FAKULTA TECHNOLOGICKÁ VE ZLÍNĚ

KATEDRA TECHNOLOGIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A CHEMIE

Lucie Rozehnalová Ročník: 5. Skupina: 2
Katka Valová
Radek Sedlačík
DATUM:
Předmět: Technologická cvičení II
Naměřeno: 16.11.2005
Odevzdáno: 30.11.2005
Sledování denitrifikačních pochodů při zpracování Hodnocení:
Název modelových odpadních vod v denitrifikační koloně
úlohy: na základě produkce dusíku a poklesu koncentrace
složek

Denitrifikace

Denitrifikace je biochemická redukce dusičnanů na plynné produkty – elementární

dusík (při pH > 7,3) nebo oxid dusný (při pH < 7,3), poměr produktů závisí mimo jiné na
druhovém zastoupení mikroorganismů a může se měnit v průběhu procesu. Mohou ji provádět
jen některé organotrofní bakterie jako např. rody Pseudomonas, Alcaligenes, Bacillus nebo
Paracoccus. Obecně lze uvést, že četné bakterie využívají oxidované formy dusíku asimilačně
nebo disimilačně. Nitrátová asimilace je proces redukce dusičnanů za účelem získání dusíku
pro syntézu buněčné hmoty a provádějí ji četné chemoorganotrofní druhy. Při nitrátové
disimilaci však bakterie využívají dusičnany jako konečný akceptor elektronů místo
molekulárního kyslíku (afinita elektronů k molekulárnímu kyslíku je ale vetší než
k dusičnanovému kyslíku). Konečný produkt nitrátové disimilace je určen druhem
mikroorganismu a podmínkami. Může vznikat dusitan, oxid dusný nebo plynný dusík. Proces
vzniku N2O nebo N2 se nazývá denitrifikace. V anoxickém prostředí jsou tedy dusičnany
redukovány až na plynný dusík (při pH >7.3) podle rovnice:

2 NO3- + 10 e- + 12 H+ → N2 + 6 H2O

Heterotrofní denitrifikace vyžaduje přítomnost určitého organického substrátu

(elektronového donoru) jako zdroje uhlíku a energie pro denitrifikační bakterie. Např. a
methylalkoholem jako donorem probíhá denitrifikace následovně:

NO3- + 1/3 CH3OH → NO2- + 1/3 CO2 + 2/3 H2O

NO2- + 1/2 CH3OH → 1/2 N2 + 1/2 CO2 + 1/2 H2O + OH-
NO3- + 5/6 CH3OH → 1/2 N2 + 5/6 CO2 + 7/6 H2O + OH-

Všechny substráty, normálně využívané v respiraci, mohou sloužit jako elektronový donor pro
denitrifikaci. Tedy i endocelulární uhlík např. podle rovnice :

C5H7O2N + 4 NO3- → 2 N2+ 5 CO2 + NH3 + 4 OH-

Optimální pH pro denitrifikaci je 7,0 – 8,2, optimální teplota cca 30 °C. Teplotní
závislost může být vyjádřena Arrheniovou rovnicí. Z rovnic je zřejmé, že dochází k produkci
hydroxylových iontů, změny pH jsou částečně kompenzovány hydrogenuhličitanovým
pufračním systémem. Při krátkodobých výkyvech pH a teploty dochází k reverzibilnímu
poklesu denitrifikační rychlosti. Dlouhodobé vychýlení mimo uvedená rozmezí vede k adaptaci
původních mikroogranismů i k jejich selekci vlivem nových podmínek.
Denitrifikační bakterie jsou výhradně fakultativně anaerobní.

Zadání
Sledujte průběh denitrifikace v laboratorním modelu denitrifikační kolony. Použijte
laboratorně připravenou syntetickou odpadní vodu. Přítok i odtok z denitrifikační kolony
průběžně vzorkujte a analyzujte obsah NO2− , NO3− , měřte pH a produkci plynu. Vypočtěte
doby zdržení OV v koloně, objemové zatížení kolony, výkonnost kolony, účinnost procesu atd.

Experimentální část :
Modelové roztoky A a B :
1. zásobní roztok (A) směsi dusitanů a dusičnanů
2. zásobní roztok (B) methylalkoholu
3. modelová (syntetická) odpadní voda (SOV)
Tyto roztoky byly čerpány v poměru 1:1 peristaltickým čerpadlem.

Teoretický průtok:
Dávkování SOV se nastaví na hodnotu cca 0,35 l.h-1.
Použili jsme 4 hadičky o průměru 2,5 mm, otáčky čerpadla 0,5 cm3min-1.
π * 0,25 2
Průtok jednou hadičkou: Q p = * 0,5 = 0,0245cm 3 s −1 = 0,0882l.h −1
4
Průtok čtyřmi hadičkami tedy činil 0,3528 l.h-1.

Teoretická vstupní koncentrace dusitanů a dusičnanů:

(
c NO 2− = (navážkana 2litry / ředění ) * M NO2 / M NaNO2)
 110,4   46,01  −1
c NO − =  *  = 0,920 g .l
2
 80   69 
 13,6   62,01  −1
c NO − =  *  = 0,124 g .l
3
 80   85 

MN 14
N − NO2− = NO −2 * = 0,920 * = 0,2799 g .l −1
M NO2 46,01
MN 14
N − NO3− = NO3− * = 0,124 * = 0,0279 g .l −1
M NO3 62,01
Potřebná dávka na disimilaci s methylalkolem jako elektronovým donorem je dána vztahem:
M D = 1,91c NO3 − N + 1,4c NO2 − N
M D = 1,91 * 0,0279 + 1,4 * 0,2799
M D = 0,4451g .l −1

Celková spotřeba methylalkoholu

M celková ≅ 1,3 * M D
M celková ≅ 1,3 * 0,4451g .l −1
M celková ≅ 578,69mg .l −1
Tabulka I: Harmonogram pokusu – sledovaná kritéria
čas. produkce plynu Qplynu pH Qvstup Qvýstup
průb. před po dm3.h-1 vstup výstup ml.h-1 ml.h-1
26,58 550,0 0,0 0,0207 - - 396,0 276,39
22,75 790,0 0,0 0,0347 7,0 9,45 352,4 248,3
33,0 1100,0 0,0 0,033 - - - -
40,0 1600,0 0,0 0,04 7,2 9,7 391,3 296,7
22,25 1100,0 0,0 0,0494 7,1 10,2 313,1 241,6
21,0 1150,0 - 0,0548 7,0 10,5 333,3 240,1

12
10
8
pH (1)

6
4
2
0
0 50 100 150
t (h)
pH na vstupu pH na výstupu

Obr.1: Závislost pH na čase

Tabulka II: Harmonogram pokusu + sledovaná kritéria

dat hod čas. roztok A QA roztok B QB QA+B
průb. (h) před po ml.h-1 před po ml.h-1 ml.h-1
10.11. 12:15 2,2 7,0 2,5 7,0 -
11.11. 11:00 22,75 1,8 10,0 210,99 2,6 10,0 197,8 408,79
12.11. 20:00 33,0 4,0 10,0 248,48 4,0 10,0 224,24 472,72
14.11. 12:00 40,0 3,0 7,0 150,0 3,0 7,0 150,0 300,0
15.11. 10:15 22,25 3,0 7,0 179,78 3,0 7,0 179,78 359,56
16.11. 7:15 21,0 3,0 - 190,48 3,3 - 190,48 380,96
Stanovení dusitanů absorpční spektroskopií
Postupovali jsme podle návodů do speciálních metod instrumentální analýzy.

Tabulka III: Příprava standardů (kalibračních roztoků) dusitanů

standard pipetáž pracovního koncentrace absorbance A – slepý pokus
č. roztoku v ml do 25 ml dusitanů A [1]
odměrné baňky c NO − mg.l −1
2
[ ]
1 0 0 0,003 0,0
2 1 0,04 0,028 0,024
3 2 0,08 0,053 0,049
4 3 0,12 0,076 0,072
5 5 0,20 0,125 0,121
6 10 0,40 0,239 0,235
7 15 0,60 0,348 0,344
8 20 0,80 0,451 0,447

Jelikož jsme kalibraci převzali, proměřili jsme pro kontrolu vzorek č.8, zjištěná hodnota byla
0,450.

0,5
0,45 y = 0,5611x + 0,0044
0,4 R2 = 0,9993
0,35
0,3
A (1)

0,25
0,2
0,15
0,1
0,05
0
0 0,2 0,4 0,6 0,8 1
- -1
cNO2 (mg.l )

Obr.2: Kalibrační závislost dusitanů c=f(A)

Rovnice regrese: A = 0,5611c + 0,0044

Tabulka IV: Naměřené hodnoty absorbance a vypočtená koncentrace dusitanů
č.vzorku vstupní hodnoty výstupní hodnoty
A (1) A – slepý cregr. c NO − A (1) A – slepý cregr. c NO −
[mg.l-1] [mg.l-1]
[ ] [g.l ]
2 2
pokus −1
pokus −1
g.l
1 0,262 0,258 0,452 0,904 0,218 0,214 0,374 0,748
2 0,259 0,255 0,447 0,894 0,190 0,186 0,324 0,648
3 0,269 0,265 0,464 0,928 0,152 0,148 0,256 0,512
4 0,265 0,261 0,457 0,914 0,101 0,097 0,165 0,330
5 0,253 0,249 0,436 0,872 0,097 0,093 0,158 0,316

Hmotnostní koncentrace NO2- v mg.l-1 zjištěná z kalibračního grafu s přihlédnutím k ředění

roztoku a k procentuálními zastoupení dusitanů v preparátu.
n st .
c NO − = c regr . * * f z * % NaNO2 , kde
2
0,14996
c NO − - koncentrace dusitanů [mg.l-1]
2

cregr. - regresní hodnota koncentrace dusitanů [mg.l-1]

nst. - navážka standardní látky na zásobní roztok [NaNO2 = 0,14995g]
fz - faktor ředění [1]
%NaNO2 - procentuální zastoupení NaNO2 v komerčním preparátu [=100%]

Příklad výpočtu vzorku č.1:

cregr. = 0,452 mg.l-1

0,14995
c NO − = 0,452 * *1 *1
2
0,14996
c NO − = 0,452mg.l −1 → 903,94mg.l −1 = 0,904 g .l −1
2

Vzorky jsme museli na vstupu 2000x ředit, jinak bychom byli mimo kalibraci.

Stanovení dusičnanů přímou potenciometrií

Ze zásobního roztoku o c = 1000 mg.l-1 (navážka NaNO3 = 1,37082g) jsme připravili zásobní
roztok o c = 200 mg.l-1(20 ml zásobního roztoku o c = 1000 mg.l-1 se doplnilo destilovanou
vodou do 100 ml baňky).

Tabulka V: Příprava standardních roztoků dusičnanů ze zásobních roztoků

[ ]
standard c − mg.l −1 pipetáž zás. roztoků v ml do 100 ml baňky [
log c NO − mg.l −1 ] E [mV]
č.
NO3
[
c NO − = 1000 mg.l −1
3
]
c NO − = 200 mg.l −1
3
[ ] 3

1 1000 100 - 3,0 73,4

2 500 50 - 2,7 89,9
3 200 20 - 2,3 118,8
4 100 10 - 2,0 136,8
5 50 - 25 1,7 142,4
6 20 - 10 1,3 169,6
7 10 - 5 1,0 181,6
8 5 0,5 - 0,7 189,3
9 2 - 1 0,3 196,7
10 1 - 0,5 0,0 199,9
 250
y = -10,121x 2 - 13,159x + 201,7
200 R2 = 0,9948

150
E (mV)

100

50

0
0 1 2 3 4
- -1
log cNO3 (mg.l )

Obr.3: Kalibrační závislost dusičnanů

Rovnice regrese: E = −10,121c 2 − 13,159c + 201,7

Tabulka VI: Naměřené hodnoty potenciálů a zjištěná koncentrace dusičnanů
č. vzorku vstupní hodnoty výstupní hodnoty
E [mV] logcregr. cregr. c NO − E [mV] logcregr. cregr. c NO −
-1 -1
[mg.l-1] [mg.l-1]
[ ] [mg.l ]
3 3
[mg.l ] [mg.l ] −1 −1
mg.l
1 131,6 2,06 114,82 114,81 182,6 0,87 7,41 7,41
2 130,3 2,08 120,23 120,22 182,5 0,87 7,41 7,41
3 130,4 2,08 120,23 120,22 183,8 0,83 6,76 6,76
4 130,5 2,08 120,23 120,22 184,9 0,79 6,17 6,17
5 130,5 2,08 120,23 120,22 184,8 0,80 6,31 6,31
Hodnoty koncentrací dusičnanů se stanoví ze vztahu:
n st .
c NO − = c regr . * * f z , kde
3
1,37097
c NO − - koncentrace dusičnanů ve vzorku [mg.l-1]
3

cregr. - regresní hodnota získaná z kalibrační závislosti [mg.l-1]

nst. - navážka standardní látky [ = 1,37082g]
fz - faktor ředění [1]

Příklad výpočtu vzorku č.1 :

1,37082
c NO − = 114,82 * *1
3
1,37097
c NO − = 114,81mg .l −1
3

Tabulka VII: Bilance N - látek

čas NO −2 [mg.l-1] N − NO −2 [mg.l-1] NO3− [mg.l-1] N − NO3− [mg.l-1] ∑ N [mg.l-1]
průb.
vstup výstup vstup výstup vstup výstup vstup výstup vstup výstup
22,75 904 748 275,08 227,60 114,81 7,41 28,92 1,68 304,0 229,28
33,0 894 648 272,03 197,17 120,22 7,41 27,14 1,68 299,17 198,85
40,0 928 512 282,37 155,79 120,22 6,76 27,14 1,53 309,51 157,32
22,25 914 330 278,11 100,41 120,22 6,17 27,14 1,39 305,25 101,8
21,0 872 316 265,33 96,15 120,22 6,31 27,14 1,42 292,47 97,57

350
300
250
N (mg.l-1)

200
150
100
50
0
0 50 100 150
t (h)

N na vstupu N na výstupu

Obr.4: Závislost koncentrace dusíku na čase

Tabulka VIII: Výpočet doby zdržení, objemového zatížení kolony, výkonnosti,
účinnosti odstranění dusíkatých látek, produkce plynné fáze
QA+B
-1
[ ] [ ]
τ [h] Z N gO2 .dm 3 .h −1 dZ N gN .dm −3 .h −1 N − NO −2 + N − NO3− N − NO −2 + N − NO3−
ml.h [mg.l-1] na vstupu [mg.l-1] na výstupu
408,79 29,35 0,0104 0,0025 304,0 229,28
472,72 25,39 0,0118 0,004 299,17 198,85
300,0 40,0 0,0077 0,0038 309,51 157,32
359,56 33,37 0,0091 0,0061 305,25 101,8
380,96 31,5 0,0093 0,0062 292,47 97,57

Příklad výpočtu 1. řádku:

V 12000
doba zdržení: τ = = = 29,35h
Q A+ B 408,79
Q * C N 408,79 * 0,304
objemové zatížení nádrže: Z N = A+ B = = 0,0104 gO2 .dm 3 .h −1
V 12000

C N − přříto − C N −odtok 0,304 − 0,2293

výkonnost nádrže: dZ N = = = 0,0025 gN .dm −3 .h −1
τ 29,35

Tabulka IX: Hodnoty potřebné k výpočtu teoretické produkce dusíku

čas průb. ∑ N [mg.l-1] Qplynu Qplynu Roztok účinnost
(naměřená) (teoretická) A+B (l) procesu (%)
(dm3.h-1) (dm3.h-1)
22,75 304,0 0,0207 0,0888 8,3 24,58
33,0 299,17 0,0347 0,1132 15,6 33,53
40,0 309,51 0,033 0,0743 12,0 49,17
22,25 305,25 0,04 0,0878 8,0 66,65
21,0 292,47 0,0494 0,0892 8,0 66,64

Teoretická produkce dusíku:

 ∑ N navstupu  V
pN 2 =   * 22,41 * prošlý , kde
 2M  t
 N 

příklad výpočtu:
0,304 8,3
pN 2 = * 22,41 * = 0,0888dm 3 .h −1
2 * 14 22,75
 produkce plynu (dm 3/ h) 0,12
0,1
0,08
0,06
0,04
0,02
0
0 50 100 150
t (h)

naměřená produkce teoretická produkce

Obr.5: Závislost produkce dusíku na čase