ve výhodném poměru
- neobsahuje vit.C (ptáci si ho umí vyrobit)
- biologická hodnota bílku – 100%, celé vejce – 93,7%
- násadová – oplozená
- produkují se v rozmnožovacích chovech (obě pohlaví)
- určena k líhnutí kuřat (finální hybridi)
- konzumní – neoplozená
- produkují se v užitkových chovech (jen slepice)
- určena k lidskému konzumu

48
 STAVBA A SLOŽENÍ VEJCE
- složení a uspořádání je přizpůsobeno tak, aby chránilo zárodek

ŽLOUTEK
- hlavní zásoba živin pro zárodek
- tvar zploštělé koule
- u čerstvě sneseného vejce je uprostřed
- vitelinní membrána = je v ní uložena žloutková hmota
• propustná pro vodu a plyny
• nepropustná pro BK a tuky
- žloutková koule tvořena vrstvami světlého a tmavého žloutku (nejméně 6 od každé)
- vrstvy se liší obsahem karotenoidů → slepice na pastvě mají žloutek tmavší
- ve středu je kulovitý prostor = latebra - tvořena prvotní protoplasmou
- spojena se zárodečným terčíkem
- pokud dojde k oplození → 1.fáze vývoje =
„latebrální výživa“
- žloutkovou kouli obaluje chalázou bílek → chalázy udržují žloutek uprostřed
- zárodečný terčík vždy nahoře
SLOŽENÍ
- voda 50%, sušina 50%
- převládají proteiny a lipidy
- většina proteinů v komplexech s lipidy a sacharidy
- velmi příznivý poměr nasycených a nenasycených MK
- pigmenty – převod karotenoidních barviv z krmiva

BÍLEK
- 4 vrstvy:
• vnitřní hustý
• vnější hustý - nejvíce
• vnitřní řídký
• vnější řídký
- koloidní ⊕ nebuněčné hmoty
SLOŽENÍ
- voda 88%, sušina 12%
- převládají proteiny a voda
- směs 40 druhů proteinů
- obsahuje lysozym → ochranná funkce proti MO
- jen vit.B

VAJEČNÉ BLÁNY
- jsou 2
- chrání vaječný obsah
- na tupém pólu se vytváří vzduchová komůrka → snesené vejce ji nemá → začíná se vytvářet
později ⇒ můžeme posoudit stáří vejce
- umožňují výměnu O2 k dýchání

49
SKOŘÁPKA
- má póry → nejvíce na tupém pólu
- barva ovlivněna plemenem a barvou ušnic
- na povrchu kutikula
SLOŽENÍ
- voda 2%, sušina 98%
- základem se „matrix“ = organická hmota BK povahy, jejichž jemná vlákna tvoří hustou síť,
která je vyplněna CaCO3

50
 33. TVORBA VEJCE, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PRODUKCI
TVORBA VEJCE
- vaječníky se vyvíjí jako párový orgán → následně funguje jen levý vaječník
- asi 4000 graafových folikulů; během snášky postupně dozrávají → až 300 jich ovuluje za
snášku
- ovuluje celá žloutková koule
- u prvotního vajíčka zárodečný terčík uprostřed → potom na povrchu žloutku
- vejce se tvoří 24-26 hod.
• nálevka - 20-25min.
• bílkotvorné kličky - 3hod.
• krček - 1hod a 10min.
• děloha - 19hod.
• pochva - několik minut

NÁLEVKA VELCOVODU
- zde zachycena žloutková koule
- dochází k oplození → začíná rotovat a vytváří 1.vrstvu bílku (chalázou - vnitřní hustý) -
tvoří „chalázy“ (poutka)

BÍLKOTVORNÉ KLIČKY
- část vejcovodu
- tvoří se zde ostatní vrstvy bílku (vnější hustý, vnitřní řídký, vnější řídký)

KRČEK
- tvoří se papírové podskořápečné blány

DĚLOHA
- tvoří se skořápka

POCHVA
- ústí do kloaky
- skořápka se obalí mucinem → po zaschnutí tvoří kutikulu
- vejce odchází ostrým koncem, ale pak se otáčí a je sneseno tupým koncem
- vejcovod u snášející slepice 60-80cm, 40-60g

51
 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PRODUKCI VAJEC
VLIVY PŮSOBÍCÍ NA SNÁŠKU
- plemeno
- linie
- věk:
• husy – 1.snáškový cyklus ↓ snáška, od 4.roku se ↑, další 2-3 roky stagnuje a poté se ↓
⇒ husa je dlouhověká, chová se více snáškových cyklů
• ostatní drůbež – největší snáška v 1.snáškovém cyklu, v 2.cyklu o 15-25% nižší
(pokles je tím vyšší, čím vyšší byla intenzita předešlé snášky)
- pohlavní dospělost – tehdy, kdy bylo sneseno 1.vejce, u hejna, když je dosaženo 50% snášky
- čím dříve, tím vyšší intenzita snášky
- hmotnost těla – negativní korelace → čím vyšší hmotnost, tím nižší intenzita snášky
- technologické vlivy:
• světlo – snáška se zvyšuje s prodloužením dne
• relativní vlhkost vzduchu
• výměna vzduchu
• teplota – optimální 15°C, dobré je kolísání o 3°C jako střídání dne a noci
- výživa

VLIVY PŮSOBÍCÍ NA HMOTNOST VEJCE

- čím ↑ plemeno, tím ↑ hmotnost vajec
- čím ↓ pohlavní dospělost, tím ↓ hmotnost vajec
- čím ↑ věk, tím ↑ hmotnost vajec
- ráno jsou vejce těžší než v poledne, odpoledne
- čím ↑ intenzita snášky, tím ↓ hmotnost
- 1.vejce v sérii je těžší
- výživa má minimální vliv

52
 34. CHARAKTERISTIKA SNÁŠKY, SNÁŠKOVÝ
CYKLUS, SNÁŠKA JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ
DRŮBEŽE
POJMY
- nosnost = schopnost ♀ drůbeže snášet vejce
- snáška = vyjadřuje počet snesených vajec za určitou dobu, vejce snáší v sériích
- série = počet snesených vajec každý den bez přestávky
• krátké – 1-3 vejce, krůty, husy
• střední – 4-10 vajec, slepice masného typu, kachna pekingská
• dlouhé – nad 10 vajec, nosné typy slepic, křepelek, kachen
- interval = přestávka po sériích
• kvokavost = pud sezení na vejcích; ve velkochovech nežádoucí
• pelichání = přirozený proces výměny peří
- zpravidla 1x/rok na podzim, dobré nosnice pelichají později a rychleji
• zimní přestávka – zpravidla od listopadu do února
- snáškový rytmus = je dán opakováním a pravidelností střídání sérií
- snáškový cyklus = začíná snesením 1.vejce po dosažení pohlavní dospělosti a končí
pelicháním

UŽITKOVOST NOSNÝCH TYPŮ

- pohlavní dospělost nastává snesení 1.vejce (17.-18.týden – 1,5kg)
- provádí se jednocyklová snáška (1 rok ve snášce), pak porážka
- velice rychle vrchol snášky (intenzita 95%)
- v době porážky intenzita 75%
- jednocyklová snáška do 74 týdnů (v 74 týdnech 2kg) – 13 měsíců ve snášce
- snáška více jak 330ks vajec
- průměrná hmotnost vajec 63g
- čím je slepice starší, tím jsou vejce těžší
- pro chovatele je vaječná hmota celé vejce → 330ks = 21kg
- pro technology potravin je vaječná hmota vytlučené vejce
- spotřeba krmiva na produkci vaječné hmoty – 2,2kg/kg
- příjem krmné směsi (KKS) – 115g/ks/den
- úhyn kolem 6% (ne na infekční choroby → kanibalismus, metabolické poruchy,…)
- během odchovu vakcinace

SNÁŠKOVÝ CYKLUS
- slepice – snáší mezi 5-15 hodinou s vysokým podílem snesených vajec kolem 9.hodiny ranní
- krůty – snáší celý den s nejvyšším podílem vajec snesených v dopoledních hodinách
- kachny – začínají snášet kolem 2.hodiny ranní a končí mezi 8-9 hodinou
- husy – snáší převážné množství vajec v časných ranních hodinách mezi 2.-6.
- v současných ekonomických podmínkách ukončujeme snášku dříve, než je ukončena
vlastním pelicháním

53
- u vysoce produkční drůbeže je možnost zvýšené produkce vajec prodloužením snáškového
cyklu bez pelichání (u slepic z 11 až na 14-16 měsíců)
- 3 fáze snášky u nosných slepic

PRVNÍ FÁZE
- do 44.týdne
- období před začátkem snášky
- při dosažení pohlavní dospělosti (151.den = 22-24 týdnů)
- rychlé zvyšování charakteristiky snášky, vyšší hmotnost vajec a těla nosnice, růst peří
- 2-3 týdny nepravidelná snáška
- vejce netypický tvar, často dvoužloutková
- častá ovulace do dutiny tělní
- po dosažení vrcholu je snáška pravidelná ⇒ konec 1.fáze
- velká náročnost na výživu

DRUHÁ FÁZE
- 44.-64.týden
- vysoká intenzita snášky (75-85%)
- pokles pomalejší
- dlouhé série a krátké intervaly
- zvýšená hmotnost vajec
- ukončen růst nosnice
- délka 20 týdnů

TŘETÍ FÁZE
- 64.-74.týden
- vysoká hmotnost vajec, ale nízká kvalita skořápky
- snížení kvality bílku
- zvýšená ovulace do dutiny tělní
- ukončena, když je snáška pod 50%

Druh Počet vajec za rok

Nejvýkonnější slepice (3% hmotnosti) 280-360
Kachny 150-290
Krůty 100-150
Husy 50-70
Perličky 100-150
Křepelky (7-8% hmotnosti) Přes 300
Holubi 16

54
 35. FARMÁŘSKÉ DESATERO – ZÁSADY
PRODEJE POTRAVIN ŽP NA FARMÁŘSKÝCH
TRZÍCH
1. chovatelé mohou prodávat produkty zvířat z vlastního chovu, které nebyly získány
v registrovaném výrobním podniku ze těchto podmínek:
• maso drůbeže a králíků – maximálně 10ks/týden
- maso musí být čitelně označeno nápisem – „maso není
veterinárně vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě
v domácnosti spotřebitele“
• syrové mléko a smetanu pomocí prodejního automatu
• čerstvá, označená vejce s uvedením jména a adresy chovatele a datem minimální
trvanlivosti
• včelí produkty od včelstev ze stanovišť ve stejném kraji jako trh, označené jménem,
příjmením a adresou chovatele a u medu druhem a množstvím
• živé ryby – usmrcování musí být nahlášeno 7dní předem
2. je nepřípustné prodávat maso z domácí porážky (mimo drůbež a králíky) a výrobky
z tohoto masa
3. prodejci potravin a surovin ŽP musí zajistit, aby jimi prodávané potraviny a suroviny byly
získány v registrovaném podniku. Jejich povinností je, udržovat je při stanovených teplotách.
Prodejce je povinen tuto teplotu kontrolovat
4. pro potraviny podle bodu 3 musí být k dispozici viditelná informace o jejím názvu,
množství a datu použitelnosti nebo datu minimální trvanlivosti. Prodávající musí být vždy
schopen na místě doložit původ produktů
• datum doporučené spotřeby = po této době nesmí zboží zpět do prodeje
• datum minimální trvanlivosti = po této době se zboží znovu posoudí, označí a může se
dále prodávat za sníženou cenu
5. označení „domácí“ v názvu potraviny je nepřípustné
6. prodávat potraviny s prošlou dobou použitelnosti je nepřípustné
7. potraviny musí být po celou dobu uvádění do oběhu chráněny před jakoukoliv kontaminací
a před přímými vlivy klimatických podmínek
8. všechny předměty a zařízení, které přicházejí přímo do styku s potravinami, musí být čisté
a nesmí představovat nebezpečí kontaminace, dopravní prostředky a nádoby používané pro
přepravu potravin musí být udržovány v čistotě a v dobrém stavu
9. osoby manipulující s potravinami musí být držiteli zdravotního průkazu, dodržovat
požadavky na osobní hygienu a musí nosit čistý oděv, při prodeji nebalených potravin,
zejména masa, musí být k dispozici zdroj pitné vody k mytí rukou
10. potravinářské a jiné odpady musí být z prostor, kde se nacházejí potraviny, co nejrychleji
odstraňovány, aby nedocházelo k jejich hromadění a nesmí představovat přímý ani nepřímý
zdroj kontaminace

55
 36. VÝZNAM ETOLOGIE V CHOVU ZVÍŘAT,
ADAPTABILITA, HABITACE, FORMY UČENÍ
- etologie = nauka o chování zvířat v daném prostředí; jako přírodovědný obor se zabývá
souborovým projevem životních projevů zvířat v denním režimu
- životní projevy – kálení, močení, pití, žraní, spánek, sexuální chování, sociální chování,
vztahy, vymezování teritorií
- význam – každá skupina má svoji hierarchii, musíme ji znát, při přidání nového jedince do
skupiny se postavení naruší
- adaptabilita = schopnost organismu reagovat na změnu podmínek způsobem, který umožní
zvířeti přežít
- je dána souborem instinktů a zkušeností jedince
- adaptace = proces, kterým je adaptabilita navozena
- vyplývá z konstituce a z přivyknutí klimatu
- závisí na výživě, druhu zvířete (nejhůře Bo, Ov, nejlépe Ca, slepice, Su, kachny,
obecně lépe primitivní)
- důležitá je odolnost vůči nemocem
- důsledkem špatné adaptace je stres
- stres = odpověď organismu na působení nepříznivých vlivů prostředí
- stresory:
o mechanické, fyzikální, chemické, biologické, psychické, infekční
o fyziologické – přirozené → zocelují zvíře
- habitace (návyk) = způsob adaptace organismu na podněty prostředí, kdy se reakce
organismu sníží nebo úplně vymizí, organismus přestává po určité době na podnět reagovat
- proces habitace závisí na temperamentu zvířete, věku, pohlaví, druhové a
plemenné příslušnosti
- formy učení:
• senzitizace – nárůst reakce na určitý podnět (opak habitace)
• imprinting – vtištění; rané a rychlé učení
• klasické podmiňování – I.P.Pavlov a jeho psi

56
 37. WELFARE V CHOVU HZ
= pohoda, komfort zvířat
- současným trendem je zisk živočišných produktů nejen co nejintenzivněji, ale také
v podmínkách zaručující požadavky na pohodu zvířat
- vyjadřuje nutnost, aby každé člověkem chované zvíře mělo ustájení, výživu a potřebné
ošetřování
- 5 svobod:
1. osvobození od žízně, hladu a podvýživy
2. osvobození od nepohodlí
3. osvobození od bolesti, zranění a nemoci
4. svoboda vykazovat prvky přirozeného chování
5. osvobození do strachu a úzkosti
- zásady péče:
• dostatek personálu
• ženy nesmí ošetřovat plemenná zvířata
• nesmí být používané nevhodní metody plemenitby
• ošetřovat mohou jen plnoleté osoby
• volnost pohybu
• udržet správné klimatické podmínky
• optimální výživa

57
 38. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POHODU ZVÍŘAT
FYZIKÁLNÍ
- teplota – závislá na druhu a vývoji termoregulace
• hypotermie = podchlazení
• hypertermie = přehřátí
• stenotermní organismy = hynou nebo snižují funkce při nepatrném výkyvu teplot
• eurytermní organismy = snáší větší výkyvy teplot
- vlhkost – u většiny optimum 60-75%
- proudění vzduchu – 0,1-0,3m/s; čím vyšší teplota, tím vyšší proudění
- sluneční záření – podporuje růst a vývoj, zvyšuje odolnost
- barometrický tlak
- hluk – snižuje užitkovost

CHEMICKÉ
- CO2 – do 0,2-0,3%, nad 10% působí negativně
- NH3 – do 0,0025%
- H2S – do 0,001%

BIOTICKÉ
- prašnost – max.6mg/m3
- mikrobiální kontaminace – max.2,5*105/m3

58
 39. POŽADAVKY NA PŘEPRAVU ZVÍŘAT
- částečně řeší veterinární zákon, kde jsou uvedeny podmínky a požadavky na přepravu
- nakládka, přeprava a vykládka představují pro zvířata obrovskou fyzickou i psychickou
zátěž
- manipulace s nimi má být co nejšetrnější, dodržovány zásady „welfare“

NAKLÁDKA
- účastní se především chovatel, kterého zvířata znají
- vše má probíhat v klidu, beze spěchu, bez hluku, bez násilí
- nakládací rampa nejlépe vodorovná (maximální sklon 15%, zvířata chodí ochotněji nahoru)

PŘEPRAVA
- má být dobře osvětlená
- uličky rovné, protiskluzové
- dnes silniční doprava
- živá zvířata by se měla převážet na co nejkratší vzdálenosti, nejlépe do 2 hodin
- požadavky na náklaďáky jsou většinou technického rázu

POŽADAVKY NA NÁKLAĎÁKY
- používají se 1-3 podlažní náklaďáky, které se dají přestavět
- ložná plocha má být členitelná do menších boxů, aby se zabránilo úrazům při jízdě nebo
napadání mezi zvířaty
- stěny hladké
- podlaha protiskluzová, dobře čistitelná a dezinfikovatelná (přidá se podestýlka)
- vybavení pro fixaci (délka vazáku, aby si mohlo zvíře pohodlně lehnout)
- větratelný, otvory uzavíratelné (prevence průvanu)
- ložná plocha se nesmí přeplňovat
- musí být označeny, že jde o přepravu živých zvířat
- dezinfikovat po každé cestě

PODMÍNKY
- teplota - 5-18°C, nad 23°C se nedoporučuje přeprava → léto - noční, časné ranní hodiny
- nepříznivá vysoká relativní vlhkost v létě
- optimální vlhkost - 55-75%
- u nízkých teplot izolujeme (hluboká podestýlka, izolační vrstvy na stěny,…)
- ve vhodném intervalu se podávají lehce stravitelná, energetická krmiva
- rychlost vozidel by neměla překračovat 70km/h
- dodržujeme všechny podmínky welfare, abychom omezili kvantitativní a kvalitativní ztráty

VYKLÁDKA
- podobné jako nakládka
- následuje předporážkové ustájení

59
PŘEDPORÁŽKOVÉ USTÁJENÍ
- zvířata se rozdělí dle druhu, původu, pohlaví, hmotnosti (věku)
- říjící ♀, kryptorchidi a kanci se oddělují zvlášť
- zachovávají se sociální skupiny
- zvířata musí mít přístup k vodě, poskytuje se odpočinek (o délce rozhoduje veterinární lékař)
- k předporážkovému ošetření Su patří také sprchování vlažnou vodou

PŘÍSUN ZVÍŘAT K PORÁŽCE

- zacházet s maximální šetrností
- skupiny zvířat by neměly překročit 15ks
- naháněcí uličky co nejkratší, nejlépe rovné
- stěny uliček neprůhledné, zvířata nesmí mít možnost se otočit, bývají i kryté shora

NEGATIVÍ DŮSLEDKY PŘEPRAVY

- stres → může vést k vadám masa
- úrazy – vnější poranění, zlomeniny
- úbytek živé hmotnosti
- úhyn během přepravy

60
 40. VÝZNAM PLEMENÁŘSKÉ PRÁCE A
ŠLECHTĚNÍ V CHOVU ZVÍŘAT
- plemenářská práce = soubor zootechnicko-organizačních a ekonomických opatření vedoucí
k všestrannému zvyšování užitkovosti HZ
- plemenářská práce je založena na poznatcích genetiky
- neustálé zlepšování plemenné hodnoty zvířat
- plemenná hodnota = soubor genetických dispozic pro dané vlastnosti
- základní složky plemenářské práce:
• selekce = výběr – základní proces, kterým dojde ke změně genetického založení
populace; zmnožení žádoucích genů na úkor nežádoucích
• kontrola užitkovosti – sledujeme znaky a vlastnosti, které jsou důležité pro selekci
• kontrola dědičnosti – způsob hodnocení plemenných zvířat, který umožňuje usuzovat
z výkonnosti potomstva plemennou hodnotu rodičů
• bonitace = posuzování exteriéru
- populace zvířat = soubor jedinců daného druhu, kteří se zpravidla rozmnožují vzájemným
pářením v rámci tohoto souboru
- šlechtění = záměrné využívání a zlepšování genofondu HZ

61
 41. ZÁKLADNÍ PRINCIPY UPLATŇOVANÉ PŘI
ŠLECHTĚNÍ ZVÍŘAT
- viz. 45.metody plemenitby

62
 42. KONTROLA UŽITKOVOSTI
- sledujeme znaky a vlastnosti, které jsou důležité pro selekci
- provádí specializovaní pracovníci oprávněných organizací(chovatel ji nedělá)
- je předpokladem pro odhad plemenné hodnoty
- metody KU mléčné užitkovosti:
• A – spočívá ve zjišťování dojivosti, obsah tuků, BK, laktózy; kontrolu provádí
pověřený pracovník oprávněné osoby (plemenářský podnik), provádí i inseminaci
o A4 – kontrola se provádí v kontrolní den, 1x/měsíc ze všech dojení
o AT – neprovádí se z celkového nádoje, ale 1 měsíc ráno a 1 měsíc večer
• B – provádí chovatel, není objektivní; výsledky nelze použít pro KU

63
 43. PLEMENNÁ HODNOTA
= soubor genetických dispozic pro dané schopnosti
- základní parametr šlechtění
- jedná se o odhad genetického založení jedince
- přesnost odhadu je dána použitou metodou
- metody:
• odhad na základě vlastní užitkovosti – základ všech zušlechťovacích prací a je
výchozím souborem dat pro všechny formy šlechtění zvířat
• odhad na základě rodokmenu – jedince hodnotíme podle užitkovosti jeho předků
• odhad na základě užitkovosti sourozenců (Su, drůbež) nebo polosourozenců (Bo, Eq,
Ov, Cp) – forma odhadu s využitím rodokmenu
• odhad na základě užitkovosti potomstva – nejpřesnější metoda
o metoda matky dcera – srovnává se průměrná užitkovost matek a průměrnou
užitkovosti dcer
- nevystihuje případnou odlišnost podmínek, ve kterých
byly matky a dcery odchovány
plemeník zhoršovatel
zlepšovatel
indiferent
o metoda srovnání užitkovosti potomstva s průměrnou užitkovostí stáda –
vhodná pro větší stáda; výsledky jsou však relativní, protože jsou platné pro
stádo a ne pro jedince
o metoda vrstevnic – srovnává užitkovost potomků 1 pleníka s užitkovostí
potomků 2.plemeníka
- použití ve velkochovech
- výsledky s největší přesností
• odhad metodou BLUP – využívají se statistiky, dílčí výsledky z KU, hodnoty
užitkovosti, rodokmenové hodnoty

64
 44. SELEKCE ZVÍŘAT
= výběr
- základní proces, kterým dochází ke změně genetického založení populace
- zmnožení frekvence žádoucích genů na úkor nežádoucích
- podle cíle rozdělujeme na několik typů:
• direkcionální – nejběžnější
- volíme nadprůměrné jedince v určitém znaku
• stabilizační – chceme vlastnost neměnnou
- volíme průměrné jedince
• disruptivní – při experimentech
- chceme vytvořit 2 odlišné populace od původní
- v plemenitbě vybíráme HZ podle více znaků
- selekce na více znaků:
• tandemová – postupné šlechtění jednotlivých vlastností až dosáhneme určité úrovně
- v průběhu musíme udržet vlastnosti již vyšlechtěné
- u malých stád
• podle nezávislých výběrových úrovní – pro každou vlastnost stanovena výběrová
hranice a k dalšímu chovu se vybírají zvířata, která jsou ve všech znacích nad
výběrovou hranicí
• simultánní – nejčastější metoda
- realizuje se pomocí selekčního indexu = jedno číslo, které vyjadřuje
celkovou plemennou hodnotu
- dělení selekce:
• přírodní – náhodné páření v přírodě
• umělá – výběr člověkem

UMĚLÁ
VYŘAZOVACÍ
- negativní
- vyřazuje nevyhovující zvířata
- vyřazení = brakace
PLEMENNÁ
- pozitivní
- výběr zvířat vhodných pro další chov
- hromadný výběr – odstav zvířat, která vyhovují stanovenému typu a chovnému cíli
- výběr předběžný podle rodokmenu → výběr hlavní podle vlastní
užitkovosti → výběr konečný na základě užitkovosti potomstva
- individuální (připařování) výběr – doplněk hromadného
- měl by být stanoven na několik let dopředu, sestavování
rodičovských párů
- homogenní, heterogenní připařování

65
 45. METODY PLEMENITBY
- plemenitba = záměrné a cílené rozmnožování zvířat

ČISTOKREVNÁ PLEMENITBA
- páření příslušníků stejného plemene mezi sebou
- používá se pro šlechtění chovu
- homogenní, heterogenní připařování

LINIOVÁ
- připařujeme příslušníky téže linie mezi sebou

MEZILINIOVÁ
- dobré linie se používají k páření 2-3 jedinců mezi sebou k vytvoření nové linie

OSVĚŽENÍ KRVE
- používá se při objevení příznaků přešlechtění (degenerace)
- do chovu se přivede cizí, nepříbuzenská krev

PŘÍBUZENSKÁ
- páření navzájem příbuzných zvířat
- zvyšuje se počet homozygotů
- využívá se pro zesílení a ustálení dědičných vlastností, jinak většinou negativní vliv
- stupně:
• úzká (pokrevní) – otec+dcera,…rozdíl 1 generace
• blízká – strýc+neteř, děda+vnučka,…rozdíl 3-4 generací
• vzdálená – pravnuk+pravnučka,…rozdíl 5 generací
• cizorodá – rozdíl více jak 6 generací

KŘÍŽENÍ
- páření příslušníků různých plemen
- křížení mezi plemeny = netizace
- křížení mezi druhy = bastardace

POZMĚŇOVACÍ
- využívá se k opravení vlastností, pozměnění typu plemene nebo k vytvoření plemene
nového
- zušlechťovací – zlepšení 1 nebo více vlastností
• přilití krve – jednorázově
• meliorační křížení – opakovaně
- kombinační – cílem je vytvoření populace s novými vlastnostmi
- převodné – převedení plemen s nízkou užitkovostí na jiné výkonnější plemeno

66
UŽITKOVÉ
- projevení heterózního efektu = kříženci mají lepší vlastnosti jak rodiče
UKONČENÉ
- ukončení procesu získáním finálního hybrida
- hybrid slouží k jatečným účelům
- jednoduché, zpětné, 3plemenné, 4plemenné
KONTINUITNÍ
- střídavé – na vybrané ♀ F1 generace připařujeme ♂ původního plemene 1 a vznikne F2
generace, kdy zase na ♀ připařujeme ♂ původního plemene 2 a takto se to střídá
- rotační – nejméně se 3 plemeny
- reciproké – křížení v kombinacích podle pohlaví
- mezidruhové – výslední křížení jsou velice odolní, vytrvalejší, ale většinou neplodní

67
 46. PLEMENA DOJENÉHO SKOTU CHOVANÁ
V ČR
- mléčná:
• holštýnsko-fríský skot
• ayrshire
• jersey
- kombinovaná:
• český strakatý skot
• montbeliarde

HOLŠTÝNSKO-FRÍSKÝ SKOT
- velký tělesný rámec - ♀ 143cm, 650-680kg, ♂ 158cm, 1000kg
- černostrakaté, 2-3% red forma (červenostrakaté)
- mléčný typ
- nejchovanější, nejprošlechtěnější, nejužitkovější
- po 2.světové válce bylo plemeno postupně zlikvidováno
- od 60.let dovozy černostrakatého skotu kombinované užitkovosti
- od 70.let jsou býci černostrakatého plemene nahrazovány býky holštýnskými
- od roku 2000 změna názvu na holštýnské, protože podíl holštýna přesáhl 50%
- cílem je šlechtit na výrazně mléčnou užitkovost, především důraz na produkci BK
- chovný cíl:
• prvotelky – 7000-8000l
• dospělé – 8500-9500l
• BK 3,3% a více
• počet laktaci 3,5
• celková užitkovost 28000l
• masná užitkovat není požadována
- největší úspěchy v Izraeli

AYRSHIRE
- střední tělesný rámec - ♀ 130cm, 550-620kg, ♂ 145cm, 950kg
- červenostrakaté, převaha bílé barvy
- vznik ve Skotsku
- většinou lyrovité rohy
- u nás moc ne
- 8000kg mléka/laktace, v ČR do 7000kg

JERSEY
- malý tělesný rámec - ♀ 115cm, 350kg, ♂ 130cm, 700kg → dnes se rámec zvyšuje díky
zvyšující se užitkovosti
- žlutohnědá, tmavší hlava, ramena, kyčle, ocasní žíně, mulec, často přítomen úhoří pruh
- 5500kg mléka, vysoký podíl tuku (6%) a BK (4%) ⇒ ideální pro sýraře

68
- rohatost

ČESKÝ STRAKATÝ SKOT

- střední tělesný rámec - ♀ 140cm, 650-750kg, ♂ 155cm, 1200kg
- červenostrakaté, bílá hlava
- menší vemeno, obdélníkový tvar
- chovný cíl:
• mléčná užitkovost
o prvotelky 5500-6200l
o dospělé 6000-7500l
o BK 3,5%
o tuk 4-4,1%
o 4-5 laktací
• masná užitkovost
o denní přírůstek 1300g a více
o jatečná výtěžnost 57-59%

HISTORIE VZNIKU
- český červený skot – červený krátkorohý skot
- do roku 1840 čistokrevný skot (české, chebské, lištňanské, … červinky)
- dnes chován jako genová rezerva v počtu asi 160ks (3000kg mléka,
4,5% tuku)
- výrazné změny od poloviny 19.století:
• zrušení roboty → méně tažných zvířat
• rozvoj průmyslu → trh pro mléko a maso
• zintenzivnění rostlinné výroby → trojhonný osevní postup nahrazen norfolkským
• rozvoj zpracovatelského průmyslu → krmiva
- křížení s jinými plemeny za účelem zvýšení užitkovosti, protože původní plemeno
nereagovalo rychle → krajové rázy
- snaha o sjednocení českého skotu → na konci 19.století importování býci jen ze Švýcarska
(bernský a simentálský), postupně se však od importů upouští a základem zušlechťování
domácí populace je selekce
- po 2.světové válce byla plemena a rázy unifikovány do jednoho plemene „český
červenostrakatý skot“ – zušlechťováno plemeny ayrshire a redholštýn
- od roku 1967 „český strakatý skot“

MONTBELIARDE
- v podstatě český strakatý skot, ale ve Francii

69
 47. MASNÁ PLEMENA SKOTU CHOVANÁ V ČR
MASNÁ PLEMENA
- samostatný chov masných plemen nemá u nás dlouhodobou tradici
- nejdéle chované plemeno je hereford
- na území ČR od roku 1974
- Kanadská populace 1200ks jalovic (Tachovsko, Chebsko)
- do roku 1990 byl hereford jediným masným plemenem v ČR chovaným čistokrevně (88% a
více podílu krve)
- od roku 1990 dovozy čistokrevných masných plemen s cílem vytvořit domácí populace
- 12 plemen nejčastějších
- masná plemena:
• extenzivní – využijí pastvu
• intenzivní – potřebují na přírůstek kvalitní krmivo
• hobby

HOBBY
HIGHLAND
- malý tělesný rámec - 115-120cm, 400-450kg
- hnědá různých odstínů, dlouhá rovná srst, lyrovité rohy
- Skotsko
- maso chuť zvěřiny
- výborný mateřský pud
- využívá se jako ovčácký pes ve stádě ovcí

GALLOWAY
- malý tělesný rámec
- Skotsko
- 90% plášťově černá, 8% hnědá, 2% bellted (bílý pruh přes břicho) nebo white (černé distální
části končetin, mulec, oči, kolem kohoutku)
- vysoká kvalita masa
- snadné porody, plodnost, dlouhověkost
- výborný stájový pud, soudržnost

EXTENZIVNÍ
HEREFORD
- střední tělesný rámec - 125-135cm, 500-600kg
- červenostrakaté, bílý pruh přes prsa, břicho a v oblasti kohoutku, bílá hlava
- původně rohatost, dnes přednost bezrohost
- snadné porody
- jedno z nejrozšířenějších masných plemen
- výborný mateřský pud, klidné a nenáročné plemeno

70
ABERDEEN ANGUS
- u nás nejrozšířenější
- střední tělesný rámec - 120-130cm, 500-550kg
- bezrohost
- plášťově černá, homozygoti jsou červení (red forma)
- snadné porody

SALERS
- velký tělesný rámec – 150cm, 900kg
- mahagonová
- ve Francii jako kombinované
- vysoká mléčnost
- nejklidnější z masných plemen
- přírůstek 1,4kg

GASCONNE
- Francie
- málo prošlechtěný
- odolný
- 135-138cm, 600-780kg
- šedá, černý mulec, oči
- původně 3stranná užitkovost (maso, mléko, tah)

INTENZIVNÍ
BLONDE D´AQUITANE
- denně přes 1,5kg
- velký tělesný rámec - ♀ 140cm, 800kg, ♂ 155cm, 1300kg
- plavá až pšeničná
- Francie
- výtěžnost kolem 60%

CHAROLAIS
- velký tělesný rámec - 135-145cm, 750-900kg
- plášťově, smetanově bílá bez znaků
- Francie
- porody bezproblémové
- dobrý přírůstek i podíl tuku a svaloviny

LIMOUSIN
- velký tělesný rámec
- červená až plavá, světlejší odstín kolem mulce, očí, distálních částí končetin
- Francie
- dlouhověkost
- přírůstek až 1,5kg

BELGICKÉ MODROBÍLÉ
- malý tělesný rámec - 130-136cm, 650-850kg
- modrobílá, bílá; černobílá je nežádoucí
- Belgie

71
- dvojbedří
- většina porodů císařem
- přírůstek 1,5kg
- sklon k nízkému ukládání tuků
- přešlechtění na masnou užitkovost

PIEMONTESE
- 134-138cm, 600-700kg
- dvojbedří
- výborný podíl svaloviny
- šedá s černou pigmentací
- Itálie

MASNÝ SIMENTÁL
- střední tělesný rámec - 133-140cm, 600-720kg
- červenostrakaté, červená převažuje nad bílou, bílá hlava
- Švýcarsko, šlechtění na maso v Americe
- příbuzné čestru
- bezrohost
- u nás čistě masné, ve Švýcarsku jako kombinované

NOVÁ PLEMENA V ČR
- Aubrac
- Parthenaise
- Shorthorn – postrádá reflex kopání (do boku, kůň dozadu, pštros dopředu)
- Texas longhorn
- Bazadaise
- Wagyu – vysoké ukládání intramuskulárního tuku
- Vosgienne
- Rouge des prés – samice 1500kg, samec 2500kg
- Andorské hnědé

72
 48. MLÉČNÁ UŽITKOVOST SKOTU –
BIOLOGICKÉ A CHOVATELSKÉ FAKTORY
MLÉČNÁ UŽITKOVOST
- biologické základy:
• stavba vemene – viz. morfa
• tvorba mléka
• spuštění mléka
• mléko je produktem aktivní syntetické činnosti mléčné žlázy
• na jeden litr mléka musí projít vemenem 400-500l krve
- zadní čtvrtě bývají větší
- v průběhu dojení se mění jenom koncentrace tuku (na konci nejvyšší)
- mléčná užitkovost = množství mléka za laktaci (kg), obsah BK a tuku v mléce (%, kg),
množství přepočteného mléka FCM, FCPM, ECM,…
- negativní korelace – množství kg X obsah složek %
- pozitivní korelace – mléko kg X složky kg, tuk% X BK%
- neutrální korelace – složky kg X složky %

SPOUŠTĚNÍ MLÉKA - EJEKCE

- mléko se tvoří rovnoměrně mezi dojeními
- tvorba je omezena až vzrůstem nitrovemenního tlaku
- oxytocin způsobí stah svalových buněk alveolu
- reflex spouštění mléka je podporován příznivými vnějšími podněty
- ejekční reflex – kontrakce myoepiteliálních buněk (košíčkovité) a zvýšení nitrovemenní
tlaku – neurohumorální reflex
- působení zejména hormonu oxytocinu – působnost od podráždění 20-60 sekund a doba jeho
účinku 5-7 minut
- působení stresorů (adrenalin) – útlum uvolňování oxytocinu, vasokonstrikce cév, spasmus
strukového svěrače

VLIVY
- vztah mezi množstvím mléka a koncentrací jeho obsahových složek
- průběh laktace – souvisí s potřebami živin telete
- plemenná příslušnost
- pořadí laktace (věk, hmotnost, tělesný rámec)
- roční období – dříve v zimě nižší, v létě vyšší, dnes v zimě vyšší, v létě nižší
- způsob ustájení

Kategorie Chladový stres Termoneutrální zóna Tepelný stres

Masné -18 až -10°C -10 až 20°C (5°C) 20 až 27°C
Dojené krávy (22kg) -26 až -2°C -2 až 22°C (10°C) 22 až 28°C
Dojené krávy (40kg) -30 až -6°C -6 až 20°C (7°C) 20 až 26°C

73
DALŠÍ VLIVY
- ustájení, krmení, pastva, frekvence dojení (při vyšší je produkce vyšší, ale % složky méně)
- rozdíly mezi dobrým a špatným ustájením
- významný vliv KD
- krmiva bohatá na vlákninu stimulují produkci mléčného tuku (kyselina octová prekurzor)
- krmiva bohatá na škrob stimulují produkci mléčných BK (kyselina propionová prekurzor)
- ostatní vlivy působí většinou zprostředkované přes ty které byly uvedeny

VLIVY NA SLOŽENÍ MLÉKA A JEHO VLASTNOSTI

- plemeno
- stádium laktace – mlezivo, mléko, starodojné mléko
- výživa dojnice
- ustájení
- zdravotní stav
- dojení a ošetření mléka

74
 49. MASNÁ UŽITKOVOST SKOTU –
BIOLOGICKÉ A CHOVATELSKÉ FAKTORY
MASNÁ UŽITKOVOST
- biologické základy:
• stavba svalové tkáně – viz. morfa
• růst organismu
• vývin organismu
• maso – širší pojem – všechny poživatelné části
• maso – užší pojem – příčně pruhovaná svalovina kosterní
• celková produkce je dána počtem kusů a jejich porážkovou hmotností
- počet svalových vláken dán geneticky – kromě piemonetese a belgického, kterým chybí
myostatin
- růst a vývin – kost → sval → tuk
- růst (kvantitativné změny) a vývin (kvalitativní změny)
- masná užitkovost = osvalení, schopnost vysokého přírůstku živé hmotnosti, schopnost
dosáhnout vysoké porážkové hmotnosti

VLIVY
- věk, živá hmotnost

Živá hmotnost
Věk (měsíce) Voda (%) BK (%) Tuk (%)
(kg)
150 3,5 63,3 20,9 12,8
300 8,5 42,2 18 38,6
450 15 36 15,4 44,2
750 36 35,5 10,6 53,1

- pohlaví

Denní přírůstek Spotřeba PDI Spotřeba NEV

Pohlaví Index růstu
(g) (%) (%)
Jalovice 940 100 100 100
Voli 1030 109 88 89
Býci 1180 126 68 69

- NEV = netto výkrmu (přírůstku) → využití energie z krmiva

- PDI = francouzský systém, podle kterého se hodnotí veškerý protein stravitelný v tenkém
střevě

75
- plemeno

Produkce
Plemeno Rámec Osvalení Výtěžnost Plodnost Porod
mléka
Charolais +++ ++ +++ ++ ++ +
Masný
+++ ++ ++ ++ +++ +
simentál
Belgické +++ +++ +++ + + -
Piemontese +++ +++ +++ ++ + +
Blonde +++ +++ +++ ++ + +
Limousin ++ +++ +++ +++ + +++
Hereford + ++ + +++ + +++
Aberdeen - ++ ++ ++ + +++
Galloway - + - +++ - +++
Highland - + - +++ - +++

- je ekonomicky výhodnější vykrmovat býky intenzivněji, tzn. kratší dobu výkrmu s vyšším
přírůstkem

76
50. ZÁSADY CHOVU KRAV S TRŽNÍ PRODUKCÍ
MLÉKA – TECHNOLOGIE USTÁJENÍ, KRMENÍ
- zásady chovu dojnic, telat, jalovic, býků ve výkrmu
- perspektivní jsou pouze systémy volného ustájení
- volné ustájení – vyšší produktivita práce, welfare
- individuální péče o zvířata je nahrazováno péči skupinovou
- dojnice = kráva = samice skotu, která se už otelila
- krmení a výživa, plemeno (genotyp), prostředí, člověk → vlivy na mléčnou užitkovost

USTÁJENÍ DOJNIC
- typy:
• vazné a volné
• stelivové a bez stelivové
• kotcové a boxové
- varianty:
• vazné stelivové, vazné bez stelivové → nepoužívá se
• volné kotcové stelivové, volné boxové stelivové
• volné kotcové bezstelivové, volné boxové bezstelivové
- kotec = zvířata ve skupině, kde nemají určené místo k odpočinku
- box = zvířata ve skupině, kde každé má svůj box na odpočinek
- stáje se dělí:
• produkční
• reprodukční

PRODUKČNÍ
- do 5dnů po otelení do zaprahnutí
- typy ustájení

REPRODUKČNÍ
- od zaprahnutí do 5 dnů po porodu
- typy ustájení
- v době porodu v IPK (individuální porodní kotec)
- zásady tvorby skupin:
• dojnice 60-20 (14) dní před porodem
• „stání na sucho“
• předporodní oddělení 20-0 dní před porodem – tranzitní krávy
• individuální porodní kotec, jediná výjimka z technologické návaznosti
• poporodní oddělení 0-5 dní po porodu (nemusí být)
• největší nebezpečí překrmování dojnic – ketóza po porodu

Fáze laktace Produkce mléka Příjem krmiva Bilance energie

1. Vysoká Nízký Deficit
2. Střední Střední Vyrovnaná
3. Nízká Vysoký Přebytek

77
NEJVHODNĚJŠÍ USTÁJENÍ
- volné boxové ustájení stelivové nebo bez stelivové
- rozměry boxů:
• šířka 1,25m
• délka 2,5m
• schodek v boxu 20cm
• → kráva chodí do boxu hlavou napřed, při vycházení couvá ⇒ samočisticí funkce
boxu
- proti kotcovému ustájení umožňují boxy lepší využití stájové plochy bez nebezpečí
konfliktů mezi zvířaty
- boxy musí umožňovat:
• snadnou orientaci při vstupu
• pohodlí při uléhání a vstávání
• dostatek místa
• pevnost a trvanlivost

PODLAHOVINY

Systém Podlahovina Typ boxu Produkt Přistýlá se

Sláma 2,5kg
Stelivový Hluboký Mrva
Piliny Dle nasákavosti
Beton Drcená sláma, piliny
Bezstelivový Rohož Vysoký Kejda 0,5kg nebo posyp
Matrace vápencem
Sláma + hnůj Kejda + stelivo 1,2-2kg slámy
Sláma + vápenec nebo mrva o 0,5kg slámy
Netradiční max.11%
Písek + sláma Hluboký 0,3-0,5kg slámy
podlahoviny
Separovaná kejda 0,5-0,8kg separátu +
Kejda
+ vápenec vápenec

- boxy nejsou komfortní když v 10hod dopoledne:

• více než 20% zvířat stojí v chodbách
• zvířata stojí před ulehnutím v boxu déle než 2 min
• na chodbách leží více než 5% zvířat
- boxy nevyhovují jestliže:
• zvířata leží v boxech pouze částečně
• na hrazení jsou lesklá místa
• zvířata mají otlaky
- další zásady:
• krmivo ve formě směsné krmné dávky neomezeně k dispozici
• mezi krmeními je třeba krmivo opakovaně přihrnovat (optimálně 5x, tj. po 2
hodinách)
• hladinové napáječky – kráva vypije denně až 150l
• minimální objem stáje 6m3 na 100kg živé hmotnosti dojnic
• minimální plocha kotce 7,5m2 na dojnici
• zachovávat skupinu (minimální přesuny)

78
IPK
- plocha minimálně 9m2, lépe 12m2
- 2IPK na 100 krav
- vizuální kontakt s ostatními kravami
- ustájení až při prvních příznacích porodu
- chovatel do průběhu porodu zbytečně nezasahuje
- přesun telete a krávy od 6 nejpozději však až 18 hodin po otelení
- ošetření telete, napojení mlezivem

ZÁSADY VÝŽIVY DOJNIC

- pravidelnost:
• stejná doba krmení
• stejné krmivo
• stejné krmivo ráno a večer
• stejné pořadí krmiv v KD
- klid na trávení
- jsou schopni využít syntetický N
- ideální rozmezí mezi krmením je 12 hodin nebo pořád
- nekrmíme zvíře, ale mikroorganismy v předžaludcích

VÝŽIVA V MEZIDOBÍ

ZAPRAHOVÁNÍ
- asi 2 měsíce před porodem
- trvá asi 7-10dní
- přechod z laktace do období stání na sucho
- důležité období pro zdraví, další produkci, zdraví vemene
- zvířata často hodně dojí → nepřirozené
♀ DOJÍCÍ DO 5 kg/den
- stačí vysadit dojení nebo dojit 1x/den

79
- dojit obden
- nedostávají jádro
- zaprahnou bez problému
- do 1,5kg → zaprahlá
♀ DOJÍCÍ 10-15 kg/den
- problémové
- bez jádra
- může se na 1den vynechat voda
- ATB preparáty do vemene - dojnice se vydojí → do vemene se aplikuje depotní ATB
- ATB ve formě pěny
- po aplikaci už se nedojí
- ochrana vemene
♀ DOJÍCÍ VÍCE NEŽ 20 kg/den
- radši nechat vyšetřit, jestli je březí
STÁNÍ NA SUCHO
- 6-8týdnů
- velmi důležité pro zdraví, užitkovost
- když je období kratší:
• ve vemeni neproběhne regenerace
• špatná kvalita mleziva → zdravotní problémy telete
- před porodem mají krávy „pozitivní bilanci živin“ - příjem > výdej
- měl by se zlepšit výživný stav
- nežádoucí tučnění (ketóza)

- potřebují správné mikroklima, ustájení

- riziko - přesuny, agresivita ke zvířatům
- nedostávají jádro, základem jsou kvalitní objemná krmiva (2kg sena/den), směs s nízkým
obsahem Ca (aniontová směs)
POROD
- 14dní před a 14dní po porodu
- cílem je předejít negativní bilanci živin, navyknout mikroorganismy na krmivo, které budou
žrát po porodu
- asi 14dní před porodem začínáme krmit jádrem → 0,5kg/den
- postupně jádro přidáváme → v době porodu maximálně 4kg/den
- pokud je zdravá, po porodu postupně přidáváme dál
- zdravotní problémy:
• mastitidy
• otoky vemene
• ulehnutí

- výborné je lněné semínko

80
ROZDOJOVÁNÍ
- zvyšuje se průměrný denní nádoj
- 40-80dní (60)
- čím je ♀ lepší, tím je rozdojování delší
- dojnici nadhodnocujeme
- krmíme tak, jakoby dojila o 2-3l více
- když se přestane zlepšovat, krmíme podle zásluh
- hrozí metabolické poruchy
- pokud mají vynikající zvířata špatnou výživu, mají zdravotní problémy, nezabřeznou,
přijdeme o ně
- 1.třetina laktace
VYSOKOPRODUKČNÍ DOJNICE
- 40, 50 i 60l/den
- mají negativní bilanci živin ⇒ hubnutí
- dostávají nejkvalitnější krmivo, vysoké dávky jádra
- můžou mít zdravotní problémy po porodu
- chceme, aby co nejdříve zabřezly
- někdy se dojí 3x/den
- neustálý přístup krmiva
PRŮBĚH LAKTACE
- 2. + 3.třetina
- výživa skupinová (dojnice s podobnou užitkovostí)
- je lepší, když je jádro dávkováno individuálně, ale objemné krmivo dohromady
- žerou „směsnou KD“ (TMR)
DÁVKOVÁNÍ JÁDRA
- platí, že dojnice nežere více jak 12kg jádra/den

81
 51. TECHNOLOGIE A SYSTÉMY DOJENÍ KRAV
DOJENÍ
- představuje až 50% času z celkové potřeby práce
- předpokladem pro odpovídající kvalitu dojení a produktivitu práce jsou:
• odpovídající ustájovací podmínky
• klidné zacházení se zvířaty
• optimální dojící technika
• klidný vstup a výstup krav do a z dojírny
• šetrné a nepřerušované dojení
• kontrola vemene
- výkonnost dojírny:
• minimálně 50-60 krav za hodinu (při chovu s minimálně 200 kravami)
• jedna skupina podojena do 60-90 minut
- nejvýznamnější činnost
- získáváme hlavní tržní produkt – mléko
- dojí se každý den ⇒ stálý zdroj financí pro podnik

PRINCIP DOJENÍ
- závisí na elasticitě strukové gumy
- prací guma elasticitu ztrácí
- podtlak → sání
- atmosférický tlak → tah, stisk

82
 ZPŮSOBY
- ručně:
• při malém počtu krav, výjimečně
• velmi namáhavé
• hlavně při odběru vzorků (NK testy, bakt. vyšetření, zjišťování hladiny
progesteronu,…), oddojování prvních střiků mléka, před aplikací léků do mléčné žlázy
• hygiena velmi špatná → častá kontaminace
- dojení na stání:
• ve vazných stájích
• nepříznivé pracovní podmínky
• horší kvalita mlíka
• nízká produktivita
- dojení v dojírnách:
• tandemové
• rybinové
• paralelní
• s pevním stáním
• s pohyblivým stáním
- dojící roboty:
• modifikace dojíren
• největší výdojky
• bez zásahu člověka

TANDEMOVÁ
- stojí za sebou
- individuální příchod a odchod
- dojič vidí celou polovinu dojnice
- nasazování strukových násadců z boku dojnice
- typické pro menší koncentrace
- 2x3 do 40ks
- 2x4 do 100ks
- nad 2x6 obvykle již musí být 2 dojičky
- autotandem

RYBINOVÁ
- šikmé stání pod úhlem 45°
- skupinový příchod a odchod
- dojič vidí jen zadní čtvrť dojnice
- nasazování strukových násadců z boku dojnice
- minimální velikost 2x5ks
- maximální velikost 10-14 stání
- i jiné varianty než 2 řady
- trigon
- polygon

PARALELNÍ
- vedle sebe
- skupinový příchod a odchod

83
- nasazování strukových násadců mezi zadníma nohama dojnice
- nejvyšší výkon na zastavěnou plochu
- minimální 2x12 (optimálně 16) ks
- v zahraničí i 2x20 nebo 2x48
- vhodné kombinovat s rychlým odchodem dojnic

ČEKÁRNY U DOJÍREN
- nezbytná součást moderních dojíren
- plocha 1,4-1,5m2 na jednu krávu
- podlahy plné nebo roštové
- omyvatelné stěny do výšky 1,8m
- vyšší sklon podlahy (8%)
- mechanické naháněče
- kromě čtvercového i kruhový tvar
- čekárna před dojírnou je nakloněná, černá barva podpoří kálení a močení, dobře omyvatelná

ROTAČNÍ
- pohybují se
- kdysi
- lidově „kolotoč“
- kruhové, karusely (až 40 krav)
- poměrně náročné, závada → nedojí se

POSTUP DOJENÍ
- příprava dojícího zařízení - propláchnutí teplou vodou → osušení + příprava pomůcek
- příprava dojiče - čistý plášť (oblek)
- příprava dojnice - při dojení na stání by se neměla provádět jiná činnost; čisto, bez
podestýlky
- oddojení prvních střiků (2-3) z každé ¼ do speciální nádobky s tmavým dnem → zjištění
zdravotního stavu mléčné žlázy, ovlivnění kvality mléka (největší množství mikrobů, zbytky
dezinfekce z předcházejícího dojení,…)
- vemeno by mělo být čisté, jinak se omyje teplou vodou (40-45°C)
- osušení 1rázovou utěrkou (osuškou)
- pokud je zvýšený výskyt zánětu → pěna, do které se namočí struk před dojením → osušení
- úprava vemene trvá asi 1 min.
- dojení 5-6 min. (doba působení oxytocinu)
- dezinfekce struků po dojení (nejčastěji na bázi I) → musí být provedena nejpozději do
15sek. po ukončení dojení
- 45 pulsů/min

ČIŠTĚNÍ A DEZINFEKCE DOJÍCÍHO ZAŘÍZENÍ

- zlepšuje kvalitu mléka, snižuje riziko mastitid
- mléko od zdravé krávy by mělo být bez zárodků
- největší kontaminace při kontaktu s dojícím zařízením, chladícím zařízením

84
ZÁSADY
- čištění a dezinfekce ihned po ukončení dojení
- mléčné potrubí a veškerá zařízení, která přijdou do kontaktu s mlékem se opláchnou vlažnou
pitnou vodou → tak dlouho než vytéká čirá voda
- potom proplach horkou vodou 55-60°C → zahřátí
- výplach dezinfekčním prostředkem - koncentrace - vyšší a nižší zhoršují účinek
- ideální dle výrobce
- čas - 15-20 min.
- teplota - 55-60°C vstupní
- během cirkulace nesmí klesnout pod 40°C
- účinek zvyšuje abrazivní činnost vzduchových bublin
- nakonec proplach čistou, teplou vodou
- zbytek vody se vytlačí gumovou stěrkou nebo pneumaticky

DEZINFEKČNÍ PROSTŘEDKY
- alkalický - „A“
- odstraňuje organické nečistoty (zbytky mléka,…)
- kyselý - „K“
- odstraňuje anorganické nečistoty (vodní kámen, usazeniny,…)
- po každém dojení se čistí A → proplach čistou vodou → popř. čištění K (ne vždycky)

OŠETŘENÍ MLÉKA PO NADOJENÍ

- ošetření za účelem kvality
- ihned po dojení by mělo následovat očištění mléka

ČIŠTĚNÍ
- cezení mléka - prolévá se přes plachetku, plenu při dojení na stání
- netkané textilie, filtry
- odstraňují se mechanické nečistoty
- filtrace - dojení do potrubí → filtrace (jednorázové filtry)
- centrifugace - spíše až v mlékárně nebo u nových dojíren; nejlepší

ZCHLAZENÍ
- do 2,5 hod. od začátku dojení na 5°C
- při chlazení je důležité míchání mléka → aby bylo homogenní (neustál tuk), nezkyslo

UCHOVÁVÁNÍ
- při 4-6°C
- ranní mléko se může smíchat s večerním, ale teplota se nesmí zvednout nad 10°C

85
 52. ODCHOV TELAT A JALOVIC –
BIOLOGICKÉ A CHOVATELSKÉ ZÁSADY A
TECHNOLOGIE
- technologie = jak
- technika = čím

ZÁSADY ODCHOVU TELAT

- mládě skotu do 6 měsíců
- význam mleziva:
• tele po narození je bez protilátek
• mlezivo co nejdříve a co nejvíce
• kvalita mleziva – hustota, starší krávy kvalitnější (větší spektrum protilátek), pobyt
v konkrétním prostředí
(6 týdnů)
• kvalita mleziva po otelení rychle klesá
• stěna střeva je průchodná pro gama globuliny jen prvních 24 hodin po narození
• zmrazování kvalitního mleziva

USTÁJENÍ TELAT PŘI VZDUŠNÉM (STUDENÉM ODCHOVU)

- venkovní individuální box
- telata mají dobrou termoregulaci už od narození
- postup při používání VIB:
• v IPK se tele narodí, osoušení, ošetření a napojení mlezivem
• po 6-12 hodinách od narození přesun do VIB – mobilizace termoregulačních
mechanismů, zabránění ranné infekce ve stájovém prostředí
• VIB nastlán slámou do 30cm (v zimě do 40-50cm)
• 2.napojení mlezivem
• k podestlání se používá dlouhá sláma – není nebezpečí rozhrnutí a prochlazení
• denně se přistýlá minimálně 0,5kg slámy
- rozšířený způsob
- horší pracovní prostředí pro pracovníky, horší produktivita práce

ODCHOV TELAT – VENKOVNÍ KOTEC

- lepší produktivita práce
- horší zdravotní podmínky – telata na sebe přenáší nemoci
- telata ve skupinách

OBDOBÍ VÝŽIVY
MLEZIVOVÉ
- výživa mlezivem
- nejkratší
- ideální od matky, popř. směsné (od jiných krav)
- do 2 hod. 1.napití → vypít by mělo 1-1,5l
- u dojných plemen se snažíme, aby tele nepilo od matky ⇒ matka co nejdříve dojí

86
(láhev s cumlem - otvor do 5mm → kbelík s cumlem → kbelík)
- pití pomaleji ⇒ lepší trávení tuků, proslinění
- první 2dny 3x denně, pak 5-6x denně
- spotřeba 3l/den, pak 5-6l/den
- od 6.-9.dne se začíná přecházet na mléčnou krmnou směs
MLÉČNÉ
- od 6.-9.dne do 2 měsíců
- mléčná krmná směs
- 1kg směsi na 9-10l vody (dle návodu)
- teplota směsi - 36-40°C
- pH směsi - 6,6
- může se napájet okyselené mléko (HCOOH) → pH - 4-4,5 ⇒ usnadnění působení enzymů a
teplota okolo 20°C
- od 3.týdne se začíná přidávat kvalitní seno a krmná směs pro telata
ROSTLINNÉ
- od 2.měsíce
- rostlinná výživa

ODCHOV JALOVIC
- odchov není výkrm (nebezpečí tučnění)
- optimální věk pro zapuštění:
• čestr – 18 měsíců, 450kg
• HF – 15 měsíců, 410kg
- podle reprodukčního cyklu:
• jalovice nezapuštěné – 6-18 (15) měsíců
• jalovice zapouštěné – 18. (15.) měsíc
• jalovice březí – zapuštěné a zajištěné jalovice
- převod mezi dojnice ještě před porodem (6 týdnů předem)
- pastva jalovic – ideální kategorie (nepotřebují velkou péči) → pastva má hodně BK, málo
tuků a cukrů, hodně pohybu
- ustájení kotcové X boxové, technologická návaznost u boxových

87
 53. ZÁSADY CHOVU KRAV BEZ TRŽNÍ
PRODUKCE MLÉKA
- mléko jen pro tele
- nižší příjmy oproti TPM (14500 X 65000-71000)
- nižší náročnost na investice
- maximální využití pastvy
- sezónní telení
- vyšší podíl přirozené plemenitby
- větší vazba telete na matku (v IPK až 3 dny)

SEZÓNNÍ TELENÍ KRAV

ZIMNÍ TELENÍ
- nejčastěji
- důvodem je maximální využití pastevního porostu
- zapouštění 15.4-20.6. (65dní)
- telení 30.1-4.4
- telení probíhá v zimovištích
- začátek pastvy ve věku 60dní a 100kg živé hmotnosti telat
- odstav v 8 měsících, tj. před dosažením pohlavní dospělosti (izolace prostorová i zvuková)
- nevýhody dřívějšího telení:
• krávy nereagují na pastevní porost vyšší užitkovostí
• na konci pastvy jsou býčci již v pohlavní dospělosti
- nevýhody pozdějšího telení:
• porody probíhají na pastvinách – problematický dohled a identifikace
- v každém případě je nutné dodržovat sezónnost, nejméně vhodné je kontinuální telení

REPRODUKCE
PŘIROZENÁ PLEMENITBA
- organizačně jednoduchá
- menší chovatelský pokrok
- 1býk/20 plemenic

INSEMINACE
- organizace náročnější – vyhledávání říjí, fixace plemenic, synchronizace
- výrazný chovatelský pokrok

ZAPOUŠTĚNÍ JALOVIC
- anglická plemena – telení ve 24 měsících a zapouštění v 15.měsíci a 2/3 živé hmotnosti
- francouzská plemena – telení ve 36 měsících a zapouštění ve 27.měsíci a ¾ živé hmotnosti

88
 54. TECHNOLOGIE POUŽÍVANÉ V CHOVU
KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
CHOVNÝ AREÁL
- pastviny – zatížení 1200kg živé hmotnosti na 1ha
- zimoviště – levné přístřešky či rekonstrukce, otevřená jižní část, hluboká podestýlka, plocha
7m2
• školka – 1m2/tele
• IPK – 1 pro 5-10 plemenic (9-12m2)
• zpevněné výběhy – 10-12m2/1 kus
• měkké výběhy – 25-30m2/1 kus
• krmiště – neomezované 1:4, omezené 1:1
• napajedla – nezamrzající
- oplocení – různé materiály, elektrický ohradník (nutný návyk)
- v zimovišti hlavně objemná krmiva (seno z pozemků, na kterých se pase) ad libidum +
minerální lizy

89
 55. VÝKRM BÝKŮ – BIOLOGICKÉ A
CHOVATELSKÉ ZÁSADY A TECHNOLOGIE
- intenzivní výkrm – ekonomicky lepší
- ustájení volné kotcové stelivové X bezstelivové (u nás často)
- stelivové zajišťuje potřebný welfare, ale pro chovatele problém s čištěním
- respektovat skupiny:
• nedoplňovat jednotlivá zvířata
• nepřebírat zvířata a nespojovat kotce
• maximálně je možné kotce rozdělit
- respektovat plemeno či užitkový typ při porážkové hmotnosti
- přeprava zvířat na jatky (nebezpečí DFD) – chyby chovatelů i přepravců (narušování
sociálních skupin
- spotřeba masa 11kg/osoba/rok, výtěžnost 55-65%

UŽITKOVOST VYKRMOVANÝCH BÝKŮ

- zvířata s vysokou užitkovostí
- stejná koncentrace energie v KD:
• dojnice 600kg, užitkovost 31kg
• býk 400kg, přírůstek 1,3kg

DŮVODY VÝKRMU DO VYSOKÝCH PORÁŽKOVÝCH HMOTNOSTÍ

- vysoká hmotnost je hmotnost přes 600kg
- vysoká cena zástavových zvířat, která je často 2xvyšší než u jatečných
- tržby za 200kg zástavového býka = tržby za 400kg jatečného býka
- prodloužení výkrmu je snaha tyto tržby zvýšit
- lepší prodejnost těžkých zvířat
- u nás často
- potřeba živin při různých hmotnostech:

Živá hmotnost (kg) Potřeba sušiny (kg) Potřeba NEV (MJ) Potřeba PDI (g)
100 3,7 23,1 345
300 3,8 41 511
600 10,6 67,9 721
800 12,8 85,8 850

→ jiný bazální metabolismus, přírůstek ze začátku vodou, BK, poté tukem (energeticky
náročné)

ZPŮSOBY
VÝKRM TELAT DO ŽIVÉ HMOTNOSTI 150-180 Kg
- „mléčná telata“, „telecí maso“
- jemné, světlé maso, dietetické vlastnosti
- zástav +- v 10 dnech; ♀ i ♂
- výkrm mléčnou krmnou směsí
- do 3-4 měsíců

90
- přírůstek 1-1,3kg/den
- spotřeba mléčné krmné směsi do 2kg/1kg přírůstku
- ♂ vyšší hmotnost + přírůstek než ♀
- využívá se i u mléčných plemen (HF)
- u nás se prakticky neprovádí → jen na objednávku ze zahraničí

VÝKRM TELAT DO 300-350 Kg (400-430 Kg)

- „baby beef“
- využívá se maximální růstové schopnosti telat
- navazuje na mlezivové období
- do 300-350kg trvá 7-8 měsíců, do 400-430kg trvá 12-13 měsíců
- maso mezi telecím a mladým hovězím
- přírůstek přes 1kg/den
- zkrmování prvně mléčných a poté kompletních krmných směsí (granulované); objemná
krmiva minimálně
- tento způsob u nás minimálně, jen na objednávku

VÝKRM MLADÉHO SKOTU

- intenzivní výkrm do 500-600kg (čím větší rámec, tím více kg)
- používají se především ♂; ♀ výjimečně vyřazené (do 450kg)
- navazuje se na období rostlinné výživy (od 6-7 měsíců)
- krmeni kukuřičnou siláží s doplňkem jadrných krmiv, minerálních látek
- trvá 9-10 měsíců
- při porážce 15 měsíců
- nejčastěji skupinové ustájení, bezstelivové, stelivové
- skupina by neměla být větší než 20ks a neměly by se měnit
- počet krmných míst = počet kusů

PASTEVNÍ (RANČÉRSKÝ) VÝKRM

- specifické pro masná plemena (pastevní chov)
- hlavní užitek krávy je tele ⇒ bez tržní produkce mléka (mléko pouze pro tele)
- reprodukce organizovaná sezónně
- převládá stádový způsob chovu
- matky jsou chovány společně s telaty až do jejich odstavu (ve věku 7-8 měsíců)
- využívány lehké stavby, přístřešky a pastviny (oplůtkový způsob)

91
 56. HODNOCENÍ JATEČNÝCH TĚL A
ZPENĚŽOVÁNÍ JATEČNÉHO SKOTU
- produkt tele
- sezónní charakter telení
- výkrmnost – denní přírůstek, netto přírůstek, konverze
- vykrmenost
- jatečná hodnota – soubor ukazatelů hodnotí JUT
- jatečná výtěžnost – mladý skot 55-60%, vyřazené krávy 45-50%
- čistá nákupní hmotnost - živá hmotnost-srážka nakrmenost
- JUT – 2 ½ nebo 4 ¼ bez kůže a hlavy
- jatečný skot → živé zvíře → v živém
- hovězí maso → JUT → v mase

V ŽIVÉM
- prodáváme čistou nákupní hmotnost
- srážka na nakrmenost 8% max., věcí domluvy
- neobjektivní, vše je o dohodě
- pohodlné, rychlé
- 12h před porážkou nalačno
- prodej živých zástavových zvířat (telat)
- export do Arabského světa (halal, kosher maso → nedochází k omráčení)

V MASE
- systém SEUROP
- klasifikace JUT
- povinnost klasifikovat vše kromě nucené porážky
- kategorie:
• TE – tele – věk nad 2týdny, do 150kg, krmivo mléko a MKS
• MS – mladý skot – nad 150kg, věk do půl roku
• A – mladý býk – do 2 let
• B – býk – nad 2 roky
• C – volek
• D – kráva
• E – jalovice
- nejkvalitnější maso z jalovice a vola (intramuskulární tuk)
- zmasilost (SEUROP) - kýta, plec, hřbet
- protučnělost (1-5) - pokryv loje na těle a mezi žebry
→ výsledná třída – např.BU2, DP4

92
 57. ZÁSADY ZOOHYGIENY A ZDRAVOTNÍ
PROBLEMATIKA V CHOVU SKOTU
- cílem chovatele je vytvořit optimální zoohygienické prostředí (mikroklima, makroklima)

MIKROKLIMA
- teplota – BO má vyvinutou termoregulaci → snáší nízké teploty
- vlhkost – závislá na teplotě, pro Bo ideálně nízká vlhkost s nízkou teplotou
- proudění vzduchu – nad 0,3m/s průvan
- prašnost – zdroj mikrobiální kontaminace, do 6mg/m3
- chemické složení vzduchu – souvisí s exkrementy (nutný odklid)

CHOROBY
- onemocnění končetin – z 90% onemocnění paznehtů, potom otlaky (důsledkem nekvalitní
podestýlky, projevem je kulhání)
- metabolické poruchy:
• acidóza – příčinou je nadměrný přísun glycidových krmiv, nedostatek vlákniny
- vznik - vysoký příjem sacharidů způsobí pomnožení G+ koků (lactobacily)
→ ty produkují vysoké množství kyseliny mléčné → sníží se pH na 4-5 →
zničí se celulolytické bakterie a nálevníci → zastavení motoriky
• alkalóza – příčinou je vysoký příjem BK krmiva
- vznik - vysoký přísun BK způsobuje tvorbu NH3 → vstřebání do krve →
intoxikace → zvýšení pH na 8-9 → metabolická alkalóza → ovlivnění CNS
• hniloba bachorového obsahu – většinou důsledek neléčené alkalózy
- poruchy reprodukce
- mastitidy
- akutní nadmutí – příčinou může být zkrmování lehce stravitelných krmiv s nízkým obsahem
vlákniny, zkrmování zaplísněných, přehnojených, zapařených krmiv, náhlé změny v krmivu

93
 58. MASNÁ PLEMENA OVCÍ A KOZ
OVCE
- masná:
• intenzivního rázu (CH, T, BE)
• extenzivního rázu (SF, OD, CF, NČ)

INTENZIVNÍHO RÁZU
BERRICHON DU CHER (BE)
TEXEL (T)
- významné
- středně velký rámec
- bílá, polotemná vlna, rouno polozavřené, výtěžnost 60%
- 70-80kg, 110-120kg
- přírůstek 300-350g
- plodnost 140-160%
- náročné na klimatické podmínky → nechováme celoročně na pastvě
CHAROLAIS (CH)
- významné
- středně velký rámec
- rané plemeno
- 70-90kg, 100-130kg
- plodnost 150-170kg
- 300-350g přírůstek
- načervenalá obličejová část, vlna bílá, řídká, jemná-polojemná, výtěžnost 50-55%
- náročné

EXTENZIVNÍHO RÁZU
CLUN FORREST (CF)
NĚMECKÁ ČERNOHLAVÁ (NČ)
OXFORD DOWN (OD)
- významné
- velký rámec
- vlna bílá, pololesklá, polotemná, rouno polozavřené
- 80-90kg, 110-120kg
- plodnost 150-170kg
- výborná konverze, odolné
- 300-350g přírůstek
- celoročně venku
- bezrohost
SUFFOLK (SF)
- nejrozšířenější v ČR
- velký rámec
- vlna bílá, tělo černé, rouno polozavřené, výtěžnost 50-55%
- 80-90kg, 110-120kg
- 170-180% plodnost
- celoročně venku

94
- bílá barva, části nepokryté vlnou jsou černé
- bezrohost

KOZY
BURSKÁ
- masné plemeno
- velký rámec
- výborné osvalení
- 60-70kg, 80-90kg
- 160-180% plodnost
- převažuje bílá, hlava hnědočervená s bílou lysinou
- klabonosá hlava

95
 59. MLÉČNÁ PLEMENA OVCÍ A KOZ
OVCE
VÝCHODOFRÍSKÁ OVCE (VF)
- velký rámec
- vlna bílá, polotemná, rouno polozavřené, výtěžnost 60%
- 65-75kg, 85-110kg
- 160-180% plodnost
- 300-400l dojivost
- neovlněný ocas
- laktace do 240dní

LACAUNE
- francouzské plemeno
- střední rámec
- neovlněné břicho, ale výborně se aklimatizovalo
- 250l dojivost
- z jejich mléka se vyrábí Roquefort
- 160-180% plodnost

KOZY
BÍLÁ KRÁTKOSRSTÁ
- střední velký rámec
- 50-60kg, 80kg
- 180-200% plodnost
- 700-1000l dojivost
- české plemeno (genová rezerva)
- původně se šlechtilo na bezrohost, ale to mělo vliv na vývojové poruchy (hermafroditi,
neplodnost,…), proto dnes rohatost

HNĚDÁ KRÁTKOSRSTÁ
- české plemeno (genová rezerva)
- černý úhoří pruh
- 800-900l dojivost
- velikost jako bílá krátkosrstá

ANGLONÚBIJSKÁ
- střední velký rámec
- 200% plodnost
- 5-6kg mléka/den
- problém s aklimatizací

96
 60. UŽITKOVÉ TYPY OVCÍ A KOZ
OVCE
- nejčastěji na maso, u nás nejvíce kombinovaný vlnařsko-masný typ
- kombinovaná:
• merinového typu
o merinolandschaf
o merino
o žírné merino
• s trojstrannou užitkovostí
o zušlechtěná valaška
o cigája
o šumavská
• ostatní
o kent
o zwartbles
o bergschaf
o německá dlouhovlnná
• hobby
o vřesová
o kamerunská
o jakob
o lein
- masná:
• intenzivního rázu
o charolais
o texel
o berrichon du cher
• extenzivního rázu
o suffolk
o oxford down
o clun forrest
o německá černohlavá
- dojná:
• východofríská
• lacaune
- plodná:
• romanovská
• olkuská

97
 KOZY
- nejvíce na mléko
- dojná:
• bílá krátkosrstá
• hnědá krátkosrstá
- srstnatá:
• angorská – mohér se stříhá
• kašmírová – kašmír se vyčesává
- masná:
• burská

98
 61. VÝKRM JEHŇAT A KŮZLAT
MLÉČNÝ
- do hmotnosti 12-18kg, 2 měsíce
- krmení mateřským mlékem nebo MKS
- ve stáji na hluboké podestýlce
- na konci výkrmu dobré doplnit o jadrné krmivo a seno
- „velikonoční jehňata“

PASTEVNÍ
- pouze pastva, mateřské mléko, minerální liz, voda
- žádné jádro
- nejčastěji, nejvíc ekonomicky výhodné
- vše ad libitum
- porody březen/duben
- do hmotnosti 25-42kg, 4-6 měsíců

POLOINTENZIVNÍ
- pastevní + jádro
- od porodu v ovčíně (mateřské mléko + jádro + seno)
- od dubna na pastvě
- do hmotnosti 35-42kg, 5-7měsíců

INTENZIVNÍ
- ve stáji
- mateřské mléko + jádro + seno + minerální liz + voda
- přírůstek, ale i ↑ protučnění
- málo časté u nás
- do hmotnosti 25-42kg, 5 měsíců

99
 62. TECHNIKA ODCHOVU JEHŇAT A KŮZLAT
OBDOBÍ MLÉČNÉ A KOMBINOVANÉ VÝŽIVY
MLÉČNÁ
- ve stáji na hluboké podestýlce
- mateřské mléko nebo MKS jako zdroj výživy
- zpravidla 14dní
- nejkritičtější období
- na konci se váha zdvojnásobí (7-9kg)

KOMBINOVANÁ
- podpoření funkce předžaludků
- návyk na pastvinu, seno a jadrná krmiva
- období samostatného života začíná odstavem

ODSTAV
VELMI RANÝ (UMĚLÝ)
- ve věku 2-4dní
- u dojných plemen, aby byla zaručena maximální užitkovost
- rychlý návyk na MKS
- jadrná krmiva a seno při 5-10dnech

RANÝ
- ve věku 30-50dní
- u dojných s intenzivní reprodukci
- mateřské mléko, ale přísně regulovaný přístup k matkám

TRADIČNÍ
- ve věku 80-120dní
- maximální využití mléčnosti matky
- u masných

*) velikonoční kůzlata – porážka ve věku 2-3 měsíců, hmotnost 12-18kg

100
 63. USTÁJENÍ A CHOVNÁ ZAŘÍZENÍ OVCÍ A
KOZ
OVCE
- ustájení v ovčínech
- hluboká podestýlka nebo bezstelivové ustájení
- přednost se dává podestýlce
- kapacita musí odpovídat počtu krmných míst u žlabu
- bahnice 0,7m2, bahnice s jehňaty 1,5m2, beran 2,5m2
- vnitřní vybavení:
• koryta na krmivo, napájení
• porodní kotce
• místo na střiž – stříhací lavice
• dojírna u dojných
- součástí ovčína musí být i výběh

KOZY
- adaptované zemědělské objekty
- celoroční ustájení nebo pastevní chov s dokrmem ve stáji
- hluboká nebo vysoká podestýlka
- možné i ustájení na roštech, ale nevhodné při odchovu kůzlat
- dvouprostorová stáj – plocha rozčleněna na nestlaný prostor pro krmení a stlaný prostor pro
ležení
- vnitřní vybavení jako u ovcí

101
 64. VYUŽITÍ VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ
V CHOVU OVCÍ A KOZ
- vedlejší produkty:
• lanolín – 7-15kg/100kg vlny, zisk extrakcí, čím jemnější vlna, tím více lanolinu,
využití ve farmaceutce, kosmetice
• střeva – první prezervativ, vstřebatelné chirurgické šití
• krev
• předžaludky – hlavně mláďat na získání syřidla pro výrobu sýrů
- nepřímý užitek:
• hnůj
• košárování – hnojení hůře dostupných míst na pastvinách
• pastva na posklizňových zbytcích
• mimoprodukční funkce
• modelové zvíře, protipožární význam (Španělsko)

102
 65. ZÁSADY ZOOHYGIENY A ZDRAVOTNÍ
PROBLEMATIKA V CHOVU OVCÍ A KOZ
- obecně se musí dodržovat hygienické zásady
- odčervovat, vakcinovat
- častý je problém s paznehty, proto je nutné se o ně starat
- u ovcí je důležitá pravidelná střiž

STŘIŽ
- elektrickým strojkem - 1 ovce/8min., 70 tahů strojkem
- ručně - 1 ovce/25-30min., až 1000 střihů
- příprava - odstranit obojky, ohlavky,…
- 3-4dny před střiží by neměla zmoknout
- střiž na lačno
- prostředí suché, čisté
- střiž podle délky vlny:
• 1x ročně - 10-12cm
• 2x ročně nebo 3x za 2 roky - delší jak 12cm
- berani - 4-6týdnů před připouštěním
- bahnice - při jarním porodu → hned po něm
- při zimním porodu → 1 měsíc před ním
- chovná jehňata - po odstavu
- jatečné a dospělé kusy - tak, aby při prodeji byla délka vlny 1,5cm

103
 66. PLEMENA PRASAT CHOVANÁ V ČR
MATEŘSKÁ PLEMENA
- vynikající reprodukční vlastnosti (plodnost, mléčnost, mateřský pud), růstová schopnost,
konverze živin
- odpovídající masná užitkovost a jatečná hodnota
- u prasnic pravidelnost pohlavních cyklů a výrazný projev říje
- pevná konstituce, odolnost vůči stresu, dlouhověkost, klidnější temperament
- české bílé ušlechtilé, česká landrase, přeštické černostrakaté

ČBU
- základní a nejrozšířenější plemeno u nás
- masný užitkový typ
- střední až velký tělesný rámec (300-320kg, 220-250kg)
- bílá barva
- vzpřímené uši

ČL
- druhé nejrozšířenější
- masný užitkový typ
- střední tělesný rámec (270-290kg, 220-230kg)
- bílá barva
- uši klopené

PČ
- vynikající reprodukční vlastnosti
- genová rezerva
- odolnost
- střední tělesný rámec (260-280kg, 220-250kg)
- černá barva, bílý pruh kolem hrudníku a hrudních končetin (plemenný znak)
- klopené ucho

OTCOVSKÁ PLEMENA
- vynikající jatečná hodnota
- velmi dobrá růstová schopnost a konverze živin
- přiměřená reprodukční schopnost
- střední až velký tělesný rámec
- dobrý fundament (utváření a funkčnost končetin)
- vhodnost pro inseminaci

BÍLÉ OTCOVSKÉ
- otcovská linie bílého ušlechtilého
- střední až velký tělesný rámec
- pevná kostra, mohutnější než u mateřské linie
- velmi dobrá růstová schopnost

104
DUROC
- střední až velký tělesný rámec (350kg, 300kg)
- velmi pevná konstituce
- odolnost
- mohutná a pevná kostra
- červenorezavé zbarvení se širokou škálou odstínů
- poloklopené uši
- velmi dobrá růstová intenzita a kvalita masa
- vysoké, velké, klenutý hřbet, chlupaté (ostré štětiny)

HAMPSHIRE
- u nás se už nechová
- vzpřímené uši (na rozdíl od PČ, jinak stejná barva)

ČESKÉ VÝRAZNĚ MASNÉ

- už se nechová
- vzpřímené uši

BELGICKÁ LANDRASE
- u nás výjimečně
- klopené uši
- supermasné plemeno → prase 4 šunek

PIETRAIN
- přiměřená růstová schopnost
- Belgie
- vynikají masná užitkovost
- střední až velký tělesný rámec
- vzpřímené uši
- černobílé, popřípadě skvrnité
- prase 4 šunek
- časté vady PSE

105
 67. HODNOCENÍ KVALITY A ZPENĚŽOVÁNÍ
JATEČNÝCH PRASAT
- JUT - dvě poloviny s hlavou, s kůží a ledvinovým sádlem, bez výkrojků očních a ušních,
mozku, míchy, bránice , ledvin, pohlavních orgánů, špárků

KLASIFIKACE JUT
- klasifikace se v chovatelsky vyspělých zemích provádí už od 80.let 20.století na objektivních
základech
- pro zařazení do jakostních tříd je určující základní ukazatel = podíl tuku a svaloviny v %

VÝKRM
- 60-120kg - podle procentického podílu svaloviny
S = 60% a více
E = 55-59,9%
U = 50-54,9%
R = 45-49,9%
O = 40-44,9%
P = méně jak 40%
- do 60kg - N
- 120 kg a více – T

OSTATNÍ
K = kanci, kryptorchidi
Z = zmasilé prasnice, pozdní řezanci
H = hubené prasnice, pozdní řezanci

- třída jakosti a hmotnost určují cenu

- hmotnost se zjišťuje do 45 minut od provedení vykrvovacího vpichu
- objektivní klasifikace je zajištěna pomocí tzv. „pomocných ukazatelů“ - tloušťka sádla a
svaloviny v přesně určeném místě měření
- tyto výsledky nejsou dostatečně přesné ⇒ aparativní klasifikace= zjišťování % svaloviny
pomocí speciálních přístrojů - „choirometry“
- choirometry:
• dle principu měření
◦ měření elektrické vodivosti
◦ optické metody
◦ ultrazvukové
• dle způsobu zjišťování výsledků
◦ invazivní přístroje
◦ neinvazivní přístroje
• dle způsobu obsluhy
◦ poloautomatické
◦ plně automatické
- nejčastěji používaná metoda měření % svaloviny a tuků je tzv. „dvoubodová“ = invazivní
metoda, kdy se do přesně určených míst vpichují 2 sondy a pak se vypočítá % svaloviny

106
- po zatřídění se jatečné tělo označí razítkem na kýtě nebo na nožičce
- vypracuje se protokol, který se uchová na jatkách 1rok a v centrální evidenci 2roky

VADY VEPŘOVÉHO MASA

- nejčastěji PSE maso - bledé měkké vodnaté, je to dáno geneticky, stresem, prudké okyselení,
horší vaznost tedy schopnost vázat vodu
- maso hampshirského typu - výrazné okyselení, horší vaznost, vyšší ztráty odkapem a
světlejší barva
- výjimečně DFD maso - tmavé tuhé suché, zvyšuje se pH, snadnost či náchylnost k
mikrobiální nákaze

107
 68. SYSTÉMY ODCHOVU SELAT –
UPLATŇOVANÁ TECHNIKA A TECHNOLOGIE
OŠETŘENÍ PO PORODU
- při narození má sele 1,3-1,5 kg
- narozená selata je třeba osušit, zbavit plodových vod z dutiny ústní
- ošetření pupečního pahýlu, uštípnutí špičáků, kupírování ocásků
- přidušená selata se snažíme oživit
- poté přenášíme selata do vyhřívaného prostoru - +32°C
- kanečci, kteří nejsou určení do chovu, se kastrují nejpozději do 6. týdne - rychlá hojivost

NÁROKY SELAT
- období odchovu je nejdůležitější → selata citlivá ⇒ nedostatečná péče, výživa vede ke
špatné užitkovosti
- selata mají určité specifické nároky, které se vyznačují určitými odlišnostmi oproti telatům

NIŽŠÍ VÝVOJOVÝ STUPEŇ

- tele 6-8 % hmotnosti matky
- sele 0,6-0,8% hmotnosti matky

TERMOREGULACE
- tele má vyvinutou už od narození
- sele ji nemá vyvinutou
- vyvinuta až po +- 3 týdnech ⇒ sele náchylné na prochladnutí

TRÁVENÍ
- selata mají poměrně malé TÚ + nedokonalou enzymatickou činnost
- asi do 3 týdnů není vyvinuto pepsinové trávení a v žaludku se nevytváří HCl
- kyselé prostředí je důležitý filtr proti mikrobům ⇒ selata náchylná na onemocnění

PROTILÁTKY
- selata se rodí bez protilátek → nemají vrozenou imunitu
- imunitu získávají z mleziva ⇒ co nejdříve po porodu umožnit sání

INTENZITA RŮSTU
- patří mezi nejintenzivněji rostoucí mláďata
- svou hmotnost při narození zdvojnásobí do 10 dnů (při narození 1,2-1,5kg)
- v 60 dnech ji zvýší 10x ⇒ 12-15kg
- největší asi ve 14 dnech
- 3.-4.týden nastává „kritické období“, kdy přichází několik stresových faktorů:
• nestačí jim mléko od matky
• prořezávají se zuby
• odstav
- zvýšený nárok na Fe - podání per os (antianemická pasta, v krmivu) nebo častěji injekčně;
dodání do 1.týdne

108
- růst a vývin závisí na životaschopnosti selete
- denní přírůstek je 2kg a více
- spotřeba mléka je 3,5-4kg/den

ODSTAVY SELAT
SPF
- specific patogen free
- hned po narození odstav selat od matky
- dají se do sterilní, vytápěné místnosti
- imunita mlezivem podána lahví nebo injekční sérum
- nemohou se nakazit ze znečištěného prostředí

VELMI RANÝ
- 36-48 hod. po porodu
- selata necháme u prasnic jen tak dlouho, dokud se dostatečně nenapijí mleziva, aby získali
imunitu
- dokrmování mléčnými krmnými směsmi (i u SPF)
- napájena z lahví, musí být přístup k pitné vodě

RANÝ
- 7dní po porodu
- po 7dnech selata matku nepotřebují → mléko nestačí
- začínají se přikrmovat různými krmnými směsmi, startérem

ČASNÝ
- nejčastější
- 28dní po porodu
- sele 6-8kg, vyvinutá imunita, termoregulace, přijímá tuhá krmiva
- je samostatné

TRADIČNÍ
- v malochovech
- 8týdnů po porodu
- selata plně vyvinuta, mají potravní návyky
- samostatná

USTÁJENÍ
- hned po narození jdou s matkou na porodny

PORODNY
- vytápěné
- doupata = vytápěná bedna pro selata
- ideální teplota pro selata 32°C (1.týden) → poté každý týden 2°C dolů

109
ODSTAV
- odvede se matka a selata zůstanou v kotci 1 den

PŘEDVÝKRMNA
- skupinové kotce
- v každém kotci stejně velká selata
- dostatečný prostor u žlabu, množství napáječek
- pak jsou převáděna do výkrmny

VÝKRMNA
- snížení počtu selat v 1 kotci nebo zvýšení plochy kotce
- 10-20 selat
- skupinové kotce

- pokud máme chovná zvířata, umisťují se hned po odstavu do chovných skupinových

kotců dle pohlaví - zde krmeny speciální krmnou směsí (nadprůměrná) a jsou vybrány
nejlepší kusy

110
69. SYSTÉMY VÝKRMU PRASAT – TECHNIKA A
TECHNOLOGIE
DĚLENÍ DLE JATEČNÉ HODNOTY
ŠUNKOVÝ
- cíl libová svalovina - nejčastěji kýta
- výkrm do 80kg
- přírůstek 700g/den
- trvá 5 měsíců
- velice kvalitní krmné směsi na růst svaloviny a ne tuků

BEKONOVÝ
- cíl libová svalovina + slabá vrstva podkožního tuku
- výkrm do 90kg
- trvá 6 měsíců

VÝSEKOVÝ
- nejčastější
- cíl libová svalovina jemně prorostlá tukem
- malá vrstva hřbetního tuku
- výkrm do 110-130kg
- trvá 7 měsíců

POLOSÁDELNÝ A SÁDELNÝ
- není vhodné do velkochovů
- délka výkrmu záleží na nás
- polosádelný do 150kg, sádelný nad 150kg

DĚLENÍ DLE USTÁJENÍ

KONTINUÁLNÍ
- neustálý pohyb zvířat
- očista + dezinfekce za pochodu
- jednofázový - selata v 1 kotci po celou dobu
- dvoufázový - předvýkrmna + výkrmna

TURNUSOVÝ
- „všechno dovnitř, všechno ven“
- na konci výkrmu hala prázdná
- hygiena najednou ve všech kotcích
- jednofázový, dvoufázový
- délka 133 dní +7 dní na desinfekci = 140 dní
- častěji

111
 KRMENÍ
SUCHÉ
- sušina 88%
- výhody:
• nezkazí se
• konzervované
• menší spotřeba
- nevýhody:
• větší spotřeba vody
• větší prašnost v hale ⇒ respirační onemocnění

MOKRÉ
- různé konzistence → tekuté až kašovité
- výhody:
• větší klid
• lepší trávení
• vyšší příjem
- nevýhody:
• pracnější
• vznikající ztráty při nedojedení

GRANULE
- vhodné pro selata

KRMNÉ SMĚSI
- ČOS - pro selata do odstavu
- A 1-3 - předvýkrm a výkrm

112
70. SYSTÉMY CHOVU PRASNIC – TECHNIKA A
TECHNOLOGIE
- kategorie prasnic:
• jalové - od odstavu selat po zabřeznutí
• březí – od zabřeznutí po porod
• kojící – od porodu do odstavu selat
- zařazování prasniček do chovu - 4 kritéria:
• výběr (počet struků a jejich utváření, konstituce, utváření kostry)
• věk (ve věku okolo 8 měsíce do chovu)
• hmotnost (alespoň 130 kg)
• říje - prasničky se zapouští až na třetí říji

REPRODUKCE
- možnosti stimulace nástupu říje:
• jednorázový odstav selat
• flašing– přídavkem krmiv bohatých na energii, vitamíny - přídavek vitamínu A, E, C a
B- komplex (vitamín A je vitamín plodnosti, E je antioxidační)
• přídavek rybí moučky (obsahuje jod)
• stimulační vliv zkušebního kance
• změnou prostředí (změna vyvolá stres, a stres pak působí pozitivně a stimulují říji)
• hormonální stimulace
- prasata jsou velice inteligentní (je srovnatelná se psem)

INSEMINACE
- asi z 80 %
- hlavní říje trvá obecně 2 dny
- od nástupu reflexu nehybnosti dochází k ovulaci za 20 – 36 hodin
- prasnici inseminujeme ve druhé polovině říje
- délka inseminačního úkonu je 5-10 minut

DIAGNOSTIKA BŘEZOSTI
- březost trvá 115 dní
- nedostavení se říje za průměrnou dobu 21 dnů
- stanovení zvyšující se hladiny progesteronu v krvi – za 18 až 22 dnů po inseminaci
- histologické vyšetření vzorků poševní sliznice – po 24 dnech po inseminaci
- hormonální test – gravitest- 17 až 21 den po inseminaci
- rektální metoda (takřka se nevyužívá)
- zevní klinické vyšetření (poslechem)
- ultrazvukem – detekční sonda se přikládá z levé i pravé strany nad předposledním strukem
směrem k protilehlému hrbolu kyčelníku (30. – 50. den po inseminaci)

PORODNA PRASNIC
- týden před očekávaným porodem přemístíme prasnici do porodny
- automatické dávkování krmiva pomocí dávkovače (podle užitkovosti = počtu selat)
- hrazení by mělo být plastové s pozinkovanými profily (aby se mohl oplachovat)

113
POROD PRASNICE
- zásady zoohygieny
- ošetření selete po narození:
• uvolnění dýchacích cest
• kastrace kanečků
• osušení
• selata musí mít k dispozici vodu
• uložení do doupěte
• od 5 dne příkrm
• otupění špičáků
• kupírování ocásků

USTÁJENÍ
PRASNICE ZAPOUŠTĚNÉ
- po odstavu selat jdou prasnice do skupinového ustájení a po 5 dnech do individuálního
ustájení, kde se zapouští

BŘEZÍ PRASNICE
- vždy skupinové ustájení – řízená ventilace, rozvod krmení, napájecí místo, betonové rošty,
volné spádové podlahy
- chov v menších skupinách – je realizován v kotci, kde bývá nejčastěji 5-10 prasnic, které
nejsou nijak mechanicky fixovány (ale jsou fixované krmivem, jelikož jim pomale odsypává
do koryta)
- statický způsob chovu s identifikací – je uplatňován bud v menších skupinách (15-25) nebo
ve větších (nad 25) skupinách prasnic
- dynamický způsob chovu s identifikací – je metoda chovu s identifikačním krmením zhruba
do 60 prasnic
- stanice v sobě zahrnuje individuální krmení zvířat v časové posloupnosti a představuje
současně systém řízení managementu chovu prasnic (neustále se sem prasnice přivádí a
odvádí)
- před porodem – porodna, týden před porodem, fixace prasnice, selata mají své lože

SKUPINOVÉ KOTCE
- zde se umisťují po odstavu
- lepší říje
- jestli zjistíme říji (reflex nehybnosti), tak jdou do individuálního kotce pro připouštění

INDIVIDUÁLNÍ KOTCE
- po připuštění ji zde necháme 1 týden → poté zpět do skupinového kotce
- 110.den březosti (115dní březost celkem) jde do porodny - porodní kotce

114
 KRMENÍ PRASNIC
- od odstavu selat do 110.dne březosti krmná směs KPB - krmná směs pro prasnice březí (2,2-
3,2 kg, dle kategorie a kondice)
- na porodně KPK - krmná směs pro prasnice kojící
- před porodem snižujeme (3-2-1-0) tři dny před porodem 3kg, dva dny 2 kg,...
- v den porodu nekrmíme
- krmivo v kašovité nebo suché formě do koryt - dávka se upravuje podle počtu selat (3kg
jsou základ + 0,4 kg na každé sele)

115
 71. HYBRIDIZAČNÍ PROGRAM V CHOVU
PRASAT
= soubor organizačních, ekonomických, zooveterinárních opatření, která slouží k produkci
finálního hybrida, který má o 20% a více lepší užitkové vlastnosti než výchozí populace
- chovy jsou rozděleny do 3 kategorií:

ŠLECHTITELSKÉ
- slouží k šlechtění plemen Su v otcovské pozici a mateřské pozici
- A + B…mateřská plemena
- C…otcovská plemena
- čistokrevná plemenitba nebo křížení C ⇒ vzniká „syntetická linie“
- produkce:
• kanečci a prasničky mateřských a otcovských pmen pro vlastní potřebu
• kanečci a prasničky mateřských plemen pro potřeby RCH
• kanečci otcovských plemen pro potřeby UCH
- 2 kategorie:
• nukleové – zajišťují genetický pokrok na bázi selekce uvnitř domácí populace
- jsou utvářeny pouze ve velkých populacích (více než 500 prasnic)
• rezervní – chovy neodpovídající požadavkům uznání na NCH
- doplňují množstevní poptávku po plemenných prasatech, kterou nepokryjí
NCH
- všichni plemenní kanci pocházejí jen ze šlechtitelských chovů

ROZMNOŽOVACÍ
- reciproké křížení plemen Su v mateřské pozici (je jedno, z kterého plemene je ♀ a ♂)
- vznikají kříženci 1.filiální generace
- z těchto kříženců nás zajímají pouze „vybrané prasničky“ (zbytek jde na jatky)
- produkují prasničky F1 generace pro potřeby UCH
- křížení dvou mateřských plkejme (prasnice CBU X kanec CL a naopak)
- na úrovni RCH se provádí kontrola užitkovosti

116
- kanci se kastrují a jdou na výkrm

UŽITKOVÉ
- zde jen vybrané prasničky
- užitkové křížení s otcovským plemenem (většinou ze syntetické linie)
- výsledkem je „finální hybrid“ → výkrm → jatky
- na jeho vzniku se podílí min. 3 plemena (nejčastěji 4)

DŮVODY
- nízká dědivost produkčních vlastností → špatné zlepšování šlechtěním a čistokrevnou
plemenitbou ⇒ křížení
- využití heterózního efektu = změřitelný efekt křížení ( zvýšená životnost, odolnost, plodnost,
lepší konverze živin, vyšší růstová frekvence)

UŽITKOVÉ VLASTNOSTI PRASAT

- reprodukční a produkční vlastnosti
- bez reprodukce není produkce

KOMPLEXNÍ ZNAKY
- reprodukce má nízkou dědivost, malý efekt selekce, značný efekt heteroze (křížení) a značná
imbreední deprese (paří se mezi sebou příbuzní jedinci)
- výkrmnost má střední dědivost, střední efekt selekce, střední efekt heteroze a značná
inbrední deprese
- jatečná hodnota má vysokou dědivost, značný efekt selekce, nepatrný efekt heteroze a
nepatrná inbrední deprese

REPRODUKČNÍ VLASTNOSTI
PLODNOST
= schopnost prasnice produkovat určitý počet selat ve vrhu
- plodnost potenciální = kolik teoreticky může mít selat
- plodnost skutečná = kolik selat nám prasnice ve vrhá dá reálně
- hodnocení plodnosti:
• počet narozených selat
o všech
o živě
o mrtvě
• počet odchovaných selat
- ideální je, aby bylo všech narozených selat 15, živě 14,5 a z toho 0,5 selete mrtvá
- o ekonomice chovu je rozhodující počet odchovaných selat na jednu prasnici a vrh
- optimální by bylo, kdyby prasnice měla za rok 2,4 vrhu a v jednom vrhu bylo odchováno 12
selat
VLIVY PŮSOBÍCÍ NA PLODNOST
- vnitřní:
• genetické parametry

117
 • plemeno či hybridní kombinace
• optimální doba zapouštění
• optimální délka mezidobí
• pořadí vrhu
• zdravotní stav
- za optimální dobu zapuštění se považuje do desátého dne po odstavu selat
- optimální doba mezidobí (od porodu do porodu) zahrnuje → délka gravidity - 115 dnů,
dojení selat – průměrně 28 dnů, období od odstavu do zapuštění – 10 dnů
- prasnice nám dá průměrně 5 vrhů, poté se plodnost snižuje
- nejvyšší parametry užitkové jsou při 2 – 4 vrhu
- vnější vlivy:
• výživa a podmínky ustájení
- výživa se podílí na plodnosti asi ze 40 %
- krmná dávka musí být na velmi dobré úrovni

MLÉČNOST
= schopnost prasnice produkovat (vyměšovat) mléko v době sání telat
- prasnice je multiparní samice (má více mláďat v jednom vrhu)
- u prasnice se mléko velmi těžko získává
- vlivy působící na mléčnost:
• genetické – nízká dědivost
• vývin, tvar, počet a rozmístění struků
• délka laktace
• kondice
• výživa

PRODUKČNÍ VLASTNOSTI
- základní předpoklady produkce masa:
• růst – kvantitativní změny (nejprve rostou kosti, pak svaly a nakonec tuk)
• vývin – kvalitativní změny (schopnost vázat vodu, mramorování masa)

VÝKRMNOST
= schopnost zvířete tvořit z přijaté potravy maso a tuk
- vyjadřuje se:
• průměrným denním přírůstkem (ve výkrmu prasat se pohybuje okolo 900 g/den
v konečné fázi výkrmu)
• konverzí (kolik je potřeba kg krmné směsi na vytvoření 1 kg přírůstku - je to kolem 3
kg)
VLIVY PŮSOBÍCÍ NA VÝKRMNOST
- vnitřní vlivy:
• genetická
• plemeno
• užitkový typ
• pohlaví (vepři – kastráti, dosahují vyšší znaky výkrmnosti než prasničky, můžeme je
porážet o 14 dní dříve než prasničky)
- vnější vlivy:
• výživa a technika krmení (jak a kdy)
• podmínky prostředí (ustájení, mikroklima)

118
JATEČNÁ HODNOTA
= soubor kvantitativních a kvalitativních ukazatelů hodnotících jatečně upravené tělo a maso
- nejvýznamnější složky jatečné hodnoty:
• jatečná výtěžnost
• kvantitativní ukazatele
• kvalitativní ukazatele
- jatečná výtěžnost = procentuální podíl jatečně upraveného těla z nákupní hmotnosti
jatečných zvířat (pohybuje se okolo 81-83 %)
- kvantitativní ukazatele:
• podíl převážně masitých částí (dnes převažuje)
• podíl převážně tučných částí
• podíl méněcenných částí
• podíl libového masa v % (dnes okolo 56 % a více)
• poměr maso:tuk (minimálně 1,5 % vnitřního tuku v mase)
• výška hřbetního tuku
- kvalitativní ukazatele:
• barva
• šťavnatost
• pH
• vaznost
• jemnost
• mramorování
• chuť a vůně

119
 72. ZOOHYGIENICKÉ ZÁSADY A ZDRAVOTNÍ
PROBLEMATIKA V CHOVU PRASAT
- mláďata – viz. nároky selat
- výkrm 133+7 dní dezinfekce
- nemoci – slintavka, červenka, parvoviróza, aktinobacilóza, mykoplazmóza, mor prasat

120
 73. PLEMENA A HYBRIDI SLEPIC NOSNÉHO
UŽITKOVÉHO TYPU
VÝCHOZÍ PLEMENA PRO NOSNÝ TYP
LEGHORNKA BÍLÁ
- tvorba leghornského typu
- bílá skořápka
- původ Itálie
- 250 vajec, 61g
- ♀ 1,8kg, ♂ 2,2kg

RODAJLENDKA ČERVENÁ
- hybridi colorsexingového typu
- otcovská pozice
- mahagonové peří
- původně středně těžké
- 220 vajec, 62g
- 2,5kg, 3,5kg

RODAJLENDKA BÍLÁ
- hybridi colorsexingového typu
- mateřská pozice

SASEXKA SVĚTLÁ
- hybridi colorsexingového typu
- mateřská pozice
- bílá, černá ocasní pera, letky, krční závěs ⇒ kolumbijský typ zbarvení

HAMPŠÍRKA
- hybridi colorsexingového typu
- otcovská pozice
- žlutohnědá barva peří

PLYMUTKA ŽÍHANÁ
- hybridi colorsexingového typu
- mateřská pozice
- původně masný typ
- 200 vajec
- 2,7kg, 3,7kg

121
 NOSNÍ HYBRIDI
- leghornského typu – bílá vejce
- colorsexingového typu – hnědá vejce
- v ČR význam hlavně colorsexingového typu

ŠLECHTĚNÍ V ČR
- především pro malochov
- nižší užitkovost
- AVIGEN Žabičce, s.r.o. (Moravia BSL, Barred)
- LÍHEŇ STUDENEC, s.r.o. (Dominant hnědý, černý, modrý,…)

ŠLECHTĚNÍ V ZAHRANIČÍ
- pro velkochovy
- Hendrix genetics – holandská firma, hybridi mají špičkovou užitkovost
• Hisex hnědý, Bovans hnědý, Isabrown, Dekalb white
- Lohmann Tierzucht – německá firma, špičkoví hybridi
• Lohmann…

122
 74. PLEMENA A HYBRIDI SLEPIC MASNÉHO
UŽITKOVÉHO TYPU
VÝCHOZÍ PLEMENA PRO MASNÝ TYP
PLYMUTKA BÍLÁ
- 3,5kg, 4,5kg
- snáška 180 vajec, 60g
- mateřská pozice

KORNYŠKA BÍLÁ
- 4kg, 5kg
- snáška 130-150 vajec, 58g
- otcovská pozice

MASNÍ HYBRIDI
- hybridi:
• Ross 308 (Anglie)
• Cobb 500 (Amerika) – snese i méně kvalitní krmivo
- v ČR:
• chov rodičů – produkce násadových vajec a líhnutí finálních hybridů
• výkrm finálních hybridů

123
 75. PLEMENA A HYBRIDI KRŮT, KACHEN A
HUS CHOVANÝCH V ČR
PLEMENA A HYBRIDI KRŮT
BRONZOVÁ ŠIROKOPRSÁ
- ♀ 10kg, ♂ 16kg
- divoké zbarvení
- 50-60 vajec
- výběrem jedinců s výborným osvalením vzniklo plemeno bílá širokoprsá

BÍLÁ ŠIROKOPRSÁ
- ♀ 6-9kg, ♂ 15-24kg
- 70-90 vajec, vysoká výtěžnost
- nejrozšířenější
- výběrem jedinců s výborným osvalením vzniklo plemeno bílá virginská (holandská)

BÍLÁ VIRGINSKÁ
- ♀ 5-6kg, ♂ 10kg
- 100 vajec, zachováno osvalení
- výběrem jedinců s výborným osvalením vzniklo plemeno bílá beltsvilská

BÍLÁ BELTSVILSKÁ
- ♀ 4-6kg, ♂ 8-10kg
- 120 vajec

HYBRIDI
- finální hybridi vznikají z poslední 3 plemen (bílá širokoprsá, virginská, beltsvilská)
- BIG 6, HYBRID XL

PLEMENA A HYBRIDI KACHEN

PEKINGSKÁ
- nejrozšířenější masné plemeno
- ♀ 3,5kg, ♂ 4-5kg
- původem z Číny
- u nás americký typ – bílá barva
- 180-230 vajec, maso sklon k tučnění

PIŽMOVÁ
- masné plemeno
- ♀ 3-3,5kg, ♂ 4,5-6kg
- bílá s červenou oblastí kolem očí a zobáku (u samců výraznější)
- až 200 vajec, kvalitní maso
- spíše malochovy

124
INDICKÝ BĚŽEC
- nosné plemeno
- ♀ 1,5-2kg, ♂ 2kg
- lahvovitý tvar těla, vzpřímený postoj
- 240-360 vajec
- v malochovech

HYBRIDI
- mulard = kříženec kachny pekingské a pižmové
- jsou neplodní
- vhodní k játrovému výkrmu

PLEMENA A HYBRIDI HUS

ČESKÁ BÍLÁ
- lehké až střední plemeno
- ♀ 4,5kg, ♂ 5,5kg
- 12 vajec v 1.roce, pak kolem 20 vajec

SLOVENSKÁ BÍLÁ
- lehké až střední plemeno
- o 1-2kg těžší než česká
- vhodnější pro játrový výkrm

ITALSKÁ
- lehké až střední plemeno
- rozměry jako česká
- 70 vajec, dvoucyklová snáška

RÝNSKÁ
- lehké až střední plemeno
- rozměry jako slovenská
- dobrá snáška
- při šlechtění brojlerového typu

LABUTÍ
- lehké až střední plemeno
- 5-6kg
- divoké zbarvení

EMDENSKÁ
- těžké plemeno
- ♀ 10kg, ♂ 9-14kg
- bílá

HYBRIDI
- hybrid 2821, 2898

125
 76. ZOOHYGIENICKÉ POŽADAVKY V CHOVU
DRŮBEŽE A ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA
- prevence výskytu chorob
- hygiena stájového ovzduší (mikroklima) – teplota, vlhkost, proudění, NH3, plyny, prach
- teplota – kuřata nemají vyvinutou termoregulaci
- jednodenní kuřata 30-33°C
- vyhřátí haly 1-2dny před naskladněním (plynové hořáky)
- prohřátí podestýlky
- postupné snižování teploty – od 5.týdne 18-21°C
- termoregulace vyvinuta ve 3.-4.týdnu
- lokální zdroj tepla – kvočna (význam pro chovy s nižší koncentrací)
- vlhkost vzduchu – opt. 65-70%
- při nízké vlhkosti dochází k vysychání sliznic
- při vytápění klesá vlhkost → zvlhčování
- důležité především u mladých kuřat
- zvlhčování má význam také pro pokles prašnosti
- v létě ochlazování
- podestýlka musí být stále suchá → špatná podestýlka → dermatitidy
běháků, může vést až k poškození prsní svaloviny (nekrózy)
- ventilace – nucená, podtlaková
- systém ventilátorů a nasávacích klapek
- v pravidelných intervalech se spouští
- přívod O2, odvod přebytečného tepla, vodních par, škodlivých plynů (CO2, NH3,
H2S)
- světlo - od 7.dne věku minimálně 6h tmy
- 1.týden 23h světlo
- od 2.týdne 18 hodin světlo
- 3 dny před porážkou může být déle světlo
- intenzita min.20luxů (šero), světle žlutá barva, při vyskladnění modrá (ptáci modrou
nevidí)

NÁRODNÍ PROGRAM TLUMENÍ SALMONEL

- povinný pro všechny registrované chovy (více než 500ks)
- sleduje se S.enteritis, S.typfimurium (ničení tepelnou úpravou)
- vakcinace + každých 15 týdnů se odebírá trus
- odběr neúředních vzorků:
• 3 týdny před porážkou vzorky – výsledek známe před přesunem na jatka
- v případě výskytu:
• záznamy v Informace o potravinovém řetězci
• odběr vzorků – 5 vzorků trusu, 2 vzorky prachu
• po vyskladnění mechanická očista, DDD
• kontrola účinnosti DDD
• další zástav až po laboratorním potvrzení
• vejce se zařadí do třídy B (tepelné zpracování)
- v EU je cílem snížení výskytu na méně než 1%

126
 77. ODCHOV KUŘAT, KRŮŤAT, KACHŇAT,
HOUSAT – HLAVNÍ ZÁSADY
KUŘATA
- do 21.týdne

NOSNÝ TYP
- podlahový odchov – podestýlka, rošty, podestýlka s výběhem
- lokální dohřívání 32°C (snižujeme každý den o 2°C)
- kapátkové napáječky a krmítka – zavěšená
- klecový odchov – koncentrace kuřat 60/m2 do 6.týdne a 25/m2 do konce odchovu

MASNÝ TYP
- podobně jako u nosných kuřat, ale nižší koncentrace

KRŮŤATA
- do 28.týdne
- podlahové systémy s podestýlkou
- náročnější na teplotu (33-34°C)
- nižší koncentrace

KACHŇATA
- první 3 týdny na podestýlce
- teplota na začátku 28°C, na konci 15°C
- po 3 týdnech studená odchovna se suchým nebo vodním výběhem

HOUSATA
- jako kachňata, ale na začátku mají teplotu 32°C

127
 78. PRODUKCE KONZUMNÍCH VAJEC
- stavy:
• 2012 – 7mil.ks slepic na KV (finální hybridi), z toho 5mil.ve velkochovech, nejsou
započtena čistokrevná plemena v drobnochovech (1mil. asi)
- produkce vajec klesá, protože klesá počet slepic
- rostou dovozy levných vajec
- ceny zemědělských výrobců – podíl 60-70%
- výkupní cena – 1,7kč/ks
- největším nákladem je krmivo, pak náklady na kuřici, nakonec na technologie, energie,
vodu, mzdy,…
- více než ¼ vajec zpracována na výrobky
- zvyšuje s podíl slepic chovaných v alternativních systémech
- konzumní vejce = neoplozené
- produkují se v užitkových chovech (jen slepice)
- určená k lidské spotřebě

ZAHRANIČNÍ OBCHOD
- podíl dovozu na spotřebě vajec – 26%
- více vajec dovezeme, než vyvezeme
- dovoz – Polsko, Španělsko, Slovensko, Německo, Litva
- vývoz – Německo, Polsko, Nizozemsko
- dovoz vaječných hmot narůstá
- koeficient přepočtu – přepočet kg na ks
• skořápková vejce 1g = 17,4ks
• tekuté vaječné hmoty 1kg = 20ks
• sušené vaječné hmoty 1kg = 72ks

TECHNOLOGIE PRO PRODUKCI KONZUMNÍCH VAJEC

- bezokenní haly – řízený světelný režim (14-16 hodin světlo nepřetržitě, 8-10 hodin tma)
- délka světla má vliv na počet snesených vajec
- čím déle svítíme, tím více se produkuje pohlavních hormonů
- nucená ventilace – podtlaková, systém ventilátorů a nasávacích klapek
- O2 základní živina
- odvod škodlivých plynů a přebytečného tepla
- mechanické krmení – pomocí řetězových dopravníků na dně krmítka nebo portálové vozíky
- automatický sběr – ve většině případu je konzument první, kdo na vejce sáhne rukou

SYSTÉMY USTÁJENÍ SLEPIC

KLECOVÉ SYSTÉMY
- omezený pohyb
- obohacené – cca 90% slepic v ČR, podmínky pro přirozené chování
- neobohacené – v EU od 1.1.2012 zákaz
ALTERNATIVNÍ
- volný pohyb
- do 10% slepic v ČR

128
- podlahové systémy:
• podestýlka
• podestýlka + rošt
• v kombinaci s výběhem
- voliéry
- podmínky pro přirozené chování

PŘIROZENÉ CHOVÁNÍ SLEPIC

- snášení do hnízda
- hrabání při hledání potravy
- popelení – „prachová koupel“ – zbavují se parazitů (čmelík kuří,…)
- hřadování
⇒ obohacené klece

UŽITKOVOST A EKONOMIKA
- alternativní systémy v porovnání s klecemi:
• snáška a hmotnost vajec může být stejná jako v klecích → za vysokou snáškou stojí
špičkový hybrid a výživa
• vyšší mortalita (kanibalismus, úrazy,…)
• horší konverze živin
• vejce snesená mimo hnízdo
• vyšší prašnost
• vyšší náklady na 1 vejce (více krmiva, méně slepic)
- klecové systémy X welfare

SYSTÉM SBĚRU VAJEC

- sběr z jednotlivých etáží → centrální třídírna
- hmotnostní třídění
- značení vajec
HMOTNOSTNÍ TŘÍDĚNÍ VAJEC
- vyhláška 326/2001 Sb.
- S – do 53g (8%)
- M – 53,1-63g (50%)
- L – 63,1-73g (40%)
- XL – více jak 73g (1%)
- XL někdy dvoužloutková (od mladých slepic)

129
 79. PRODUKCE NÁSADOVÝCH VAJEC
- násadová vejce = oplozená
- produkují se v rozmnožovacích chovech (obě pohlaví)
- určena k líhnutí kuřat (finální hybridi)
- stejná technologie jako u produkce KV
- vejce se líhnou v umělých líhních

PODESTÝLKOVÁ TECHNOLOGIE
- u podestýlkové chováme odděleně kohoutky a slepičky
- snáška začíná kolem 20.týdne, umisťujeme do individuálních nebo skupinových hnízd
- sběr vajec ruční

KLECOVÁ TECHNOLOGIE
- u klecové technologie 3-4 kohoutci na 100 slepic
- slepice se inseminují 1x/týden

130
 80. LÍHNUTÍ DRŮBEŽE – DÉLKA INKUBACE,
LÍHNUTÍ V PŘEDLÍHNI A DOLÍHNI, SEXOVÁNÍ
DRŮBEŽE
LÍHNĚ A LÍHNUTÍ
Druh Délka inkubace ve dnech
Slepice 20-21
Krůty a kachny 27-28
Kachna pižmová 35
Husy 30-31
Perličky 26-27
Křepelky 16
Holubi 17
Pštros dvouprstý 42-45

PŘIROZENÉ LÍHNUTÍ
- snažíme se potlačit kvokavost
- zachováno u kachny pižmové (primitivní plemeno)
- snižuje produkci
- ekonomicky náročné
- vejce vysedí kvočna

UMĚLÉ LÍHNUTÍ
- vejce se vyvíjí v líhních
HISTORIE
- Egypt - kuřata
- začátek před 2000 lety
- líhně z nepálených cihel, několik komor (v jedné až 6000 vajec) → dobré izolační
vlastnosti, některé funkční i dodnes
- topilo se slámou nebo sušeným trusem, 11 dní se pak ochlazovalo
- Čína - kachny
- dávali vejce do vrstev do košů, sudů
- využívalo se teplo pařícího se hnoje nebo se topilo uhlím, koksem 14 dní a pak se
umisťovali do vyhřátých místností
- Evropa - 1.pol.18.stol. (Francie)
- ČR - 1825 → J.E.Purkyně (udělal líheň ze sušárny škrobu)
DĚLENÍ LÍHNÍ
- dle přípravy vzduchu:
• jednoprostorové - teplota + relativní vlhkost se upravují v prostoru, kde jsou umístěna
násadová vejce
• víceprostorové - teplota + vlhkost se upravují mimo prostor, kde jsou násadová vejce
- podle kapacity:
• stolové - do 300 vajec, jednoprostorové
- musí se vejce obracet minimálně 2x denně

131
 • skříňové - tisíce vajec, kapacita se zvyšuje počtem skříni
- dvouprostorové, starší i jednoprostorové
• komorové - „tunelové“
- největší, místnosti tepelně izolované
- člověk vstupuje dovnitř oproti skříňové
- obrácení automaticky každou 1-1,5 hod.
- předlíheň - 37,8°C, 55% relativní vlhkost vzduchu
- dolíheň - 37,5°C, 80-90%
- přesun z předlíhně do dolíhně je 3 dny před předpokládaným líhnutím
- v dolíhni se už vejce neobracejí a neklopí
ZPŮSOB NASAZOVÁNÍ VAJEC
- jednorázové - naplnění celého prostoru předlíhně (neekonomické u velkých líhní)
- násadová vejce se skladují maximálně 7dní (výjimka rodokmenové líhnutí,
kdy chceme co nejvíce mláďat)
- 7dní, 8-12°C, 55-75% → skladování + dezinfekce, dostatečné větrání
- třetinový - u slepičích vajec, kdy 1x týdně se nasazuje 1/3 kapacity předlíhně
- líhne se 1x týdně, zárodky 3 stáří
- dolíheň může mít jen 1/3 kapacity předlíhně
- u krůt a vodní drůbeže je to ¼ systém
- šestinový - u slepičích vajec, kdy se 2x týdně nasazuje 1/6 kapacity předlíhně
- líhne se 2x týdně
- dolíheň může mít 1/6 kapacity předlíhně
- u krůt a vodní drůbeže je to 1/7 systém

URČOVÁNÍ POHLAVÍ - SEXOVÁNÍ

- u jednodenní drůbeže
- u nosných hybridů se kohoutci likvidují
- 2 důvody:
• oddělené výkrmy
• nepotřební ♂

METODY
JAPONSKÁ KLOAKÁLNÍ METODA
- založena na rozdílném utváření sliznice kloaky
- stará metoda
- „Masuiho metoda“
- jedna z nejrozšířenějších způsobů u kuřat leghornského typu (i u ostatních druhů, kříženců)
- 99% úspěšnost při správném provádění
- Japonci nejlepší → 1000-1200 kuřat/hod.
AUTOSEXING
- dědičnost vázaná na pohlaví
- coloursexing - na základě zbarvení kuřat (♀ tmavé, ♂ světlí u finálního hybrida → rodiče
naopak)
- peříčková metoda - založena na rychlosti růstu letek 1.řádu (primární letky) a velkých
křídelních krovek (krycí pera)
- u ♂ krycí pera stejně dlouhá nebo delší než primární letky
- u ♀ krycí pera vždy kratší než primární letky

132
 81. VÝKRM KRŮT – CHOVATELSKÉ
POŽADAVKY A TECHNOLOGIE
- podlahový chov, podestýlka, rošty
- nejčastěji se využívá podestýlka
- krůťata jsou na chov náročná, málo odolná
- odolnost se postupně zvyšuje (od 6-9 týdnů)

TYPY
MALÝ
- „brojlerový“
- krůty 12-14 týdnů, 3-5kg
- krocani 16 týdnů, 6-9kg
- konverze do 2,8kg

STŘEDNÍ
- krůty 14-16 týdnů, 7-8kg
- krocani 16-20týdnů, 12-14kg
- konverze 2,8kg a více

TĚŽKÝ
- nejčastější, u nás jediný
- ♀ 16 týdnů, až 9,5kg
- ♂ 20 týdnů, 18-20kg
- konverze okolo 3kg

EXTENZIVNÍ
- 6 týdnů výkrm v halách, potom pastva do 26.-28.týdne
- hmotnost podle typu 7-20kg

133
 82. VÝKRM KACHEN – CHOVATELSKÉ
POŽADAVKY A TECHNOLOGIE
- tuk v prsní svalovině → šťavnatost
- spotřeba nízká → kachna je dražší, více tuku, neumíme připravit
- dnes už i porcované
- 2,8mil. v ČR
- vysoká úroveň chovu
- výkrm na podestýlce, bezokenní haly → intenzivně
- nevykrmujeme na vodních plochách
- červené maso
- nejvíce roštový systém
- kaprokachní hospodářství = haly + výběhy s vodní plochou (více u chovných jedinců) →
extenzivně

KACHNA PEKINGSKÁ
- 44dní, 3,5kg
- výkrm na podestýlce
- 2 fáze:
• teplá – 3 týdny
• studená – 4 týdny
- výkrm obojího pohlaví zároveň
- podíl prsní svaloviny z JUT 22%
- intenzivně i extenzivně

KACHNA PIŽMOVKA
- oddělený výkrm
- Barbarie (hybrid)
- kachny:
• 70dní, 2,5kg
• konverze 3,1kg
- kačer:
• 84dní, 4-6kg
• konverze 3,2kg
- úhyn 0,5-3%
- teplá, studená fáze
- podíl prsní svaloviny z JUT 24%
- pouze v halách

134
 83. VÝKRM HUS – CHOVATELSKÉ
POŽADAVKY A TECHNOLOGIE
- 126tis. v ČR
- žádná tradice, drahé maso
- červené maso
- neporcuje se
- u nás hlavně na maso
- nízká produkce peří (dovoz, nízké ceny)
- produkce tučných jater – v ČR zákaz, specialita ve Francii
- podíl prsní svaloviny z JUT – 24%

BROJLEROVÝ
- intenzivní výkrm
- jatečná zralost v 8 týdnech, 4,5-5kg
- konverze 2,6kg
- jatečná výtěžnost 71%
- 2,4mm silná vrstva podkožního tuku
- v 8 týdnech první zralost peří
- úhyn 1%

PEČÍNKOVÝ
- vyšší podíl svaloviny, vyšší jatečná výtěžnost
- polointenzivní výkrm - výkrm v halách + pastva po 8 týdnech
- jatečná zralost v 16 týdnech (druhá zralost peří)
- 5,6-6,5kg
- konverze 4,5kg
- u nás častěji
- úhyn 1,5%

JÁTROVÝ
- u nás zakázaný
- běžně ve Francii, Maďarsku
- základní krmivo kukuřice + soli 0,5% + tuky 1%
- výkrm do věku 16 týdnů:
• mohou se vykrmovat mladé husy, aby byl výkrm ukončen 2.zralostí peří
• samotný výkrm 3-4 týdny
• může navazovat na pečínkový výkrm
- játra okolo 0,5kg
- tuková degenerace jater
- krmivo se jim cpe ručně do volete, bez pohybu ⇒ u nás považováno za týrání!
- na začátku 2x denně, pak až 5x denně
- spotřeba až 30kg kukuřice na husu/měsíc

135
 84. VÝKRM KUŘAT – CHOVATELSKÉ
POŽADAVKY A TECHNOLOGIE
- spotřeba drůbežího masa 24-25kg/osoba/rok
- 150mil.kuřat v ČR
- lehce stravitelné maso
- 35 dní dlouhý výkrm
- nízký obsah tuků, hlavně v prsní svalovině
- nejlevnější maso na českém trhu
- rychlá kuchyňská úprava
- zvýšený podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou:
• chlazená
• dělená
• porcovaná
• polotovary (sezónnost,…)
- ceny zemědělských výrobců = ceny za jakých chovatel maso prodává na jatka
- spotřebitelské ceny = ceny v obchodech
- podíl CZV/SC 35-45%
- CZV 24-25Kč/kg, SC 66-70Kč/kg
- marže obchodníků nad 30%
- náklady na krmivo 65%, potom náklady na jednodenní kuře
- záporné saldo
- dovoz – Polsko, Brazílie
- vývoz – Slovensko
- 93,4% ze spotřeby kuřecího masa

RŮST
- kvantitativní – zvyšování objemu, hmotnosti
- intenzita růstu vyjádřena růstovou křivkou – 3-4 parametrické funkce
- růstové fáze – odlišují se v intenzitě růstu
- podmíněno geneticky
- selekcí lze změnit intenzitu růstu
- intenzita růstu části těla
- výživa má největší vliv z vnějších vlivů, genetika má největší vliv z vnitřních vlivů

ALOMETRIE RŮSTU
- nerovnoměrný růst tkání
- nejrychleji roste kostra → poté růst svaloviny → tuková tkáň
- ukončení výkrmu kolem inflexního bodu růstové křivky (ve věku 42 dní, více než 2,5kg)
- po inflexním bodě začíná stoupat podíl tuku, výkrm se stává neekonomický, zhoršená
konverze
- kolem inflexního bodu 65-80% hmotnosti dospělých zvířat

Prsní svalovina Tuk

26% sušina 99,9% sušina
Energie v NL – 24MJ/kg Energie v tuku – 38MJ/kg
V 1kg svaloviny – 0,26*24=6,24MJ V 1kg tuku – 0,999*38=37,96MJ

136
- zdrojem energie je krmivo

KONVENČNÍ VÝKRM
- brojlerový výkrm
- rychle rostoucí hybridi
- hybridi v ČR – Ross 308, Cobb 500
- v ČR se nešlechtí, vše z dovozu
- šlechtění:
• intenzita růstu
• konverze krmiva
• vyrovnanost
• výtěžnost masa
• kvalita masa
• kvalita stavby kostry
• zdravotní stav – kardiovaskulární choroby, rezistence
- dnes 1,5kg v průměru v 28 dnech
- výkrm ukončen kolem 35.dne věku
- obě pohlaví váží na konci více jak 2kg
- konverze kolem 1,6kg
- inflexní bod ve věku 42dní, 2,6kg, konverze 1,8kg
- úhyn více jak 3,5%
- porážky mají zájem o 2kg kuřata
- důležitá vyrovnanost

KVALITA JATEČNÝCH KUŘAT

- dána jatečnou výtěžností, kvalitou masa
- JUT – bez hlavy, krku, běháků, vnitřních orgánů (vyjma ledvin)
- poživatelné droby – játra, krk, svalnatý žaludek, srdce
- ve věku 35dní je jatečná výtěžnost více jak 77%
- s věkem se zvyšuje výtěžnost
- podíl prsní svaloviny z JUT je 30% (bez kůže), podíl stehen z JUT je 30% (s kůží), podíl
abdominálního tuku je méně jak 2%

Prsa Stehna
Sušina 26% 28%
NL 23,5% 21%
Tuk 1,2% 8,5%

- prsní svalovina – velký prsní sval, hluboký prsní sval

TECHNOLOGIE VÝKRMU
- začal asi před 2.světovou válkou v USA
- původně trval 90dní → postupně se začal zkracovat o den ročně (dnes 5-7 týdnů)
- přesné parametry dány vyhláškou (platné pro EU) – 208/2004 Sb.
- jednoúrovňový výkrm na podestýlce
- bezokenní haly → řízen světelný režim, podmínky prostředí
- systém „all in, all out“ → v 1 den všechna kuřata naskladním a vyskladním
- jednorázová vysoká kapacita (desítky tisíc ks)

137
- před naskladněním:
• celá hala
o mechanická očista
o omytí tlakovou vodou
o desinfekce
o vysušení haly
• naskladnění podestýlky + případně její desinfekce
o proplach napáječek
o vytopení haly – kuřata náročná na teplotu (přes 30°C)
- podestýlka – hobliny, piliny, sláma
- 5-10cm
- v průběhu výkrmu se jenom dle potřeby přistýlá
- kvalitní, suchá, nezaplísněná
- naskladnění – pro počet naskladněných kuřat je směrodatné zatížení na plochu živou
hmotností kuřat na konci výkrmu
- koncentrace kuřat ovlivňuje jejich welfare
- koncentrace:
• maximálně 33kg/m2 (hmotnost na konci výkrmu)
• pokud se splní požadavky týkající se kvality vzduchu (koncentrace NH3, CO2), může
se koncentrace zvýšit na 39kg/m2
• pokud se splní požadavky na minimální úhyn (7 výkrmů po sobě nesmí překročit
hranici úhynů, nízký úhyn = dobrý welfare), může se koncentrace zvýšit na 42kg/m2
- teplota – kuřata nemají vyvinutou termoregulaci
- jednodenní kuřata 30-33°C
- vyhřátí haly 1-2dny před naskladněním (plynové hořáky)
- prohřátí podestýlky
- postupné snižování teploty – od 5.týdne 18-21°C
- termoregulace vyvinuta ve 3.-4.týdnu
- lokální zdroj tepla – kvočna (význam pro chovy s nižší koncentrací)
- vlhkost vzduchu – opt. 65-70%
- při nízké vlhkosti dochází k vysychání sliznic
- při vytápění klesá vlhkost → zvlhčování
- důležité především u mladých kuřat
- zvlhčování má význam také pro pokles prašnosti
- v létě ochlazování
- podestýlka musí být stále suchá
- špatná podestýlka → dermatitidy běháků, může vést až k poškození prsní svaloviny
(nekrózy)
- ventilace – nucená, podtlaková
- systém ventilátorů a nasávacích klapek
- v pravidelných intervalech se spouští
- přívod O2, odvod přebytečného tepla, vodních par, škodlivých plynů (CO2, NH3,
H2S)
- krmení – talířová krmítka – zavěšena ke stropu na lanku
- první dny i na papíry nebo tácy
- KKS – vyvážený obsah živin (obilné šroty, sojový extrahovaný šrot, ML,
vitamíny,…)
- mění se poměr NL a energie (NL na začátku, poté energie)
- BR – brojler
- drcené granule, celé granule

138
 - 3 KS:
o BR 1 – do 10.dne
o BR 2 – do 28.-30.dne
o BR 3 – posledních 5-7dní
- v BR1,2 jsou antikokcidika
- BR3 bez antikokcidik (ochranná lhůta)
- nesmí se používat ATB, hormony
- napájení – kapátkové napáječky s odkapovou miskou – zavěšení ke stropu
- světlo:
• od 7.dne věku minimálně 6h tmy
• 1.týden 23h světlo
• od 2.týdne 18 hodin světlo
• 3 dny před porážkou může být déle světlo
• intenzita min.20luxů (šero), světle žlutá barva, při vyskladnění modrá (ptáci modrou
nevidí)
- ve věku 35dní 2kg, konverze 1,6kg
- ve věku 42dní 2,6kg, konverze 1,8kg, úhyn 3,5%
- v ČR se poráží ve věku 35-38dní
- vyskladňování – 10hodin lačnění
- vychytávání ručně, mechanicky (vyšší kvalita)
- v noci
- obrátkovost – 7-14dní pauza mezi turnusy (výkrm) → vyschnout, vymrznout, sucho ničí
oocyty kokcidií
- dle délky výkrmu 6,5-7x/rok

INTERMEDIÁLNÍ VÝKRM
- u nás ve velice omezeném množství
- speciálně šlechtění hybridi
- záměrně zpomalena intenzita růstu
- 56dní, 1,6-1,9kg
- konverze 2,2-2,4kg
- podíl prsní svaloviny 13,5% z živé hmotnosti
- výkrm dražší
- výhody:
• lepší vyzrálost masa
• velice nízké úhyny

CERTIFIKOVANÝ VÝKRM
- ve Francii asi 30% kuřat
- Label Rouge
- pomale rostoucí, vysoký podíl obilovin v KS, nízká hustota kuřat na m2, venkovní výběh,
minimálně 81 dnů výkrm
- 2x vyšší cena

139
 ŽLUTÁ KUŘATA
- barvený podkožní tuk (kukuřice v krmivu,…)

EKOLOGICKÝ VÝKRM
- v souladu s ekologickým zákonem
- krmivo v bio kvalitě ⇒ vysoká cena

140