Professional Documents
Culture Documents
Impresionismus, Pointi, Postpre
Impresionismus, Pointi, Postpre
CHARAKTERISTIKA STYLU
omezili se na zrak
zaměřují se na zachycení nálady nebo atmosféry v určitém okamžiku je vytvořena
vlivem světla, atmosféry, roční doby
velice rychlé tahy štětce, skicovitost (15 min)
šlo jim o postižení prchavosti dojmů + stopy zrychleného životního tempa
podklad si jemně pastelově podmalovali
neměli na nic čas (ani na detaily)
malba v plenéru
okamžik vnímán jako světelná záležitost
BARVY
výsledný obraz vzniká až na divákově sítnici
jasné, čisté barvy na plátně, ty se pak mísí a nanáší na plátno
vylučuje se čerň (nevyskytuje se v přírodě), šedé valéry a pevné kontury
nelomené barevné tóny
nemísili barvy, kladli je v drobných skvrnách plošně vedle sebe
NÁMĚTY
vodní hladiny, kouř z komínů lokomotiv, architektura zahalená v ranní mlze
všední každodenní náměty z ulic velkoměst, tančíren, zahradních restaurací
2. Jmenujte hlavní znaky impresionistické malby.
- celý impresionismus je založen na subjektivním pohledu - maluji to, co v tuto chvíli vidím
- cílem je malba v plenéru - zachycení nejen konkrétní krajiny ale hlavně její atmosféry a
světelného stavu v určitém časovém okamžiku
- umělci opouštějí zdlouhavý způsob malby a preferují rychlé a krátké tahy štětce - k tomu
značně přispěl vynález barev v tubách a plochých štětců
- kompozice ztrácí na významu, zjasňuje se barevnost
- někteří umělci zcela vyloučili černou barvu (nahrazena odstíny tmavě zelené či modré)
– Houpačka
– Milenci
– Velké koupání
– Koupající se žena s dlouhými vlasy
– Tanec v Le Moulin de la Galette
– Dvě sestry na terase
CLAUDE MONET
– nejryzejší impresionista
– s Renoirem a Sisleyem se začíná věnovat malbě v plenéru
– v Anglii se seznámil s Pissarem a anglickou krajinomalbou
– nebylo pro něj důležité téma obrazu, ale jen způsob zpracování
– celý život se držel impresionistické techniky malby
– proslul svými cykly → stejný námět zachycoval v různé denní či roční době
– dokazoval tak proměnlivost atmosférických podmínek
– některá plátna velká až 5 m
Znaky:
- místo barevných skvrn typických pro impresionisty, byly na plátna nanášeny
body, tečky nebo malé čtverečky v čistých, jemných barvách
- výsledný efekt je tvořen až v oku diváka ve kterém se body pojí (metoda je
založena na fyziologii - vidění oka a fyzikální optice)
- umělec nepoužíval linie (stejně jako impresionisté), barva se však nemíchala na
plátně
Představitelé:
• Georges Seurat - Koupání v Asniéres, Nedělní odpoledne na ostrově
La Grande Jatte
• Paul Signac - Papežský palác v Avignonu, Benátky
- stejně jako impresionisté považovali za základ obrazu barvu kterou používali plošně
- jejich snahou nebylo co nejvěrnější zachycení přírody a jejího světla, ale odkrytí a zobrazení
svého nitra - psychického stavu a duševního rozpoložení
Představitelé:
VÁCLAV RADIMSKÝ
– pojal za své myšlenky a vize francouzského impresionismu
– stal se členem malířské komunity v Barbizonu
– seznámil se s Claudem Monetem a Paulem Cézannem
– snaží se problémy české krajinomalby řešit důsledným uplatněním impresionismu
– díky němu se česká veřejnost poprvé seznamuje s francouzským impresionismem
– Zima v Normandii
– Potok v Giverny
– Sníh na břehu Seiny
– Kapradiny
ANTONÍN SLAVÍČEK
– nejvýznamnějším představitelem českého impresionismu
– je schopen využít spontánnost svého smyslového pojetí malby
– Červnový den – zachycení svitu prudkého slunce a reflexi
– Pohorská vesnice – zemitá barevnost, teskná nálada