Materiály (18MTY), 6.

cvičenı́

Slitiny, fáze, fázové přeměny

– fyzikálnı́ vlastnosti pevných látek (ale i kapalin a plynů) často značně závisı́ na přı́tomnosti
cizı́ch atomů, přı́měsı́ a nečistot
– slitina - směs kovu s dalšı́mi kovy nebo jinými prvky či sloučeninami, obvykle ve formě
tuhého roztoku

1 Fáze
– fyzikálně homogennı́ hmota
– má fyzikálnı́ a chemické vlastnosti, které jsou závislé na komponentách (složkách)
– pokud je látka v celém svém objemu homogennı́, z hlediska chemického složenı́ i po stránce
fyzikálnı́ho stavu, řı́káme, že se skládá z jediné fáze
– znázorňuje se jako ohraničená oblast fázového diagramu
– může být tvořena jednou nebo vı́ce složkami
– při změnách teploty, tlaku nebo složenı́ mohou fáze vznikat, zanikat, měnit své složenı́
nebo se transformovat jedna v druhou
– nemusı́ být čistá látka - sloučenina, roztok...

1.1 Pevná fáze

1.1.1 Krystaly čistého kovu (technicky čistý prvek)
– atomy prvku v uzlových bodech

1.1.2 Chemické sloučeniny

– jednoznačný poměr atomů různých prvků
– vlastnı́ pravidelná struktura
– jednoznačná teplota tavenı́

1.1.3 Tuhý roztok

– směs atomů základnı́ho prvku (kovu) a atomů dalšı́ch prvků (kovů/nekovů)
– chemické složenı́ závislé na teplotě
– zdánlivě homogennı́ struktura
– podle umı́stěnı́ přı́sadového prvku v mřı́žce rozlišujeme:

1
1.1.3.1 Substitučnı́ tuhý roztok

– výměna atomů základnı́ho prvku za atom přı́sady

– zachovánı́ mřı́žky

Obrázek 1: Substitučnı́ tuhý roztok

1.1.3.2 Intersticiálnı́ tuhý roztok

– přı́sadové atomy mezi atomy základnı́ho prvku

– nebo uvnitř buňky na hranách
– zpevňovánı́ kovů přı́sadovými prvky =⇒ deformace mřı́žky =⇒ zlepšenı́ mechanických
vlastnostı́ (pevnost, tvrdost. . . )

2
 Obrázek 2: Intersticiálnı́ tuhý roztok

1.2 Fázová přeměna

– změna krystalové struktury při změně teploty
– překrystalizace tuhých roztoků při ochlazenı́ či ohřevu
– různé fáze – značenı́: α, β, γ, δ...

2 Termodynamická rovnováha (stabilita) látek

– tepelná – neexistuje tepelný gradient – v celém objemu stejná teplota
– chemická – žádné reakce mezi substancemi
– mechanická – žádné vnitřnı́ pnutı́
– termodynamická rovnováha znamená, že v soustavě neprobı́há žádný děj spojený s hmot-
nou/energetickou přeměnou

3 Difúze
– přenos hmoty v tuhém stavu ( migrace atomů“)
”
– částice hmoty/vakance se pohybujı́ vzhledem k sousednı́m atomům
– snaha soustavy o dosaženı́ stavu s nižšı́ vnitřnı́ energiı́ (vyššı́ termodynamické stability)

4 Krystalizace
– přeměna taveniny na tuhou fázi u krystalických pevných látek
– nukleace – tvorba krystalizačnı́ch zárodků
– ke vzniku krystalizace je nutný pokles teploty taveniny pod teplotu tavenı́
– krystalizačnı́ schopnost = rychlost nukleace

3
4.1 Krystalizace kovů
– jednosložková soustava
– křivka chladnutı́/ohřevu
– ovlivněna:
– skupenským teplem tánı́
– množstvı́ látky
– rychlost ochlazovánı́

T [°C]
L

L→S
TT

t [s]
Obrázek 3: Schématické znázorněnı́ krystalizace kovů na diagramu teplota-čas

4.2 Krystalizace slitin

– vı́cesložkové soustavy
– základnı́ prvek + přı́měs
– neprobı́há při jedné teplotě, ale v rozmezı́ teplot

T [°C]
L

TL L→S
TS
S

t [s]
Obrázek 4: Schématické znázorněnı́ krystalizace slitin na diagramu teplota-čas

4
5 Rovnovážné binárnı́ diagramy
– znázorňuje závislost mezi teplotou a chemickým složenı́m
– znázorněnı́ kvalitativnı́ho a kvantitativnı́ho popisu fázı́, které se nacházejı́ v binárnı́ch/vı́cesložkových
soustavách při různých teplotách
– jendotlivé fáze α, β, γ, δ... jsou znázorněny ohraničenými oblastmi v diagramu

5.1 Obecný binárnı́ diagram s úplnou (neomezenou) rozpustnostı́ složek

T [°C] T [°C]
L k
ivka likvidu

L+S
k
ivka solidu

0% B
100% A
S 100% B
0% A

Obrázek 5: Schématické znázorněnı́ křivek likvidu a solidu

6 Pákové pravidlo
– určenı́ procentuálnı́ho podı́lu dvou fázı́ v binárnı́ soustavě při dané teplotě a daném složenı́
Při dané teplotě je ve dvoufázové oblasti množstvı́ obou fázı́ nepřı́mo úměrné poměru
”
úseček vytvořených na izotermě dané teploty“

T [°C] T [°C]

α
M
T N
a b
α+β

0% B β 100% B
100% A 0% A

XM X XN
Obrázek 6: Schematicky znázorněný princip pákového pravidla

5
6.1 Přı́klad na pákové pravidlo: Určete fáze přı́tomné v binárnı́m diagramu,
vzájemný poměr těchto fázı́ v tuhém roztoku, průměrnou hustotu tuhého
roztoku při normálnı́ teplotě

T [°C] T [°C]

β+L
α α+L β

T = 120°C
a b
α+β
0% Pb 100% Pb
100% Sn 0% Sn

5% X = 70% 90%

Obrázek 7: Přı́klad na pákové pravidlo

Pro výpočet použijeme následujı́cı́ vztahy, které určujı́ procentuálnı́ zastoupenı́ fázı́ α a β v
zadaném tuhém roztoku:

b 20
množstvı́ α = = = 23, 53% (1)
a+b 85
a 65
množstvı́ β = = = 76, 47% (2)
a+b 85
Průměrnou hustotu zadaného tuhého rozkoku vypočı́táme podle následujı́cı́ho vztahu, kdy
libovolně zvolı́me celkovou hmotnost tuhého roztoku m a podle zadaného složenı́ tuhého roztoku
určı́me mPb a mSn . Hustoty ρPb a ρSn zjistı́me z tabulek.
m m m
ρ= = = mPb mSn (3)
V V Pb + V Sn ρPb + ρSn

Zvolı́me tedy m = 100 kg. Ze zadánı́ plyne, že v zadaném tuhém roztoku je 70 hm.% olova a
30 hm.% cı́nu. Z toho vyplývá, že v námi zvolených 100 kg tuhého roztoku bude obsaženo 70 kg
olova a 30 kg cı́nu. Plátı́ tedy m = 100 kg; mPb = 70 kg; mSn = 30 kg; ρPb = 11 300 kg · m-3 ;
ρSn = 7300 kg · m-3 .
100
ρ= m
m
Pb + mSn = 70 30
+ 7300
= 9705 kg · m-3
ρ ρ 11300
Pb Sn

7 Gibbsův zákon fázı́

– určuje počet stupňů volnosti (nezávisle proměnné parametry), aniž by se změnil počet či
druh fázı́ v soustavě

6
 V = K + N –F, (4)

kde V je počet stupňů volnosti soustavy,

K je počet složek soustavy,
F je počet fázı́,
N je počet nezávisle proměnných - vnějšı́ faktory, které ovlivňujı́ rovnováhu,
N = 2 : proměnná teplota i tlak
N = 1 : proměnná teplota, stálý tlak

7.1 Dvousložkové (binárnı́) systémy

– dvě složky: K = 2
– stálý tlak: N = 1

V = K + N –F
V = 3–F

– F = 1: jednofázový roztok

V = 3–1 = 2
V = 2: bivariantnı́ rovnováha
=⇒ může se měnit teplota i chemické složenı́ a soustava zůstává jednofázová

– F = 2: dvoufázový roztok

V = 3–2 = 1
V = 1: monovariantnı́ rovnováha
=⇒ může se měnit bud’ teplota anebo chemické složenı́ a soustava zůstává jednofázová

– F = 3: třı́fázový roztok

V = 3–3 = 0
V = 0: nonvariantnı́ rovnováha
=⇒ nelze měnit teplotu ani chemické složenı́, aniž by se nezměnil počet fázı́

8 Binárnı́ diagram železo-uhlı́k

– metastabilnı́ soustava železo-cementit (Fe-Fe3 C)
– cementit - sloučenina železa a uhlı́ku, čistý cementit obsahuje 6, 68 hm.% uhlı́ku
– na vodorovné ose: obsah uhlı́ku 0 − 6, 68 hm.% C =⇒ 0 − 100 hm.% Fe3C
– na svislé ose: teplota [◦ C]
– je relevantnı́ pouze při velmi pomalém ochlazovánı́ soustavy, kdy se rychlost ochlazovánı́
limitně blı́žı́ nule
– při vyššı́ch rychlostech ochlazovánı́ je nutné použı́t diagramy IRA/ARA

7
8.1 Alotropické modifikace železa
– alotropie - schopnost prvku (železa) vyskytovat se v několika různých strukturnı́ch formách
=⇒ různá krystalová soustava, různé fyzikálnı́, mechanické vlastnosti
– železo α: do 912 ◦ C, krystalová buňka BCC
– železo γ: 912-1394 ◦ C, krystalová buňka FCC
– železo δ: 1394-1538 ◦ C, krystalová buňka BCC

8.2 Fáze v diagramu železo-uhlı́k

– tavenina L - roztavená slitina železa a uhlı́ku
– α ferit - intersticiálnı́ tuhý roztok C v železe α, max. 0, 022 hm.% C
– austenit (γ ferit) - intersticiálnı́ tuhý roztok C v železe γ, max. 2, 14 hm.% C
– δ ferit - intersticiálnı́ tuhý roztok C v železe δ, max. 0, 1 hm.% C
– cementit - sloučenina Fe a C, obsahuje 6, 68 hm.% C

8.3 Fázové směsi v diagramu železo-uhlı́k

– perlit

– směs feritu a cementitu

– vzniká při eutektoidnı́ přeměně: γ → α + F e3 C

– ledeburit

– směs austenitu a cementitu

– vzniká při eutektické přeměně: L → γ + F e3 C

– martenzit

– přesycený tuhý roztok uhlı́ku v železe α

– vzniká při kalenı́ (rychlém ochlazovánı́) - tvrdý, pevný

– bainit

– směs feritu a cementitu

– vzniká při kalenı́ (rychlém ochlazovánı́) - méně tvrdý než martenzit
– jehlicovitá struktura

8.4 Významné fázové přeměny

– eutektoidnı́ přeměna

– pevná fáze se ochlazenı́m přeměnı́ na dvě pevné fáze: S 1 → S 2 + S 3

– v diagramu železo-uhlı́k se přeměňuje austenit na perlit (směs feritu a cementitu):
γ → α + F e3 C

– eutektická přeměna

– kapalná fáze se ochlazenı́m přeměnı́ na dvě pevné fáze: L → S 1 + S 2

8
 – v diagramu železo-uhlı́k se přeměňuje tavenina na ledeburit (směs austenitu a ce-
mentitu): L → γ + F e3 C

– peritektická přeměna

– směs pevné fáze a kapalné fáze se ochlazenı́m přeměnı́ na jedinou pevnou fázi: S 1 +
L → S2
– v diagramu železo-uhlı́k se přeměňuje směs taveniny a δ feritu na austenit: δ + L → γ

– peritektoidnı́ přeměna

– směs dvou pevných fázı́ se ochlazenı́m přeměnı́ na jedinou pevnou fázi: S 1 + S 2 → S 3

– v diagramu železo-uhlı́k se peritektoidnı́ přeměna nenacházı́

T [°C] peritektická přeměna

1600 +L δ+L→γ
1538
1495 °C likvidus L

1394 (tavenina) eutektická přeměna
+
+L L → γ + Fe3C 1227°C

1200 L + Fe3CI
austenit
feromagnetické paramagnetické

1148°C
ledeburit

1000  ledeburit

+

912 +
 + ledeburit + Fe3CII Fe3CI
769  + Fe3CII
M
727°C
 eutektoidní přeměna
600 γ → α + Fe3C


primární cementit
transformovaný

perlit
perlit

+
ledeburit T

+ ledeburit T
perlit

Fe3CI
perlit +
400 + ledeburit T
+ Fe3CI
+ Fe3CIII Fe3CII +
Fe3CIII Fe3CII
0,022 %C

200
6,67 %C
0,77 %C

2,11 %C

4,3 %C

0 2 4 6 %C
podeutektoidní oceli nadeutetoidní oceli podeutektické litiny nadeutektické litiny
oceli litiny

Obrázek 8: Binárnı́ diagram železo-uhlı́k

9 Tepelné zpracovnánı́ oceli

9.1 Kalenı́
– tepelné zpracovánı́ za účelem zvýšenı́ tvrdosti
– ocel se nejprve ohřeje do oblasti austenitu - nad 727 ◦ C
– následné ochlazenı́ kritickou rychlostı́ pod teplotu 727 ◦ C, kde je austenit nestabilnı́ a
rozpadá se na nové tvrdé fáze, které jsou stabilnı́

9
 – rozpad austenitu na perlit/bainit/martenzit
– kalitelné oceli: vı́ce než 0,35% uhlı́ku
– podle způsobu rozpadu austenitu rozdělujeme:

– izotermický rozpad austenitu - IRA diagram

– anizotermický rozpad austenitu - ARA diagram

9.2 Izotermický rozpad austenitu

T [°C] austenit
727

perlit

bainit
200

martenzit

log t [s]
Obrázek 9: Ukázka izotermického rozpadu austenitu

9.3 Anizotermický rozpad austenitu

T [°C] austenit
727

perlit
P

bainit
200
M A P

martenzit

log t [s]
Obrázek 10: Ukázka anizotermickéého rozpadu austenitu

10 Únava materiálu
– je poškozenı́ materiálu, které vzniká opakovaným zatěžovánı́m
– průběh poškozenı́ je závislý na počtu zatěžovacı́ch cyklů

10
– únava materiálu významně ovlivňuje životnost konstrukcı́

σ a]

statická mez pevnosti

σC

σC - mez únavy

poet cykl N [-]
Obrázek 11: Wohlerova křivka

11