Marie Kovrzková

Legenda o svaté Kateřině (LegKat)

Svatá Kateřina byla ve středověku velmi oblíbená světice. O tom svědčí množství literárních i
výtvarných děl. Její obrazy lze rozpoznat podle atributu kola, na kterém bez zásahu anděla měla být
dle legendy umučena.
V Čechách kult svaté Kateřiny propagoval Karel IV. (mimo jiné stala se i patronkou studentů a
univerzity, učenců, učitelů, filozofů), ale už před jeho nástup na trůn byla u nás legenda o této
světici rozšířena.
Život svaté Kateřiny (LegKat), je tradičně považován nejen za vrchol středověké hagiografie, ale i
písemnictví lucemburské epochy. Přesný rok vzniku Života svaté Kateřiny nelze stanovit přesněji
než na padesátá až osmdesátá léta 14. století, kdy Karel IV. byl na vrcholu své vlády. S Životem
svaté Kateřiny vzniká první staročeský překlad Bible (tzv. první redakce), další významné texty
(rytířské romance – Tristan a Izolda). Někdy se také nazývá Stockholmský rukopis, protože během
třicetileté války ho Švédi odvezli do Švédska.
Život svaté Kateřiny vznikl na základě latinských pramenů označovaných podle incipitu
(počátečních slov) Tradunt annales historie (Vyprávějí historické prameny, cca 1033–1048) a Fuit in
insula Cypri rex quidam nomine Costus (Byl na ostrově Kypr jeden král jménem Kostus; snad
italského původu, datace nejistá).
Stejně jako další středověká díla, ani u tohoto nelze najít konkrétního autora. Skrz prvky, které jsou
zde uplatněny (vysoký styl, aluze na dvorské prostředí i Bibli, promyšlená kompozice a symbolika)
poukazuje na vzdělaného autora, který je nejen talentovaný, ale i dobře se orientujícího v dvorském
i církevním prostředí. Lásku k umění pak autor odhaluje nejen na posledních stránkách skladby,
když prosí o přímluvu u Boha i za lidi, kteří vytváří umění týkající se svaté Kateřiny, ale i když
Kateřina dostává obraz Panny Marie od poustevníka.
Je to veršovaná skladba epická s lyrickými prvky (promluvy - např. milostnou píseň, kterou zpívá
při mystických zásnubách Kateřině sám Ježíš, a Kateřininu odpověď). Nalezneme zde i památky a
rysy dramatu – např. rozsáhlé promluvy postav a dialogy. Vypravěč je zde v er-formě. Uplatňuje se
symetrie motivů (obraz, když potká poustevníka, a obraz jejího umučení, symetrie mezi scénou s
nádhernou síní a bičování svaté Kateřiny).
K vydání, které jsem četla: Kniha Život svaté Kateřiny (cca 1350–1380) vyšla v České knižnici
podruhé. V roce 2016 vytvořilo nakladatelství host reedici původního vydání Eduarda Petrů (1999).
Druhé vydání je zrcadlové: na levé stránce je vždy staročeský text a básnický překlad Jiřího Pelána
do soudobé češtiny na pravé. V několika posledních kapitolách se věnuje autor původnímu textu ve
staročeštině.
Děj: Příběh se odehrává v Egyptě, konkrétně v Alexandrii, asi v druhé polovině třetího století.
Hlavní postavou je jediná dcera krále Kostuse – Kateřina. Kostus byl velmi slavný a oblíbený
kyperský král. Jeho nepřátelé napovídali spoustu lží císaři Maxenciovi, který Kosta i s jeho dcerou
vyhnal ze země do Alexandrie.
 Marie Kovrzková

Když Kostus zemřel, Kateřina převzala po něm vládu. Vyrostla z ní krásná, velice vzdělaná a
moudrá žena. Její matka ji nutila se vdát, avšak Kateřina se odmítala provdat za někoho, kdo by byl
méně krásný, vzdělaný, mravný a moudrý než je ona sama, dokonce odmítla i syna císaře
Maxenciána.
Její matka se nakonec rozhodla, že vezme Kateřinu k moudrému poustevníkovi, aby jí poradil. Ten
jí řekl u úžasném, všemocném, moudrém, krásném králi, který panuje na nebesích. Kateřina uvěřila
v Boha, nechala se pokřtít a stala se křesťankou.
Po smrti matky šířila křesťanství ve své zemi ještě o to usilovněji, což se nelíbilo pohanskému
císaři. Ten přijel do Alexandrie a trestal každého křesťana, kterého potkal. Když se to dozvěděla
Kateřina, šla se císaři postavit. Ten se jí snažil obrátit na svou víru, avšak ona pevně věřila v Krista.
Nakonec Maxencián nechal poslat pro 50 nejučenějších mistrů, aby Kateřině vymluvili její víru.
Výsledek byl přesně opačný a všech 50 mistrů uvěřilo v Boha. Císař je nechal popravit a Kateřinu
zbičovat. Císařovna a další přátelé císaře se také obrátili na křesťanství, ale Maxencián je také
nechal popravit.
V poslední výzvě císař nabídl Kateřině, aby si ho vzala za muže a odvrhla Krista, že pak jí vše
odpustí. Ona však přijala pokorně smrt a kat jí sťal hlavu. Při její smrti se odehráli dva zázraky –
místo krve z jejího krku teklo mléko a andělé odnesli její tělo na horu Sinaj, kde z jejího hrobu
vytéká panenský olej.
Symbolika: Jak už to bývá nejen v duchovní lyrice, ale všeobecně v poezii, objevují se zde různé
motivy. Neznámý autor použil barvy, drahé kameny či náboženské odkazy na biblické příběhy.
Nejvíce těchto symbolů nalezneme ve dvou scénách. První scénou je vylíčení nádherné síně, ve
které se ve snu setkává Kateřina s Kristem, a druhou scénou je bičování svaté Kateřiny – žádnou z
nich v původní latinské předloze nenajdeme.
Na výklad symboliky drahých kamenů ze sna Kateřiny existují dva pohledy – první se opírá o
středověkou poetiku, druhý pak odkazuje na možnost využití reáliemi za Karla IV., tj. konkrétními
místnostmi připomínající místo legendy. K druhému pohledu se přiklání Vilikovský i Lehár a
podporují své stanovisko skutečností, že autor měl k umění blízko (obraz, přímluva za autory v
textu, barvy použité při popisu bičování).
Síně Bičování
podlaha z berylů, stěny Tak ty svaté barvy plály
z démantů vsazených v zlatě; na té panně zbičované
mnohá okna se bohatě v mase i v podlité ráně,
smaragdy, safíry leskla bíle, černě a zeleně,
a v nich skvěl se namísto skla modře, žlutě a červeně,
drahý kámen rozmanitý: každá v své vlastní podstatě.
hyacinty, chryzolity,
chalcedony a jaspisy,
topas, granát a tyrkysy,
sardonix a palejs čistý
rubín, perly ametysty,
vyleštěné přeuměle.
 Marie Kovrzková

Jakou funkci mělo toto místo v textu pro středověkého čtenáře? V této době se nejčastěji používá
biblická alegorie. Dle Jitky Otáhalové by se interpretace tohoto místa měla opírat o autorovu znalost
symbolického významu drahých kamenů, avšak autor mohl mít jinou představu o symbolice
kamenů než my dnes. Bible odkazuje na drahé kameny na třech místech, ale ani v jednom případě
nedochází k identické shodě. Nabízí se zde ještě jeden způsob výkladu – na základě vlastností
připisovaných drahým kamenům. Ani tohle řešení však není zcela konzistentní a systémové.
Smaragd jistě může být symbolem věrnosti ke Kristu, ale jaspis snižující zklamání v lásce nezapadá
(Kateřina nemůže být Kristem zklamaná).
Nejpravděpodobnější tedy je vzít symboliku kamenů dle jejich barevnosti. Použité kameny mají
více barevných variant, avšak tuto překážku lze překonat tak, že budeme předpokládat, že sutor měl
na mysli základní varianty kamenů. V legendě se tak objevují bílá, červená, zelená, modrá, žlutá
(zlatá) a fialová, což až na jednu souhlasí se scénou bičování svaté Kateřiny, kde je využita
symbolika těchto barev: bílá, červená, zelená, modrá a v závěru žlutá (zlatá), krom jiného zde autor
přímo odkazuje na Tristana a Izoldu. Barvy ze síně vyúsťují do fialové (ametyst) a bílé (perly).
Bičování pak do černé a zlaté). Barvy, které se opakují, přímo souvisí s vlastnostmi Kateřiny (bílá =
čistota, červená = láska ke Kristu, zelená = schopnost proměny, modrá = naděje a víra, zlatá = znak
Kateřinina urozeného původu, ale i jejího oslavení za utrpení pro víru). V síni barvy vyjadřují
vlastnosti, které předurčují dívku k utrpení, ale také k duchovnímu sňatku s Kristem, při bičování
barvy na jejím těle stvrzují předpovězené.
Fialová je pak v církevním pojetí barva utrpení a bílá barva čistoty a nevinnosti, čímž autor
předpovídá její mučení, aby si uchovala čistotu. Černá barva pak předznamenává smrt dívky a zlatá
barva vlasů podobající se svatozáři poukazuje nanebevstoupení mezi ostatní světice.

Stětí její hlavy, kdy vytéká bílé mléko (symbol čistoty), pak jen potvrzuje výše popsané a zlatá. Bílá
nahrazuje černou. Tento výklad má systém, a proto se jeví jako správný.
Jako další bych zmínila biblické symboly – zmínka některých postav z Bible (David – vítězství
Boha nad ďáblem), padesát ministrů (50 = posvěcení padesátého roku znamenalo to, že každý
musel znovu získat vlastnictví svého bohatství v rámci rodiny – padesát ministrů se obrátilo na
křesťanství). V jedné pasáži týkající se jejího mučení a smrti, nabádá Kateřina přihlížející urozené
paní a slečny, aby kvůli ní neplakali. To připomíná Ježíšovu cestu na Golgotu, když potkává plačící
 Marie Kovrzková

ženy.
Jazyk
• Skladba má znaky východomoravských nářečí; z toho vyvodili, že básník byl moravského
původu
Nejnápadnější moravismy: výskyt ť namísto c a č, např. tiesař [tiesarz, tyesarz] namísto
ciesař [czieſarz, cieſſarz, czyeſarz] nebo naopak chciec, chciece; další projev moravismu:
zjednodušení hláskových skupin dc, tc, dč > ds, ts, dš, koncovku – a v genitivu sg. m. než.
(čina, časa, smysla aj.) nebo adverbium včile
• bohatá slovní zásoba: synonyma (např. Kat: mukař, stínač, mučec, masař), užití anafor
• některé výrazy nejsou dokonce v jiných textech doloženy (majně, úpolý, okoj)
• neoriginální, ustálené obratů: „Také chci vám pověděti“
• typická deminutiva, zejména slovotvorná přípona – icě (ručicě, očicě), často neutra srdečko
Literatura:
NEZNÁMÝ, PETRŮ, Eduard a PELÁN, Jiří. Život svaté Kateřiny: Legenda o svaté Kateřině. 2.
Brno: Host, 2016. ISBN 978-80-7491-748-6.
PETRŮ, Eduard. Symbolika drahokamů a barev v Životě svaté Kateřiny. In: Vzdálené hlasy: Studie
o starší české literatuře. Olomouc: Votobia, 1996, s. 81-87. ISBN 80-7198-162-1.
Online zdroje:
REJZLOVÁ ZAJÍČKOVÁ, Vendula. Život svaté Kateřiny. In: Knižnice [online]. Praha: Ústav pro
českou literaturu AV ČR, 2017 [cit. 2022-10-07]. Dostupné z:
https://www.kniznice.cz/images/Semin%C3%A1%C5%99e/Zivot_svate_Kateriny_1.pdf
KRÁČMAROVÁ, Alena. Barokní legendy a kulty panenských mučednic. Praha, 2021. Bakalářská
práce. UNIVERZITA KARLOVA, KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA. Vedoucí práce Doc.
Miloš Sládek, Ph.D. Dostupné z:
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/128378/130306108.pdf?
sequence=1&isAllowed=y