bakterie

– prokaryotní buňky ,které nemají jádro a jádro je volné v cytoplazmě

– některé bakterie mají možnost fotosyntézy ,ale nemají chloroplast
– samostatná funkční biologická jednotka,nejjednodušší buňka schopná samostatné
existence
– zlý patogen -původce nemocí
– muže být ,ale i užitečný pomocník člověka
– významný faktor pro udržení biologické rovnováhy v příroodě
– 3.5 miliardy let starý
– tvoří spor-ztráta vody a jakoby vyschne a čeká až se podmínky zlepší pokračuje dál
– jednotlivé buňky x shluky buněk =9 informací

charakteristika
– jedna molekula dvou řetězová DNA
– nejsou zde chloroplasty,mitochondrie etc popis níže
– velikost bakterie
– větší než viry ,velikosti v mikro metrech
 – větší než viry ,velikosti v mikro metrech
plasmid
– kromě jaderné DNA mohou bakterie obsahovat ještě další,přidanou DNA ve formě
kruhovitých molekul,které jsou asi 100x menší než chromozom-plasmidy
– buňka je mít muže,ale nemusí,nejsou pro ni životně důležité
– koduji některé i významné fyziologické funkce bakterii
– koduji se různé rezistence,třeba na těžké kovy či antibiotika
cytoplazmatická membrána
– stavba cytoplazmatické membrány bakterie,je shodná se stavbou ostatních biologických
membrán
– živiny skrze membránu pronikají pomoci speciálních transportních proteinů
stěna bakteriální buňky
– je to jediný pevný útvar v bakteriální buňce,tvoří vnější buněčný skelet
 – za pevnost a odolnost je zodpovědný peptidoglykan který je specificky pro prokaryota
– jsou dva základní typy buněčných bakterii
1. gramonegativní (G-) buněčná stěna je složitější,krehčí,ale chemicky odolnější (do modra)
(koky)
2. gramopozitivní (G+) buněčná vrstva je tvořena mohutným valem z peptidoglykanu (do
červená) (tyčinky)

glykokalix
– hraje klíčovou úlohu v přichycení bakterie k různým povrchům (kameny,zubní sklovina,jiné
buňky atd)
– je tvořeny jednotlivými dlouhými vlákny

pouzdro
– ma antigenní vlastnosti
– u patogenních bakterii podstatně přispívá k jejich virulenci a invasivitě (opouzdřené buňky
 –
jsou chráněny před protilátkami napadeného organismu)
– opouzdřené bakterie jsou odolné i vůči fagocytóze-obléklení vru

fimbrie (pili)
– jsou to četná,poměrně krátká rovná vlákna trčící všemi směry ven z povrchu pbakterie
– jsou velmi křehké a snadno se odlamuji
– některé fimbrie uděluje bakterii schopnost specifického přichycení k hostiteli
– takzvané sex fimbrie umožňují předávání plasmidové DNA mezi jedinci
– tomu se říká konjugace