ZVÍŘATA
- číhá ve skrytu na kořist a pak bleskově vyrazí
Bílý had
Charakteristika: 2-4 (plavání, lov, škrcení,
šplhání, pohyb v divočině, boj proti lidem a
zvířatům, smysly (čich, hmat, vnímání vibrací))
Sudba: 4 [6]
Hranice: Tělo 5 / Duše 3 / Vliv 3
Talenty malého [velkého] plavce (zběhlost
[mistr] ve vodě), přirozené zbraně (tlama -
krátká, bodná), Silák, Jedno oko otevřené,
Dlouhý, Mistr škrtič, Přirozená Ochrana (pod
vodou, proti ohni a fyzickému zranění), [Oživlá
hora]
Údaje v závorkách [] jsou pro obří verzi, která
vám sežere i krávu.
Bílý hadi jsou velcí tropičtí škrtiči, jejich bílé
zbarvení je záhadou, může však být
přirozeným následkem toho, že jejich
přirozeným prostředím jsou i jeskyně.
Jejich přirozeným prostředím jsou zejména
bahnité toky, můžete na ně však narazit i na
souši. Tam bývají daleko méně agresivní. Živí
se především lovem, zejména ryb, či zvěře
chodící k vodě pít.
Jak jedná
- (nechce se mi to psát, ale na člověka
ráchajícího ve vodě se zaútočit nerozpakuje,
občas se vyskytují v menších skupinach)
- napadá většinou pouze kořist, kterou by
dokázal celou spolknout, pokud se kořist
ukáže nad jeho síly, pokusí se rychle zmizet.
Jak bojuje
- snaží se do kořisti zakousnou, zachytit ji, a
poté stáhnout pod vodu či srazit k zemi
- kolem kořisti se snaží pevně omotat, ztížit jí
tak pohyb a znesnadnit dýchání
- v úzkých se převaluje a mlátí kolem sebe
hlavou či ocasem
- lapenou kořist se snaží oddělit od skupiny či
stáda a stáhnout se s ní do bezpečí
- lapenou kořist dokáže vytrvale a dlouho
postupně drtit a dusit.
Role v příběhu
Útočník
- stáda dobytka místních vesničanů jsou
ohrožována býlím nebezpečím číhajícím na
místě, kam chodí pít
- cesta po vodě již není bezpečná
- vesničané si vyprávějí, že v lese viděli
obrovského bílého hada
Strážce
- vstup do svatyně boha podzemních vod
hlídají jeho posvátní vodní hadi
Kořist
- marnivá princezna si vymínila, že chce mít ty
nejbělejší střevíčky z hadí kůže
- pověst praví, že kdo ochutná maso bílého
hada, porozumí řeči zvířat
Legenda
- podle pověsti v džungli žije obrovský bílý had,
který je vtělením lesního ducha. Nedávno se
objevili zprávy že byl takový spatřen. Co to
znamená? Šaman mumlá něco o obětinách...
Huňáč modrý
Výskyt: Lesy, skály
Charakteristika: 1-3 (zejména boj zblízka proti
zvířatům, mrštnost, pohyblivost, orientace v
divočině, nenápadnost, magie ohně)
Sudba: 6
Hranice: Tělo 4, Duše 2, Vliv 3
Zvláštní schopnosti: Talenty malé šelmy
(zběhlost při obraně svých mláďat či
hladovění), Přirozené zbraně (zuby, drápy -
krátká sečná), Zloděj, Noční oči
Huňáči jsou vzdálení příbuzní kočkovitých
šelem, porostlí modrou srstí a s tyrkysovýma
očima, vydávají zvuky vzdáleně připomínající
mňoukání. Vyskytují se v lesích mírného
pásma, ale lze na ně narazit i v horách. Žijí
většinou samotářsky, nebo v párech, jen
výjimečně vytvářejí malé smečky. Živí se
malými savci a ptáky, při nedostatku potravy
napadnou i srnku. Mají neodolatelnou potřebu
shromažďovat lesklé předměty (hlavně modré
kameny a stříbro), které ukládají ve svém
doupěti. Jsou velmi učenliví a ti, kteří žijí blízko
civilizace leccos pochytí od lidí. Modří huňáči
mají zvláštní schopnost pasivně ovládat magii
ohně - používají ji k lovu a obraně, žádné
sofistikované kejkle od nich čekat nelze. Jimi
vytvořený plamen má vždy modrou barvu a
obvykle podobu blesků, šlehajících z očí.
Jak jedná:
[*]Huňáči nejsou nijak zvlášť plaší, zato velmi
zvědaví. Před postavami neutečou, spíš je
budou skrytě pozorovat.
[*]Ti, kteří jsou zvyklí na lidi, můžou od postav
loudit jídlo, dojídat po nich zbytky apod.
[*]Kvůli získání lesklého předmětu jsou
ochotni dost riskovat, vrhnou se i na člena
početnější družiny, ale pokusí se jen uzmout
cennost a zmizet.
[*]Je-li to nutné, brání doupě s pokladem
nebo mláďaty zuřivě a do posledního dechu.
Spíš se od něj ale pokusí vetřelce odlákat.
Jak bojuje:
[*]Oblíbená taktika je „udeř a zmiz“ -
nečekaně skočí na postavu ze stromu nebo po
ní šlehne bleskem a zase se schová. (oblíbený
manévr lstivě)
[*]Pokud mu postava brání v uzmutí
předmětu, zkusí ji pokousat a popálit
[*]Využívá své mimořádné mrštnosti - kličkuje
křovinami, leze na stromy, schová se do úzké
skuliny, kam se za ním útočník nedostane.
[*]Pokud je zahnán do kouta, útočí blesky a
drápy s nečekanou silou (manévr mocně)
Jakou roli má v příběhu:
Legenda:
[*]V zemi řádí smrtelná nákaza, projevující se
modrými skvrnami na těle. Lidé viní z
přenášení nemoci huňáče a nemilosrdně je
hubí. Není to ale jen pověra, třeba i úmyslně
vyvolaná?
Útočník:
[*]Družina se prodírá houštím a je bez zjevné
příčiny napadena dvěma huňáči. Po lítém boji
objeví pár kroků odtud jejich doupě, ze
kterého se ozývá pískání mláďat.
[*]Ve vsi se začnou ztrácet různé předměty –
od příborů až po šperky. Vysvětlení malého
chlapce, že maminčin prsten ukradl modrý
kocour, nebere nikdo vážně.
Kořist:
[*]Alchymista potřebuje játra huňáče pro své
lektvary a nabídne za ně družině skvělou cenu.
Popíše jim i místo, kde se huňáči hojně
vyskytují. Už jim ale neřekne, že jsou to zvířecí
mazlíčci mocného šamana. Zamlčel to snad
schválně?
Spojenec:
[*]Venkovští výrostci chytili huňáče a chtějí ho
jen tak pro zábavu vykuchat. Dobrodruzi jim v
tom zabrání a huňáče osvobodí. Druhý den
najdou poblíž svého tábořiště krásný modrý
kámen.
Vyjednavač:
[*]K tábořící družině se nenápadně přiblíží
huňáč, položí před ně velkou krysu a chňapne
po kovové sponě na plášti, který si jedna
postava odložila. Přijmou dobrodruzi
nevýhodný obchod, nebo budou huňáče
pronásledovat?
Kos
Charakteristika: 1 – 2 (zejména létání, zpěv,
skrývání, hledání, orientace)
Sudba: 2
Hranice: Tělo 1, Duše 1, Vliv 1
Zvláštní schopnosti: Talenty malého létavce
(zběhlost ve vzduchu), Talenty pěvce (zběhlost
ve zpěvu)
Patří mezi středně velké pěvce. Samečci jsou
zbarvení typicky černě, samičky a mláďata jsou
o něco světlejší. Lidé je znají především díky
jejich krásnému flétnovitému zpěvu, který se
za soumraku či rozbřesku line ze špiček stromů
a podtrhává tak magické kouzlo chvil, kdy se
střetává vláda dne a noci.
Kosi jsou obyvatelé hlubokých jehličnatých
lesů. Jsou plaší a člověku se zdaleka vyhýbají.
Díky svému zbarvení jsou na tmavé lesní půdě
ve stínu větví prakticky neviditelní. Živí se
především lesními plody a bezobratlými
živočichy.
Jak jedná:
- Zůstávají stále skryti.
- Pokud se k nim člověk příliš přiblíží, uletí.
- Večer, nebo když se rozednívá, usedají
samečci ve vrcholcích stromů a jejich zpěv se
line šerem do daleka.
Jak bojuje:
- Pokud možno vůbec.
- Je-li ohrožován, uletí. Když to nejde, bude se
třást strachy, případně se pokálí.
- Z hlediska domácího pravidla o velikosti ho
považuji za drobné zvíře.
Jakou roli má v příběhu:
Kořist
- Ve hvozdech prý byl spatřen bílý kos (vážně
nelžu, i mezi kosy jsou albíni). Kníže, který se
to doslechl, chce mít tuto raritu za každou
cenu ve svém zvěřinci. Nebo si ji přinejmenším
vycpat. A vypíše odměnu. Mezi babkami
kořenářkami se však šeptá, že takováto zvířata
bývají často prostředníky samotné duše lesa a
jsou pod ochranou jejích kouzel.
- V osadách po celém kraji začali lidé tvrdit, že
spatřili zelenookou kosici, jak na dvorku sbírá
psí chlupy. Šeptá se, že je to divoženka, kterou
prý kdysi urazila zdejší místodržící, a divá žena
chce z chlupů utkat kouzlo své pomsty. Když je
potom místodržící na lovu vážně zraněna svým
věrným psem, vyhlásí její manžel, že zaplatí
zlatem tomu, kdo přinese hlavu zelenooké
kosice. Lovci jsou však neúspěšní a psích útoků
proti vlastním pánům v oblasti přibývá…
- Do města dorazí zakrvácený dřevorubec se
zle poklovanýma rukama a hlavou. Tvrdí, že ho
v lese při práci napadlo hejno kosů. Lidé tomu
příliš nevěří, jenže s postupem času se objevují
další napadení dřevorubci. Dodávka dřeva je
silně utlumena, a vládce města se proto
rozhodne platit za každou kosí mrtvolku. Jeho
logika je prostá – když nebudou kosi, nebudou
problémy. Rozhodně je to jednodušší než
zkoumat, co za těmi útoky stojí.
Pomocník
- Vesnická vědma s sebou nosí ochočeného
kosa, který doprovází svým zpěvem její
žehnání nemocným vesničanům. Jednoho dne
však začne kos místo zpěvu mňoukat, kokrhat
a temně se pochechtávat. Vědmina kouzla
přestávají bez zpěváčkovy pomoci účinkovat.
Co způsobilo náhlé šílenství zázračného
opeřence?
Legenda
- Říká se, že v hloubi lesů stával kdysi krásný
palác. Zlé mocnosti jej však uvrhly do věčného
spánku a nechali ho zarůst divokými trnitými
keři. Cestu k němu dokážou prý v houštinách
nalézt jen ptáci.
- Když krvavé červánky pohřbívají slunce do
nekonečných hvozdů na horizontu a šerem
začínají prokvétat střípky kouzel Valpuržiny
noci, sedává na skále nad vesnicí černý pták a
jeho zpěv probouzí tóny samotné noci a
odemyká poklady. Tedy, staré babky to tvrdí.
Horší je, když je někdo bere vážně. Nikdo z
těch, kdo se v kouzelnou noc vydali za kosím
zpěvem, se totiž ještě nevrátil.
Pes
Charakteristika: 1 – 3 (zejména stopování,
hlídání, sluch a čich, boj zblízka proti lidem a
zvířatům)
Sudba: 4
Hranice: Tělo 2, Duše 2, Vliv 2
Zvláštní schopnosti: Přirozené zbraně (zuby -
krátká sečná), Netopýří sluch (najdete u krollů)
Již od pradávna jsou psi věrnými společníky
lidí. Doprovází je při lovu, hlídají jejich obydlí,
pomáhají pást stáda a svému pánovi jsou
oddaní až za hrob. Ne nadarmo se říká, že pes
je nejlepším přítelem člověka. Každý pes má
ale trochu jinou povahu - někteří jsou hraví a
budou vděční za sebemenší kousek jídla, jiní
na cizince štěkají a nebýt na řetězu, tak se do
něj pustí. Obvykle jsou celkem inteligentní a
lze je snadno vycvičit.
Ve volné přírodě se divocí psi prakticky
nevyskytují, nanejvýš jde o zaběhlé a zdivočelé
kusy.
Jak jedná:
- Pokud není speciálně vycvičen, tak sežere na
co přijde.
- Rád něco chytá a loví - ať už jde o koroptev,
hozený klacek, nebo vlastní ocas.
- Když ucítí nějaké malé zvíře, může se dát po
jeho stopě a zaběhnout se.
- Samci si značí svá teritoria pomocí moči.
Jak bojuje:
- Málokdy sám zaútočí, obvykle bude jenom
štěkat a vrčet.
- Rozběhne se a skočí na nepřítele, pokusí se
ho povalit a rozsápat mu hrdlo.
- Jakmile se jednou zakousne, tak se nepustí a
pokouší se vytrhnout maso.
- Pokud dostane citelnou ránu (např.
pořádnou pěstí přes čumák), tak stáhne ocas a
uteče.
Jakou roli má v příběhu:
Kořist
- Barončin pudlík jménem Fifinka se zaběhl - a
zrovna do toho příšerného Černého lesa, který
je plný divé zvěře a nebezpečí. Kdo ho najde a
zachrání, toho čeká odměna.
- Fifinka se sice vyhnula všem nástrahám lesa,
ale pak došla na cestu, po které zrovna
projížděli cikáni s maringotkami a ti si ji upekli
k večeři. Jedna stará cikánská vědma okamžitě
ví, proč postavy přišly (je to šamanka a zeptala
se ve snovém světě). Mají je postavy udat,
nebo přijmou nabídku staré cikánky, která je
za příslib mlčení vezme do snového světa a
pomůže jim zjistit nějaké tajemství?
- Po probuzení z transu jsou postavy bez věcí,
nahé, spoutané provazy a cikáni zrovna
opouštějí tábořiště. Zmínil jsem se, že je to
cesta Černým lesem, který je plný divé zvěře a
nebezpečí?
Strážce
- Krásná dcera bohatého statkáře koketuje v
hostinci s jednou z postav. Řekne jí, ať přijde v
noci a zaťuká na její okno. Ale statkář má
kromě krásné dcery taky smečku hlídacích
psů.
Legenda
- Z města odjel kupec na dlouhou obchodní
cestu. Ale dva dny po jeho odjezdu začal jeho
pes dlouze a žalostně výt. Říká se, že pes se
takto chová když se jeho pánovi něco stane.
Kupcova manželka má o svého muže strach a
tak zaplatí postavám, aby se ujistily, že je v
pořádku.
- Jeden šlechtic kdysi unesl dívku, ale byl na
blatech dopaden a zabit obrovským černým
psem. Od té doby je jeho rod prokletý a
pekelný pes stíhá všechny mužské potomky
jeho rodu. Starý hrabě nedávno zemřel za
podivných okolností, což všichni připisují
dávnému prokletí. Jeden z jeho přátel však o
tomto vysvětlení pochybuje a požádá postavy,
aby mu pomohly najít důkazy.
Ropucha
Charakteristika: 1 – 2 (zejména skákání,
plavání, skrývání, hledání vody)
Sudba: 2
Hranice: Tělo 1, Duše 1, Vliv 1
Zvláštní schopnosti: Talenty plavce (zběhlost
ve vodě), Jed (pozření, tělesný jed, síla 3, křeče
v útrobách/pálení v ústech)
Ropuchy jsou hnědé bradavičnaté žáby se
strakatým bříškem. Žijí v lesích i v okolí
lidských sídel. Za teplých nocí je možné slyšet
jejich skřípavé skřehotání. Je obecně známo,
že k rozmnožování potřebují vodu, proto je
zjara najdete v okolí tůněk a kalužin. Z vajíček
ropuch se líhnou pulci.
Ropuchy žijí v nížinách i v horách a obývají
rozmanitá prostředí, pokud nejsou příliš teplá
a suchá. Na lov vyrážejí hlavně v noci a živí se
především bezobratlými živočichy. Jsou však
známy i případy, kdy veliká ropucha spořádala
malého ptáka nebo savce. Ropuchy mají v kůži
rozmístěny jedové žlázy; nejvíce jsou patrné
žlázy příušní, které tvoří na ropuší hlavě dva
zřetelné hrboly. Jejich jed není člověku příliš
nebezpečný.
Jak jedná:
- Ve dne se často skrývá pod kameny nebo v
lese, kde není vystavena přímému slunci.
- Za deště vylézá z úkrytů.
- Nejaktivnější jsou ropuchy na jaře, kdy se
rozmnožují.
Jak bojuje:
- Nejlepší obrana je útěk
- Pravděpodobně se nepokusí útočníkovi ani
ožužlat prsty u nohy
- Může zkoušet zastrašování. V takovém
případě se nafoukne, aby vzbudila zdání
velikosti.
- Z hlediska domácího pravidla o velikosti ji
považuji za drobné zvíře
Jakou roli má v příběhu:
Legenda
- Povídá se, že v temný černokněžník kdysi
zaklel krásnou princeznu do žabí podoby. Od
obyčejných obojživelníků ji však lze poznat
podle korunky. Podle pověstí ji vysvobodí jen
něžný polibek.
- Družina nalezne u potoka otráveného rytíře.
Slyšel onu báchorku o zakleté princezně, a tak
se nezdráhal políbit ropuchu s korunkou, již
našel u cesty. Nejen, že se z ní nestala
princezna, ale navíc byla natřená jedem.
Stihnou postavy rytíře zachránit? A podaří se
jim zjistit, kdo a proč na něj nastražil léčku?
- Postavy doprovázejí uzdraveného rytíře,
který je z vděčnosti pozval na svou tvrz. Když
uvidí na kameni žábu, ozdobenou korunkou,
rytíř po ní vztekle sekne mečem. Smrtelně
raněný tvor se promění v překrásnou dívku,
jejíž nechápavý, vytřeštěný pohled zůstane
postavám ještě dlouho před očima. Je to jen
shoda náhod? Nebo bylo přiotrávení rytíře
součástí plánu, jak zabít princeznu? Pokud
ano, proč si s ním někdo dával takovou práci,
místo aby zakletou šlechtičnu jednoduše
zašlápl?
- Ve vsi začíná vysychat potok. Vypadá to, že
není něco v pořádku s pramenem, jenomže
potok vyvěrá z jeskyní, do nichž se nikdo z
obyvatel neodváží. Mezi lidmi koluje pohádka
o velké žábě, sedící na prameni, ale jak se věci
doopravdy mají, nikdo netuší.
Kořist
- „Ehm, mohu spoléhat na vaši diskrétnost?
Ach, ovšem, tady máte. Je to skutečně pouze
pokusné zvíře, které mi uteklo… No, ropucha.
Trošku větší než obvykle. Hlavně diskrétně
prosím… Ne, mouchy ne. Ale kůň by jí jako
návnada snad mohl stačit.“
- Z kraje záhadně mizí obojživelníci. Stará
čarodějnice, která ze všech přísad do lektvarů
používá nejraději ropuší oči, je ochotná dobře
zaplatit za každou jejich dávku.
- Údolím obchází běs v podobě veliké ropuchy,
která požírá holátka člověkem chovaných
ptáků. Pokud nebude zavčasu zastavena, hrozí
v celém okolí vyhynutí slepic a dalších
důležitých opeřenců.
Nástroj
- Známý mudrc sepisuje knihy o přírodě. Jeho
zvykem je dávat tvorům nová, odborná a
univerzální pojmenování. Když však použije
jméno mocného hraběte k vědeckému názvu
ropuchy, je to neslýchaný skandál. Mezi
šlechticem a mudrcem se rozjíždí kolotoč
intrik, které vyúsťují v několik vražd. Která
strana je za ně zodpovědná?
Rys
Charakteristika: 1 – 3 (zejména skoky, šplh,
smysly, boj zblízka proti lidem a zvířatům,
nenápadnost, útok ze zálohy, orientace)
Sudba: 4
Hranice: Tělo 3, Duše 2, Vliv 2
Zvláštní schopnosti: Talenty malé šelmy
(zběhlost při obraně svých mláďat a je-li
vyhladovělý), Divý muž (najdete u hraničáře),
Přirozené zbraně (zuby a drápy – krátká sečná)
Rys je kočkovitá šelma středně velkého
vzrůstu. Špičky trojúhelníkovitých uší mu
korunují černé chlupy a stejnou barvu má i
konec ocasu. Srst mívá šedožlutou či rezavou s
tmavými skvrnami, břicho je většinou bílé.
Mezi lidmi je znám pro svou mrštnost a bystré
smysly.
Rysi obývají jehličnaté a smíšené lesy spíše
vyšších poloh. Pro svou taktiku lovu
upřednostňují místa, kde je dost houštin či
skal, které jim poskytují úkryt. Loví především
kopytníky – od srn a muflonů po jeleny a
divočáky a troufnou si i na kořist čtyřikrát větší
než jsou sami. Nepohrdnou však ani menšími
obratlovci. Mršinám se však vyhýbají, a pokud
mají příležitost lovit, dají přednost čerstvému
masu před zbytkem včerejšího úlovku.
Jak jedná:
- Plíží se houštinami skryt před zraky lidí i
zvířat.
- Pokud se mu nepodaří zvíře ulovit rychle,
nepronásleduje ho.
- Na lidi většinou neútočí, vyhladovělý rys však
může být nebezpečný.
Jak bojuje:
- Útočí zásadně ze zálohy, kdy skočí nic
netušící oběti na hřbet.
- Konfrontaci tváří v tvář se bude vyhýbat,
pokud však nastane, půjde nepříteli po hrdle.
- Z hlediska domácího pravidla o velikosti (viz
první příspěvek) jej považuji za velké zvíře.
Jakou roli má v příběhu:
Útočník
- Postavy pronásledují krollího záškodníka,
který se jim ztratil ve skalách. Ve chvíli, kdy
procházejí pod velkým balvanem, se jedné z
nich snese na záda krollův cvičený rys.
- Postavy procházejí územím divého šamana,
který se prý v podobě šelmy živí lidským
masem. Tu zahlédnou za kamenem černou
špičku ucha, tu postřehnou jemné zašustění
větviček. I když se snaží hlídat každé houští,
nikdo z nich netuší, z které strany se jim náhle
zakousne do krku smrt.
- V nedaleké osadě se stalo neštěstí. Dítě,
které si šlo hrát do lesa, zadávil rys. Netrvá
dlouho a další dítě unikne stejnému osudu jen
o vlásek. Zachutnalo snad šelmě lidské maso,
nebo za jejím neobvyklým chováním stojí něco
jiného?
Kořist
- V panských lesích řádí rys, který zabíjí ty
nejkrásnější kusy spárkaté zvěře. Tu si však
chce místní kníže na svých pozemcích lovit
sám a rysa považuje za škodnou. Kdo šelmu
zabije, dostane dobře zaplaceno.
- Postavy i lovčí už prošly celý les křížem
krážem a rys není nikde k nalezení. Přitom
zvěře stále ubývá a kolem zbytků mrtvol se
vždy najde nějaká ta rysí stopa. Je snad
možné, že by to nedělal rys? Jenže komu
jinému než šelmě se vyplatí zabít zvíře pro kus
masa a kůži s parožím nechat na místě?
- Kolem posledního místa činu vedou lidské
stopy. Dovedou postavy až k malé chatrči na
kraji lesa. V ní najde družina vyzáblého starce,
který právě odkládá do polic rysí tlapy a čelist.
Jenže ve chvíli, kdy se jej postavy pokusí
zadržet, se na ně vrhnou ohyzdná stvoření,
sešitá z kusů zvířecího svalstva.
Legenda
- Traduje se, že ze země snů a duchů přichází
občas do světa lidí elfí bojovnice doprovázená
jednouchým rysem. Objevuje se před velkými
a zlými událostmi, při nichž ožívají noční můry
a opona mezi světy se ztenčuje. V poslední
době prý několik vesničanů zahlédlo ve
skalách rysa s jediným uchem. Že by svět opět jen neopouští moc hnízdo. Bývá taky dost
čekal příchod velkého zla? zablešená.

Veverka
Jak bojuje:

[*] Veverky jsou velmi plaché. Z boje obvykle

utečou. Když je predátor načapá v hnízdě,
Hranice: Tělo 2, Duše 2, Vliv 1.
veverka uteče druhým vchodem.
Charakteristika: 1-2 (zejména akrobacie,
[*] Přirozenými nepřáteli jsou kuna, lasice,
rychlý běh, šplh, nenápadnost, louskání, tichý
sova, jestřáb, kočka, liška, ...
pohyb v divočině).
[*] Veverka sice vypadá mile, ale jinak je to
Sudba: 3
dost nesnášenlivé zvíře. Aby ochránila své
Zvláštní schopnosti: Talent skákajícího teritorium, může zahubit i malé ptáky.
hlodavce (mistrovství v akrobacii v lese, parku,
[*] Obvykle škrábe drápy a kouše.
atp., kde nejsou stromy, tak zběhlost), Bystré
smysly (čich, zrak). [*] Ve skupině více veverek dochází k
šarvátkám.
Jak jedná:
Role v příběhu:
[*] Žije v lesích mírného pásma, kde se živí
sběrem oříšků, šišek, žaludů a hub. Tvoří si Kořist
zásoby ve svých hnízdech. Jsou velmi plaché.
[*] Jedné noci, když počasí bylo opravdu
[*] Může obývat i zalesněné plochy v lidských špatné (mlha, silný déšť nebo vítr) našla
sídlech (park, sad, zahrada, hřbitov,...) družina při cestě lesem na zemi malou,
nedávno narozenou veverku. Pokusí se jí
[*] Má vždy několi hnízd, obvykle v dutinách
zachránit nebo ji nechají jako vítanou kořist
stromů, popř. v kulovitých hnízdech, která si v
dravcům?
korunách stromů staví z větví, mechu a trávy.
Vždy se dvěma vchody. [*] [*] V posvátném háji bohyně Athény (v
hráčském světě se asi bude jmenovat jinak)
[*] Veverka žije jako samotář na svém území,
útočí na veverčí hnízdo plné nově narozených
které může mít i několik hektarů. Teritorium
veverek sova - posvátné zvíře oné bohyně.
několika jedinců se může částečně překrývat.
Rozhodne se družina překročit tabu (v mé
V uzavřených zalesněných plochách (např.
družině se právě takoví jedinci určitě najdou) a
park) může sídlit i více veverek najednou.
rozhodnou se sovu zahnat i za cenu trestu ze
[*] Dospělé veverky jsou hodně nedůvěřivé, strany druidů - ochránců háje?
ochočit lze tedy jen mládě a i to je velmi těžké.

[*] Dožívá se až 10 let (ale to už je opravdu

hodně). má 2 vrhy za rok, zhruba po 3
jedincích.

[*] Jedná se o denního tvora, i když většinu

času tráví ve svých hnízdech. Na zimu neusíná,
NEMRTVÍ A OŽIVENÍ
Jak jedná:

Dokud jej lidé nechávají spát, nikomu

neubližuje.

Mumie u
se odložit ke spánku, pokud vetřelci odejdou a
vše co vzali, dají zpět na své místo.
(Varianta Fexta)

Lidská sídla - hřbitovy, Ruiny Nejdrzejší poznámky na adresu svého boha

trestá smrtí.
Charakteristika: 1–3 (hrubá síla, zastrašování
lidí a zvířat, pěší boj zblízka proti lidem a
zvířatům) bojových kněží, jimž bylo vyhrazeno čestné
místo v hrobce, a zachovává si náklonnost ke
Sudba: 10
„své“ církvi.
Hranice: Tělo 8, Duše 4, Vliv 4
ví, ale umí velice děsivě
Zvláštní schopnosti: Talenty pana domácího řvát.
(mistr při obraně svého domova nebo území),
Jakou roli má v příběhu:
Ve zbroji jako v kůži, Přirozené zbraně (hrůzný
zjev - ozdoba), Hrůza a děs, Nervy z oceli, Útočník
Nezranitelnost (obyčejné zbraně, vědmácká
znamení, svaté symboly), Zranitelnost (oheň a
ohnivá magie) utáboří v ruinách staré hrobky. Tím ovšem
probudí místí strážce.
Mumie jsou podobně jako fexti bytosti noci,
které vstávají z věčného odpočinku proto, aby Kořist
bránili své hroby, svatyně a pohřebiště. Jsou
to tiší strážci klidu smrti. Mumie jsou
které začali před týdnem teorizovat město a
balzamovaní nebožtíci, mnohdy schválně
karavany. Co postavy udělají, když zjistí, že
uložení tak aby i nadále mohl bránit svojí víru,
paša vydrancoval hrobku oněch mumii?
nebo svého vládce. Mnoho z nich se již za živa

Siu
rozhodli k tomuto úkolu i po své smrti. Na
rozdíl od fextů jsou pohřbívání se zbraněmi a
často i v brnění a umějí s nimi skvěle zacházet.

Protože byli uloženi na posvátné půdě nebo
místě, se všemi obřady a požehnáními
nepomáhají proti nim vymítačská zaříkání,
znamení ani svaté symboly, jako proti jiným
nemrtvím. Jejich vyschlá, oleji nabalzamovaná
těla ale hoří jako louč a proto se ho straní a
bojí.
Rackové Smrti, Vraní tornádo...
Charakteristika: 1-2 (zejména létání,
akrobacie, střemhlavé nálety, iluzorní
(mentální) magie, zastrašování)
Vyvolávací emoce: strach + nenávist (pro
obřad přivolání běsa)
Sudba: 7
Hranice: tělo 2, duše 3, vliv 6
Zvláštní schopnosti: Hrůza a děs, Přirozené
zbraně (zobák – krátká budná), Ovlivňování ve
skupině, Talenty děsivého hejna (je-li bytostí
hrstka nebo více, jsou všechny pokusy o
zastrašení a iluze přesné, je-li bytostí alespoň
veletucet, jsou i velmi lstivé), Talenty létavce
(mistr ve vzduchu (fyzické akce), na zemi jsou
fyzické akce slabé), Neschopnost (pokud oběť
neslyší jejich křik, nebo je-li rozbit tvar hejna),
Neviditelný loutkář, Hejno (jsou-li v hejnu
zvýšené hranice (Tělo 5, Duše 4, Vliv 8 ),
automaticky rozsáhle, Triumfální příchod, Boj
ve skupině, Sudba 15), Křik (rychlý tělesný jed,
síla 3, bezvědomí, sražení k zemi / malátnost),
Zesílení emocí (strach, nenávist, výzva na
začátku setkání, efektem je daná zesílená
emoce)
Ptáci Siu, neboli rackové smrti jak je většina
námořníků nazývá, patří ke slabším
myšlenkovým nemrtvým bytostem. Vzhledem
připomínají nejvíce vrány s rozpětím křídel až
jeden metr u největších kusů. Připomínají
ovšem vrány již dlouho mrtvé. Jejich oči jsou
zakalené, zobák často zlomený a křídla mají
potrhaná, často na několika místech děravá,
některá pera jim na křídlech jen visí, či chybí
úplně. Trochu tak připomínají spíš potrhaný
plášť kostěje.
Siu se shlukují od početných hejn, vysoký
počet násobí jejich jinak nepříliš silnou
magickou moc. Obrovská hejna potkávají
námořníci na dlouhých cestách daleko od
pobřeží kroužící nad mořem jako obrovské
černé tornádo a vydávají křik jindy typicky pro
racky. Díky své iluzivní moci se pak skutečně
jeví jako hejna racků kroužící nad
zapomenutým ostrovem, nebo opuštěnou lodí
se skasanými plachtami. Lákají tak námořníky
do oka černého tornáda, pomocí vlastních těl
pak potrhají plachty lodě a nalétají i na
samotný trup lodi. Často teprve až voda
vnikající do lodi probere omámené námořníky
- teprve pak se křik racků změní na zlověstné
krákání doprovázené zvukem těl Siu
narážejících v plné rychlosti do trupu lodi.
Hlavní síla Siu tkví v jejich křiku, ten způsobuje
omámení námořníků. Pokud si námořníci
nějakým způsoben zacpou uši, iluze ostrova
nebo lodi sice zůstane, ale námořníci neztratí
svobodnou vůli. Siu takové posádky často
dlouho pronásledují. Krouží kolem lodi a
vytváří nové iluze. Pokud jsou jejich další
pokusy neúspěšné, zaútočí na plachty, nechají
loď bezbrannou a za neustávajícího krákání
čekají, až posádka zeslábne a vyhladoví.
V boji jsou však poměrně slabí, i poměrně
malá posádka s několika vojáky si s menším
hejnem poradí, byť často kvůli jejich
sebevražedným sklonům ne beze ztrát.
Nejbezpečnější je pokusit se před racky smrti
utéct - pohybují se neustále v tornádovité
formaci a tedy poměrně pomalu - nebo skasat
plachy a pokusit se je přemoci z dálky, či
magií.
Jak jedná:
• Obvykle lákají lodě na iluze tajemných
nezmapovaných ostrovů, nebo opuštěných
lodí.
• Je-li jejich iluze prohlédnuta, obklíčí loď a
krouží kolem ní mimo dosah zbraní posádky a
vyčkávají i celé dny a týdny.
• Jelikož nepotřebují spát, děsí oběti
neustálým pronásledováním, kroužením a
krákáním.
• Snaží se co nejvíce šířit své emoce – strach a
nenávist. Za každou zabitou myslící bytost,
nebo při silném projevu emoce se jejich hejno
rozšíří o jednoho racka.
Jak bojuje:
• Přímému boji s nepřáteli v plné síle se
vyhýbá. Snaží se je buď zmámit, nebo oslabit.
• Je-li jich dost a loď není příliš bytelná, snaží
se, zatímco je posádka zmámena, jejích mocí
loď potopit – rozviklat, nálety vytvořit díry do
trupu, porazit stožár atp.
• U větších lodí útočí na plachty, které
vlastními těly potrhají. Případně se snaží
prudkými nálety zpřelámat vesla.
Jakou má roli v příběhu:
Legenda:
• Mnoho posádek zámořských lodí vypráví o
setkání s racky smrti. Na té samé trase se již
několik lodí ztratilo, včetně královské lodi
přepravující žold pro vojenské posádky.
Kapitán staré šalupy, sám mořský vlk, shání
posádku, která by se za racky vydala – se
zalitýma ušima a skupinou lučištníků jim
rackové jen ukážou kde je potopená loď i s
pokladem.
• Starý šaman totemu vrány věří, že pokud
bude dostatečně dlouhou dobu meditovat v
oku tornáda ptáků Siu, ovládne hejno a to mu
bude sloužit. Kdo se odváží bránit šamana
před sebevražednými nálety, zatímco on bude
hejno zaklínat?
• Mezi Siu se prý vždy nachází jeden větší,
mnohem mocnější racek smrti. Říká se, že
když je loď ochromena, její posádka strádá
hlady a nemůže díky jejich strašlivému krákání
spát, on se vloudí do mysli jednoho z
námořníků, sleduje posádku a užívá si její
hrůzy. Je možné jej poznat? A co když
obětování jediného námořníka a zničení mysli
vůdce hejna donutí racky k útěku?
• Říká se, že z jazyků Siu mohou dobří
alchymisté vytvořit lektvar, který umožní
zbavovat lidi jejich vůle a vytvářet úžasné
iluze. Co když ve skutečnosti ale jen přiláká
hejna Siu z širého moře nad zabydlené město?
Zkouška:
• Skupina mocným mágů iluzí mezi své řady
přijímá takové mágy, kteří umí iluze a mámení
nejen vytvořit, ale i jim odolat. Každý takový
člen se musí dostat do oka tornáda Siu a vrátit
se z něj. Jen ten, kdo skutečně ptáky Siu viděl,
dokáže vytvořit jejich dokonalou iluzi. Ta je
potřeba pro složení zkoušek vstupu do řádu.
Nepřítel:
• Pokud se objeví zvěsti o objevení Siu, bývá
větší zájem o schopné střelce, je-li někdo
schopný sestřelit několik Siu na velkou
vzdálenost, racci se obvykle stáhnou. Mířit ale
s obvazem kolem uší, na kymácející lodi a při
mořském větru není věru lehká věc.
• Siu jsou pořád jen ptáci – dokáže počasnický
čaroděj pomocí magie větru, nebo vody zbavit
loď jejich nebezpečí?
• Pokud se Siu rozhodnou potopit loď,
nalétávají do trupu a zabodávají do něj své
zobáky. Pokud se někdo dost obratný a
šikovný přiváže na lano a nechá se spustit k
boku lodi, může se je pokusit při tom zabít –
ptáci se často do lodi zaklíní takovou silou, že
se z ní jen pomalu dostávají ven.
Pomocník protivníků:
• Šílenému mágovi se nějak povedlo
ovládnout hejno ptáků Siu a ze své brigatiny
vysílá do všech moří světa jednotlivé racky,
aby jejich křik přilákal k němu další a další
hejna, které by mu pomohly zničit kteroukoli
loď i flotilu, jež si zamane. Je třeba se k němu s
rychlou lodí vydat, proplést se mezi malými
přilétajícími tornády a pak se jej zbavit. Jelikož
je ale obklopen obrovským hejnem, jediná
cesta k němu vede pod vodou…
BĚSI
Kouzelník, který má ve svých službách
gremlina se nemusí bát, že by někdy na něco
zapomněl, nebo něco ztratil. Gremlini mají
totiž paměť lepší než slon, a vždy ví, kam
pánovu knihu uložili. Gremlin je svému

Gremlin
kouzelníkovy loajální až za hrob, což pokud
dojde na fyzický boj, může být brzo. Gremlini
jsou sice obdařeni obrovským intelektem,
(Lidská sídla) jejich fyzické dovednosti už jsou horší.

Charakteristika: 1-5 (dovednosti zaříkávače Ale nemyslete si, že jde o nějaké bezduché
mimo léčení lidské duše, eidetická paměť, otroky, gremlini jsou velice silné osobnosti,
pohyblivost (najdete u kejklíře)) které jsou na svoji roli náležité hrdí. Považují
svojí dobrou službu za profesionální hrdost.
Sudba: 10 Ale nenechají se utiskovat. Pokud by je jejich
pán úmyslně napadl, nebo jim škodil, vrátí se
Hranice: Tělo 3, Duše 9, Vliv 4
zpět do snového světa a kouzelníkovy zůstane
Zvláštní schopnosti: Talenty asistenta (mistr jen slintající schránka.
pokud pomáhá svému pánovy v duševních
Jak jedná:
nebo vlivových činnostech, nadání při užívání
učenosti.), Přirozené zbraně (duše běsa –
pomůcka), Přirozené zbraně (přirozený učenec svému pánovy, tak k jeho okolí. Všechny
– pomůcka), Ochranná aura, Třetí oko, negremlini oslovují „pane“.
Diplomat, Nezranitelnost (magie ovládající
mysl), Zranitelnost (fyzické útoky), Knihomol
(najdete u zaříkávače), Bystrost (najdete u působí stroze a škrobeně.
zaříkávače), Spojení myslí (najdete u
zaříkávače), Mystický kruh (najdete u
občas působí dost arogantně.
zaříkávače), Sifon magie

Gremlin je nejlepší přítel kouzelníka. A na

velice nepříjemní, když jí v ní někdo brání,
rozdíl od psa a člověka, tohle není jen
vždy však uctivě.
pořekadlo. Gremlini vznikli jako výsledek
dlouholetého šlechtění a magického a za
experimentování se skřety. A jsou to dokonalí pomocníčka: duševní jizva)
asistenti kouzelníků. Inteligentní, s výbornou
pamětí a magickým citem. Jak bojuje:

Gremlini ale už ve skutečnosti skřeti nejsou,

vzniknout totiž tak, že je duše skřeta vyňata a (oblíbený manévr: rychle)
nahrazena běsem intelektu. Kouzelník, který
toto provede, pak získá naprosto loajálního
magii. (oblíbený manévr: rozsáhle)
pomocníčka. Tato procedura je ale možná
provádět jen na některých bytostech,
vzniklých právě dlouholetým šlechtěním. kličkuji, přeskakuji, utíkají. (oblíbený manévr:
lstivě)
Jakou roli má v příběhu:
Spojenec
univerzitní knihovně, dostane na starost
gremlin který patří místnímu knihovníkovy.
aby šli rychle sním. Jeho pánovy se vymknul
kontrole jeden experiment a potřebuje něčí
pomoc. Přijmou postavy žádost, co na ně asi
bude čekat?
Snový svět:
Ta knihovna byla sama z knih, strop, stěny,
regály a uličky, sloupy a stoly. Malí gremlin
pozoroval mladou šamanku s pobavením nad
jejím údivem. „Vše co se kdy stalo, si někdo
nebo něco pamatuje, Vše se dá najít, za jistou
cenu samozřejmě.“ Tapil odevzdaně přikývla.
Gremlin se usmál a naznačil ji, aby šla za ním,
vedl ji do nitra knižního labyrintu.
Varianta: Goblin
(Lidská sídla)
Druh: Lidé
Charakteristika: 1 (boj proti lidem a zvířatům)
Sudba: 4
Hranice: Tělo 3, Duše 1, Vliv 1
Zvláštní schopnosti: Ochranná aura,
Zranitelnost (magie ovládající mysl)
Goblin je produktem několikaletého křížení a
magických pokusů na skřetech. Výsledkem je
poddajná, prakticky ničeho neschopná
stvoření, která bez odporování poslouchají
prakticky kohokoli. Někteří se diví proč si
kouzelníci na univerzitách pěstují a vydržují
takováto neužitečná stvoření. Důvod znají
většinou jen zkušenější kouzelníci. Goblini se
používají jako schránky pro běsy intelektu a
díky tomu vznikne Gremlin. Jakmile kouzelník
provede rituál, a nahradí goblinuvu duši
běsem, nově vzniklí gremlin získá velice pevné
pouto na svého stvořitele a začne mu sloužit.
ZS: Sifon magie
Bytost se může pokusit získat jednu magickou
dovednost, kterou ovládá cíl této dovednosti.
Pokud bytost v této schopnosti uspěje, může si
přidat jednu magickou dovednost cíle ke své
charakteristice, včetně všech zvláštních
schopností, které cíl ovládá a které se k ní
vztahují. Sifon magie má dosah dotyk.
V jednu chvíli, může mít bytost pouze jednu
magickou dovednost získanou touto
schopností, pokud chce získat novou, stará jí
bude nahrazena.
Volitelné pravidla: Pokud je bytost placena,
jako pomocníček, duševní jizvou, může se tato
schopnost automaticky uplatnit. Stejně tak,
pokud bytost, využívající tuto dovednost, je
něčí pomocníček, může se při úspěchu počítat
jako jedna platba.
Pižďuchové
(bažiny, mokřady, slaniště)
Charakteristika: 3-4 (magie vody a dřeva,
jednání s lidmi a nadpřirozenými bytostmi,
přežití a pohyb v divočině, běžná a vzdušná
akrobacie)
Sudba: 22
Hranice: Tělo 5, Duše 8, Vliv 5
Zvláštní schopnosti: Talenty strážce (mistři
stráží-li místo), Strážci bažiny (všechny zvláštní
schopnosti druida pro magii vody a dřeva),
Neposeda (zběhlost na všechny formy
pohybu), Přirozené zbraně (nevinný vzhled –
odznak, slova), Nezranitelnost (magie ohně),
Neschopnost(ztráta lucerny), Nezastavitelný
(proti nemrtvým), Kolektiv (trio) a druhý na ní naváže. Působí to jako by to byli
tři části jedné bytosti.
Jdete bažinou a v dálce zahlédnete tři
pohupující se světýlka nízko nad zemí, nebo
dokonce i zaslechnete tiché pozpěvování. Tak mate-li u sebe několik bonbónů.
to jste se skoro potkali s Pižďuchy. Obyčejní
díte odděleně, vždycky chodí
lidé jim říkají duchové bažiny, ale učenci si
myslí, že to nebude pravda, jelikož pižďuchové spolu a příliš se od sebe nevzdalují.
se vždy vyskytují jen ve „zdravých“ bažinách a -jich chování je
mokřadech. často překvapivě dětské.
Mohli byste si je klidně splést se skupinkou Jak bojuje:
dětí. Jelikož tak opravdu vypadají, i hlásky mají
tenké. Špičaté ouška a kulaté oči tento dojem
jen podporují. Každý z nich si vždycky nese stromů a šlahounů. (oblíbený manévr: mocně)
skleněnou nádobu, v které poletuje několik
n, splachují útočníky do
malých světýlek. Ale pozor, i když vypadají a
bažiny, nebo je ve vodě nechají zamrznout.
trochu se i chovají jako děti, jsou to moudří a
(oblíbený manévr: přesně)
mocní běsové, kteří vládnou velkou mocí.

Jsou většinu času mírumilovní a proti lidem nic

dostávají se z dosahu útoku. (oblíbený
nemají, pokud je náhodou potkají, klidně s
manévr: lstivě)
nimi i prohodí pár slov, nebo jim ukáží kudy z
bažiny a svítí jim na cestu. Jsou však rniček své
nesmiřitelní nepřátelé nemrtvých a každého spojence, zážehnice.
se pokusí zničit nebo aspoň vypudit ze svého
území. Lidé jin občas také říkají, hodná tvář Jakou roli má v příběhu:
bažin.
Útočník
Pižďuchové, se většinu času prochází po
bažině sem a tam, pozpěvují si nebo spolu
hrobky, když v tom zmrzne voda, v které stojí
švitoří a nikdo vlastně přesně neví proč. Někdy
a zaútočí na ně stromy v okolí, kousek od
se ovšem stane, že se usadí v bažině, která
místa kde stojí, uvidí zpívající tři malé
ukrývá tajemství, zapomenutou hrobku, ukrytí
postavičky.
artefakt, nebo mocné zřídlo. V takovém
případě se pak Pižďuchové stanou strážci a Vyjednavač
snaží se komukoli zabránit, aby do blízkosti
takového místa vstoupil. Snad se bojí, aby se a cestě potkají
narušením takového místa nevzbudila nějaká Pižďuchy, kteří jim ochotně nabídnou pomoc,
temná síla, která by je připravila o jejich hned po tom co zjistí, že jedna s postav má u
domov. sebe pytlík bonbonů.

Jak jedná:
a vzápětí tři postavičky. Začnou postavám
kování vysvětlovat, že čarodějnice obsadila jejich
málokdy sami zaútočí, pokud nejste nemrtví.
domov v srdci mokřadu. Co za čarodějnici Kolektiv znamená, že daná bytost se počítá
dokáže vyhnat Pižďuchy z domova? jako jedna a proto má jedno ohrožení a jednu
sudbu. Ovšem má více akcí během jednoho
Spojenec kola. Počet akcí závisí na velikosti kolektivu
(dvojce, trojce…). Všichni členové kolektivu si
vedením zvrhlého černokněžníka. Stará hází vlastní iniciativu.
věsnická vědma navrhne, aby strhly kamenný
most, a nemrtví budou muset jít přes místní
močál v kterém podle legendy sídlí bytosti,
které k smrti nenávidí nemrtvé a proto by se
mohli stát spojenci v boji. Je legenda
pravidivá?

Varianta:
Zážehnice
(lucerna Pižďuchů) Rarášek
Charakteristika: 3-4 (Magie ohně (dotyk), let,
(Ruiny, Skály)
ovlivňování pocitů)
Charakteristika: 2-3 (Mrštnost, pohyblivost,
Sudba: 5
rychlé prsty, kapsářství, skrývání se, herectví,
Hranice: Tělo 2, Duše 3, Vliv 4 magie iluzí)

Zvláštní schopnosti: Talenty pomocníka (mistři Sudba: 8

bránili svého majitele), Dračí dech (najdete u
Hranice: Tělo 3, Duše 6, Vliv 5
čaroděje), Přirozené zbraně (mámivý vzhled –
slova), Nezranitelnost (magie ohně), Zvláštní schopnosti: Talenty komedianta
Nezastavitelný (proti nemrtvým), Nesmrtelný (mistr a nadání pokud dělá šaškárny),
Přirozené zbraně (Zuby – krátká bodná),
Zážehnice jsou kouzelná světýlka obývající
Přirozené zbraně (nevinný pohled - ozdoba),
lucerny Pižďuchů. Většinu času jen líně
Autorita, Bulíky na nos, Nezastavitelný (proti
poletují v lucerně a osvětlují svým kamarádům
bytostem které se smějí jeho vylomeninám),
cestu bažinami. V případě nutnosti je ale může
Neschopnost (proti bytostem které ho hněvivě
Pižďuch vypustit a oni se vrhnou proti těm, s
okřiknou), Mámení smyslů (najdete u mága),
kterými bojuje. Jsou rychlé a téměř
Přeludy (najdete u mága), Komediant (najdete
nepolapitelné a horké jako špička svíčky. Pálí
u kejklíře)
nepřítele nebo ho svádí z cesty světelným
tancem. Jediná možnost jak se jich zbavit, je Už se vám někdy stalo, že jste šli po skalkách
ponořit je do vody a tak je zhasit. poblíž vesnice a uviděli na zemi dukát, ale když
jste se pro něj ohnuli, zjistili jste, že to byl jen
Popis nových zvláštních schopností
oblázek? A pak slyšeli tiché pohihňávání? Tak
Kolektiv
to jste se nejspíš stali obětí raráška, běsa
veselí a smíchu.
Na rozdíl od většiny běsů jsou rarášci
mírumilovní, milují skopičiny, smích a
šaškárny. A pokud se někdo jejich
vylomeninám směje, mají s toho až dětinskou
radost. Proto milují, když do místa kde žijí,
přijde více lidí, můžou tropit vylomeniny
jednomu a těšit se ze smíchu druhých. Rarášci
se vyhýbají hustě obydleným místům, protože
jsou raději neviděni. Ale milují, když k nim
přijde „návštěva“.
Když už se vám podaří raráška uvidět v jeho
přirozené podobě, vypadá jako malá, asi 20cm
velká, opička s obrovskými oči. Jsou to skvělí
akrobati a ovládají magii iluzí. Což je taky jejich
jedná obrana. Rarášci jsou neagresivní a
nepřátele se snaží zmást iluzemi a odlákat ho
od svého bydliště. Neumějí mluvit, ale jsou
velice inteligentní a rádi pocestným berou
drobnosti, s kterými si pak hrají. Ale pokud
jsou zahnáni do kouta, vězte, že mají v záloze
tlamičku plnou ostrých zoubků.
Lidové pověsti říkají, že rarášek je duch šaška,
který chce i nadále rozdávat smích a radost.
Jak jedná:
maskují iluzemi a skrývají se.
bytostem, které zavítají na místa, kde bydlí.
jeho zdroj. Pokud Jste hodně veselí, možná se
s vámi rarášek skamarádí.
prakticky cokoli a rád experimentuje.
(případná platba pomocníčka nezvyklé
pamlsky)
napaden, prchá do bezpečí a mate nepřítele
ilu-zemi a akrobacii.
Jak bojuje:
snaží se zmizet. (oblíbený manévr: lstivě)
iluzi ne-bezpečného tvora, kterou se snaží
nepřítele zahnat na útěk. (oblíbený manévr:
mocně, rozsáhle)
utéct, zaútočí velice zuřivě pomocí svých zubů.
(oblíbený manévr: mocně)
Jakou roli má v příběhu:
Zpestření
vesnicí je starý strážní hrádek a že se tam
mohou ubytovat. Když jim dvě děvečky
ukazovaly cestu, pochichtávaly se. Postavy po
utáboření zjistí, že se na hradě dějí zvláštní
věci. To ještě neví, že tam sídlí par-tička
rarášků.
Kořist
aby jí našli a chytili raráška, aby obšťastňoval ji
a její hosty. Místní tvrdí, že určitě žijí v
nedalekých skalách.
Spojenec
do starého opuštěného kláštera. Postavy
velice brzo zjistí, že do kláštera se nastěhoval
černokněžník s pomocníkem chrličem. Rarášci
doufají, že by je postavy mohli vyhnat, jelikož
toho sami nejsou schopni. Zjistí postavy, že
sem byli nalákaní rarášky pomoci, nebo si
budou myslet, že jde o past černokněžníka?
Sfinga
otevření těch vědomostí, je postavit, něčí osud
na hranu jeho rozhodnutí.

Ač ona sama je mírumilovná, jí samotnou

(Lidská sídla, Ruiny, Skály)
Charakteristika: 6 (zejména boj zblízka proti
veškerým bytostem, létaní, magie vzduchu,
vyjednávání s lidmi a běsy, učenost (najdete u
Zaříkávače))
nenávidí velké množství tvorů, kteří nemají
rádi, když někdo může zjistit jejich tajemství.
Jako například Kostěj. Sfinga se ráda pro své
obveselení obklopuje učenci, dobrodruhy a
filozofy.

Sudba: 38 Jak jedná:

Hranice: Tělo9, Duše 10, Vliv 13 ale snaží se nikoho neurazit.

Je rozený diplomat, který se snaží předejít
Zvláštní schopnosti: Talenty diplomata (mistr konfliktu.
ve vyjednávání), Přirozené zbraně (Drápy –
krátká sečná), Ochranná aura, Nervy z oceli,
Všemi mastmi mazaný, Oživlá hora, Autorita, Dokáže i naprosto zapomenout na čas, když se
Diplomat, Bystré smysli (vycítění toho kdo najde dobrý společník na debatu.
neuhádl její hádanku, vycítění zemské magie)
omu,
Nezastavitelný (proti bytostem, jež neuhádli
aby se na něco zeptali, často se jím snaží i
její hádanku), Prastarý, Nezranitelnost (magii
dobře volenými slovy zvednout sebevědomí
Mysli a Iluzí), Zranitelnost (zemská magie),
nebo mínění o nich samých, aby se odvážili se
Neschopnost (proti bytostem, které uhádli její
na něco zeptat.
hádanku)

Krásná ženská tvář, tělo lva a křídla orla. Její

raději vše řeší diplomaticky nebo manipulací.
krása a elegance jsou snad jediná věc ostřejší a
Pokud někdo neuhodne její hádanku, nemá na
nebezpečnější než její drápy. V očích se jí zračí
výběr a musí ho zabít.
moudrost věků dávno minulých, které viděla
povstávat a zase upadat.
se z milé hostitelky vraždící maniak. Který se
Sfinga je běs touhy po vědění. Sfinga touží po
snaží za každou cenu zabít toho, který
vědomostech víc, než si jakýkoli smrtelník umí
neuhádl. I když se snaží neublížit nikomu
představit. Jenže aby mohla vstoupit do
jinému, než svému cíli, zaútočí bez váhaní i na
snového světa, musí někdo uhodnout její
ty, kteří její cíl chrání. Povídá se, že se dá
hádanku. Proto, Sfinga ochotně vítá tvory,
Sfinga uklidnit a vyjednat sní smír, ale nikdo
kteří se chtějí zeptat, s každým dalším tvorem,
neví, zda je to pravda, nebo jen povídačka.
jenž uhodne, se totiž sama dozví vše, co on
chtěl vědět a tím se její vědomosti rozrostou. Jak bojuje:
Ale ty které její hádanku neuhodnou, musí
zabít. Nikdo neví proč tomu tak je.
které nemůže přesvědčit nebo zmanipulovat,
Legendy tvrdí, že kdysi na počátku věků bojuje za pomoci svých smrtelně
uzavřela dohodu s osudem a ten jí dal moc nebezpečných drápů a vrhá se na nepřítele za
vědění všeho, ale za podmínky, že klíček k letu. Ale je i schopná bojovnice na zemi.
(oblíbený manévr: přesně)
větru. Aby ustoupili anebo začali vyjednávat.
(oblíbený manévr: lstivě, rozsáhle)
staletí, která prožila o velké moci kterou má a
nesmyslnosti jejich počínání. (oblíbený
manévr: lstivě, přesně)
Jakou roli má v příběhu:
Útočník
zapřísahá, aby mu pomohli. Když se postavy
snaží zjistit, oč se jedná. Přistane před nimi
sfinga a žádá mužovo vydání, jelikož neuhodl
její hádanku. Vydají postavy muže? Budou ho
schráni? Nebo se pokusí se Sfingou
vyjednávat?
Legenda
hatý šlechtit,
který už léta pátrá po své dceři. Slyšel, že ve
zřícenině jednoho starověkého města žije
Sfinga, která pří zná všechno a nabídne
postavám velkou odměnu, když se jí půjdou
zeptat. Přistoupí postavy na tuto nabídku?
Nebo jim bude divné, proč se tam šlechtic
nevdá sám? Vědí postavy o nebezpečí, které
představuje položit Sfinze hádanku?
zjistit kde má ukrytou svojí duši. Vědí o
legendě, že v nedaleké ruině paláce prý žije
Sfinga. Odváží se pokusit zjistit tajemství, které
potřebuji? Nebo raději nebudou pokoušet
osud a riskovat střed s tak mocnou bytostí?
Vyjednavač
Sfinga, ta je pozve do svého paláce a začne s
nimi vést rozhovory a vyptávat se na jejich
dobrodružství. Snaží se postavy zmanipulovat,
aby se jí na něco zeptali.
Sukuba a Inkubus
(Lidská sídla)
Charakteristika: 3-5 (létání, dovednosti
kejklíře až na vrh, dovednosti mága,
dovednosti mastičkáře, omamné látky, vliv ve
všech společnostech)
Sudba: 14
Hranice: Tělo 4, Duše 7, Vliv 8
Zvláštní schopnosti: Talenty svůdce (mistr a
zběhlost při svádění, herectví a používání
magie mysli, nadání ve vlivových činnostech
proti bytosti, která je sama), Proměny (muž,
žena, muž-démon, žena-démon),
Nezastavitelný (proti bytostem, které políbila),
Autorita, Všemi mastmi mazaný, Triumfální
příchod, Neschopnost (proti panně/panicovi),
Zranitelnost (zbraní na níž je přivázán snubní
prsten), Nelidská rychlost, Neviditelný loutkař
(najdete u mága), Požírač duší (najdete u
mága), Čarovné nápoje (najdete u šamana)
Nadpozemsky krásná žena, která se zjeví jako
sen za horké noci a svým pohledem jako by
vás hypnotizovala. Necháte se svést, jako by
každá jiná možnost byla nemyslitelná.
Většina lidí si za celý život neuvědomí, že se
sekala s běsem vášně a chtíče. Nevzdělaní lidé
se dokonce domnívají, že jde o dva běsy, ale
učenci a vědmáci vědí, že jde jen o jednoho
běsa, talentovaného měniče podob. Je mu
jedno zda je ženou či mužem, využije vše pro
to, aby vás svedl a proto přizpůsobí svojí
podobu vaším nejtajnějším tužbám. Ale
návštěva tohoto běsa něco stojí, lidé i týdny
chodí jako mátohy a někteří toto setkání
nepřežijí vůbec (platba za pomocníka 1 tělesná
jizva).
Sukuba/Inkubus je běs, který je závislý na
lidské přítomnosti. Brzy po příchodu ze
snového světa si vybere podobu velmi
atraktivní dívky, v případě inkubů pak
šarmantního muže. Nezřídka se jedná o
podobu skutečného člověka, kterého se ale
sukuba/inkubus nezapomene v tichosti zbavit.
Sukuby/Inkubosové jsou velmi inteligentní, a
také neobyčejně cílevědomé. Vydávají se za
urozené dámy, inkubové za chrabré rytíře
nebo záhadné umělce, strhujícím vzhledem a
opojnou osobností dostávají lidi pod svůj vliv.
Tajemství mysli lidí v jejich okolí jim jsou
otevřená a velmi rády je využívají ve svůj
prospěch. Jak roste jejich moc, postupně se z
okouzlujících měšťanek stávají majitelky
hostinců a nevěstinců, velmi často je jejich
ambice a touha po luxusu zavede až na
zámecká sídla a královské dvory, kde se rády
pohybují jako dvorní dámy, v případě inkubů
pak jako členové královské družiny.
Jak jedná:
e je přijme s otevřenou náručí a poskytne jim
obdivovatele. Upevňuje si moc a postavení.
všechny kolem sebe jako šedá eminence.
dostane. A využívá ji k zajištění „nápadníků“.
e obklopuje
velkým množstvím lidí a milenců. (platba za
pomocníka 1 tělesná jizva)
Spokojí se s oblíbenou dvorní dámou,
majitelkou luxusního nevěstince, nebo
zemanem malé provincie.
aranoidní.
Není jim radno věřit jediné slovo.
Jak bojuje:
(oblíbený manévr: přesně)
(oblíbený manévr: lstivě)
čas. (oblíbený manévr: mocně)
pomoci iluzí a pokud to dovolují okolnosti, ve
své démonické podobě a v tom případě létá.
(oblíbený manévr: rozsáhle, lstivě)
Jakou roli má v příběhu:
Útočník
zadala jedna vlivná dáma, do místního
luxusního nevěstince. Jeho majitelka, sukuba,
má podezření, že pátrají po ní a proto se
pokusí postavy omámit drogou a v tichosti se
jich zbavit.
estě chtějí ubytovat v
malém zámečku patřícím mladému rytíři. Ten
ubytování. Ve skutečnosti je to inkubus a je
přesvědčen, že postavy ho přijeli tajně zabít.
Jednu s postav se však někdo pokusí otrávit a
další málem spadla jako náměsíčná s hradeb.
Snaží se postavy zabít někdo z hradu? Ale
proč?
Vyjednavač
a ta s družinou začne vyjednávat a pletichařit
aby ji neprozradili. Dodrží sukuba svoje slovo?
Nebo se chytá postavy zradit.
nemohli něco zjistit o mladém rytíři, který do
jeho vesnice nedávno přicestoval a do kterého
se bezhlavě zamilovala jeho dcera. Postavy
zjistí, že jde o inkubuse a ten s nimi začne
vyjednávat, aby ho neprozradili. A slibuje jim znovu přivést na tento svět svojí paní –
bohatství i moc výměnou za spojenectví. Pavoučici.

Aby kult Pavoučice mohl přivolat zpět tuto

nesmrtelnou hrůzu, musí donést obrovskou
oběť a prolít krev až bude téct proudem. Ne
každý kult je ale natolik schopný, získat tolik
nevinných k obětování. Ale k přivolání
zrůdného Velekněze není potřeba tolik, jako k
přivolání jeho paní.

A tak v čele kultů často vidíte tohoto krutého

vůdce, který usiluje o naplnění prázdného
trůnu. Je mistrem lží a přetvářek, manipulace
a úskoků. Udělá cokoli, aby dosáhl svého cíle,
a nebojí se i uzavírat příměří a pakty jen aby
dosáhl svého cíle anebo v nečekaný moment
zradil.

Jak jedná:

Velekněz pavoučí slibuje, zhrozí, manipuluje.

královny Jediné, co je pro něj důležité, je návrat jeho

paní.

(Ruiny, Lesy) ho nedokáže od

jeho poslání odradit.
Charakteristika: 3-5 (dovednosti zaříkávače,
dovednosti šamana, Vyjednávání a
zastrašování, Pohyb a přežití v divočině, lov) lačnost. Naslibuje bohatství, moc... Cokoli.

Sudba: 12 Jak bojuje:

Hranice: Tělo 5, Duše 5, Vliv 6

následovníky kultu a jen přihlíží a velí.
Zvláštní schopnosti: Talenty velekněze (mistr
(oblíbený manévr: rozsáhle)
při vlivových činnostech, nadaní na území své
paní), Zubří kůže, Ochranná aura, Všemi řátel.
mastmi mazaný, Nervy z oceli, Autorita, Vůdce (oblíbený manévr: mocně)
skupiny, Triumfální příchod, Přirozené zbraně
(hrůzný zjev – odznak, ozdoba), Neschopnost Jakou roli má v příběhu:
(pokud je zničen chrám jeho paní)
Útočník
Hrůzná bytost, napůl pavouk a napůl něco
možná ještě horšího, přivolána z temnot
lesní skřeti na jízdních pavoucích a jako
zapomnění a z kruté mysli majíc jen jediný cíl,
generál jim velí velekněz pavoučice. Muže
zabíjí a ženy a děti berou jako oběti své paní.
Vyjednavač
jím moc a bohatství. Láká je příslibem postu
nejvyšších generálů bohyně. Slávu v největší
bitvě světa a nesmrtelnost. Přistoupí
dobrodruzi na jeho nabídku?
NETVOŘI
Fungu
(Skály, Ruiny, Lesy)
Charakteristika: 6 (zejména dovednosti
druida, alchymisty mimo umělého života,
šamana mimo magie zvířat, kontaktní jedy,
zrak, skrývání se v divočině)
Sudba: 40
Hranice: Tělo 7, Duše 13, Vliv 10
Zvláštní schopnosti: Talenty kolektivu (mistr
při obraně sebe, nadání při všech činnostech),
Prastarý, Ochranná aura, Nervy z oceli, Všemi
mastmi mazaný, Člen skupiny, Živá vlna,
Nesmrtelný, Nezranitelný (Všechny jedy a
omamné látky), Přirozený travič (zběhlost při
výrobě a používání jedů a omamných látek),
Nesmrtelný
Když v lese potkáte asi metr vysokou, mluvící
houbu, bude to asi překvapení. O co vetší je
zjištění, že jich je v tom lese několik. A když
nakonec dojdete k poznání, že všechny ty
mluvící houby jsou vlastně jeden tvor, hraničí
to už se zděšením. Tak to je Fungu, jedna mysl
a mnoho těl.
Ale nenechte se zmást jeho nevinným
vzhledem a dětskou pova-hou. Jde o velice
mocnou magickou bytost, jejíž moc je stejně
záhadná jako on sám. Fungu sám nikoho
nenapadne a málokdy sám začne rozhovor.
Nejčastěji jen pozoruje, každá jeho část, která
vás má nadohled na vás visí očima a zkoumá
každou drobnost, nikdo neví proč. Je jedno,
kterého z nich oslovíte, všichni vědí vše, co ví
ostatní, všichni vidí to co ostatní, všichni mají
jednu mysl. Příliš ne-chápe ostatní tvory kolem
sebe, jeho mysl je natolik odlišná, že je pro něj
těžké porozumět ostatním tvorům, i když vždy
vám rozumí aspoň po stránce jazykové, jestli
pochopí co po něm chcete, je věc druhá.
Fungu o sobě vždy mluví ve třetí osobě, a ač
jde o mocnou bytost, on sám si své moci není
vědom. Pokud není ohrožen nebo napaden,
jde o neškodné stvoření.
Pokud se ovšem cítí být ohro-žený anebo ho
někdo napadne, je to nebezpečný nepřítel,
jenž vypouští do vzduchu jedovaté spory, plive
kyselinu a toxiny. Dokáže vyloučit jakýkoli jed
nebo intoxikant, který si jen dokážete vybavit.
Mimo to ovládá magii země a vody. A pokud si
myslíte, že malá houba vám není důstojným
protivníkem, uvědomte si, že na místě kde
Fungu žije, mívá i několik stovek svých těl a
každé dokáže bojovat samostatně, ale řízené
jedním záměrem. Ještě nikdo, kdo ho
vyprovokoval, nepřežil. Zničit jednu z jeho hub
není těžké, ale zabít Funga je prakticky
nemožný úkol, jelikož když přežije jen jediná
houbička, jediná spora, Fungu znovu vyroste a
vězte, že on nezapomíná.
Jak jedná:
oslovíte, odpoví vám.
sobě onikal a vždy se oslovuje „Fungu“. (Fungu
nic takového neviděl, to Fungu neví…)
 hát, ne vždy pochopí, co
po něm ostatní bytosti chtějí a proto s ním
není úplně lehká komunikace. Když neví nebo
nechápe, zůstane prostě potichu.
kdo mu neubližuje.
Jak bojuje:
tráví jimi vše
kolem sebe. (oblíbený manévr: rozsáhle)
otrávil, jakmile ho napadne. (oblíbený manévr:
lstivě)
(oblíbený manévr: přesně)
zemi nebo rozmočí půdu a vytvoří tak mělkou
bažinu která ztěžuje pohyb.
Jakou roli má v příběhu:
Legenda
tvrdí, že hluboko v lese žije magická bytost,
která oblívá moudrostí věků. Vědma je
požádá, aby ji zkusili vyhledat a požádat ji o
lék na nemoc, která sužuje její vesnici.
Spojenec
-šetřují zvláštní
události, žije Fungu. Postavy chtějí využít toho,
že Fungu vidí vše co se v lese děje. Domluva s
ním není však jednoduchá. Ptát se ho na
„divné“ věci je na Funga prostě moc
nekonkrétní.
ztratí v hustém hvozdě. V jeho středu objeví
kolonii Funga. Snad se jim podaří s jeho
pomocí najít cestu ven z tohoto lesa, plného
bludných kořenů a jezinek.
Hlen zelený
Kvůli jeho charakteru jsem hlen nepopsal jako
bytost, ale spíše jako velmi zákeřnou nástrahu.
Zavalení pádem (Tělo, síla 2-6 podle velikosti)
Větší či mrštní tvorové mohou být hlenem
zasaženi jen částečně (Slabý účinek: Zvýšení
ohrožení a následuje leptání), menší oběti pak
hlen zavalí a obalí zcela, čímž je znehybní
(Silný účinek: znehybnění a následuje leptání.)
Hleny se vyskytují ve vlhkých jeskyních ve
které se vyskytuje dostatek drobné havěti
(hmyzu) či kam může občas zabloudit nějaké
zvíře. V obzvláště vydatných ekosystémech
byly zaznamenány exempláře velké několik
metrů čtverečních. Hlen vypadá jako
šedozelený mech či lišejník, pokrývající stěny a
stropy. Na rozdíl on nech se však občas drobně
vlní a odchlipují se mu občas od skály okraje.
Tak ho lze včas zpozorovat. (Slabina: Možnost
povšimnout si.)
Hlen při svém "lovu" reaguje na teplo a otřesy
způsobené pod ním procházející obětí. Není
známo, jestli hlen je jedna jedním tvorem či
kolonií drobných organizmů. Jisté je, že po
svém případném rozdělení nepřestává žít. Z
hlediska pravidel lze hlen považovat za
netvora.
Leptání (Tělo, síla 6)
Tvora, na kterého se hlen přilepí, začne
pozvolna leptat a stravovat. Pro vskutku velké,
odolné tvory to znamená jen menší
nepříjemnost, pálení a svědění (Slabý účinek:
zvýšení ohrožení, případně nějaký postih na
tělesnou činnost či soustředění), menší tvory
začíná okamžitě rozpouštět od jejich vnějšku.
Následky jsou velmi bolestivé, svědící a pálící.
(Silný účinek:jizva Poleptání (T 1, nepřesně
smysly, postih k pohybu, apod.) nebo
Poškození oděvu či zbroje.)
Leptání se opakuje v každém kole, dokud není
hlen odstraněn, což je velmi obtížné, pokud se
již zažere do oběti. Známé postupy zahrnují
oheň, rozžhavená ostří, odtrhnutí, či různé
pochybné dryáky a louhy.
Hleny sice po čase rozloží úplně vše, ale
kovové zbroje jim činí poněkud problém. Jejich
leptání jim trvá dlouhou dobu a tak jsou
nositelé kovových zbrojí proti nim částečně
chráněni. (Slabina: ochrana kovem. pokud se
hlen přilepí na osobu ve zbroji, hlen jí nemůže
zvýšit ohrožení a rozklad zasažené zbroje mu
bude trvat řádově déle.)
Lesní pavouk
(Lesy)
Charakteristika: 1-3 (zejména boj zblízka proti
lidem a zvířatům, hmat, tichý pohyb, orientace
divočině, soukání sítí, sprint v divočině)
Sudba: 8
Hranice: Tělo 6, Duše 3, Vliv 4
Zvláštní schopnosti: Talenty domova (mistr při
pohybu v lese, nadání při obraně sebe nebo
stáda), Přirozené zbraně (zuby – krátká
bodná), Jedovaté zuby (kousnutí, rychlí tělesný
jed, síla 2-4, křeče/bolesti, zvracení), Zubří
kůže, Oživlá hora, Bystré smysli (hmat),
Lhostejnost k otravě, Nezranitelnost (jedy),
Zranitelnost (oheň), Vůdce skupiny/Člen
skupiny
Osm očí, zuby jako šavle a osm nohou nesoucí
obrovské chlupaté tělo. To je pohled, který
není příjemný snad nikomu. Přesto všechno
jsou lesní pavouci většinou neškodní a přes
veškerou logiku býložraví. Spásají kapradí,
lopuchy a další velkolisté lesní rostliny a na
zimu si vykopávají hluboké nory mezi kořeny
listnatých velikánu a tam hibernují.
Zkušenější obyvatelé lesa vědí, že od stáda
lesních pavouků je to vždy co by kamenem
dohodil k zřídlu magie. Kouzelníci se
domnívají, že lesní pavouci, dorůstající až tří
metrů, vznikají z obyčejných travních
pavoučků, právě vystavením surové magii
zřídla.
Přesto není úplně radno se k nim příliš
přibližovat. Chytit se do jejich sítí je pro
osamoceného poutníka takřka smrtící nehoda.
Sami pavouci si tvorů, kteří se nedopatřením
chytí do jejich sítí, nevšímají, ale vyprostit se z
nich je velice složité a oběť tak většinou zemře
hlady. Sami pavouci je zřejmě soukají jen, jako
pozůstatek instinktu z dob kdy byli obyčejní
pavouci anebo si jimi vyznačují teritorium.
Pokud je člověk začne ohrožovat, začnou se
bránit, a přesto že jsou býložraví, jde o tři
metry velkého netvora, který má stále
jedovaté zub a značnou sílu a rychlost. A proto
je to protivník i pro zkušené cestovatele
obtížný.
Skřeti si často tyto pavouk ochočují a jezdí na
nich jako na koních a podle některých zpráv se
jimi i živí.

Jak jedná:
tak si vás stádo nevšímá, přiblížení může už
vyvolat pozornost vůdce stáda a někdy i
preventivní útok.
může mít i několik hektarů. Jejich území se
pozná podle velkých pavučin, které jsou mezi
stromy a větvemi.
Jak bojuje:
ho. (oblíbený manévr: mocně)
(oblíbený manévr: lstivě)
nepřítele vystrašit k útěku. (oblíbený manévr:
rozsáhle)
Jakou roli má v příběhu:
Útočník
arazí na osmičlenné stádo
lesních pavouků a bohužel přilákají pozornost
vůdce stáda.
lesních pa-voucích, které mají vycvičené i k
boji, po zabití skřeta-jezdce se pavouk sám
začne vrhat na bojovníky.
Kořist
sti těl lesních pavouků jsou ceněnou
komoditou na alchymistických a kouzelnických
tržištích. Jejich lov není snadný, ale odměna
stojí za to.
Medúza
(Skály, Ruiny)
Charakteristika: 5-6 (zejména dovednosti
lovce, zaříkávače a hraničáře, sluch, čich, tichý
pohyb, skrývání se v divočině a městě, magie
země)
Sudba: 20
Hranice: Tělo 9, Duše 6, Vliv 8
Zvláštní schopnosti: Talenty padlé královny
(mistr v ruinách města, kterému vládla, nadání
při obraně svého domova nebo území.),
Přirozené zbraně (Vlasy medúzy – krátká
bodná), Hadí jed (kousnutí od vlasu medúzy,
rychlí tělesný jed, síla 3, postih
Pomalu/malátnost), Přirozené zbraně
(podmaniví hlas – slova, odznak), Pohled
medúzy (pohled do medúziny tváře, rychlí
tělesný jed, síla 6-8, zkamenění/tělesná jizva 1.
úrovně), Bystré smysli (čich, sluch), Ochranná
aura, Nerv z oceli, Třetí oko, Nelidská rychlost,
Masakr, Zranitelnost (proti bytostem které se
na ní dívají přes zrcadlo), Zdvojená střela
(najdete u lovce), Paměť kamene (najdete u
Druida)
Už jste slyšeli větu „Pýcha předchází pád“? Je
to velice moudrá rada a hlavně pro ženy, které
se příliš pyšní svým vzhledem a mocí. Legenda
říká, že kdysi dávno, žila krásná královna,
vládla mocné a bohaté říši. Jednoho dne
prohlásila, že je krásná a mocná jako bohyně,
a to byla poslední kapka trpělivosti
opravdových bohyň. Seslaly na ní mocnou
kletbu, hnanou jejích božským hněvem, a
královna se proměnila v děs šířící monstrum –
Medúzu. Jediný pohled do její tváře vás změní
v kámen. Medúza změnila své krásné hlavní
město v opuštěné panoptikum vyděšených
soch. A její království zaniklo. Od té doby se
toulá ruinami svého města a trpí ve svém
prokletí.
Medúza má místo vlasů svíjející se hady a od
půli těla se leskne hadí tělo. I přesto, že si
zachovala krásu jako za předchozího života,
jediný pohled do její tváře mění živé bytosti v
kámen. Ale božská kletba byla tak mocná, že
od té doby, kdykoli nějaká žena, královna,
kněžka či princezna, byla příliš pyšná, změnila
se v Medúzu a zapříčinila pád své moci. A tak
Medúzy trpí samotou za svůj hřích.
Jak jedná:
znetvoření a proto se mstí na každém, kdo
vstoupí na její území.
ala ženou, je
proto stejně vychytralá a zákeřná jako byla
dříve.
schovávanou se svojí kořistí v labyrintu
chodem nebo ulic v místě kde dřív žila a které
stále považuje za své panství.
svůj kamenící
pohled a je stále namyšlená a sebevědomá.
Jak bojuje:
pohazuje kamínky, aby ho zmátla. (oblíbený
manévr: lstivě)
po druhém svými šípy. (oblíbený manévr:
přesně)
ocas, kterým sráží nepřítele. (oblíbený
manévr: mocně)
Jakou roli má v příběhu:
Útočník
když v tom těsně kolem ucha jejich učence
prosviští šíp. Asi tu nejsou sami.
Legenda
kláštera. Traduje se, že ho střeží bývalá
abatyše, která byla za své hříchy proměněna
na strašlivou zrůdu. Je to pravda nebo babské
povídačky? Budou postavy brát varování vážně
a připraví se?
Kořist
ál malého království chce anektovat území,
na které si nikdo neklade nárok, napřed ale
musí ovládnout bývalé hlavní město tohoto
území. Má to ovšem háček, v jeho útrobách
bloudí bývalá královna a nemá chuť na
vyjednávání.
o skolí
monstrum, do kterého byla zakleta matka
představená jednoho z klášterů. Tvrdí se, že je
to prokletí černokněžnické sekty. Kde je
pravda? Co postavy odhalí, když se vydají do
kláštera?