Česko - Wikipedie

17.10.
22 9:05 Česko – Wikipedie
Česko
Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.[9][pozn. 4] Samostatnost nabylo 1. Česká republika
ledna 1993 jako nástupnický stát Československa, předtím existovalo jako jedna ze dvou republik
československé federace. Navazuje také na více než tisícileté dějiny české státnosti a kultury. Podle své
ústavy je Česko parlamentní, demokratický právní stát s liberálním státním režimem[13] a politickým
systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí. Hlavou státu je prezident republiky,
vrcholným a jediným zákonodárným orgánem je dvoukomorový Parlament České republiky, na vrcholu
moci výkonné stojí vláda České republiky.
vlajka
znak
Česko je země s tržním hospodářstvím, která podle ekonomických, sociálních a politických indikátorů,
jako je HDP na obyvatele, index lidského rozvoje,[14] index svobody tisku či index svobody internetu od Hymna
cenzury, patří k vysoce rozvinutým státům světa. Ekonomicky patří dle Světové banky do skupiny Kde domov můj
31 nejbohatších států světa s nejvyššími finančními příjmy. V porovnání s jinými státy má velmi malý Motto
podíl obyvatel žijících pod prahem chudoby. Vykazuje též poměrně nízkou nerovnost mezi nejbohatšími Pravda vítězí
a nejchudšími obyvateli a relativně vyvážené přerozdělování bohatství napříč populací.[15] Míra
nezaměstnanosti je dlouhodobě nízká a pod průměrem vyspělých zemí. V indexu ekologické stopy je Geografie
Česko oproti některým jiným vyspělým zemím menším ekologickým dlužníkem. Podle Global Peace
Index, který vypracovává každoročně Institute for Economics and Peace, se Česko dlouhodobě řadí mezi
15 nejbezpečnějších zemí (pohybuje se mezi 5. a 15. místem) na světě (index zohledňuje hrozbu
válečného konfliktu i úroveň vnitřní násilné kriminality).[16]
Česko je členem Evropské unie,[17] Severoatlantické aliance,[18] Organizace spojených národů,

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Světové obchodní organizace, Mezinárodního
měnového fondu, Světové banky, Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,
Evropské celní unie, součástí Schengenského prostoru, Evropského hospodářského prostoru, členem
Visegrádské skupiny a jiných mezinárodních struktur.
Česko je vnitrozemský stát o rozloze 78 870 km2. Sousedí na západě s Německem (délka hranice
810 km), na severu s Polskem (762 km), na východě se Slovenskem (252 km) a na jihu s Rakouskem
(466 km). Administrativně se dělí na osm územních a zároveň na 14 samosprávných krajů. Hlavním
městem je Praha, která je rovněž i jedním z krajů. V roce 2020 v Česku žilo přibližně 10,7 milionu Poloha Česka
obyvatel.[2] Výrazná většina obyvatelstva se hlásí k české, případně moravské národnosti. K největší
římskokatolické církvi se hlásí přes 10 % obyvatelstva, zatímco téměř 80 % obyvatelstva je bez vyznání Hlavní město Praha
či ve sčítání lidu tuto položku nevyplnilo. Rozloha 78 870[1] km²
(115. na světě)
z toho 2 % vodní plochy

Obsah Nejvyšší bod Sněžka (1603 m n. m.)
Časové pásmo +1
Historické státní útvary na území Česka

+2 (letní čas)
Název a státní symboly Poloha 49°30′ s. š., 16° v. d. (ht
Historie tps://geohack.toolforge.
org/geohack.php?langu
Původní osídlení
age=cs&pagename=%
Středověk C4%8Cesko&params=
Novověk 49.5_N_16_E_type:lan
Rakousko-Uhersko dmark)
Geodata (OSM) OSM (https://www.open
První Československá republika
streetmap.org/browse/r
Protektorát Čechy a Morava elation/51684), WMF (h
Československo v letech 1945–1992 ttps://tools.wmflabs.org/
Samostatnost Česka wiwosm/osm-on-ol/kml-

on-ol.php?lang=wikidat
Geografie a&uselang=cs&title=Q2
Geologie, geomorfologie a půdy 13)
Hydrologie a podnebí Obyvatelstvo
Fauna a flora Počet obyvatel 10 701 777[2]

(86. na světě, 1. 1.
Ochrana životního prostředí
2021)
Politický systém Hustota zalidnění 136 ob. / km²
Vláda a státní správa (87. na světě)
Právní a soudní systém HDI ▲ 0,900[3][pozn. 1]

(velmi vysoký)
Zahraniční vztahy
(27. na světě, 2019)
Ozbrojené síly Jazyk čeština (úřední),
Lidská práva slovenština (částečně
Administrativní dělení úřední na celém území;
jazyk uznané tradiční
Ekonomika
https://cs.wikipedia.org/wiki/Česko#Původní_osídlení 1/39
17.10.22 9:05 Česko – Wikipedie
Obecná charakteristika národnostní

menšiny),[pozn. 2]
Měna
ukrajinština (významná
Vývoj ekonomiky
menština),
Největší firmy polština (částečně
Zemědělství úřední na části území;
Průmysl jazyk uznané tradiční
národnostní menšiny) a
Těžba
další jazyky uznaných
Telekomunikace a IT národnostních menšin
[pozn. 3]
Doprava
Energetika Národnostní údaje 2021[7]:
složení Češi (57,3 %),
Maloobchod
Cestovní ruch Moravané (3,4 %),
Slováci (0,9 %),
Obyvatelstvo
Ukrajinci (0,7 %),
Vývoj počtu obyvatel v Česku
dvě národnosti (4,0 %),
Etnické složení ostatní (2,1 %)
Náboženství neuvedeno (31,6 %)
Etnografické skupiny Náboženství údaje 2021[7]:
Cizinci bez vyznání (47,8 %),
Největší města podle počtu obyvatel římští katolíci (9,3 %),
Kultura pravoslavní (0,4 %),
Literatura evangelíci (0,3 %),

českoslovenští husité
Divadlo
(0,2 %),
Film
neorganizovaní věřící
Hudba (9,6 %),
Výtvarné umění neuvedeno (30,1 %)
Architektura Státní útvar
Videoherní tvorba Státní zřízení parlamentní republika
Populární kultura Vznik – cca 870 (knížectví)
Média – 1198 (království)
Festivaly, přehlídky, ceny – 28. října 1918

(Československo)
Věda a vzdělávání – 1. ledna 1969 (Česká
Věda a technika socialistická republika)
Školství – 1. ledna 1993
(samostatná Česká
Sport
republika)
Olympijské hry (republika byla
Lehká atletika ustavena v roce 1969
Fotbal jako jedna ze dvou
součástí
Lední hokej
československé
Tenis federace, samostatnou
Ostatní sporty se stala roku 1993)
Soutěže a sportoviště Prezident Miloš Zeman
Tělovýchova Předseda vlády Petr Fiala

Měna koruna česká (CZK)
Další charakteristiky
HDP/obyv. (PPP) 35 440[8] USD
Kuchyně (39. na světě, 2018)
Svátky Giniho koeficient 25 (2017)
Odkazy Mezinárodní identifikace
Poznámky ISO 3166-1 203 CZE CZ
Reference MPZ CZ
Telefonní předvolba +420
Související články
Národní TLD .cz
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Historické státní útvary na území Česka

Česko navazuje na tradice státnosti Velké Moravy,[ujasnit] sahající do 9. století,[19] Českého knížectví, Českého království, Slezských knížectví a
Slezského vévodství, Moravského markrabství, a Československa.[20][21][22]
Prvním doloženým státním útvarem na území dnešní České republiky byl nadkmenový svaz
Sámovy říše,[23][24] ve druhé polovině 9. století pak vznikla Velkomoravská říše.[25] Když kolem
roku 907 zanikla pod náporem kočovných maďarských kmenů, těžiště státního vývoje se
přesunulo do Čech. Tamní panovníci z rodu Přemyslovců vybudovali středověký přemyslovský
stát, též nazývaný český stát (České knížectví, později České království), od přelomu 10. a 11. století
tvořící součást Svaté říše římské. Od doby Karla IV. (1348) se pro země podléhající českému králi
užívalo rovněž pojmu země Koruny české, kterýžto pojem zahrnoval i Moravské markrabství a
Vévodství Horní a Dolní Slezsko.
Od roku 1526 byly České země postupně začleňovány do habsburské monarchie, jejíž vládci využili
svého vítězství v bitvě na Bílé hoře nad českými stavy (1620) k výraznému omezení dřívější
samostatnosti Českého království. Země Koruny české, po roce 1749 navzájem státoprávně
nespojité, zůstaly korunními zeměmi Habsburků až do konce první světové války v roce 1918. Od Pražský hrad
roku 1804 měla habsburská monarchie oficiální název Rakouské císařství a od roku 1867 se
mocnářství nazývalo Rakousko-Uhersko.
Po zániku Rakouska-Uherska v roce 1918 vzniklo Československo jako unitární stát

s republikánským zřízením. Roku 1939 bylo území současné České republiky okupováno
německou armádou a vznikl loutkový protektorát Čechy a Morava. Československo bylo obnoveno
v roce 1945, od roku 1960 mělo oficiální název Československá socialistická republika. Ta byla
roku 1969 federalizována, přičemž v rámci tohoto procesu vznikla Česká socialistická republika,
formálně svrchovaný národní stát, z hlediska mezinárodního práva přímý předchůdce současné
České republiky. Tento oficiální název nese český stát od 6. března 1990, kdy bylo po pádu
komunistického režimu vypuštěno z názvu slovo „socialistická“. Československo získalo v roce
1990 nový oficiální název: Česká a Slovenská Federativní Republika. Krátce nato, ke konci roku
1992, však zaniklo a místo něj vznikly dva nové státy, Česko a Slovensko. Dne 1. ledna 1993 Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře
vstoupila v platnost Ústava České republiky, podle jejíž preambule navazuje nový stát na tradice Morava, okrově Slezsko
státnosti Československa a bývalých zemí Koruny české.
Existenci České republiky jako subjektu mezinárodního práva uznávají všechny státy světa. Do 8. září 2009, kdy
byly navázány diplomatické vztahy, nebyla uznávána jako samostatný stát ze strany Lichtenštejnska.[26]
Lichtenštejnsko kladlo jako předběžnou podmínku uznání a navázání diplomatických styků český souhlas
dvoustranně jednat o tématech majetkového charakteru (majetkové spory existovaly již mezi Lichtenštejnskem a
Československem od vzniku Československa, nově šlo i o vyvlastnění majetku rodu Lichtenštejnů podle
Benešových dekretů).[27] Lichtenštejnská snaha zabránit přijetí Česka do mezinárodních organizací nebyla
úspěšná.
Geografická mapa Česka
Název a státní symboly
Podrobnější informace naleznete v článcích Spor o užití slova Česko a Státní symboly České republiky.
Oficiálním názvem státu podle ústavy je Česká republika; jednoslovný název

Česko[28][29][30][31][32][33] se v ústavě nevyskytuje (stejně jako se v ní nevyskytovalo
Československo – zeměpisný název nemusí být nutně součástí ústavy),[34] je však součástí
oficiální databáze OSN coby jednoslovný název státu. V květnu 2016 vláda oficiálně schválila též
překlady zeměpisného názvu Česko do angličtiny (Czechia) a dalších světových jazyků (fr.
Tchéquie, šp. Chequia atd.).[35]
Část veřejnosti slovo Česko odmítá zejména pro nezvyk – obdobně, jako byl zpočátku odmítán
Český lev v červeném
např. i název Československo.[zdroj?] První užití výrazu Česko je doloženo v roce 1704 jako
[36] poli, dnešní malý státní
zeměpisné označení zahrnující všechny České země, v roce 1777 pak jako synonymum ke
znak, se poprvé objevil
slovu Čechy. V době národního obrození se používaly i tvary češský a Češsko odvozené ze ve 13. století
základu „Čechy“. Nesprávně se v té době užíval i tvar čechský. Vliv na vypadnutí jednoho „s“ z
termínu měla také jazyková úspornost. [37] Od 19. století se výraz Česko opět objevuje též jako
označení pro všechny České země.[29] V tomto významu jej od roku 1938 začal prosazovat moravský jazykovědec
František Trávníček.[29] Slovník spisovného jazyka českého v roce 1960 jej uvádí v obou významech a jako zastaralý,[29]
Slovník spisovné češtiny z roku 1978 již archaičnost konstatuje jen u prvního významu, zatímco ve významu označení
české části federace stylovou příznačnost neuvádí.[38] Na jaře 1993 jej Český úřad zeměměřický a katastrální na základě
Socha svatého Václava na pověření vlády určil jako jednoslovné označení čerstvě osamostatněné České republiky,[39] po vášnivých sporech, po
Václavském náměstí podpoře Českou geografickou společností a navzdory odporu prezidenta Havla a dalších osobností se termín výrazně
rozšířil,[29] zachoval si však jistou míru kontroverznosti a někteří jej pociťují jako novotvar.[40][41]
Státní symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní vlajka (republika po rozpadu federace
převzala i původní vlajku Československa, jelikož Slovensko nemělo zájem tuto vlajku použít), standarta
prezidenta, státní pečeť, státní barvy a státní hymna Kde domov můj. Státní symboly poukazují na tradice
historických zemí (znak),[42] husitského hnutí (heslo na prezidentské standartě), národního obrození (hymna) a
Československa (vlajka).[21]
Historie
Svatováclavská koruna z českých
korunovačních klenotů je čtvrtá Související informace naleznete také v článku Dějiny Česka.
nejstarší v Evropě
Původní osídlení
Území dnešní České republiky bylo člověkem osídleno již před asi 750 000 lety. O osídlení území Česka z doby od 28 000 let př. n. l. svědčí řada
archeologických nálezů (kultura s nálevkovitými poháry, únětická kultura, lengyelská kultura ad.). Od 3. století př. n. l. obývali tuto oblast Keltové
(Bójové) a v 1. století n. l. přicházely kmeny Germánů (Markomani a Kvádové). Prvním historicky doloženým panovníkem na českém území byl
markomanský král Marobud.
Od konce 5. století se na území dnešního Česka objevovali první Slované. V 7. století vytvořily slovanské kmeny
pod vedením franského kupce Sáma tzv. Sámovu říši (asi 623–659), jednalo se však spíše o nadkmenový svaz. V
letech 830–833 na Moravě, na Slovensku, v severním Maďarsku a na západním Zakarpatsku vznikla pod vládou
dynastie Mojmírovců Velkomoravská říše, která postupně zahrnula i Čechy (890–894), Slezsko, Lužici,
Malopolsko a zbytek Maďarska. Velkomoravská říše byla již plnohodnotným státním útvarem. Byla
christianizována, mj. za pomoci byzantské misie Cyrila a Metoděje, již pozval panovník Rostislav. Za jeho
následníka Svatopluka I. říše dosáhla maxima své moci. Po jeho smrti však přišel rychlý pád. Čechy se od Velké
Moravy odtrhly v roce 894 a v roce 906 nebo 907 byla rozvrácena tehdy ještě kočovnými Maďary.
Středověk
Velkomoravská říše za vlády
Související informace naleznete také v článcích České knížectví, České království a Země Koruny české.
Svatopluka I.
Počátky českého státu spadají do druhé poloviny 9. století,

kdy byl mimo jiné pokřtěn ve Velehradě, velkomoravském
sídle, první doložený český kníže z dynastie Přemyslovců
Bořivoj I. V průběhu 10. a 11. století se stát konsolidoval a
bylo k němu připojeno území Moravy především zásluhou
knížete Oldřicha. České knížectví postupně získalo znaky
víceméně autonomního středověkého státu, který byl
součástí Svaté říše římské (pražské biskupství založeno roku
973, hlavním národním světcem se stal svatý Václav).
České království nicméně vzniklo až roku 1198 (pokud České knížectví za Boleslava I. a Boleslava II.
nepočítáme nezděděné tituly Vratislava II. a Vladislava II. v
Země Koruny české v 15. až 17. století 11. a 12. století), kdy německý král uznal český královský
titul jako dědičný, což potvrdil císař Fridrich II. Štaufský roku 1212 Zlatou bulou sicilskou vystavenou
přemyslovskému králi Přemyslu Otakarovi I. včetně dalších privilegií Českého království. Český panovník byl
napříště osvobozen od všech povinností vůči Svaté říši římské až na účast na říšských sněmech. Václav I., ale zejména jeho syn Přemysl Otakar II.,
pak vybudovali rozsáhlou državu, která sahala až za Alpy a k Jaderskému moři. Václav II. obrátil svou pozornost také na sever a východ, kde se mu
podařilo nabýt území přes Polsko až k Baltskému moři a pro svého desetiletého syna Václava III. získal dočasně uherskou královskou korunu. Po
zavraždění Václava III. v Olomouci se České království ocitlo v chaosu, ale volba Jana Lucemburského českým králem umožnila nový vzestup, který
vyvrcholil zejména za panování Janova syna Karla IV. (1316–1378). V letech 1319–1329 byla k Českému království připojena Horní Lužice a v roce
1335 také město Vratislav, k němuž přiléhala značná část Slezska. Po roce 1348 bylo načas připojeno Braniborsko.
Už v době vlády Karla IV. lze spatřovat počátky českého reformního hnutí, které usilovalo o prohloubení osobní zbožnosti a o nápravu zesvětštělé
církve, a tím i o obrodu celé společnosti. Náboženské spory vygradovaly za vlády Karlova syna Václava IV. Po upálení Mistra Jana Husa v roce 1415 v
německé Kostnici napětí mezi Husovými příznivci a jeho odpůrci přešlo v otevřené nepřátelství a události vyústily v husitské války. Radikální husité
založili město Tábor, které se stalo centrem husitské revoluce. Jan Žižka z Trocnova a Prokop Holý poté porazili všechny čtyři křížové výpravy do
Čech. Války byly ukončeny dohodou mezi Basilejským koncilem a umírněnými husity tzv. Basilejskými kompaktáty v roce 1436. V osobě Jiřího z
Poděbrad si země dokonce zvolila umírněného husitu jako krále. Avšak vnější tlak krále Jiřího přiměl přepustit z taktických důvodů český trůn rodu
Jagellonců. Když však v bitvě u Moháče (1526) padl druhý Jagellonec na českém trůnu, Ludvík, získali ho Habsburkové, kteří, společně s následující
dynastií habsbursko-lotrinskou, vládli zemi dalších téměř 400 let.
Novověk
V roce 1526 byl na český trůn zvolen Ferdinand I. Habsburský a s ním dynastie Habsburků, která zemi postupně
včlenila do habsburské monarchie. Ferdinandův vnuk Rudolf II. si ještě (jako poslední Habsburk) zvolil Prahu za
sídelní město a, ač katolík, byl částečně tolerantní vůči českému protestantismu (Rudolfův majestát). Po jeho
smrti však éra tolerance skončila a náboženské napětí znovu vzrostlo. V roce 1618 vypuklo proti katolickému
panovníkovi ozbrojené povstání českých protestantských stavů. Defenestrace císařských místodržících v roce 1618
se stala i počátkem třicetileté války. Vojsko českých stavů bylo roku 1620 v bitvě na Bílé hoře poraženo a stavovští
vůdcové byli veřejně popraveni v Praze.
Bitva na Bílé hoře roku 1620
Začala násilná rekatolizace českých protestantů. Rozsáhlý majetek české exilové šlechty a inteligence připadl
věrným stoupencům Habsburků. Do poloviny 17. století klesla populace v Čechách a na Moravě o necelých 30 %
na zhruba 1,75 milionu obyvatel.[43] Roku 1627 bylo pro Čechy vydáno Obnovené zřízení zemské, kterým Habsburkové získali český královský titul
dědičně, za jediné povolené náboženství bylo prohlášeno katolické a jazyk německý byl formálně zrovnoprávněn s českým, fakticky byl ale
upřednostněn.
Správními reformami Marie Terezie v roce 1749 byly země Koruny české de facto spojeny s Rakouskem do unitárního
státu, ale i nadále se korunovali čeští králové v rámci Českého království. Během hladomoru v letech 1770–1772 zemřelo
nejméně 250 000 lidí,[44] což vedlo k rozsáhlým nevolnickým nepokojům.[45] Náboženskou toleranci a zrušení
nevolnictví přinesly až reformy Josefa II. v roce 1781. Josef rovněž zvýšil důraz na centralizaci monarchie. Této
centralizaci napomáhalo preferování německého jazyka ve státní i církevní správě. V odpověď na poněmčování národa a
jeho kultury se koncem 18. století začalo v českých zemích vzmáhat české národní obrození, tedy snaha o obnovu české
kultury a jazyka a později i o získání politické moci stranami zastupujícími zájmy českého etnika.
Rakousko-Uhersko
Související informace naleznete také v článku Rakousko-Uhersko.
Královna Marie Terezie,
V druhé polovině 19. století za dlouhého panování císaře Františka Josefa I. nastal v Česku významný hospodářský
významná absolutistická
rozvoj. Většina (asi 70 %) průmyslu Rakouska-Uherska se soustředila v českých zemích včetně oblastí osídlených Němci.
reformátorka, vládnoucí v
České politické elity, zejména František Palacký a František Ladislav Rieger, dospěly k názoru, že federalizované a vcelku
letech 1740–1780
demokraticky uspořádané Rakousko (resp. Předlitavsko) by mohlo být nejvýhodnějším životním prostorem pro český
národ i jiné slovanské národy střední a jižní Evropy (tzv. austroslavismus). Mocnářství mělo být ochranou proti mocným
státům na západě i na východě, jmenovitě proti Německu a Ruskému impériu.
Jazyková nařízení z dubna 1897, která zrovnoprávnila češtinu s němčinou, vedla k pádu vlády a k národnostním
nepokojům mezi Čechy a Němci.[46] Volební zákon z roku 1907 zavedl všeobecné hlasovací právo pro muže.[47]
Období všestranného rozmachu českého národa v oblastech politiky, hospodářství, kultury a vzdělání v rámci
Rakouska-Uherska skončilo vypuknutím první světové války v červenci 1914. Tento posléze celosvětový ničivý
konflikt započali vídeňští politici po Sarajevském atentátu na rakousko-uherského následníka trůnu Františka
Ferdinanda d'Este, a to v domnění, že válka proti malému Srbskému království bude pro zdánlivě mocné
Rakousko-Uhersko snadnou záležitostí. Do války se však rychle zapojily další mocnosti a Rakousko-Uhersko se
postupně stalo pouhým přívěskem Německé říše, tzv. vilémovského Německa, což zasadilo austroslavismu
smrtelnou ránu. Pro Rakousko-Uhersko nakonec skončila válka naprostou katastrofou a jeho rozpadem.
Korunní země Rakouska-Uherska
roku 1914
První Československá republika
Podrobnější informace naleznete v článcích První republika a Dějiny Československa.
V první světové válce bojovalo 1,5 milionu mužů odvedených z českých okresů, z nichž padlo 138 000 na straně
monarchie a asi pět a půl tisíce (jen do konce války) v Československých legiích na druhé straně válečného soupeření.[48]
Více než 90 000 dobrovolníků zformovalo Československé legie ve Francii, Itálii a Rusku, kde bojovali proti centrálním
mocnostem (tedy i rodnému Rakousko-Uhersku) a posléze i proti ruským bolševikům.[49] Po porážce Rakouska-Uherska
byly po 28. říjnu 1918 země Koruny české, části Uherského království včetně Podkarpatské Rusi spojeny do nového
státního útvaru, Československa. Jeho prvním prezidentem byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk, který od roku 1914
pracoval pro českou resp. československou samostatnost v zemích Dohody a v Rusku s podporou zejména Edvarda
Beneše a Milana Rastislava Štefánika. V období od vzniku státu až do zániku tzv. první republiky (oficiálně Republiky
československé) bylo Československo unitárním státem a zůstalo i po roce 1933 jediným skutečně demokratickým státem
ve střední Evropě.[50]
Přes svůj deklarovaný národní charakter, založený na čechoslovakismu, bylo Československo multietnickým státem, ve
Prezident Osvoboditel kterém žilo 6 747 000 Čechů, 3 124 000 Němců, 2 014 000 Slováků, 745 000 Maďarů, 462 000 Rusínů, 181 000 občanů
Tomáš Garrigue Masaryk židovské národnosti a 76 000 Poláků.[51]
Po vyhlášení nezávislosti došlo k pohraničním konfliktům s Polskem a Maďarskem,

stejně jako k nepokojům v německých oblastech země. Problém nepřátelských sousedů se Československo, zvláště
jeho dlouholetý ministr zahraničí Edvard Beneš, pokusilo vyřešit spojenectvím zvaným Malá dohoda, systémem
spojeneckých smluv s Francií a od roku 1935 i smlouvou se Sovětským svazem. Sudetští Němci, žijící převážně
v pohraničních oblastech přilehlých k Německu a Rakousku, se v důsledku Velké hospodářské krize, masivní
nezaměstnanosti (která však postihla všechny národnosti) a od roku 1933 také intenzivní nacistické propagandy
radikalizovali a začali požadovat odtržení od Československa. Tyto snahy reprezentovala Sudetoněmecká strana První republika po sloučení Moravy
(Sudetendeutsche Partei, SdP) vedená Konradem Henleinem. Na nátlak Německé říše (posílené tzv. anšlusem a Slezska do země
Rakouska v březnu 1938) a evropských mocností Francie, Spojeného království a Itálie bylo v září roku 1938 Moravskoslezské v roce 1928
Československo Mnichovskou dohodou donuceno postoupit Německu rozsáhlé pohraniční oblasti (tzv. Sudety).
Mnichovská dohoda bývá také označována jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát, jelikož zástupci
československé strany nebyli přizváni k jednání a Německá říše zároveň hrozila vojenským přepadením Československa. Přitom se platná vojenská
aliance Československa s Francií ukázala jako zcela neúčinná. Kromě postupného záboru sudetských oblastí Německem (mnohdy s početným českým
obyvatelstvem) připadly jižní oblasti Slovenska a Podkarpatské Rusi s maďarsky mluvícím obyvatelstvem Maďarsku. Malou část československého
území, zejména oblast Těšínska, zabralo Polsko. Název takto okleštěného státního útvaru se začal psát se spojovníkem (Česko-Slovensko). Pro
zbývající krátké období od Mnichovské dohody až do úplného rozbití Československa v březnu 1939 se vžilo označení druhá republika.
Protektorát Čechy a Morava

Související informace naleznete také v článku Protektorát Čechy a Morava.
Dne 14. března 1939 Slovensko vyhlásilo samostatnost a po okupaci německými vojsky 15. března 1939 byl na
zbytku československého území (tedy v Česku bez Sudet, připojených v roce 1938 k Německu, a východní části
československého Těšínska, připojené ve stejném roce k Polsku[pozn. 5]) vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.
Prezident Edvard Beneš v Londýně zorganizoval exilovou vládu (tzv. prozatímní státní zřízení). Německá okupace
Československa se setkala s masivním odbojem obyvatel země a skupin podporovaných ze zahraničí (zejm.
operace Anthropoid), na který nacisté reagovali terorem (např. vyhlazení Lidic). V průběhu druhé světové války
nacisté realizovali politiku totálního nasazení českých pracovních sil na území Německa, stejně jako likvidaci
židovské diaspory na území Protektorátu. Nejznámější údaj o počtu obětí nacistické okupace pochází z výzkumu
zveřejněného Gustavem Hajčíkem a Jaroslavem Voleníkem roku 1956, podle něhož během války zemřelo 360 000
Čechoslováků.[52] Konečné řešení české otázky zapadalo do Generalplánu Ost, nacistického plánu na likvidaci, Sousoší 82 lidických dětí, které byly
poněmčení a vysídlení příslušníků pěti slovanských národů, který měl vytvořit životní prostor pro německé zavražděny v táboře Chełmno 2.
obyvatelstvo.[53] července 1942
Československo v letech 1945–1992
Osvobození Československa a období do února 1948
V květnu 1945 bylo dokončeno osvobozování Československa spojenci a byl obnoven formálně demokratický stát. Období 1945–1948 je někdy
nazýváno třetí republika.
Při osvobozování Československa zahynulo okolo 140 000 sovětských vojáků. Po jejich boku zemřelo okolo 11 700 Čechoslováků, příslušníků 1. čs.
armádního sboru, kterému velel Ludvík Svoboda. Tento armádní sbor se vyznamenal v bojích u Sokolova a o Kyjev a krutě krvácel v karpatsko-
dukelské operaci, jejímž cílem bylo pomoci Slovenskému národnímu povstání. Při osvobozování Československa dále zemřelo 66 495 Rumunů,
1 302 Poláků a 351 Američanů.[54][55] K osvobození Československa také pomohlo české květnové povstání, jehož ve světě nejznámější součástí bylo
Pražské povstání.
Po osvobození Slovenska postupovala Rudá armáda od března 1945 na české území z Ostravska a od Bratislavy (zde
společně s rumunskou armádou).[56]) Později byla zahájena i Pražská ofenzíva Rudé armády ze severu k Praze, které se
zúčastnily také jednotky rumunské a polské armády.[56]) Sovětská vojska postupovala až k dohodnuté demarkační linii s
americkou armádou a osvobodila přitom zhruba dvě třetiny Čech. Zbytek českého prostoru západně od linie Karlovy Vary
– Plzeň – České Budějovice osvobodila americká armáda.
V období 1945 až do února 1948 již nedošlo k obnově plně demokratického státu. Došlo k vysídlení Němců z
Československa do Německa a Rakouska, během kterého docházelo k častým a většinou nikdy nepotrestaným zločinům a
křivdám. Odsun Němců v roce 1945 odsouhlasily tři vítězné mocnosti na Postupimské konferenci. [57] Problémem bylo
rovněž značné omezení stranické soutěže, kdy byly v českých zemích povoleny pouze čtyři levicové a středové vládní
politické strany a žádné opoziční. Docházelo k ozsáhlému znárodňování těžkého průmyslu, energetiky, filmového
průmyslu, bank, pojišťoven, větších stavebních podniků atd. (tzv. Benešovy dekrety).[58][59][60]
Památník v chrámu sv.
Cyrila a Metoděje v Praze
Československo pod vládou Komunistické strany
věnovaný parašutistům,
kteří provedli atentát na R.
V parlamentních volbách 1946 zvítězila Komunistická strana Československa a tyto
Heydricha
volby bývají označované jako poslední svobodné demokratické volby na dobu více než
čtyřiceti let.[61] V únoru 1948 se komunisté chopili moci pučem a zlikvidovali zbytky
demokratického systému. Těžce nemocný prezident Edvard Beneš abdikoval a ještě v roce 1948 zemřel. Na jeho
místo nastoupil vůdce komunistů Klement Gottwald. Země se stala totalitním státem a součástí východního bloku
pod dominancí Sovětského svazu. Byly potlačeny svobody a struktury občanské společnosti počínaje zrušením
Československo po federalizaci samosprávných zemí (1949) až po potlačení svobodného spolkového a ekonomického života. Došlo k vlně
v roce 1969 emigrace lidí do zemí neovládaných komunismem. Kolektivizace zemědělství a měnová reforma (1953) připravily
miliony občanů o majetek. Tisíce občanů se staly obětí politický procesů, mnohdy i justičních vražd – k
nejznámějším obětem perzekucí patří Milada Horáková, Rudolf Slánský či Heliodor Píka.
Po Gottwaldově smrti v roce 1953 se stal prezidentem Antonín Zápotocký, po jeho smrti pak Antonín Novotný.
Koncem 50. let a v 60. letech docházelo k postupné liberalizaci, která vyvrcholila v roce 1968. Počátkem roku 1968
abdikoval prezident ČSSR Novotný a jeho nástupcem se stal armádní generál ve výslužbě Ludvík Svoboda. Novým
generálním tajemníkem KSČ byl zvolen Slovák Alexandr Dubček. Liberalizační hnutí známé jako pražské jaro bylo
však potlačeno invazí vojsk Sovětského svazu a dalších zemí Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Trvalejším
státoprávním důsledkem pražského jara zůstala federalizace, nastolená k 1. lednu 1969, jež unitární stát formálně
Hořící sovětský tank během invaze změnila na federaci dvou suverénních národních států.[pozn. 6] Po obsazení Československa emigrovalo kolem
vojsk Varšavské smlouvy v Praze 100 000 především vzdělaných lidí do demokratických zemí. Tato další ztráta kvalifikovaných odborníků ještě
roku 1968 umocnila postupný hospodářský úpadek Československa, kterému byla země vystavena již od připojení k
sovětskému bloku. Území Československa bylo fakticky okupováno Sovětskou armádou, která definitivně odešla
až roku 1991. Režim takzvané normalizace na dvacet let potlačil občanské svobody, čemuž se snažilo vzdorovat
zejména hnutí Charta 77. Prezidentem ČSSR v letech 1975 až 1989 byl Slovák Gustáv Husák.
Sametová revoluce a léta 1990–1992
Sametová revoluce, zahájená 17. listopadu 1989, svrhla komunistický režim a umožnila obnovu demokracie a svobodného podnikání. Již 29. prosince
1989 byl prezidentem republiky zvolen dosavadní disident a dramatik Václav Havel. Společenská transformace zároveň způsobila dramatický nárůst
kriminality,[62] značné zadlužení státu[63] a prohlubování federalizace až k rozpadu společného státu Čechů a Slováků.
Od roku 1990 totiž začala být opožděně uváděna do praxe federalizace, která sice formálně platila již od roku 1969,
ale prakticky byla do značné míry zmrazena. Mezi oběma složkami federace, Českou republikou a Slovenskou
republikou, rychle narůstaly rozpory (viz pomlčková válka), které nakonec vedly k rozpadu společného státu.
Československo zaniklo mírovou cestou ke 31. prosinci 1992. Dosavadní národní republiky převzaly právní řád
zanikající federace a rozdělily si její majetek a závazky.
Samostatnost Česka
Václav Havel, pozdější první
Subjektem mezinárodního práva se Česká republika stala 1. ledna 1993, se zánikem federace. Zapojila se do
prezident samostatné České
západoevropských politických struktur. 12. března 1999 byla přijata do NATO a 1. května 2004 vstoupila do
republiky, během událostí v
Evropské unie. Roku 2004 přistoupila k Schengenským dohodám, na jejichž základě se 21. prosince 2007 stala
listopadu 1989
součástí Schengenského prostoru.[64]
Prezidentem České republiky byl až do března 2003 Václav Havel, který byl již československým prezidentem.
Jeho nástupcem byl zvolen Václav Klaus, poprvé nastoupil do funkce 7. března 2003, podruhé v březnu 2008. Od
března 2013 je prezidentem republiky Miloš Zeman, který je prvním prezidentem zvoleným v lidovém hlasování.
Ve volbách v roce 2018 svůj mandát obhájil.
Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 Česko přijalo největší uprchlickou vlnu ve své historii.
Geografie
Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Česka.
Česko se nachází ve střední Evropě a sousedí se čtyřmi státy. Na západě jde o Německo, na severovýchodě o
Polsko, na jihovýchodě o Slovensko a jižní hranici sdílí s Rakouskem. Délka západní společné hranice s Německem
činí 810,7 km, s Rakouskem je dlouhá 466,1 km, se Slovenskem 251,8 km a s Polskem na severu 761,8 km. Celková Česká republika je součástí
rozloha činí 78 870 km², z toho 2 % tvoří vodní plochy. společného trhu EU i
Schengenského prostoru
Geologie, geomorfologie a půdy

Související informace naleznete také v článku Geomorfologické členění Česka.
Převážná část území náleží ke geologicky stabilnímu Českému masivu, vyzdviženému hercynským vrásněním v
období devonu a karbonu (v prvohorách). Oblast Západních Karpat na východě území je mladší a byla vyzdvižena
alpínským vrásněním v období třetihor.
Z geomorfologického hlediska leží Česko na rozhraní dvou horských soustav. Západní a střední část vyplňuje
Česká vysočina, mající převážně ráz pahorkatin až vrchovin (Šumava, Český les, Krušné hory, Děčínská vrchovina,
Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník, Jeseníky, Českomoravská vrchovina). Do východní části
státu zasahují Západní Karpaty (Moravskoslezské Beskydy, Bílé Karpaty, Javorníky). Z celkové plochy Česka leží Satelitní pohled na Česko v srpnu
52 817 km2 (67 %) v nadmořské výšce do 500 m, 25 222 km2 (32 %) ve výšce 500 až 1 000 m a pouze 827 km2 2003
(1,05 %) ve výšce nad 1 000 m; střední nadmořská výška činí 430 m. Nejvyšším českým vrcholem je hora Sněžka s
1603 m n. m., nejnižším pak Labe na odtoku ze země u Hřenska se 115 m n. m. Hranická propast je nejhlubší
zatopenou jeskyní na světě.[65] Nejrozsáhlejším krasovým územím je Moravský kras.
Z vyvřelých hornin v ČR převládají žula, čedič a znělec. Z usazených pískovec, vápenec a břidlice. Z přeměněných
rula, svor a fylit.
Půdní pokryv se vyznačuje značnou variabilitou. Nejrozšířenějším typem půd v Česku jsou hnědé půdy. V nížinách
se nachází úrodné černozemě.
Lyžařský resort v Krkonoších
Z hlediska členění krajiny jsou na území ČR zastoupeny čtyři biogeografické podprovincie: Celé území Čech
zaujímá hercynská podprovincie, na Moravě a ve Slezsku pak lze identifikovat polonskou podprovincii,
západokarpatskou podprovincii a severopanonskou podprovincii. V podobné typologii ekoregionů, již užívá
Světový fond na ochranu přírody, tvoří území Čech převážně středoevropský smíšený les a na Moravě a ve Slezsku
se nacházejí malé enklávy panonského smíšeného lesa, západoevropského listnatého lesa a karpatského
jehličnatého lesa.[66]
Hydrologie a podnebí
Podrobnější informace naleznete v článcích Podnebí Česka a Seznam řek v Česku. Králický Sněžník
Českým územím prochází hlavní evropské rozvodí oddělující úmoří Severního, Baltského a Černého moře.
Hlavní říční osy jsou v Čechách Labe (370 km) s Vltavou (433 km), na Moravě řeka Morava (246 km) s Dyjí
(306 km) a ve Slezsku Odra (135 km) s Opavou (131 km). Dlouhý tok mají na území ČR též Ohře (246 km),
Sázava (225 km), Jihlava (180 km), Svratka (168 km), Jizera (167 km), Lužnice (157 km), Berounka (139 km) a
Otava (111 km).[67] Největším přírodním jezerem Česka je Černé jezero na Šumavě.[68]
Podnebí je v Česku mírné, přechodné mezi kontinentálním a oceánickým typem. Typické je střídání čtyř
ročních období. Je charakterizováno převládajícím západním prouděním a intenzivní cyklonální činností.
Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku již přibývá kontinentálních podnebných
vlivů. Největší vliv na podnebí v Česku však má nadmořská výška a reliéf.
Typické jsou hojné srážky a přechody frontálních systémů – ročně jich v průměru přes území Česka projde
140. Nejvíce srážek spadne v červnu nebo červenci, nejméně v lednu nebo únoru. Nejsrážkovějším místem v
ČR jsou Jizerské hory (zejm. oblast Bílého Potoka). Nejsušším pak Libědice v okrese Chomutov, ležící ve
Typy klimatu Česka
srážkovém stínu Krušných hor.[69]
Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 5,5 °C až 9 °C. Nejchladnějším měsícem roku je leden, nejteplejším
červenec. V dlouhodobém průměru je dělí 20 °C. Tropických dnů je zaznamenáváno průměrně 12 ročně, tropické noci jsou velmi vzácné. Arktické dny
bývají 1–2 ročně.[70] Nejteplejšími místy jsou oblasti Dyjsko-svrateckého a Dolnomoravského úvalu a pak velká města, zejména Praha, kde teplotu
zvyšuje hustá zástavba. Nejstudenějším místem je vrchol Sněžky.[71] Největrnějším místem České republiky je vrchol Milešovky. Zároveň jde o místo
s největším počtem bouří v roce.[72]
Fauna a flora
Podrobnější informace naleznete v článcích Fauna Česka a Flóra Česka.
Flóra a fauna v Česku svědčí o vzájemném prolínání hlavních směrů, kterými se v Evropě šířilo rostlinstvo a živočišstvo. Lesy zaujímají 33 % celkové
rozlohy země. Pro Českou republiku jsou typické smíšené dubové, jedlové a smrkové lesy. V druhové skladbě ovšem převládají jehličnany (asi ze dvou
třetin) oproti listnáčům, byť přirozený původní poměr byl obrácený. Za tuto změnu může masivní výsadba zejména smrčin, jež začala na našem území
v 18. století.[73] V českých lesích se vyskytuje živočišstvo typické pro biom smíšených lesů mírného podnebného pásu. Na území ČR roste zhruba 3,5
tisíce druhů rostlin, z toho přes 2,5 tisíce je původních. Pěstováno je 500 běžnějších druhů dřevin a přibližně 2 000 taxonů dřevin.[74] Nejběžnějšími
druhy divoce žijících zvířat jsou zajíci, vydry a kuny. V lesích a na polích převládají bažanti, koroptve, divoká prasata, vysoká zvěř, kachny a husy.
Vzácnější jsou orli a volavky. Na severovýchodě Moravy se vyskytují i vlci a medvěd hnědý, byť vzácně.[75] Celkový počet druhů živočichů v Česku je
odhadován na 40 000, z toho nejméně 28 124 druhů je bezobratlých.[76]
Ochrana životního prostředí

Podrobnější informace naleznete v článcích Životní prostředí v Česku a Chráněná území v Česku.
Podle Environmental Performance Index, který vypracovává Yaleská univerzita, je ČR 27. nejohleduplnější zemí k
životnímu prostředí na světě (k roku 2016).[77] Zachovalá příroda je chráněna v chráněných územích. Nejvyšším
orgánem ochrany přírody a životního prostředí v Česku je Ministerstvo životního prostředí České republiky. V
Česku se nachází čtyři oblasti s nejvyšší mírou ochrany, tzv. národní parky: Krkonošský národní park (od 17.
května 1963), Národní park Šumava (od 20. března 1991), Národní park Podyjí (od 20. března 1991) a Národní
park České Švýcarsko (od 1. ledna 2000). Ministerstvo životního prostředí v roce 2009 oznámilo, že připravuje
vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.[78][79] Pravčická brána na území NP
České Švýcarsko
Mezi chráněná území a objekty patří (v závorce jejich počet k 20. září 2020[80]):
národní parky (4)
chráněné krajinné oblasti (26)

národní přírodní rezervace (110)
národní přírodní památky (125)
přírodní rezervace (816)
přírodní památky (1588)
ptačí oblasti (Natura 2000, 41)
evropsky významné lokality (Natura 2000, 1113)
památné stromy (5490)
Politický systém
Související informace naleznete také v článcích Politický systém Česka, Volby v Česku, Seznam politických stran a hnutí v Česku, Seznam
premiérů Česka a Seznam prezidentů České republiky.
Česká republika je zastupitelská demokracie, parlamentní republika. Výkonnou mocí disponuje prezident a vláda,
přičemž vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně.
Hlavou státu je prezident, volený přímou volbou. Prezident jmenuje se souhlasem Senátu soudce Ústavního
soudu, za určitých podmínek může rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vetovat zákony (kromě státního rozpočtu a
ústavních zákonů). Jmenuje také předsedu vlády a další její členy jmenuje na jeho návrh. Přijímá demisi předsedy
vlády a jeho prostřednictvím i od jednotlivých členů vlády. Prezident tradičně sídlí na Pražském hradě, k dispozici
má též zámek v Lánech. Uděluje či propůjčuje státní vyznamenání. Nejvyššími státními vyznamenáními jsou Řád Valdštejnský palác je sídlem horní
Bílého lva, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, Medaile Za hrdinství a Medaile Za zásluhy. komory Parlamentu ČR
Centrální bankou státu je nezávislá Česká národní banka, která mj. vydává českou měnu, českou korunu.
Parlament České republiky je dvoukomorový, s Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Do Poslanecké sněmovny se volí 200 poslanců každé čtyři roky
na základě poměrného zastoupení. Jednou za dva roky se volbami obmění třetina Senátu na základě dvoukolových většinových voleb. Každý z 81
senátorů má šestiletý mandát. Sněmovna sídlí v Thunovském paláci, Senát ve Valdštejnském paláci na Malé Straně.
Ústavní soud o celkem 15 soudcích je garantem ústavnosti, poskytuje ochranu základním (ústavním) právům a může i rušit zákony či jejich
ustanovení. Není ale součástí systému obecných soudů, vrcholnými orgány jsou zde Nejvyšší soud, působící v civilní i trestní justici, a Nejvyšší
správní soud s agendou správního soudnictví.
Vláda a státní správa

Podrobnější informace naleznete v článku Vláda České republiky.
Vláda České republiky je vrcholný orgán výkonné moci v České republice. Její postavení vymezuje Ústava České
republiky. Vláda se skládá z předsedy vlády (premiéra), místopředsedů vlády (vicepremiérů) a ministrů. Úřad
vlády České republiky sídlí v budově Strakovy akademie v Praze na Malé Straně. Tradičním sídlem premiéra je
Kramářova vila.
Premiéry samostatné České republiky byli Václav Klaus (1993–1997), Josef Tošovský (1997–1998), Miloš Zeman
(1998–2002), Vladimír Špidla (2002–2004), Stanislav Gross (2004–2005), Jiří Paroubek (2005–2006), Mirek
Topolánek (2006–2009), Jan Fischer (2009–2010), Petr Nečas (2010–2013), Jiří Rusnok (2013–2014), Bohuslav
Sobotka (2014–2017), Andrej Babiš (2017–2021)[81] a Petr Fiala (od 2021).
Budova Strakovy akademie na Malé
Součástí všech vlád ČR bylo ministerstvo financí, zahraničních věcí, vnitra, obrany, práce a sociálních věcí, pro
Straně v Praze je sídlem vlády
místní rozvoj, dopravy, kultury, průmyslu, spravedlnosti, školství, zdravotnictví, zemědělství a životního prostředí.
České republiky
V letech 1993–1996 existovalo ministerstvo národního majetku a privatizace, v letech 2003–2007 ministerstvo
informatiky. Ministerstvo vnitra řídí mj. Policii ČR a Hasičský záchranný sbor, ministerstvo dopravy Ředitelství
silnic a dálnic a Státní fond dopravní infrastruktury, ministerstvo kultury Národní památkový ústav, ministerstvo
financí Celní správu České republiky, ministerstvo obrany Armádu ČR a Vojenské zpravodajství, ministerstvo
práce Českou správu sociálního zabezpečení a Úřad práce, ministerstvo průmyslu Českou obchodní inspekci,
ministerstvo spravedlnosti Vězeňskou službu České republiky (soudní moc je proti tomu nezávislá), ministerstvo
školství Českou školní inspekci, ministerstvo zahraničí zastupitelské úřady ČR v zahraničí a Česká centra,
ministerstvo zemědělství Státní veterinární správu, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní
pozemkový úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální a Státní zemědělský intervenční fond, ministerstvo
životního prostředí Agenturu ochrany přírody a krajiny, Českou inspekci životního prostředí a Český
hydrometeorologický ústav, ministerstvo pro místní rozvoj Státní fond rozvoje bydlení.
Černínský palác, sídlo české
Víceméně samostatnými ústředními orgány státní správy jsou Národní bezpečnostní úřad, Český telekomunikační diplomacie poblíž pražského hradu
úřad, Úřad průmyslového vlastnictví, Český statistický úřad, Český báňský úřad, Energetický regulační úřad, Úřad
pro ochranu hospodářské soutěže (antimonopolní úřad), Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro
jadernou bezpečnost, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, Úřad pro zahraniční styky a informace, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,
Úřad pro ochranu osobních údajů a Bezpečnostní informační služba. Zcela mimo moc výkonnou, soudní i zákonodárnou je Nejvyšší kontrolní úřad.
Sociální smír v zemi zajišťuje tzv. tripartita, tedy pravidelná trojstranná jednání mezi vládou, největší odborovou centrálou v zemi (Českomoravskou
konfederací odborových svazů) a zaměstnavateli reprezentovanými Hospodářskou komorou ČR a Svazem průmyslu a dopravy ČR.
V éře samostatné ČR se na vládě podílely politická uskupení ODS, KDU-ČSL, KDS, ODA, ČSSD, US-DEU, Zelení, TOP 09, VV, LIDEM, ANO, STAN a
Piráti. V československé historii to byly navíc národní demokraté, agrárníci, národní socialisté, živnostníci, ľuďáci, němečtí agrárníci, němečtí
křesťanští sociálové, němečtí sociální demokraté, Národní sjednocení, Strana národní jednoty, Demokratická strana, Strana slobody, KSČ, KSS,
Strana slovenskej obrody, Občanské fórum, Verejnosť proti násiliu, KDH, ODÚ, HZDS, OH a HSD-SMS. Historicky prvními českými politickými
stranami byli Národní strana (staročeši) (1848), Národní strana svobodomyslná (mladočeši) (1874) a sociální demokraté (1878, pod názvem Sociálně
demokratická strana českoslovanská v Rakousku).
Právní a soudní systém
Český právní řád je součástí germánské větve kontinentálního typu právní kultury (někdy zvané též římské právo,
v anglických zemích civil law). Je tvořen předpisy přijímanými českými zákonodárci, právem Evropské unie,
mezinárodními dohodami, které jsou ratifikovány českým parlamentem a některými nálezy Ústavního soudu
(těmi, které nějakou část zákonů označují za protiústavní). Tyto předpisy jsou pravidelně vydávány ve Sbírce
zákonů a Sbírce mezinárodních smluv. Česká republika je unitární stát, což znamená, že jednotlivé jeho části
nemohou mít vlastní legislativu (jako je tomu například ve federacích).[82] Základem právního systému je Ústava
ČR přijatá v roce 1993. Nový trestní zákoník je účinný od roku 2010, občanský zákoník od roku 2014. Tradici
soukromého práva v Česku silně formoval rakouský všeobecný občanský zákoník. Sídlo Nejvyššího správního soudu v
Brně
Soudní moc České republiky je tvořena Ústavním soudem a soustavou obecných soudů, Ústavní soud je ale
zvláštním ústavním orgánem soudního typu. Jeho úkolem je zejména provádět kontrolu ústavnosti a plnit některé
úkoly volebního a politického soudnictví. Ústavní soud sídlí v Brně, v budově bývalé moravské Zemské sněmovny. Předsedy Ústavního soudu
samostatného Česka byli Zdeněk Kessler (1993–2003), Miloš Holeček (2003) a Pavel Rychetský (od 2003). Soustava obecných soudů se skládá ze
soudů okresních, krajských a vrchních. Na jejím vrcholu stojí Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Obě instituce sídlí také v Brně, stejně jako
Nejvyšší státní zastupitelství. Jak je v tradici germánského římského práva obvyklé, soustava obecných soudů se dělí na tři větve: soudnictví civilní,
trestní a správní.[83]
Zahraniční vztahy
Podrobnější informace naleznete v článcích Zahraniční vztahy Česka a Seznam českých velvyslanectví v zahraničí.
Česká republika má zavedenou strukturu zahraničních vztahů. Je členem OSN,

Evropské unie (EU), NATO, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
(OECD) a Rady Evropy. Je pozorovatelem Organizace amerických států.[85]
Všechny státy (138 států ke dni 3. května 2016, z toho je devět států zastoupeno
diplomaty v hodnosti chargé d’affaires[86]) a mezinárodní resp. nadstátní
Země, ve kterých má Česko svá
organizace, které mají diplomatické styky s Českou republikou, mají
velvyslanectví v Praze, a některé z nich mají generální konzuláty nebo Vízové požadavky pro české
velvyslanectví občany: bezvízový vstup do 167
konzuláty v určitých městech, zejména v Brně. Česká republika má ve státech
zemí dle tzv. Visa Restriction Index
a u mezinárodních resp. nadstátních organizací, se kterými má diplomatické
styky, recipročně svá velvyslanectví (ambasády) a konzuláty. 2016[84]
Svoboda pohybu
Dle tzv. Visa Restriction Indexu z roku 2016 mají čeští občané možnost bezvízového vstupu do 167 zemí, čímž se Vízum není požadováno
zařazují mezi nejméně vízy omezené národy.[84] Víza udělována při příjezdu
Elektronické vízum (eVisa)
Hlavní roli v zaměřování a upřesňování zahraniční politiky mají premiér a ministr zahraničních věcí. Pro Předem schválená víza při
zahraniční politiku České republiky je zásadní členství v Evropské unii, které ČR v první polovině roku 2009 i příjezdu
předsedala. Česká republika má silné vazby se Slovenskem, Polskem a Maďarskem, mj. jako člen Visegrádské Víza požadována před
příjezdem
skupiny.[87] Rozsáhlé styky má Česká republika se sousedním Německem[88] a dalšími členskými státy Evropské
unie, se Spojenými státy americkými[89] a s Izraelem.[90] Na Blízkém východě je důležitým partnerem Saúdská
Arábie.[91] Po roce 2020 dochází k posilování vztahů s asijskými demokratickými státy, například s Tchajwanem.[92] Naopak špatné vztahy má Česko
dlouhodobě s Ruskou federací, od roku 2021 Česko figuruje na oficiálním ruském seznamu nepřátelských zemí.[93] Problematické vztahy má Česká
republika rovněž s Čínskou lidovou republikou.
Čeští představitelé podporují disidenty v Barmě, Bělorusku, Moldavsku, na Kubě a v dalších státech.[94]
Ke slavným českým diplomatům minulosti patřili Filip Josef Kinský, Karel Filip Schwarzenberg, Edvard Beneš, Jan Masaryk, Jiří Dienstbier či Karel
Schwarzenberg.
Ozbrojené síly
Podrobnější informace naleznete v článku Armáda České republiky.
Armáda České republiky se skládá z letectva, pozemních sil a podpůrných jednotek. Prezident České republiky je
vrchním velitelem ozbrojených sil. V roce 2004 byla zrušena základní vojenská služba a armáda se tak stala plně
profesionální organizací. 12. března 1999 země vstoupila do Severoatlantické aliance, v rámci níž plní své vojenské
závazky. Počet aktivních vojáků je přibližně 29 300 včetně civilních zaměstnanců.
České jednotky se podílely na operacích UNPROFOR, SFOR, EUFOR v Bosně a Hercegovině, KFOR v Kosovu a
ISAF v Afghánistánu. Od roku 2003 působí čeští vojáci v Iráku.[95] České letectvo se také podílí na obraně
vzdušného prostoru Pobaltských států a Islandu.[96]
Čeští vojáci na hlídce během mise
Vysokou prestiž mají tradičně čeští vojenští chemici (dnes 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany v KFOR v Kosovu
Liberci). Od svého prvního nasazení v mezinárodních silách v operaci Pouštní bouře roku 1991, patří k hlavním
českým příspěvkům ke spojeneckým akcím. Od roku 2003 liberečtí chemici pravidelně velí mnohonárodnímu
praporu radiační, chemické a biologické ochrany Sil rychlé reakce NATO (NATO Response Force).[97]
Výzbroj Armády České republiky zahrnuje nadzvukové stíhačky JAS-39 Gripen, bojové letouny Aero L-159 Alca, útočné helikoptéry Mil Mi-35,
obrněné transportéry: Pandur II, BVP-1, BVP-2, OT-90 a modernizované tanky T-72M4CZ.
Nejznámějšími českými, potažmo československými, vojáky a vojevůdci minulosti byli Jan Žižka, Albrecht z Valdštejna, Karel Filip Schwarzenberg,
Jan Radecký z Radče, Josef Šnejdárek, Heliodor Píka, Ludvík Svoboda, Jan Kubiš, Jozef Gabčík, František Fajtl či Petr Pavel.
Lidská práva
Podrobnější informace naleznete v článcích Lidská práva v Česku a Cenzura v Česku.
Lidská práva v Česku jsou garantována Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských
právech. Přesto se vyskytovaly případy porušování lidských práv jako diskriminace romských dětí,[98] kvůli
kterým Evropská komise požádala Česko o podání vysvětlení,[99] nebo nezákonné sterilizace romských žen,[100]
za které se vláda omluvila.[101] Podle komentáře veřejného ochránce práv Stanislava Křečka z roku 2020 je
diskriminace Romů v současnosti jen minimální, čemuž nasvědčuje statistika podaných oznámení.[102] Dochází
také k porušování lidských práv v některých zařízeních pro seniory[103] a v psychiatrických léčebnách.[104]
Roku 2000 byl k ochraně základních práv a svobod zřízen úřad Veřejného ochránce práv (ombudsmana). Autorita Budova Rádia Svobodná Evropa v
ombudsmana je však spíše neformální. Praze na Hagiboru
Podle indexu ekonomické svobody, který vytváří The Heritage Foundation a The Wall Street Journal, je Česko 24.
nejsvobodnější zemí na světě z hlediska obchodu.[105] Podle Světového indexu svobody tisku, vytvářeného organizací Reporters without borders, má
ČR 21. nejsvobodnější mediální prostředí na světě.[106] (Oba údaje platí k roku 2016.)
Praha je sídlem Radio Free Europe/Radio Liberty. Stanice dnes sídlí na Hagiboru. Na začátku 90. let ji do Československa osobně pozval Václav
Havel.[107]
Osoby stejného pohlaví mohou v ČR uzavřít tzv. registrované partnerství (viz LGBT práva v Česku).
K nejznámějším českým aktivistům a podporovatelům lidských práv patří pražská rodačka Berta von Suttnerová, která za svůj pacifistický boj získala
Nobelovu cenu za mír, student Jan Palach, který se v roce 1969 upálil v protestu proti sovětské okupaci, Karel Schwarzenberg, který byl v letech 1984
až 1990 předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, Václav Havel, dlouholetý disident a pozdější prezident či Šimon Pánek,
zakladatel organizace Člověk v tísni.
Administrativní dělení
Podrobnější informace naleznete v článcích Administrativní dělení Česka, Kraje v Česku, Okresy v Česku a CZ-NUTS.
Kraje
Území Česka se dělí na 14 vyšších územních samosprávných celků – krajů. Toto rozdělení bylo zřízeno 1. ledna 2000 ústavním zákonem č. 347/1997
Sb. Krajský úřad je krajským orgánem vykonávajícím též přenesenou působnost státní správy; v jeho čele stojí ředitel. Hlavou každého kraje je
hejtman; pouze hlavou Prahy je primátor. Územní kraje ani samosprávné kraje nerespektují hranice historických Českých zemí. Území Jihočeského
kraje, Jihomoravského kraje, Pardubického kraje a kraje Vysočina se nachází jak v Čechách, tak na Moravě a území Olomouckého kraje a
Moravskoslezského kraje se nachází jak na Moravě, tak v Českém Slezsku. Rozdělení do 14 krajů je uplatňováno při volbách do Poslanecké sněmovny
PČR, kdy každý politický subjekt může podat 14 kandidátek.
Dnešní území České republiky se dělilo na kraje v různých obměnách od doby vlády Přemysla Otakara II. až do 19. století. Následně bylo toto dělení
nahrazeno pouze okresy, v období první republiky pak zemským zřízením. Kraje byly obnoveny v roce 1948, v roce 1960 proběhlo rozdělení Česka do
sedmi krajů. Tyto kraje de facto zanikly se zřízením nových krajů v roce 2000, de iure však existovaly souběžně s novými kraji až do 1. ledna 2021, kdy
byly zrušeny na základě nového zákona o územně správním členění státu.[108]
Okresy samosprávný kraj krajské město obyvatel[2]
Kraje se dále dělí na okresy, dohromady je

Hlavní město Praha 1 335 084
v Česku 76 okresů (poslední z nich – okres
Jeseník – vznikl až 1. ledna 1996). Území krajů je Středočeský kraj Praha 1 397 997
definováno výčtem okresů. Jihočeský kraj České Budějovice 643 551
Plzeňský kraj Plzeň 591 041
V roce 1990 byly okresní národní výbory
transformovány na okresní úřady, namísto sboru Karlovarský kraj Karlovy Vary 293 311
voleného občany je řídila okresní shromáždění Ústecký kraj Ústí nad Labem 817 004 Samosprávné kraje a historické země ČR
volená krajským zastupitelstvem. Ke dni 1. lednaLiberecký kraj Liberec 442 476
2003 byly okresní úřady zrušeny. Okresy jako
Královéhradecký kraj Hradec Králové 550 803
jednotka státní správy nadále existují, okresy také
zůstávají jednotkou statistickou. Pardubický kraj Pardubice 522 856
Kraj Vysočina Jihlava 508 852
Jihomoravský kraj Brno 1 195 327
Obce a jejich správní obvody
Olomoucký kraj Olomouc 630 522
V roce 1990 byly místní a městské národní výboryZlínský kraj Zlín 580 119
přeměněny v obecní a městské úřady, přičemž
Moravskoslezský kraj Ostrava 1 192 834
volené orgány získaly takzvanou samostatnou
působnost, která začala být rozlišována od
přenesené působnosti státní správy. Pro výkon státní správy na nejnižší úrovni byl zvolen smíšený model: obecní úřad je obecním orgánem. Česká
republika se 1. ledna 1993 stala samostatným státem, ale na vnitřní územní členění to vliv nemělo.
Z hlediska všeobecné státní správy se kraje dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (někdy též zvané „malé okresy“ nebo „obce III. typu“).
Takovými obcemi se stala všechna dosavadní okresní města, přibyla k nim však řada dalších měst. Tyto obvody se někde dále dělí na správní obvody
obcí s pověřeným obecním úřadem (tzv. „obce II. typu“), které vykonávají některé specifické pravomoci státní správy i pro okolní obce. Ještě menší
bývají některé správní obvody matrik. Některé působnosti státní správy vykonávají pro své území všechny obce.
NUTS
Členění na jednotky NUTS 1, které odpovídají území o velikost 3–7 miliónů obyvatel, nebylo v Česku zavedeno. Jednotku NUTS 1 tak tvoří celé území
Česka.
Na úrovni NUTS 2 se kraje sdružují do statistických oblastí zvaných regiony soudržnosti, které mají mít srovnatelný počet obyvatel, aby mohly být
centrálně řízeny v projektech partnerství Evropské unie, a při financování místních projektů. Plzeňský a Jihočeský kraj jsou tak sdruženy do regionu
soudržnosti Jihozápad, Karlovarský a Ústecký do regionu soudržnosti Severozápad, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický do regionu soudržnosti
Severovýchod, Vysočina a Jihomoravský do regionu soudržnosti Jihovýchod, Olomoucký a Zlínský do regionu
soudržnosti Střední Morava. Regiony soudržnosti Praha, Střední Čechy a Moravskoslezsko jsou každý tvořen
jediným krajem.
Kraje jsou umístěny na úrovni NUTS 3.
Euroregiony
Statistické oblasti NUTS 2
Související informace naleznete také v článku Seznam euroregionů v Česku.

v České republice, CZ-NUTS 2
Pro posílení regionální spolupráce v Evropě vznikají takzvané euroregiony, a to zpravidla v regionech dělených
státními hranicemi. Nejstarší z nich je Euroregion Nisa, který leží na trojmezí Čech, Německa a Polska především
v povodí Lužické Nisy. Zabírá plochu 13 033 km2, z toho na českém území 3 163 km2.
Ekonomika
Obecná charakteristika
Související informace naleznete také v článcích Ekonomika Česka a Státní dluh Česka.
Hospodářství českých zemí tradičně patří k nejrozvinutějším v Evropě. Hrubý domácí produkt dosahuje výše
vyspělých států světa. V roce 2015 byl hrubý domácí produkt (HDP) na osobu v paritě kupní síly 31 600
amerických dolarů.[109] Výkonnost české ekonomiky činila v roce 2019 93 % průměru EU.[110] Česká ekonomika
je tak 16. nejsilnější v EU. Svou výkonností předběhla v roce 2005 ekonomiku Portugalska, poté Řecka, Kypru a
nyní se blíží úrovni Itálie a Španělska. Světová banka (WB) již Česko vyřadila ze seznamu „rozvojových zemí“. Z
investičního hlediska banka JPMorgan Chase v roce 2017 české státní dluhopisy zařadila do indexu „rozvíjejících
se trhů“ (emerging markets).[111][112] Přesto dnes patří k třicítce nejvyspělejších států, tzv. „plátcům“, kteří z
rozpočtu Světové banky neberou peníze, ale naopak je do ní vkládají. Podle Indexu společenského rozvoje (Social Česká národní banka v Praze
Progress Index), který vytváří nezisková organizace Social Progress Imperative a společnost Deloitte, je ČR 22.
nejrozvinutějším státem světa (k 2015).[113] Dle Indexu lidského rozvoje, který vypočítává OSN, pak 28.
nejrozvinutějším.[114] V žebříčku bohatství svých občanů, který sestavuje skupina Allianz, byla v roce 2015 Česká
republika taktéž na 28. místě na světě.[115] Jmění je podle studie Global Wealth Report společnosti The Boston
Consulting Group v ČR rozloženo poměrně rovnoměrně: pět procent nejbohatších Čechů vlastní 45 procent
celkového finančního bohatství (v USA je to 77 procent).[116] Také příjmová nerovnost mezi lidmi patří v ČR k
nejnižším v Evropě.[117] S tím souvisí i odhad OECD, že v ČR je nejmenší míra chudoby v celé Evropě.[118] V roce
2018 žilo na hranici chudoby 9,6 procenta lidí.[119]
ČR je silně exportní ekonomikou, český export překonal v roce 2018 hranici 4,4 bilionu korun, čímž byl vytvořen
nový historický rekord. V roce 2018 mířilo 84,1 procenta vývozu z ČR do zemí Evropské unie. Z hlediska států Evropské státy podle HDP na
dominoval vývoz do Německa (32,4 procenta), s odstupem následovaly Slovensko (7,6 procenta), Polsko (6,1) a obyvatele
Rakousko (4,5). Dominoval dovoz z Německa (25,0 procenta), Číny (14,1) a Polska (7,7). [120] Zdanění bylo v roce
2015 v ČR na úrovni 39,6 procenta HDP.[121] Pro strukturu zdanění je typická nízká míra přímých daní, průměrná
míra nepřímých a velmi vysoká míra sociálních příspěvků (sociální a zdravotní pojištění).[122] Typickým rysem české ekonomiky je relativně nízká
míra nezaměstnanosti, v březnu 2016 dosáhla ČR nejnižší nezaměstnanosti v celé Evropské unii.[123] Její zadlužení bylo k roku 2015 sedmé nejnižší v
EU.[124]
K roku 2016 činil státní dluh 1,836 bilionu korun, což představovalo 40,3 procenta hrubého domácího produktu (průměr EU 85,2 procenta HDP,
eurozóny 90,7 procenta HDP).[125] Dluhy českých domácností byly k červnu 2016 1,369 bilionu korun, dluhy firem vůči bankám 1,176 bilionu
korun.[126] V roce 2016 ve formě dividend odplynulo z Česka do zahraničí 289 miliard korun[127] a podle některých odhadů se ročně vyvádí z Česka
do zahraničí až 700 miliard korun,[128] což je ovšem přímý důsledek zahraničních investic. K roku 2016 bylo v ČR 23 200 dolarových milionářů.[129]
Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's oceňuje od roku 2011 úvěrovou spolehlivost České republiky stupněm AA-.[130] Podle poradenské
sítě BDO bylo k roku 2016 Česko 26. nejatraktivnější zemí světa pro investory.[131] K významným hospodářským institucím patří Pražská burza (a její
index PX). S korupcí se v Česku setkalo 60 % dotázaných podnikatelů.[132]
Měna
Oficiální českou měnou je koruna česká (zkratka Kč). Vydává ji Česká národní banka, zcela nezávislá na vládě.
Členy jejího vedení – bankovní rady – jmenuje prezident republiky. Kurz měny je plovoucí, pokud se Česká
národní banka nerozhodne jinak, například od 7. listopadu 2013 intervenovala na devizovém trhu s cílem držet
kurz koruny vůči euru přibližně na hladině 27 korun za euro.[133] Důvodem k opatření byly obavy z deflace.
Intervence byly ukončeny na jaře 2017[134] a intervencemi posílený kurz si koruna udržovala do 1. čtvrtletí
2020.[135] Pětitisícová bankovka české koruny
s portrétem T. G. Masaryka
Přístupovou smlouvou z roku 2003 se Česko zavázalo přijmout evropskou měnu euro.[136] Vládou však dosud
nebyl stanoven termín přijetí[137] ani termín vstupu do mechanismu směnných kurzů ERM II (kurz koruny by byl
od té chvíle navázán na kurz eura a kopíroval by ho), který musí přijetí eura předcházet. Vstup do mechanismu ERM II je poslední z pěti
konvergenčních kritérií, které ČR dosud nesplnila. Přijetí eura brání obavy z dluhové krize v eurozóně a nízká podpora přijetí eura u veřejnosti –
podle průzkumu CVVM z dubna 2017 si zavedení eura přálo jen 21 % respondentů,[138] tedy podobně jako po předchozích šest let. Do roku 2005 se
podpora pohybovala nad 50 %, v následujících letech mírně poklesla a k prudkému nárůstu odporu došlo mezi lety 2009 a 2011.[139]
K historickým měnám užívaným v Česku patří československá koruna, protektorátní koruna, rakousko-uherská koruna či rakousko-uherský zlatý.
K významným mincím minulosti patří pražský groš či jáchymovský tolar, od nějž je patrně odvozeno i slovo dolar.
Vývoj ekonomiky
Podrobnější informace naleznete v článku Hospodářské dějiny Česka.
V českých zemích se počátky moderního průmyslu dají vysledovat do časů panování císaře Rudolfa II., kdy se
začaly spolu se zárodky moderní vědy objevovat i první průmyslové technologie a myšlení. Proces přerušila
třicetiletá válka a i po ní ve střední Evropě došlo k jisté prodlevě v navázání na tuto tradici. Počátky industrializace
zde souvisejí s ideologií merkantilismu a osvícenským absolutismem Marie Terezie a Josefa II. Průkopníky zde
byli zejména šlechtici. První průmysl, který se začal v českých zemích masově rozvíjet, byl textilní, v 18. století
ještě osamocený.
Zlom přišel na začátku 19. století, kdy se české země začaly rychle industrializovat, došlo k tzv. průmyslové Vítkovické železárny v polovině 19.
revoluci. Rozvíjely se nové obory (zejm. cukrovarnictví, sklářství, pivovarnictví, výroba porcelánu, chemický století
průmysl, těžký průmysl a strojírenství) a od 20. a 30. let 19. století se tento průmysl také mechanizoval, za pomoci
parního stroje, klíčového vynálezu epochy. Ve 2. polovině století se objevily nové technologie (elektřina, telegraf,
telefon), rodilo se kapitalistické finančnictví (Živnobanka), mohutnělo strojírenství, jednak za pomoci fúzí a koncentrace
kapitálu (např. koncerny Škoda a ČKD), a také tím, že začalo vyrábět stroje pro rozvíjející se železnici a systémy městské
hromadné dopravy. Na konci století se objevuje výroba automobilů a motocyklů (Laurin a Klement). Do konce 19. století
se staly české země nejprůmyslovější částí tehdejší Rakousko-uherské monarchie.[140]
Za První republiky rozmach pokračoval, objevila se i nová dynamicky expandující odvětví (např. obuvnictví – firma Baťa
či zbrojařství – Zbrojovka Brno). Podle kritéria „národního důchodu na obyvatele“ byla meziválečná československá
ekonomika 14. nejvyspělejší v Evropě a 18.–20. na světě. Průmyslová produkce byla desátá nejvyšší na světě.[141] Silně
exportní ekonomiku ovšem těžce zasáhla světová krize, jež začala roku 1929. Vlekla se takřka až do konce 30. let. Po
druhé světové válce byl průmysl v mimořádné míře zestátněn a po nástupu komunistů k moci začalo být hospodářství Značka kdysi slavného
centrálně řízené a plánované. Navíc se podvolilo potřebám Rady vzájemné hospodářské pomoci, jež sdružovala strojírenského koncernu
socialistické státy, takže došlo v 50. letech k přílišné orientaci na těžký průmysl. ČKD, který po mnoha
fúzích vznikl roku 1927
Od 60. let se dal prostor širší a vyváženější škále odvětví, navázalo se na dobrou strojírenskou a chemickou tradici. Na
konci 60. let vedení KSČ plánovalo větší ekonomickou reformu (Oty Šika), která by centrálně řízenou ekonomiku
skloubila s volným trhem, ale vpád sovětských vojsk ji znemožnil. Nové vedení KSČ tak zvolilo cestu velkých infrastrukturních a energetických
projektů, u nichž bylo centrální řízení částečně výhodou (rozsáhlá výstavba sídlišť, dálnic, jaderných elektráren, přehrad, doindustrializace
Slovenska). Hospodářství ovšem nedokázalo pružně reagovat na potřeby spotřebitelů a nezachytilo ani technologický převrat té doby, počítačovou a
digitální revoluci. Specifickou linií, snad v některých ohledech i podvratnou, bylo družstevnictví, kde se objevila i nečekaná pružnost a efektivita
(např. výroba počítačů v JZD Slušovice). Během tzv. perestrojky, přestavby hospodářství, k níž impulsy přišly z Moskvy, byl této linii dán větší prostor
a stejně tak bylo částečně dovoleno soukromé podnikání (např. i jedna z největších současných českých firem, antivirová společnost Avast, začínala
jako perestrojkové družstvo). Reformy byly však příliš pomalé a nesetkaly se ani s takovou podporou veřejnosti jako reformy konce 60. let.
Politická revoluce roku 1989 ukončila komunistickou vládu i pokusy o reformy na jejím konci. Došlo k transformaci centrálně řízeného hospodářství a
privatizaci státního majetku (viz kupónová privatizace, velká privatizace, malá privatizace). V rámci restitucí byla také navrácena část majetků
znárodněných po roce 1948. Důsledky otevřené konkurence nejvíce postihly odvětví těžkého průmyslu a těžkého strojírenství, které nebyly
konkurenceschopné, nebo byly chybně privatizovány. Velká část podniků byla začleněna do nadnárodních korporací. Podíl průmyslu na tvorbě HDP
klesl ve srovnání s rokem 1990 na polovinu a jeho místo zabral sektor služeb.
Po vstupu země do Evropské unie roku 2004 následovalo období hospodářského růstu. Pomohly i přímé dotace, od momentu vstupu do půlky roku
2016 Česko získalo z rozpočtu EU o 627,8 miliardy korun více, než do něj odvedlo.[142] Tak jako většinu států světa, i Česko zasáhla světová
ekonomická krize, jež vypukla roku 2008. Projevila se zejména poklesem HDP o 4,5 % v roce 2009, zvyšováním nezaměstnanosti a růstem zadlužení
státu. Bankovní systém oproti tomu krizi odolal a negativní jevy nebo přímo krachy bank jako v jiných státech EU se neuskutečnily. ČR se vyhnula i
dluhové krizi, která postihla některé státy eurozóny. Po roce 2011 se obnovil hospodářský růst a česká ekonomika prokazuje vysokou výkonnost.
Největší firmy
Související informace naleznete také v článcích Seznam největších českých firem podle tržeb, Seznam největších zaměstnavatelů v Česku a
Seznam nejbohatších lidí v Česku.
Podle tržeb
Podle tržeb byly v roce 2019 v ČR největší firmy:[143] Logo Avast Software,
české softwarové firmy
ČEZ (206,2 miliardy Kč)
Škoda Auto (459,1 miliardy korun).
Agrofert (162,0 miliardy Kč)
Energetický a průmyslový holding (230,0 miliardy
Kč) Foxconn CZ (152,4 miliardy Kč)
Podle počtu zaměstnanců
Největšími zaměstnavateli v roce 2018 byly firmy:[144]

Areál BB Centrum v Praze, sídlo
ČEZ (31 385 zaměstnanců) řady firem, mj. i státního ČEZu
Agrofert (32 770 zaměstnanců)
Česká pošta (30 128 zaměstnanců)
Škoda Auto (32 599 zaměstnanců)
České dráhy (23 374 zaměstnanců)
Zemědělství
Podrobnější informace naleznete v článku Zemědělství v Česku.
Pěstuje se hlavně obilí (pšenice, ječmen, kukuřice), brambory, cukrová řepa; z technických plodin len a řepka. Význam má i pěstování chmele,
sadařství a vinohradnictví. Základem živočišné výroby je chov skotu, prasat a drůbeže, dále včelařství nebo chov sladkovodních ryb (zvláště kaprů).
Zemědělci k roku 2016 hospodařili na 4,26 milionů hektarů zemědělské půdy, což představovalo 54 procent celkové rozlohy státu. Na jednoho
obyvatele České republiky připadlo 0,42 hektaru zemědělské půdy, z toho 0,30 ha půdy orné, což odpovídá evropskému průměru. Třetinu půdního
fondu tvoří lesy.
Od roku 1995 ubývá zemědělské půdy, k roku 2016 asi 15 tisíc hektarů, oproti tomu výměra lesů vzrostla o 16 tisíc
hektarů. Podobně klesá výměra orné půdy na úkor trvalých travních porostů, tedy lučin a pastvin. Těch v
uvedeném období přibylo 71 tisíc hektarů.
Typické pro ČR je vysoké procento zemědělských podniků vlastněných právnickými osobami, po Francii (29,2 %)
jsme v tomto ohledu s 13,5 % na druhém místě v EU.[145] Typický pro české zemědělství je rovněž velký podíl
pronajaté půdy (asi 90 %). Také velikostní struktura zemědělských podniků v ČR se výrazně liší od struktury
podniků v ostatních zemích Evropské unie. Velké podniky, tedy ty s více než 50 hektary obdělávané zemědělské
půdy, v ČR obhospodařují 92,2 % z celkové výměry zemědělské půdy. Ve zbytku EU jsou obvyklejší menší Plemeno český strakatý skot
podniky. Důvodem je mj. česká tradice družstevnictví i kolektivizace 50. let.
K roku 2004 pracovalo v zemědělství 141 000 osob, ve struktuře zaměstnanosti to představovalo 2,9 % pracovníků v ČR. Typické je, že počet
pracovníků v zemědělství od 90. let trvale klesá.[146]
K zásadním výsledkům českého chovatelství a šlechtitelství patří plemena jako československý vlčák, český teriér, pražský krysařík, chodský pes,
český fousek či starokladrubský kůň. Unikátní byl rovněž projekt na záchranu huculského koně.
Průmysl
Podrobnější informace naleznete v článcích Průmysl v Česku, Průmyslová revoluce v Česku a Automobilový průmysl v Česku.
Průmysl vytváří 35 % hrubého produktu českého hospodářství. Hlavními průmyslovými centry jsou Praha, Brno,
Ostravsko, Plzeň a Mladá Boleslav. Mezi hlavní odvětví v Česku patří průmysl chemický, strojírenský, hutnický a
potravinářský. Další významná odvětví jsou energetický průmysl, stavebnictví a výroba spotřebního zboží. Méně
významná odvětví jsou zbrojní průmysl a např. sklářství, které ovšem má v Čechách dlouhou tradici.
Velký význam, zvláště pro export, má automobilový průmysl. Největším výrobcem automobilů je společnost Škoda
Auto. V roce 2015 vyrobily v České republice společnosti Škoda (patřící německému koncernu Volkswagen),
TPCA, která sdružuje japonskou firmu Toyota a francouzskou Peugeot-Citroën, a jihokorejská firma Hyundai
dohromady rekordních 1 298 236 osobních automobilů.[147]
Tradice českého automobilového průmyslu sahá do roku 1897, kdy byl v Kopřivnici vyroben první český automobil
se spalovacím motorem značky President. O dva roky později mladoboleslavská továrna Laurin & Klement začala Tatra T3, nejpočetnější tramvaj
vyrábět motocykly Slavia, avšak roku 1905 se i v Mladé Boleslavi přeorientovali na automobily.[148] Továrna světa, vyráběná 1962–1997
Laurin & Klement se stala základnou, na níž vyrostla automobilka Škoda. Nejprodávanějšími škodovkami
současnosti jsou Škoda Octavia, Škoda Fabia, Škoda Superb a Škoda Kodiaq. V minulosti uspěly Škoda Yeti, Škoda
Felicia, Škoda Roomster, Škoda Favorit či řada Škoda 742 (vč. modelu Škoda 120).
K dalším automobilovým značkám patří též Tatra (těžké nákladní automobily, třetí nejstarší výrobce automobilů
na světě), Avia (střední nákladní automobily), k historickým pak Praga, Liaz a Karosa. Tatra se proslavila
nákladním vozem Tatra 815 či armádní Tatrou 813. Nejznámějšími osobními automobily z kopřivnické továrny
byly Tatra 603 a Tatra 97. Tatra 77 byla prvním sériově vyráběným vozem s aerodynamickou karosérií na světě. Ve
voze Tatra 87 podnikli cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund své slavné cesty do Afriky a Jižní Ameriky.
Autobusy dnes vyrábí firmy Iveco Czech Republic a SOR Libchavy, nejznámějšími českými autobusy jsou Škoda Škoda Auto je jedním z největších
706 RTO či Karosa ŠM 11. Trolejbusy dříve vyráběla Škoda Ostrov (např. typ Škoda 9Tr), nyní především Škoda výrobců automobilů v Evropě. Roku
Electric. Dalšími českými výrobci dopravních a zemědělských prostředků jsou Zetor (traktory), Kaipan 2014 prodala rekordní počet 1 037
(roadstery), Jawa (motocykly) a Čezeta (elektrické skútry). 226 vozů.
Kolejová vozidla vyrábí především Škoda Transportation (tramvaje, trolejbusy, metro). Historicky je však
nejslavnějším českým drážním vozidlem tramvaj Tatra T3 z ČKD Praha, s 14 tisíci vyrobenými kusy nejpočetnější
tramvaj na světě. Mezi železničními vozidly pak motorový vůz řady M 290.0, tzv. Slovenská strela z Tatry
Kopřivnice (1936).
Výroba letounů probíhá v Aero Vodochody (armádní) a v Letu Kunovice (civilní), v minulosti také v pražské Avii.
K nejslavnějším českým letounům patřily Avia B-534 a Avia S-199 (důležitá zbraň v izraelsko-arabské válce roku
1948). Bitevník Aero L-159 Alca zase sehrává značnou roli v boji irácké armády proti Islámskému státu. Jako
cvičné vojenské letouny se v minulosti osvědčily Aero L-29 Delfín či Aero L-39 Albatros. V Kunovicích se Let L-410 NG, největší dopravní
specializovali na kluzáky (zejm. Let L-13 Blaník), ale i jejich Let L-410 Turbolet se stal jedním z nejpoužívanějších letoun vyráběný v Česku
českých letadel, uplatnil se především v Sovětském svazu. V minulosti probíhala výroba zemědělských a
akrobatických letounů také v Otrokovicích (Z-42, Z-50, Z-37 Čmelák.
Představiteli chemického průmyslu jsou například skupiny Agrofert nebo Draslovka Global Holding.
První republika hodně vsadila na zbrojní průmysl, založeny byly tehdy Česká zbrojovka Strakonice, Zbrojovka
Brno a Česká zbrojovka Uherský Brod (nejznámějšími českými zbraněmi ve světě jsou tank LT vz. 38, samopal
vzor 61 („škorpion“), pistole CZ 75, lehký kulomet vz. 26, samopal vzor 58, SKOT (OT-64) či pistole vz. 52).
Největší český textilní a obuvnický průmysl zastupuje firma Baťa, která působí ve více než 50 zemích světa. Prodej
českých hodinek PRIM naopak výrazně klesl, z více než půl milionu prodávaných kusů ročně na konci 80. let.
Sklenice Moser z roku 1935
Tradičním odvětvím je pivovarnictví. Pivo se v Česku pilo a vyrábělo minimálně od roku 993, z toho roku máme
dochovánu zprávu o tom, že biskup Vojtěch zakázal mnichům Břevnovského kláštera pivo vyrábět.[149] V Plzni
vznikl roku 1842 druh piva (pils, pilsner, pivo plzeňského typu), který je dnes nejrozšířenějším na světě.[150] V produkci piva je ČR na 15. místě na
světě. V zemi je 40 velkých průmyslových pivovarů a k tomu mnoho pivovarů malých.[151] Největšími pivovary jsou Plzeňský Prazdroj (značky Pilsner
Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Radegast), Pivovary Staropramen (Staropramen), Heineken Česká republika (Starobrno, Krušovice),
Budějovický Budvar (Budvar) a PMS Přerov (Zubr, Litovel, Holba). K malým pivovarům patří například Bernard v Humpolci.[151]
Významnou roli hraje výroba českého skla. K nejznámějším českým výrobcům skla patří: Moser (považován za nejluxusnější českou značku), Rückl
(sklo od nich vlastní například britská královna Alžběta II), Crystalex (největší český výrobce nápojových skleniček), Sklárny Bohemia Poděbrady
(největší český výrobce olovnatého křišťálu) a Lasvit (luxusní skleněné světelné instalace).[152][153]
Těžba
Podrobnější informace naleznete v článku Těžba v Česku.
Ke klíčovým nerostným surovinám těženým v Česku patří černé a hnědé uhlí, dál kaolín, jíl, grafit, vápenec nebo jiné stavební hmoty. Naleziště uranu
se nachází u obce Dolní Rožínka.[154] V roce 2016 byly v oblasti Krušných hor objeveny velké zásoby lithia.[155] V malém rozsahu se na jihu Moravy
těží ropa a zemní plyn,[156] ale větší objem těchto surovin je dovážen z Ruska. Jelikož třetinu země pokrývají lesy, patří dřevo též k vývozním
artiklům.
Telekomunikace a IT
V zemi se prudce rozvíjejí telekomunikace.[zdroj?!] Největší telefonní operátor v zemi Český Telecom se spojil s
globální společností Telefónica a přejmenoval se na O2 Czech Republic. Tato společnost je také, spolu se
společnostmi T-Mobile, Vodafone a bývalým U:fon, jedním z největších mobilních operátorů a poskytovatelů
internetu v zemi. Česko má nejvíce předplatitelů bezdrátového připojení v Evropské unii.[zdroj?!] V roce 2014 bylo
v ČR 1,89 milionu pevných telefonních linek, 14 milionů mobilních telefonů a přes 4 miliony internetových
připojení. Internet užívalo 8,2 milionu Čechů, tedy 77,5 procent obyvatel země.[121] Národní internetová doména
nejvyššího řádu pro Českou republiku je .cz. Ke konci roku 2016 bylo zaregistrováno přes 1 280 000 adres s
doménou .cz.[157]
Centrála systému Galileo v Praze
Dvě antivirové obří společnosti Avast a AVG byly založeny v České republice. V červenci 2016 bylo oznámeno, že
Avast získal konkurenční AVG za 1,3 miliard $, spolu mají tyto společnosti uživatelskou základnu okolo 400
milionů lidí a 40% podíl na trhu mimo Čínu.[158]
Praha je sídlem evropské agentury GSA, která řídí navigační systém Galileo.[159] Tato agentura EU sídlí v budově bývalé Státní plánovací komise v
Holešovicích.
Doprava
Související informace naleznete také v článku Doprava v Česku.
Silniční síť
Související informace naleznete také v článcích Dálnice v Česku, Silnice I. třídy, Silnice II. třídy a Silnice III.
třídy.
Délka silniční dopravní sítě v roce 2015 činila 55 737,5 km. Z toho 776 km tvořily dálnice a 6 244,9 km silnice I.
třídy (včetně 459,4 km rychlostních komunikací).[160]
Dálnice v Česku
Dálniční síť je stále ve výstavbě. Páteřní komunikací bude po svém dokončení dálnice D1, která spojí Prahu, Brno a
Ostravu s Polskem (směr Katovice). Již dokončenými komunikacemi jsou dálnice D2, spojující Brno a Bratislavu,
dálnice D5 spojující Prahu, Plzeň a Německo (směr Norimberk), dálnice D8 z Prahy přes Ústí nad Labem do Německa (směr Drážďany), dálnice D10
(Praha–Turnov) a dálnice D46 (Vyškov–Olomouc). V různě pokročilém stavu výstavby jsou dále dálnice D0, dálnice D3, dálnice D4, dálnice D6,
dálnice D7, dálnice D11, dálnice D35, dálnice D48, dálnice D49, dálnice D52, dálnice D55 a dálnice D56. Maximální povolená rychlost na dálnici činí
130 km/h. Za užívání dálnic platí motoristé dálniční poplatek, přičemž od roku 2007 existuje systém elektronického mýtného.
Úmrtnost na českých silnicích byla v přepočtu na obyvatele v roce 2004 přibližně 1,6× vyšší než v Německu, přestože intenzita dopravy je nižší. Počet
1286 usmrcených z roku 2005 se kolísavě snižuje.[161] V roce 2010 zemřelo na silnicích 802 lidí.
Každé registrované vozidlo v ČR musí mít státní poznávací značku. Její současná podoba pochází z roku 2001.
Železnice
Související informace naleznete také v článcích Železniční doprava v Česku a Seznam železničních tratí v Česku.
Česko má se svými 9 568 km jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě. Z toho je 3 212 km tratí elektrizováno
a 1 906 km je dvou- a vícekolejných.[162] Správcem a provozovatelem naprosté většiny železniční infrastruktury je
státní organizace Správa železniční dopravní cesty. České dráhy provozují vysokorychlostní vlaky Pendolino, ale
jelikož žádné tratě nejsou vysokorychlostní, je jejich maximální rychlost omezena na 160 km/h.
Přepravní výkon necelých 165 milionů cestujících při 6 590 milionech osobokilometrů i 13 770 milionů
tunokilometrů v nákladní dopravě znamená za poslední desetiletí značný pokles.[163]
Od roku 1991 je Česko zapojeno do sítě mezinárodních vlaků EuroCity, od roku 2005 zajišťují některá z
mezinárodních spojení i vlaky SuperCity, jejichž těžiště je na lince Praha – Ostrava. Pendolino (Elektrická jednotka 680)
na Hlavním nádraží v Praze
Největším železničním dopravcem jsou České dráhy. Nákladní železniční trh je liberalizován, liberalizace v osobní
dopravě probíhá. Většina osobní železniční dopravy je podporována z veřejných rozpočtů prostřednictvím
dlouhodobých smluv s dopravci.
Hlavním železničním uzlem je Hlavní nádraží v Praze. Jeho stará budova je památkově chráněnou secesní stavbou z dílny architekta Josefa Fanty.
Mezinárodně využívaný je unikátní Železniční zkušební okruh Cerhenice.[164]
Letectví
Související informace naleznete také v článcích Seznam letišť v Česku a Seznam leteckých společností Česka.
V Česku je celkem 91 civilních letišť,[165] z toho 46 má zpevněný povrch. Pouze 5 letišť vypravuje pravidelné lety. Většina letecké dopravy se v Česku
realizuje přes pražské letiště Václava Havla Praha, které v roce 2016 přepravilo 13 milionů pasažérů.[166] V zimní sezóně 2016/17 se z něj létalo do 105
destinací v 39 zemích světa.[167] Mezi další letiště s pravidelným, ale méně hustým civilním provozem patří letiště Brno-Tuřany, Ostrava-Leoše
Janáčka, Pardubice a Karlovy Vary.
Působí zde tři hlavní pravidelné letecké společnosti. Nejstarší z nich jsou České aerolinie, největší letecká
společnost je Travel Service, pod který spadá také nízkonákladová společnost Smartwings. Mezi další české letecké
společnosti patří Van Air Europe, Silver Air a další letecké společnosti poskytující služby aerotaxi, například ABS
Jets, CTR Flight Services, G-JET či Silesia Air.
Vodní doprava
Vodní doprava v Česku je provozována na řekách Labe a Vltava a dalších uzavřených vodních plochách, pro
rekreační účely. Nejvýznamnějším provozovatelem vodní dopravy je Československá plavba labská.
Letiště Václava Havla v Praze
ČR disponuje i vlastním přístavním územím v areálu námořního přístavu v Hamburku v Německu. Přístavy
Moldauhafen a Saalehafen byly na základě Versailleské smlouvy pronajaty v roce 1929 na 99 let (do roku 2028)
Československu. Téhož roku Československo zakoupilo i přístav Peutehafen.[168] Od roku 1993 je spravuje Česko. Přístavy využívala Československá
námořní plavba, dnes Česká námořní plavba.
Velkou tradici (již od Jakuba Krčína) má vodohospodářství, splavňování, budování jezů a přehrad. Největšími přehradami v ČR jsou Orlík, Lipno,
Švihov (Želivka), Nechranice, Slapy, Slezská Harta, Vranov, Dalešice, Rozkoš a soustava nádrží Nové Mlýny.[169]
Městská hromadná doprava

Související informace naleznete také v článku Městská hromadná doprava v Česku.
V České republice existuje velká tradice městské hromadné dopravy. Systémy

MHD se začaly rozvíjet od 60. let 19. století – koněspřežná tramvaj v Brně byla
zavedena již roku 1869, v roce 1875 pak v Praze. První parní tramvaj mělo také
Brno, do provozu zde byla uvedena roku 1884. Prvenství při zavádění
elektrických tramvají si zajistily Teplice, kde elektřinou poháněná tramvaj
vyjela na trať roku 1895. Rok poté se přidala Praha (zde již od roku 1891
fungovala převážně předváděcí Křižíkova elektrická dráha na Letné), roku 1897
Liberec, v roce 1899 Olomouc, Plzeň a Ústí nad Labem, 1900 Brno a Jablonec
nad Nisou, 1901 Most a Litvínov a Ostrava, 1902 Mariánské Lázně, 1905 Klasický design trasy A Pražského
Tramvaj 15T v zastávce Radlická Opava, 1909 České Budějovice a Jihlava, 1911 Těšín a 1916 Bohumín. metra, stanice Malostranská
Od 70. let 20. století funguje v ČR sedm tramvajových systémů: v Praze, Brně,
Ostravě, Plzni, Liberci, Olomouci a meziměstská tramvaj mezi Mostem a Litvínovem. Ve 20. století je patrný trend úbytku tramvajové dopravy na
úkor autobusové. Autobusová městská doprava se od 90. let integruje s příměstskou, větší roli od začátku 21. století také hraje městská železnice
(např. Esko Praha). Okrajovou roli v systému hromadné dopravy hrají lanové dráhy (Karlovy Vary, Praha) či vodní doprava (pět pražských přívozů,
doprava na Brněnské přehradě).
Jediným městem v ČR, kde byl vybudován systém městské podzemní dráhy, takzvaného metra, je Praha. Provoz pražského metra byl zahájen 9.
května 1974. Síť tras k roku 2015 měřila 65,2 km, soupravy zastavovaly v 61 stanicích. Pražské metro přepraví přes 1,6 milionů cestujících denně.
Podle hodnocení Mezinárodní automobilové federace z roku 2010 má Praha čtvrtou nejkvalitnější městskou hromadnou dopravu v Evropě (po
Mnichovu, Helsinkách a Vídni).[170]
Energetika
Podrobnější informace naleznete v článku Energetika v Česku.
Česko v současnosti snižuje svojí energetickou závislost na hnědém uhlí, která se negativně projevovala v kvalitě
životního prostředí v severních Čechách. V roce 2005 bylo 65,4 procent elektřiny vyráběno pomocí páry a
spalováním (hlavně uhlí), 30 procent v jaderných elektrárnách a 4,6 procenta z obnovitelných zdrojů, včetně
vodních elektráren. Největším českým energetickým zdrojem je Jaderná elektrárna Temelín (14 % výroby
elektřiny v Česku), další jaderná elektrárna je v Dukovanech. Česko patří mezi největší vývozce proudu v Evropě, v
roce 2013 vyvezlo asi 17 TWh, což je víc než vyrobí Temelín.[171] ČR je na sedmém místě na světě ve vývozu
elektrické energie a na desátém ve výrobě energie z jádra.[121]
Zemní plyn do Česka dodává ruská společnost Gazprom, která pokrývá tři čtvrtiny spotřeby, a zbytek dodávají Jaderná elektrárna Temelín,
norské společnosti. V lednu 2013 byl otevřen plynovod Gazela, který přivádí ruský plyn také severní cestou, Česko nejvýkonnější elektrárna v Česku a
se tak zbavilo závislosti na plynu z plynovodů vedoucích přes Ukrajinu, kde byly v minulosti dodávky několikrát jedna ze dvou jaderných elektráren
blokovány kvůli sporům Ukrajiny a Ruska.[172] Ropu do Česka přivádějí ropovod Družba z Ruska a ropovod v zemi
Ingolstadt z Německa.
Maloobchod
Symbolem konzumního životního stylu se staly po revoluci roku 1989 supermarkety a hypermarkety, které ovládly maloobchodní sféru více než
kdekoli jinde v Evropě.[173]
Cestovní ruch
Podrobnější informace naleznete v článcích Cestovní ruch v Česku a Seznam hradů, tvrzí a zřícenin v Česku.
České hospodářství získává vysoké příjmy z cestovního ruchu. V roce 2001 celkové výnosy z cestovního ruchu dosáhly 118,13 miliardy korun, což
tehdy představovalo 5,5 % HDP. V následujících letech však zájem cizinců o ČR, částečně z důvodu posílení kurzu české koruny, poněkud opadl.
Posléze koruna oslabila; v roce 2016 navštívilo Česko 9,3 milionu turistů ze zahraničí.[174] Praha je pátým nejnavštěvovanějším městem Evropy, po
Londýnu, Paříži, Istanbulu a Římu.[175]
Podle agentury CzechTourism byly v roce 2014 nejnavštěvovanějšími turistickými cíli v ČR Pražský hrad (1 799 300 turistů), Zoologická zahrada
Praha (1 382 200), AquaPalace Praha (845 300), Dolní oblast Vítkovic a Landek Park v Ostravě (808 900), Staroměstská radnice (včetně orloje) v
Praze (739 800), Pivovarské muzeum a podzemí v Plzni (600 000), Zoologická zahrada Zlín-Lešná (585 100), Židovské muzeum v Praze (580 000),
Petřínská rozhledna v Praze (557 400) a Zoologická zahrada Ostrava (540 500).[176]
Úspěch pražské zoo souvisí s její prestiží. V roce 2015 uživatelé největšího
cestovatelského serveru TripAdvisor pražskou zoo určili jako čtvrtou nejlepší
na světě.[177] Magazín Forbes ji roku 2008 označil za sedmou nejlepší na
světě.[178]
Z hradů a zámků jsou kromě Pražského hradu nejnavštěvovanější zámek

Lednice, zámek Český Krumlov, zámek Hluboká nad Vltavou, hrad Karlštejn,
zámek Průhonice, zámek Dětenice, zámek Konopiště, arcibiskupský zámek a
Hrad a zámek Český Krumlov v zahrady v Kroměříži a zámek Loučeň.[179]
jižních Čechách Novogotický zámek Lednice
Ve Středočeském kraji jsou turistickými lákadly také kostnice v Sedlci v Kutné
Hoře a chrám svaté Barbory tamtéž, hrady Křivoklát, Český Šternberk a
Kokořín, zámky Poděbrady a Veltrusy, v Jihočeském kraji klášter Vyšší Brod, hrady Rožmberk a Zvíkov, zámky
Orlík, Červená Lhota a Jindřichův Hradec, v Karlovarském kraji hrad Loket, v Ústeckém kraji Památník Terezín,
hrad Hazmburk a zámek Duchcov, v Libereckém hrady Trosky, Grabštejn, Lemberk, Bezděz a zámek Sychrov, v
Královéhradeckém Bílá věž v Hradci Králové, hrad Kost, zámky Ratibořice, Karlova Koruna a Hrádek u Nechanic,
v Pardubickém soubor lidových staveb u Hlinska a zámek Pardubice, na Vysočině zámek Telč, v Olomouckém
hrad Bouzov, v Jihomoravském katedrála sv. Petra a Pavla v Brně, hrady Špilberk, Pernštejn, Veveří a Bítov, ve
Zlínském Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, hrad Buchlov a zámek Buchlovice. K Zámek Hluboká poblíž Českých
nejznámějším pražským pamětihodnostem patří krom dosud jmenovaných Týnský chrám, Staronová synagoga, Budějovic
Starý židovský hřbitov, Betlémská kaple, Břevnovský klášter, Stavovské divadlo, Pražské Jezulátko, Emauzský
klášter, palác Kinských, Maiselova synagoga, Pivovar U Fleků, Španělská synagoga, pražská Loreta, z novějších
pak Lennonova zeď či Žižkovská televizní věž. Krom katedrály sv. Víta patří k turisticky nejatraktivnějším částem
Pražského hradu Zlatá ulička, bazilika sv. Jiří, Královská zahrada, Letohrádek královny Anny a Starý královský
palác.
Nejznámějšími mimopražskými a mimobrněnskými svatostánky jsou katedrála svatého Václava v Olomouci, Velká
synagoga v Plzni, kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku, katedrála svatého Bartoloměje v Plzni, katedrála Božského
Spasitele v Ostravě a katedrála svatého Štěpána v Litoměřicích.
V ČR je asi 700 muzeí.[180] Největším je Národní muzeum (jeho součástí je Přírodovědecké muzeum, Historické Středověký hrad Karlštejn poblíž
muzeum, Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur a Muzeum české hudby), Moravské Berouna
zemské muzeum, Židovské muzeum v Praze, Národní technické muzeum, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze,
Muzeum hlavního města Prahy (vlastní Langweilův model Prahy a spravuje i Müllerovu vilu), Vojenské technické
muzeum Lešany, Muzeum umění Olomouc, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. K nejnavštěvovanějším patří
též Hornické muzeum v Příbrami a České muzeum stříbra v Kutné Hoře.
Z přírodních památek to jsou Punkevní jeskyně a propast Macocha, soutěsky Kamenice, Pravčická brána,
Koněpruské jeskyně, Bozkovské dolomitové jeskyně či Jetřichovické vyhlídky.[179]
Mimořádné postavení mají kulturní památky zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kromě
již uvedených (Kroměříž, Český Krumlov, centrum Prahy) jsou to vila Tugendhat v Brně, vesnice Holašovice,
historické jádro Kutné Hory, Lednicko-valtický areál, zámek a zámecký areál Litomyšl, sloup Nejsvětější Trojice v
Zlatá ulička v Praze
Olomouci, historické centrum Třebíče (Třebíčská židovská čtvrť a Bazilika svatého Prokopa) a poutní kostel sv.
Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO byly zapsány Jízda králů na Slovácku a na Hané, sokolnictví, masopustní průvody s
maskami na Hlinecku, slovácký verbuňk[181] a nejnověji, v roce 2016, české loutkářství.[182]
Některé lokality mají zvláštní význam pro spjatost s českými dějinami nebo mýty – hora Říp, Vyšehrad (zejm. Vyšehradský hřbitov, kde je pohřben
Antonín Dvořák i Bedřich Smetana), hora Blaník, Velehrad spojený s památkou cyrilometodějskou a velkomoravskou, kostel svatého Václava ve Staré
Boleslavi spjatý s legendou o zabití knížete Václava, pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v Praze, kde za druhé světové války zahynuli strůjci
atentátu na Heydricha.
K oblíbeným turistickým akcím patří Muzejní noc, Noc kostelů, Hradozámecká noc, rekonstrukce nejslavnějších bitev, jež se odehrály na českém
území (bitva u Slavkova, bitva u Hradce Králové, bitva u Kolína, obléhání Brna Švédy atd.), Dny NATO v Ostravě či armádní Bahna.[183] Krom toho
řada festivalů a veletrhů (viz příslušný oddíl).
Tradičními turistickými magnety bývala lázeňská města jako Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, ovšem lázeňství se dostalo do krize.
Karlovy Vary si však zachovávají atraktivitu kupříkladu i díky každoročnímu mezinárodnímu filmovému festivalu. Tato filmová přehlídka založená po
druhé světové válce je dnes největší kulturní akcí v ČR.
Významné rekreační oblasti v ČR jsou České Švýcarsko, Český ráj, Krkonoše a Šumava.
Obyvatelstvo
Související informace naleznete také v článku Obyvatelstvo Česka.
Na konci roku 2018 žilo v České republice dle Českého statistického úřadu 10 649 800 Vývoj populace v českých zemích (sčítání lidu dle ČSÚ)
lidí. Přirozený přírůstek v roce 2018 byl 1116 osob, úhrnná plodnost dosáhla hodnoty
1,71. Hlavní příčinou růstu počtu obyvatel je dlouhodobě migrace – v roce 2018 byl Rok Celkem Změna Rok Celkem Změna
počet přistěhovalých o 38 629 osob vyšší než počet vystěhovalých, šlo zejména o
1857 7 016 531 – 1950 8 896 133 −16,7 %
migraci z Ukrajiny a Slovenska. Průměrný věk činil v roce 2018 42,3 let, střední délka
života byla 76,1 let u mužů a 81,9 let u žen. V roce 2018 byl nejlidnatějším krajem 1869 7 617 230 +8,6 % 1961 9 571 531 +7,6 %
Středočeský s 1 369 332 obyvateli. Byl jediným krajem, kde žilo více lidí než v Praze,
která měla 1 308 632 obyvatel.[184] 1880 8 222 013 +7,9 % 1970 9 807 697 +2,5 %
1890 8 665 421 +5,4 % 1980 10 291 927 +4,9 %
Vývoj počtu obyvatel v Česku 1900 9 372 214 +8,2 % 1991 10 302 215 +0,1 %
Vývoj počtu obyvatel 1910 10 078 637 +7,5 % 2001 10 230 060 −0,7 %
Data pocházejí z datové položky Wikidat
1921 10 009 587 −0,7 % 2011 10 436 560 +2,0 %
1930 10 674 386 +6,6 % 2021 10 524 167 +0,8 %
Národnostní složení ČR
Etnické složení
V posledním sčítání lidu v roce 2011 se 64,3 % obyvatel Česka přihlásilo k české národnosti (86,1 % z těch, kteří se k nějaké národnosti přihlásili),
která zcela převažuje ve všech okresech Česka, 5,0 % obyvatel deklarovalo národnost moravskou a 0,1 % národnost slezskou,[7] v obou případech
rovněž hovořící převážně česky.
Podle názoru Českého statistického úřadu jde o důsledek rozdělení české národnosti, před sčítáním v roce 1991 ještě jednotné, v důsledku medializace
moravské národnostní problematiky a tedy do jisté míry uměle;[185] politická strana Moravané tento stav naopak hodnotí jako projev spontánního
národního obrození.[186] Faktem zůstává, že moravskou, částečně slezskou a po určitou dobu i českou a slovenskou národnost bylo v různých
obdobích existence Československa možno deklarovat jen omezeně (skupina nebyla uváděna v koncových statistikách) nebo vůbec ne (ke skupině
nebylo možno se přihlásit) a teprve v roce 1991, krátce před rozpadem státu, bylo poprvé plně přihlédnuto ke každé z těchto čtyř národností
jednotlivě.[187]
Celkem 25,3 % obyvatel Česka využilo při sčítání lidu v roce 2011 možnost nevyplňovat ve sčítacích formulářích dobrovolnou kolonku národnosti a
ponechalo ji prázdnou.[7]
Náboženství
Podrobnější informace naleznete v článcích Náboženství v Česku a Křesťanství v Česku.
Česko má jednu z nejméně náboženských populací na světě. V

průzkumech projektu Eurobarometr v roce 2005 odpovědělo Náboženství v Česku (2021)[7]
19 % tázaných, že věří v Boha, 50 % věří v nějakou životní či bez vyznání 47,8 %
duchovní sílu a 30 % nevěří v nic z toho.[189] nedeklarované 30,1 %
Podle posledního sčítání lidu z roku 2021 je 5 milionů obyvatel katolické 9,3 %
bez vyznání, tedy 48 % populace. K různým církvím a neorganizovaní věřící 9,1 %
náboženským společnostem se přihlásilo 1,1 milionu obyvatel, ostatní křesťané 2,4 %
dále někteří uvedli, že jsou věřící a hlásí se k církvi, ale už protestantské 0,5 %
neoznačili konkrétní církev. Jako věřící, ale nehlásící se k žádné
ostatní náboženství / neznámé 1,2 %
Svatý Rostislav, kníže církvi ani náboženské společnosti se výslovně označilo 960 tisíc
Velkomoravské říše, za osob, kromě toho jiní občané uvedli pouze určité náboženství.
jehož panování se Celkově se tak k nějaké víře či vyznání přihlásilo 2,3 milionu,
uskutečnila tedy 22 % obyvatel Česka. Celkem 3,2 milionu obyvatel (30 %) Náboženství v Česku (2011)[188]
cyrilometodějská misie. ovšem tuto dobrovolnou kolonku ve sčítacích formulářích nedeklarované 44,7 %
nevyplnilo.[190] bez vyznání 34,5 %
Nejpočetnější náboženství v Česku je křesťanství. Největší náboženskou skupinou byla v roce katolické 10,5 %
2021 římskokatolická církev, která měla 741 tisíc věřících (7 %), což by byl výrazný pokles neorganizovaní věřící 6,8 %
oproti roku 2011, kdy se k ní hlásilo celkem 1,08 milionu věřících (10,4 %).[7] Ovšem 236 ostatní křesťané 1,1 %
tisíc obyvatel uvedlo „katolická víra“ nebo „katolík“, celkem tak šlo o 977 tisíc věřících protestantské 1 %
(9,3 %). Následovaly velké protestantské církve Českobratrská církev evangelická s 33 tisíci ostatní náboženství / neznámé 0,7 %
členů (0,3 %) a Církev československá husitská s 24 tisíci členů (0,2 %), podobně ale 27 tisíc
obyvatel jen obecně uvedlo, že jsou protestanty nebo evangelíky. Vyšší podíl věřících měla
Pravoslavná církev, k níž se přihlásilo 41 tisíc lidí, významnější byli také Svědkové Jehovovi s 13 tisíci, Církev bratrská s 11 tisíci nebo řeckokatolická
církev s 8 tisíci věřících. Jen obecně ke křesťanství se navíc přihlásilo 71 tisíc obyvatel. Počet vyznavačů judaismu byl 2 tisíce, k islámu se hlásilo 5 tisíc
lidí, k různým odvětvím buddhismu 6 tisíc osob a k hinduismu necelé 2 tisíce obyvatel. Recesisté se hlásili např. k jediismu (21 tisíc) nebo
pastafariánství (necelé 3 tisíce). K ateismu se přihlásilo 555 osob, pohanství deklarovalo téměř 3 tisíce osob.[190]
Podíl deklarovaných věřících se od předešlého sčítání lidu roku 2011 prakticky nezměnil. Vzrostl počet osob bez vyznání, oproti tomu se snížil počet
osob, které se rozhodly na dobrovolnou otázku neodpovídat.[191] Geograficky je vyšší koncentrace věřících na jižní a východní Moravě, naopak severní
a severozápadní Čechy vykazují vyšší podíl osob bez vyznání.
Podíl věřících obyvatel

Sčítání lidu 1991 Sčítání lidu 2001 Sčítání lidu 2011
Historicky důležitou roli v náboženském vývoji sehrálo husitství, utrakvismus, Jednota bratrská (a její součást Moravští bratři). Česká reformace
sehrála významnou roli i v národním obrození, byť moderní český národ se protestantským nakonec nestal. Katolická a pravoslavná církev uznávají
svaté, z českých osobností uznávají obě svatost Ivana, Ludmily, Václava a Prokopa. Katolická církev navíc uznává Vojtěcha, Radima, Anežku Českou,
Zdislavu z Lemberka, Jana Nepomuckého, Jana Sarkandera a Jana Nepomuka Neumanna a Klementa Mariu Hofbauera. Pravoslavní navíc ještě
svatého Rostislava a Gorazda II. (Matěje Pavlíka), jenž za druhé světové války ukrýval parašutisty, kteří zabili nacistického pohlavára Heydricha.
Etnografické skupiny
V Česku existuje několik etnografických skupin úzce spjatých s krajem, kde žijí, které se v minulosti lišily
některými kulturními rysy a dialektem. V Čechách to jsou například Chodové, Plzeňáci, Blaťáci a Doudlebové, na
Moravě Horáci, Hanáci, Moravští Chorvati,[192] Moravští Slováci, Podlužáci, Valaši, Laši a další a ve Slezsku např.
Goralé,[193] Šlonzáci,[194] Moravci a Prajzáci.[195] Tyto rozdíly se začaly, zejména po druhé světové válce, stírat,
některé krajové zvláštnosti se však dosud udržují. Kromě těchto geograficky rozlišitelných etnografických skupin
stojí za zmínku víceméně rozptýlené, specifické etnografické skupiny. Jedná se o romskou a židovskou
etnografickou skupinu.
Slavnostní kroj svobodného páru z

Cizinci Moravského Slovácka
Na konci roku 2021 podle Českého statistického úřadu žilo v Česku 658 564 cizinců (6,2 % z celkové populace),
z nich 48,7 % zde mělo udělený trvalý pobyt.[196] Dalších 2285 osob bylo v roce 2021 v azylovém řízení.[196] Osoby
cizího původu s uděleným českým občanstvím v uvedených počtech nejsou zahrnuty. Na Prahu a Středočeský kraj
připadá zhruba polovina z celkového počtu cizinců v ČR. Nejvíce cizinců pochází z Ukrajiny, ti od roku 2004
předběhli cizince ze Slovenska, následují cizinci z Vietnamu, Ruska, Německa a Polska.[197]
Česko oproti průměru Evropské unie stále zůstává poměrně etnicky homogenní zemí – v roce 2016 bylo z 28 států
unie z hlediska etnické heterogenity na 24. místě.[198] V Česku počet cizinců dosáhl v roce 2021 6,2 %,
v sousedním Německu žil největší počet cizinců v EU, to jest 7,2 milionu (9 % populace). V Rakousku je podíl
Václavské náměstí
cizinců na celkovém počtu obyvatel 10,8 % a ve Španělsku 12 %.[199] Vietnamci žijí v Česku nejdéle (průměrně
8 let), lidé z bývalé Jugoslávie jen o rok méně. Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných do naší země přichází z Ruska
(27 % imigrantů z této země). Nejvíce ze svého výdělku posílají domů Ukrajinci (17 % příjmu).[200]
Nejčastější země původu cizinců žijících v Počet cizinců v Česku[196]

Česku k 31. prosinci 2021 (nad 5 tisíc osob)
Počet
Podíl na
Rok
Země původu Počet osob[201] (údaje k 31. 12.) celkové populaci
Ukrajina 196 637 2000 200 951
Slovensko 114 630 2001 210 794
Vietnam 64 808 2002 231 608
Rusko 45 154 2003 240 421
Rumunsko 18 806 2004 254 294 1,9 %
Polsko 17 936 2005 278 312 2,5 %
17 295 2006 321 456 2,9 %

Bulharsko
2007 392 315 3,3 %
Německo 14 792
2008 437 565 3,9 %
Mongolsko 11 006
2009 432 503 4,0 %
Maďarsko 9 740
2010 424 291 3,9 %
Spojené státy americké 8 700
2011 434 153 4,0 %
Bělorusko 8 004
2012 435 946 4,1 %
Velká Británie 7 875
2013 439 189 4,1 %
Čína 7 825
2014 449 367 4,2 %
Indie 6 948
2015 464 670 4,3 %
Moldávie 6 709
2016 493 441 4,5 %
Kazachstán 6 120
2017 524 142 4,8 %
Srbsko 6 064
2018 564 345 5,1 %
Itálie 5 850
2019 593 366 5,4 %
2020 632 570 5,8 %
2021 658 564 6,2 %
Největší města podle počtu obyvatel

Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam měst v Česku, Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel a Seznam obcí v Česku.

Pořadí Město Kraj Počet obyvatel
(k 1. 1. 2021[202])
1. Praha hlavní město Praha 1 335 084
2. Brno Jihomoravský kraj 382 405
3. Ostrava Moravskoslezský kraj 284 982
Praha
4. Plzeň Plzeňský kraj 175 219
5. Liberec Liberecký kraj 104 261 Plzeň
6. Olomouc Olomoucký kraj 100 514

7. České Budějovice Jihočeský kraj 94 229
8. Hradec Králové Královéhradecký kraj 92 683
9. Ústí nad Labem Ústecký kraj 91 982
Brno
10. Pardubice Pardubický kraj 91 755
Liberec
11. Zlín Zlínský kraj 74 478

12. Havířov Moravskoslezský kraj 70 165
13. Kladno Středočeský kraj 68 896
14. Most Ústecký kraj 65 341

Ostrava
15. Opava Moravskoslezský kraj 55 996
16. Frýdek-Místek Moravskoslezský kraj 55 006 Olomouc
17. Jihlava Kraj Vysočina 51 125

18. Karviná Moravskoslezský kraj 50 902
19. Teplice Ústecký kraj 49 705
20. Chomutov Ústecký kraj 48 349
Statutárními městy jsou navíc také Děčín, Karlovy Vary, Jablonec nad Nisou, Mladá Boleslav, Prostějov a Přerov. Dřívějšími okresními městy jsou
navíc ještě Benešov, Beroun, Blansko, Bruntál, Břeclav, Česká Lípa, Český Krumlov, Domažlice, Havlíčkův Brod, Hodonín, Cheb, Chrudim, Jeseník,
Jičín, Jindřichův Hradec, Klatovy, Kolín, Kroměříž, Kutná Hora, Litoměřice, Louny, Mělník, Náchod, Nový Jičín, Nymburk, Pelhřimov, Písek,
Prachatice, Příbram, Rakovník, Rokycany, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Sokolov, Strakonice, Svitavy, Šumperk, Tábor, Tachov, Trutnov, Třebíč,
Třinec, Uherské Hradiště, Ústí nad Orlicí, Vsetín, Vyškov, Znojmo, Žďár nad Sázavou. Největšími městy, která nejsou ani statutární, ani okresní, jsou
Orlová, Litvínov, Český Těšín, Krnov, Kopřivnice, Bohumín a Jirkov.
Kultura
Podrobnější informace naleznete v článku Česká kultura.
Literatura
Podrobnější informace naleznete v článcích Česká literatura a Seznam českých spisovatelů.
Literární dějiny počínají ústní tradicí, v níž vyniká pověst o praotci Čechovi,
Krokovi, Libuši, Přemyslu Oráčovi a dívčí válce. Počátky české psané literatury
souvisí s činností Konstantina Filozofa a jeho bratra Metoděje na Velké Moravě. Ti
spolu se svými žáky (nejvýznamnějším z nich byl Kliment Ochridský) vytvořili, ve
staroslověnštině a za pomoci písma hlaholice, první české literární památky
(Proglas, Život Metodějův, Život Konstantinův). Po vyhnání této skupiny z Moravy
začala klíčovou roli sehrávat latina, vznikaly v ní legendy (Kristiánova legenda),
kroniky (zejm. Kosmova Kronika Čechů)[203] i jiné žánry (např. Vita Caroli, vlastní
Národní knihovna ČR: barokní sál životopis krále Karla IV.). Prvními významnými česky psanými texty byly
Klementina Alexandreida a Dalimilova kronika.[204][205] Prvními autory, kteří psali i česky, a
kteří došli světového věhlasu, byli Jan Hus, jeden ze zakladatelů evropské Jaroslav Seifert, jediný český
reformace, a Jan Amos Komenský, nejvýznamnější představitel humanismu v nositel Nobelovy ceny za
české literatuře. [206] Dalšími významnými autory reformace byli Jeroným Pražský a Petr Chelčický. [207][208] Po literaturu
porážce stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře roku 1620 nastalo složité období vytlačování a odumírání češtiny.
Proti tomu se v barokní éře postavil Bohuslav Balbín.[209] Ústup češtiny však zastavil až proces tzv. národního
obrození, který začal na konci 18. století. Klíčovou postavou první etapy obrození byl lingvista Josef
Dobrovský.[210] V druhé etapě to byli Josef Jungmann, který kladl důraz na jazykovou koncepci národa, a Pavel
Jozef Šafařík, představitel panslovanských tendencí. Tehdy se začala objevovat také již první svébytná literatura
(Ján Kollár, František Ladislav Čelakovský). Proces vyvrcholil ve třetí etapě, kdy František Palacký a Karel
Havlíček Borovský dokončili koncept českého národa politicky a kdy vznikla i vrcholná díla literární, ať už
básnická (Havlíček, Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben), prozaická (Božena Němcová), či divadelní (Josef
Kajetán Tyl, Karel Sabina). Ve druhé polovině 19. století se literární život začal prudce rozvíjet, vznikaly skupiny s
různým programem – májovci (Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Jakub Arbes, Karolína Světlá), ruchovci (Svatopluk
Český spisovatel a básník Milan
Čech), lumírovci (Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer), realisté (Alois Jirásek), česká moderna (Antonín Sova, Otokar
Kundera
Březina) či tzv. anarchističtí buřiči (Viktor Dyk, Petr Bezruč). Od konce 19. století začínala též vzkvétat německy
psaná literatura (zejména v Praze), která se stala světovým fenoménem, především díky Franzi Kafkovi (Proces,
Zámek, Amerika), ale i jiným (Rainer Maria Rilke, Gustav Meyrink, Franz Werfel, Max Brod, Egon Erwín Kisch, Karl Kraus, Marie von Ebner-
Eschenbachová, Adalbert Stifter, Ottfried Preussler, Leo Perutz, Ernst Weiss). V první polovině 20. století si vydobyli světový význam i česky píšící
tvůrci, především Jaroslav Hašek (zejm. Osudy dobrého vojáka Švejka) a Karel Čapek (zejm. Válka s mloky). Silná byla též levicová avantgarda, která
se sdružila do spolku Devětsil, který se věnoval nejprve proletářské poezii, posléze vymyslel směr poetismus, aby většina autorů nakonec přešla k
surrealismu. Členem Devětsilu byl i Jaroslav Seifert, dosud jediný Čech oceněný Nobelovou cenou za literaturu (roku 1984).[211] K dalším
významným členům patřili Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Vladislav Vančura, František Halas a Karel Teige. Mimo avantgardní kruhy stáli např. Ivan
Olbracht, Vladimír Holan či Ladislav Klíma. Ve druhé polovině 20. století se největšího ohlasu dostalo Milanu Kunderovi (zejm. Nesnesitelná lehkost
bytí, Žert) a Bohumilu Hrabalovi. Literatura se tehdy z politických důvodů (zvláště po sovětské okupaci roku 1968) rozdělila na exilovou,
samizdatovou a oficiální. K významným exilovým autorům krom Kundery patřili Pavel Kohout, Josef Škvorecký a Arnošt Lustig. Samizdatová
literatura se štěpila na disent spjatý zejména s Chartou 77 (Václav Havel, Ivan Klíma, Ludvík Vaculík) a tzv. underground
(Egon Bondy, Ivan Martin Jirous). Z oficiálních prozaiků dosáhl největšího mezinárodního věhlasu spolu s Hrabalem
Ladislav Fuks.[212] Po sametové revoluci z roku 1989 toto rozdělení literárního života padlo. Z nových autorů se po roce
1989 nejvíce prosadili Michal Viewegh, Patrik Ouředník a Jáchym Topol.[213]
K významným novinářům krom výše uvedených patřili Julius Fučík, Milena Jesenská nebo Ferdinand Peroutka.
V ČR je udělována významná mezinárodní literární Cena Franze Kafky. Z domácích literárních cen patří k nejvýznamnějším
Magnesia Litera, Státní ceny za literaturu a za překladatelské dílo, Cena Jaroslava Seiferta, Cena Jiřího Ortena či Cena
Josefa Škvoreckého.
ČR má unikátní síť veřejných knihoven, nejhustší v Evropě.[214] Je tvořena více než 5400 knihovnami. Ve středu této sítě se Česko-německo-
nachází Národní knihovna ČR. Sídlí v pražském Klementinu. K nejcennějším památkám schraňovaným Národní knihovnou židovský spisovatel
ČR patří rukopis Kodexu vyšehradského (jehož cena se odhaduje na miliardu korun), Lobkovický graduál, rukopisy Franz Kafka
středověké pražské univerzity, „Knihy na řetězech“ z knihovny jáchymovské městské školy ze 16. století, Codex pictoricus
Mexicanus misionáře Ignáce Tirsche, autografy Jana Husa a Jakoubka ze Stříbra, sbírka grafických listů univerzitních tezí,
list Gutenbergovy bible z roku 1454, Opatovický homiliář, Mattioliho herbář ze 16. století, nejstarší tisk na českém území (latinská Statuta z roku
1349), zlomek Žaltáře z Řezna pocházející z konce 8. století, řecké papyry z 1. století, Svatojiřský antifonář či Velislavova bible.[215] Zdaleka
nejcennější rukopis vzniklý na českém území, perla středověkého knihařství zvaná Codex gigas (též Ďáblova bible), však byl za třicetileté války
ukořistěn Švédy a do ČR bývá jen výjimečně zapůjčován.[216] Vzácné tisky a rukopisy (např. Žlutický kancionál) schraňuje též Památník národního
písemnictví sídlící ve Strahovském klášteře, v letohrádku Hvězda a v tzv. Třetí Petschkově vile v Bubenči. Památník disponuje mj. rozsáhlou sbírkou
ex libris. Další významnou českou knihovnou je Městská knihovna v Praze.
Divadlo
Podrobnější informace naleznete v článku České divadlo.
České divadelnictví má kořeny již ve středověku. Nejstarším dochovaným

dramatickým dílem s využitím češtiny je zlomek česko-latinské hry ze 14. století,
zvané obvykle Mastičkář.[217] Původně šlo o jakousi mezihru v inscenaci evangelijních
scén – popisuje situaci, kdy jde Ježíšova matka Marie na trh koupit vonné masti k
nabalzamování mrtvého Ježíšova těla. Scéna se však stále více osamostatňovala a
popisovala satiricky poměry v měšťanském prostředí.
V 19. století sehrálo divadlo výraznou roli v národním obrození (Václav Kliment
Národní divadlo nabízí operu, balet
Klicpera, Josef Kajetán Tyl). Emancipační snahy českého národa se v 2. polovině 19.
i činohru století projevily otevřením Národního divadla v Praze v roce 1883. Národní divadlo od
té doby uvádí jak opery tak činohry. V 90. letech 19. století pronikaly do českého
divadla evropské literární směry, zejména realismus, který reprezentoval Ladislav
Stroupežnický, především svou vesnickou veselohrou Naši furianti, a posléze zejména bratři Mrštíkové svou Maryšou.
Také Gabriela Preissová přinesla na česká jeviště silná témata (Gazdina Roba, Její pastorkyňa). Za tuto moderní Václav Havel, dramatik a
dramatiku bojoval zejména režisér Jaroslav Kvapil, který se též prezentoval jako dramatik (Princezna Pampeliška). esejista, později také
prezident České republiky
V první polovině 20. století došlo k rozvoji avantgardního divadla reprezentovaného Osvobozeným divadlem Jiřího
Voskovce a Jana Wericha, nebo Emilem Františkem Burianem, Jiřím Frejkou, Jindřichem Honzlem či Jiřím Mahenem.
Na světových jevištích se nejvíce prosadily hry Karla Čapka (R.U.R., Věc Makropulos), nebo Františka Langera (Periférie).
Ve druhé polovině 20. století získal výjimečný mezinárodní ohlas projekt Alfreda Radoka Laterna magika, první multimediální umělecký projekt na
světě, připravený původně pro světovou výstavu Expo 58. Vznikl též fenomén divadel malých forem: Semafor (Jiří Suchý a Jiří Šlitr), divadlo Na
zábradlí (Jan Grossman, Ivan Vyskočil), Činoherní klub (Ladislav Smoček), Husa na provázku, Ypsilonka (Jan Schmid), Divadlo Sklep či divadlo Járy
Cimrmana (Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak). V 60. letech se nejúspěšnějším dramatikem stal Pavel Kohout (zejm. August, August, august),
absurdní drama reprezentoval Václav Havel. Ve Zlíně se narodil známý britský dramatik Tom Stoppard.
K divadelním oceněním patří Ceny Thálie či Cena Alfréda Radoka.
Film
Podrobnější informace naleznete v článcích Česká kinematografie a Seznam českých filmů.
V éře němého filmu hranice vlasti překročil věhlas odvážných filmových projektů Gustava Machatého Erotikon
(1929) a Extase (1933).
Mezinárodního ohlasu dosáhla v 60. letech 20. století československá nová vlna (Miloš Forman, Věra Chytilová,
Jiří Menzel, Ján Kadár, Elmar Klos, Jaromil Jireš, František Vláčil, Vojtěch Jasný, Juraj Jakubisko, Juraj Herz,
Ivan Passer, Jan Němec). Klíčovými snímky československé nové vlny byly Ostře sledované vlaky, Obchod na
korze, Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko, Sedmikrásky, Černý Petr, Skřivánci na niti, Markéta
Lazarová, Až přijde kocour, Spalovač mrtvol, Transport z ráje, Rozmarné léto, Všichni dobří rodáci, Démanty
noci, Intimní osvětlení, Žert či O slavnosti a hostech.
Vážné umělecké ambice se podařilo ve stejné době naplnit Karlu Kachyňovi (Ucho), Otakaru Vávrovi, Jiřímu
Krejčíkovi (Vyšší princip) či Karlu Zemanovi (Vynález zkázy).
Česko-americký režisér a
30. až 50. léta a posléze 70. až 80. léta ovšem svědčila více populárnímu filmu než uměleckému, s nadčasovou
scenárista Miloš Forman, držitel
elegancí tohoto prostoru využili třeba režiséři Bořivoj Zeman, Oldřich Lipský, Václav Vorlíček (Tři oříšky pro
dvou Oscarů za nejlepší režii
Popelku), Martin Frič a Ladislav Smoljak, scenáristé Jiří Brdečka (Limonádový Joe, Adéla ještě nevečeřela), Miloš
Macourek, Zdeněk Svěrák nebo skladatelé filmové hudby Zdeněk Liška, Luboš Fišer a Petr Hapka.
Snímky Obchod na korze (1965), Ostře sledované vlaky (1967) a Kolja (1996) získaly Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film, šest dalších filmů se
dostalo do užší nominace: Lásky jedné plavovlásky (1966), Hoří, má panenko (1968), Vesničko má středisková (1986), Obecná škola (1991),
Musíme si pomáhat (2000) a Želary (2003).
Mezinárodního věhlasu se dostalo českým loutkovým a animovaným filmům režisérů jako byli Jiří Trnka,
Hermína Týrlová, Zdeněk Miler, Jan Švankmajer (zejm. Něco z Alenky) a Břetislav Pojar. K této tradici patří i
televizní cyklus Večerníčků, na němž spolupracovali i přední výtvarníci jako Adolf Born, Zdeněk Smetana či
Vladimír Jiránek.
Především v jiných než českých kinematografiích se prosadila řada českých rodáků, z režisérů například Georg
Wilhelm Pabst a Karel Reisz, z kameramanů Karl Freund, z herců Herbert Lom nebo Barbara Bouchetová. Z
českých herců patří v zahraničí k nejznámějším Karel Roden a Libuše Šafránková, populární díky pohádce Tři
oříšky pro Popelku zejména v Norsku.
Režisér Jiří Menzel
Filmové ateliéry Barrandov patří k největším v Evropě. Po roce 1990 je využívají zejména zahraniční produkce,
vznikaly v něm mj. filmy Mission: Impossible, Casino Royale, Letopisy Narnie: Princ Kaspian, Letopisy Narnie:
Lev, čarodějnice a skříň, Dítě číslo 44, Hannibal – Zrození, Iluzionista, Vetřelec vs. Predátor, Agent bez minulosti aj.
Hudba
Podrobnější informace naleznete v článku Česká hudba.
Česká hudba má své kořeny v nejméně 1000 let staré duchovní hudbě. Nejstarší duchovní píseň v českých zemích
byla staroslověnská: Hospodine, pomiluj ny. Vznikla na konci 10. století, nebo počátku 11. století. Původ je
zřetelně staroslověnský, pronikly do ní ovšem i prvky staročeštiny (patrně v průběhu času).
První duchovní píseň ve staročeštině Svatý Václave, vévodo české země (též Svatováclavský chorál) vznikla ve 12.
století. Zapsána byla ale až ve 14. století v kronice Beneše Krabice z Veitmile. Podobně významná je Ostrovská
píseň. Zabývá se přítomností Krista ve svátosti oltářní. Zapsána byla v kodexu kláštera z Ostrova u Davle, podle
prvního verše se jí též říká Slovo do světa stvorenie. Má na rozdíl od svatováclavského chorálu již složitější
básnickou formu.
Významným centrem středověké hudby byla Šumava. První hudební paměti zde pocházejí z knihovny
cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě, založeného roku 1259. Například rukopis č. 42 z roku 1410 zde popisuje
píseň Jezu Kriste, ščedrý kněže, kterou si zpívali také husité. Husitskou písňovou tvorbu, tedy tvorbu přelomu 14.
a 15. století, zachoval Jistebnický kancionál (zejm. Ktož jsú boží bojovníci a Povstaň, povstaň veliké město
pražské).
Světově známý hudební skladatel
Důležitou etapou ve vývoji české hudby bylo baroko (17. a 18. století). Tehdy se hudba ustavila jako samostatný Antonín Dvořák
profesionální obor. Za první české hudební skladatele lze považovat barokní tvůrce jako byli Adam Michna
z Otradovic, Heinrich Biber (český Němec), Jan Dismas Zelenka, Antonín Rejcha, Jan Václav Stamic, Josef
Mysliveček, Jan Ladislav Dusík, Jiří Antonín Benda, František Xaver Richter, Jan Křtitel Vaňhal, František
Xaver Brixi či Leopold Koželuh. V době národního obrození na barokní hudbu bezprostředně navázali Jan
Jakub Ryba či Václav Jan Křtitel Tomášek.
Toto byla základna, na niž se ve druhé polovině 19. století mohli postavit klíčoví autoři moderní české vážné
hudby, především Bedřich Smetana (zejm. Má vlast, Prodaná nevěsta) a Antonín Dvořák, nejslavnější český
skladatel ve světě (zejm. Novosvětská, Rusalka a Slovanské tance).
Hlavní téma přehrát
Tradice pak pokračovala s neztenčenou silou, především díla Leoše Janáčka pronikla do celého světa. Součástí
repertoáru mnoha operních domů jsou všechny jeho opery, zejména Její pastorkyňa (v zahraničí pod názvem
Jenůfa), Káťa Kabanová, Z mrtvého domu a Věc Makropulos. Často uváděny jsou také jeho Glagolská mše a Sinfonietta.
Další významní čeští hudební skladatelé 19. a 20. století jsou Zdeněk Fibich, Josef Bohuslav Foerster, Vítězslav Novák,
Josef Suk starší (zeť Antonína Dvořáka), Alois Hába, Ervín Schulhoff, Bohuslav Martinů, Pavel Haas, Viktor Ullmann či
Petr Eben. Překvapivého úspěchu mj. na scéně newyorské Metropolitan Opera dosáhl Jaromír Weinberger se svou
operou Švanda dudák. Známými operetními skladateli byli mj. Oskar Nedbal či Rudolf Friml.
V roce 1860 se v Kališti na Moravě narodil světově proslulý skladatel, německy mluvící Gustav Mahler. Ve Vídni a později
v Hollywoodu se prosadil brněnský rodák Erich Korngold. V Česku se narodili i klavírní virtuózové Ignaz Moscheles,
Alfred Brendel, Rudolf Serkin a Alice Herz-Sommerová, z vídeňské české komunity vzešel Ernst Křenek.
Prosadili se i čeští hudební interpreti. Lze jmenovat mnoho jmen, jako jsou dirigenti Rafael Kubelík, Václav Talich,
Václav Neumann, Karel Ančerl nebo Jiří Bělohlávek, v současnosti pak Petr Altrichter, Tomáš Netopil a Jakub Hrůša.
Dále hudební instrumentalisté: houslisté František Benda, Vojtěch Živný, Jan Křtitel Václav Kalivoda, František
Ondříček, Jan Kubelík a Josef Suk mladší (Dvořákův pravnuk); violoncellista David Popper, cembalistka Zuzana Český zpěvák Karel Gott
Růžičková či hornista Radek Baborák. Nelze opomenout pěvkyně, jako byly nebo jsou Ema Destinnová, Maria Jeritza,
Jarmila Novotná, Gabriela Beňačková, Eva Urbanová a Magdalena Kožená. Velkými českými tenoristy byli Beno Blachut
a Ivo Žídek. V současnosti velmi úspěšný je barytonista Adam Plachetka.
Z hudebních těles dosáhl mezinárodního významu nejen symfonický orchestr Česká filharmonie, ale i další symfonické a komorní orchestry a nově
tzv. barokní soubory. V neposlední řadě byly a jsou úspěšné také české pěvecké sbory a malá hudební tělesa, zejména smyčcové kvartety.
Krátce po druhé světové válce také vznikl významný hudební festival vážné hudby Pražské jaro, který se tradičně koná v různých pražských
koncertních sálech.
Češi se ve 20. století ujali i v nových žánrech. V jazzu Jaroslav Ježek, Miroslav Vitouš, orchestr Gustava Broma a další. V populární hudbě působili
Jan Hammer nebo Karel Svoboda, v hudbě folkové Karel Kryl či Jaromír Nohavica. V reakci na populární dechovou hudbu rakouskou (zejména
vojenskou) se rozvinula i její specifická česká verze, především díky Františku Kmochovi. Ve světě nejznámější české melodie jsou dodnes právě ty
dechovkové (zejm. Vjezd gladiátorů Julia Fučíka a Škoda lásky Jaromíra Vejvody). Mezinárodních úspěchů dosáhl zpěvák Karel Gott, který se během
své kariéry stal nejznámějším zpěvákem z Česka 20. století. V mezinárodní soutěži Eurovision Song Contest z českých reprezentantů nejvíce uspěl
Mikolas Josef (6. místo v roce 2018).
Výtvarné umění
Podrobnější informace naleznete v článku České výtvarné umění.
U prvního a také zdaleka nejslavnějšího českého výtvarného díla autora neznáme. Jde o
sošku Věstonické venuše, patrně nejstarší keramickou sošku na světě, která vznikla v
mladším paleolitu a byla nalezena roku 1925 na jižní Moravě.
Většina výtvarných umělců však byla anonymních ještě v éře gotické, malířství bylo tehdy
ostatně vnímáno jako řemeslo, v němž autor není tak podstatný, a nikoli jako umění. O
umělcích této doby hovoříme za pomoci pojmů jako Mistr litoměřického oltáře, Mistr
třeboňského oltáře, Mistr vyšebrodského oltáře či Mistr Theodorik.
Autorské malířství přišlo na scénu v baroku. K nejvýznamnějším českým barokním malířům

patřili Karel Škréta, Jan Kupecký a Petr Brandl. Zcela zvláštní postavení měl Václav Hollar,
který proslul svými rytinami. Vrcholná sochařská díla v té éře vytvořili Matyáš Bernard Oltář s Nejsvětější Trojicí od Mistra
Braun a Ferdinand Maxmilián Brokoff. Litoměřického oltáře
Věstonická venuše
V první polovině 19. století probíhal proces českého národního obrození, ovšem obrozenci
na malířství nekladli takový důraz jako na literaturu, divadlo či vědu. Malířství zůstávalo na
pozici řemesla, přičemž v krajinářství vynikal Josef Matěj Navrátil, v portrétu a zátiší Karel
Purkyně.
Zlom přišel v polovině 19. století, kdy do českých zemí dorazila vlna romantismu a realismu. Nejvýznamnějším
představitelem malířského romantismu byl Josef Mánes, dnes známý především díky výzdobě pražského orloje.
Realistickou malbu zvolil například Jaroslav Čermák.
Se 70. a 80. lety nastoupila tzv. Generace Národního divadla, tedy tvůrci, kteří se nějak podíleli na výzdobě právě
stavěné „Zlaté kapličky“: Mezi nimi se největšího mezinárodního ohlasu dostalo Mikoláši Alšovi. K dalším členům Slovanská epopej Alfonse Muchy
generace patřili Vojtěch Hynais, Julius Mařák, Václav Brožík, Jakub Schikaneder, František Ženíšek či Josef (1912)
Tulka. K této generaci patřil i sochař Josef Václav Myslbek.
Většina z autorů Generace Národního divadla nadále oscilovala mezi romantickou a realistickou malbou, zejména
krajiny. To však brzy některým autorům nestačilo. Krajinář Antonín Chittussi začal měnit techniku krajinomalby
až tak, že se dostal na pokraj impresionismu. Vrcholným představitelem tohoto směru se pak stal Antonín
Slavíček. Dílo Luďka Marolda je zase někdy označováno za předzvěst malby secesní.
Právě secese pak patří ke klíčovým směrům, které se vynořily na konci 19. století. V českém prostředí sehrála
mimořádnou roli. Její hlavní představitel, Alfons Mucha, je dnes nejznámějším českým malířem ve světě. Mucha
se proslavil krom svých známých plakátů také cyklem 20 velkoformátových obrazů Slovanská epopej, která
shrnuje dějiny českého národa a Slovanů. Vystavena je ve Veletržním paláci v Praze, bývala v Moravském
Krumlově. K secesi lze řadit i dílo Maxe Švabinského a Jana Preislera. Patří k ní i významní sochaři: František
Bílek, Jan Štursa či Ladislav Šaloun.
Secese provokovala svým sklonem k užitkovosti, avšak jinak ctila techniky klasické a akademické. Proti těm se Letadlo od Josefa Čapka (1929)
však na konci století začaly bouřit nové směry. Především expresionismus. Do české expresionistické skupiny
Osma patřili Bohumil Kubišta, Emil Filla či Otakar Kubín. Členové Osmy pak přecházeli ke kubismu, dalšímu
novému avantgardnímu směru.
Právě avantgarda začala v první polovině 20. století určovat směr. Od kubismu k čisté abstraktní malbě došel František Kupka. Doznívající kubismus
hledající nové formy vyjádření byl pěstován ve skupině Tvrdošíjní (zejm. Josef Čapek, Jan Zrzavý a sochař Otto Gutfreund). Členové avantgardního
Devětsilu se pak nadchli pro surrealismus (Toyen, Jindřich Štyrský, Josef Šíma).
Avantgardě navzdory si svou cestou šel Josef Lada – a i on dnes patří k nejslavnějším českým malířům ve světě.
Ve druhé polovině 20. století autoři povětšinou rozvíjeli objevy avantgardní revoluce – v abstraktní tvorbě to byl například Vladimír Vašíček, část díla
jí věnoval Oldřich Lajsek, Mikuláš Medek, Vladimír Boudník aj. Na surrealistickou hravost, zejména ve svých známých kolážích, navazoval v exilu
působící Jiří Kolář či doma tvořící Jan Švankmajer. Zcela nového směru zvaného pop-art se dotkl Kája Saudek. Na konci 80. let vystoupili členové
skupiny Tvrdohlaví (Jiří David, Petr Nikl, Jaroslav Róna).
Nejznámějšími představiteli české umělecké fotografie jsou František Drtikol, Josef Sudek, Jan Saudek či Josef Koudelka. Zvláštním fenoménem v
umělecké fotografii je Miroslav Tichý.
V českém výtvarném umění hraje významnou roli knižní ilustrace, karikatura a kreslený film. Mistrem karikatury byl František Gellner, v knižní
ilustraci vynikli Viktor Oliva, Josef Lada, Jiří Trnka, Zdeněk Burian, Adolf Born či Květa Pacovská, která za knižní ilustrace roku 1992 získala Cenu
Hanse Christiana Andersena od Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu. V kresleném filmu se prosadili Zdeněk Smetana či Zdeněk Miler.
K významným německým malířům narozeným v českých zemích patřili Anton Raphael Mengs, Alfred Kubin, Gabriel Max, Josef Führich či Emil
Orlik.
Za nejcennější výtvarné dílo na českém území odborníci označují obraz benátského malíře Tiziana Apollo a Marsyas, jež
je vystaven v obrazárně kroměřížského zámku. Nejcennější díla českého výtvarného umění se snaží shromažďovat
Národní galerie. Z děl zahraničních autorů v jejím vlastnictví patří k nejcennějším Růžencová slavnost Albrechta Dürera,
Adam a Eva Lucase Cranacha staršího, autoportrét Henri Rousseaua, Rembrandtův Učenec v pracovně, Šimon a malý
Ježíš Petra Brandla, Milenci Augusta Renoira, Panny Gustava Klimta, Zelená pšeničné pole s cypřiši Vincenta van
Gogha, autoportrét Ilji Repina, V Moulin Rouge Henri de Toulouse-Lautreca či Vzpomínka na Le Havre Pabla Picassa.
Národní galerie vystavuje ve Šternberském paláci, Schwarzenberském paláci, klášteře sv. Jiří, Jízdárně Pražského hradu,
Salmovském paláci, Anežském klášteře, paláci Kinských, Veletržním paláci, v domě U černé matky Boží, na zámku
Zbraslav, v klášteře ve Žďáru nad Sázavou a na zámku Fryštát. K dalším významným galeriím patří Moravská galerie
(vystavuje v pěti budovách: Místodržitelský palác, Pražákův palác, Uměleckoprůmyslové muzeum, Jurkovičova vila v
Brně a Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici u Jihlavy) a Galerie hlavního města Prahy (dům U Zlatého prstenu, dům
U Kamenného zvonu, Staroměstská radnice, Bílkova vila, Dům Františka Bílka v Chýnově, Městská knihovna na
Mariánském náměstí, Trojský zámek).
Hala Národní galerie v
Praze K nejznámějším sochám v ČR patří Šalounova socha Jana Husa na Staroměstském náměstí, Myslbekův pomník knížete
Václava na Václavském náměstí, Zoubkův Pomník obětem komunismu na Petříně, Kafkova socha Jana Žižky v Národním
památníku na Vítkově (největší jezdecká socha v Evropě). Největší českou sochou všech dob byl Stalinův pomník na
Letné, který však na svém místě stál jen v letech 1955–1962. Dnes se na jeho místě nachází Pražský metronom. V poslední době se velmi oblíbenou u
turistů stala Černého Hlava Franze Kafky u obchodního centra Quadrio. Černý na sebe strhl pozornost také svou provokací Entropa. Anna Chromy v
Praze u Stavovského divadla instalovala jeden ze svých Plášťů svědomí.
Nejvýznamnější českou výtvarnou cenou je Cena Jindřicha Chalupeckého.
Architektura
Podrobnější informace naleznete v článcích Česká architektura, Románská architektura v Česku, Gotická architektura v Česku a Barokní
architektura v Česku.
První fázi vývoje architektury na českém území s dochovanými stavbami tvoří

románská architektura. Z předchozí, velkomoravské fáze, se dochovaly pouze
archeologické nálezy. V období románského slohu vznikly v Česku první
kamenné stavby, a to především kostely a budovy klášterů, ke konci období
také první hrady a městské stavby (opevnění, domy). Stavby románské
architektury vznikaly na českém území od sklonku 9. století do poloviny
13. století, kdy se začal zvolna prosazovat sloh gotický.
Gotická architektura v českých zemích vrcholila za Karla IV. Ten nechal v Praze Česká gotika: chrám svaté Barbory
České baroko: zámek Karlova
postavit ve vrcholně gotickém slohu Karlův most a rozjela se velkorysá v Kutné Hoře
Koruna
výstavba katedrály sv. Víta, s pomocí architekta Petra Parléře a jeho syna Jana
Parléře. Jako schránku nových korunovačních klenotů, které nechal Karel
vytvořit, dal ve středních Čechách vystavět hrad Karlštejn, jehož architektem
byl Matyáš z Arrasu.
Dalšího vrcholu dosáhla gotika v éře vlády Jagellonců (též se hovoří

o vladislavské či jagellonské gotice). Vladislav Jagellonský zahájil velkolepou
přestavbu Pražského hradu a povolal ze Saska stavitele Benedikta Rejta, který
v Čechách mimo jiné vytvořil Vladislavský sál a chrám svaté Barbory v Kutné
Český funkcionalismus: vila Hoře, na jehož výstavbě se podílel další známý stavitel Matěj Rejsek, autor
Tugendhat v Brně pražské Prašné brány. Antonín Pilgram v té době zanechal otisky pozdní gotiky
v Brně. Český kubismus: dům U Černé
Matky Boží v Praze
Letohrádek královny Anny na Pražském hradě bývá označován za stylově nejčistší renesanční stavbu na sever od
Alp. K významným renesančním stavbám patří i letohrádek Hvězda, nebo
zámek Litomyšl. Především díky renesančnímu náměstí se na seznam
Světového dědictví UNESCO dostala Telč, o stejný zápis usiluje renesanční
městská architektura ve Slavonicích.[218]
Také v éře barokní v českých zemích působili významní architekti jako Carlo
Lurago (Klementinum), Francesco Caratti (Černínský palác), Jan Baptista
Mathey (Arcibiskupský palác, Toskánský palác, letohrádek v Tróji), Jan Blažej
Santini-Aichel (kostel na Zelené hoře), František Maxmilián Kaňka (Karlova
Koruna), Kryštof Dientzenhofer (kostel svaté Markéty v Břevnovském klášteře) Český brutalismus: obchodní dům
Český postmodernismus: Tančící nebo jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer (malostranský i staroměstský kostel Kotva v Praze
dům v Praze sv. Mikuláše).
Pro architekturu 19. století byl typický historismus. V jeho duchu tvořil například architekt a stavitel Josef Hlávka,
jehož Rezidence bukovinských metropolitů v Černovicích (dnes Ukrajina, v 19. století na území Rakousko-Uherska), je dnes zapsaná na Seznam
světového dědictví UNESCO. Dílem historismu byly i budovy Národního divadla, Národního muzea či Rudolfina v Praze.
Významná byla v české architektuře vlna secese na přelomu 19. a 20. století (zejm. Obecní dům v Praze, z architektů Antonín Balšánek, Osvald
Polívka, Josef Fanta, Jan Letzel), těsně před válkou pak kubismu, což bylo českou specialitou (dům U Černé Matky Boží Josefa Gočára, Kovařovicova
vila Josefa Chochola).
Od 20. let 20. století architektura tíhla k funkcionalismu (Veletržní palác v Praze, Baťův mrakodrap ve Zlíně či vila Tugendhat v Brně z dílny Ludwiga
Miese van der Rohe), k jeho představitelům patřili Jan Kotěra a Josef Gočár. V Praze v té době pracoval i významný slovinský architekt Josip Plečnik
(zejm. kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze). Pavel Janák se tehdy rovněž pokusil vytvořit „národní sloh“, kombinaci
lidové a moderní architektury (zejm. krematorium v Pardubicích a palác Adria v Praze). Podobnou cestou šel Dušan Jurkovič.
V 50. letech 20. století byl vyžadován jako oficiální styl socialistický realismus (též zvaný sorela). Charakteristickými stavbami v jeho duchu jsou hotel
Jalta na Václavském náměstí či sídliště Poruba v Ostravě.[219] Specifickou odnoží sorely byl tzv. stalinský neoklasicismus, který v Česku reprezentuje
hotel Internacional v pražských Dejvicích. Na konci 50. let se však v architektuře (a ovšem i v designu) prosadil styl nový, zvaný bruselský – to podle
toho, že byl představen na světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Vyznačoval se oblými tvary a skleněnými fasádami. Typickou stavbou v bruselském
stylu byly především výstavní pavilon a restaurace československého pavilonu na Expu. Dalšími důležitými stavbami bruselského stylu byly pavilon Z
na brněnském výstavišti, plavecký stadion v Podolí či nádraží v Havířově.[220] Na konci 60. let však bruselský styl vytlačila česká verze brutalismu.
Ceněny jsou zejména projekty z dílny Věry Machoninové a jejího manžela Vladimíra Machonina (dům bytové kultury v Praze, hotel Thermal v
Karlových Varech, obchodní dům Kotva v Praze, velvyslanectví ČSSR v Berlíně). Z dalších brutalistických staveb je připomínáno zejména
československé velvyslanectví v Londýně architektů Jana Bočana, Jana Šrámka a Karla Štěpánského, hotel Intercontinental v Praze od Karla
Bubeníčka a Karla Filsaka, žižkovský televizní vysílač Václava Aulického či stavby Karla Pragera (budova bývalého Federálního shromáždění, Nová
scéna Národního divadla).[221] Nejoceňovanější stavbou této doby však byl vysílač na Ještědu od Karla Hubáčka.
V polistopadové architektuře výraznou roli sehrálo dílo Franka Gehryho Tančící dům v Praze, které přímo inicioval Václav Havel, a jež bývá uváděno
jako symbol postmoderní architektury. Z významných světových architektů v Praze tvořil ještě Jean Nouvel (Zlatý Anděl na pražském Smíchově), či
Ricardo Bofill, který se podílel na modernizaci kdysi dělnického Karlína (Corso Karlín aj.). V přípravách je projekt proměny okolí pražského
Masarykova nádraží, který vypracovala držitelka Pritzkerovy ceny Zaha Hadidová. Z projektů domácích architektů si největší kredit získal projekt
Národní technické knihovny v pražských Dejvicích, Kongresové centrum Zlín architektky Evy Jiřičné, budovy Univerzitního kampusu v Brně,
Moravské zemské knihovny a Moravského zemského archivu, Skleněný dům v Novém Boru, nástavba někdejší vysoké pece Bolt Tower v Ostravě
architekta Josefa Pleskota, nebo stanice pražského metra Rajská zahrada Patrika Kotase. Hojně diskutovaný projekt nové budovy Národní knihovny
Jana Kaplického zůstal jen na papíře.
Českými rodáky byli i významní architekti Adolf Loos, Josef Hoffmann, Joseph Maria Olbrich či Balthasar Neumann.
Videoherní tvorba
Podrobnější informace naleznete v článku Český videoherní průmysl.
V sedmdesátých a hlavně osmdesátých letech se v Česku objevilo nové odvětví kulturní tvorby – počítačové hry. To
se začalo rozvíjet hlavně po roce 1994, kdy vyšlo Tajemství Oslího ostrova. Poté následovaly, v Česku poměrně
úspěšné a populární hry jako Dračí historie, Fish Fillets či Brány Skeldalu. V roce 1999 se povedlo v zahraničí
uspět hře Hidden & Dangerous. V dalších letech následovaly mezinárodně úspěšné herní tituly, jako Operace
Flashpoint, Mafia: The City of Lost Heaven či Vietcong. Ke světoznámým českým hrám patří druhý a třetí díl
Mafie, Euro Truck Simulator a jeho pokračování, American Truck Simulator, ArmA (a druhý a třetí díl), Silent Logo české hry Mafia: The City of
Hill: Downpour, Machinarium, 18 Wheels of Steel, DayZ, Bus Driver, Botanicula či Kingdom Come: Lost Heaven
Deliverance. V Česku funguje několik světově známých herních studií, jako Bohemia Interactive Studio, SCS
Software, Amanita Design nebo Madfinger Games (nebo bývalé 2K Czech). Od roku 2010 jsou české hry
oceňovány na Anifilmu v rámci soutěže Česká hra roku a v letech 2011 až 2013 v rámci soutěže Booom. Lze se setkat s názorem, že videohry jsou
největším kulturním exportem České republiky.[222]
Populární kultura
Krom kultury vysoké a lidové se v českých zemích, jako všude jinde, rozvíjela od počátků 19. století i kultura
populární. Některé popkulturní fenomény jsou pevně usazeny v českém kolektivním vědomí a slouží
nezřídka i k národní sebeidentifikaci. Anketa České televize Kniha mého srdce z roku 2009 například
ukázala masovost obliby literárních postav, jako jsou sluha Saturnin z humoristického románu Zdeňka
Jirotky, Švejk z románu Haškova či Rychlé šípy z chlapeckých románů a komiksů Jaroslava Foglara.[223]
Podobná anketa o Největšího Čecha zase ukázala roli humoristického fenoménu Járy Cimrmana.[224]
Význačnou roli sehrála též dvojice loutek, které vytvořil za první republiky Josef Skupa: Spejbl a Hurvínek. Dvojice loutek Spejbl a Hurvínek
Skupa tím navázal na velkou českou loutkářskou tradici, spjatou mimo jiné se jménem Matěje Kopeckého. Z
dětské literatury vzešla podobně populární postavička Ferdy Mravence (a jeho souputníka Brouka Pytlíka),
kterou stvořil Ondřej Sekora. K nejpopulárnějším českým komiksům patří Čtyřlístek.[225] Zdrojem podobných popkulturních fenoménů se v 2.
polovině 20. století stal film a především televize – cyklus televizních Večerníčků přinesl populární postavičky jako Krteček Zdeňka Milera, Bob a
Bobek či Pat a Mat Vladimíra Jiránka, Maxipes Fík Jiřího Šalamouna, Křemílek a Vochomůrka či Rákosníček Zdeňka Smetany, Mach a Šebestová
Adolfa Borna či Rumcajs Radka Pilaře.[226] Televizní a filmová tvorba pro děti 70. a 80. let 20. století zase přinesla fenomény jako Pan Tau, Arabela
či Návštěvníci. Nejvýraznější postavou české pop-music, která se začala formovat od 50. let, je dlouhodobě zpěvák Karel Gott. Často se ve světě
prosazují české modelky, k nimž patří Karolína Kurková, Eva Herzigová, Pavlína Pořízková, Petra Němcová, Taťána Kuchařová, Daniela Peštová a
Alena Šeredová.
Média
Související informace naleznete také v článku Seznam českých časopisů.
V ČR existuje systém veřejnoprávních médií, která jsou ze zákona placena z veřejných peněz (koncesionářské
poplatky), s jen omezenou možností vlády a správy je ovlivňovat. K takovým institucím patří Česká televize
(navazuje na státní Československou televizi, jejíž vysílání započalo roku 1953), Český rozhlas (Československý
rozhlas začal vysílat roku 1923) a Česká tisková kancelář, která ovšem není placena z koncesionářských poplatků.
První soukromá televizní stanice Premiéra TV (později Prima) vznikla roku 1993. Rok nato začala vysílat TV Nova.
Stanice veřejnoprávní České televize (ČT1, ČT2, ČT sport, ČT :D, ČT art, ČT24) spolu s kanály provozovanými
společnostmi CET 21 (Nova, Nova Cinema, Nova Action, Nova Fun, Nova Gold, Nova Sport 1, Nova Sport 2, Nova
International) a FTV Prima (Prima, Prima Cool, Prima Love, Prima Zoom, Prima Max, Prima Comedy Central)
televiznímu trhu i po digitalizaci vysílání dodnes dominují, v roce 2015 například dosáhly souhrnné sledovanosti Areál České televize na Kavčích
82 %. Této „velké trojce“ nejúspěšněji konkuruje TV Barrandov (kanály Barrandov, Kino Barrandov, Barrandov horách v Praze
Krimi, Barrandov News).[227] Poměrně dlouhou tradici má od roku 2002 též specializovaná hudební televize
Óčko.[228] Od září 2000 doplnily nabídku také satelitní televize.[229] Nejsledovanější hlavní zpravodajský pořad
vysílá TV Nova.[230]
Nejčtenějšími deníky jsou Blesk, Mladá fronta DNES, Právo, Deník, Aha! a Lidové noviny.[231][232] Nejčtenějším zdarma
Nejvýznamnější českou
rozdávaným deníkem je Metro.[233] Nejprodávanější zpravodajské časopisy jsou Téma, Reflex, Týden, Květy a Respekt,[234]
mediální internetovou
mezi společenskými časopisy to v únoru 2017 byly Rytmus života, Nedělní Blesk, Pestrý svět či Sedmička.[235] Z dětských firmou je Seznam.cz
časopisů se drží Sluníčko, ABC a Mateřídouška.[236]
Historický význam měly Národní listy, Právo lidu, České slovo (později Svobodné slovo a Slovo), Zemědělské noviny, Práce, Lidová demokracie či
Mladý svět. Váhu měly v minulosti i literární časopisy a intelektuální revue jako Přítomnost či Tvorba ve 20. a 30. letech 20. století nebo Literární
noviny v 60. letech 20. století. K zaniklým časopisům pro mládež patří Mladý hlasatel či Junák, do nichž přispíval Jaroslav Foglar, nebo Ohníček a
Sedmička.
Nejúspěšnějšími stanicemi veřejnoprávního rozhlasu jsou Radiožurnál a ČRo Dvojka. Nejposlouchanějšími soukromými rádii jsou Impuls, Evropa 2
a Frekvence 1.[237]
Českému internetu kraluje vyhledávač Seznam.cz. Největšími zpravodajskými weby jsou iDNES.cz a Novinky.cz. Nejnavštěvovanější kulturní
stránkou je Česko-Slovenská filmová databáze.[238] Česká Wikipedie vznikla roku 2002 a v současnosti je co do počtu hesel největší českou
encyklopedií v historii.[239][240]
Festivaly, přehlídky, ceny
Kulturní a společenské dění pravidelně vrcholí na různých festivalech a přehlídkách. K největším festivalům vážné hudby patří Pražské jaro,
Smetanova Litomyšl a Janáčkovy Hukvaldy. V oblasti jazzu je to Jazz Goes to Town v Hradci Králové, Bohemia JazzFest pořádaný v různých městech
současně a Prague Proms.[241]
Největším tanečním festivalem je Tanec Praha. V oblasti výtvarného umění je to
přehlídka Pražské bienále. Velkou tradici má festival scénografie Pražské Quadriennale.
Zcela zvláštní výtvarnou akcí je pak Festival světla Signal.
K velkým divadelním akcím patří tradiční festival amatérského divadla Jiráskův Hronov.
Loutkářská Chrudim je nejstarší loutkářský festival na světě.[242] Na loutky je zaměřena
též Skupova Plzeň, od roku 2016 přitom bylo české loutkářství zařazeno k nehmotnému
dědictví UNESCO.[243] Na moderní cirkus a akrobacii se zaměřuje Letní Letná. Divadlo i
hudbu s dobročinností spojuje festival v bohnické psychiatrické léčebně Mezi ploty. Karlovarský filmový festival se
Největšími knižními akcemi jsou Svět knihy a Festival spisovatelů Praha. tradičně koná v hotelu Thermal
V oblasti rockové a popové hudby jsou největšími festivaly Rock for People, Colours of
Ostrava, Trutnov Open Air Festival, Benátská noc, Hrady CZ, Votvírák, United Islands of Prague, Sázavafest, Rock for
Smetanova síň Churchill, Footfest, Keltská noc či Mácháč. V oblasti rapu a hip hopu je největší akcí Hip Hop Kemp u Hradce Králové,
Obecního domu, největšími metalovými festivaly jsou Masters of Rock ve Vizovicích a Brutal Assault v Josefově, v oblasti taneční hudby Beats
centrum festivalu
for Love ve Vítkovicích, Let It Roll a Mighty Sounds.[244] Největší akcí lidové hudby je tradičně Mezinárodní folklorní
Pražské jaro
festival Strážnice.
Největším a nejtradičnějším filmovým festivalem je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Jemu se snaží širokým
záběrem konkurovat Febiofest. Další festivaly mají užší žánrové zaměření – na dětský film se zaměřuje Film festival Zlín, na film kreslený a loutkový
AniFest, na film dokumentární Jeden svět a Jihlava, výhradně české filmy jsou uváděny na Finále Plzeň. Dlouhou tradici má mezinárodní televizní
festival Zlatá Praha.
Tradičními přehlídkami průmyslovými jsou brněnský strojírenský veletrh a zemědělská výstava Země živitelka v Českých Budějovicích.
Ke společensko-kulturním událostem patří rovněž udílení různých cen. Největší prestiži se těší cena Český lev pro filmaře, Ceny Thálie pro
divadelníky, Ceny Anděl pro hudebníky, Sportovec roku či ceny Česká hlava pro vědce.
Věda a vzdělávání
Věda a technika
Podrobnější informace naleznete v článku Česká věda.
Humanitní a sociální vědy
Zakladatelem české vzdělanosti byl Konstantin Filozof, první významný myslitel působící na českém území.
Významnými středověkými teology byli Jan Hus, Jeroným Pražský a Petr Chelčický. Jan Amos Komenský
podstatným způsobem přispěl k rozvoji moderní pedagogiky, především ve spisech Didaktica magna (Velká
didaktika), Janua linguarum reserata (Dveře jazyků otevřené), Orbis pictus (Svět v obrazech) a Schola ludus
(Škola hrou). Židovskou středověkou vzdělanost reprezentoval především rabbi Löw, jenž vstoupil i do českých
pověstí (se svým golemem). Nejvýznamnějším historikem, filozofem a intelektuálem barokní éry (18. století) byl
Bohuslav Balbín.
Budova Akademie věd České
Výraznou roli v národním obrození (1. polovina 19. století) sehrála jazykověda (Josef Dobrovský, Josef Jungmann, republiky v Praze
Pavel Jozef Šafařík, Ján Kollár, František Ladislav Čelakovský), historiografie (Gelasius Dobner, František
Palacký) a folkloristika (Karel Jaromír Erben). Ve druhé polovině století sílu české vzdělanosti manifestoval Ottův
slovník naučný (vydáván od roku 1888). K vůdčím osobnostem českého intelektuálního života té doby patřil filozof Tomáš
Garrigue Masaryk a jeho okruh kolem časopisu Čas (Jan Herben, Jan Gebauer). Právě tento okruh odstartoval tzv. rukopisné
spory roku 1886 a spor o smysl českých dějin roku 1912, právě v těchto diskusích český národ tehdy nejvíce ohmatával svou
identitu. Významným intelektuálem byl i Konstantin Jireček, který rozvinul obor byzantologie (viz např. Jirečkova linie) a sehrál
významnou roli v bulharském národním obrození, nebo vynikající orientalista a archeolog Alois Musil (bratranec slavného
rakouského spisovatele Roberta Musila). Velkou společenskou roli sehrával národopisec Vojta Náprstek či etnograf Emil Holub.
Navzdory rozvoji, mnozí nadaní rodáci, zejména německy mluvící, v té době české země opouštěli a uplatňovali se ve Vídni a Jan Amos
jinde. Příkladem mohou být filosof Edmund Husserl, psychoanalytik Sigmund Freud, ekonom Joseph Schumpeter, marxistický Komenský
teoretik Karl Kautsky, právní teoretik Hans Kelsen, ekonom Eugen Böhm von Bawerk, psycholog Max Wertheimer, hudební
teoretici Eduard Hanslick a Guido Adler, jazykovědec Julius Pokorny či filozof Herbert Feigl. Odcházeli ale i někteří česky mluvící,
jako historik umění Max Dvořák či antropolog Aleš Hrdlička. Naopak v Praze po celý život zůstal filozof Bernard Bolzano.
Za první republiky vědeckých úspěchů dosáhl orientalista Bedřich Hrozný, který rozluštil jazyk Chetitů, archeolog Karel Absolon objevil proslulou
Věstonickou venuši, významným archeologem byl i Lubor Niederle. Mimořádný rozkvět zažívala jazykověda, v Praze se ustavil tzv. Pražský
lingvistický kroužek (Vilém Mathesius, Roman Jakobson, Jan Mukařovský, Bohuslav Havránek, René Wellek), který prosazoval strukturalistický
přístup k jazyku a světu.
Nacistická okupace ze země vyhnala i významné budoucí myslitele, sociologa Ernesta Gellnera nebo filozofa Viléma Flussera.
V 60. letech 20. století zájem světa budil neortodoxní marxismus, který byl hlavním ideovým zázemím pražského jara 1968, a který reprezentovali
zejména Karel Kosík (spis Dialektika konkrétního) či Eduard Goldstücker. V 70. letech to byly spíše myšlenky filozofa Jana Patočky, které se staly
ideovou základnou Charty 77, či filozofa undergroundu Egona Bondyho. Vysokou úroveň měla po celou dobu socialistického režimu egyptologie,
která se prezentovala mj. vykopávkami v Abusíru (zejm. Miroslav Verner).[245] Zvláštní kapitolou dějin vědy v socialistickém Československu byl
státní psychologický výzkum účinků LSD, podílel se na něm i Stanislav Grof, který později v USA vytvořil metodu holotropního dýchání.[246] Světový
zájem vzbudily i archeologické experimenty Pavla Pavla.[247]
Přírodní, exaktní a technické vědy
Zásadním impulsem k rozvoji vědeckého myšlení (byť to nebylo v počátcích samozřejmě odděleno plně od myšlení filozofického a teologického) bylo
založení Karlovy univerzity králem Karlem IV. roku 1348. Šlo o první univerzitu ve střední Evropě.
Nelze vyloučit, že se roku 1459 narodil v Českém Krumlově vynikající kartograf Martin Behaim, tvůrce nejstaršího
dochovaného glóbusu na světě. Roku 1460 se v Chebu narodil významný matematik Johannes Widmann, který zavedl
znaménka plus a minus, působil ale po většinu života v Lipsku.
Érou vědeckého rozkvětu byla i epocha Rudolfa II. Na jeho pražském dvoře působili astronomové Tycho Brahe a
Johannes Kepler. V Praze v té době navíc působil i významný židovský matematik David Gans. Lékař Ján Jesenský v
Praze provedl první veřejnou pitvu.
K vrcholným vzdělancům domácí barokní vědy patřil Jan Marek Marci z Kronlandu či botanik Georg Joseph Kamel. Kněz
Prokop Diviš v té době vynalezl hromosvod. V Praze se v té době, byť tak trochu náhodou, také narodil Alois Senefelder,
který roku 1796 vynalezl litografii.
Rozvoji věd výrazně napomohlo založení Královské české společnosti nauk roku 1784 (právě na její tradici dnes navazuje
Akademie věd ČR) a Vlasteneckého muzea v Čechách roku 1818. Výraznou roli v tom sehráli největší české vědecké Český chemik a akademik
osobnosti té doby Ignác Born a Kašpar Šternberk. Obě instituce vznikly v rámci procesu českého národního obrození. Jaroslav Heyrovský, nositel
Přírodní a technické vědy rozvíjeli v éře obrození Jan Evangelista Purkyně, Jan Svatopluk Presl, Karel Bořivoj Presl či Nobelovy ceny
vynálezce lodního šroubu Josef Ressel. František Josef Gerstner sestrojil první parní stroj v českých zemích (1805–1807),
Josef Božek předvedl první parovůz (1815) a paroloď (1817). Bratranci Veverkové vynalezli ruchadlo. Německou
vědu v Čechách reprezentoval například Christian Doppler. V Čechách v té době působil i francouzský paleontolog
Joachim Barrande.
I v oblasti přírodních věd svou vlast opustilo mnoho talentovaných rodáků. Matematik Kurt Gödel, biologové
Gerty Coriová a Carl Cori (nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství), astronom Johann Palisa, fyzik Georg
Placzek, chemik Johann Josef Loschmidt, průkopník půdní mechaniky Karl von Terzaghi, matematička Olga
Taussky-Toddová, botanik Heinrich Wilhelm Schott, astronomové Theodor von Oppolzer a Joseph Johann von
Littrow, zakladatel dermatologie Ferdinand von Hebra, chemik Hans Tropsch. Ve Štětí se narodil Franz Reichelt,
průkopník parašutismu, který zahynul při testování záchranného obleku vlastní výroby skokem z Eiffelovy
věže.[248] Do Vídně odešel i český lékař Karel Rokytanský. Z německy mluvících vědců v českých zemích naopak Družice Magion
zůstali pracovat světově významný biolog Gregor Mendel, zakladatel genetiky, či fyzik Ernst Mach. V Praze na
německé univerzitě krátký čas působil i fyzik Albert Einstein.
Ani česká věda však nestála v 2. polovině 19. století stranou. Rozvíjela se v těsném sepětí s průmyslem, který rychle mohutněl. Jejími klíčovými
představiteli byli vynálezce obloukové lampy František Křižík či objevitel čtyř krevních skupin Jan Janský. Do dějin fotografické a polygrafické
techniky v té době výrazně zasáhly Jakub Husník a Karel Klíč. Průkopníkem aviatiky byl Jan Kašpar. Jan Kříženecký roku 1898 představil první
kinematograf v českých zemích.
Prostor pro vědu vytvořila i nová Československá republika založená roku 1918. V Brně byla tehdy (1919) založena Masarykova univerzita. V oblasti
topologie se výrazně prosadil matematik Eduard Čech. Botanik Alberto Vojtěch Frič objevil řadu nových kaktusů. Dalším významným botanikem byl
Karel Domin. Technik Viktor Kaplan vynalezl nový druh turbíny. Hans Ledwinka zkonstruoval roku 1934 první sériově vyráběný automobil s
aerodynamickou karosérií Tatra 77.
Další automobilový konstruktér Ferdinand Porsche se také narodil v Čechách, ovšem prosadil se zejména v Německu a jako spolupracovník s nacisty
by se do republiky po válce ani vrátit nemohl. Mezi Němci odsunutými po druhé světové válce byl i nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2007 Peter
Grünberg.
Po druhé světové válce bylo největším úspěchem české vědy udělení Nobelovy ceny za chemii Jaroslavu Heyrovskému roku 1959, za objev
polarografie a analytickou chemii. Vynálezem kontaktních čoček a silonu proslul Otto Wichterle.[249] Oldřich Homuta vynalezl roku 1957 praktickou
pomůcku do domácnosti: remosku. Významným astronomem byl Antonín Mrkos působící na Hvězdárně Kleť. Armin Delong dosáhl mimořádných
výsledků v oblasti mikroskopie. Stanislav Brebera vynalezl trhavinu Semtex.[250] Výkladní skříní režimu pak byla účast na sovětském vesmírném
programu Interkosmos (čs. družice Magion, první československý kosmonaut Vladimír Remek – první člověk ve vesmíru, který nebyl občanem USA
či SSSR).
Symbolem porevoluční vědy se stal chemik Antonín Holý, tvůrce poměrně účinných léků proti AIDS.[251] Ve spolupráci s Evropskou unií bylo
otevřeno několik nových vědeckých center zaměřených mj. na nanotechnologie a laserovou techniku (CEITEC, ELI Beamlines, HiLASE aj.). V
Antarktidě byla založena česká Mendelova polární stanice.[252]
Školství
Podrobnější informace naleznete v článcích Vzdělávání v Česku a Seznam vysokých škol v Česku.
Školství v České republice je organizováno v rámci základních, středních,

vyšších odborných a vysokých škol.
Vysoké školy jsou veřejné, státní a soukromé, nejstarší a nejvýznamnější je

Univerzita Karlova v Praze, která je zároveň nejstarším vysokým učením ve
střední Evropě (založena 1348). Druhou nejstarší univerzitou v ČR je
Univerzita Palackého v Olomouci, jež vznikla roku 1573. Nejstarší vysokou
školou uměleckého typu je Akademie výtvarných umění v Praze, která svou
historii píše od roku 1799. Dalšími významnými vysokými školami jsou České
Karolinum – sídlo Karlovy univerzity
vysoké učení technické v Praze (založeno 1707), Vysoké učení technické v Brně
v Praze
(založeno 1899) či Masarykova univerzita (založena 1919). V roce 1945 byla
založena Akademie múzických umění. Na její součásti FAMU vystudovala
Podíl vysokoškolsky vzdělaných nejen řada osobností českého a slovenského filmu, ale i známí zahraniční
obyvatel měst v České republice k filmaři Agnieszka Holland, Emir Kusturica, Lordan Zafranović či Goran Paskaljević. Největšími co do počtu
roku 2011 studentů jsou Univerzita Karlova (49 094 studentů v roce 2009) a Masarykova univerzita (38 216 studentů v roce
2009).[253]
Podle žebříčku QS World University Rankings z roku 2014 je Univerzita Karlova 244. nejlepší vysokou školou světa. České vysoké učení technické se
umístilo na 411.–420. místě. Masarykova univerzita v Brně se umístila na 551.–600. místě, Vysoké učení technické v Brně na 651.–700. místě a
Vysoká škola ekonomická v Praze byla zařazena do skupiny 701+ (pod 700. místem, bez dalšího rozlišování). Jiné české vysoké školy žebříček QS do
měření nezahrnuje.[254]
Nejznámějším systémem měření a srovnávání kvality vysokých škol je tzv. šanghajský žebříček (ARWU),
každoročně určující 500 nejlepších vysokých škol světa. Jedinou českou, která se v něm dosud objevila, je
Univerzita Karlova. V roce 2014 se umístila na 201.–300. místě. Podle ARWU tak Univerzita Karlova patří mezi 2
procenta nejlepších vysokých škol na světě.[255]
Existují také méně formalizovaná srovnání spíše publicistického typu, která čas od času za nejkvalitnější
univerzitu v ČR označí třeba brněnskou Masarykovu.[256]
Podle sčítání z roku 2011 činí podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva celkem 10,7 %; co se týče měst, nejvyšší
Kampus Masarykovy univerzity
podíl vykazuje Praha (20,7 %), Brno (20,6 %) a Olomouc (17,9 %).[257] v Brně, v popředí Biotechnologický
inkubátor
K nejslavnějším středním školám patří Pražská konzervatoř, druhá škola svého druhu na světě (založena 1808).
Školu vedli i Antonín Dvořák, Josef Suk, Vítězslav Novák či Josef Bohuslav Foerster.
Podle studie společnosti Pearson z roku 2012 má ČR 22. nejkvalitnější školství mezi vyspělými zeměmi.[258]
Podle informací OECD z roku 2007 Česko směřuje do vzdělávání 10 procent veřejných výdajů, čímž se v srovnávacím žebříčku řadí na předposlední
místo spolu s Japonskem. Vyjádřeno podílem HDP se jedná o asi 4,6 %, což je podstatně méně než průměr zemí OECD, který činí 6,1 %.[259]
Současně čeští pedagogové dostávají čtvrté nejnižší platy z více než třiceti zemí sledovaných OECD.
Sport
Podrobnější informace naleznete v článcích Sport v Česku, Česko na letních olympijských hrách, Česko na zimních olympijských hrách,
Československo na olympijských hrách a Čechy na olympijských hrách.
Podle statistiky České unie sportu jsou nejpopulárnějšími sporty v ČR podle velikosti členské
základny sportovních oddílů: fotbal, tenis, lední hokej, volejbal, florbal, golf, hokejbal,
atletika, basketbal a lyžování.[260] Pořadí sportovních disciplín podle sledovanosti
obecenstvem je následující: lední hokej, biatlon, fotbal, lyžování, tenis, florbal, basketbal
a volejbal.[261] Nejsledovanějšími sportovními událostmi jsou lední hokej na olympijských
hrách a mistrovství světa v ledním hokeji.[262] Mezi další nejsledovanější patří mistrovství
Evropy ve fotbale, Liga mistrů UEFA a mistrovství světa ve fotbale.
Olympijské hry
Na olympijských hrách dosáhli čeští sportovci významných úspěchů. Již v roce 1900 se
František Janda-Suk zúčastnil 2. olympijských her v Paříži, kde získal stříbrnou medaili
Věra Čáslavská na LOH
Čtyřnásobný olympijský v hodu diskem. Na letních olympijských hrách získala gymnastka Věra Čáslavská sedm
1964
vítěz ve vytrvalostním zlatých olympijských medailí (3× 1964, 4× 1968). Legendární běžec Emil Zátopek obdržel
běhu, Emil Zátopek čtyři zlaté (1× 1948, 3× 1952), tři zlaté má oštěpař Jan Železný (1992, 1996, 2000) Dvě zlaté
získali rychlostní kanoisté Josef Holeček (1948, 1952) a Martin Doktor (1996), kanoistka Štěpánka Hilgertová (1996,
2000) a oštěpařka Barbora Špotáková (2008, 2012).
Na zimních olympijských hrách vybojovala rychlobruslařka Martina Sáblíková tři zlaté medaile (2× 2010, 1× 2014). Lyžařka Kateřina Neumannová
přivezla ze ZOH celkem šest medailí. Ester Ledecká se stala prvním českým sportovcem, který vybojoval olympijské zlato ve dvou různých sportech –
ve snowboardingu a ve sjezdovém lyžování.
Lehká atletika
Kromě letních olympijských her se čeští lehcí atleti účastní také pravidelných mistrovství světa a Evropy. V dresu samostatného Česka se mistry světa
v atletice stali oštěpaři Jan Železný, Vítězslav Veselý a Barbora Špotáková, trojskokanka Šárka Kašpárková, běžci Ludmila Formanová a Zuzana
Hejnová, desetibojaři Tomáš Dvořák a Roman Šebrle. V hale navíc zlato brali běžec Pavel Maslák (a to již třikrát), sedmibojař Robert Změlík a
skokanka o tyči Pavla Hamáčková. Na mistrovství Evropy krom jmenovaných zlato získali i skokanka o tyči Jiřina Ptáčníková, v hale překážkář Petr
Svoboda a běžci Denisa Rosolová a Jakub Holuša.
V dresu Československa titul mistra světa vybojovali i další Češi: běžkyně Jarmila Kratochvílová, koulařka Helena Fibingerová, v hale pak koulař
Remigius Machura a skokan do dálky Jan Leitner. Mistry Evropy byli běžci Emil Zátopek a Jaroslava Jehličková, překážkář Jindřich Roudný, koulař
Jiří Skobla, chodec Josef Doležal, oštěpařka Dana Zátopková, skokanka do výšky Miloslava Rezková, diskař Ludvík Daněk, v hale titul navíc krom
jmenovaných získali skokani do výšky Milada Karbanová a Vladimír Malý, běžci Karel Kolář, Taťána Kocembová, Lubomír Tesáček a Milena
Matějkovičová, překážkář Aleš Höffer, koulař Jaroslav Brabec a skokanka do dálky Jarmila Nygrýnová.
Běžkyně Jarmila Kratochvílová již od roku 1983 drží světový rekord v běhu na 800 metrů, jde o nejdéle platný světový rekord v historii ženské
atletiky.[263]
Fotbal
Reprezentace
Fotbalová reprezentace Československa a posléze České republiky získala dvě stříbrné medaile na mistrovství světa, roku 1934 a roku 1962. V roce
1976 vyhrálo Československo mistrovství Evropy ve fotbale 1976 v Jugoslávii, přičemž ovšem bylo z 22 hráčů na soupisce jen sedm Čechů. Stříbro na
tomto turnaji národní tým vybojoval roku 1996, bronz pak v letech 1960, 1980 a 2004. Roku 1980 získal olympijský výběr ČSSR zlaté medaile na
letních olympijských hrách v Moskvě.[264]
Klubový fotbal
Před druhou světovou válkou patřily AC Sparta Praha a SK Slavia Praha k nejlepším klubům Evropy. Sparta dvakrát vyhrála Středoevropský pohár
(1927, 1935), nejprestižnější klubovou soutěž té doby, Slavia jednou (1938). Po založení evropských pohárů, organizovaných od 50. let asociací UEFA,
se v nich nejdál dostali Dukla Praha (semifinále PMEZ 1966/67, semifinále PVP 1985/86), Sparta (semifinále PMEZ 1991/92, semifinále PVP
1972/73), Baník Ostrava (semifinále PVP 1978/79), Bohemians Praha (semifinále UEFA 1982/83) a Slavia (semifinále
UEFA 1995/96). Čtvrtfinále hrály SK Hradec Králové, Zbrojovka Brno, TJ Vítkovice, Sigma Olomouc a Slovan Liberec.
Osobnosti
Josef Masopust (1962) a Pavel Nedvěd (2003) vyhráli anketu Zlatý míč, která každoročně hledá nejlepšího fotbalistu
Evropy. Brankář Ivo Viktor skončil v této anketě roku 1976 třetí. Oldřich Nejedlý byl nejlepším střelcem mistrovství světa
ve fotbale 1934. Milan Baroš byl nejlepším střelcem mistrovství Evropy 2004. Nejvíce startů za reprezentaci
Československa si připsal Zdeněk Nehoda, za reprezentaci ČR Petr Čech, nejlepším československým reprezentačním
střelcem byl Antonín Puč, v dresu ČR Jan Koller.[265] Nejprestižnější evropskou pohárovou soutěž, Ligu mistrů, vyhráli
Vladimír Šmicer, Milan Baroš (oba roku 2005 s FC Liverpool), Marek Jankulovski (2007 s AC Milan) a brankář Petr Čech
(2012 s Chelsea FC). Nedvěd získal roku 1999 s Laziem Řím Pohár vítězů pohárů. Pohár UEFA (potažmo nástupnickou
Evropskou ligu) vyhráli Jiří Němec, Radoslav Látal (oba 1997 se Schalke 04), Vladimír Šmicer, Patrik Berger (oba 2001
s Liverpoolem), Radek Šírl (2008 se Zenitem Petrohrad), Tomáš Hübschman (2009 se Šachťarem Doněck), Tomáš Josef Masopust se Zlatým
Ujfaluši (2010 s klubem Atlético Madrid), Petr Čech (2013 s Chelsea) a Tomáš Vaclík (2020 se Sevillou). Legendárním míčem
střelcem, jehož velkou část kariéry však pohltila druhá světová válka, byl Josef Bican. Jedním z nejlepších brankářů své
doby na světě byl František Plánička. K dalším úspěšným fotbalistům patří Svatopluk Pluskal, Ladislav Novák, Antonín
Panenka, Ladislav Vízek, Tomáš Skuhravý, Karel Poborský a Tomáš Rosický.
Lední hokej
V ledním hokeji patří k největším reprezentačním úspěchům zlatá medaile na olympijských hrách v Naganu roku
1998, jejíž cena tkví v tom, že se turnaje zúčastnili poprvé všichni nejlepší hráči planety, včetně profesionálů ze
severoamerické NHL. Ke hvězdám týmu patřili zejména Jaromír Jágr a brankář Dominik Hašek.
Co se týče hokejových individualit, je Jágr co do počtu bodů nejlepším v současnosti aktivním střelcem v NHL
a druhým nejlepším v celé historii této ligy.[266] Dvakrát vyhrál Stanleyův pohár (1990/91 a 1991/92 s klubem
Pittsburgh Penguins). Dva Stanley Cupy má i Hašek, a to s Detroit Red Wings (2001/2002, 2007/2008). Třikrát
tuto prestižní trofej vyhráli Jaroslav Pouzar a Jiří Hrdina, dvakrát Petr Sýkora, Patrik Eliáš, Bobby Holík, Michal
Rozsíval a Jiří Fischer. Nejvíce bodů v kanadském bodování získali v základní části NHL spolu s Jágrem, Eliášem,
Jaromír Jágr hovoří k fanouškům po
Holíkem a Sýkorou také Milan Hejduk, Petr Nedvěd, Martin Straka a Václav Prospal, ve Stanley Cupu David
výhře na MS 2010
Krejčí a Michal Pivoňka. Před rokem 1989 však čeští hokejisté NHL mohli hrát jen výjimečně, přesto měli
světovou úroveň. Velkých úspěchů dosáhla slavná generace čtyřicátých let jako byli Vladimír Bouzek, Stanislav
Konopásek, Bohumil Modrý, Václav Roziňák, Vladimír Zábrodský, Augustin Bubník a Jaroslav Drobný. V padesátých a šedesátých letech vynikli
Vlastimil Bubník, Bronislav Danda a Václav Pantůček. V sedmdesátých letech pak Jiří Bubla, Ivan Hlinka, Jiří Holeček, Jiří Holík, Oldřich Machač,
Vladimír Martinec, František Pospíšil, Miroslav Dvořák, Václav Nedomanský, Milan Nový, Jaroslav Holík, Milan Chalupa. Vladimír Růžička je
jediným hráčem, který zažil největší úspěch 80. let (zlato z MS 1985) i let devadesátých (zlato z Nagana). Jiří Šlégr je spolu s Jágrem jediným českým
členem prestižního Triple Gold Clubu, do něhož symbolicky vstupují hráči, kteří vyhráli mistrovství světa, olympijské hry i Stanleyův pohár.[267]
Mužstvo Československa vyhrálo mistrovství světa roku 1947, 1949, 1972, 1976, 1977 a 1985. Mužstvo České republiky pak v letech 1996, 1999, 2000,
2001, 2005 a 2010. Pět zlatých z MS má František Kaberle a David Výborný, čtyři Pavel Patera a Martin Procházka.
Kluby, které vyhrály českou hokejovou ligu, jsou HC Olomouc, HC Vsetín, HC Sparta Praha, HC Slavia Praha, Zlín, Dynamo Pardubice, HC Karlovy
Vary, HC Oceláři Třinec, HC Škoda Plzeň, HC Litvínov, Bílí Tygři Liberec a Kometa Brno. Československou ligu navíc také LTC Praha, ATK Praha,
Motor České Budějovice, HC Vítkovice, Kladno a Dukla Jihlava. V KHL působil jen krátkou dobu český klub HC Lev Praha, nicméně probojoval se až
do jejího finále.
Tenis
Mimořádně úspěšná je česká tenisová škola. Martina Navrátilová vyhrála devětkrát nejprestižnější tenisový turnaj Wimbledon (1978, 1979, 1982,
1983, 1984, 1985, 1986, 1987, 1990). Dvakrát vyhrála Wimbledon Petra Kvitová (2011, 2014) a jednou Jana Novotná (1998). Jediným českým
mužským vítězem turnaje ve Wimbledonu v tzv. open éře se stal Jan Kodeš (1973), ale v minulosti zde triumfoval i Jaroslav Drobný (1954). Ivan
Lendl byl 270 týdnů světovou jedničkou v žebříčku ATP, jako dosud jediný český hráč. Ženskému žebříčku WTA kralovala celkem 332 týdnů Martina
Navrátilová. V roce 2017 se světovou hráčkou č. 1 stala rovněž Karolína Plíšková.[268] Krom jmenovaných hráčů vyhráli některý z tzv.
grandslamových turnajů také Petr Korda (Austrálie 1998) a Hana Mandlíková (Austrálie 1980, 1987, Paříž 1981, US Open 1985). Deblovou
specialistkou byla Helena Suková, jež ve čtyřhře vyhrála čtrnáct grandslamových turnajů.
Mužská tenisová reprezentace Československa resp. Česka vyhrála třikrát Davis Cup, a to 1980, 2012 a 2013 (poslední dvě soutěže jako Český
daviscupový tým).[269] Ženská tenisová reprezentace Československa resp. Česka zvítězila dokonce desetkrát ve Fed Cupu (1975, 1983, 1984, 1985,
1988, 2011, 2012, 2014, 2015 a 2016). Český fedcupový tým tedy vyhrál tuto prestižní soutěž od roku 2011 již pětkrát.[270]
Ostatní sporty
České basketbalistky mají tři stříbra (1964, 1971, 2010) a tři bronzy (1957, 1959, 1975) z mistrovství světa, v roce
2005 vyhráli mistrovství Evropy. Čeští basketbalisté vyhráli mistrovství Evropy v roce 1946, šestkrát přivezli
stříbro (1947, 1951, 1955, 1959, 1967, 1985). Nejprestižnější evropskou pohárovou soutěž v basketbale žen (dnes
Euroliga, dříve Pohár mistrů evropských zemí) vyhrála Sparta Praha (1975/76), Gambrinus Brno (2005/06) a
ZVVZ USK Praha (2014/15). Analogickou mužskou soutěž vyhrály USK Praha v sezóně 1968/69. Nejlepším
českým basketbalistou 20. století byl vyhlášen Jiří Zídek. Jeho syn Jiří Zídek mladší byl prvním českým hráčem v
americké NBA. Následovali ho Jiří Welsch, Jan Veselý a nejnověji Tomáš Satoranský. Hana Horáková byla v roce
2010 vyhlášena nejlepší basketbalistkou Evropy.[271]
Sportovní hala Folimanka
Ženská házenkářská reprezentace vyhrála mistrovství světa (1957), jednou přivezla stříbro (1986) a jednou bronz
basketbalové USK Praha
(1962). Muži vyhráli mistrovství světa roku 1967, krom toho mají dvě stříbra (1958, 1961) a dva bronzy (1954,
1964). Získali též stříbro na olympijských hrách v Mnichově roku 1972. Tým mužů Dukly Praha třikrát vyhrál
Pohár mistrů evropských zemí (1957, 1963, 1984), ženský tým Sparty Praha jednou (1962). Filip Jícha byl roku 2010 vyhlášen nejlepším házenkářem
světa.[272]
Ve volejbale má mužská reprezentace dva tituly mistra světa (1956, 1966), tři tituly mistra Evropy (1948, 1955, 1958), stříbro a bronz z olympijských
her (1964, 1968). Ženy vyhrály roku 1955 mistrovství Evropy. Nejlepším českým volejbalistou 20. století byl vyhlášen Josef Musil, jenž se stal rovněž
prvním Čechem uvedeným do mezinárodní volejbalové Síně slávy.[273]
Ke slavným šachistům patřili Wilhelm Steinitz, Richard Réti (viz Rétiho hra) či Věra Menčíková. Českým přínosem světovému šachu je rovněž
Traxlerův protiútok. Nejúspěšnějším českým šachistou současnosti je David Navara. Tomáš Enge je jediným českým účastníkem závodů Formule 1. I
v dalších sportech se objevily v éře samostatného Česka výrazné osobnosti – v biatlonu (Gabriela Soukalová), v judu (Lukáš Krpálek), v krasobruslení
(Tomáš Verner), v silniční cyklistice (Roman Kreuziger), v horských kolech (Jaroslav Kulhavý), ve snowboardkrosu (Eva Samková), veslování
(Miroslava Knapková, Ondřej Synek), kanoistice (Martin Fuksa, Josef Dostál), klasickém lyžování (Lukáš Bauer), akrobatickém lyžování (Aleš
Valenta), střelbě (Kateřina Emmons), moderním pětiboji (David Svoboda), alpském lyžování (Šárka Záhrobská), sportovním lezení (Adam Ondra),
skikrosu (Tomáš Kraus), dráhové cyklistice (Lada Kozlíková), cyklokrosu (Zdeněk Štybar), ale i v poměrně málo sledovaných sportech jako jsou
skiboby (Alena Housová, Irena Francová-Dohnálková), krasojízda (Martina Štěpánková), sportovní rybolov (Kateřina Marková) či orientační běh
(Dana Brožková). Z éry Československa lze vzpomenout legendy kolové bratry Pospíšily, skokany na lyžích Jiřího Rašku, Pavla Ploce a Jiřího Parmu,
cyklokrosaře Radomíra Šimůnka či zápasníka Vítězslava Máchu.
Soutěže a sportoviště
K největším pravidelným mezinárodním sportovním akcím v ČR patří atletická Zlatá tretra v Ostravě, běžecký
Pražský mezinárodní maraton, jezdecká Velká pardubická, tenisový turnaj Prague Open (navazující na Czech
Open), lyžařská Jizerská padesátka, automobilová Barum rallye ve Zlíně či plochodrážní Zlatá přilba v
Pardubicích. V minulosti byly významnými akcemi i České hokejové hry, Závod míru či motocyklová Velká cena
České republiky na okruhu v Brně. Ve vodním slalomu či v biatlonu se v ČR pravidelně konají závody světového
poháru.
Z domácích soutěží patří k nejsledovanějším pravidelným soutěžím 1. česká fotbalová liga (dříve Fotbalová liga
O2 arena, největší sportovní hala v
Československa), Česká hokejová extraliga (dříve Československá hokejová liga) a Česká basketbalová liga (dříve
zemi
Československá basketbalová liga).
V ČR se konala i řada jednorázových mezinárodních sportovních akcí, kupříkladu na pražském stadionu v Edenu
se roku 2013 hrálo finále evropského Superpoháru, v roce 2015 se v Praze (Eden a Letná), v Olomouci (Andrův
stadion) a v Uherském Hradišti (Stadion Miroslava Valenty) konalo Mistrovství Evropy ve fotbale hráčů do 21 let,
desetkrát se v ČR konalo mistrovství světa v ledním hokeji (1933, 1938, 1947, 1959, 1972, 1978, 1985, 1992, 2004,
2015), několikrát též mistrovství světa a Evropy v basketbale mužů (1947, 1981) i žen (1956, 1967, 1995, 2010),
mistrovství světa v házené mužů (1964, 1990) i žen (1978), mistrovství světa a Evropy ve volejbale mužů (1949,
1958, 1966, 2001, 2011) i žen (1949, 1958, 1986, 1993), mistrovství Evropy v atletice 1978 a dvě halová atletická
mistrovství Evropy (1967, 2015), mistrovství světa v klasickém lyžování 2009 v Liberci, mistrovství světa
v biatlonu 2013 v Novém Městě na Moravě, dvě zimní univerziády (1964, 1978), deset mistrovství světa či Evropy
Dostihové závodiště Pardubice,
v krasobruslení (1908, 1928, 1934, 1937, 1948, 1962, 1988, 1993, 1999, 2017), mistrovství světa ve florbale 1998 a
místo konání Velké pardubické
v letech 1969 a 1981 se na brněnském velodromu konalo mistrovství světa v dráhové cyklistice.
K nejmodernějším sportovištím patří fotbalové stánky Eden a Letná v Praze a stadion ve Štruncových sadech
v Plzni, víceúčelové haly O2 Arena v Praze, Ostravar Aréna v Ostravě, KV Arena v Karlových Varech a Home Credit Arena v Liberci, atletický Městský
stadion v Ostravě-Vítkovicích, Masarykův okruh pro motocyklové závody v Brně či můstky na Ještědu. Historicky významnými jsou též Velký
strahovský stadion, na kterém se konaly mj. sokolské slety a který býval uváděn jako největší sportovní stadion na světě, pražská Sportovní hala
v Holešovicích, lední stadion na Štvanici, tenisový stadion na Štvanici, Stadion Evžena Rošického na Strahově či můstky Čerťák v Harrachově.
Organizačně stojí na špici českého sportu Česká unie sportu a Český olympijský výbor. K největším sportovním svazům patří Fotbalová asociace ČR
a Český svaz ledního hokeje. Nejpopulárnější všesportovní anketou je Sportovec roku, významnými oborovými anketami jsou Fotbalista roku, Zlatá
hokejka, Atlet roku či Zlatý kanár.
Tělovýchova
Počátky organizované české tělovýchovy sahají do roku 1862, kdy Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner a další založili
spolek Sokol, který se postupně rozrostl v důležitou národní organizaci. Od něho se časem odštěpily levicová
Dělnická tělocvičná jednota a katolický Orel. Tyto organizace pořádaly pravidelná masová cvičení. Největší
celonárodní akcí v době před převzetím moci komunisty byly Sokolem pořádané Všesokolské slety na
Strahovském stadionu v Praze. V éře socialismu navázaly na ně tzv. spartakiády, pořádané státu podřízeným
Československým svazem tělesné výchovy (ČSTV).
Velkou tradici má česká turistika. Klub českých turistů, založený Vojtou Náprstkem, pečuje o unikátní síť
Všesokolský slet v roce 1932
turistických značek, jednu z nejhustších na světě. Její počátky sahají do roku 1889.[274] Velkou společenskou roli
v Praze na Strahovském stadionu
ve 20. století sehrál český tramping.[275][276] Populární je také požární sport.
Průkopníky moderního sportu a olympismu v českých zemích byli Jiří Guth-Jarkovský a Josef Rössler-Ořovský.
Další charakteristiky
Kuchyně
Podrobnější informace naleznete v článcích Česká kuchyně a České pivo.
Česká kuchyně je ovlivněna polohou Česka v průsečíku západních a východních vlivů. Půldruhého století ovlivňovala a byla ovlivňována kuchyní
kulturně i jazykově blízkého Slovenska, ale mnohem déle trvala interakce s německou (zejména pak bavorskou) a rakouskou kuchyní, od kterých
různé pokrmy přijímala (vídeňský řízek, vepřo-knedlo-zelo, bramboračka, štrúdl), ale také tyto kuchyně naopak inspirovala (povidla, koláče, svíčková
na smetaně).
Obecně česká jídla zapadají do středoevropských chutí, s některými místními originalitami – krom už uvedených např. smažený sýr, knedlíky,
utopenci, olomoucké syrečky, vánoční kapr (Český kapr je obchodní značkou), hořické trubičky, škubánky, pivní sýr atd. Východní vlivy (slovenské,
maďarské, polské či ruské) v české kuchyni zastupují např. boršč, trdelník, živáňská pečeně, guláš anebo tlačenka. Ryby jsou v českém jídelníčku málo
časté (tzv. mořské plody se rozmohly až v souvislosti s moderním stravováním a zásobováním potravinami z dovozu), naopak, v evropském kontextu
mimořádné je použití jedlých hub a mletého máku. Tvary některých druhů pečiva – např.
rohlíků – jsou také v Evropě (s výjimkou Slovenska) neobvyklé, i když samotné těsto, z něhož
jsou vyráběny, je běžné.
Na podobu novověké české kuchyně měla zásadní vliv Magdalena Dobromila Rettigová.
Z českých nápojů vyniká pivo, jehož vaření tu má staletou tradici a patří mezi nejznámější a
nejkvalitnější na světě. (V rámci EU je název České pivo chráněným zeměpisným
Svíčková na smetaně Pilsner Urquell bylo prvním
označením.) První známý pivovar tu existoval už v roce 1118 a Česko má nejvyšší spotřebu
s českými knedlíky pivem plzeňského typu na
piva na osobu na světě. Vysoce alkoholická slivovice, pálená hlavně na východní Moravě, je
světě
běžně známa i v jiných státech východní a jihovýchodní Evropy, zato bylinné likéry Fernet
Stock a Becherovka jsou českými specialitami. Víno se vyrábí především na jižní Moravě,
která má k pěstování révy podstatně lepší podmínky než jiné části republiky (byly tu i vyšlechtěny domácí odrůdy, např.
Cabernet Moravia, Pálava nebo Muškát moravský). Kofeinová limonáda Kofola je další českou specialitou.
Svátky
Podrobnější informace naleznete v článku Český státní svátek.
Dny pracovního klidu zahrnují svátky, které se vážou k historickým událostem nebo tradicím a státní svátky, které se váží k české státnosti.
Dny pracovního klidu
Datum Název Popis
Den obnovy samostatného

1. leden Vznik Česka v roce 1993.
českého státu
Pohyblivý svátek
Velký pátek¹ Křesťanský svátek. Tento den je připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži.
(březen – duben)
Pohyblivý svátek
Velikonoční pondělí¹ Křesťanský svátek, tradice vítání jara. Následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně.
(březen – duben)
Sociálně demokratickou internacionálou prosazená vzpomínka na dělnickou stávku v Chicagu roku 1886. Od 1. května
1. květen Svátek práce¹
1886 platila v USA osmihodinová pracovní doba.
8. květen Den vítězství Konec druhé světové války v Evropě.
Den slovanských věrozvěstů

5. červenec Příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu roku 863.
Cyrila a Metoděje
Den upálení mistra Jana

6. červenec Upálení kněze a reformátora mistra Jana Husa během Kostnického koncilu roku 1415.
Husa
28. září Den české státnosti Zavraždění knížete Svatého Václava roku 935 (929) ve Staré Boleslavi.
Den vzniku samostatného

28. říjen Vznik Československa roku 1918.
československého státu
Připomínka studentských demonstrací a následného uzavření českých vysokých škol německými okupanty v roce 1939
Den boje za svobodu a
17. listopad a studentské demonstrace z roku 1989, která odstartovala Sametovou revoluci.
demokracii
(Mezinárodní den studentstva)
24. prosinec Štědrý den¹ Večerní oslava Vánoc.
25. prosinec 1. svátek vánoční¹ V katolické a evangelické liturgii oslava narození Ježíše Krista.
26. prosinec 2. svátek vánoční¹ V katolické a evangelické liturgii připomínka prvního křesťanského mučedníka Štěpána.
¹ Označuje tzv. ostatní svátky, které nesouvisejí s českou státností.
Odkazy
Poznámky
1. "Základní index HDI", ve kterém je ČR s hodnotou "0,900" na "27. místě", ukazuje teoreticky dosažitelný potenciál lidského rozvoje, pokud by
neexistovaly různé nerovnosti mezi lidmi. "Narovnaný HDI" naproti tomu indikuje reálnou situaci. Narovnaný HDI má hodnotu "0,860", čímž se ČR
v narovnaném rozvoji řadí na "13. místo".[3]
2. Například správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) stanoví: „V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastníci řízení mohou
jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském“ (§ 16, odstavec 1).[4]
3. Občané náležející k menšinám, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, mají právo jednat před správními úřady a soudy ve
svém jazyce. Článek 25 Listiny základních práv a svobod stanoví, že občané příslušející k národnostním a etnickým menšinám mají za podmínek
stanovených zákonem zaručeno právo na vzdělání v jejich jazyku a právo užívat jejich jazyka v úředním styku. Zákon č. 500/2004 Sb., správní
řád, v § 16 (Jednací jazyk), odstavci 4 stanoví, že „Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na
území České republiky, má před správním orgánem právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Nemá-li správní orgán úřední
osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si tento občan tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady tlumočení a náklady na
pořízení překladu v tomto případě nese správní orgán.“ Současně zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin, v § 9
(Právo na užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku a před soudy) zajišťuje stejné právo i pro jednání před soudy. Oficiálně uznanými
tradičními menšinami jsou Bělorusové, Bulhaři, Chorvati, Maďaři, Němci, Poláci, Romové, Rusíni, Rusové, Řekové, Slováci, Srbové, Ukrajinci a
Vietnamci.[5] Status národnostní menšiny zatím nemají, ale usilují o něj: Mongolové.[6]
4. Některé systémy řadí Českou republiku do Evropy východní[10][11][12] a tzv. středovýchodní (například polský historik Jerzy Kłoczowski).
5. Na území Protektorátu se nacházela jen velmi malá část Českého Slezska v okolí Ostravy a Frýdku, zatímco zbytek, včetně východní poloviny
československého Těšínska, byl připojen k Německu.
6. Již poválečné Československo nebylo plně unitární, ale mělo asymetrickou strukturu. Na Slovensku působila zákonodárná Slovenská národní
rada a do roku 1960 též její výkonný orgán Sbor pověřenců, zatímco Česko obdobné orgány nemělo. Zatímco vzájemné hranice Čech, Moravy a
Slezska byly poválečným krajským dělením rozrušeny, hranice mezi Českem a Slovenskem krajské členění respektovalo a zákon zakazoval
vládě měnit krajské hranice oddělující kraje v českých zemích od krajů na Slovensku. Záležitosti, které na Slovensku spadaly do působnosti SNR
či Sboru pověřenců, tak pro kraje v českých zemích vykonával československý parlament a vláda. Některé československé právní předpisy tak
měly územní působnost omezenou na české kraje. Příkladem je státní ochrana přírody. Slovenská národní rada přijala zákon č. 1/1955 Zb. SNR,
o štátnej ochrane prírody, platný jen pro slovenské kraje. Následně československé Národní shromáždění přijalo československý zákon č.
40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, který však byl od počátku účinný pouze pro české kraje.
Reference
1. Statistická ročenka České republiky - 2020 [online]. Český statistický 14. 2013 Human Development Report | Human Development Reports.
úřad, 2020-11-30 [cit. 2020-12-09]. Kapitola 2-3. Rozloha území hdr.undp.org [online]. [cit. 2019-04-09]. Dostupné v archivu (https://we
České republiky, počet obyvatel, hustota obyvatelstva na 1 km2 a b.archive.org/web/20180317001555/http://hdr.undp.org/en/2013-repor
počet obcí v územním členění k 31. 12. 2019 (https://www.czso.cz/do t) pořízeném z originálu (http://hdr.undp.org/en/2013-report)
cuments/10180/148462744/320198200203.xlsx). Dostupné online (htt dne 2018-03-17.
ps://www.czso.cz/csu/czso/statisticka-rocenka-ceske-republiky-2020). 15. Česko má zdravou páteř ekonomiky, ne jako my, srovnávají země
2. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České Chorvati (http://ekonomika.idnes.cz/srovnani-chorvatska-a-ceske-repu
republiky k 1. 1. 2021 [online]. Český statistický úřad, 2021-04-30 [cit. bliky-ekonomika-f60-/eko-zahranicni.aspx?c=A130606_150545_eko-z
2021-05-15]. Dostupné online (https://www.czso.cz/documents/10180/ ahranicni_hro), iDNES.cz, 6. června 2013
142756350/1300722101.pdf). 16. Česko je šestou nejbezpečnější zemí světa, ukázal průzkum. Nejhůř
3. UNDP: 2020 Human Development Report 2020. Overview: The next je na tom Sýrie. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-12-14].
frontier – Human development and the Anthropocene (http://hdr.undp. Dostupné online (https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/cesko-je-sestou-
org/sites/default/files/hdr_2020_overview_english.pdf) nejbezpecnejsi-zemi-sveta-ukazal-pruzkum-nejhur-je-na-tom-syrie_20
4. Správní řád, § 16 odstavec 1. portal.gov.cz [online]. [cit. 2013-05-27]. 1608041327_dpihova).
Dostupné v archivu (https://web.archive.org/web/20120909013040/htt 17. Členské státy Evropské unie - European Union website, the official
p://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=500~2F EU website - European Commission [online]. 2016-06-16 [cit. 2016-
2004&part=&name=&rpp=15#seznam) pořízeném dne 2012-09-09. 10-13]. Dostupné online (http://europa.eu/european-union/about-eu/c
5. Rada vlády pro národnostní menšiny (http://www.vlada.cz/cz/pracovni ountries/member-countries_cs).
-a-poradni-organy-vlady/rnm/historie-a-soucasnost-rady-15074/) 18. NATO e-Library: Basic texts (http://www.nato.int/docu/basics.htm)
6. Čeští Vietnamci chtějí status menšiny, pomoci jim může sčítání lidu. 19. HORÁK, Slavomír. Geografie cestovního ruchu České republiky.
iDNES.cz [online]. 2010-11-28 [cit. 2017-10-18]. Dostupné online (htt Studijní materiály pro posluchače Vyšší obchodně-podnikatelské
p://zpravy.idnes.cz/vietnamstina-ve-skolach-a-na-uradech-nebude-ko školy [online]. 2005 [cit. 2020-04-13]. S. 8. Dostupné online (http://ww
munita-tady-zije-prilis-kratce-1vi-/domaci.asp?c=A101128_124225_do w.fsps.muni.cz/~kse/vyuka/geo/ceskarepublika.pdf). (česky)
maci_jj). 20. Návrh zákona České národní rady ze dne 4. prosince 1992 o státních
7. Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, symbolech České republiky [online]. [cit. 2020-04-12]. Dostupné
způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry. vdb.czso.cz [online]. online (http://www.psp.cz/eknih/1992cnr/tisky/t0189_00.htm).
[cit. 2019-08-08]. Dostupné online (https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/i 21. Státní symboly ČR: Jejich historie a význam. Velký státní znak. Malý
ndex.jsf?page=vystup-objekt&pvo=OTCR111&z=T&f=TABULKA&kata státní znak. Státní barvy. Státní vlajka. Vlajka prezidenta republiky
log=30809&v=v122__null__null__null#w=). [online]. [cit. 2020-04-12]. Dostupné online (http://www.lisse.cz/cz/clan
8. IMF Czech Republic estmate (http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/ ek/statni-symboly-cr-jejich-historie-a-vyznam-99/?vote=1).
2015/02/weodata/weorept.aspx?pr.x=68&pr.y=6&sy=2015&ey=2020& 22. Výstava Můj stát [online]. [cit. 2020-04-12]. Dostupné online (http://ww
scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=935&s=NGDPD%2CNG w.dnyceskestatnosti.cz/predchozi-projekty/2015/vystava-muj-stat/).
DPDPC%2CPPPGDP%2CPPPPC&grp=0&a=) 23. Předvelkomoravské období – Sámova říše (http://mojebrno.wz.cz/inka
9. CENTRAL EUROPE programme. www.central2013.eu [online]. [cit. --morava-samova-rise.html) Archivováno (https://web.archive.org/we
2013-03-12]. Dostupné v archivu (https://web.archive.org/web/201812 b/20120619012205/http://mojebrno.wz.cz/inka--morava-samova-rise.
22120342/http://www.central2013.eu/) pořízeném dne 2018-12-22. html) 19. 6. 2012 na Wayback Machine, http://www.mojebrno.wz.cz
10. United Nations Statistics Division- Standard Country and Area Codes Archivováno (https://web.archive.org/web/20160709010252/http://ww
Classifications (M49) (http://unstats.un.org/unsd/methods/m49/m49re w.mojebrno.wz.cz/) 9. 7. 2016 na Wayback Machine
gin.htm#europe) 24. Česká národnostní otázka ve střední Evropě (http://www.ceskenarodn
11. Population Division, DESA, United Nations: World Population Ageing ilisty.cz/clanky/ceska-otazka-ve-stredni-evrope.html), Prof. PhDr. Jiří
1950–2050 (http://www.un.org/esa/population/publications/worldagein Frajdl, CSc., http://www.ceskenarodnilisty.cz
g19502050/pdf/96annexii.pdf) 25. Historická geografie českého státu (http://www.fsps.muni.cz/~kse/vyu
12. Multilingual Thesaurus of the European Union (http://eurovoc.europa. ka/geo/ceskarepublika.pdf), PhDr. Slavomír Horák, Masarykova
eu/drupal/?q=request&uri=http://eurovoc.europa.eu/100277) univerzita, fsps.muni.cz
13. Jan Filip: Ústavní právo České republiky 1. Brno : Masarykova 26. Lichtenštejnsko uznalo nezávislost Česka, spor o majetek nechá
univerzita a Doplněk, 2003, ISBN 80-210-3254-5, s. 145 historikům. iDNES.cz [online]. 2009-09-08 [cit. 2017-10-18]. Dostupné
online (http://zpravy.idnes.cz/lichtenstejnsko-uznalo-nezavislost-ceska
-spor-o-majetek-necha-historikum-1u0-/domaci.aspx?c=A090908_12
0447_domaci_jw).
27. Vztahy mezi Českou republikou a Knížectvím Lichtenštejnsko – 44. Deštivé roky 1770–1772 (http://www.vesmir.cz/clanek/destive-roky-17
informace na webu Ministerstva zahraničních věcí České republiky (ht 70-1772). Vesmír 75, 455, 1996/8
tp://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/historie_a_osobnosti_ceske_di 45. Hladomor (http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/575-sch
plomacie/druha_svetova_valka_a_jeji_dusledky/lichtenstejnsko_vztah uzka-hladomor--1139481). Český rozhlas.
y_s_cr/index.html)
46. Pražské bouře roku 1897. Městská knihovna v Praze [online].
28. Česko (archivovaná verze z 9. března 2013) (https://web.archive.org/ Dostupné online (https://search.mlp.cz/cz/titul/prazske-boure-roku-18
web/20130309081723/http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/porfaq. 97/2009805/).
html#cesko), Na co se nás často ptáte, Jazyková poradna, Ústav pro 47. 1907: První svobodné volby bez ženských a opilců. Týden.cz [online].
jazyk český AV ČR, Středisko společných činností AV ČR,
29. dubna 2010. Dostupné online (https://www.tyden.cz/rubriky/domac
nedatováno
i/1907-prvni-svobodne-volby-bez-zenskych-a-opilcu_167147.html).
29. Česko (http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=725), heslo v Internetové
48. ŠEDIVÝ, Ivan. Češi bojovali hrdinně za Rakousko-Uhersko, ale první
jazykové příručce, 2008–2014 Ústav pro jazyk český AV ČR,
republika to tutlala [online]. www.zpravy.idnes.cz, 2008-08-27 [cit.
naposledy změněno 8. ledna 2012
2013-05-28]. Dostupné online (http://zpravy.idnes.cz/cesi-bojovali-hrdi
30. ČSN EN ISO 3166–1 (Kódy pro názvy zemí a jejich částí) z února nne-za-rakousko-uhersko-ale-prvni-republika-to-tutlala-1qb-/kavarna.
1999, Český normalizační institut v Praze aspx?c=A081026_232405_kavarna_sim).
31. Seznam jmen států a jejich územních částí (http://www.cuzk.cz/Gener 49. Vojáci si v Den ozbrojených sil připomínali legionářské tradice (https://
ujSoubor.ashx?NAZEV=30-ZU_STATY_PDF) Archivováno (https://we archive.is/20130428233629/www.radio.cz/cz/rubrika/zpravy/zpravy-20
b.archive.org/web/20130724111036/http://www.cuzk.cz/GenerujSoub 08-06-30%232) – Zprávy ČRo7 Radio Praha
or.ashx?NAZEV=30-ZU_STATY_PDF) 24. 7. 2013 na Wayback
50. BALOUN, Pavel. J. Harna / Krize evropské demokracie a
Machine – Český úřad zeměměřický a katastrální
Československo 30. let 20. století. Srovnávací sonda.. ČLOVĚK –
32. Sdělení Ministerstva školství (http://www.atre.cz/zakony/page0240.ht Časopis pro humanitní a společenské vědy. 2008-10-15, čís. 12.
m) č.j. 27686/99-20 Dostupné v archivu (https://web.archive.org/web/20131215112848/htt
33. Sdělení ČSÚ dle zákona 489/2003 Sb. o vydání Číselníku zemí p://www.hiu.cas.cz/cs/download/ceny-vyhodne-hu/harna-krize_recenz
(ČZEM). portal.gov.cz [online]. [cit. 2013-10-13]. Dostupné v archivu e.pdf) pořízeném dne 2013-12-15.
(https://web.archive.org/web/20200409162321/https://portal.gov.cz/ap 51. Tóth – Novotný – Stehlík, Národnostní menšiny..., s. 625. Převzato z
p/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=56228&recShow=0&fulltext= Československá statistika – svazek 9. Sčítání lidu v republice
pal&rpp=15#parCnt) pořízeném dne 2020-04-09. Československé ze dne 15. února 1921. Praha: [s.n.], 1924. S. 60*.
34. Czechia: Anglický název českého státu v mýtech a faktech [online]. 52. NACISTICKÁPERZEKUCE OBYVATEL ČESKÝCH ZEMÍ (Studijní
go-czechia.cz. Dostupné online (https://www.go-czechia.cz/). materiál pro učitele dějepisu). www.zivapamet.cz [online]. [cit. 2013-
35. Vláda schválila doplnění jednoslovného názvu Česko v cizích 08-28]. Dostupné v archivu (https://web.archive.org/web/2009041907
jazycích do databází OSN (https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_med 0908/http://www.zivapamet.cz/assets/files/Nacisticka_perzekuce.pdf)
ia/archiv_zprav/rok_2016/tiskove_zpravy/x_2016_05_02_vlada_schv pořízeném z originálu (http://www.zivapamet.cz/assets/files/Nacisticka
alila_czechia.html) _perzekuce.pdf) dne 2009-04-19.
36. ZÍDEK, Petr. „Česko“ je starší, než se myslelo. Lidové noviny. 2016- 53. "Germanizovat a vysídlit (http://literarky.cz/literatura/cteni/20108-detlef
04-27, s. 3. -brandes-germanizovat-a-vysidlit) Archivováno (https://web.archive.or
37. Česko versus Češsko O jazyku společenství, o vlivu prostředí na g/web/20190620134830/http://literarky.cz/literatura/cteni/20108-detlef-
jazyk a o mluvě řemeslní čili profesní. – ČRo Plzeň – informace, rady, brandes-germanizovat-a-vysidlit) 20. 6. 2019 na Wayback Machine".
zábava, dechovka (Český rozhlas) (http://www.rozhlas.cz/plzen/jazyk Detlef Brandes. 18. června 2015.
ovykoutek/_zprava/o-jazyku-spolecenstvi-o-vlivu-prostredi-na-jazyk-a- 54. "A Companion to Russian History (http://books.google.com/books?id=
o-mluve-remeslne-cili-profesni--122861) JyN0hlKcfTcC&pg=PA409)". Abbott Gleason (2009). Wiley-Blackwell.
38. Funkční rozlišování spisovných názvů Česká republika a Česko a s. 409. ISBN 1-4051-3560-3
jejich cizojazyčných ekvivalentů (http://www.senat.cz/xqw/xervlet/psse 55. Podíl jednotlivých armád na osvobozování Československa -
nat/htmlhled?action=doc&value=27462). Těsnopisecký záznam ze 7. Reflex.cz [online]. Reflex. Dostupné online (http://www.reflex.cz/clane
veřejného slyšení Senátu Parlamentu České republiky, 11. 5. 2004 k/historie/63869/podil-jednotlivych-armad-na-osvobozovani-ceskoslov
39. Leoš Jeleček: Jméno Czechia/Česko po šestnácti letech (http://www.c enska.html).
zechia-initiative.com/cesko_clanky.html), Geografické rozhledy, 2009, 56. "Podíl jednotlivých armád na osvobozování Československa (http://w
přepis na webu Czechia – články, statě analýzy ww.reflex.cz/clanek/historie/63869/podil-jednotlivych-armad-na-osvob
40. Např. Jiří Gruša: Česko – návod k použití, Barrister & Principal, 2. ozovani-ceskoslovenska.html)". Reflex. 6. května 2015.
vydání, 2009 57. Dějiny a současnost, Stíny minulosti. Dějiny a současnost [online].
41. ČIŽMÁROVÁ, Libuše. Jak se jmenuje naše vlast. 1.. vyd. Praha: [cit. 2017-08-01]. Dostupné online (http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/
Středisko společných činností Akademie věd České republiky, 2016. 2005/5/stiny-minulosti/).
24 s. (Věda kolem nás / Pro všední den č. 54). Dostupné online (htt 58. Dekret presidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a
p://www.vedakolemnas.cz/miranda2/m2/sys/galerie-download/VKN_5 některých průmyslových podniků.
4WEB.pdf?0.3446868354931178). ISBN 978-80-270-0966-4. 59. Dekret presidenta republiky č. 102/1945 Sb., o znárodnění akciových
42. Velký státní znak [online]. [cit. 2020-04-12]. Dostupné online (http://w bank.
ww.mujstat.cz/velky_znak_cr.aspx). 60. Dekret presidenta republiky č. 103/1945 Sb., o znárodnění
43. Obyvatelstvo České republiky v dlouhodobé perspektivě [online]. soukromých pojišťoven.
Geografické rozhledy [cit. 2016-10-15]. Dostupné v archivu (https://we 61. Československo v letech 1946 – 1948 – poslední léta demokracie.
b.archive.org/web/20160304183516/http://geography.cz/geograficke-r Dejepis.com [online]. Dostupné online (http://www.dejepis.com/ucebni
ozhledy/wp-content/uploads/2007/10/str26-27.pdf) pořízeném ce/ceskoslovensko-v-letech-1946-1948-posledni-leta-demokracie/).
dne 2016-03-04.
62. Kriminalita po Listopadu v Česku výrazně vzrostla. Novinky.cz 80. Souhrnný přehled. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2020-09-20].
[online]. BORGIS [cit. 2016-09-04]. Dostupné online (http://www.novin Dostupné online (http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/sumarizace/in
ky.cz/krimi/181266-kriminalita-po-listopadu-v-cesku-vyrazne-vzrostla. dex.php?frame).
html). 81. 1993-2021 ČR. www.vlada.cz [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné
63. Státní dluh Česka loni poprvé po dvaceti letech klesl. Novinky.cz online (https://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/p
[online]. BORGIS [cit. 2016-09-04]. Dostupné online (http://www.novin rehled-vlad-cr/1993-2007-cr/).
ky.cz/ekonomika/357869-statni-dluh-ceska-loni-poprve-po-dvaceti-lete 82. https://is.muni.cz/el/1441/jaro2012/SA4BP_ZPrS/um/pr.system.pdf
ch-klesl.html). 83. Ústav státu a práva Akademie věd České republiky. www.ilaw.cas.cz
64. Česká republika se stala součástí schengenského prostoru (http://ww [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (https://www.ilaw.cas.cz//).
w.mvcr.cz/clanek/eu-schengen-ceska-republika-se-stala-soucasti-sch 84. Global Ranking - Visa Restriction Index 2016 (https://www.henleyglob
engenskeho-prostoru.aspx) Archivováno (https://web.archive.org/web/
al.com/files/download/HP/hvri/HP%20Visa%20Restrictions%20Inde
20110514084730/http://www.mvcr.cz/clanek/eu-schengen-ceska-repu
x%20160223.pdf) Archivováno (https://web.archive.org/web/2016031
blika-se-stala-soucasti-schengenskeho-prostoru.aspx) 14. 5. 2011 na
2121441/https://www.henleyglobal.com/files/download/HP/hvri/HP%2
Wayback Machine, Ministerstvo vnitra ČR
0Visa%20Restrictions%20Index%20160223.pdf) 12. 3. 2016 na
65. NOVÉ ČESKÉ NEJ: Hranická propast je nejhlubší na světě. National Wayback Machine. Henley & Partners. 23. únor 2016
Geographic Česko [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (https:// 85. The Czech Republic's Membership in International Organizations
www.national-geographic.cz/clanky/nove-ceske-nej-hranicka-propast-j
[online]. United States State Department [cit. 2015-08-08]. Dostupné
e-nejhlubsi-na-svete-20161001.html).
online (http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3237.htm). (anglicky)
66. CULEK, Martin, a kol. Biogeografické členění České republiky II. díl.
86. Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic. Diplomatic Protocol,
Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. 589 s.
Diplomatic List, May 3, 2016.
ISBN 80-86064-82-4.
http://www.mzv.cz/file/442309/DL2016_05_03.pdf (anglicky).
67. KOHOUTEK, František; HOUSER, Milan; DAVÍDEK, Branislav.
87. About the Visegrad Group [online]. [cit. 2015-08-08]. Dostupné online
Československé řeky kilometráž A-Z. Praha: Olympia, 1978. (http://www.visegradgroup.eu/about). (anglicky)
68. http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Cerne-jezero.aspx 88. Společné prohlášení ke strategickému dialogu mezi Ministerstvem
69. Archivovaná kopie. www.meteopress.cz [online]. [cit. 2016-12-05]. zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí
Dostupné v archivu (https://web.archive.org/web/20141022214617/htt Spolkové republiky Německo jako novém rámci pro česko-německé
p://www.meteopress.cz/nejdestivejsi-a-nejsussi-mista-v-cr/) vztahy [online]. German embassy in the Czech Republic [cit. 2015-08-
pořízeném dne 2014-10-22. 08]. Dostupné v archivu (https://web.archive.org/web/2016030319042
70. Klima České republiky | In-počasí. www.in-pocasi.cz [online]. [cit. 2/http://www.prag.diplo.de/contentblob/4562604/Daten/5624388/down
2019-12-14]. Dostupné online (http://www.in-pocasi.cz/archiv/klima.ph load_GemeinsameErklaerung_SD_cz.pdf) pořízeném dne 03-03-
p). 2016. (anglicky)
71. Teplotní poměry v České republice. Příroda.cz [online]. [cit. 2019-12- 89. Czech-U.S. Relations [online]. ministerstvo zahraničí ČR [cit. 2015-
14]. Dostupné online (https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=655). 08-08]. Dostupné online (http://www.mzv.cz/washington/en/czech_u_s
72. https://mapy.cz/zakladni? _relations/index.html). (anglicky)
x=14.4667000&y=50.0833020&z=11&source=base&id=1913948 90. Czech Vote Against Palestine: Only European Nation At UN To Vote
73. Archivovaná kopie. www.hnutiduha.cz [online]. [cit. 2016-07-22]. Against Palestinian State Was Czech Republic [online]. The
Dostupné v archivu (https://web.archive.org/web/20160818165348/htt Huffington Post [cit. 2015-08-08]. Dostupné online (http://www.huffingt
p://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/Druhova_skla onpost.com/2012/11/30/czech-vote-against-palestine_n_2217861.htm
dba_ceskych_lesu.pdf) pořízeném dne 2016-08-18. l). (anglicky)
74. Portál české flóry. flora.upol.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné 91. Česko podporuje násilné režimy a povstalce na Blízkém východě,
online (http://flora.upol.cz). tvrdí Nesehnutí. Může za to nedostatečná kontrola vývozu zbraní.
Hospodářské noviny [online]. 20. září 2018. Dostupné online (https://d
75. WWW.MCCANNDIGITAL.CZ. Flora a fauna. www.czech.cz [online].
omaci.ihned.cz/c1-66249980-cesko-podporuje-nasilne-rezimy-a-povst
[cit. 2016-09-04]. Dostupné v archivu (https://web.archive.org/web/20
alce-na-blizkem-vychode-tvrdi-nesehnuti-muze-za-to-nedostatecna-ko
160919212807/http://www.czech.cz/cz/Objevte-CR/Fakta-o-CR/Flora-
a-fauna) pořízeném dne 2016-09-19. ntrola-vyvozu-zbrani).
76. Beran L., Kubíková J., Špryňar P., 2006: Výsledky výzkumu 92. Programové prohlášení vlády. www.vlada.cz [online]. [cit. 2022-01-
bezobratlých v CHKO Kokořínsko. [Results of invertebrate 10]. Dostupné online (http://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programov
e-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-193547/).
investigation in Kokořínsko Protected Landscape Area]. – In: Beran L.
et al., 2006: Bezobratlí Kokořínska. [Invertebrates of Kokořínsko]. – 93. Rusko zveřejnilo seznam nepřátelských zemí. Jsou na něm jen dvě:
Bohemia centralis, Praha, 27: 577-582. Česko a USA. Aktuálně.cz [online]. 2021-05-14 [cit. 2022-03-02].
Dostupné online (https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rusko-zverejnilo-
77. Yale Environmental Performance Index - 2016. Issuu [online]. [cit.
oficialne-seznam-zemi-ktere-nepovazuje-za-p/r~4fd09930b4c911eb89
2019-12-14]. Dostupné online (https://issuu.com/2016yaleepi/docs/epi
2016_final). (anglicky) ccac1f6b220ee8/).
78. Křivoklátsko se zřejmě dočká puncu národního parku [online]. ČT24, 94. Czechs with few mates. The Economist. 30 August 2007. Dostupné
online (http://www.economist.com/displayStory.cfm?story_id=972535
2009-2-18 [cit. 2010-02-25]. Dostupné online (http://www.ct24.cz/veda
2) [cit. 8 August 2015]. (anglicky) Zdroj se vztahuje na období do roku
-a-technika/45991-krivoklatsko-se-zrejme-docka-puncu-narodniho-par
2007.
ku/).
95. Balkán, Irák, Afghánistán – česká armáda si v rámci zahraničních
79. Nový národní park Křivoklátsko. Na tahu jsou poslanci [online]. 2015-
misí vydobyla v NATO respekt. Český rozhlas [online]. 12. března
10-20 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online (http://www.tyden.cz/rubriky/
domaci/politika/novy-narodni-park-krivoklatsko-na-tahu-jsou-poslanci_ 2019. Dostupné online (https://www.radio.cz/cz/rubrika/panorama/balk
359621.html). an-irak-afghanistan-ceska-armada-si-v-ramci-zahranicnich-misi-vydob
yla-v-nato-respekt).
96. České gripeny budou opět střežit Island, první piloti odletí v září. 112. Banka přeřadí Česko z vyspělých zemí do rozvojových. Neplníme
iDNES.cz [online]. 2016-03-16 [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (http příjem na hlavu. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2017-04-11].
s://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cesi-budou-hlidat-island-gripeny.A16 Dostupné online (https://www.novinky.cz/ekonomika/430220-banka-pr
0316_161457_domaci_ale). eradi-cesko-z-vyspelych-zemi-do-rozvojovych-neplnime-prijem-na-hla
97. Liberečtí chemici si na slavnostním nástupu připomněli významné vu.html).
svátky | Armáda ČR. www.army.cz [online]. [cit. 2019-12-14]. 113. Česko je v kvalitě života na 22. místě na světě, dokonce před Itálií.
Dostupné online (http://www.army.cz/liberecti-chemici-si-na-slavnostni Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2016-09-04]. Dostupné online (http
m-nastupu-pripomneli-vyznamne-svatky-74591/). s://www.novinky.cz/ekonomika/366662-cesko-je-v-kvalite-zivota-na-22
98. KOMÁREK, Michal. Diskriminace Romů v českých školách jako -miste-na-svete-dokonce-pred-italii.html).
evropský problém [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné v archivu (http 114. http://hdr.undp.org/sites/default/files/2015_human_development_report.
s://web.archive.org/web/20160401143159/http://literarky.cz/komentar 115. WWW.TYDEN.CZ. Bohatství stoupá. Průměrný Čech vlastní 305 tisíc
e/michal-komarek/18387-diskriminace-rom-v-eskych-kolach-jako-evro korun [online]. 2015-09-29 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online (http://w
psky-problem) pořízeném dne 2016-04-01. ww.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/bohatstvi-stoupa-prumerny-cech-vl
99. Evropská komise žádá Česko o data kvůli diskriminaci Romů ve astni-305-tisic-korun_357353.html).
školách. iDNES.cz [online]. 2014-09-25 [cit. 2016-09-04]. Dostupné 116. Pět procent Čechů vlastní 45 procent bohatství - Echo24.cz [online].
online (http://zpravy.idnes.cz/eu-chce-iformace-o-udajne-diskriminaci- 2015-04-15 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online (http://echo24.cz/a/iB9
romu-ve-skolstvi-pig-/domaci.aspx? u7/pet-procent-cechu-vlastni-45-procent-bohatstvi).
c=A140925_201335_domaci_cen).
117. TYDEN.CZ. Příjmová nerovnost? Češi jsou rovnostáři [online]. 2014-
100. Evropský soud tlačí vládu k odškodnění za nedobrovolné sterilizace 12-30 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online (http://www.tyden.cz/rubriky/
romských žen - Liga lidských práv. llp.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. byznys/podnikani-a-prace/prijmova-nerovnost-cesi-jsou-rovnostari_32
Dostupné v archivu (https://web.archive.org/web/20160402194316/htt 8591.html).
p://llp.cz/2014/03/evropsky-soud-tlaci-vladu-k-odskodneni-za-nedobro
118. http://www.mpsv.cz/cs/17826
volne-sterilizace-romskych-zen/) pořízeném z originálu (http://llp.cz/20
119. Příjmová chudoba ohrožuje desetinu obyvatel ČR. Živoří ale výrazně
14/03/evropsky-soud-tlaci-vladu-k-odskodneni-za-nedobrovolne-sterili
více lidí. Echo24 [online]. 25. března 2019. Dostupné online (https://e
zace-romskych-zen/) dne 2016-04-02.
cho24.cz/a/SZfy8/prijmova-chudoba-ohrozuje-desetinu-obyvatel-cr-ziv
101. Vláda: Litujeme nezákonných sterilizací romských žen. Lidovky.cz
ori-ale-vyrazne-vice-lidi).
[online]. 2009-11-23 [cit. 2015-01-28]. Dostupné online (http://www.lid
120. Zahraniční obchod ČR - roční údaje - 2018. Český statistický úřad
ovky.cz/vlada-litujeme-nezakonnych-sterilizaci-romskych-zen-p06-/zpr
[online]. 30. září 2019. Dostupné online (https://www.czso.cz/csu/czs
avy-domov.aspx?c=A091123_165045_ln_domov_mtr).
o/zahranicni-obchod-cr-rocni-udaje-2018).
102. Křeček: Žádnou segregaci Romů nechci. Ať ale nemají zvláštní
121. The World Factbook — Central Intelligence Agency. www.cia.gov
zacházení. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2020-08-25].
[online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné v archivu (https://web.archive.or
Dostupné online (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/krecek-zadnou
g/web/20181226012446/https://www.cia.gov/library/publications/the-w
-segregaci-romu-nechci-at-ale-nemaji-zvlastni-zachazeni-112349).
orld-factbook/geos/ez.html%20) pořízeném dne 2018-12-26.
103. V některých zařízeních pro seniory hrozila klientům podvýživa,
122. EDOTACE. Zdanění v EU - struktura a efektivita výběru daní -
upozornila ombudsmanka. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2016-09-
eDOTACE. www.edotace.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné
04]. Dostupné online (http://www.novinky.cz/domaci/360142-v-nektery
online (http://www.edotace.cz/clanky/zdaneni-v-eu-struktura-a-efektivit
ch-zarizenich-pro-seniory-hrozila-klientum-podvyziva-upozornila-omb
a-vyberu-dani).
udsmanka.html).
123. Česko má nejnižší nezaměstnanost z celé EU, předběhlo už
104. ECHO24. Česko opět čelí kritice za klecová lůžka v ústavech pro
i Německo. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2016-09-04]. Dostupné
duševně choré - Echo24.cz [online]. 2014-06-27 [cit. 2016-09-04].
online (http://www.novinky.cz/ekonomika/402011-cesko-ma-nejnizsi-n
Dostupné online (http://echo24.cz/a/i9wEL/cesko-opet-celi-kritice-za-k
ezamestnanost-z-cele-eu-predbehlo-uz-i-nemecko.html).
lecova-luzka-v-ustavech-pro-dusevne-chore).
124. Česko je sedmou nejméně zadluženou zemí EU. Novinky.cz [online].
105. http://www.heritage.org/index/excel/2016/index2016_data.xls
BORGIS [cit. 2016-09-04]. Dostupné online (http://www.novinky.cz/ek
106. https://rsf.org/en/rating[nedostupný zdroj]
onomika/401288-cesko-je-sedmou-nejmene-zadluzenou-zemi-eu.htm
107. http://www.radio.cz/en/section/curraffrs/launch-of-rfe-broadcasts-from- l).
prague-recalled-on-20th-anniversary 125. ČSÚ: Míru zadlužení porušuje většina zemí EU, Česko ne |
108. INFO@AION.CZ, AION CS-. 51/2020 Sb. Zákon o územně správním ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2016-09-04].
členění státu. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné Dostupné online (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/csu-miru-zadluze
online (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-51). ni-porusuje-vetsina-zemi-eu-cesko-ne/1380321).
109. The World Factbook — Central Intelligence Agency. www.cia.gov 126. Dluhy českých domácností v červnu stouply na 1,369 bilionu korun |
[online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné v archivu (https://web.archive.or ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2016-09-04].
g/web/20190529122611/https://www.cia.gov/library/publications/the-w Dostupné online (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/dluhy-ceskych-do
orld-factbook/rankorder/2004rank.html) pořízeném dne 2019-05-29. macnosti-v-cervnu-stouply-na-1-369-bilionu-korun/1376400).
110. Eurostat:GDP per capita in PPS (https://ec.europa.eu/eurostat/databr 127. Do zahraničí odteklo na dividendách rekordních 289 miliard (https://w
owser/view/tec00114/default/table?lang=en) ww.novinky.cz/ekonomika/433801-do-zahranici-odteklo-na-dividendac
111. JPMorgan Chase přeřadila české dluhopisy z kategorie vyspělých h-rekordnich-289-miliard.html). Novinky. 31. března 2017.
zemí do indexů rozvíjejících se trhů. Investicniweb.cz. Dostupné 128. Jak zahraniční firmy dojí Česko. Odteče až 700 miliard ročně (https://
online (https://www.investicniweb.cz/news-2017-2-23-jpmorgan-chase www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/jak-zahranicni-firmy-doji-cesko-od
-preradila-ceske-dluhopisy-ze-skupiny-vyspelych-zemi-do-indexu-rozv tece-az-700-miliard-rocne_457806.html). Týden. 6. prosince 2017.
ijejicich-se-zemi/) [cit. 2018-11-08].
129. Počet dolarových milionářů v ČR stoupl o osm pct na 23.200 lidí | 145. V čem je české zemědělství jiné? | Statistika&My - měsíčník Českého
ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. statistického úřadu. www.statistikaamy.cz [online]. [cit. 2016-09-04].
Dostupné online (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pocet-dolarovych- Dostupné online (http://www.statistikaamy.cz/2014/07/v-cem-je-ceske-
milionaru-v-cr-stoupl-o-osm-pct-na-23-200-lidi/1375615). zemedelstvi-jine/).
130. Agentura S&P potvrdila rating České republiky na stupni AA- | 146. Zemědělství (eAGRI). eagri.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné
ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. online (http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/).
Dostupné online (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/agentura-s-p-potv 147. http://www.autoweek.cz/cs-tiskove_zpravy-
rdila-rating-ceske-republiky-na-stupni-aa/1374382). vyroba_vozidel_v_cr_dosahla_v_roce_2015_noveho_rekordu-5051
131. BDO: Nejatraktivnější pro investory je Hongkong, ČR na 26. místě | 148. kol.: Československé dějiny v datech, Praha, Svoboda 1987.
ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. 149. Archivovaná kopie. www.ceske-pivo.cz [online]. [cit. 2016-12-07].
Dostupné online (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/bdo-nejatraktivnej Dostupné v archivu (https://web.archive.org/web/20161220073443/htt
si-pro-investory-je-hongkong-cr-na-26-miste/1373844).
p://www.ceske-pivo.cz/historie-ceskeho-pivovarnictvi-data-fakta)
132. Průzkum: Většina podnikatelů se setkala s úplatky. Žadné zlepšení pořízeném dne 2016-12-20.
nevidí (https://byznys.ihned.cz/c1-64760700-pruzkum-vetsina-podnika
150. KLIČKA, Jan. Přesný recept na plzeňské pivo zná maximálně deset
telu-se-setkala-s-uplatky-zadne-zlepseni-nevidi). Hospodářské noviny.
sládků. www.denik.cz. 2013-08-20. Dostupné online (https://www.deni
19. října 2015.
k.cz/ekonomika/presny-recept-na-plzenske-pivo-zna-maximalne-dese
133. ČTK. Intervence ČNB pokračují, skončí nejdříve ve 2. čtvrtletí 2017. t-sladku-20130819.html) [cit. 2019-12-14].
ČeskéNoviny.cz [online]. 2016-09-29 [cit. 2017-07-12]. Dostupné 151. Česko – země piva. www.czech.cz [online]. [cit. 2019-12-14].
online (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/intervence-cnb-pokracuji-sk
Dostupné v archivu (https://web.archive.org/web/20190729084343/htt
onci-nejdrive-ve-2-ctvrtleti-2017/1398055).
p://www.czech.cz/cz/Podnikani/Firmy-v-CR/Cesko-%E2%80%93-zem
134. ČTK. ČNB ukončila intervence, koruna posílila, rostou výnosy e-piva) pořízeném dne 2019-07-29.
dluhopisů. ČeskéNoviny.cz [online]. [cit. 2017-06-12]. Dostupné online
152. Studie: Nejluxusnější českou značkou je Moser. MediaGuru.cz
(http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cnb-ukoncila-intervence-koruna-m
[online]. Dostupné online (https://www.mediaguru.cz/clanky/2016/08/s
uze-posilit-pod-27-kc-eur/1470372). tudie-nejluxusnejsi-ceskou-znackou-je-moser/).
135. Směnný kurz EU/Kč [online]. Komerční banka. Dostupné online (http 153. Český křišťál je světový unikát, sklenky unesou i stíhačku. iDNES.cz
s://www.kb.cz/cs/kurzovni-listek/detail-kurzu?curr=eur). [online]. 2018-03-01. Dostupné online (https://www.idnes.cz/bydleni/ar
136. Euro a Česká republika [online]. Ministerstvo financí ČR [cit. 2017-07- chitektura/ceske-sklo-veletrh-ambiente.A180227_205143_architektur
12]. Dostupné online (http://www.zavedenieura.cz/cs/euro-a-ceska-re a_rez).
publika).
154. Historie a současnost těžby uranu v ČR. OEnergetice.cz. 2017-01-24.
137. ČTK. Analýza: Rozhodnutí o vstupu Česka do eurozóny bude hlavně Dostupné online (http://oenergetice.cz/ostatni/historie-a-soucasnost-te
politické. ČeskéNoviny.cz [online]. 2017-06-01 [cit. 2017-07-12]. zby-uranu-v-cr/) [cit. 2017-07-12].
Dostupné online (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/analyza-rozhodnu
155. Miliardy pod Cínovcem. Zdejší lithium chce Albrightová i Janeček.
ti-o-vstupu-ceska-do-eurozony-bude-hlavne-politicke/1492235). TÝDEN.cz. 2017-03-21. Dostupné online (http://www.tyden.cz/rubriky/
138. ČERVENKA, Jan. Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura – byznys/cesko/miliardy-pod-cinovcem-zdejsi-lithium-chce-albrightova-i-
duben 2017 - Centrum pro výzkum veřejného mínění. janecek_422325.html) [cit. 2017-07-12].
cvvm.soc.cas.cz [online]. Centrum pro výzkum veřejného mínění,
156. Těžba ropy a zemního plynu v České republice - historie a
2017-05-24 [cit. 2017-07-12]. Dostupné online (https://cvvm.soc.cas.c
současnost. OEnergetice.cz. 2016-12-19. Dostupné online (http://oen
z/cz/tiskove-zpravy/politicke/mezinarodni-vztahy/4329-obcane-cr-o-bu
ergetice.cz/ropa/tezba-ropy-a-zemniho-plynu-v-ceske-republice-histori
doucnosti-eu-a-prijeti-eura-duben-2017). e-a-soucasnost/) [cit. 2017-07-12].
139. Tisková zpráva: Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura – duben 157. Počet .cz domén - Statistiky CZ.. stats.nic.cz [online]. [cit. 2019-12-
2017 [PDF online]. Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2017-05- 14]. Dostupné online (https://stats.nic.cz/stats/number_of_domains/).
24 [cit. 2017-07-12]. S. 4. Dostupné online (https://cvvm.soc.cas.cz/m
158. Avast not done with deal-making after AVG buy, but no rush [online].
edia/com_form2content/documents/c2/a4326/f9/pm170524a.pdf).
Reuters, 2016-09-30. Dostupné online (http://www.reuters.com/article/
140. MRÁZEK, Otakar. Vývoj průmyslu v českých zemích a na Slovensku
us-avast-avg-tech-ceo-idUSKCN1201R2?type=companyNews).
od manufaktury do roku 1918. Praha: Nakladatelství politické
(Anglicky)
literatury, 1964. 490 s.
159. Praha je už čtyři roky sídlem Agentury pro evropský satelitní systém.
141. Ekonomika ČSSR v letech padesátých a šedesátých | 21. 7. 2011 |
Co z toho má Česká republika?. ČT24 [online]. Česká televize [cit.
Pavel Rybák. Britské listy [online]. 2011-07-21 [cit. 2019-12-14]. 2019-12-14]. Dostupné online (https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/196
Dostupné online (https://blisty.cz/art/59458-ekonomika-cssr-v-nbsp-let
8049-praha-je-uz-ctyri-roky-sidlem-agentury-pro-evropsky-satelitni-sy
ech-padesatych-a-sedesatych.html). (anglicky)
stem-co-z-toho-ma-ceska).
142. ČR v pololetí získala z EU o 66,6 miliardy Kč více, než zaplatila |
160. Ročenka dopravy 2015: Infrastruktura silniční dopravy (https://www.sy
ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2016-09-04].
dos.cz/cs/rocenka-2015/rocenka/htm_cz/cz15_321000.html),
Dostupné online (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cr-v-pololeti-ziskal
Ministerstvo dopravy ČR
a-z-eu-o-66-6-miliardy-kc-vice-nez-zaplatila/1376329).
161. Vnější příčiny úmrtí v ČR v letech 1994 až 2006 PDF (http://www.czs
143. KŘEČEK, Štěpán. Žebříček největších firem v České republice o.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/AE00323F7A/$File/403507k06.pdf)
[online]. kurzy.cz, 2020-08-14. Dostupné online (https://www.kurzy.cz/
162. Dopravní infrastruktura – časové řady. ČSÚ, 1.8.2011 (http://www.czs
zpravy/554133-zebricek-nejvetsich-firem-v-ceske-republice/).
o.cz/csu/redakce.nsf/i/dopravni_infrastruktura_casove_rady)
144. Největší firmy v Česku podle tržeb i zaměstnanců. Projděte si
163. Statistická ročenka České republiky 2011 – 19. DOPRAVA,
žebříček Czech Top 100. Aktuálně.cz [online]. 2019-06-11 [cit. 2020-
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI. ČSÚ, 1.8.2011 (http://w
12-16]. Dostupné online (https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/nejvets
ww.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/0001-11-2010-1900)
im-firmam-v-cesku-se-dari-trzby-skodovky-rostou-nejvi/r~1febd2968c
2811e9a305ac1f6b220ee8/).
164. Exkurze na okruh, kde se krotí ti nejlepší evropští „železní oři“ | PN. 181. S.R.O., World Media Partners,. Dvanáct českých divů světa.
podebradskenoviny.cz [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné v archivu www.unesco-czech.cz [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online (htt
(https://web.archive.org/web/20161220074148/http://podebradskenovi p://www.unesco-czech.cz/).
ny.cz/zpravodajstvi/exkurze-na-okruh-kde-se-kroti-ti-nejlepsi-evropsti- 182. České a slovenské loutkářství je na seznamu UNESCO. Novinky.cz
zelezni-ori) pořízeném z originálu (http://podebradskenoviny.cz/zpravo [online]. BORGIS [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (https://www.novi
dajstvi/exkurze-na-okruh-kde-se-kroti-ti-nejlepsi-evropsti-zelezni-ori) nky.cz/kultura/clanek/ceske-a-slovenske-loutkarstvi-je-na-seznamu-un
dne 2016-12-20. esco-40016895).
165. Letiště v ČR [online]. czech.cz [cit. 2017-02-16]. Dostupné v archivu 183. http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/Co-prinese-rok-2016--
(https://web.archive.org/web/20170518223151/http://www.czech.cz/c nejocekavanejsi-a-nejlepsi-ak.aspx
z/92812-mezinarodni-letiste-v-cr) pořízeném dne 2017-05-18. 184. Statistická ročenka České republiky - 2019 [online]. Český statistický
166. Pražské letiště má nový rekord, letos odbavilo už 13 milionů úřad [cit. 2020-06-21]. Dostupné online (https://www.czso.cz/csu/czs
cestujících. iDNES.cz [online]. 2016-12-30 [cit. 2017-02-16]. o/statisticka-rocenka-ceske-republiky-2019).
Dostupné online (http://ekonomika.idnes.cz/letiste-milnik-cestujici-rek
185. Český statistický úřad: Základní informace o vývoji obyvatelstva,
ord-dav-/ekonomika.aspx?c=A161230_112818_ekonomika_bur).
domácností, domů a bytů, část 5. Národnost a mateřský jazyk (http://
167. Magazín Terminál - zajímavá letadla za rok 2016 [online]. prg.aero, www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/D6002FD8F5/$File/kap_I_05.p
2016-11-07 [cit. 2017-02-16]. Dostupné online (https://www.youtube.c df)
om/watch?v=DXKAqAUno0I).
186. „Moravané“ (http://moravane.eu/?s=n%C3%A1rodn%C3%ADho+obro
168. Přístavní území ČR v Hamburku | ŘVC ČR. www.rvccr.cz [online]. [cit. zen%C3%AD+Moravan%C5%AF)
2019-12-14]. Dostupné online (http://www.rvccr.cz/pristavy-a-sluzby/pr 187. „Český statistický úřad: První Československé sčítání lidu 1921“ (htt
istavni-uzemi-cr-v-hamburku).
p://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/prvni_ceskoslovenske_scita
169. http://voda.tzb-info.cz/11949-nejvetsi-prehrady-a-vodni-elektrarny-v- ni_lidu_1921) Archivováno (https://web.archive.org/web/20120604093
ceske-republice 519/http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/prvni_ceskoslovensk
170. Praha má čtvrtou nejlepší MHD v Evropě, v testu jí pomohlo levné e_scitani_lidu_1921) 4. 6. 2012 na Wayback Machine. „Český
jízdné. iDNES.cz [online]. 2010-02-18 [cit. 2016-09-05]. Dostupné statistický úřad: Národnosti v ČR od r. 1921“ (http://www.czso.cz/csu/r
online (http://zpravy.idnes.cz/praha-ma-ctvrtou-nejlepsi-mhd-v-evrope edakce.nsf/i/narodnosti_v_cr_od_r_1921).
-v-testu-ji-pomohlo-levne-jizdne-1e4-/domaci.aspx?c=A100218_1133 188. Population by religious belief and by municipality size groups [online].
42_praha_nos). Czech Statistical Office [cit. 2012-04-23]. Dostupné v archivu (https://
171. Česko si zapsalo rekord. Vyvezlo nejvíc elektřiny (http://aktualne.centr web.archive.org/web/20150221184947/http://www.czso.cz/sldb2011/e
um.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=800111) ng/redakce.nsf/i/tab_7_1_population_by_religious_belief_and_by_mu
172. Plynovod Gazela startuje, posílí energetickou bezpečnost země (htt nicipality_size_groups/%24File/PVCR071_ENG.pdf) pořízeném
p://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/210865-plynovod-gazela-st dne 21 February 2015. (anglicky)
artuje-posili-energetickou-bezpecnost-zeme/) 189. http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_225_report_en.pdf
173. Nákupní centra stále rostou, budou ale menší [online]. [cit. 2016-09- 190. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Obyvatelstvo podle
05]. Dostupné online (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/15 náboženské víry (data a schéma) [online]. Český statistický úřad,
10832-nakupni-centra-stale-rostou-budou-ale-mensi). 2022-04-06 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online (https://www.czso.cz/cs
174. Nejúspěšnější rok: turistů z ciziny přijelo rekordních devět milionů. u/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data).
Zprávy E15.cz. Dostupné online (http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod- 191. Podrobné údaje – Náboženská víra podle krajů. www.scitani.cz
a-sluzby/nejuspesnejsi-rok-turistu-z-ciziny-prijelo-rekordnich-devet-mil [online]. [cit. 2011-12-16]. Dostupné v archivu (https://web.archive.org/
ionu-1328598) [cit. 2017-02-09]. web/20120106061535/http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/ob
175. Top 100 City Destinations Ranking - 2013 Data [online]. 2015-01-27 yvatelstvo_podle_nabozenske_viry_podle_kraju_podrobne_udaje/$Fil
[cit. 2016-09-05]. Dostupné online (http://blog.euromonitor.com/2015/ e/sldb_podrobna_vira.xls) pořízeném z originálu (http://www.scitani.c
01/top-100-city-destinations-ranking.html). (anglicky) z/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_podle_nabozenske_viry_podle
_kraju_podrobne_udaje/$File/sldb_podrobna_vira.xls) dne 2012-01-
176. Nejnavštěvovanější místa v ČR: opět vede Pražský hrad, umístily se
06.
i méně známé lokality [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online (htt
p://www.novinky.cz/cestovani/373453-nejnavstevovanejsi-mista-v-cr-o 192. 500 let od příchodu na jižní Moravu. Charváti? Vinaři milující
pet-vede-prazsky-hrad-umistily-se-i-mene-zname-lokality.html). fazolovou polévku. Brněnský deník [online]. 8. srpna 2015. Dostupné
177. Zoo Praha je čtvrtá nejlepší na světě. Novinky.cz [online]. BORGIS online (https://brnensky.denik.cz/z-regionu/500-let-od-prichodu-na-jizn
[cit. 2016-09-05]. Dostupné online (http://www.novinky.cz/cestovani/37 i-moravu-charvati-vinari-milujici-fazolovou-polevku-20150808.html).
5116-zoo-praha-je-ctvrta-nejlepsi-na-svete.html). 193. Hubinger a kol. (1985), str. 69
178. Žebříček nejlepších zoo na světě podle magazínu Forbes [online]. [cit. 194. Boj za slezskou věc: Kdo usiloval o nezávislost Slezska?. 100+1
2016-09-05]. Dostupné online (https://www.zoopraha.cz/aktualne/osta zahraniční zajímavost [online]. 31. prosince 2018. Dostupné online (ht
tni-clanky/223-zebricek-nejlepsich-zoo-na-svete-podle-magazinu-forb tps://www.stoplusjednicka.cz/boj-za-slezskou-vec-kdo-usiloval-o-neza
es). vislost-slezska).
179. NOVOTNÝ, Jiří. TOP 100 Nejnavštěvovanější místa v ČR - České 195. Být Prajzákem. Historie.cs [online]. 26. října 2019. Dostupné online (h
hrady a zámky. www.hrady-zamky-cr.cz [online]. [cit. 2016-09-05]. ttps://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10150778447-historie-cs/419236
Dostupné online (http://www.hrady-zamky-cr.cz/pamatky/top.php). 100051004/titulky).
180. Muzea a galerie. www.czech.cz [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné 196. Cizinci v ČR v letech 2004 - 2021 (stav k 31. 12.). czso.cz (Český
v archivu (https://web.archive.org/web/20190819222917/http://www.cz statistický úřad) [online]. Dostupné online (https://www.czso.cz/docum
ech.cz/cz/Turistika/Kam-jit,-co-navstivit/Muzea-a-galerie) pořízeném ents/11292/27320905/c01R01_2021.pdf/3684c8ef-fc19-493e-8498-41
dne 2019-08-19. 6697170c0a?version=1.0).
197. Data - počet cizinců. Czso.cz [online]. Dostupné online (https://www.c
zso.cz/csu/cizinci/4-ciz_pocet_cizincu#cr).
198. Cizinců v Česku přibylo. Nejvíce jich přichází z Ukrajiny a Slovenska. 215. Klementinská NEJ... — Národní knihovna České republiky.
[1] (http://zpravy.aktualne.cz/domaci/cizincu-v-cesku-pribyva-tvori-4-5- www.nkp.cz [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (https://www.n
populace-nejvice-jich-pric/r~7595e2d0d3db11e5a8d7002590604f2e/) kp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej).
199. Foreign citizens in EU. [2] (http://europa.eu/rapid/press-release_STAT 216. Nejzáhadnější bible světa: Jaká tajemství skrývá Codex gigas? –
-12-105_en.htm?locale=en) EpochálníSvět.cz [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (https://e
200. Cizinci v ČR: Vietnamci u nás zakořenili. czso.cz [online]. Dostupné pochalnisvet.cz/nejzahadnejsi-bible-sveta-jaka-tajemstvi-skryva-code
online (https://www.czso.cz/csu/czso/cizinci_v_cr_vietnamci_u_nas_z x-gigas/).
akorenili20120214). 217. HRABÁK, Josef; HAVRÁNEK, Bohuslav, a kol. Výbor z české
201. Cizinci v ČR podle státního občanství v letech 2008 - 2021 (k 31. 12.). literatury od počátků po dobu Husovu. Praha: ČSAV, 1957. 851 s.
czso.cz (Český statistický úřad) [online]. Dostupné online (https://ww Dostupné online (http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/zliteratur
w.czso.cz/documents/11292/27320905/c01R07_2021.pdf/7b5784a9-3 y/VZCL3/44.pdf). S. 247.
6ee-4ba4-9b1c-42a491cd46c6?version=1.0). 218. Renaissance Houses at Slavonice. UNESCO World Heritage Centre
202. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2021 [online]. Český [online]. [cit. 2020-01-04]. Dostupné online (http://whc.unesco.org/en/t
statistický úřad, 2021-04-30 [cit. 2021-08-20]. Dostupné online (http entativelists/1507/). (anglicky)
s://www.czso.cz/documents/10180/142756350/1300722103.pdf/53de 219. Archivovaná kopie. architektura.klenot.cz [online]. [cit. 2017-07-11].
d62a-5c7c-45ba-b17f-ba60021e5c54?version=1.1). Dostupné v archivu (https://web.archive.org/web/20150428161321/htt
203. Pobavit a poučit: Druhá strana slavné Kosmovy kroniky. 100+1 p://architektura.klenot.cz/images/stories/materialy/Dejiny17.pdf)
zahraniční zajímavost [online]. 2016-09-13 [cit. 2019-12-14]. pořízeném dne 2015-04-28.
Dostupné online (https://www.stoplusjednicka.cz/pobavit-poucit-druha 220. VESELKOVÁ, Ivana. Bruselský styl je pořád in [online]. Rozhlas.cz,
-strana-kosmovy-kroniky). (anglicky) 2014-12-08 [cit. 2017-07-12]. Dostupné online (http://www.rozhlas.cz/r
204. TURČEKOVÁ, Šárka. Alexandreida je nesmrtelným dílem o životě adiowave/rozhovory/_zprava/bruselsky-styl-je-porad-in--1429947).
legendárního rytíře. TOPZINE.cz [online]. 2010-12-23 [cit. 2019-12- 221. O českém brutalismu, high-tech stylu, o čase budovat, moci.... Vltava.
14]. Dostupné online (https://www.topzine.cz/alexandreida-je-nesmrtel 2015-12-30. Dostupné online (https://vltava.rozhlas.cz/o-ceskem-brut
nym-dilem-o-zivote-legendarniho-rytire). alismu-high-tech-stylu-o-case-budovat-moci-chranit-a-touze-borit-510
205. Slovo a slovesnost – Dalimilova kronika a počátky české slovesnosti. 5034) [cit. 2017-07-11].
sas.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (http://sas.uj 222. PROS, Marek. Videohry jsou největším kulturní exportem Česka, tvrdí
c.cas.cz/archiv.php?art=2387). odborník. Aktuálně.cz [online]. 2014-03-04 [cit. 2014-04-20].
206. Nekonečné putování Učitele národů: Kam zavál osud Jana Ámose Dostupné online (http://magazin.aktualne.cz/svelch-hry-jsou-nejvetsi-k
Komenského?. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2019-02-03 [cit. ulturni-export-ceske-republiky/r~8398882ca2d911e3b7290025900fea
2019-12-14]. Dostupné online (https://www.stoplusjednicka.cz/nekone 04/).
cne-putovani-ucitele-narodu-kam-zaval-osud-jana-amose-komenskeh 223. Kniha mého srdce — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online].
o). (anglicky) [cit. 2016-09-05]. Dostupné online (http://www.ceskatelevize.cz/porad
207. Jeroným Pražský — Lidé — Česká televize. www.ceskatelevize.cz y/10214215895-kniha-meho-srdce/).
[online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (https://www.ceskateleviz 224. Největší Čech: Jára Cimrman. iDNES.cz [online]. 2005-02-02 [cit.
e.cz/lide/jeronym-prazsky/). 2016-09-05]. Dostupné online (http://kultura.zpravy.idnes.cz/nejvetsi-c
208. Petr Chelčický. www.phil.muni.cz [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné ech-jara-cimrman-dcl-/show_aktual.aspx?c=A050201_211139_domac
online (https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/chelck.html). i_sas).
209. Balbín Bohuslav: velký český vlastenec. HedvabnaStezka.cz [online]. 225. Čtyřlístek slaví [online]. 2015-11-12 [cit. 2016-09-05]. Dostupné online
[cit. 2019-12-14]. Dostupné v archivu (https://web.archive.org/web/20 (http://www.kulturninovinky.cz/popkulturni-legenda-slavi/).
200409162342/https://www.hedvabnastezka.cz/fotokurzy/4552-bohusl 226. Nejlepší Večerníček — Česká televize. Česká televize [online]. [cit.
av-balbin/) pořízeném z originálu (https://www.hedvabnastezka.cz/foto 2016-09-05]. Dostupné online (http://www.ceskatelevize.cz/porady/10
kurzy/4552-bohuslav-balbin/) dne 2020-04-09. 492742198-nej-ct/21352216211-nejlepsi-vecernicek/).
210. Příběhy slavných: Josef Dobrovský. Český rozhlas Dvojka [online]. 227. Televize. MediaGuru.cz [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (ht
2015-08-24 [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (https://dvojka.rozhlas. tps://www.mediaguru.cz/slovnik-a-mediatypy/typy-medii/televize/).
cz/pribehy-slavnych-josef-dobrovsky-7492738). 228. POLÁK, Lukáš. Hudební televize Óčko slaví patnáct let, diváci
211. Jaroslav Seifert - druhý český laureát nobelovy ceny. vyberou nejoblíbenější tuzemský klip. Český rozhlas. 2017-05-15.
www.converter.cz [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (http://w Dostupné online (http://www.rozhlas.cz/digital/televize/_zprava/hudeb
ww.converter.cz/nobel/seifert.htm). ni-televize-ocko-slavi-patnact-let-divaci-vyberou-nejoblibenejsi-tuzems
212. Spalovač mrtvol v rakvi nespával. Ladislav Fuks byl zvrácenou ky-klip--1725977) [cit. 2017-07-12].
hvězdou. iDNES.cz [online]. 2013-09-15 [cit. 2019-12-14]. Dostupné 229. Satelitní televize v České republice. DigiZone.cz. Dostupné online (htt
online (https://www.idnes.cz/kultura/literatura/ladislav-fuks.A130914_1 p://www.digizone.cz/specialy/satelit/) [cit. 2017-07-12].
80029_literatura_ts). 230. Zpravodajský trojboj: Hvězdná Nova oslabuje, Prima se tahala s
213. Evropa čte nejen Viewegha, nejpřekládanější je Ivan Klíma. iDNES.cz Událostmi ČT o druhé místo [online]. Hospodářské noviny. Dostupné
[online]. 2009-05-17 [cit. 2017-07-12]. Dostupné online (http://kultura. online (http://domaci.ihned.cz/c1-62697190-udalosti-ct-ubyvaji-divaci-
zpravy.idnes.cz/evropa-cte-nejen-viewegha-nejprekladanejsi-je-ivan-k prima-zpravy-nova-televizni-noviny).
lima-pk3-/literatura.aspx?c=A090517_113323_literatura_ob). 231. Čechy nejvíce zajímá bulvár. Nejčtenější v zemi je deník Blesk
214. Česko má zdaleka nejhustší síť veřejných knihoven v EU. TÝDEN.cz [online]. ČTK, 2015-07-15 [cit. 2017-01-22]. Dostupné v archivu (http
[online]. 2013-09-30 [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (https://www.ty s://web.archive.org/web/20150723023940/http://ekonomika.eurozprav
den.cz/rubriky/kultura/literatura/cesko-ma-zdaleka-nejhustsi-sit-verejn y.cz/ceska-republika/93351-cechy-nejvice-zajima-bulvar-nejctenejsi-v-
ych-knihoven-v-eu_284260.html). zemi-je-denik-blesk/) pořízeném dne 2015-07-23.
232. Unie vydavatelů ČR - Prodaný náklad deníků. www.unievydavatelu.cz 248. Tragický experiment „létajícího krejčího“ z Čech. Smrtelný pád z
[online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (http://www.unievydavatel Eiffelovky v roce 1912 zachytila kamera [online]. Muži v Česku, 2018-
u.cz/cs/deniky/fakta_cisla_denicich/prodany_naklad_deniku/314-deni 09-28 [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (http://www.muzivcesku.cz/tr
ky_celostatni). agicky-experiment-letajiciho-krejciho-cech-smrtelny-pad-eiffelovky-roc
233. Unie vydavatelů ČR - Prodaný náklad deníků. www.unievydavatelu.cz e-1912-zachytila-kamera/).
[online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (http://www.unievydavatel 249. The History of Contact Lenses (http://www.eyetopics.com/articles/18/
u.cz/cs/deniky/fakta_cisla_denicich/prodany_naklad_deniku/315-deni 1/The-History-of-Contact-Lenses.html) Archivováno (https://web.archi
ky_zdarma). ve.org/web/20130429122029/http://www.eyetopics.com/articles/18/1/
234. Zpravodajské týdeníky - celostátní. www.unievydavatelu.cz [online]. The-History-of-Contact-Lenses.html) 29. 4. 2013 na Wayback
Unie vydavatelů ČR, únor 2017 [cit. 2017-07-12]. Dostupné online (htt Machine. Retrieved 3 March 2009.
p://www.unievydavatelu.cz/cs/casopisy/fakta_cisla_casopisech/proda 250. Velikáni české vědy [online]. [cit. 2010-11-01]. Dostupné online (http://
ny_naklad_casopisu/1677-zpravodajske_tydeniky_celostatni). www.velikani-ceske-vedy.estranky.cz/clanky/biografie/stanislav-breber
235. Společenské časopisy. www.unievydavatelu.cz [online]. Unie a). (anglicky)
vydavatelů ČR, únor 2017 [cit. 2017-07-12]. Dostupné online (http://w 251. Faces of the Presidency [online]. EU2009.cz [cit. 2009-01-08].
ww.unievydavatelu.cz/cs/casopisy/fakta_cisla_casopisech/prodany_n Dostupné v archivu (https://web.archive.org/web/20090119103222/htt
aklad_casopisu/1019-spolecenske_casopisy). p://www.eu2009.cz/en/czech-presidency/presidency-faces/faces-of-th
236. Unie vydavatelů ČR - Prodaný náklad časopisů. e-presidency-3642/) pořízeném dne 2009-01-19. (anglicky)
www.unievydavatelu.cz [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (ht 252. Mendelova polární stanice, kterou vybudovala brněnská Masarykova
tp://www.unievydavatelu.cz/cs/casopisy/fakta_cisla_casopisech/proda univerzita, po osmi týdnech osiřela. Brno [online]. 2007-03-16 [cit.
ny_naklad_casopisu/1009-casopisy_pro_deti_a_mladez). 2019-12-14]. Dostupné online (https://brno.rozhlas.cz/mendelova-pola
237. Mediahub – zprávy ze světa médií. iDNES.cz [online]. [cit. 2019-12- rni-stanice-kterou-vybudovala-brnenska-masarykova-univerzita-po-64
14]. Dostupné online (https://www.idnes.cz/zpravy/mediahub). 72943).
238. NOVOTNÝ, Michal. Žebříček TOP 10: Nejnavštěvovanější weby. 253. http://www.msmt.cz/file/12782/download/
Markomu.cz [online]. 2018-03-15 [cit. 2019-12-14]. Dostupné online 254. https://vsmonitor.wordpress.com/2014/09/30/mezinarodni-zebricek-
(https://www.markomu.cz/nejnavstevovanejsi-weby/). vysokych-skol-qs-2014/
239. Česká Wikipedie se stala největší českou encyklopedií všech dob. 255. https://vsmonitor.wordpress.com/2014/08/26/sanghajsky-zebricek-
Literární noviny. 2011-07-11. Dostupné online (http://literarky.cz/politik vysokych-skol-v-roce-2014/
a/161-dnes/4793-eska-wikipedie-se-stala-nejvti-eskou-encyklopedii-v 256. KEMÉNYOVÁ, Zuzana. Žebříček českých vysokých škol: Brno
ech-dob-) [cit. 2017-07-12].[nedostupný zdroj] výrazně porazilo Univerzitu Karlovu. Hospodářské noviny (IHNED.cz)
240. mil; ČTK. Česká Wikipedie má už 200 tisíc článků. Překonala Ottův [online]. 2015-01-22 [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (https://ihned.c
slovník naučný. Hospodářské noviny. 2011-07-07. Dostupné online (h z/c1-63417720-nejlepsi-vysoke-skoly-v-cesku-special-hn).
ttps://tech.ihned.cz/c1-52253190-ceska-wikipedie-ma-uz-200-tisic-cla 257. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (záložka „Vše o území“) (http://vdb.czs
nku-prekonala-ottuv-slovnik-naucny) [cit. 2017-07-12]. o.cz/sldbvo)
241. Hudební festivaly klasické hudby a jazzu. www.czech.cz [online]. [cit. 258. Studie: Nejlepší systém vzdělávání mají Finové, Česko podprůměrné.
2016-09-05]. Dostupné v archivu (https://web.archive.org/web/201609 E15.cz [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (https://www.e15.c
20225732/http://www.czech.cz/cz/95168-hudebni-festivaly-klasicke-hu z/domaci/studie-nejlepsi-system-vzdelavani-maji-finove-cesko-podpru
dby-a-jazzu) pořízeném dne 2016-09-20. merne-936369).
242. http://www.chrudimsky.navstevnik.cz/tiskova-zprava/? 259. Češi skrblí na vzdělání, říká mezinárodní studie. Aktuálně.cz [online].
id=30053&typ=tz [cit. 2016-09-05]. Dostupné online (http://aktualne.centrum.cz/zahrani
243. FEREBAUER, Václav (fer); ČTK. České a slovenské loutkářství se ci/evropa/clanek.phtml?id=676577).
dostalo na seznam UNESCO. iDNES.cz [online]. 2016-12-01 [cit. 260. Golf, florbal a hokejbal pronikly mezi nejoblíbenější české sporty (htt
2017-07-12]. Dostupné online (http://zpravy.idnes.cz/ceske-a-slovens p://sport.idnes.cz/golf-florbal-a-hokejbal-pronikly-mezi-nejoblibenejsi-c
ke-loutkarstvi-unesco-d8c-/domaci.aspx?c=A161201_172857_domaci eske-sporty-1cv-/sporty.aspx?c=A091011_125801_sporty_par)
_jj). 261. Výsledky průzkumu ČEŠI A SPORT [online]. Sport Invest, 2015-07-20
244. Nejlepší hudební festivaly v ČR pro letošní rok 2015 | Magazín | [cit. 2016-06-23]. Dostupné v archivu (https://web.archive.org/web/20
TripZone.cz. magazin.tripzone.cz [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné 160813222421/http://www.sport-invest.cz/aktuality/vysledky-pruzkum
online (http://magazin.tripzone.cz/nejlepsi-hudebni-festivaly-v-cr-pro-l u-cesi-a-sport/) pořízeném dne 2016-08-13.
etosni-rok-2015-215).
262. ČT sport vysílá deset let, nejsledovanější byl hokej. MediaGuru.cz
245. Objevy, které změnily dějiny. Česká egyptologie je malá, ale extrémně [online]. Dostupné online (https://www.mediaguru.cz/clanky/2016/02/c
úspěšná. ČT24. Dostupné online (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ve t-sport-vysila-deset-let-nejsledovanejsi-byl-hokej/).
da/2058474-objevy-ktere-zmenily-dejiny-ceska-egyptologie-je-mala-al 263. Nečekaný rekord na náhradní trati přežil už tři desetiletí.
e-extremne-uspesna) [cit. 2017-07-08].
ceskatelevize.cz [online]. Dostupné online (https://www.ceskatelevize.
246. V Československu zkusili LSD vědci, umělci i mladý Miloš Zeman. cz/sport/atletika/235791-necekany-rekord-na-nahradni-trati-prezil-uz-t
iDNES.cz [online]. 2015-10-06 [cit. 2017-07-08]. Dostupné online (htt ri-desetileti/).
p://kultura.zpravy.idnes.cz/dokument-lsd-made-in-cssr-0hc-/filmvideo.
264. VANĚK, Karel a kolektiv. Malá encyklopedie fotbalu. 1. vyd. Praha:
aspx?c=A151006_183119_televize_vha).
Nakladatelství Olympia, 1984. 404 s. S. 70, 221.
247. Pavel Pavel, muž, který rozhýbal tajemné sochy na Velikonočním
265. Statistiky fotbalových reprezentantů. repre.fotbal.cz [online]. Dostupné
ostrově. Český rozhlas. Dostupné online (http://www.rozhlas.cz/radioz online (https://repre.fotbal.cz/tym/historicke-statistiky/1).
urnal/vecernihost/_zprava/pavel-pavel-muz-ktery-rozhybal-tajemne-so
266. NHL STATISTICS [online]. NHL.com. Dostupné online (http://www.nh
chy-na-velikonocnim-ostrove--1332118) [cit. 2017-07-08].
l.com/stats/player?aggregate=1&gameType=2&report=skatersummar
y&pos=S&reportType=season&seasonFrom=19171918&seasonTo=2
0162017&filter=points,gte,1&sort=points).
267. Triple Gold Club. iihf.com [online]. Dostupné online (http://www.iihf.co 272. SEZNAM.CZ. Jícha dobyl svět! Čech byl vyhlášen nejlepším
m/iihf-home/history/the-iihf/triple-gold-club/). (anglicky) házenkářem planety za rok 2010 [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné
268. První česká světová jednička! Plíškovou posunula na trůn Halepová. online (http://www.sport.cz/ostatni/micove-sporty/clanek/181015-jicha-
iDNES.cz [online]. 2017-07-11 [cit. 2017-07-12]. Dostupné online (htt dobyl-svet-cech-byl-vyhlasen-nejlepsim-hazenkarem-planety-za-rok-2
p://sport.idnes.cz/tenis-svetova-jednicka-halepova-pliskova-f1b-/tenis. 010.html).
aspx?c=A170711_180623_tenis_tie). 273. Zemřel nejlepší volejbalista 20. století. Musil se dožil 85 let | Lidé.
269. Český daviscupový tým. daviscup.com [online]. Dostupné online (http Lidovky.cz [online]. 2017-08-27 [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (htt
s://www.daviscup.com/en/teams/team.aspx?id=CZE). (anglicky) ps://www.lidovky.cz/lide/zemrel-nejlepsi-volejbalista-20-stoleti-josef-m
usil-se-dozil-85-let.A170827_185723_lide_lar).
270. Český fedcupový tým. fedcup.com [online]. Dostupné online (https://w
ww.fedcup.com/en/teams/team.aspx?id=CZE). (anglicky) 274. Archivovaná kopie. www.kct.cz [online]. [cit. 2016-12-06]. Dostupné
v archivu (https://web.archive.org/web/20161220075755/https://www.k
271. Archivovaná kopie. www.womensbasketball-in-france.com [online].
ct.cz/cms/historie-kct) pořízeném dne 2016-12-20.
[cit. 2019-05-13]. Dostupné v archivu (https://web.archive.org/web/20
190513072705/http://www.womensbasketball-in-france.com/fiba-euro 275. První osada, první píseň. Dějiny trampingu odhalí televizní seriál.
pe-player-of-the-year-2010-is-hana-horakova.html) pořízeném iDNES.cz [online]. 2015-08-20 [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (http
dne 2019-05-13. s://www.idnes.cz/kultura/film-televize/dejiny-trampingu-serial-zvlastni-
znameni-touha.A150820_124815_televize_vha).
276. Tramping - český fenomén s cizím jménem | www.tisnoviny.cz.
www.tisnoviny.cz [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online (https://w
ww.tisnoviny.cz/obsah/tramping-cesky-fenomen-s-cizim-jmenem).
Související články
Seznam hlav českého státu
Světové dědictví v Česku
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Česko na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo český ve Wikislovníku
Kategorie Česko ve Wikizprávách
Slovníkové heslo Česko ve Wikislovníku
Téma Česko ve Wikicitátech
Průvodce Česko ve Wikicestách
Česko (https://www.openstreetmap.org/browse/relation/51684) na OpenStreetMap
Oficiální stránky
Portál veřejné správy (https://portal.gov.cz/)
Národní geoportál (https://geoportal.gov.cz/)
Biblio: 6367e562-de12-41e5-b93e-39cc551085c2 (https://biblio.hiu.cas.cz/records/6367e562-de12-41e5-b93e-39cc551085c2), cc2cce30-669c-4549

NKC: ge128065 (https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ge128065) • BNE: XX453741 (http://catalogo.bne.es/uhtbin/auth
BNF: cb12004532d (https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb12004532d) (data) (https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb12004532d), cb119797263 (https://cata
CANTIC: 981058511961006706 (https://cantic.bnc.cat/registre/981058511961006706) • GND: 4303381-7 (https://d-nb.info/gnd/4303381-7) • HDS: 0
IEU: C\Z\CzechRepublic (http://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?linkpath=pages\C\Z\CzechRepublic) • ISNI: 0000 0001 2290 990X (http
Autoritní data
LCCN: n90718759 (https://id.loc.gov/authorities/names/n90718759) • MBAREA: 51d34c28-61bf-3d21-849f-7492672a9d44 (https://musicbrainz.org/a
NDL: 00577401 (https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00577401) •
NLI: 987007565251505171 (http://uli.nli.org.il/F/?func=find-b&local_base=NLX10&find_code=UID&request=987007565251505171), 9870072600196
• SNK: 196081 (https://autority.snk.sk/cgi-bin/koha/opac-authoritiesdetail.pl?marc=1&authid=196081) • SUDOC: 073704040 (https://www.idref.fr/0737
WorldCat Identities: lccn-n90718759 (https://www.worldcat.org/identities/lccn-n90718759)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Česko&oldid=21742409“
Stránka byla naposledy editována 6. 10. 2022 v 10:45.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.

Česko - Wikipedie

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

Česko - Wikipedie

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Česko - Wikipedie

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

17.10.

22 9:05 Česko – Wikipedie

Česko je členem Evropské unie,[17] Severoatlantické aliance,[18] Organizace spojených národů,

z toho 2 % vodní plochy

Historické státní útvary na území Česka

Samostatnost Česka wiwosm/osm-on-ol/kml-

Hydrologie a podnebí Obyvatelstvo

Fauna a flora Počet obyvatel 10 701 777[2]

Právní a soudní systém HDI ▲ 0,900[3][pozn. 1]

Obecná charakteristika národnostní

Kultura pravoslavní (0,4 %),

Literatura evangelíci (0,3 %),

Populární kultura Vznik – cca 870 (knížectví)

Festivaly, přehlídky, ceny – 28. října 1918

Soutěže a sportoviště Prezident Miloš Zeman

Tělovýchova Předseda vlády Petr Fiala

Odkazy Mezinárodní identifikace

Poznámky ISO 3166-1 203 CZE CZ

Historické státní útvary na území Česka

Po zániku Rakouska-Uherska v roce 1918 vzniklo Československo jako unitární stát

Oficiálním názvem státu podle ústavy je Česká republika; jednoslovný název

Počátky českého státu spadají do druhé poloviny 9. století,

Podrobnější informace naleznete v článcích První republika a Dějiny Československa.

Po vyhlášení nezávislosti došlo k pohraničním konfliktům s Polskem a Maďarskem,

Protektorát Čechy a Morava

Československo v letech 1945–1992

Osvobození Československa a období do února 1948

Sametová revoluce a léta 1990–1992

Geologie, geomorfologie a půdy

Ochrana životního prostředí

národní parky (4)

chráněné krajinné oblasti (26)

Vláda a státní správa

Právní a soudní systém

Česká republika má zavedenou strukturu zahraničních vztahů. Je členem OSN,

Okresy samosprávný kraj krajské město obyvatel[2]

Kraje se dále dělí na okresy, dohromady je

Kraje jsou umístěny na úrovni NUTS 3.

Související informace naleznete také v článku Seznam euroregionů v Česku.

Podle počtu zaměstnanců

Největšími zaměstnavateli v roce 2018 byly firmy:[144]

Městská hromadná doprava

V České republice existuje velká tradice městské hromadné dopravy. Systémy

Z hradů a zámků jsou kromě Pražského hradu nejnavštěvovanější zámek

1890 8 665 421 +5,4 % 1980 10 291 927 +4,9 %

1930 10 674 386 +6,6 % 2021 10 524 167 +0,8 %

Česko má jednu z nejméně náboženských populací na světě. V

Podíl věřících obyvatel

Sčítání lidu 1991 Sčítání lidu 2001 Sčítání lidu 2011

Slavnostní kroj svobodného páru z

Nejčastější země původu cizinců žijících v Počet cizinců v Česku[196]

Ukrajina 196 637 2000 200 951

Slovensko 114 630 2001 210 794

Vietnam 64 808 2002 231 608

Rusko 45 154 2003 240 421

Rumunsko 18 806 2004 254 294 1,9 %

Polsko 17 936 2005 278 312 2,5 %

17 295 2006 321 456 2,9 %