Viktor Dyk: Krysař

1. Formální stránka:
Literární žánr: próza
Literární druh: epika
Literární útvar: novela
Kompozice: po úvodním věnování („Příteli Jaroslavu Kamprovi, září 1911“) následuje 26 krátkých
kapitol
Jazyk díla: text se člení do krátkých odstavců. ,využívá různé stylové prostředky: opakování vět
nebo slovních spojení ve vypjatých okamžicích, intenzivní, úsečné (stručné, ale rázné) výpovědi,...
K interpretační bohatosti přispívají zdánlivě prosté symboly (píšťala, růže, hora nad Hammelnem).
V textu převažují stručné dialogy, které rychle posouvají děj kupředu.
2.Časoprostor:
Prostředí díla: město Hammeln
Čas díla: neurčitý
3.Děj: volné zpracování středověké německé pověsti o krysaři z města Hammelnu, kterou autor
obohatil o romantický milostný motiv a o některé postavy, jež jsou nositeli ideového vyznění díla. V
popředí tematického plánu stojí rozpor mezi snem a skutečností, iluzí, přáním a krutou realitou,
reálné město je postaveno do kontrastu s jeho „bájným“ okolím (zemí sedmihradskou). Kapitoly: I.
„A vaše jméno?“ …. S dívkou Agnes si krysař povídá mezi dveřmi. Zaujala jej. Hned mu řekne, že
má milence, ale on o něm nechce slyšet. To by pak musel … Ani jeden nechce domyslet. Přesto
když vezme její ruku, ona neucukne a nechává ji v jeho. Následuje popis krysaře, který přišel do
města Hammelnu (vysoký, štíhlý, v sametovém kabátu a nohavicích, jeho ruce byly drobné a jemné
jako ruce ženy, svíral jen něco ozdobného. Lidé ho vidí rádi přicházet, ale ještě raději odcházet.
Vždy pískal jen slabě, kdyby zapískal plným dechem, nejen krysy by jej následovaly. Sám měl před
silou píšťaly respekt.). II. Matka Agnes byla znavená, ale ne věkem, spíše smutnými příběhy. Ale
Agnes byla jiná, ničeho se nebála. Město bylo velmi klidné, nikdo tudy necestoval, ani obchodníci.
Krysař hrál a krysy za ním slepě šly až do vln, kde se utopily. Obyvatelé na to nevěřícně hleděli. III.
Sepp Jörgen byl chudý rybář. Bydlel na břehu řeky, všichni obyvatelé se mu smáli, protože těžko
chápal. Trpělivě čekal na své úlovky, ale ty nikdy nebyly valné. Těšil ho jen jeho drozd v kleci. IV.
Milenec Agnes Kristián, říkali mu dlouhý Kristián (modré oči a plavé vlasy), měl dobrý původ,
pracoval v soukenickém obchodě u bezdětného strýce Ondřeje, po kterém měl dědit. Jeho starostí
bylo odhánět od strýce pěkné ženy, protože ten měl rád zálety a to by mohlo ohrozit Kristiánovo
dědictví. V. Nad městem se tyčí vrch Koppel. Tam každou neděli jdou všichni z městečka
procházkou. Kdyby ale šli ještě dál, spadli by do hluboké propasti. VI. Sepp usnul na louce. Přišla k
němu ze zvědavosti dvě děvčata a byla zaražena jeho mužností. Kdyby to nebyl slaboduchý Sepp,
jistě by si s ním chtěla něco začít. Náhle se probudil a ony vyprskly smíchy. Chudák opět nevěděl
proč. VII. Teprve později mu došlo, že si z něho děvčata udělala legraci. Chtěl je zardousit. Sílu
svých rukou si nejprve vyzkoušel na milovaném drozdovi. Krysař ho potkal a dal mu radu: Nikdy
nemiluj příliš, jinak ti bude ublíženo. VIII. V hospodě U Žíznivého člověka bylo plno jako vždy.
Byla centrem místního dění. Krysař seděl sám a popíjel, ostatní nevěděli, jak se k němu chovat.
Bylo kolem něj příliš mnoho tajemství. Toho dne se krysař rozhodl, že radním připomene, že ještě
nedostal zaplaceno za své služby. Když bylo město zamořeno, bez rozmyslu mu radní slíbili 100
rýnských, což byla přemrštěná částka za takovou službu, ale v té době by nabídli cokoli, aby se krys
zbavili. Radní se začali vymlouvat. Prý byla smlouva neprávoplatně uzavřena. Krysař nejdříve musí
jasně prokázat svou totožnost. A také nebylo nahlas proneseno: „K tomu mi dopomáhej Bůh,“ tato
slova by stvrdila jejich smlouvu. Radní žádali u krysaře slevu. Každý vychvaloval právě své
řemeslo (krejčí, truhlář) a jeho pracnost, krysařovu práci začali podceňovat. Pak mu nabídli část
ceny ve svých výrobcích. On odmítl a vyhrožoval, že ještě uvidí, co krysař umí. IX. Agnes
sledovala celý problém z kouta místnosti. Obdivovala krysařovu neústupnost. V jejích očích rostl,
milovala ho. Nikdo nedokázal tak milovat a zase rychle zapomínat jako ona. Strávila milostnou noc
s Kristiánem a druhý den si říkala, že se vlastně vůbec nic nestalo. Skočila krysaři kolem krku a on
byl překvapen. Bůh chtěl ušetřit Sodomu pro deset dobrých, on ušetří Hammeln pro tuto jedinou
ženu. X. Radní města měly noční můry, ve kterých vystupoval krysař. XI. Krysař strávil s Agnes
noc. Poprvé v životě pocítil strach z toho, že je k někomu připoután a mohl by jej ztratit. To se mu
ještě nikdy nestalo. Cítil z toho neklid. Už nemohl s Agnes dál ležet. Vstal a šel do zahrady, kde u
plotu viděl postavu muže – Kristiána. XII. Kristián ho chtěl praštit, ale ruka v pěsti se mu zastavila.
Krysař jej varoval, že ve městě je ještě mnoho „krys“, které by rád utopil. XIII. Krysař jde krajem,
přemýšlí o minulosti i budoucnosti. XIV. Jde zpět do Hammelnu vyřídit si účty. XV. Něco krysaře
táhne do hospody. Ve městě se mezitím pomalu zapomnělo na jeho hrozby. XVI. Hospoda byla
prázdná. Všichni utekli před podivným hostem. Magister Faustus z Wittenbergu hledal právě
krysaře. Prý ho posílá on. Aby krysař uvěřil, provedl Faustus několik kouzel (proměnil kocoura ve
lva, hospodskou v Helenu z Tróje), ale kouzla viděl jen on sám. Oni hospodský, ani krysař jeho
magii neviděli. Najednou magister zmizel a zanechal po sobě jen zlaťák za útratu. 49 XVII. Krysař
šel jako vždy za Agnes, ale tentokrát jej nevítala s otevřenou náručí. Jako by byla bez života, vedla
jej do své komnaty a stále neříkala, co se děje. XVIII. Agnes omdlela. Když se probrala, nesouvisle
křičela, že nechtěla, aby se to stalo, ani jej (Kristiána) nemiluje, nechce jeho dítě. Chtěla, aby ji
krysař zabil. Ten byl zmatený. Stalo se to snad tu noc, kdy Kristiána potkal v zahradě? Udělal mu
jen tenkrát místo? Bylo by řešením opustit rychle město? XIX. Matka na Agnes poznala, že se něco
děje. Ta ji požádala, aby jí vyprávěla pohádku o sedmihradké zemi, do které se jde v noci propastí.
V ní se všem daří, žijí tam jen dobří lidé. Pak se Agnes šla projít. XX. Agnes skočila do rozbouřené
řeky a utopila se. Utišila tak své trápení. XXI. Matka hledala Agnes všude, i u Kristiána, kterému
zrovna těžce onemocněl strýc a dědictví proto bylo na dosah ruky. XXII. Krysař potkává šílenou
matku. Je mu jasné, že je Agnes mrtvá. Rozhodne se, že použije píšťalu proti celému městu. XXIII.
Celé město slyšelo zvuk píšťaly. Tak silně ještě krysař nepískal. Každý si vzpomněl na své hříchy,
vrásky, stáří v kontrastu se svým mládím, krásou, dobrými lidmi, o které kdy přišli. Ihned všichni
nechali své práce a šli slepě za krysařem. Ve všech těch zašlých srdcích se probouzela touha, něco
se rozžehlo. Všichni chtěli jít do sedmihradské země, kde se jim bude žít lépe. XXIV. Celé město
šlo, pouze Sepp zvuk slyšel, ale nepromlouval k němu. Ostatní s úsměvem a otevřenou náručí vítali
svou novou budoucnost. I na krysaře měla píšťala vliv, jako by povyrostl, bolest byla slabší, už
chtěl být jen s Agnes. Najednou už byl nad propastí sám. I on skočil. XXV. Sepp prochází
prázdným městem, nedochází mu, co právě viděl, ale náhle si vzpomněl na zvuk píšťaly a jde také
ven z města k propasti. XXVI. Najednou uslyší dětský pláč z jednoho okna. Vejde do domu a najde
nemluvně, holčičku v kolébce, jak pláče hlady. Jde i s ní v náručí k propasti, aby vešel do zaslíbené
země. Pláč dítěte jej probere. Obrátí se a jde hledat někoho, kdo by dítě nakrmil.
5.Hlavní postavy: Na jedné straně se ocitají hammelnští měšťané, lidé charakterově sice rozporní,
ale dobře čitelní. Na straně druhé zůstává samotářský krysař, o jehož identitě nevíme nic bližšího.
Nedozvíme se ani jméno, ani účel jeho dalšího pobytu ve městě, zbaveného už krys (pravděpodobně
je jím Agnes, možná náznak naděje, že je možné se někde usadit). Provokativní tajemnost krysaře je
také jedním z argumentů konšelů, kteří mu nechtějí vydat mzdu, dokud neprokáže svou totožnost.
Náznakovost postavy (vypravěč nám poskytuje jen její vnější stručný popis) podtrhuje její
symbolickou platnost.
O autorovi: Viktor Dyk (1977 – 1931) – básník, prozaik, dramatik a publicista, absolvent
Právnické fakulty Karlovy univerzity, řazen ke generaci protispolečenských (anarchistických)
buřičů .Byl poslancem, později senátorem.

Vypracoval: