1.

Úvodní plky

Přehled změn zákonů v SZ Správní právo k 1. 9. 2022 oproti verzi SZ správní právo k 1. 9. 2021.
Červená znamená, že daný text v nové verzi už není, naopak zelená je text, který byl po
novelách přidán.

2. Správní řád – beze změn, účinnost poslední novely k 1. 1. 2021 (dle B. online, není-li
uvedeno jinak, dále se předpokládá, že aktuálnost ověřuji podle této databáze)
3. Soudní řád správní

§ 121
Přidělování soudců
(1)
K výkonu funkce ke krajskému soudu, v níž bude jednat a rozhodovat ve věcech správního soudnictví, lze

soudce v souladu s jeho předchozím souhlasem přidělit, vykonával-li v oboru ústavního, správního nebo

finančního práva po dobu nejméně pěti let právní praxi nebo vědeckou, popřípadě pedagogickou činnost

nebo odůvodňují-li to výsledky jeho přípravné služby a justiční zkoušky a odborné přípravy .
(2)
K výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu lze po předchozím souhlasu předsedy Nejvyššího

správního soudu soudce v souladu s jeho předchozím souhlasem přidělit, vykonával-li v oboru ústavního,

správního nebo finančního práva po dobu nejméně deseti let právní praxi nebo vědeckou, popřípadě

pedagogickou činnost.

4. Kontrolní řád – beze změn

5. Zákon o státní službě

§ 33
Překážky přijetí do služebního poměru nebo výkonu služby
(1)
Do služebního poměru nelze přijmout
a)
justičního čekatele , justičního kandidáta nebo právního čekatele,
b)
poslance nebo senátora,
c)
poslance Evropského parlamentu,
d)
prezidenta republiky,
e)
člena vlády nebo náměstka člena vlády,
f)
vedoucího Úřadu vlády,
g)
soudce Ústavního soudu,
h)
asistenta soudce Ústavního soudu,
i)
asistenta soudce nebo státního zástupce,
j)
prezidenta nebo viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
k)
předsedu a člena Národní rozpočtové rady,
l)
guvernéra, viceguvernéra nebo člena bankovní rady České národní banky,
 m)
Veřejného ochránce práv nebo zástupce Veřejného ochránce práv,
n)
asistenta Veřejného ochránce práv,
o)
člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
p)
předsedu a člena Rady Českého telekomunikačního úřadu,
q)
předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
r)
člena Rady Energetického regulačního úřadu,
s)
předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů,
t)
předsedu a člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,
u)
předsedu a místopředsedu Českého statistického úřadu,
v)
člena zastupitelstva územního samosprávného celku, který je pro výkon funkce dlouhodobě

uvolněn (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva“),

w)
osobu vykonávající vojenské cvičení, službu v operačním nasazení nebo mimořádnou službu,
x)
předsedu a místopředsedu Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře,
y)
předsedu a místopředsedy Národní sportovní agentury.
(2)
Do služebního poměru nelze dále přijmout
a)
soudce,
b)
státního zástupce,
c)
člena nebo kontrolora Nejvyššího kontrolního úřadu,
d)
vyššího soudního úředníka nebo vyššího úředníka státního zastupitelství,
e)
vojáka z povolání,
f)
příslušníka bezpečnostního sboru,
g)
jinou osobu vykonávající činnost podle § 2.
(3)
Je-li na základě výsledku výběrového řízení vybrána k přijetí do služebního poměru osoba podle odstavce

1 nebo 2, učiní neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle odstavce 1 nebo 2.
(4)
Nastanou-li po přijetí do služebního poměru překážky uvedené
a)
v odstavci 1, má to za následek pozastavení výkonu služby,
b)
v odstavci 2, má to za následek skončení služebního poměru.
(5)
Ten, u koho nastala překážka podle odstavce 1 nebo 2, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného

odkladu písemně oznámit služebnímu orgánu; jde-li o státního zaměstnance, založí se oznámení do jeho

osobního spisu.

§ 54
Jmenování na služební místo vedoucího služebního úřadu
(1)
Vedoucího služebního úřadu jmenuje ten, o kom to stanoví zákon, na dobu v něm stanovenou, jinak na

dobu neurčitou, a to na základě výsledku výběrového řízení. Nestanoví-li zákon jinak, vedoucího
 služebního úřadu na služební místo jmenuje služební orgán ve služebním úřadu, který je bezprostředně

nadřízen služebnímu úřadu, v němž má být služební místo obsazeno; není-li takový nadřízený služební

úřad, jmenuje vedoucího služebního úřadu náměstek pro státní službu.

(2)
Výběrová komise na jmenování vedoucího služebního úřadu v ústředním správním úřadu má 4 členy,

které jmenuje a odvolává vláda, z toho 1 člena na návrh náměstka pro státní službu; při rovnosti hlasů

rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterého jmenuje vláda z těch členů výběrové komise, které

jmenovala na návrh náměstka pro státní službu. Výběrová komise na jmenování vedoucího služebního

úřadu v jiném správním úřadu s celostátní působností má 4 členy, které jmenuje a odvolává ten, kdo

vedoucího služebního úřadu jmenuje, z toho 2 členy na návrh příslušného ministra nebo vedoucího

jiného ústředního správního úřadu a 1 člena na návrh náměstka pro státní službu; při rovnosti hlasů

rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterého jmenuje ten, kdo výběrovou komisi jmenoval, z těch

členů výběrové komise, které jmenoval na návrh náměstka pro státní službu. V jiném správním úřadu

má výběrová komise 3 členy, které jmenuje a odvolává ten, kdo vedoucího služebního úřadu jmenuje,

z toho 1 člena na návrh náměstka pro státní službu.

(3)
V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit státní zaměstnanec vykonávající službu na

služebním místě představeného, s výjimkou vedoucího oddělení, nebo vedoucí zaměstnanec zařazený

v organizační složce státu, který řídí jiné vedoucí zaměstnance, pokud v uplynulých 8 letech vykonával

nejméně po dobu 4 let v organizační složce státu, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci,

regionální radě regionu soudržnosti (dále jen „regionální rada“) nebo jako uvolněný člen zastupitelstva

kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.
(4)
V případě, že služební místo nebylo v prvním kole výběrového řízení obsazeno, vyhlásí se druhé kolo

výběrového řízení.
(5)
Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit osoba, která v uplynulých 8 letech vykonávala

činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 4 let, z toho nejméně po dobu 2 let ve

vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.

§ 55
Jmenování na služební místo náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce
(1)
Náměstka pro řízení sekce jmenuje státní tajemník na základě výsledku výběrového řízení. Ředitele

sekce jmenuje vedoucí služebního úřadu na základě výsledku výběrového řízení.

(2)
Výběrová komise v ministerstvu nebo v Úřadu vlády má 4 členy, které jmenuje a odvolává státní tajemník,

z toho 2 členy na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády; při rovnosti hlasů rozhoduje

hlas předsedy výběrové komise, kterého jmenuje státní tajemník z těch členů výběrové komise, které

jmenoval na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády. V jiném správním úřadu má

výběrová komise 3 členy, které jmenuje a odvolává vedoucí služebního úřadu.

(3)
V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit
a)
státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě představeného, s výjimkou

vedoucího oddělení, ve stejném oboru služby,

 b)
vedoucí zaměstnanec zařazený v organizační složce státu, který působí v oboru, jehož

obsah odpovídá oboru služby, a který řídí vedoucí zaměstnance,

c)
úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě ředitele

krajského úřadu nebo tajemníka obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

d) zaměstnanec
regionální rady
zařazený na
pracovním akademický pracovník, který působí v oboru, jehož obsah odpovídá oboru služby, a
místě ředitele
úřadu který řídí vedoucí zaměstnance,
regionální rady,
e)
e f)
vedoucí zaměstnanec mezinárodní organizace, který působí v oboru, jehož obsah

odpovídá oboru služby, a který řídí vedoucí zaměstnance, nebo

f g)
vedoucí úředník Evropské unie, který působí v oboru, jehož obsah odpovídá oboru

služby, a který řídí jiné vedoucí úředníky Evropské unie,

pokud v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let v organizační složce státu, v územním

samosprávném celku, regionální radě, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci, na vysoké škole

nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle § 5 nebo

činnosti obdobné.
(4)
V případě, že služební místo nebylo v prvním kole výběrového řízení obsazeno, vyhlásí se druhé kolo

výběrového řízení.
(5)
Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit osoba, která v uplynulých 8 letech vykonávala

činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 3 let, z toho nejméně po dobu 2 let ve vedoucí

funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.

§ 57
Jmenování na služební místo ředitele odboru
(1)
Ředitele odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jmenuje státní tajemník na základě výsledku

výběrového řízení. V jiném správním úřadu jmenuje ředitele odboru na základě výsledku výběrového

řízení vedoucí služebního úřadu.

(2)
Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její členy jmenuje a odvolává státní

tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného náměstka pro řízení sekce. V jiném správním úřadu jmenuje

a odvolává členy výběrové komise vedoucí služebního úřadu.

(3)
V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit
a)
státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě představeného v oboru

služby, jehož se obsazované služební místo týká,

b)
vedoucí zaměstnanec zařazený v organizační složce státu, který působí v oboru, jehož

obsah odpovídá oboru služby, a který řídí vedoucí zaměstnance,

c)
úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě alespoň

vedoucího odboru krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
 vykonává-li správní činnost obdobnou oboru služby, jehož se obsazované služební místo

týká,
d) vedoucí
zaměstnanec
regionální
rady
zařazený v
úřadu
regionální
rady, který
řídí jiné
vedoucí
zaměstnance, akademický pracovník, který řídí jiné zaměstnance,
vykonává-li
správní
činnost
obdobnou
oboru služby,
jehož se
obsazované
služební
místo týká, e)
e f)
vedoucí zaměstnanec mezinárodní organizace, který řídí vedoucí zaměstnance, nebo
f g)
vedoucí úředník Evropské unie, který řídí jiné vedoucí úředníky Evropské unie,

pokud v uplynulých 6 letech vykonával nejméně po dobu 3 let v organizační složce státu, v krajském

úřadu, obecním úřadu obce s rozšířenou působností, regionální radě, instituci Evropské unie,

mezinárodní organizaci, na vysoké škole nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje nebo obce s

rozšířenou působností činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.

(4)
V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém řízení neuspěl, vyhlásí se druhé kolo

výběrového řízení.
(5)
Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit osoba, která v uplynulých 8 letech vykonávala

činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 2 let, z toho nejméně po dobu 1 roku ve

vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.

§ 183 [ Využívání údajů z informačních systémů evidence obyvatel a cizinců]

(1)
Ministerstvo vnitra a služební orgán pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá údaje ze

základního registru obyvatel v rozsahu

a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum narození,
c)
adresa místa pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2)
Ministerstvo vnitra a služební orgán pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá údaje z

informačního systému evidence obyvatel v rozsahu

a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení,
 b)
datum narození,
c)
adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)
Ministerstvo vnitra a služební orgán pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá údaje z

informačního systému cizinců v rozsahu

a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b)
datum narození,
c)
adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti.
(4)
Z údajů uvedených v odstavcích 1 až 3 lze v konkrétním případě použít jen takové údaje, které jsou

nezbytné ke splnění daného úkolu.

(5)
Údaje, které jsou uvedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního

systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru

předcházejícím současný stav.

6. Zákon o obcích

změněno s účinností od poznámka

zákonem č. 261/2021 Sb. 1.2.2022

zákonem č. 330/2021 Sb. 1.1.2022

zákonem č. 36/2021 Sb. 1.1.2022

Více...

§ 12
[Způsob vyhlášení]

Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek( 1) Obecně závazné vyhlášky a nařízení obce (dále

jen „právní "právní předpis obce“ obce") a podmínky nabytí musí být vyhlášeny což je

podmínkou platnosti a právního předpisu obce. Vyhlášení se provede tak, že se právní předpis obce vyvěsí na

úřední desce 3b ⁣ obecního úřadu po dobu 15 dnů. Dnem vyhlášení právního předpisu obce je první den jeho

vyvěšení na úřední desce. Kromě toho může obec uveřejnit právní předpis obce způsobem v místě obvyklým.(

2) Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy obce účinnosti patnáctým dnem po dni

vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve

však dnem vyhlášení.( 3) Nařízení obce vykonávající rozšířenou působnost se zveřejní též na úřední desce

obecních úřadů působících ve správním obvodu obce s rozšířenou působností.( 4) Obec vede

evidenci právních předpisů obce stanoví zákon o Sbírce, které vydala. Evidence právních

předpisů územních samosprávných celků obsahuje číslo a některých správních název právního předpisu,

datum jeho schválení, datum nabytí jeho platnosti, datum nabytí jeho účinnosti, popřípadě i datum pozbytí jeho
 platnosti. Právní předpisy obce se označují pořadovými čísly. Číselná řada se uzavírá vždy koncem každého

kalendářního roku.( 5) Právní předpisy obce a jejich evidence musí být každému přístupny u obecního úřadu

v obci, která je vydala. Nařízení vydané obcí vykonávající rozšířenou působnost musí být každému přístupné

též u obecních úřadů 57 ⁣ působících v jejím správním obvodu .

57
Zákon( 6) Obec zašle obecně závaznou vyhlášku obce neprodleně po dni jejího vyhlášení Ministerstvu vnitra.

Obec zašle nařízení obce neprodleně po dni jeho vyhlášení krajskému úřadu. 3b § 26

zákona č. 35/2021 500/2004 Sb.

, o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů správní řád.

§ 65
[Rozhodnutí krajského úřadu]
(1
) Neplní-li orgán obce povinnost podle § 7 odst. 2, rozhodne krajský úřad, že pro ni bude přenesenou působnost
nebo část přenesené působnosti vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu patří. Krajský

úřad zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti. Rozhodnutí vydává krajský úřad

v přenesené působnosti; při jeho vydávání se nepostupuje podle správního řádu .

(2
) Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce
3b ⁣

obecního úřadu obce, jejíž orgán neplnil povinnosti podle § 7 odst.

2. Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci 58

⁣.
3b
§ 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád .
58
§ 52d zákona č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 66b
[Odejmutí a delegace výkonu přenesené působnosti]
(1)
Neplní-li obecní úřad obce s rozšířenou působností povinnost podle § 7 odst. 2, rozhodne Ministerstvo

vnitra po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním

správním úřadem, že pro něj bude přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti vykonávat

jiný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Rozhodnutí Ministerstvo vnitra vydá do 60 dnů ode dne,

kdy se dozvědělo o neplnění povinnosti podle věty první. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu

příspěvku na výkon přenesené působnosti. Při vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle

správního řádu .
(2)
Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní na úřední desce 3b ⁣ obecního úřadu s

rozšířenou působností, který neplnil povinnosti podle § 7 odst. 2, a na úředních deskách obecních úřadů

v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se

zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci 58 ⁣ ve Věstníku právních předpisů kraje .
(3)
Ministerstvo vnitra na návrh obce s pověřeným obecním úřadem a s doporučením krajského úřadu a po

projednání s příslušnou obcí s rozšířenou působností může rozhodnout o delegování určitého rozsahu

výkonu státní správy obce s rozšířenou působností na obec s pověřeným obecním úřadem. Žádost
 podává obec nejpozději do 15. ledna kalendářního roku. Rozhodnutí Ministerstva vnitra může nabýt

právní moci jen k 1. lednu kalendářního roku. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvků

na výkon přenesené působnosti. Při vydání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu .
(4)
Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 3 se uveřejní na úřední desce pověřeného obecního

úřadu a na úředních deskách obecních úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Dále

se rozhodnutí zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci 58 ⁣ uveřejní ve Věstníku

právních předpisů kraje .

3b
§ 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád .
58
§ 52d zákona č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
58
§ 52d zákona č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 66c
[Odkaz na SpŘ , zveřejnění smlouvy]
(1)
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro veřejnoprávní smlouvy ustanovení správního řádu

.
(2)
Obec, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy, ji bezodkladně poté, co byla uzavřena, zveřejní

na úřední desce nejméně po dobu 15 dnů. Současně se uzavřená veřejnoprávní smlouva

zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci 58 ⁣ ve Věstníku právních předpisů kraje .

Obdobně se postupuje i při změně uzavřené veřejnoprávní smlouvy a při jejím zrušení.
(3)
Uzavřená veřejnoprávní smlouva musí být každému přístupná na obecním úřadu obce, která je její

smluvní stranou.
58
§ 52d zákona č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 72
[Odměny neuvolněných členů]
(1)
Uvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje obec za výkon funkce odměnu. Odměna se

poskytuje ode dne zvolení do funkce, již zastupitelstvo obce určilo jako funkci, pro kterou budou členové

zastupitelstva obce uvolněni, nejdříve však ode dne, od kterého ji zastupitelstvo obce jako takovou funkci

určilo. Uvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády,

poskytuje obec odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi

zastupitelstva obce.
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce může obec poskytovat za výkon funkce odměnu. V takovém

případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem obce, nejdříve však ode dne přijetí

usnesení zastupitelstva obce, kterým odměnu stanovilo.

(3)
V usnesení podle odstavce 2 zastupitelstvo obce stanoví výši odměn neuvolněným členům

zastupitelstva obce za měsíc, a to částkou v celých korunách, přitom může přihlédnout k plnění

individuálních úkolů, které jednotlivým neuvolněným členům zastupitelstva obce uložilo, a předem
 stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů obce, jejichž jsou členy. Usnesení podle

odstavce 2 pozbývá účinnosti ukončením funkčního období zastupitelstva obce, které odměnu stanovilo.
(4)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty, poskytuje obec odměnu v

rozmezí od 0,3 do 0,6násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce,

který vykonává funkci starosty. Pokud zastupitelstvo obce neuvolněnému členovi zastupitelstva obce,

který vykonává funkci starosty, odměnu nestanovilo, náleží mu ode dne zvolení do funkce starosty

odměna ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce,

který vykonává funkci starosty.

(5)
Odměna se členovi zastupitelstva obce poskytuje měsíčně. Pokud člen zastupitelstva obce vykonával

funkci jen po část měsíce, náleží mu za tento měsíc odměna ve výši násobku jedné třicetiny jeho

odměny a počtu kalendářních dnů, po které funkci v daném měsíci vykonával.

(6)
Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva obce funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti,

nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče o dítě do 4 let věku anebo

ošetřování fyzické osoby člena domácnosti nebo péče

o dítě mladší 10 let podle zákona o nemocenském pojištění něj , odměna mu nenáleží, nestanoví-li

tento zákon jinak.

(7)
Uvolněnému členovi zastupitelstva obce za každý kalendářní den od prvního do čtrnáctého

kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží odměna ve výši 60 % jedné

třicetiny odměny. Pro účely stanovení výše odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina

odměny upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení

nemocenského z nemocenského pojištění 51 ⁣ .

(8)
Odměna stanovená podle odstavce 7 se snižuje o 50 %, pokud se nemocenské podle právních předpisů

o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Odměna ve snížené výši stanovená podle odstavce 7 a

podle věty první za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
51
§ 21 a 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

§ 128
[Úřední deska, zasílání opatření, použití správního řádu ]
(1)
Obec vyvěsí neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů ode dne a)

rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu obce, b) nález Ústavního soudu, kterým se

zrušuje právní předpis obce nebo jeho doručení jednotlivá ustanovení, c) rozhodnutí soudu, kterým se

zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti , d) rozhodnutí

o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu obce, e) rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož

základě pozbývá rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu obce platnosti.

(2)
Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města vyvěsí neprodleně na úřední

desce úřadu městského obvodu nebo městské části po dobu nejméně 15

 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné

opatření orgánu městské části nebo městského obvodu v samostatné působnosti.

(3)
Obec na požádání zašle neprodleně Ministerstvu vnitra usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů

obce v samostatné působnosti. Obec na požádání zašle neprodleně krajskému úřadu usnesení,

rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obce v přenesené působnosti.

(4)
Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města na požádání zašle neprodleně

magistrátu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů městského obvodu nebo městské části v

samostatné působnosti. Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města na

požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů městského

obvodu nebo městské části v přenesené působnosti.

(5)
Působnost svěřená krajskému úřadu v § 125 a 126 a působnost svěřená magistrátu v § 127 a § 127a

je působností přenesenou.
(6)
Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení obce a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného

opatření orgánu obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města v

přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních

zásadách činnosti správních orgánů.

(7)
Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů obce, městského obvodu nebo

městské části územně členěného statutárního města učiněné podle správního řádu nebo podle

daňového řádu .

§ 149a

zrušen 149a[ Využívání údajů ze základních registrů]( 1) Orgány obce, krajský úřad a Ministerstvo vnitra využívají

ze základního registru obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto referenční údaje: a) příjmení, b)

jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se

narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů

mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí

soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a

datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.( 2) Orgány

obce, krajský úřad a Ministerstvo vnitra využívají z informačního systému evidence obyvatel pro výkon působnosti

podle tohoto zákona tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c)

pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství,

popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého

pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, h)

počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého

pobytu na území České republiky, i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo

opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině,
místo a stát, kde se narodil, j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného

zákonného zástupce, k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství

mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství

za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí

jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého

a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den,

který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu

manželství, l) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o

neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho

z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z

registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého

uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který registrovaný partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo

datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství, m) jméno, popřípadě jména,

příjmení a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem

fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného

partnera a datum jeho narození, n) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, o) den, který byl v rozhodnutí soudu o

prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.( 3) Orgány obce, krajský úřad a

Ministerstvo vnitra využívají z informačního systému cizinců pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) místo a stát, kde se cizinec

narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, f) státní občanství,

popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu,

popřípadě datum ukončení pobytu, i) omezení svéprávnosti, j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky,

popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky,

stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za

mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.( 4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v

konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou

vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel

nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

7. Zákon o krajích

změněno s účinností od poznámka

zákonem č. 261/2021 Sb. 1.2.2022

zákonem č. 330/2021 Sb. 1.1.2022

zákonem č. 251/2021 Sb. 1.1.2022

Více...
 §8
[Právní předpis kraje]
(1)
Obecně závazné vyhlášky kraje musí být v souladu se zákony a nařízení kraje musí být v souladu se

zákony a právními předpisy vydanými vládou a ústředními správními úřady.

(2)
Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek Obecně závazná vyhláška kraje a nařízení kraje (dále

jen „právní "právní předpis kraje“ kraje") a podmínky nabytí nabývá platnosti a účinnosti dnem

vyhlášení ve Věstníku právních předpisů kraje stanoví zákon o Sbírce( dále jen "Věstník").( 3) Dnem

vyhlášení právního předpisu kraje je den rozeslání příslušné částky Věstníku, který musí být uveden v

jejím záhlaví.( 4) Právní předpis kraje nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Věstníku,

pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti.( 5) Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze

výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti právního předpisu kraje, nejdříve však dnem vyhlášení.

Dřívější počátek účinnosti musí být v právním předpise kraje uveden. V těchto případech se právní

předpis kraje zveřejní též na úřední desce 2 ⁣ krajského úřadu( dále jen "úřední deska"), na úředních

deskách obecních úřadů obcí, kterých se dotýká, a v hromadných informačních prostředcích.( 6) Věstník

se vydává v postupně číslovaných částkách označených pořadovými čísly. Právní předpisy kraje se ve

Věstníku označují pořadovými čísly. Číselná řada právních

předpisů územních samosprávných celků kraje, jakož i číselná řada jednotlivých částek Věstníku, se

uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku.( 7) Věstník musí být každému přístupný na krajském

úřadu, na obecních úřadech v kraji a některých správních úřadů 37 ⁣ na Ministerstvu vnitra( dále jen

"ministerstvo") .
37
Zákon( 8) Kraj zveřejní stejnopis Věstníku i způsobem umožňujícím dálkový přístup.( 9) Kraj zašle obecně

závaznou vyhlášku kraje neprodleně po dni jejího vyhlášení ministerstvu. Kraj zašle nařízení kraje neprodleně

po dni jeho vyhlášení věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. 2 § 26

zákona č. 35/2021 500/2004 Sb.

, o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů správní řád.

§ 18
[Zveřejnění záměru, ceny]
(1)
Záměr kraje prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc

nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr kraje smluvně zřídit právo stavby k

pozemku ve vlastnictví kraje kraj zveřejní po dobu nejméně 30 dnů před rozhodnutím v příslušném

orgánu kraje vyvěšením na úřední desce 2 ⁣ krajského úřadu (dále jen „úřední deska“),aby se k němu

mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky․ nabídky. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle

zvláštního zákona 9a ⁣ platnými ke dni zveřejnění záměru. Pokud kraj záměr po uvedenou dobu

nezveřejní, je právní jednání neplatné.

(2)
Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase

obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o

cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů, dále jde-li o pronájem, pacht anebo

výpůjčku majetku kraje na dobu kratší než 90 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku

právnické osobě, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je kraj anebo kterou kraj ovládá 30 ⁣ , nebo jde-

li o pronájem silničního nebo silničního pomocného pozemku v souvislosti se zvláštním užíváním silnic

podle zvláštního zákona 9b ⁣ .

(4)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na výpůjčku, výprosu, pacht nebo pronájem majetku svěřeného

příspěvkovým organizacím zřízeným krajem, nestanoví-li zvláštní předpis nebo zastupitelstvo ve

zřizovací listině jinak.

2
§ 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád .
9a
§ 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí ( katastrální zákon ).
30
§ 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech ( zákon o obchodních korporacích ).
9b
§ 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 29
[Výkon přenesené působnosti]
(1)
Orgány kraje vykonávají na svém území přenesenou působnost ve věcech, které stanoví zákon.
(2)
Kraj obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti. Výši příspěvku stanoví

Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo“) ministerstvem.

§ 31
[Počet členů]
(1)
Zastupitelstvo se skládá z členů zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva činí v kraji s počtem obyvatel

a) do 600 000 obyvatel 45 členů,

b) nad 600 000 do 900 000 obyvatel 55 členů,

c) nad 900 000 obyvatel 65 členů.

(2)
Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva je počet obyvatel kraje k 1. lednu roku, v němž se

konají volby.
(3)
Počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, zveřejní krajský úřad nejpozději do 2 dnů od jeho

stanovení na úřední desce 2 ⁣ a dále

ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů Věstníku.
2
§ 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád .

§ 35
[Působnost]
(1)
Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti. Ve věcech přenesené

působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon.

(2)
Zastupitelstvu je vyhrazeno
a)
předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
b)
předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů, 15 ⁣ má-li za to, že jsou

v rozporu se zákonem,
c)
vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,
d)
koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat strategie rozvoje územního obvodu kraje

podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,

e)
schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajišťovat jejich realizaci a

kontrolovat jejich plnění,

f) volit
zástupce
kraje do
regionálních stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje,
rad regionů
soudržnosti,
g)
g h)
rozhodovat o spolupráci kraje s jinými kraji a o mezinárodní spolupráci,
h i)
schvalovat rozpočet kraje, schvalovat závěrečný účet kraje a schvalovat účetní závěrku

kraje sestavenou k rozvahovému dni,

i j)
zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky kraje; k tomu schvalovat jejich

zřizovací listiny,
j k)
rozhodovat o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny,

společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, rozhodovat o účasti v již založených

právnických osobách,
k l)
delegovat zástupce kraje, s výjimkou § 59 odst. 1 písm. j), na valnou hromadu obchodních

společností, v nichž má kraj majetkovou účast,

l m)
navrhovat zástupce kraje do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má kraj

majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje-li rada ve věcech

jediného společníka obchodní společnosti podle § 59 odst. 1 písm. j),

m n)
volit a odvolávat hejtmana, náměstka (náměstky) hejtmana a další členy rady z řad svých

členů a odvolávat je z funkce,

n o)
stanovit funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni a od kterého dne,
o p)
zřizovat a zrušovat výbory, volit a odvolávat jejich předsedy a členy,
p q)
stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva za měsíc,
q r)
stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle §

46 odst. 3, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 51, o plněních pro členy

zastupitelstva podle § 55 a o poskytnutí náhrady za nevyčerpanou dovolenou uvolněným

členům zastupitelstva podle § 56a odst. 6,

 r s)
vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi krajem a členem

zastupitelstva,
s t)
stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva (§ 56),
t u)
rozhodovat o peněžitých plněních spojených s výkonem funkce členů výborů, komisí a

zvláštních orgánů fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva,

u v)
udělovat ceny kraje,
v w)
rozhodovat o vyhlášení krajského referenda,
w x)
plnit další úkoly stanovené zákonem.
(3)
Zastupitelstvo rozhoduje o zrušení usnesení rady, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle § 62.
15
§ 64 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

§ 47
[Měsíční odměna]
(1)
Uvolněnému členovi zastupitelstva poskytuje kraj za výkon funkce odměnu. Odměna se poskytuje ode

dne zvolení do funkce, již zastupitelstvo určilo jako funkci, pro kterou budou členové zastupitelstva

uvolněni, nejdříve však ode dne, od kterého ji zastupitelstvo jako takovou funkci určilo. Uvolněnému

členovi zastupitelstva, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje kraj odměnu ve výši

0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva.

(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva může kraj poskytovat za výkon funkce odměnu. V takovém

případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem, nejdříve však ode dne přijetí

usnesení zastupitelstva, kterým odměnu stanovilo.

(3)
V usnesení podle odstavce 2 zastupitelstvo stanoví výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva za

měsíc, a to částkou v celých korunách, přitom může přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které

jednotlivým neuvolněným členům zastupitelstva uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti

na jednání orgánů kraje, jejichž jsou členy. Usnesení podle odstavce 2 pozbývá účinnosti ukončením

funkčního období zastupitelstva, které odměnu stanovilo.

(4)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana, poskytuje kraj odměnu v rozmezí

od 0,3 do 0,6násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva, který

vykonává funkci hejtmana. Pokud zastupitelstvo neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává

funkci hejtmana, odměnu nestanovilo, náleží mu ode dne zvolení do funkce hejtmana odměna ve výši

0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci

hejtmana.
(5)
Odměna se členovi zastupitelstva poskytuje měsíčně. Pokud člen zastupitelstva vykonával funkci jen po

část měsíce, náleží mu za tento měsíc odměna ve výši násobku jedné třicetiny jeho odměny a počtu

kalendářních dnů, po které funkci v daném měsíci vykonával.

(6)
Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, nařízené

karantény, těhotenství a mateřství, péče o dítě do 4 let věku anebo ošetřování fyzické osoby člena
 domácnosti nebo péče o dítě mladší 10 let podle zákona o nemocenském pojištění něj , odměna mu

nenáleží, nestanoví-li tento zákon jinak.

(7)
Uvolněnému členovi zastupitelstva za každý kalendářní den od prvního do čtrnáctého kalendářního dne

dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží odměna ve výši 60 % jedné třicetiny odměny.

Pro účely stanovení výše odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina odměny upraví

obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z

nemocenského pojištění 33 ⁣ .
(8)
Odměna stanovená podle odstavce 7 se snižuje o 50 %, pokud se nemocenské podle právních předpisů

o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Odměna ve snížené výši stanovená podle odstavce 7 a

podle věty první za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
33
§ 21 a 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

§ 85
[Úřední deska, Věstník, zasílání opatření]
(1)
Kraj vyvěsí neprodleně na úřední desce krajského úřadu po dobu nejméně 15

dnů ode dne jeho doručení a) rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo

jiné opatření orgánu kraje v samostatné působnosti , b) rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí

nebo zamítnutí návrhu nebo o zastavení řízení o návrhu na zrušení právního předpisu kraje.
(2) Ve
Věstníku
kraj
neprodleně
oznámí a)
rozhodnutí
o
pozastavení
účinnosti
právního
předpisu
kraje, b)
rozhodnutí
o zrušení
pozastavení Kraj na požádání zašle neprodleně ministerstvu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů kraje
účinnosti
právního v samostatné působnosti. Kraj na požádání zašle neprodleně věcně příslušnému ministerstvu
předpisu
kraje, c) nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů kraje v
nález
Ústavního přenesené působnosti.
soudu,
kterým se
zrušuje
právní
předpis
kraje nebo
jeho
jednotlivá
ustanovení,
d)
rozhodnutí
Ústavního
soudu, na
jehož
základě
pozbývá
rozhodnutí
o
pozastavení
účinnosti
právního
předpisu
kraje
platnosti.(
3)
(3 4)
Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení kraje a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo

jiného opatření orgánu kraje v přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s

výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.

(4 5)
Ustanovení dílů 1 a 2 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů kraje učiněné podle

správního řádu nebo podle daňového řádu .

§ 94a

zrušen 94a[ Využívání údajů ze základních registrů]( 1) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva

nebo jiné ústřední správní úřady využívají ze základního registru obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto

zákona tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a

okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a

okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území

k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den

smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více

státních občanství.( 2) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady

využívají z informačního systému evidence obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje: a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v

případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g)

adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou

mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum

zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i)

omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno,

datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, j)

jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum,

místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území

k úmrtí došlo, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako

den, který nepřežil.( 3) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady

využívají z informačního systému cizinců pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje: a) jméno,

popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v

případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, f) státní občanství, popřípadě
více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě

datum ukončení pobytu, i) omezení svéprávnosti, j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě

jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na

jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého

uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.( 4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním

případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako

referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo

informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

8. Zákon o hl. městě Praze

§ 45
[Vyhlášení, platnost a účinnost]

Způsob vyhlášení( 1) Podmínkou platnosti obecně závazných vyhlášek závazné vyhlášky hlavního města

Prahy a nařízení hlavního města Prahy (dále jen „právní "právní předpis hlavního

města Prahy“ Prahy") a podmínky nabytí platnosti a účinnosti je jejich vyhlášení.( 2) Vyhlášení právního

předpisu hlavního města Prahy se provede tak, že se uveřejní ve Sbírce právních předpisů hlavního města

Prahy stanoví zákon o( dále jen "Sbírka").( 3) Právní předpis hlavního města Prahy nabývá účinnosti

patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce , pokud v něm není stanoven pozdější počátek

účinnosti.( 4) Vyžaduje-li to naléhavý zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však

dnem vyhlášení. Skutečnost, že právní předpis hlavního města Prahy nabývá dřívější účinnosti, musí být v

právním předpisu hlavního města Prahy uvedena. Důvody, v čem spočívá naléhavý zájem, musí být současně

s právním předpisem hlavního města Prahy zveřejněny na úřední desce 11a ⁣. V těchto případech se právní

předpis hlavního města Prahy vyhlásí bezodkladně vyvěšením na úřední desce Magistrátu hlavního města

Prahy, na úředních deskách úřadů městských částí, kterých se dotýká, a uveřejní se i v hromadných

informačních prostředcích. Povinnost vyhlášení podle odstavce 2 tímto zůstává nedotčena.( 5) Hlavní město

Praha vydává pro svůj územní obvod Sbírku.( 6) Sbírka se vydává v postupně číslovaných částkách, z nichž

každá obsahuje v záhlaví označení dne, kdy byla rozeslána; tento den je dnem vyhlášení právního předpisu

hlavního města Prahy.( 7) Právní předpisy hlavního města Prahy se opatřují pořadovými čísly. Číselná

řada právních předpisů územních samosprávných celků hlavního města Prahy, jakož i číselná řada

jednotlivých částek Sbírky se uzavírá koncem kalendářního roku.( 8) Ve Sbírce se vyhlašují uveřejněním

plného znění právní předpisy hlavního města Prahy a některých správních nálezy Ústavního soudu vztahující

se k právním předpisům hlavního města Prahy.( 9) Redakci Sbírky vykonává Magistrát hlavního města Prahy.

Právní předpisy hlavního města Prahy musí být uveřejněny ve Sbírce nejdéle do 15 dnů ode dne jejich

schválení příslušným orgánem hlavního města Prahy.( 10) Tiskové chyby se ve Sbírce opravují uveřejněním

redakčního sdělení.( 11) Sbírka musí být každému přístupna u Magistrátu hlavního města Prahy,

u úřadů 40 ⁣ městských částí a na ministerstvu .

40( 12) Hlavní město Praha zašle
obecně závaznou vyhlášku hlavního Zákon č. 35/2021 420/2004 Sb. ,
města Prahy neprodleně po dni jejího
vyhlášení ministerstvu. Hlavní město o Sbírce právních předpisů přezkoumávání hospodaření územních
Praha zašle nařízení hlavního města samosprávných celků a některých správních úřadů dobrovolných
Prahy neprodleně po dni jeho vyhlášení
věcně příslušnému ministerstvu nebo svazků obcí. *) 11a) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. *)
jinému ústřednímu správnímu úřadu. 11a
duplicitní poznámka byla publikována novelou č. 501/2004 Sb. v § 36,

§ 45, § 48, § 60 a § 88

§ 53
[Měsíční odměna]
(1)
Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy poskytuje hlavní město Praha za výkon funkce

odměnu. Odměna se poskytuje ode dne zvolení do funkce, již zastupitelstvo hlavního města Prahy určilo

jako funkci, pro kterou budou členové zastupitelstva hlavního města Prahy uvolněni, nejdříve však ode

dne, od kterého ji zastupitelstvo hlavního města Prahy jako takovou funkci určilo. Uvolněnému členovi

zastupitelstva hlavního města Prahy, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje

hlavní město Praha odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému

členovi zastupitelstva hlavního města Prahy.

(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy může hlavní město Praha poskytovat za

výkon funkce odměnu. V takovém případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem

hlavního města Prahy, nejdříve však ode dne přijetí usnesení zastupitelstva hlavního města Prahy,

kterým odměnu stanovilo.

(3)
V usnesení podle odstavce 2 zastupitelstvo hlavního města Prahy stanoví výši odměn neuvolněným

členům zastupitelstva hlavního města Prahy za měsíc, a to částkou v celých korunách, přitom může

přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které jednotlivým neuvolněným členům zastupitelstva hlavního

města Prahy uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů hlavního města

Prahy, jejichž jsou členy. Usnesení podle odstavce 2 pozbývá účinnosti ukončením funkčního období

zastupitelstva hlavního města Prahy, které odměnu stanovilo.

(4)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního

města Prahy, poskytuje hlavní město Praha odměnu v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku výše odměny,

která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci

primátora hlavního města Prahy. Pokud zastupitelstvo hlavního města Prahy neuvolněnému členovi

zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy, odměnu

nestanovilo, náleží mu ode dne zvolení do funkce primátora hlavního města Prahy odměna ve výši

0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy,

který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy.

(5)
Odměna se členovi zastupitelstva hlavního města Prahy poskytuje měsíčně. Pokud člen zastupitelstva

hlavního města Prahy vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu za tento měsíc odměna ve výši
 násobku jedné třicetiny jeho odměny a počtu kalendářních dnů, po které tuto funkci v daném měsíci

vykonával.
(6)
Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy funkci z důvodu dočasné pracovní

neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče o dítě do 4 let věku anebo

ošetřování fyzické osoby člena domácnosti nebo péče

o dítě mladší 10 let podle zákona o nemocenském pojištění něj , odměna mu nenáleží, nestanoví-li

tento zákon jinak.

(7)
Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy za každý kalendářní den od prvního do

čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží odměna ve výši 60

% jedné třicetiny odměny. Pro účely stanovení výše odměny ve snížené výši podle věty první se jedna

třicetina odměny upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro

stanovení nemocenského z nemocenského pojištění 35 ⁣ .

(8)
Odměna stanovená podle odstavce 7 se snižuje o 50 %, pokud se nemocenské podle právních předpisů

o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Odměna ve snížené výši stanovená podle odstavce 7 a

podle věty první za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
35
§ 21 a 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

§ 110
[Rozpor opatření orgánu městské části v samostatné působnosti se zákonem]
(1)
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti v rozporu

se zákonem nebo jiným právním předpisem, pozastaví Magistrát jeho výkon. Výkon usnesení,

rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti je pozastaven dnem

doručení rozhodnutí Magistrátu městské části. Magistrát v rozhodnutí současně stanoví městské části

lhůtu ke zjednání nápravy, která nesmí být delší než 3 měsíce. Zjedná-li příslušný orgán městské části

nápravu ve stanovené lhůtě, Magistrát své rozhodnutí zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městské

části o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské

části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.

(2)
Nezjedná-li příslušný orgán městské části ve stanovené lhůtě nápravu, podá Magistrát do 60 dnů od

jejího uplynutí návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v

samostatné působnosti soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá

rozhodnutí Magistrátu o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské

části v samostatné působnosti platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(3)
Zjedná-li příslušný orgán městské části před rozhodnutím soudu nápravu, sdělí městská část

neprodleně tuto skutečnost soudu a Magistrátu. Magistrát své rozhodnutí o pozastavení výkonu

usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti zruší

neprodleně poté, co obdrží sdělení městské části o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení,
 rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána

náprava.
(4)
Magistrát o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v

samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh

soudu na jeho zrušení.

(5)
Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního

nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti obcí

upraveny zvláštním právním předpisem 23 ⁣ .

(6)
Postup Magistrátu podle odstavců 1 až 4 je výkonem přenesené působnosti.
23
Zákon č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů ( zákon o finanční

kontrole ), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 420/2004 Sb. , o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných

svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.

§ 111
[Rozpor opatření orgánu městské části v přenesené působnosti se zákonem]

Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v přenesené působnosti v rozporu se zákonem

nebo jiným právním předpisem, usnesením vlády, směrnicí ústředního správního úřadu nebo s opatřením

Magistrátu přijatým při kontrole výkonu přenesené působnosti, Magistrát je zruší. Magistrát o zrušení usnesení,

rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v přenesené působnosti informuje úřad městské

části. Postup Magistrátu je výkonem přenesené působnosti.

§ 112
[Úřední deska, Sbírka, zasílání opatření]
(1)
Hlavní město Praha vyvěsí neprodleně na úřední desce Magistrátu po dobu nejméně 15

dnů ode dne jeho doručení a) rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo

jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti , b) rozhodnutí Ústavního

soudu o odmítnutí nebo zamítnutí návrhu nebo o zastavení řízení o návrhu na zrušení právního

předpisu hlavního města Prahy, c) rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě pozbývá

rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu hlavního města Prahy platnosti.

(2) Hlavní
město
Praha
neprodleně
oznámí ve
Sbírce a) Městská část vyvěsí neprodleně na úřední desce úřadu městské části po dobu nejméně 15
rozhodnutí
o dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné
pozastavení
účinnosti opatření orgánu městské části v samostatné působnosti.
právního
předpisu
hlavního
města
Prahy, b)
rozhodnutí
o zrušení
pozastavení
účinnosti
právního
předpisu
hlavního
města
Prahy, c)
nález
Ústavního
soudu,
kterým se
zrušuje
právní
předpis
hlavního
města
Prahy nebo
jeho
jednotlivá
ustanovení.(
3)
(3 4)
Hlavní město Praha na požádání zašle neprodleně ministerstvu usnesení, rozhodnutí a jiná

opatření orgánů hlavního města Prahy v samostatné působnosti. Hlavní město Praha na

požádání zašle neprodleně věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu

úřadu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů hlavního města Prahy v přenesené

působnosti.
(4 5)
Městská část na požádání zašle neprodleně Magistrátu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření

orgánů městské části v samostatné působnosti. Městská část na požádání zašle neprodleně

Magistrátu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů městské části v přenesené působnosti.
(5 6)
Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy a o zrušení usnesení,

rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy nebo městské části v přenesené

působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních

zásadách činnosti správních orgánů.

(6 7)
Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů hlavního města Prahy

nebo městské části učiněné podle správního řádu nebo podle daňového řádu .

§ 119b

zrušen 119b[ Využívání údajů ze základních registrů]( 1) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí,

ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají ze základního registru

obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum,

místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České

republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za

mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci
tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.( 2) Orgány hlavního města Prahy a

orgány městských částí, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají z

informačního systému evidence obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje: a) jméno,

popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě

narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa

místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být

doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení

údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) omezení

svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a

okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, j) jméno, popřípadě

jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) rodinný stav, datum, místo a

okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum

nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí

soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní

moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o

prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil,

anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, l) datum a místo vzniku registrovaného

partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného

partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v

pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který

registrovaný partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení

registrovaného partnerství, m) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo registrovaného

partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno,

popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození, n) datum, místo a

okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo, o) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den,

který nepřežil.( 3) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí, ministerstvo a věcně příslušná

ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají z informačního systému cizinců pro výkon působnosti

podle tohoto zákona tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d)

pohlaví, e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a

okres narození, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území

České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) omezení svéprávnosti, j) jméno,

popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-

li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, l) den, který

byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.( 4) Z

údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke
splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z

informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru

předcházejícím současný stav.

9. zákon ČNR o o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy…

změněno s účinností od poznámka

zákonem č. 326/2021 Sb. 1.1.2022

zákonem č. 34/2021 Sb. 1.5.2021

zákonem č. 88/2021 Sb. 16.3.2021

Více...

§ 10
[Ministerstvo zdravotnictví]
(1)
Ministerstvo zdravotnictví je ústředním orgánem státní správy pro zdravotní služby, ochranu veřejného

zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, poskytovatele zdravotních služeb v přímé řídící

působnosti, zacházení s návykovými látkami, přípravky, prekursory a pomocnými látkami, vyhledávání,

ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních

minerálních vod, léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí,

zdravotní pojištění , a zdravotnický informační systém a elektronické zdravotnictví, pro používání

biocidních přípravků a uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh.

(2)
Součástí Ministerstva zdravotnictví je Český inspektorát lázní a zřídel.
(3)
Organizační součástí Ministerstva zdravotnictví je Inspektorát omamných a psychotropních látek.

10. Stavební zákon - Technicky vzato beze změn, když pomineme fakt, že od 1. 1. 2023 platí úplně
jiný zákon a všichni od kolegů „high-end“ advokátů víme, že ani ten nevydrží lebo politics…
11. Zákon o pozemních komunikacích – OPRAVDU ROZSÁHLÉ ZMĚNY

§1
Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 ⁣ a upravuje

a)
kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu,
b)
práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a
c)
výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady.
1
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání

určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne 17. května 2006, kterou se mění směrnice

1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních

požadavcích na tunely transevropské silniční sítě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických

systémů pro výběr mýtného ve Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19.

listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení

inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronick

ých systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničníc

h poplatků v Unii.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 200

8/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.

§ 13
[Příslušenství pozemní komunikace]

Příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace jsou

a)
přenosné svislé dopravní značky, a dopravní zařízení, 2)
b)
hlásiče náledí, hlásky a jiná zařízení pro provozní informace,
c)
veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení provozu,
d)
silniční vegetace, zásněžky, zásobníky a skládky údržbových hmot,
e)
objekty a prostranství bezprostředně sloužící výkonu údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace

(cestmistrovství) nebo k zabezpečení úkolů složek integrovaného záchranného systému a jejich napojení na

příslušnou pozemní komunikaci,

f)
zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů (např. ploty, přechodové můstky, tunely),
g)
zařízení pro placení ceny za užívání vymezeného úseku místní komunikace,
h)
technická zařízení a jejich součásti, určená k vyměření, výběru a kontrole úhrady poplatku za užití pozemní

komunikace (dále jen „systém elektronického mýtného“), jsou-li umístěna na pozemní komunikaci nebo na

silničním pozemku,
i)
technická zařízení a jejich součásti určené k provádění vysokorychlostního kontrolního vážení pomocí

nepřenosných vysokorychlostních vah, jsou-li umístěna na pozemní komunikaci nebo na silničním pozemku,
j)
technická zařízení a jejich součásti určená ke kontrole úhrady časového poplatku za užití pozemní komunikace,

jsou-li pevně umístěna na pozemní komunikaci nebo na silničním pozemku,

k)
kabelovody, pokud jsou umístěny na silničním pozemku a pokud nejsou součástí jiné technické infrastruktury.

§ 14
[Součást a příslušenství průjezdního úseku pozemní komunikace]
(1)
O součástech a příslušenství průjezdního úseku dálnice a průjezdního úseku silnice platí ustanovení §

12 a 13 s těmito odchylkami:
a)
zábradlí a obdobná zařízení jsou součástmi pouze na mostních objektech a na zdech,
b)
součástmi ani příslušenstvím nejsou zábradlí, řetězy a jiná zařízení pro zajištění a zabezpečení

přechodů pro chodce, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení provozu.
(2)
Součástmi ani příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace nejsou
a)
sjezdy nebo nájezdy na sousední nemovitosti, hráze vodních nádrží a rybníků, břehy vodních toků,

po nichž komunikace probíhá pod úrovní břehové čáry, nábřežní zdi vybudované k regulaci

vodního toku, vodohospodářské objekty pod mosty, zařízení melioračních úprav (propusti,

podchody),
b)
nástupní ostrůvky, zařízení pro zveřejnění jízdních řádů označníky zastávek a čekárny linkové

osobní dopravy a hromadné veřejné dopravy, trolejová vedení a jejich sloupy, provozní a technická

policejní zařízení,
c)
úrovňové přejezdy drah bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje a úrovňové přejezdy

drah se závorami ve vzdálenosti mezi závorami, zařízení k zabezpečení přejezdů drah, kolejový

svršek tramvajové a železniční dopravy v úrovni vozovky do vzdálenosti 0,5 m od vnější hrany

kolejnice, samostatná tělesa drah,

d)
autobusová nádraží, motely, motoresty, čerpací stanice pohonných hmot a celniště na hraničních

přechodech.
(3)
Součástmi ani příslušenstvím dálnic, silnic a místních komunikací dále nejsou inženýrské sítě,

energetická, telekomunikační, tepelná a jiná vedení včetně sloupů těchto vedení, pokud neslouží výlučně

vlastníkovi dotčené komunikace s výjimkou kabelovodů podle § 13 písm. k), a dále reklamní tabule a

poutače všeho druhu, stánky a jiná pojízdná nebo přenosná prodejní zařízení.

§ 18g
Posouzení stavby a její dokumentace
(
1 Pozemní komunikací podléhající posuzování bezpečnosti je Osoba, s výjimkou tunelu nad 500 m která žádá o
)
vydání stavebního

povolení, který je součástí pozemní komunikace zařazené do transevropské silniční sítě 22 ⁣ společného

povolení , kterým se stavba umisťuje

a) pov
oluje,
nebo
o
kolau pozemní komunikace, která je zařazena do transevropské silniční sítě 22 ⁣ ,
daci
pro
stavb
u
b)
dálnice,
c)
silnice I. třídy, nebo
 d)
úsek silnice II. nebo III. třídy, na jehož výstavbu, rekonstrukci nebo opravu byly nebo mají být využity pr

ostředky Evropské unie, s výjimkou úseku nacházejícího se v zastavěném území.

(
2 Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti je povinen povinna zajistit
)
posouzení záměru dokumentace podle zvláštních předpisů o územním plánování a stavebním řádu 5 ⁣ a stavby

samotné z hlediska zajištění bezpečnosti silničního provozu při užívání stavby, které se provádí v rámci
a)
prvotního hodnocení záměru a
b)
auditu bezpečnosti pozemních komunikací.
(
3 Součástí prvotního hodnocení záměru je
) a)
rozbor stávajícího stavu sítě pozemních komunikací v území, ve kterém má být záměr uskutečněn, d

ále jen

„audit bezpečnosti silničního provozu na ní, jejich nedostatků a dalšího vývoje úrovně bezpečnosti sil

ničního provozu v případě neuskutečnění záměru,

b)
stanovení cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu na síti pozemních komunikací v území,

ve kterém má být záměr uskutečněn,

c komun
ikací“) vymezení způsobů dosažení stanovených cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu a poso
uzení jejich předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu a
d)
srovnání nákladů a přínosů jednotlivých způsobů dosažení stanovených cílů zvýšení úrovně bezpečn

osti silničního provozu.

(
4 Výsledkem prvotního hodnocení záměru je zpráva obsahující údaje podle odstavce 3, kterou stavebník stavby

2 pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti zohlední při zpracování návrhu dokumentace pro vyd
) ání územního rozhodnutí nebo návrhu dokumentace pro vydání společného povolení, kterým se stavba umísťuj

e a povoluje, a k této dokumentaci přiloží.

(
5 Auditu bezpečnosti pozemních komunikací podle odstavce 1 podléhá
) a
) návrh
dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo návrh dokumentace pro vydání společného povolení zá

měru, kterým se stavba umísťuje a povoluje,

b
) návrh projektové dokumentace pro
1.
vydání stavebního povolení, nebo
2.
provádění stavby, je-li stavba umístěna a povolena ve společném povolení,
c
) provedená stavba před zahájením zkušebního provozu pro zkušební provoz a
d
) dokončená stavba pro kolaudaci.
(
6 Výsledkem auditu bezpečnosti pozemních komunikací je zpráva, která obsahuje zejména souhrnný popis
předpokládaných dopadů stavebních, technických a provozních vlastností pozemní komunikace na bezpečnost
3
) silničního provozu při jejím užívání a návrhy na odstranění nebo snížení předpokládaných rizik, která plynou z

vlastností pozemní komunikace pro účastníky silničního

 provozu. Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti Osoba uvedená v odstavci

1 doplní zprávu vyhodnocením, zda a jakým způsobem vyhověl vyhověla návrhům obsaženým ve zprávě, a u

návrhů, kterým nevyhověl nevyhověla, uvede důvody jejich nepřijetí.

(
7 Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti Osoba uvedená v odstavci

1 předloží speciálnímu stavebnímu úřadu zprávu a vyhodnocení podle odstavce 6 vztahující se

4
) a)
k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. a) k žádosti o vydání územního rozhodnutí a)

stavebního povolení nebo společného povolení, kterým se stavba umísťuje umisťuje a povoluje,
b)
k návrhu zprávu a vyhodnocení u návrhů dokumentace podle
1.
odstavce 5 2 písm. a) a b) bodu 1 k žádosti o vydání stavebního povolení, nebo
2.
odstavce 5 písm. a b) bodu 2 k žádosti o kolaudaci,
c)
ke stavbě zprávu a vyhodnocení u stavby podle odstavce 5 2 písm. c) k žádosti o kolaudaci a
d)
ke stavbě podle odstavce 5 písm. d) k žádosti o kolaudaci.
(
8 Ve stavebním povolení nebo společném povolení, kterým se stavba umísťuje umisťuje a povoluje, pro stavbu

5 pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti podle odstavce 1 speciální stavební úřad uloží
) provedení zkušebního provozu podle zvláštního právního předpisu zvláštních předpisů o územním plánování a

stavebním řádu 5 ⁣ ). Ve( 6) Speciální stavební úřad ve stavebním nebo

ve společném povolení, kterým se umísťuje územním a povoluje stavba pozemní komunikace podléhající posu

zování bezpečnosti stavebním a při kolaudaci podle zvláštních předpisů o územním plánování a stavebním řádu

5 ⁣ ověří, stavební úřad uloží rovněž zpracování dokumentace pro provádění stavby zda je předložená zpráva a

vyhodnocení podle odstavce 4 úplná a zda zpráva byla zpracována k tomu oprávněnou osobou.
(
9 Při zpracování auditu bezpečnosti pozemních komunikací se zohlední zejména vliv okolí pozemní komunikace,

7 vliv součástí a příslušenství pozemní komunikace a jejího připojení na ostatní pozemní komunikace a vliv
) charakteru provozu na pozemní komunikaci na bezpečnost provozu na této pozemní komunikaci.
(
1 Kritéria pro posouzení předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu podle odstavce 3 písm. c) a
0
) předmět Minimální obsah auditu bezpečnosti pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis.
22
Nařízení Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 července 1996 1692/96/ES ze

dne 11 23. prosince 2013, o hlavních směrech Unie Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě .

Písmeno F části 8 přílohy II Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské

republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky,

Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o zrušení rozhodnutí úpravách smluv, na nichž je založena

Evropská unie. 5 Zákon č. 661/2010/EU stavební zákon, v platném znění 183/2006 Sb.
22
Nařízení Evropského parlamentu, o územním plánování a Rady stavebním řádu (EU) . 5 Zákon č.

1315/2013 ze dne 11 183/2006 Sb. prosince 2013

o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě územním

plánování a o zrušení rozhodnutí č stavebním řádu( stavební zákon). 661/2010/EU, v platném znění.
5
Zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon ).

§ 18h
Auditor bezpečnosti pozemních komunikací
(1)
Provádět audit bezpečnosti pozemních komunikací a zpracovávat zprávu o výsledku auditu podle § 18g

odst. 3 může pouze fyzická osoba s platným povolením (dále jen „auditor bezpečnosti pozemních

komunikací“).
(2)
Povolení podle odstavce 1 vydá Ministerstvo dopravy na žádost žadateli, který je bezúhonný a prokázal

odbornou způsobilost k provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací.

(3)
Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam jmen a příjmení,

identifikačních čísel osoby a sídla nebo místa podnikání auditorů bezpečnosti pozemních komunikací,

kteří jsou držiteli platného povolení osvědčení, a pravidelně jej aktualizuje.

(4)
Za bezúhonného podle odstavce 2 se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin

spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy, a byl mu uložen

nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku.

(5)
Za účelem zjištění, zda je žadatel bezúhonný, si Ministerstvo dopravy vyžádá podle zvláštního právního

předpisu 23 ⁣ výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a

výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím

dálkový přístup.
23
Zákon č. 269/1994 Sb. , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 18i
Odborná způsobilost
(1)
Odbornou způsobilost prokazuje žadatel
a)
absolvováním bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu 24 ⁣ v oblasti

technických věd a technologií nebo ukončeným vyšším odborným vzděláním nebo středním

vzděláním s maturitní zkouškou v oborech souvisejících s prováděním auditu bezpečnosti

pozemních komunikací,
b)
praxí v oblasti bezpečnosti silničního provozu v délce
1.
3 roky, pokud absolvoval bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program 24 ⁣ ,
2.
4 roky, pokud absolvoval vyšší odborné vzdělání, nebo
3.
5 let, pokud absolvoval střední vzdělání s maturitní zkouškou, a
c)
úspěšným složením zkoušky.
(2)
Zkouška zahrnuje ověření znalostí potřebných pro provedení

auditu bezpečnosti pozemních komunikací v rozsahu podle § 18g odst. 7. Zkoušku skládá žadatel před

komisí jmenovanou Ministerstvem dopravy. Komise musí být nejméně tříčlenná a mít lichý počet členů.

Předsedou komise musí být státní zaměstnanec zařazený k výkonu státní služby práce v Ministerstvu
 dopravy. O výsledku zkoušky vyhotoví komise protokol, který její předseda předá bez zbytečného odkladu

Ministerstvu dopravy a oznámí výsledky zkoušky žadateli.

(3)
Skládat zkoušku může pouze žadatel, který absolvoval školení pro získání potřebných znalostí,

dovedností a postupů pro provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací v rozsahu podle § 18g

odst . 7.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, obsah a způsob provádění zkoušky, způsob hodnocení

výsledků zkoušky, rozsah a obsah školení a obory související s auditem bezpečnosti pozemních

komunikací.
24
Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů ( zákon o vysokých školách

), ve znění pozdějších předpisů.

24
Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů ( zákon o vysokých školách

), ve znění pozdějších předpisů.

§ 18j
Povinnosti auditora bezpečnosti pozemních komunikací
(1)
Auditor bezpečnosti pozemních komunikací nesmí

provádět činnosti, jejichž výkon svěřuje tento zákon auditorům audit bezpečnosti pozemních

komunikací, u staveb pozemních komunikací, na jejichž přípravě anebo provádění se podílel, podílí nebo

má podílet sám nebo

a)
jeho příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel nebo partner, nebo
b)
osoba, s níž je
1.
ve vztahu jako společník, člen orgánů společnosti, družstva nebo jako účastník sdružení,
2.
v základním pracovněprávním vztahu, nebo
3.
ve vztahu obchodním nebo obdobném a tento vztah by mohl ohrozit nezávislost nebo

nestrannost auditora bezpečnosti pozemních komunikací.

(2)
Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen postupovat

při činnostech, jejichž výkon svěřuje tento zákon auditorům auditu bezpečnosti pozemních

komunikací, a vyhotovení zprávy podle § 18g odst. 3 nestranně a s řádnou odbornou péčí.
(3)
Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen Ministerstvu dopravy sdělit, že přestal splňovat

podmínku bezúhonnosti podle § 18h odst. 4, bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví.
(4)
Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen účastnit se pravidelného školení, jehož

předmětem je udržování a prohlubování potřebných znalostí, dovedností a postupů pro provádění auditu

bezpečnosti pozemních komunikací. Pravidelného školení se auditor bezpečnosti pozemních komunikací

zúčastní do konce třetího roku ode dne

a)
vydání povolení podle § 18h odst. 1, nebo
b)
konání předchozího pravidelného školení.
(5)
Rozsah a obsah pravidelného školení stanoví prováděcí právní předpis.
 § 18m
Posouzení pozemních komunikací v provozu Prohlídka pozemní komunikace
(1
) Vlastník pozemní

komunikace zajistí posouzení jím vlastněných pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti z

hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů podle § 18g

odst. Posouzení provede auditor bezpečnosti 1, jejíž úsek je zařazen do Centrální evidence pozemních

komunikací na základě
ap
odl
e§
29a prohlídky skutečného stavu, nebo správce, je-li výkon správy této pozemní
od
st. komunikace provedené na místě nebo zajišťován prostřednictvím elektronického záznamu zobrazujícího
1
pís pozemní komunikaci nebo její parametry a
m.
e)
b)
informací o úsecích pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti správce, jež jsou v pro

vozu déle než 3 roky, s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení nebo těžké újmě z

ajistí bez zbytečného odkladu provedení prohlídky tohoto úseku. Prohlídka se zaměří na zdraví posouzení

dopadů zejména stavebních, v poměru k intenzitě provozu na technických a provozních

vlastností pozemní komunikaci; tyto informace předá auditorovi bezpečnosti pozemních komunikací vlastn

ík komunikace na bezpečnost pozemní komunikace před zahájením posuzování.

(2
) Výsledkem posouzení je zpráva zpracovaná Prohlídka musí být provedena skupinou nejméně 3 fyzických osob,
z nichž alespoň jedna musí být auditorem bezpečnosti pozemních

komunikací, která obsahuje souhrnný popis provedeného posouzení a hodnocení posuzovaných úseků pozem

ních komunikací. Posuzované úseky( 3) Na činnost auditora bezpečnosti pozemních komunikací při provádění

prohlídky se hodnotí z hlediska rizika dopravních nehod § 18j odst.

1 a z hlediska závažnosti jejich dopadů jako úseky pozemních komunikací s vysokou, střední nebo nízkou úro

vní bezpečnosti 2 vztahují obdobně.

(3
4 Zprávy Po ukončení prohlídky zpracuje auditor bezpečnosti pozemních komunikací
)
zprávu o posouzení jím vlastněných výsledcích prohlídky obsahující zejména popis zjištěných rizik a návrhy

nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Při zpracování zprávy auditor

bezpečnosti pozemních komunikací předá vlastník zohlední obsah předchozích zpráv o výsledcích prohlídek

posuzovaného úseku pozemní

komunikace Ministerstvu dopravy nejpozději do 31. října kalendářního roku, v němž proběhlo toto posouzení.

Současně vlastník byly-li zpracovány, a údaje o dopravních nehodách na posuzovaném úseku pozemní

komunikace předá Ministerstvu dopravy přehled posuzovaných úseků jím vlastněných. Před zpracováním

zprávy auditor bezpečnosti pozemních komunikací projedná její obsah s vlastníkem dotčené pozemní

komunikace a jejich hodnocení správcem, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován

prostřednictvím

správce. Do 31. prosince tohoto roku zveřejní Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup př
 ehled všech posuzovaných úseků( 5) Zprávu o výsledcích prohlídky předá auditor bezpečnosti pozemních

komunikací vlastníku dotčené pozemní komunikace a jejich hodnocení správci, je-li výkon správy dotčené

pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce.

(4
6 Vlastník Při správě pozemní komunikace zajišťuje vlastník nebo správce, aby bylo posouzení je-li výkon správy
)
zajišťován prostřednictvím správce, zajistí provedení nápravných opatření uvedených ve zprávě, pokud je to

technicky možné a ekonomicky únosné při zajištění řádné správy sítě pozemních

komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti provedeno vždy v průběhu pátého kalendářního roku násle

dujícího po zpracování předchozích zpráv o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací jeho vlastnictví

nebo správě a její plánovaný rozvoj.

(5
) Předmět posouzení Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena 3 ⁣. 3 § 8 odst.
2 a kritéria pro hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis 4, §

46 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

§ 18n
Podrobné prohlídky, plánování nápravných opatření a jejich provádění
(1)
Vlastník pozemní komunikace zajistí v kalendářním roce následujícím po zpracování zpráv o posouzení

jím vlastněných pozemních komunikací provedení podrobné prohlídky úseků pozemních komunikací,

které byly ve zprávě hodnoceny jako úseky s nízkou úrovní bezpečnosti a u nichž v tomto kalendářním

roce nedojde k provedení nápravných opatření, kterými se zvýší úroveň jejich bezpečnosti. Podrobnou

prohlídku provádí skupina nejméně 3 fyzických osob s ukončeným středním vzděláním s maturitní

zkouškou a roční praxí v oblasti správy pozemních komunikací nebo bezpečnosti silničního provozu,

z nichž alespoň 1 musí být auditorem bezpečnosti pozemních komunikací. Podrobná prohlídka se

provádí na místě a zaměřuje se na posouzení dopadů zejména stavebních, technických a provozních

vlastností pozemní komunikace na její bezpečnost.

(2)
Výsledkem podrobné prohlídky je zpráva o jejích výsledcích zpracovaná auditorem bezpečnosti

pozemních komunikací, která obsahuje zejména popis zjištěných rizik a návrhy nápravných opatření

včetně posloupnosti jejich provedení. Při zpracování zprávy auditor bezpečnosti pozemních komunikací

zohlední obsah poslední zprávy o posouzení pozemních komunikací, obsah předchozích zpráv

o výsledcích podrobných prohlídek dotčeného úseku pozemní komunikace, byly-li zpracovány, a údaje

o dopravních nehodách na tomto úseku pozemní komunikace.

(3)
Na základě zpráv o výsledcích podrobných prohlídek určí vlastník pozemních komunikací podléhajících

posuzování bezpečnosti úseky, u nichž lze předpokládat, že nápravná opatření povedou k výraznému

zvýšení bezpečnosti a snížení nákladů vynakládaných v důsledku dopravních nehod, a určí tato

nápravná opatření a posloupnost jejich provedení. Do konce kalendářního roku, v němž jsou podrobné

prohlídky prováděny, sdělí vlastník pozemní komunikace Ministerstvu dopravy informaci o vybraných

úsecích pozemních komunikací a provedených nebo plánovaných nápravných opatřeních včetně

posloupnosti jejich provedení.

(4)
Na základě informací podle odstavce 3 Ministerstvo dopravy do 3 měsíců po uplynutí lhůty pro jejich

sdělení sestaví na dobu 5 let plán zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací obsahující přehled

úseků pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti vybraných k provedení

nápravných opatření a provedených nebo plánovaných nápravných opatření včetně posloupnosti jejich

provedení. Plán zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem

umožňujícím dálkový přístup.

(5)
Do konce každého kalendářního roku sdělí vlastník pozemní komunikace podléhající posuzování

bezpečnosti Ministerstvu dopravy informaci o provedených nápravných opatřeních obsažených v plánu

zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací. Na základě tohoto sdělení Ministerstvo dopravy

aktualizuje zveřejněné informace uvedené v plánu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací.

(6)
Předmět podrobné prohlídky stanoví prováděcí právní předpis.

§ 19c
Odstranění vraku vlastníkem pozemní komunikace nebo obcí
(
1 Silniční správní úřad uloží provozovateli vraku
) a
) na návrh vlastníka pozemní komunikace povinnost vrak odstavený na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo
veřejně přístupné účelové komunikaci odstranit a odstavit mimo takovou pozemní komunikaci,
b
) na návrh vlastníka pozemní komunikace, ze které byl vrak odstraněn postupem podle § 19b odst. 1, povinnost
vrak vyzvednout z místa, kde je odstaven, a odstavit jej mimo dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně

přístupnou účelovou komunikaci,

c
) na návrh obce, na jejímž území se nachází veřejně přístupná účelová komunikace, povinnost vrak odstavený
na této veřejně přístupné účelové komunikaci odstranit a odstavit mimo dálnici, silnici, místní komunikaci nebo

veřejně přístupnou účelovou komunikaci.

(
2 Po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla pravomocně uložena povinnost podle odstavce 1,
)
zajistí navrhovatel podle odstavce 1 vlastník pozemní komunikace předání vraku na náklady jeho provozovatele

provozovateli zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností.

Ustanovení § 19b odst. 8 se užije obdobně.

(
3 Provádí-li silniční správní úřad v řízení podle odstavce 1 ohledání vozidla, vydá o tom usnesení, které se
)
oznamuje pouze provozovateli vozidla. Není-li silničnímu správnímu úřadu provozovatel vozidla znám a účelem

tohoto ohledání je zjištění jeho totožnosti, oznámí se usnesení vylepením na vozidle nejméně 5 dní před

provedením ohledání vozidla a současně vyvěšením na úřední desce.

(
4 Při ohledání vozidla v řízení podle odstavce 1 lze otevřít uzamčené vozidlo i v nepřítomnosti jeho provozovatele.
)
Došlo-li k otevření uzamčeného vozidla v nepřítomnosti jeho provozovatele, zajistí silniční správní úřad uzamčení

vozidla.

§ 19d
Odstranění silničního vozidla z pozemní komunikace
(1
) Vlastník pozemní

komunikace, v případě veřejně přístupné účelové komunikace i obec, na jejímž území se daná veřejně přístup

ná účelová komunikace nachází, je oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19

odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby

odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a

odstavil mimo takovou pozemní komunikaci.

(2
) Po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla,
je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vlastník pozemní komunikace oprávněn vozidlo z

pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla

místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního

vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit.
(3
) Pro účely doručování výzvy podle odstavce 1 a oznámení podle odstavce 2 se použije § 19b odst. 7 obdobně.
(4
) Nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 3 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 2,
rozhodne silniční správní úřad příslušný podle pozemní komunikace, ze které bylo silniční vozidlo odstraněno,

na návrh osoby, která učinila výzvu podle odstavce 1, vlastníka pozemní komunikace o povolení prodeje

silničního vozidla ve veřejné dražbě. Silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly

dodrženy podmínky nebo postup podle odstavců 1 a 2, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout,

nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního

vozidla povolen, je osoba vlastník pozemní komunikace, která učinila výzvu podle odstavce 1 ze které bylo

odstraněno, oprávněna oprávněn jej prodat na náklady jeho provozovatele. § 19b odst. 4 až 6 a 8 se použijí

přiměřeně.
(5
) Pro účely postupu podle odstavce 1 je osoba vlastník pozemní

komunikace, která je oprávněna učinit výzvu podle odstavce 1 a která který má důvodné podezření, že je

silniční vozidlo na pozemní komunikaci odstaveno v rozporu s § 19 odst. 2 písm.

h), oprávněna oprávněn vyžádat si poskytnutí údajů rozhodných pro ověření tohoto podezření a údajů o

provozovateli silničního vozidla zapsaných v registru silničních vozidel. Nemůže-li tato osoba vlastník pozemní

komunikace opatřit údaje o vozidle potřebné k postupu podle věty první, provede na její jeho žádost silniční

správní úřad ohledání vozidla. O konání ohledání zveřejní silniční správní úřad informaci nejméně 5 dní předem

vylepením na vozidle a současně vyvěšením na úřední desce. V rámci ohledání vozidla lze otevřít uzamčené

vozidlo; v takovém případě zajistí silniční správní úřad jeho uzamčení. Náklady na ohledání a uzamčení vozidla

nese osoba, která požádala o ohledání vozidla; vlastník pozemní komunikace; bylo-li vozidlo odstaveno na

pozemní komunikaci v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h), nahradí tyto

náklady osobě, která požádala o ohledání vozidla, vlastníku pozemní komunikace provozovatel vozidla. O

výsledku ohledání vozidla vlastníka pozemní komunikace informuje silniční správní

úřad osobu, která požádala o ohledání vozidla.

§ 22
[Úhrada mýtného]
(
1 Užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší
)
povolená hmotnost činí více než 3,5 tuny(dále jen „vozidlo v systému elektronického mýtného“), podléhá úhradě

mýtného. Mýtné se ukládá za účelem dosažení návratnosti nákladů

a)
vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace,
b)
vyvolaných znečištěním ovzduší z provozu vozidel v systému elektronického mýtného na

zpoplatněných pozemních komunikacích a

c)
vyvolaných hlukem z provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných

pozemních komunikacích.
(
2 Výše mýtného se zjišťuje pomocí systému elektronického mýtného, jehož součástí je elektronické palubní
)
zařízení schválené podle zvláštního zákona 11j ⁣ , kterým musí být vybaveno vozidlo v systému elektronického

mýtného (dále jen „elektronické zařízení“). Elektronické zařízení je nepřenositelné a jeho užití je vázáno na

konkrétní vozidlo zaevidované v systému elektronického mýtného. Výše mýtného se stanoví součinem sazby

mýtného a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci. Sazby mýtného jsou rozlišeny podle kategorie

vozidla, počtu náprav a hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kategorie pozemní komunikace a
a)
emisní třídy vozidla, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů

podle odstavce 1 písm. b); tato část mýtného se v případě vozidla, které splňuje nejpřísnější emisní

úroveň stanovenou prováděcím právním předpisem, po dobu, kterou tento předpis stanoví,

neukládá, a
b)
období dne, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle

odstavce 1 písm. c).

(
3 Vláda může nařízením stanovit, že se provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného poskytne za
)
časové období stanovené nařízením vlády sleva z části mýtného celkově uloženého za účelem dosažení

návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. a), pokud výše této části mýtného uložená v průběhu tohoto

časového období za užití zpoplatněných pozemních komunikací tímto vozidlem převýší částku stanovenou

nařízením vlády. Výše slevy na mýtném může činit nejvýše 13 % z výše části mýtného uložené podle věty první

v případě, pokud by se sleva neposkytla.

(
4 U vozidel osvobozených od zpoplatnění podle § 20a se mýtné nehradí. Vozidlo v systému elektronického
)
mýtného musí být pro účely kontroly vybaveno elektronickým zařízením, s

výjimkou vozidla, které má přidělenu vojenskou poznávací značku, registrační značku elektrického vozidla nebo

zvláštní registrační značku historického vozidla, a užití zpoplatněné pozemní komunikace podle § 20a odst. 2.
(
5 Výši sazeb mýtného a rozlišení sazeb mýtného podle kritérií uvedených v odstavci 2 stanoví prováděcí právní
)
předpis.
(
6 Při stanovení sazeb mýtného nesmí celkový výnos z uloženého mýtného za období kalendářního roku překročit
)
poměrnou část nákladů, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena. Náklady vynaloženými na

zpoplatněné pozemní komunikace jsou

a)
náklady na výstavbu zpoplatněných pozemních komunikací,
 b)
náklady na údržbu a opravu zpoplatněných pozemních komunikací,
c)
náklady na správu související s provozem zpoplatněných pozemních komunikací a
d)
náklady na výstavbu a provoz systému elektronického mýtného.
(
7 Překročí-li v kalendářním roce celkový příjem z části mýtného uložené za účelem dosažení návratnosti nákladů
)
podle odstavce 1 písm. a) poměrnou část těchto nákladů, sazby mýtného se upraví do dvou let od zjištění tohoto

překročení tak, aby celkový výnos z části mýtného uložené za účelem dosažení návratnosti nákladů podle

odstavce 1 písm. a) nepřesáhl výši těchto nákladů.

(
8 Strukturu, popis, způsob výpočtu nákladů, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena, a způsob
)
stanovení sazeb mýtného stanoví prováděcí právní předpis. 11j Zákon č. 22/1997 Sb., o technických

požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 22b
Evropská služba elektronického mýtného
(1
) Evropská služba elektronického mýtného je souborem činností a služeb, které v souladu s příslušným předpisem
Evropské unie 11k ⁣ umožňují snadnou propojitelnost systémů elektronického

mýtného alespoň ve 4 v členských státech Evropské unie a nepřetržité užívání zpoplatněných pozemních

komunikací silničním vozidlem ve všech systémech elektronického mýtného v těchto státech při využití jediného

elektronického

zařízení bez nutnosti přizpůsobovat jeho nastavení jednotlivým systémům elektronického mýtného a za

podmínky souhrnné úhrady mýtného osobě, která poskytuje evropskou službu elektronického mýtného a

elektronické zařízení vydala.

(2
) Poskytovat evropskou službu elektronického mýtného může právnická osoba, která je usazena v České
republice a bylo jí k této činnosti uděleno Ministerstvem dopravy oprávnění, nebo právnická osoba, které bylo

toto oprávnění uděleno v souladu s rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického

mýtného 30 ⁣ příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie (dále jen „poskytovatel evropského

mýtného“). Hodlá-

li poskytovatel evropského mýtného poskytovat evropskou službu elektronického mýtného v České republice,

musí k tomu mít uzavřenu smlouvu na základě smlouvy o poskytování evropské služby elektronického

mýtného uzavřené s provozovatelem vozidla v systému elektronického mýtného.

(3
) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného hradí mýtné za užití zpoplatněné pozemní komunikace
vozidlem v systému elektronického mýtného, pokud má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby

elektronického mýtného s poskytovatelem evropského mýtného, tomuto poskytovateli. 11k Směrnice

Evropského parlamentu a Rady( ES) 2004/52 o interoperabilitě systémů elektronického silničního mýtného ve

Společenství. 30 Rozhodnutí Komise č. 2009/750/ES ze dne 6. října 2009 o definici evropské služby

elektronického mýtného a jejích technických prvků.

§ 22c
Práva a povinnosti provozovatele systému elektronického mýtného
(
1 Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen
) a
) určit druhy elektronických zařízení, které lze evidovat v systému elektronického

mýtného a umožnit použití elektronických zařízení splňujících požadavky podle § 22g odst. 1 poskytnutých po

skytovatelem evropského mýtného, nejde-

li o elektronické zařízení, které je evidováno jako zablokované nebo nefunkční,

b
) vést evidenci údajů pro účely provozování systému elektronického mýtného (dále jen „evidence údajů o
mýtném“),
c
) zajistit bezplatné poskytnutí elektronického zařízení každému provozovateli vozidla v systému elektronického
mýtného nebo jím zmocněné osobě 11l ⁣ , která o to požádá, pokud nebylo elektronické zařízení poskytnuto

poskytovatelem evropského mýtného,

d
) zajistit výběr mýtného od provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo od jím zmocněné
osoby 11l ⁣ , nejedná-li se o případ podle písmene e),
e
) zajistit výběr souhrnného mýtného, jež vzniklo užitím zpoplatněných pozemních komunikací vozidly v systému
elektronického mýtného, ohledně kterých uzavřeli provozovatelé těchto vozidel smlouvu s poskytovatelem

evropského mýtného podle § 22b odst.

3, s výjimkou vozidel, jejichž elektronické zařízení je evidováno jako zablokované,a to na

základě výkazu o mýtném vyúčtování,

které poskytovatel evropského mýtného předkládá provozovateli provozovatel systému elektronického

mýtného předkládá poskytovateli evropského mýtného, ve lhůtách a podle podmínek stanovených ve smlouvě

podle písmene g),

f
) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup prohlášení o systému elektronického mýtného
podle přímo použitelného předpisu rozhodnutí Evropské unie 41 ⁣ komise definujícího evropskou službu

elektronického mýtného30) , v němž stanoví podmínky přístupu poskytovatelů evropského mýtného do jím

provozovaného systému elektronického mýtného, které musí být v souladu s rozhodnutím Evropské komise

definujícím evropskou službu elektronického mýtného30),

g
) uzavřít s poskytovatelem evropského mýtného smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného
v rámci systému elektronického mýtného, splnil-li poskytovatel evropského mýtného podmínky uvedené v

prohlášení podle písmene f) a platit mu za poskytování evropské služby elektronického mýtného odměnu,
h
) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup seznam všech poskytovatelů evropského
mýtného, s nimiž má uzavřenu smlouvu podle písmene g), a průběžně jej aktualizovat a
i
) vést oddělené účetnictví o nákladech a výnosech vztahujících se k provozování systému elektronického mýtn
ého a peněžní prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté k provozování tohoto systému vést samostatně a n

epoužívat je na financování jiných činností.

(
2 Evidence údajů o mýtném je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona
11m ⁣ , jehož

)
správcem je provozovatel systému elektronického mýtného. Evidence údajů o mýtném obsahuje údaje o
 a)
provozovatelích vozidel v systému elektronického mýtného a jejich vlastnících, není-li vlastník

provozovatelem, a o poskytovatelích evropského mýtného,

b)
vozidlech, která byla zaevidována do systému elektronického mýtného,
c)
čase a místě průjezdu vozidel v systému elektronického mýtného,
d)
používaných elektronických zařízeních, která byla zaevidována do systému elektronického

mýtného,
e)
vozidlech, za která nebyla splněna povinnost uhradit mýtné, a o jimi ujetých kilometrech,
f)
dalších skutečnostech, které jsou nezbytné pro provozování systému elektronického mýtného,

stanovených prováděcím právním předpisem.

(
3 Provozovatel systému elektronického mýtného v evidenci údajů o mýtném zpracovává údaje způsobem
)
stanoveným zvláštním zákonem 11m ⁣ . Provozovatel systému elektronického mýtného poskytuje údaje z

evidence údajů o mýtném na základě písemné žádosti správcům pozemních komunikací, silničním správním

úřadům, Policii České republiky, Bezpečnostní informační službě, Celní správě České republiky v rozsahu

nezbytném pro výkon působnosti podle tohoto zákona a Centrálnímu systému dopravních informací.

Provozovatel systému elektronického mýtného poskytuje pro účely sledování a kontroly, zda jsou zpoplatněné

pozemní komunikace užívány v souladu s § 21 odst. 1, Státnímu fondu dopravní infrastruktury způsobem

umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup údaje podle odstavce 2 písm. b).

(
4 Provozovatel systému elektronického mýtného je oprávněn požadovat
) a)
od provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo od jím zmocněné osoby 11l ⁣ s

výjimkou vozidla v systému elektronického mýtného, jehož užití na zpoplatněné pozemní

komunikaci zpoplatnění nepodléhá, a s výjimkou vozidla, pro které poskytuje službu elektronického

mýtného poskytovatel evropského mýtného,

1.
úhradu mýtného,
2.
složení kauce a
b)
od poskytovatele evropského mýtného úhradu souhrnného mýtného v případech podle odstavce 1

písm. e).
(
5 Složení kauce je zárukou, že elektronické zařízení bude vráceno nepoškozené provozovateli systému
)
elektronického mýtného. Po převzetí nepoškozeného elektronického zařízení vrátí provozovatel systému

elektronického mýtného kauci v plné výši provozovateli vozidla nebo jiné zmocněné osobě 11l ⁣ .
(
6 Kauce a finanční prostředky určené pro úhradu mýtného vložené na zaevidovaném elektronickém zařízení
)
propadnou, neproběhla-li u zaevidovaného elektronického zařízení ode dne jeho převzetí nebo ode dne

proběhnutí poslední mýtné transakce po dobu delší než 1 rok žádná mýtná transakce a elektronické zařízení

nebylo do této doby vráceno provozovateli systému elektronického mýtného. Provozovatel systému

elektronického mýtného v takovém případě elektronické zařízení a příslušné vozidlo odebere z evidence údajů o

mýtném. Kauce propadne rovněž tehdy, bylo-li zaevidované elektronické zařízení vráceno provozovateli systému
 elektronického mýtného poškozené. Propadlé kauce a propadlé finanční prostředky určené pro úhradu mýtného

vložené na zaevidovaných elektronických zařízeních jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury.
(
7 Výši kauce stanoví prováděcí právní předpis.
)
1
1 § 31 a následující občanského zákoníku.
l
Zákon č. 21/2006 Sb. , o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně

některých zákonů ( zákon o ověřování ), ve znění pozdějších předpisů.

1
1 § 31 a následující občanského zákoníku.
l
Zákon č. 21/2006 Sb. , o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně

některých zákonů ( zákon o ověřování ), ve znění pozdějších předpisů.

4
1 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/204 ze dne 28. listopadu 2019 o podrobných povinnostech poskytovatel
ů evropské služby elektronického mýtného, minimálním obsahu přehledu o oblasti evropské služby elektronick

ého mýtného, elektronických rozhraních, požadavcích na prvky interoperability a o zrušení rozhodnutí 2009/75

0/ES.
1
1 Zákon č. 365/2000 Sb. , o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve
m
znění pozdějších předpisů.
1
1 Zákon č. 365/2000 Sb. , o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve
m
znění pozdějších předpisů.
1
1 § 31 a následující občanského zákoníku.
l
Zákon č. 21/2006 Sb. , o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně

některých zákonů ( zákon o ověřování ), ve znění pozdějších předpisů.

1
1 § 31 a následující občanského zákoníku.
l
Zákon č. 21/2006 Sb. , o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně

některých zákonů ( zákon o ověřování ), ve znění pozdějších předpisů.

§ 22d
Oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného
(1)
Ministerstvo dopravy udělí právnické osobě na základě písemné žádosti oprávnění k poskytování

evropské služby elektronického mýtného, pokud

a)
je usazena v České republice,
b)
má udělenu certifikaci systému řízení jakosti podle evropské technické normy 31 ⁣ ,
c)
vlastní nebo má právo užívat technické vybavení nezbytné k poskytování evropské služby

elektronického mýtného,
d)
jí používané prvky systému elektronického mýtného jsou vyrobeny v souladu s požadavky podle

§ 22g odst. 1,
e)
splňuje podmínky odborné způsobilosti pro poskytování evropské služby elektronického mýtného,
f)
splňuje podmínky finanční způsobilosti pro poskytování evropské služby elektronického mýtného,
 g)
má zpracován plán řízení rizik, který obsahuje postupy a opatření k zajištění úrovně jím

poskytovaných služeb, a
h)
má dobrou pověst.
(2)
Žadatel o udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného je odborně

způsobilý, pokud statutární orgán nebo alespoň 1 člen statutárního orgánu je absolventem

magisterského studijního programu v oblasti technických věd nebo ekonomie a má alespoň 3 roky praxe

v oblasti správy nebo poskytování elektronického mýtného, služeb informační společnosti, služeb

elektronických komunikací nebo služeb institucí elektronických peněz.

(3)
Finanční způsobilostí pro poskytování evropské služby elektronického mýtného se rozumí schopnost

žadatele o udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného finančně zabezpečit

řádné a nepřetržité poskytování evropské služby elektronického mýtného v členských státech Evropské

unie. Finanční způsobilost se prokazuje účetní závěrkou za předcházející rok ověřenou auditorem,

popřípadě poslední účetní závěrkou ověřenou auditorem, a dokladem o uzavření pojištění odpovědnosti

za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním evropské služby elektronického mýtného.

(4)
Žadatel o udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného není finančně

způsobilý, pokud bylo rozhodnuto o zrušení s likvidací nebo bylo rozhodnuto o úpadku 32 ⁣ , nebo jestliže

má nedoplatky na daních, pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

včetně penále nebo na pojistném na všeobecné zdravotní pojištění včetně penále.

(5)
Poskytovatel evropského mýtného má dobrou pověst, pokud statutární orgán nebo členové statutárního

orgánu jsou bezúhonní. Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl

pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v

trvání alespoň 1 roku, pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním,

nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání,

pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(6)
Za účelem zjištění, zda žadatel splňuje podmínku dobré pověsti podle odstavce 1 písm. h), si Ministerstvo

dopravy vyžádá podle zvláštního právního předpisu 33 ⁣ výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o

vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické

podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7)
Podmínky udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného je poskytovatel

evropského mýtného povinen plnit po celou dobu platnosti tohoto

oprávnění. Ministerstvo dopravy každý rok ověří plnění podmínek podle odstavce 1 písm. b) a f) až h).
(8)
Náležitosti plánu pro řízení rizik stanoví prováděcí právní předpis.
31
EN ISO 9001.
32
Zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení ( insolvenční zákon ), ve znění pozdějších předpisů.
33
Zákon č. 269/1994 Sb. , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 22e
 Povinnosti poskytovatele evropského mýtného
(
1 Poskytovatel evropského mýtného podle § 22d odst. 1 je povinen
) a)
do 1 měsíce od udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného uveřejnit způs

obem umožňujícím dálkový přístup údaje o plánovaném rozsahu pokrytí systému elektronického mýtnéh

o v členských státech Evropské unie a každoročně je aktualizovat,

b)
do 3 2 let od udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného uzavřít smlouvy o

poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovateli všech systémů elektronického

mýtného alespoň ve 4 v členských státech Evropské unie, které jsou součástí evropské služby

elektronického mýtného; v každém z těchto členských států Evropské unie musí smlouvy o poskytování

evropské služby elektronického mýtného uzavřít s provozovateli všech systémů elektronického mýtného

do 2 let od uzavření první z nich 11k ⁣,

c b)
zajistit nepřetržité poskytování evropské služby elektronického mýtného ve všech systémech

elektronického mýtného podle písmene b a) a v případě,

d že
dojde
k
výpa
dku
pokr
ytí
někte
rého
systé
mu
elektr
onick
ého
mýtn
ého,
obno
vit
posk
ytová uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup své smluvní podmínky a údaje o rozsahu
ní
služb pokrytí systémů elektronického mýtného v členských státech Evropské unie jím poskytovanou službou
y
elektr elektronického mýtného a průběžně je aktualizovat,
onick
ého
mýtn
ého v
tomt
o
systé
mu
elektr
onick
ého
mýtn
ého
nejpo
zději
do 6
měsí
ců, c)
 e d)
zajistit poskytnutí předložit Ministerstvu dopravy každoročně nejpozději do 30. března prohlášení o

rozsahu pokrytí

systému elektronického zařízení, které umožní poskytnutí evropské služby elektronického mýtného ve vš

ech systémech v členských státech Evropské unie jím poskytovanou evropskou

službou elektronického mýtného, s jejichž provozovateli uzavřel smlouvu o poskytování evropské služby

e) zajistit poskytnutí elektronického mýtného, zařízení každému provozovateli vozidla, jemuž na základě

smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného zajistit, a

f)
postupovat v souladu s plánem pro řízení rizik a nechat jej nejméně každé 2 roky přezkoumat a aktualizo

vat.
(
2 Poskytovatel evropského mýtného, který má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby aby jím
)
poskytovaná evropská služba elektronického mýtného umožňovala předávání údajů nezbytných pro nepřetržité

užívání zpoplatněných pozemních komunikací v členských státech Evropské

unie s provozovatelem systému elektronického mýtného, je povinen

a)
při uzavírání smlouvy o poskytování evropské služby včetně přímého zadávání údajů

do elektronického mýtného informovat provozovatele zařízení

řidičem vozidla o způsobech úhrady mýtného a o zpracování osobních údajů a jeho právech s tí

m souvisejících,
b g)
zajistit poskytnutí neprodleně po vydání elektronického zařízení každému provozovateli vozidla,

jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného,

c předat
údaje
nezbytné pro
jeho
zaevidování
provozovatel
ům systémů
elektronickéh
o mýtného v
členských
státech
Evropské
vést v rozsahu a způsobem stanoveným touto smlouvou evidenci zablokovaných a nefunkčních
unie, i) ve
vyúčtování elektronických zařízení, která vydal, a poskytnout provozovateli systému o
ceny za
poskytovano nepoužitelnosti elektronického zařízení neprodleně informovat provozovatele systémů
u službu
elektronickéh elektronického mýtného údaje
o mýtného
oddělit o vozidle čase, pro které bylo zablokované elektronické zařízení vydáno, místu vzniku
poplatky za mýtného a o jeho provozovateli a
jím
poskytované
služby a
vzniklé mýtné
au
účtovaného
mýtného
uvést
alespoň v
členských
státech
 Evropské
unie, h)
d konkrétní
skladbě, j) neprodleně informovat provozovatele vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou

službu elektronického mýtného, v případě, že dojde k výpadku nebo omezení evropské služby

elektronického mýtného informovat též provozovatele systému elektronického mýtného, jehož

systému se výpadek nebo omezení dotkne, k) neprodleně informovat provozovatele vozidla,

jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, pokud nezaplatil

mýtné, které mohou ovlivnit možnost použití služeb, jež jim poskytuje, a

zároveň o neuhrazení výpadku nebo omezení evropské služby elektronického mýtného podle

podmínek uvedených ve smlouvě o poskytování evropské služby elektronického mýtného a

stanovit mu přiměřenou lhůtu k úhradě uhrazení mýtného postupovat v souladu s plánem pro

řízení rizik a nechat jej nejméně každé 2 roky přezkoumat a aktualizovat.

(
3 Poskytovatel evropského mýtného, který má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby m) poskytnout
,
l potřebnou součinnost provozovatelům systémů elektronického
) mýtného s provozovatelem systému elektronického v členských státech Evropské unie při kontrole správnosti jimi

evidovaných údajů nebo při kontrole výše jimi stanoveného

souhrnného mýtného, nesmí odepřít uzavření smlouvy. 11k Směrnice Evropského parlamentu a Rady( ES)

2004/52 o poskytování evropské služby interoperabilitě

systémů elektronického silničního mýtného s provozovatelem vozidla z důvodu jeho státní příslušnosti, státu po

bytu nebo státu registrace vozidla ve Společenství.

§ 22f
Odnětí oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného

Ministerstvo dopravy může odejmout jím udělené oprávnění k poskytování evropské služby elektronického

mýtného, pokud poskytovatel evropského mýtného

a
) přestal splňovat některou z podmínek udělení oprávnění uvedených v § 22d odst. 1,
b
) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil některou z povinností poskytovatele evropského mýtného uvedený
ch v přímo použitelném předpisu Evropské unie 41 ⁣ , nebo
c
neplní některou z povinností uvedených v
b
) § 22e; k nesplnění povinnosti uzavřít smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provoz
ovateli všech systémů elektronického mýtného do 2 let od uzavření první takové smlouvy v členském státě Evr

opské unie se nepřihlíží, bylo-

li způsobeno neposkytnutím součinnosti provozovatelem systému elektronického mýtného 22e.

4
1 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/204 ze dne 28. listopadu 2019 o podrobných povinnostech poskytovatel
ů evropské služby elektronického mýtného, minimálním obsahu přehledu o oblasti evropské služby elektronick

ého mýtného, elektronických rozhraních, požadavcích na prvky interoperability a o zrušení rozhodnutí 2009/75

0/ES.
 § 22g
[Poskytování evropské služby elektronického mýtného]
(
1 Provozovatel systému elektronického mýtného a poskytovatel evropského mýtného jsou povinni při poskytování
)
evropské služby elektronického mýtného užívat pouze takové prvky systému elektronického mýtného, které v

souladu s rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného 30 ⁣

a)
splňují technické požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie 42 ⁣ požadavky ,
b)
byly podrobeny posouzení shody a posouzení vhodnosti pro

použití podle přímo použitelného předpisu Evropské unie 41 ⁣ a

c)
jsou opatřeny prohlášením o shodě a prohlášením o vhodnosti pro

použití podle přímo použitelného předpisu Evropské unie 41 ⁣ .

(
2 Je-li prvek systému elektronického mýtného opatřen označením CE podle přímo použitelného předpisu Evropské
)
unie 34 ⁣ , má se za to, že předmětný prvek splňuje požadavky podle odstavce 1.
(
3 Činnosti posuzování shody nebo posuzování vhodnosti pro použití, které přímo použitelný předpis Evropské uni
) 41
e ⁣ vyhrazuje oznámenému subjektu, může vykonávat pouze
a
) právnická osoba, které k tomu bylo uděleno oprávnění Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví, nebo
b
) oznámený subjekt, u něhož oznámení provedl příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie.
(
4 Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví udělí oprávnění k výkonu činnosti oznámeného
)
subjektu na žádost žadateli, který splňuje požadavky kladené na oznámený subjekt přímo použitelným předpise

m Evropské unie 42 ⁣ . Splňuje-

li žadatel kritéria stanovená příslušnými harmonizovanými normami 43 ⁣ , předpokládá se, že splňuje požadavky

kladené na oznámený subjekt v rozsahu, v němž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují. Úřad pr

o technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k výkonu činn

osti oznámeného subjektu do 3 měsíců ode dne jejího podání.

(
5 Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí Evropské komisi a ostatním členským
)
státům Evropské unie osobu, které udělil oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu.
(
6 Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví kontroluje, zda oznámené subjekty splňují pož
)
adavky kladené na ně přímo použitelným předpisem Evropské unie 42 ⁣ a provádí posouzení shody a posouzení

vhodnosti pro použití podle přímo použitelného předpisu Evropské unie 41 ⁣ . Úřad pro technickou normalizaci,

metrologii a státní zkušebnictví oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu odejme, pokud oznámený su

bjekt
a
) o to požádá,
b
) přestal splňovat požadavky kladené na něj přímo použitelným předpisem Evropské unie 42 ⁣ , nebo
c
) provádí posouzení shody nebo posouzení vhodnosti pro použití v rozporu s přímo použitelným předpisem Evr
opské unie 41 ⁣ .
(
7 Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí Evropské komisi a ostatním členským
)
státům Evropské unie odejmutí oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu.
(
8 Pokud Ministerstvo dopravy zjistí nebo má důvodné podezření, že prvek systému elektronického mýtného
)
používaný nebo určený k použití při poskytování evropské služby elektronického mýtného není v souladu s

požadavky podle odstavce 1 nebo brání propojitelnosti systému elektronického mýtného v rámci evropské služby

elektronického mýtného, uloží ochranné opatření podle zvláštního právního předpisu 35 ⁣ .

(
9 Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen v případě změny systému elektronického mýtného, kt
)
erá vyžaduje úpravu prvku systému elektronického mýtného, zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a

ktualizované prohlášení o systému elektronického mýtného, v němž budou stanoveny nové požadavky na prvky

systému elektronického mýtného a postup opětovného posouzení jejich shody a vhodnosti pro použití. Prohláše

ní provozovatel systému elektronického mýtného zveřejní v takovém předstihu, aby opětovné posouzení shody

a vhodnosti pro použití bylo možné dokončit alespoň 1 měsíc před zavedením změny systému elektronického m

ýtného.
4
2 Nařízení 30
Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/203 ze dne 28 č. listopadu 2019 o klasifikaci vozidel, po

vinnostech uživatelů evropské služby elektronického mýtného, požadavcích na prvky interoperability a minimál

ních kritériích způsobilosti oznámených subjektů.

4
1 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/204 ze dne 28. listopadu 2019 o podrobných povinnostech poskytovatel
ů evropské služby elektronického mýtného, minimálním obsahu přehledu o oblasti evropské služby elektronick

ého mýtného, elektronických rozhraních, požadavcích na prvky interoperability a o zrušení rozhodnutí 2009/75

0/ES.
4
1 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/204 ze dne 28 6. listopadu 2019 října

2009 o podrobných povinnostech poskytovatelů definici evropské služby elektronického

mýtného, minimálním obsahu přehledu o oblasti evropské služby elektronického mýtného, elektronických rozhr

aních, požadavcích na prvky interoperability a o zrušení rozhodnutí 2009/750/ES jejích technických prvků.
3
4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví
požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS)

č. 339/93 .
4
1 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/204 ze dne 28. listopadu 2019 o podrobných povinnostech poskytovatel
ů evropské služby elektronického mýtného, minimálním obsahu přehledu o oblasti evropské služby elektronick

ého mýtného, elektronických rozhraních, požadavcích na prvky interoperability a o zrušení rozhodnutí 2009/75

0/ES.
4
2 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/203 ze dne 28. listopadu 2019 o klasifikaci vozidel, povinn
ostech uživatelů evropské služby elektronického mýtného, požadavcích na prvky interoperability a minimálních

kritériích způsobilosti oznámených subjektů.

4
3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změ
ně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/1

6/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí

Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES, v platném znění.

4
2 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/203 ze dne 28. listopadu 2019 o klasifikaci vozidel, povinn
ostech uživatelů evropské služby elektronického mýtného, požadavcích na prvky interoperability a minimálních

kritériích způsobilosti oznámených subjektů.

4
1 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/204 ze dne 28. listopadu 2019 o podrobných povinnostech poskytovatel
ů evropské služby elektronického mýtného, minimálním obsahu přehledu o oblasti evropské služby elektronick

ého mýtného, elektronických rozhraních, požadavcích na prvky interoperability a o zrušení rozhodnutí 2009/75

0/ES.
4
2 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/203 ze dne 28. listopadu 2019 o klasifikaci vozidel, povinn
ostech uživatelů evropské služby elektronického mýtného, požadavcích na prvky interoperability a minimálních

kritériích způsobilosti oznámených subjektů.

4
1 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/204 ze dne 28. listopadu 2019 o podrobných povinnostech poskytovatel
ů evropské služby elektronického mýtného, minimálním obsahu přehledu o oblasti evropské služby elektronick

ého mýtného, elektronických rozhraních, požadavcích na prvky interoperability a o zrušení rozhodnutí 2009/75

0/ES.
3
5 § 18a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,
ve znění zákona č. 490/2009 Sb. a zákona č. 34/2011 Sb.

§ 22h
[Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře]
(
1 V případě sporů týkajících se uzavření smlouvy podle § 22c odst. 1 písm. g), jejího obsahu nebo ohledně práv a
)
povinností po jejím uzavření, se mohou provozovatel systému elektronického mýtného nebo poskytovatel

evropského mýtného písemně obrátit na Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře s žádostí o vyjádření se k

předmětu sporu.
(
2 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře do 1 měsíce 30 dní od obdržení žádosti podle odstavce 1 sdělí
)
provozovateli systému elektronického mýtného a příslušnému poskytovateli evropského mýtného, zda má

veškeré potřebné informace a podklady nezbytné pro posouzení sporu a v případě potřeby si od nich vyžádá

předložení doplňující informace nebo podkladu v přiměřené

lhůtě. Provozovatel systému elektronického mýtného nebo příslušný poskytovatel evropského mýtného je povin

en žádosti o předložení doplňujících informací nebo podkladů ve stanovené lhůtě vyhovět.

(
3 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře vydá nejpozději do 6 měsíců od obdržení žádosti podle odstavce 1
)
vyjádření, v němž zejména posoudí, zda jsou smluvní podmínky nediskriminační, vyvážené a v souladu

s požadavky stanovenými právními předpisy.

(
4 Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
)
 a
) identifikační údaje provozovatele systému rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou

službu elektronického mýtného,

b
) druh technologie využívané systémem elektronického mýtného,
c
) údaje potřebné pro stanovení výše sazeb mýtného,
d
) prohlášení 30 ⁣. 30 Rozhodnutí Komise č. 2009/750/ES ze dne 6. října

2009 o systému elektronického mýtného,

e
) identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, s nímž má provozovatel systému elektronického mýtn
ého uzavřenu smlouvu o poskytování definici evropské služby elektronického mýtného,
f
) identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, kterému Ministerstvo dopravy udělilo oprávnění k pos
kytování evropské služby elektronického mýtného, a
g
) výsledky přezkumu plánu pro řízení rizik podle § 22e odst jejích technických prvků. 1 písm. f).
(
5 Každou změnu údajů podle odstavce 4 Ministerstvo dopravy neprodleně zveřejní způsobem umožňujícím dálko
)
vý přístup.

§ 22i
[Povinnosti provozovatele systému elektronického mýtného]
(1)
Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného je před užitím zpoplatněné pozemní komunikace

povinen
a)
provozovateli systému elektronického mýtného nebo poskytovateli evropského mýtného, pokud s

ním má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného, poskytnout

údaje potřebné k zaevidování jím provozovaného vozidla do systému elektronického mýtného a

nahlásit mu bez zbytečného odkladu změnu těchto údajů,

b)
zajistit instalování zaevidovaného elektronického zařízení do vozidla v systému elektronického

mýtného,
c)
poučit řidiče jím provozovaných vozidel o způsobu nakládání s elektronickým zařízením a jeho

užíváním.
(2)
Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného je povinen zajistit úhradu mýtného podle

podmínek sjednaných s provozovatelem systému elektronického mýtného, nehradí-li

mýtné poskytovatel poskytovateli evropského mýtného podle § 22c odst na základě smlouvy o

poskytování evropské služby elektronického mýtného. 4 písm. b).

(3)
Provozovatel vozidla nesmí
a)
použít zaevidované elektronické zařízení do jiného vozidla v systému elektronického mýtného,
b)
přikázat, dovolit, ani svěřit řízení vozidla v systému elektronického mýtného na zpoplatněné

pozemní komunikaci, pokud toto vozidlo není zaevidováno a vybaveno elektronickým zařízením

vozidla.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění evidence v systému elektronického mýtného, způsob

nakládání s elektronickým zařízením a jeho užívání, podmínky pro zajištění interoperability systémů

elektronického mýtného v souladu s příslušným předpisem Evropské unie 11k ⁣, způsob úhrady mýtného

a způsob prokázání úhrady mýtného.

(5)
Podrobnosti podmínek úhrady mýtného na zpoplatněné pozemní komunikaci v systému elektronického

mýtného mohou být stanoveny ve smluvních podmínkách provozovatele systému elektronického

mýtného. 11k Směrnice Evropského parlamentu a Rady( ES) 2004/52 o interoperabilitě systémů

elektronického silničního mýtného ve Společenství.

§ 24b
Rozšíření obecného užívání
(
1 Při splnění podmínek zajišťujících bezpečnost a plynulost silničního provozu a ochranu stavu pozemní
)
komunikace lze na určených dálnicích, silnicích nebo místních komunikacích užít vozidlo, jehož
a
) výška, hmotnost nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračuje
hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu, jde-li o vnitrostátní silniční dopravu, nebo
b
) výška, šířka, hmotnost nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračuje
hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu, jde-li o vnitrostátní přepravu dřeva, o využití pracovních strojů

samojízdných pro zemědělské práce nebo pro opravy nebo údržbu pozemních

komunikací anebo o vnitrostátní přepravu pracovních strojů využívaných pro opravy nebo údržbu pozemních

komunikací nebo vnitrostátní jízdu s přepravou těchto pracovních strojů související.

(
2 Pozemní komunikace podle odstavce 1 nebo jejich úseky určí Ministerstvo dopravy opatřením obecné povahy.
)
V opatření obecné povahy Ministerstvo dopravy dále
a)
vymezí kategorie nebo podkategorie vozidel a přepravy, při nichž lze tato vozidla užít podle

odstavce 1,
b)
stanoví, které z hodnot podle odstavce 1 mohou být překročeny, největší povolenou míru jejich

překročení a další podmínky zajištující bezpečnost a plynulost silničního provozu a ochranu stavu

pozemní komunikace, při jejichž splnění lze užít vozidlo podle odstavce 1, například označení

vozidla, doprovod vozidla nebo omezení rychlosti vozidla, a

c)
stanoví dobu jeho platnosti, která nepřesáhne 5 let.
(
3 Dotčenými orgány při vydávání opatření obecné povahy jsou
) a)
Ministerstvo vnitra, jde-li o dálnici,
b)
Policie České republiky, jde-li o silnici nebo místní komunikaci, a
c)
krajský úřad, jde-li o silnici nebo místní komunikaci v jeho správním obvodu.
(
4 Návrh opatření obecné povahy projedná Ministerstvo dopravy s dotčenými orgány. Nevyjádří-li se dotčený orgán
)
do 30 dnů ode dne doručení návrhu, má se za to, že s návrhem souhlasí.
(
5 Opatření obecné povahy nebo jeho návrh zveřejní Ministerstvo dopravy pouze na své úřední desce a na úředních
)
deskách krajských úřadů, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká. Po nabytí účinnosti zveřejní

Ministerstvo dopravy opatření obecné povahy rovněž ve Věstníku dopravy.

(
6 Ministerstvo dopravy může prodloužit platnost opatření obecné povahy, jsou-li splněny podmínky pro jeho vydání.
)
Ministerstvo dopravy zruší opatření obecné povahy, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání.
(
7 Užít vozidlo podle odstavce 1 lze jen při splnění všech podmínek stanovených opatřením obecné povahy. Je-li
)
jako podmínka stanoven policejní doprovod, je provozovatel takto užitého vozidla povinen uhradit náklady s tím

spojené Policii České republiky.

(
8 Povinnost řídit se místní a přechodnou úpravou provozu není při užití vozidla podle odstavce 1 dotčena. Užití
)
vozidla podle odstavce 1 nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám za poškození nebo znečištění dálnice,

silnice nebo místní komunikace.

§ 29
Pevné překážky
(1)
Na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice,

silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové místní komunikace mohou být umístěny pouze

dopravní značky a zařízení 2 ⁣ kromě zábradlí, zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří pevnou

překážku.
(2)
Pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě povolení silničního správního

úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem Ministerstva

vnitra, jde-li o dálnici, v ostatních případech se souhlasem Policie České republiky. Povolení lze vydat

pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o

vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření.

(3)
Pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou jejich vlastníci povinni odstranit na

svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem. Po marném uplynutí stanovené lhůty je

vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn odstranit pevnou

překážku na náklady jejího vlastníka.

(4)
Tvoří-li pevnou překážku sloup nadzemního telekomunikačního nebo energetického vedení, pro jehož

umístění nebylo vydáno povolení silničního správního úřadu, může být na jeho umístění vydáno

povolení podle odstavce 2 nebo dohodne lhůtu pro jeho odstranění vlastník dotčené pozemní

komunikace s vlastníkem dotčeného vedení; nedojde-li k dohodě o lhůtě odstranění, rozhodne soud.
(5)
Tvoří-li pevnou překážku strom, postupuje se podle ustanovení § 15.
2
Zákon č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ( zákon o

silničním provozu ), ve znění pozdějších předpisů.

§ 29a
[Centrální evidence pozemních komunikací]
(1)
Ministerstvo dopravy nebo jím pověřená osoba vede Centrální evidenci pozemních komunikací.

V Centrální evidenci pozemních komunikací se evidují:

 a)
informace o pozemních komunikacích,
b)
rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a

veřejně přístupných účelových komunikacích (§ 24) a,

c)
rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací (§ 25) , d)

informace o úsecích pozemních komunikací zařazených do transevropské silniční sítě

22 ⁣, jež jsou v provozu déle než 3 roky, s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž

došlo k usmrcení osoby, v poměru k intenzitě provozu na pozemní komunikaci, a e)

informace o úsecích pozemních komunikací zařazených do transevropské silniční sítě

22 ⁣, u nichž by odstranění nebo snížení rizik plynoucích z vlastností pozemní

komunikace pro účastníky provozu na pozemních komunikacích vedlo k výraznému

snížení nákladů vynakládaných v důsledku dopravních nehod, při současném

zohlednění nákladů na odstranění nebo snížení těchto rizik.

(2) Informace
podle
odstavce 1
písm. d) a e)
se
vyhodnocují Centrální evidence pozemních komunikací je informačním systémem veřejné správy 11m ⁣ .
a aktualizují
nejméně
jednou za 3
roky.( 3)
(3 4)
Vlastníci pozemních komunikací jsou povinni předávat do Centrální evidence pozemních

komunikací údaje o pozemních komunikacích v rozsahu stanoveném Ministerstvem dopravy.

(4 5)
Správní úřad příslušný k vydání rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích,

místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích je povinen zveřejnit

údaje z rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a

veřejně přístupných účelových komunikacích, které stanoví prováděcí právní předpis, bez

zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem

umožňujícím dálkový přístup 14a ⁣ .

(5 6)
Správní úřad příslušný ke stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích podle

zvláštního právního předpisu 2 ⁣ je povinen zveřejnit údaje o zákazu nebo omezení tranzitní

nákladní dopravy podle § 24a bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence

pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup 14a ⁣ .

(6 7)
Správní úřad příslušný k vydání rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a

místních komunikací je povinen zveřejnit údaje z rozhodnutí o povolení zvláštního užívání

dálnic, silnic a místních komunikací, které stanoví prováděcí právní předpis, bez zbytečného

odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem umožňujícím

dálkový přístup 14a ⁣ .

(7 8)
Provozovatel Centrální evidence pozemních komunikací informuje o vydání rozhodnutí nebo

stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích podle

odstavců 4 5 až 6 7 neprodleně po jejich zveřejnění

a)
Hasičský záchranný sbor České republiky,
b)
příslušného poskytovatele zdravotnické záchranné služby,
c)
Policii České republiky,
d)
dopravce v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je tato doprava

provozována, jsou-li silničnímu správnímu úřadu tito dopravci známi,

e)
silniční správní úřady, které povolují přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů,

jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy.

(8 9)
Způsob předávání údajů do Centrální evidence pozemních komunikací, jejich druh, rozsah a

formát, způsob vedení Centrální evidence pozemních komunikací, způsob a rozsah zveřejnění

údajů vedených v této evidenci stanoví prováděcí právní předpis. 22 Rozhodnutí Evropského

parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství

pro rozvoj transevropské dopravní sítě. Písmeno F části 8 přílohy II Aktu o podmínkách

přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky,

Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko

a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie. 22 Rozhodnutí

Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech

Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě. Písmeno F části 8 přílohy II Aktu o

podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské

republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky

Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie.

11m
Zákon č. 365/2000 Sb. , o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve

znění pozdějších předpisů.

14a
§ 2 písm. o) a § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o

změně některých dalších zákonů.

2
Zákon č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ( zákon o

silničním provozu ), ve znění pozdějších předpisů.

14a
§ 2 písm. o) a § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o

změně některých dalších zákonů.

14a
§ 2 písm. o) a § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o

změně některých dalších zákonů.

§ 36
Styk dálnice, silnice a místní komunikace
s vedeními a s okolím
(1
) Žádá-li to veřejný zájem, může dálnice, silnice a místní komunikace křížit inženýrské sítě a jiná vedení, vody,
zásoby přírodních podzemních vod, území chráněná podle zvláštních předpisů, 15 ⁣ vodohospodářská a jiná

díla, nebo se jich jinak dotknout a může být jimi křížena nebo jinak dotčena, a to způsobem přiměřeným ochraně

životního prostředí a místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.
(2
) Energetická, telekomunikační, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zařízení pro rozvod tepla a topných plynů
(dále jen "vedení"), s výjimkou vedení tramvajových a trolejbusových drah, pokud nejsou zřizována pro potřeby

dálnice, silnice nebo místní komunikace, nesmějí být podélně umísťována v jejich tělese a na silničních

pomocných pozemcích, pokud v dalších ustanoveních není stanoveno jinak.

(3
) Podélné umístění Není-li možno umístit bez neúměrných

nákladů vedení do silničního pozemku s výjimkou silničního pozemku pod vozovkou nebo krajnicí a středního

dělícího pásu mimo silniční pozemek, lze povolit jako zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní

komunikace podélné umístění tohoto vedení do silničního pomocného pozemku , do středního dělicího

pásu nebo na mosty a mostní objekty dotčené pozemní

komunikace lze povolit jako zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace. Pokud zvláštní

předpis 16 ⁣ nestanoví jinak, uzavře vlastník dotčené pozemní komunikace na základě vydaného povolení ke

zvláštnímu užívání s vlastníkem vedení smlouvu o zřízení věcného břemene k pozemní komunikaci za

jednorázovou úhradu. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o zřízení věcného břemene a výši úhrady soud.
(4
) V zastavěném území obce mohou být podélně umísťována vedení, kromě případů uvedených v odstavci 3 a za
podmínek uvedených v tomto odstavci, i v chodnících a v přilehlých zelených pásech průjezdního úseku silnice

nebo v místní komunikaci při nejvyšším možném ohledu vůči vegetaci. V případech, kdy je vyloučena možnost

jiného technického řešení, mohou být vedení dále umístěna

i v silničním pozemku pod vozovkou, krajnicí, nebo ve středním dělícím pásu vozovkách těchto pozemních

komunikací.
(5
) Při provádění stavebních prací na dálnici, silnici nebo místní komunikaci, při kterých by mohlo dojít k poškození
vedení, je vlastník vedení povinen na výzvu vlastníka dotčené pozemní komunikace zajistit bezúplatně potřebné

podklady a odborný dozor.

(6
) V případě havárie vedení není pro nezbytné práce k bezprostřednímu odstranění této havárie potřebné
předchozí povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace. Vlastník vedení je povinen

neprodleně oznámit vlastníku dotčené pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy dotčené pozemní

komunikace zajišťován prostřednictvím správce, provedení prací, jejich místo alespoň provizorně označit a

zabezpečit a zajistit následné uvedení dotčeného úseku pozemní komunikace do původního stavu podle

podmínek stanovených v dodatečném povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace.

(7
) Při výstavbě nové dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo při jejich rekonstrukci je objednatel této stavby
povinen uhradit jen vyvolané nezbytné úpravy přímo dotčeného úseku vedení, a to na úrovni stávajícího

technického řešení. Úpravy související s modernizací nebo se zvýšením výkonnosti vedení je povinen uhradit

jejich vlastník.
(8
) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy o styku dálnice, silnice a místní komunikace s
15 ⁣

inženýrskými sítěmi a jinými vedeními, s vodami, zásobami přírodních podzemních vod, s územím chráněným

podle zvláštních předpisů, s dobývacím prostorem a s vodohospodářskými a jinými díly. Podrobnosti o způsobu

umísťování, oprav a udržování inženýrských sítí a jiných vedení na silničních pozemcích stanoví prováděcí

předpis.
15
Např. zákon č. 222/1994 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a

o Státní energetické inspekci, zákon č. 138/1973 Sb. , o vodách ( vodní zákon ), ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 44/1988 Sb. , o ochraně a využití nerostného bohatství ( horní zákon ), ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 110/1964 Sb. , o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 20/1987 Sb. , o

státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

16
Zákon č. 110/1964 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 222/1994 Sb.

15
Např. zákon č. 222/1994 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a

o Státní energetické inspekci, zákon č. 138/1973 Sb. , o vodách ( vodní zákon ), ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 44/1988 Sb. , o ochraně a využití nerostného bohatství ( horní zákon ), ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 110/1964 Sb. , o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 20/1987 Sb. , o

státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

§ 41a

zrušen 41a[ Součinnost Ministerstva vnitra]( 1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje

silničním správním úřadům, Státnímu fondu dopravní infrastruktury a provozovateli systému elektronického

mýtného pro výkon působnosti podle tohoto zákona a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b)

referenční údaje ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, c)

údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel a d) údaje z agendového informačního systému

cizinců.( 2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) datum,

místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) adresa místa

pobytu, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana

mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí

soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan

prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.( 3) Poskytovanými údaji podle

odstavce 1 písm. b) jsou a) obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum

vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů, c) datum zániku nebo datum výmazu

z evidence podle zvláštních právních předpisů, d) právní forma, e) statutární orgán, f) adresa sídla, g) datum

zahájení a ukončení provozování činnosti v provozovně a adresa místa provozovny.( 4) Poskytovanými údaji

podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo

a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil, d) státní občanství,
popřípadě více státních občanství, e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého

pobytu, f) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení

trvalého pobytu na území České republiky, g) omezení svéprávnosti, h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí

občana mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, i) den, který byl v

rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého

nepřežil.( 5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné

příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství, e) místo a stát

narození, f) druh a adresa místa pobytu, g) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, h) omezení

svéprávnosti, i) datum, místo a okres úmrtí, popřípadě datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, jde-li o

úmrtí mimo území České republiky, j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den

smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.( 6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v

základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového

informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.( 7) Z poskytovaných

údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 42a
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 19 odst. 1 omezí obecné užívání dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně

přístupné účelové komunikace nebo bez povolení podle § 24 nebo v rozporu s tímto povolením

neoprávněně zřídí objížďku nebo neoznačí uzavírku nebo objížďku,

b)
v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 užije bez povolení zvláštního užívání dálnici, silnici nebo místní

komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny, anebo

nedodrží podmínky stanovené v povolení zvláštního užívání nebo v opatření obecné povahy podle

§ 24b,
c)
jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle § 25 odst. 1

neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu odstranění, nebo jako vlastník reklamního

zařízení provozovaného bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 10

výzvy k jeho odstranění,

d)
odstraní nebo poškodí zakrytí reklamy provedené podle § 25 odst. 11 nebo podle § 31 odst. 9

nebo 10,
e)
v rozporu s § 31 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu bez

povolení podle § 31 odst. 1 nebo nedodrží podmínky tohoto povolení,

f)
v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo pozemní komunikaci k dálnici, silnici

nebo místní komunikaci nebo upraví takové připojení nebo je zruší,

g)
znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její součást nebo příslušenství, nebo

veřejně přístupnou účelovou komunikaci s vozovkou,

 h)
poškodí veřejně přístupnou účelovou komunikaci bez vozovky takovým způsobem, že znemožní

její obecné užívání,

i)
na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je podle § 19 odst. 2 písm. a) až

h) zakázána,
j)
na veřejně přístupné účelové komunikaci provádí činnost, která je na ní podle § 19 odst. 3

zakázána,
k)
bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, ani

neprodleně místo takového znečištění alespoň provizorně neoznačí nebo neprodleně takovou

závadu neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace,

l)
neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníku,

popřípadě správci pozemní komunikace anebo neprodleně místo takového poškození alespoň

provizorním způsobem neoznačí,

m)
v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku nebo ji neodstraní na svůj náklad

ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem,

n)
v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo terénní úpravy v silničním ochranném pásmu bez povolení

silničního správního úřadu nebo v rozporu s tímto povolením,

o)
v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo místní komunikace I. nebo II.

třídy anebo v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních

komunikací provádí činnost v rozporu s § 33,

p)
jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace nestrpí provedení

nezbytných opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí,

vznikne-li takové nebezpečí výstavbou nebo provozem pozemní komunikace anebo přírodními

vlivy, nebo
q)
jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace neučiní na svůj

náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich

částí, vznikne-li takové nebezpečí z jeho jednání.

(2)
Řidič vozidla v systému časového zpoplatnění se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 užije bez

úhrady časového poplatku zpoplatněnou pozemní komunikaci vozidlem, které není osvobozeno od

zpoplatnění.
(3)
Řidič vozidla v systému elektronického mýtného se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 22j
a)
užije vozidlo, které není vybaveno funkčním elektronickým zařízením,
b)
užije vozidlo, aniž by zadal do elektronického zařízení údaje umožňující stanovení mýtného nebo

zadá tyto údaje chybně,

c)
užije zpoplatněnou pozemní komunikaci vozidlem, které nebylo zaevidováno u provozovatele

systému elektronického mýtného, nebo k zaevidování vozidla poskytne nesprávné údaje,

 d)
neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby umožnil kontrolu funkčnosti elektronického

zařízení a úhrady mýtného, nebo

e)
nakládá neoprávněně s elektronickým zařízením,
f)
nezajistí úhradu mýtného.
(4)
Řidič vozidla se dopustí přestupku tím, že
a)
neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby podrobil vozidlo nízkorychlostnímu kontrolnímu

vážení,
b)
neuposlechne pokyn osoby obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení, nebo
c)
řídí vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot

nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu,

d)
v rozporu se zákazem podle § 38c odst. 1 pokračuje v jízdě vozidlem nebo jízdní soupravou, u

nichž bylo nízkorychlostním kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek

stanovených zákonem o silničním provozu.

(5)
Fyzická osoba se jako vlastník sítě nebo vedení dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 36 odst. 6
a)
neprodleně neuzavře nebo neoznačí příslušnou část pozemní komunikace v případě havárie této

sítě nebo tohoto vedení anebo tuto havárii neprodleně neoznámí vlastníku, popřípadě správci

pozemní komunikace, nebo

b)
neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace provedení nezbytných prací k

bezprostřednímu odstranění havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo neoznačí nebo

nezabezpečí místo provádění těchto prací.

(6)
Fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti v silničním ochranném pásmu dopustí přestupku tím, že na

takové nemovitosti strpí umístění reklamního zařízení bez povolení silničního správního úřadu.
(7)
Fyzická osoba se jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění dopustí přestupku tím, že
a)
oznámí osvobození vozidla od zpoplatnění Státnímu fondu dopravní infrastruktury podle § 21b

odst. 1, aniž by byly naplněny důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění,

b)
jím provozovaným vozidlem, které je osvobozeno od zpoplatnění, je užita zpoplatněná pozemní

komunikace, aniž by osvobození vozidla od zpoplatnění bylo podle § 21 odst. 1 písm. b) oznámeno

Státnímu fondu dopravní infrastruktury, nebo

c)
nesplní oznamovací povinnost podle § 21b odst. 5.
(8)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) a odstavce 4,
b)
do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e), f), g), i), k), l), m), o) a q),
c)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), j) a p) a odstavců 5 a 6,
d)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n), odstavce 3 a odstavce 7 písm. a),
e)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
 f)
do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b) a c),
g)
příkazem na místě do 1 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b),
h)
příkazem na místě do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 2 a 3,
i)
příkazem na místě do 100 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a), b) a d),
j)
příkazem na místě do 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c),
k)
v příkazním řízení do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c).

§ 43
Společná ustanovení k § 42a a 42b
(
1 Jde-li o přestupek podle § 42b odst. 1 písm. u), činí výměra pokuty 9 000 Kč za každou započatou tunu, která
)
překračuje největší povolenou hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy stanovenou zákonem o silničním provozu.

Není-li nejvyšší povolená hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy překročena o více než 500 kg, činí výměra pokuty

5 000 Kč. Bylo-li zjištěno překročení největší povolené hmotnosti vozidla i jízdní soupravy, určí se výměra pokuty

podle největšího překročení. Bylo-li kontrolním vážením zjištěno nedodržení jiné hodnoty nebo podmínky

stanovené zákonem o silničním provozu, věty první a druhá se nepoužijí.

(
2 Přestupky podle tohoto zákona projednává v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností
)
nebo Ministerstvo dopravy podle působnosti stanovené v § 40 odst. 2 písm. i) anebo celní úřad podle působnosti

stanovené v § 40 odst. 9. Přestupky podle § 42a odst. 2 a 3 a § 42a odst. 4 písm. a), b), c) a d) může projednat

příkazem na místě Policie České republiky nebo celní úřad. Přestupky podle § 42a odst. 1 písm. a), b), g), h), i),

j) a k) může projednat příkazem na místě obecní policie nebo Policie České republiky.
(
3 Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut uložených za přestupky podle § 42b odst. 1 písm. u) je ze 40
)
% příjmem vlastníka pozemní komunikace, na níž bylo kontrolní vážení provedeno, v případě pozemní

komunikace ve vlastnictví státu je příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury, ze 45 % příjmem kraje, v jehož

územním obvodu bylo kontrolní vážení provedeno, a z 15 % příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost

orgánu, který pokutu

uložil. Pokuta uložená za přestupek podle tohoto zákona, která byla předána obecním úřadem obce s rozšířeno

u působností obecnému správci daně k vymáhání a nebyla vybrána nebo vymožena tímto obecním úřadem, je

z 30 % příjmem státního rozpočtu a ze 70 % příjmem obce, jejíž orgán pokutu uložil, nejedná-

li se o pokutu podle § 42b odst. 1 písm. u).

(
4 Pokud je provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy, u nichž je při kontrolním vážení zjištěno nedodržení hodnot
)
nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, současně jeho řidičem, odpovídá pouze za přestupek

provozovatele vozidla nebo jízdní soupravy.

(
5 S výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav není řidič vozidla odpovědný za
)
přestupek podle § 42a odst. 4 písm. c) , pokud prokáže, že odesílatel nebo provozovatel vozidla mu vydal k

přepravované zásilce doklad, v němž uvedl nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost, a při převzetí

zásilky nemohl provést kontrolu hmotnosti zásilky. Řidič není dále odpovědný za přestupek podle § 42a odst. 4

písm. c), pokud bylo při kontrolním vážení zjištěno pouze nedodržení hodnot pro rozložení hmotnosti na nápravy,
 skupiny náprav, kola nebo skupiny kol stanovených zákonem o silničním provozu a řidič prokázal, že byl

přepravován pouze sypký materiál, jehož pohybu během přepravy nemohl bez nepřiměřených opatření zabránit.
(
6 Pokud správní orgán rozhodne o uložení správního trestu za
)
přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným uvedený v příloze IV nebo v seznamu podle čl. 6 odst. 2

písm. b) přímo použitelných předpisech použitelného předpisu Evropské

unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti kterým se zavádějí

společná pravidla pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě 28 ⁣ osobě , dopravci provozujícímu která je

podnikatelem v silniční dopravu dopravě provozované velkými

vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě zvláštního právního předpisu 14 ⁣ nebo

jeho odpovědnému zástupci odpovědným zástupcem, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu

podle zákona o silniční dopravě zvláštního právního předpisu 14 ⁣ , v jehož správním územním obvodu
a)
je sídlo dopravce této osoby, jde-li o dopravce právnickou

osobu, který je usazen v České republice, nebo

b)
má tento správní orgán sídlo místo podnikání, jde-li

o dopravce, který není usazen v České republice fyzickou osobu.

(
7 Vymezení materiálu, který lze považovat za sypký materiál podle odstavce 5, a jeho fyzikálních vlastností stanoví
)
prováděcí právní předpis.
2
8 Nařízení Evropského parlamentu § 5 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích a Rady o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu

způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (ES zákon o pojištění odpovědnosti

z provozu vozidla) , ve znění zákona č. 1071/2009 ze dne 21 307/1999

Sb. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání pod

nikatele v ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 14 Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční

dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES , v platném ve znění zákona č. 38/1995 Sb. Vyhláška ministra

zahraničních věcí č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí(

ADR). 14 Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. Vyhláška ministra

zahraničních věcí č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí(

ADR).

§ 43d
Informační formulář
(1)
Pokud je podezřelým z přestupku podle § 42a odst. 2, § 42a odst. 3 nebo § 42b odst. 2 písm. a) až e)

řidič nebo provozovatel vozidla, které je registrováno v jiném členském státě Evropské unie, zašle celní

úřad této osobě spolu s oznámením o zahájení řízení nebo spolu s příkazem, který je vydáván jako první

úkon v řízení, informační formulář v úředním jazyce tohoto členského státu Evropské unie; je-li známo,

v jakém jazyce bylo osvědčení o registraci vozidla vydáno, zašle celní úřad informační formulář v tomto

jazyce.
(2)
Informační formulář musí obsahovat popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, označení

přestupku, jehož znaky skutek vykazuje, a vymezení správních trestů, které lze za přestupek uložit.

Informační formulář zasílaný spolu s příkazem obsahuje dále vymezení správního trestu, který je

příkazem ukládán, a poučení o právu podat proti příkazu odpor. V případě, že jde o skutek zjištěný

prostřednictvím automatizovaného technického prostředku, musí informační formulář obsahovat

identifikační údaje o tomto prostředku.

(3)
Celní úřad poskytne Ministerstvu dopravy vždy do 28. února údaje o počtu zahájených řízení, ve kterých

v předchozím kalendářním roce postupoval podle odstavce 1.

(4)
Vzor informačního formuláře stanoví prováděcí právní předpis.

§ 46
Zmocňovací ustanovení
(1)
Vláda stanoví nařízením výši časových poplatků podle § 21 odst. 3 a výši sazeb mýtného podle § 22

odst. 5. Vláda může nařízením stanovit nejpřísnější emisní úroveň vozidel a dobu, po kterou se u těchto

vozidel podle § 22 odst. 2 písm. a) neukládá příslušná část mýtného, a výši slevy na mýtném, podmínky

uplatnění slevy na mýtném a postup při uplatnění slevy na mýtném podle § 22 odst. 3.
(2)
Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 4, § 8 odst. 3, § 9 odst. 6, § 10 odst. 6, § 12a

odst. 3, § 16 odst. 4, § 18g odst. 10 7, § 18i odst. 4, § 18j odst. 5, § 18m odst. 5, § 18n odst. 6,§ 20 odst.

1, § 21a odst. 6, § 22 odst. 5 a 8, § 22a odst. 3, § 22c odst. 2 písm. f), § 22c odst. 7, § 22d odst. 8, § 22i

odst. 4, § 22j odst. 1 písm. c), § 22j odst. 3, § 24 odst. 9, § 25 odst. 13, § 25 odst. 15, § 27 odst. 7, §

29a odst. 8 9, § 36 odst. 8, § 37 odst. 1, § 38b odst. 5, § 38d odst. 4, § 41 odst. 4, a § 43 odst.

7 a § 43d odst. 4.

Přechodná ustanovení novel:

účinné od
čl. II zákona č. 178/2022 Sb. 1.7.2022
Čl. VIII zákon č. 418/2021 Sb. 1.1.2022
Čl. XVIII zákona č. 609/2020 Sb. 1.1.2021

12. Zákon o silničním provozu

§9
Povinnosti přepravované osoby
(
1 Přepravovaná osoba je povinna
) a)
být za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno

podle zvláštního právního předpisu 2 ⁣ ,

b)
užívat za jízdy na motocyklu nebo mopedu ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního

právního předpisu, 2 ⁣ kterou má nasazenou a řádně připevněnou na hlavě,

c)
neohrožovat svým chováním bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména

neomezovat řidiče v bezpečném ovládání vozidla,

d)
dbát pokynů řidiče, zejména při nastupování do vozidla a vystupování z něj.
(
2 Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro osobu starší 18 let a menší než 150 cm a osobu, která tak
)
nemůže učinit ze zdravotních důvodů na základě lékařského potvrzení. Lékařské potvrzení musí mít za jízdy u

sebe; v případech, kdy se nejedná o stav trvalého rázu, musí být platnost lékařského potvrzení časově omezena

nejdéle na dobu jednoho roku. Náležitosti lékařského potvrzení stanoví prováděcí právní předpis. Pokud je osoba

pohybově postižená přepravovaná ve vozidle na vozíku pro invalidy, musí být vozík a osoba pohybově postižená

připoutána speciálním zádržným systémem schváleného provedení. 2 ⁣

(
3 Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) dále neplatí pro bezpečnostní sbory, ozbrojené síly a vojenské zpravodajství
)
při plnění jejich služebních povinností, obecní policii při plnění úkolů podle zákona, hasiče ve vozidle požární

ochrany a záchranáře v záchranném vozidle Horské služby při řešení mimořádných událostí 8a ⁣ , kdy použití

bezpečnostního pásu brání v rychlém opuštění vozidla, učitele jízdy při výcviku, jakož i pro zdravotnického

pracovníka poskytovatele zdravotnické záchranné služby, záchranáře nebo zdravotnického pracovníka Horské

služby, který v době přepravy poskytuje pacientovi zdravotní služby.

(
4 Povinnost podle odstavce 1 písm. b) neplatí pro člena Horské služby v případech, kdy by použití ochranné přílby
)
mohlo ztížit nebo znemožnit komunikaci se zachraňovaným nebo kdy použití ochranné přílby vylučuje zdravotní

stav zachraňovaného.
(
5 Přepravovaná osoba nesmí vyhazovat předměty z vozidla.
)
(
6 Přepravovaná osoba při jízdě na motocyklu se musí nohama dotýkat stupaček a nesmí kouřit.
)
(
7 Boční sezení na motocyklu je zakázáno.
)
(
8 Přepravovaná osoba, která se může aktivně podílet na jízdě vozidla (zejména šlapáním, bržděním, negativním o
)
vlivňováním rovnováhy vozidla a obdobným způsobem), nesmí během jízdy a bezprostředně před jejím zahájen

ím požít alkoholický nápoj nebo užít jinou návykovou látku nebo zahájit jízdu v takové době po požití alkoholické

ho nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohla být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; p

ro posouzení ovlivnění přepravované osoby dle této věty jinou návykovou látkou se použije § 5 odst. 2 písm. b)

obdobně. Přepravovaná osoba podle předchozí věty je povinna podrobit se na výzvu policisty, vojenského polici

sty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předp

isu 7 ⁣ ke zjištění, zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou.
2
Zákon č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č.

168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých

souvisejících zákonů ( zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. ,

ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 341/2002 Sb. , o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel

na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.

2
Zákon č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č.

168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých
 souvisejících zákonů ( zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. ,

ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 341/2002 Sb. , o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel

na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.

2
Zákon č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č.

168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých

souvisejících zákonů ( zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. ,

ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 341/2002 Sb. , o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel

na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.

8
a § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů.
7
Zákon č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a ji

nými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb.

§ 17
Předjíždění
(
1 Předjíždí se vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr jízdy vlevo a není-li již pochybnosti o dalším
)
směru jeho jízdy. Při jízdě v připojovacím nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět též vozidlo jedoucí

v průběžném pruhu. Odbočovací pruh je přídatný jízdní pruh určený pro odbočování (vyřazování) vozidel z

průběžného jízdního pruhu.

(
2 Řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit
)
řidiče jedoucí za ním. Řidič musí dát znamení o změně směru jízdy při předjíždění cyklisty.
(
3 Řidič, který se po předjetí zařazuje před vozidlo, které předjel, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí
)
ohrozit ani omezit řidiče vozidla, které předjel.
(
4 Řidič předjížděného vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak bránit předjíždění.
)
(
5 Řidič nesmí předjíždět
) a)
nemá-li před sebe rozhled na takovou vzdálenost, která je nutná k bezpečnému předjetí,
b)
jestliže by se nemohl bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet,
c)
jestliže by ohrozil nebo omezil protijedoucí řidiče nebo ohrozil jiné účastníky provozu na pozemních

komunikacích,
d)
na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně před nimi,
e)
dává-li řidič vpředu jedoucího vozidla znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjetí

vpravo podle odstavce 1 nebo předjetí v dalším volném jízdním pruhu vyznačeném na vozovce v

tomtéž směru jízdy,

 f)
na křižovatce a v těsné blízkosti před ní; tento zákaz neplatí
1.
jde-li o předjíždění vpravo podle odstavce 1,
2.
jde-li o předjíždění jízdních kol, mopedů a motocyklů bez postranního vozíku,
3.
na hlavní pozemní komunikaci,
4.
na křižovatce s řízeným provozem.
g)
na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním.
(
6 Při předjíždění cyklisty je řidič motorového vozidla povinen dodržet bezpečný boční odstup. Bezpečným bočním
)
odstupem při předjíždění cyklisty se rozumí vzdálenost mezi nejbližšími okraji motorového vozidla, přípojného v

ozidla nebo nákladu a jízdního kola, přívěsného vozíku nebo cyklisty nejméně 1,5 m. V místě s nejvyšší dovolen

ou rychlostí nepřevyšující 30 km.h -

1 je vzdálenost bezpečného bočního odstupu při předjíždění cyklisty podle věty druhé nejméně 1 m.

§ 18
Rychlost jízdy
(1)
Rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu,

předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě,

povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí,

aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.

(2)
Řidič nesmí
a)
snížit náhle rychlost jízdy nebo náhle zastavit, pokud to nevyžaduje bezpečnost provozu na

pozemních komunikacích,
b)
omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména bezdůvodně pomalou jízdou

a pomalým předjížděním.
(3)
Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500

kg, vozidla základní složky integrovaného záchranného systému a autobusu smí jet mimo obec rychlostí

nejvýše 90 km.h -1 ; na silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 110 km.h -1 a na dálnici rychlostí

nejvýše 130 km.h -1 . Řidič jiného motorového vozidla smí jet rychlostí nejvýše 80 km.h -1 .

(4)
V obci smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km.h -1 , a jde-li o dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, nejvýše

80 km.h -1 .
(5)
Řidič nesmí překročit nejvyšší povolenou rychlost vozidla, 2 ⁣ a jde-li o jízdní soupravu, nejvyšší

povolenou rychlost žádného z vozidel soupravy.

(6)
Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2 lze nejvyšší dovolenou rychlost

podle odstavců 3 a 4 snížit. Jde-li o dálnici nebo silnici pro motorová vozidla bez směrově oddělených

jízdních pásů, sníží se nejvyšší dovolená rychlost na nejvýše 90 km.h -1 .

(7)
Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2 lze nejvyšší dovolenou rychlost

podle odstavce 4 zvýšit, maximálně však o 30 km.h -1 . Na silnici pro motorová vozidla se směrově
 oddělenými jízdními pásy lze zvýšit i nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce 3, maximálně však o 20

km.h -1 .
(8)
Při použití sněhových řetězů na vozidle smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km.h -1 .

(9)
Nejvyšší dovolená rychlost podle odstavců 3, 4 a 8 a nejvyšší dovolená rychlost stanovená místní nebo

přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích neplatí pro řidiče zpravodajských služeb 15 ⁣

, Generální inspekce bezpečnostních sborů 45 ⁣ a stanovených útvarů policie, Vojenské policie a celních

orgánů, je-li to nezbytně nutné k plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem, 16 ⁣ je však

povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost silničního provozu na pozemních

komunikacích. Útvary policie stanoví ministr vnitra. Útvary Vojenské policie stanoví ministr obrany. Útvary

celních orgánů stanoví ministr financí.

2
Zákon č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č.

168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých

souvisejících zákonů ( zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. ,

ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 341/2002 Sb. , o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel

na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.

15
Zákon č. 153/1994 Sb. , o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
45
Zákon č. 341/2011 Sb. , o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů.
16
Například

zákon č. 154/1994 Sb. , o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 67/1992 Sb. , o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Provoz na dálnici

§ 47
Dopravní nehoda
(1)
Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která

se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo

ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.

(2)
Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen
a)
neprodleně zastavit vozidlo,
b)
zdržet se požití alkoholického nápoje a užití jiné návykové látky po nehodě po dobu, do kdy by to

bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo užil jinou

návykovou látku, vždy však do doby příjezdu policisty v případě, že jsou účastníci nehody povinni

ohlásit nehodu policistovi podle odstavců 4 a 5,

 c)
učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku

dopravní nehody, a
d)
spolupracovat při zjišťování skutkového stavu.
(3)
Účastníci dopravní nehody jsou povinni
a)
učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v

místě dopravní nehody; vyžadují-li to okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla,
b)
oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; došlo-li k zranění, poskytnout

podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotnické

záchranné služby,
c)
označit místo dopravní nehody,
d)
umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu vozidel hromadné

dopravy osob,
e)
neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo

životního prostředí, pokud k němu při dopravní nehodě došlo,

f)
prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na

dopravní nehodě,
g)
v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní

nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci

místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu

a následků; záznam lze pořídit a jednotlivě autentizovat též elektronicky, podepíší-

li jej účastníci elektronickým podpisem 51 ⁣ následků .

(4)
Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na

některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci

dopravní nehody povinni

a)
neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi,
b)
zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění

vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k

vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích,

především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy,

c)
setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit

po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody.

(5)
Povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě
a)
dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na

dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle,

b)
dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace podle zákona o

pozemních komunikacích 20a ⁣ , nebo

c)
účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení

plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

51
§ 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
20a
§ 12 a 13 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb. a zákona č.

80/2006 Sb.

Chůze

§ 57
[Způsob a povinnosti]
(1
) Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce
s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich

užít v daném místě a směru, ledaže by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozem

ních komunikacích.
(2
) Na pozemní komunikaci se na jízdním kole jezdí při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni ani
omezováni chodci, smí se jet po pravé krajnici. Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních

komunikacích rozumí i koloběžka.

(3
) Cyklisté smějí jet jen jednotlivě za sebou.
(4
) Pohybují-li se pomalu nebo stojí-li vozidla za sebou při pravém okraji vozovky, může cyklista jedoucí stejným
směrem tato vozidla předjíždět nebo objíždět z pravé strany po pravém okraji vozovky nebo krajnici, pokud je

vpravo od vozidel dostatek místa; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti. To neplatí, odbočuje-li vozidlo

vpravo a dává-li znamení o změně směru jízdy.

(5
) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou „Stezka pro chodce a cyklisty“, nesmí
cyklista ohrozit chodce jdoucí po stezce. Je-li v místě křížení stezky pro chodce a cyklisty s jinou pozemní

komunikací zřízen sdružený přechod pro chodce a přejezd pro cyklisty, použijí se ve vztahu k tomuto

sdruženému přechodu pro chodce a přejezdu pro cyklisty pro jednotlivé účastníky provozu na pozemních

komunikacích obdobně ustanovení upravující chování těchto účastníků provozu na přechodu pro chodce a na

přejezdu pro cyklisty.

(6
) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou „Stezka pro chodce a cyklisty“, na které
je oddělen pruh pro chodce a pruh pro cyklisty, je cyklista povinen užít pouze pruh vyznačený pro cyklisty. Pruh

vyznačený pro chodce může cyklista užít pouze při objíždění, předjíždění, otáčení, odbočování a vjíždění na

stezku pro chodce a cyklisty; přitom nesmí ohrozit chodce jdoucí v pruhu vyznačeném pro chodce.
(7
) Vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty nebo stezku pro cyklisty může užít i osoba pohybující se na lyžích nebo
kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení. Přitom je tato osoba povinna řídit se pravidly podle

odstavců 2, 3, 5 a 6 a světelnými signály podle § 73.

(8
) Před vjezdem na přejezd pro cyklisty se cyklista musí přesvědčit, zda-li může vozovku přejet, aniž by ohrozil
sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, cyklista smí přejíždět vozovku, jen pokud s
 ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo

rychlosti jízdy. Na přejezdu pro cyklisty se jezdí vpravo.

§ 67
Speciální označení vozidel a osob
(1)
Parkovací průkaz označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou (dále jen „parkovací

průkaz pro osoby se zdravotním postižením“), označení vozidla řízeného osobou sluchově postiženou

(dále jen „označení O 2“), nebo označení vozidla lékaře konajícího návštěvní

službu nebo označení vozidla poskytovatele domácí zdravotní péče stanovené prováděcím právním

předpisem smějí užívat jen osoby, které toto označení obdrží od příslušného obecního úřadu obce s

rozšířenou působností nebo od oprávněného orgánu v zahraničí.

(2)
Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením vydá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností osobě, která je držitelem průkazu ZTP s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou

hluchotou nebo držitelem průkazu ZTP/P podle jiného právního předpisu 24 ⁣ .

(3)
Označení O 2 vydá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností držiteli řidičského oprávnění,

který je držitelem průkazu ZTP z důvodu postižení úplnou nebo praktickou hluchotou.
(4)
Vozidlo lze označit parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením pouze v případě, řídí-li

vozidlo nebo je-li ve vozidle přepravována osoba, která je držitelem parkovacího průkazu pro osoby se

zdravotním postižením podle odstavce 1. Přepravovaná osoba je povinna prokázat na výzvu policisty

nebo strážníka obecní policie, že je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle jiného právního

předpisu 24 ⁣ , který ji opravňuje k užívání vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se

zdravotním postižením.
(5)
V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, nemusí po dobu nezbytně potřebnou řidiči

motorového vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením , a lékaři

konající návštěvní službu a řidiči vozidla poskytovatele domácí zdravotní péče podle odstavce

1 , dodržovat zákaz stání a zákaz stání vyplývající z dopravní značky „zákaz stání“; přitom nesmí být

ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.

(6)
V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla označená parkovacím průkazem pro

osoby se zdravotním postižením vjíždět i tam, kde je značka „Zákaz vjezdu“ omezena dodatkovými

tabulkami „JEN ZÁSOBOVÁNÍ“, „MIMO ZÁSOBOVÁNÍ“, „JEN DOPRAVNÍ OBSLUHA“ a „MIMO

DOPRAVNÍ OBSLUHU“.
(7)
V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla označená parkovacím průkazem pro

osoby se zdravotním postižením vjíždět i do oblasti označené dopravní značkou „Pěší zóna“.
(8)
Na vyhrazeném parkovišti pro vozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním

postižením je vozidlům bez tohoto označení zakázáno zastavení a stání.

(9)
Silniční úřad může na základě žádosti osoby, které byl vydán parkovací průkaz pro osoby se zdravotním

postižením, vydat rozhodnutí o zřízení vyhrazeného parkoviště v místě bydliště podle jiného právního
 předpisu 25 ⁣ . Silniční správní úřad vykonává podle jiného právního předpisu 1 ⁣ dohled nad řádným

užíváním vyhrazeného parkoviště.

(10)
Ke svému označení jako účastníci provozu na pozemních komunikacích užívají osoby nevidomé bílé

hole a osoby hluchoslepé červenobílé hole.

(11)
Prováděcí právní předpis stanoví druhy, vzory a provedení speciálních označení vozidel a osob.
24
Zákon č. 329/2011 Sb. , o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících

zákonů.
24
Zákon č. 329/2011 Sb. , o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících

zákonů.
25
§ 25 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 102/2000 Sb.
1
Zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 80a
Skupiny vozidel
(
1 Do skupiny
) a
) AM jsou zařazena
1
. dvoukolová motorová vozidla s konstrukční rychlostí převyšující 25 km.h a nepřevyšující 45 km.h
-1 -

1, jejichž technické parametry odpovídají parametrům vozidel kategorie L1e podle přímo použitelného před

pisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L 1. dvoukolová se zdvihovým objemem

spalovacího motoru nepřevyšujícím cm 3 nebo s výkonem elektrického motoru do 4 kW ,

50 ⁣

2
. tříkolová motorová vozidla s konstrukční rychlostí převyšující 25 km.h a nepřevyšující 45 km.h
-1 -

1, jejichž technické parametry odpovídají parametrům vozidel kategorie L2e podle přímo použitelného před

pisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L se zdvihovým objemem zážehového

motoru nepřevyšujícím 50 ⁣ cm 3 nebo u jiných motorů s výkonem nejvýše 4 kW , a

3
. čtyřkolová motorová vozidla s konstrukční rychlostí nepřevyšující 45 km.h
-

1, jejichž technické parametry odpovídají parametrům vozidel kategorie L6e podle přímo použitelného před

pisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L o hmotnosti v nenaloženém stavu nejvýše

350 kg se zdvihovým objemem zážehového motoru nepřevyšujícím 50 ⁣ cm 3 nebo u jiných motorů s

výkonem nejvýše 4 kW ,
b
) A1 jsou zařazeny
1.
lehké motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj o výkonu nejvýše 11 kW a s poměrem

výkonu/hmotnosti nejvýše 0,1 kW/kg a se zdvihovým objemem spalovacího motoru

nepřevyšujícím 125 cm 3 ,
2.
tříkolová motorová vozidla o výkonu nejvýše 15 kW,
c
) A2 jsou zařazeny motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj s výkonem motoru nejvýše 35 kW a s
poměrem výkonu/hmotnosti nejvýše 0,2 kW/kg, které nebyly upraveny z motocyklu s více než dvojnásobným

výkonem,
d
) A jsou zařazeny
1.
motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj,
2.
tříkolová motorová vozidla s výkonem převyšujícím 15 kW,
e
) B1 jsou zařazena čtyřkolová motorová

vozidla, jejichž technické parametry odpovídají parametrům vozidel kategorie L7e podle přímo použitelného

předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L 50 ⁣ , s výjimkou vozidel uvedených v

písmeni a), jejichž výkon nepřevyšuje 15 kW a hmotnost v nenaloženém stavu nepřevyšuje 400 kg nebo 550

kg u vozidel určených k přepravě zboží,

f)
B jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou vozidel uvedených v písmenech a) až e), jejichž největší

povolená hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí

být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti

1.
nepřevyšující 750 kg,
2.
převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní soupravy nepřevyšuje 3 500

kg, nebo
3.
převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní soupravy převyšuje 3 500

kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, jedná-li se o řidičské oprávnění v rozšířeném rozsahu,
g
) C1 jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou traktorů a vozidel uvedených v písmeni i), jejichž největší
povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 7 500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě

řidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg,
h
) C jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou traktorů a vozidel uvedených v písmenech g) a i), jejichž největší
povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí být

připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg,

i)
D1 jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou vozidel uvedených v písmenech a) až f), určená pro přepravu

osob, jejichž počet nepřesahuje 16 kromě řidiče a jejichž délka nepřesahuje 8 metrů, ke kterým smí být

připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg,

j)
D jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou vozidel uvedených v písmeni i), určená pro přepravu více než 8

osob kromě řidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující

750 kg,
k
) B+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla uvedeného v písmeni f) a přípojného vozidla o největší
povolené hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg,
l)
C1+E jsou zařazeny jízdní soupravy, jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 12 000 kg, složené
1.
z vozidla uvedeného v písmeni g) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší

než 750 kg, nebo

 2.
z vozidla uvedeného v písmeni f) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší

než 3 500 kg,

m
) C+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla uvedeného v písmeni h) a přípojného vozidla o největší
povolené hmotnosti vyšší než 750 kg,
n
) D1+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla uvedeného v písmeni i) a přípojného vozidla o největší
povolené hmotnosti vyšší než 750 kg,
o
) D+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla uvedeného v písmeni j) a přípojného vozidla o největší
povolené hmotnosti vyšší než 750 kg.
(
2 Do skupiny T jsou zařazeny traktory a pracovní stroje samojízdné, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo.
)
5
0 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových
nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly, v platném znění.
5
0 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových
nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly, v platném znění.
5
0 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových
nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly, v platném znění.
5
0 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových
nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly, v platném znění.

§ 81
Rovnocennost řidičských oprávnění
(1)
Řidičské oprávnění udělené pro skupinu
a)
A2 opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny A1,
b)
A opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupin A1 a A2,
c)
B opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny A1 s automatickou převodovkou a vozidel

zařazených do skupiny B1,

d)
C opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny C1 a T,
e)
D opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny D1,
f)
C+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupin B+E a C1+E,
g)
D+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupin B+E a D1+E,
h)
C1+E nebo D1+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny B+E,
i)
C+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny D+E, pokud má držitel řidičské

oprávnění pro skupinu D.

(2)
Řidičské oprávnění udělené pro kteroukoli skupinu s výjimkou skupiny T opravňuje také k řízení vozidel

zařazených do skupiny AM.

(3)
Řidičské oprávnění udělené pro skupinu B opravňuje držitele, který dosáhl věku 21 let, také k řízení

tříkolových vozidel zařazených do skupiny A.

(4)
Řidičské oprávnění udělené pro skupinu A opravňuje také k řízení čtyřkolových vozidel o výkonu motoru

do 15 kW a hmotnosti v nenaloženém stavu do 400 kg. Řidičské oprávnění udělené pro skupinu A1

opravňuje také k řízení čtyřkolových vozidel o výkonu motoru do 15 kW, s hmotností v nenaloženém

stavu do 400 kg a se zdvihovým objemem spalovacího motoru do 125 cm 3 .

§ 82
Podmínky udělení a držení řidičského oprávnění
(1)
Řidičské oprávnění lze udělit pouze osobě, která
a)
dosáhla věku stanoveného tímto zákonem,
b)
je zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidel,
c)
je odborně způsobilá k řízení motorových vozidel,
d)
má na území České republiky obvyklé bydliště nebo zde alespoň 6 měsíců studuje,
e)
splnila další podmínky stanovené tímto zákonem,
f)
není ve výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení

motorových vozidel, není povinným v exekuci pozastavením řidičského oprávnění, osobě, které

nebylo uloženo v trestním řízení přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových

vozidel, nebo osobě, která nemá v registru řidičů zaznamenáno 12 bodů,

g)
není držitelem platného řidičského oprávnění uděleného jiným členským státem,
h)
nevykonává závazek zdržet se řízení motorových vozidel, ke kterému se zavázala pro účely není

ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného

zastavení trestního stíhání , pokud se zavázala zdržet se řízení motorových vozidel během této

zkušební doby.
(2)
Řidičské oprávnění nelze udělit osobě, jejíž řidičské oprávnění bylo v jiném členském státě pozastaveno

nebo odejmuto, nebo jí byl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, pokud

neuplynula lhůta pro opětovné udělení řidičského oprávnění.

(3)
Podmínky podle odstavce 1 písm. b), c) a e) musí splňovat držitel řidičského oprávnění po celou dobu

držení řidičského oprávnění.

(4)
Studiem se rozumí základní vzdělávání, střední vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání v denní formě v

oborech vzdělání v základní škole, střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do

rejstříku škol a školských zařízení, a prezenční studium v akreditovaných studijních programech na

vysoké škole. Místem studia se rozumí adresa místa, kde probíhá výuka nebo její podstatná část.
(5)
Za účelem zjištění, zda osoba uvedená v odstavci 1 splňuje podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1

písm. f), si příslušný orgán uvedený v § 92 odst. 1 vyžádá podle zvláštního právního předpisu 27a ⁣ výpis

z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence

Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

27a
Zákon č. 269/1994 Sb. , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 87a
Dopravně psychologické vyšetření
(1)
Dopravně psychologickému vyšetření je povinen se podrobovat
a)
držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1+E, C nebo C+E, pokud řídí nákladní automobil o

největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo speciální automobil o největší povolené

hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo jízdní soupravu, která je složena z nákladního automobilu a

přípojného vozidla nebo ze speciálního automobilu a přípojného vozidla a jejíž největší povolená

hmotnost převyšuje 7 500 kg,

b)
držitel řidičského oprávnění pro skupinu D1+E, D nebo D+E, pokud řídí motorové vozidlo zařazené

do některé z těchto skupin vozidel.

(2)
Dopravně psychologickému vyšetření je držitel řidičského oprávnění uvedený v odstavci 1 povinen se

podrobit před zahájením výkonu činnosti uvedené v odstavci 1, a dalšímu dopravně psychologickému

vyšetření nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení 50 let a dále pak

každých pět let. Povinnost podrobit se dopravně psychologickému vyšetření před zahájením výkonu

činnosti nevzniká, podrobil-li se držitel řidičského oprávnění uvedený v odstavci 1 dopravně

psychologickému vyšetření před získáním tohoto řidičského oprávnění, a ode dne provedení vyšetření

neuplynulo ke dni zahájení výkonu činnosti více než 6 měsíců.

(3)
Dopravně psychologickému vyšetření je povinna se podrobit osoba, která žádá o vrácení řidičského

oprávnění, které pozbyla v důsledku

a)
dosažení celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů,
b)
soudem uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel,
c)
správním orgánem uloženého správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení

motorových vozidel, byl-li tento správní trest uložen na dobu nejméně 6 měsíců, nebo
d)
podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního

stíhání, pro v průběhu jehož účely zkušební doby se zavázala zdržet se řízení motorových vozidel.
(4)
Dopravně psychologické vyšetření provádí psycholog, kterému ministerstvo udělilo akreditaci.
(5)
Ministerstvo udělí akreditaci k provádění dopravně psychologického vyšetření na žádost fyzické osobě,

která
a)
absolvovala akreditované magisterské studium v oboru psychologie,
b)
absolvovala postgraduální studium v oboru dopravní psychologie akreditovaného studijního

programu nebo programu celoživotního vzdělávání prováděného vysokou školou,

c)
má alespoň 3 roky praxe v oblasti dopravní psychologie a
d)
má k dispozici vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření.
(6)
Ministerstvo odejme akreditaci k provádění dopravně psychologického vyšetření, nesplňuje-li její držitel

podmínku pro její udělení uvedenou v odstavci 5 písm. d) nebo porušil-li opakovaně nebo zvlášť

závažným způsobem svou povinnost podle tohoto zákona, která se vztahuje k činnosti držitele akreditace.
(7)
Náklady na dopravně psychologické vyšetření osob uvedených v odstavci 1 hradí u osob v

pracovněprávním vztahu zaměstnavatel. U osob uvedených v odstavci 1, které nejsou v

pracovněprávním vztahu, a u osob uvedených v odstavci 3 hradí náklady na dopravně psychologické

vyšetření tyto osoby.

(8)
Povinnost dopravně psychologického vyšetření podle odstavce 1 se netýká řidiče, který provádí silniční

dopravu soukromé povahy, pokud není prováděna za úplatu, a dále řidičů vozidel požární ochrany, řidičů

vozidel policie, Vězeňské služby České republiky, zpravodajských služeb a řidičů vozidel ozbrojených sil

České republiky.
(9)
Vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření stanoví prováděcí právní

předpis.

§ 90
Odborná způsobilost k řízení motorových vozidel
(1)
Řidičské oprávnění může být uděleno pouze osobě, která získala odbornou způsobilost k řízení

motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu 4 ⁣ (dále jen „odborná způsobilost“).
(2)
Absolvoval-li žadatel o řidičské oprávnění výcvik a zkoušku z praktické jízdy 4 ⁣ s motorovým vozidlem

vybaveným automatickou převodovkou, obecní úřad obce s rozšířenou působností omezí řidičské

oprávnění pro příslušnou skupinu pouze na vozidla s tímto druhem převodovky. Vozidlem vybaveným

automatickou převodovkou se rozumí vozidlo, ve kterém není pedál spojky, popřípadě u vozidel, k jejichž

řízení opravňuje řidičské oprávnění pro skupinu A1, A2 nebo A, ruční páka spojky. Omezení řidičského

oprávnění se neprovede, jde-li o řidičské oprávnění

a)
pro skupinu AM, nebo
b)
pro skupinu B+E, C, C+E, C1, C1+E, D, D+E, D1 nebo D1+E D+E, je-li žadatel již držitelem

řidičského oprávnění uděleného pro řízení vozidel zařazených alespoň do jedné ze skupin B, B+E,

C, C+E, C1, C1+E, D, D+E, D1 nebo D1+E, které není omezeno pouze na řízení vozidel

vybavených automatickou převodovkou.

(3)
Při řízení drážních vozidel, 11 ⁣ která jsou používána v provozu na pozemních komunikacích, musí být

řidič tohoto vozidla držitelem oprávnění k řízení drážního vozidla podle zvláštního právního předpisu. 11 ⁣

Řidič trolejbusu musí být držitelem řidičského oprávnění skupiny D.

4
Zákon č. 247/2000 Sb. , o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o

změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

4
Zákon č. 247/2000 Sb. , o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o

změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11
Zákon č. 266/1994 Sb. , o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
11
Zákon č. 266/1994 Sb. , o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

§ 94a
Pozbytí řidičského oprávnění
(
1 Držitel řidičského oprávnění pozbývá řidičské oprávnění dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým
) a)
mu byl soudem uložen trest nebo příslušným správním úřadem uložen správní trest zákazu činnosti

spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel,

b)
mu kterým bylo uloženo v trestním řízení uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení

motorových vozidel, nebo

c) kt
erý bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení
m
trestního stíhání, pro v průběhu jehož účely zkušební doby se držitel řidičského oprávnění zavázal zdržet

se řízení motorových

vozidel, nebo kterým bylo rozhodnuto o přijetí nového závazku zdržet se řízení motorových vozidel během

zkušební doby podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestní

ho stíhání.
(
2 Řidičský průkaz je povinen odevzdat držitel řidičského průkazu příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou
)
působností do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí podle odstavce 1.
(
3 Pro odevzdání řidičského průkazu platí obdobně § 113 odst. 5.
)
(
4 Pokud řidičské oprávnění, které držitel pozbyl podle odstavce 1 nebo kterého se vzdal, podmiňuje udělení
)
řidičského oprávnění pro jinou skupinu vozidel, pozbývá držitel současně i řidičské oprávnění pro tuto skupinu

vozidel.

§ 102
[Náležitosti žádosti o vrácení ŘO - po výkonu trestu]
(
1 Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne na žádost osoby, která pozbyla řidičské oprávně
)
ní podle § 94a, o jeho vrácení po
a) P
o výkonu trestu nebo správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel,
b) n
ebo upuštění nebo podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu nebo správního trestu zákazu činnosti
po
spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel,
c) p
o výkonu trestu nebo po uplynutí zkušební doby podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, v jehož

rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo po

rozhodnutí o upuštění od tohoto přiměřeného omezení,

d) n
ebo rozhodnutí o osvědčení nebo neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na
po
potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání,
e)
uplynutí doby závazku zdržet se řízení motorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrh

u na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání poté, nebo

f)
rozhodnutí o tom kdy se má za to,

že zbytek závazku zdržet se řízení motorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu v
 této době došlo k osvědčení, rozhodne o vrácení řidičského oprávnění příslušný obecní úřad obce s

rozšířenou

působností na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání nebude vykonán žádost osoby,

která pozbyla řidičské oprávnění podle § 94a.

(
2 Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává osoba uvedená v odstavci 1 u příslušného obecního úřadu obce
)
s rozšířenou působností. Žádost musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno:
a
) jméno a příjmení žadatele,
b
) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studia,
c
) datum, místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno,
d
) datum
1.
ukončení výkonu trestu nebo správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových

vozidel,
2.
nabytí nebo datum právní moci rozhodnutí o upuštění nebo usnesení o podmíněném upuštění od výkonu

zbytku tohoto správního trestu nebo správního trestu,

3. d
atu ukončení výkonu trestu, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení
m
motorových vozidel, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí o upuštění od tohoto přiměřeného

omezení,
4. d
atu nabytí právní moci rozhodnutí o osvědčení ve zkušební době podmíněného upuštění od potrestání s
m
dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových

vozidel, nebo datum, ke kterému se má za to, že v této době došlo k osvědčení,

5. d
atu nabytí právní moci rozhodnutí o osvědčení nebo neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení
m
podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, nebo
6.
ukončení doby trvání závazku zdržet se řízení motorových vozidel pro účely podmíněného odložení podá

ní návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání anebo datum nabytí právní moci r

ozhodnutí o tom, ke kterému se má za to, že zbytek tohoto závazku nebude vykonán v této době došlo k

osvědčení,
e
) skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
(
3 K žádosti podle odstavce 2 musí být přiložen
) a
) platný doklad totožnosti žadatele,
b
) doklad spočívající v
1
. rozhodnutí, kterým byl žadateli uložen správní

trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel nebo rozhodnutí, kterým bylo upuště

no od výkonu zbytku tohoto správního trestu nebo rozsudek,

2
. rozhodnutí, kterým byl žadateli uložen trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových
vozidel nebo, trest, v jehož rámci bylo žadateli uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení
 motorových vozidel, rozhodnutí, kterým nebo jímž bylo upuštěno od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo

uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo popřípadě ověřená

kopie rozhodnutí nebo usnesení, kterým bylo upuštěno rozhodnuto o upuštění nebo podmíněně upuštěno o

podmíněném upuštění od výkonu zbytku tohoto správního trestu nebo trestu nebo od přiměřeného omezení

spočívajícího ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo

3
. rozhodnutí o osvědčení nebo neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na
potrestání nebo podmíněného zastavení trestního

stíhání nebo rozhodnutí o tom, že zbytek závazku zdržet se řízení motorových vozidel pro účely podmíněné

ho odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání nebude vykonán, a

v případě, že toto rozhodnutí nebylo vydáno, rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání

nebo podmíněném zastavení trestního stíhání,

c
) v případě žádosti podle odstavce 5 doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených do
příslušné skupiny vozidel, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 60 dní.
(
4 Po podání žádosti příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu
)
totožnosti údaje žadatele a doklad totožnosti vrátí žadateli.
(
5 Pokud ode dne právní moci rozsudku nebo rozhodnutí, jímž došlo k uložení trestu nebo správního trestu zákazu
)
činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, trestu, v jehož rámci bylo žadateli uloženo přiměřené

omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo jímž bylo upuštěno od potrestání s dohledem,

v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo

rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního

stíhání, pro v průběhu jehož účely zkušební doby se zavázal zdržet se řízení motorových vozidel, uplynul více

než jeden rok, musí žadatel prokázat zdravotní a odbornou způsobilost.

(
6 Žadatel musí prokázat psychickou způsobilost, pokud žádá vrácení řidičského oprávnění, které pozbyl v důsledku
) a)
soudem uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel,
b)
správním orgánem uloženého správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení

motorových vozidel, byl-li tento správní trest uložen na dobu nejméně 6 měsíců, nebo
c)
podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního

stíhání, pro v průběhu jehož účely zkušební doby se zavázal zdržet se řízení motorových vozidel.

§ 119
[Vymezení a obsah registru]
(1)
Evidence údajů o řidičích je vedena v registru řidičů, který je informačním systémem, jehož správcem je

obecní úřad obce s rozšířenou působností. Registr řidičů je informačním systémem veřejné správy podle

zvláštního zákona. 34a ⁣

(2)
Registr řidičů obsahuje
a)
osobní údaje o řidiči uvedené v řidičském průkazu a v mezinárodním řidičském průkazu, včetně

digitalizované fotografie a digitalizovaného podpisu řidiče,

 b)
evidenci vydaných řidičských průkazů,
c)
evidenci skupin vozidel, pro které byla udělena řidičská oprávnění,
d)
evidenci vydaných mezinárodních řidičských průkazů,
e)
evidenci řidičských průkazů vydaných výměnou za řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo

řidičský průkaz členského státu,

f)
evidenci odevzdaných řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů,
g)
evidenci spáchaných přestupků podle tohoto zákona,
h)
záznamy o počtu bodů dosažených řidičem v bodovém hodnocení a záznamy o odečtu bodů,
i)
údaje o odnětí řidičských oprávnění pro ztrátu zdravotní nebo odborné způsobilosti k řízení

motorových vozidel a jejich navrácení,

j)
údaje o zákazech činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových vozidel uložených soudem za

spáchané trestné činy nebo správním orgánem za spáchané přestupky, o přiměřených omezeních

spočívajících ve zdržení se řízení motorových vozidel uložených v trestním řízení a údaje

o závazku zdržet se řízení motorových vozidel pro účely zkušební době podmíněného odložení

podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, pokud se řidič

zavázal zdržet se řízení motorových vozidel během této zkušební doby,

k)
evidenci ztracených, odcizených, poškozených a zničených řidičských průkazů a mezinárodních

řidičských průkazů,
l)
evidenci vyrobených a nevydaných tiskopisů mezinárodních řidičských průkazů a vyrobených a

nevydaných tiskopisů potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského

průkazu,
m)
evidenci vydaných řidičských průkazů za průkazy ztracené, zničené nebo neupotřebitelné,
n)
údaje o pozbytí řidičského oprávnění a údaje o vrácení řidičského oprávnění,
o)
údaje o pozbytí práva k řízení motorového vozidla na území České republiky po dobu jednoho

roku dosažením počtu 12 bodů v bodovém hodnocení, jedná-li se o řidiče, který je držitelem

řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního

řidičského průkazu vydaného cizím státem,

p)
evidenci vydaných průkazů profesní způsobilosti řidiče podle zvláštního právního předpisu 4 ⁣ ,
q)
evidenci vydaných osvědčení pro učitele výuky a výcviku podle zvláštního právního předpisu 4 ⁣ ,
r)
záznamy o účasti na pravidelném školení řidičů,
s)
údaje o exekučním příkazu v exekuci pozastavením řidičského oprávnění doručeném správci

registru řidičů,
t)
záznamy o provedených dopravně psychologických vyšetřeních.
34a
§ 3 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších

zákonů.
 *) 34a ) § 37 zákona č. 56/2001 Sb.

*) duplicitní poznámka byla vložena na základě novely č. 411/2005 Sb. bodu 100.
4
Zákon č. 247/2000 Sb. , o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o

změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

4
Zákon č. 247/2000 Sb. , o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o

změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 122a

zrušen 122a[ Poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel]( 1) Ministerstvo vnitra nebo policie

poskytuje ministerstvu pro výkon působnosti podle tohoto zákona a) referenční údaje ze základního registru

obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního

systému cizinců, d) údaje z evidence občanských průkazů a e) údaje z evidence cestovních dokladů.( 2)

Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) datum, místo a

okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) adresa místa

pobytu, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí,

místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v

rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí

právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.( 3) Poskytovanými údaji

podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné

číslo, d) pohlaví, e) státní občanství, f) místo a okres narození, popřípadě místo a stát, pokud se státní občan

České republiky narodil v cizině, g) adresa místa trvalého pobytu, h) zbavení nebo omezení způsobilosti k

právním úkonům, i) datum, místo a okres úmrtí; popřípadě datum, místo úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí

došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky, j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého

uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.( 4) Poskytovanými údaji podle

odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo,

d) pohlaví, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství, f) místo a stát narození, g) druh a adresa místa

pobytu, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním

úkonům, j) datum, místo a okres úmrtí, popřípadě datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí

mimo území České republiky, k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti

nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.( 5) Poskytovaným údajem podle odstavce 1 písm. c), d)

a e) je digitalizovaná fotografie.( 6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,

se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému

cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.( 7) Ministerstvo může jemu poskytnuté údaje

podle odstavce 1 pro účely ověřování údajů vedených v evidenci řidičů podle tohoto zákona dále předávat, třídit

nebo kombinovat, popřípadě je blokuje, zjistí-li, že poskytnuté údaje nejsou přesné; o zjištění nepřesného údaje

Ministerstvo vnitra nebo policii neprodleně informuje.( 8) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít

vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
 § 123d
Vrácení řidičského oprávnění
(1)
Řidič, který podle § 123c odst. 3 pozbyl řidičské oprávnění, je oprávněn požádat o vrácení řidičského

oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3.
(2)
Byl-li řidiči za přestupek nebo trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, na

základě kterého dosáhl celkového počtu 12 bodů, uložen trest nebo správní trest zákazu činnosti,

spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, je řidič oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění

nejdříve po vykonání trestu nebo správního trestu zákazu činnosti, pokud je uložená doba zákazu

činnosti delší než doba podle odstavce 1.

(3)
Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává žadatel písemně u příslušného obecního úřadu obce s

rozšířenou působností. Podmínkou vrácení řidičského oprávnění je prokázání, že se

žadatel úspěšně podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu 4 ⁣ a

dále prokázání zdravotní a psychické způsobilosti. Pro vrácení řidičského oprávnění platí přiměřeně §

101.
(4)
Ode dne vrácení řidičského oprávnění podléhá řidič novému bodovému hodnocení; obecní úřad obce s

rozšířenou působností ke dni vrácení řidičského oprávnění zaznamená v registru řidičů odečtení všech

12 bodů.
4
Zákon č. 247/2000 Sb. , o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o

změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 123e
Odečítání bodů
(1)
Řidiči, kterému nebyl ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru řidičů

zaznamenán naposled stanovený počet bodů, pravomocně uložen správní trest za přestupek nebo za

jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, kázeňský trest za jednání mající

znaky přestupku nebo trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení,
a)
po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu

dosažených bodů,
b)
po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu

dosažených bodů zbývajících po odečtení bodů podle písmene a),

c)
po dobu 36 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou všechny zbývající body.

K tomuto dni provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností záznam v registru řidičů o

odečtení bodů z dosaženého počtu stanovených bodů řidiči, a to nejpozději do 3 pracovních dnů ode

dne, kdy vznikl řidiči nárok na odečtení bodů.

(2)
Řidiči se rovněž odečtou body, které mu byly zaznamenány na základě pravomocného rozhodnutí o
a)
přestupku nebo trestném činu po pravomocném zrušení tohoto rozhodnutí, nebo
 b)
podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání,

pokud v trestním řízení, ve kterém se pokračovalo, nedošlo k odsouzení řidiče pro trestný čin, který

spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení.

(3)
Po dobu výkonu trestu nebo správního trestu zákazu činnosti, spočívajícího v zákazu řízení motorových

vozidel, nebo po dobu výkonu závazku zdržet se řízení motorových vozidel pro účely ve zkušební

době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního

stíhání , během které se řidič zavázal zdržet se řízení motorových vozidel, neběží doba pro odečítání

bodů podle odstavce 1.

(4)
Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností rovněž provede záznam v registru řidičů o odečtení

3 bodů z dosaženého počtu bodů řidiči, který podal písemnou žádost o odečtení bodů a
a)
doložil žádost potvrzením o ukončeném školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy podle

zvláštního právního předpisu 4 ⁣ , které není starší než 1 měsíc od podání žádosti, a
b)
neměl ke dni ukončení školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy v registru řidičů

zaznamenáno více než 10 bodů za porušení právních předpisů ohodnocená méně než 6 body.
(5)
Příslušný úřad obce s rozšířenou působností provede záznam o odečtení bodů ke dni ukončení školení

ve středisku bezpečné jízdy, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od podání žádosti. Příslušný úřad obce

s rozšířenou působností může provést záznam o odečtení bodů řidiči na základě potvrzení o ukončeném

školení bezpečné jízdy pouze jednou za kalendářní rok.

(6)
Odečtení všech 12 zaznamenaných bodů oznámí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností

písemně řidiči nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, ke kterému byl záznam o odečtení bodů proveden

v registru řidičů.
4
Zákon č. 247/2000 Sb. , o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o

změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 124
Působnost
(
1 Státní správu ve věcech provozu na pozemních komunikacích vykonává ministerstvo, které je ústředním orgánem
)
státní správy ve věcech provozu na pozemních komunikacích, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou

působností, Ministerstvo vnitra a policie.

(
2 Ministerstvo
) a)
povoluje výjimky podle § 43 odst. 5 a § 83 odst. 5,
b)
stanoví po písemném vyjádření Ministerstva vnitra místní a přechodnou úpravu provozu na

pozemních komunikacích na dálnici a užití zařízení pro provozní informace na dálnici,

c)
schvaluje na žádost a náklady výrobce nebo výhradního dovozce provedení a používání

dopravních značek, světelných a akustických signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní

informace,
 d)
rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu vydaného podle tohoto zákona,
e)
vede centrální registr řidičů a informační systém digitálního tachografu,
f)
zabezpečuje výrobu a distribuci řidičských průkazů, mezinárodních řidičských průkazů a dalších

dokladů stanovených tímto zákonem,

g)
zabezpečuje výrobu a na základě požadavků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností i

distribuci karet řidiče,

h)
provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích,
i)
na žádost příslušného orgánu jiného členského státu ověřuje a sděluje údaje o platnosti a rozsahu

řidičských oprávnění.
(
3 Ministerstvo nebo jím pověřená osoba zajišťuje informovanost veřejnosti o situacích v provozu na pozemních
)
komunikacích, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Za tím účelem

jsou policie, obecní policie, silniční správní úřady, správci pozemních komunikací a Hasičský záchranný sbor

povinni poskytovat ministerstvu aktuální informace, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na

pozemních komunikacích. Prováděcí právní předpis stanoví druh informací, které mají vliv na bezpečnost a

plynulost silničního provozu, způsob předávání informací, způsob sběru informací a způsob zveřejňování

informací pro potřeby dopravní veřejnosti.

(
4 Krajský úřad
) a)
povoluje výjimky podle § 43 odst. 5,
b)
stanoví místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na silnici I. třídy a užití

zařízení pro provozní informace na silnici I. třídy; místně příslušný je krajský úřad, v jehož územním

obvodu se silnice I. třídy nachází,

c)
provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.
(
5 Obecní úřad obce s rozšířenou působností
) a)
pověřuje osoby oprávněné k zastavování vozidel podle § 79 odst. 1 písm. j),
b)
uděluje, podmiňuje, omezuje, odnímá a vrací řidičské oprávnění a zrušuje podmínění nebo omezení

řidičského oprávnění,
c)
nařizuje přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele řidičského oprávnění,
d)
nařizuje přezkoušení z odborné způsobilosti držitele řidičského oprávnění,
e)
vydává a vyměňuje řidičské průkazy a mezinárodní řidičské průkazy ,
f)
vyměňuje řidičské průkazy členského státu, řidičské průkazy vydané cizím státem podle § 116,
g)
zapisuje do mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem skutečnosti podle § 107 a

oznamuje je orgánu cizího státu, který tento mezinárodní řidičský průkaz vydal,
h)
vede registr řidičů a vydává data z registru řidičů,
i)
vydává karty řidiče a přijímá odevzdané karty řidiče,
j)
vydává speciální označení vozidel podle § 67,
 k)
projednává přestupky podle tohoto zákona,
l)
provádí v registru řidičů záznamy o počtech bodů dosažených řidiči v bodovém hodnocení a o

odečtu bodů,
m)
projednává námitky a rozhoduje ve věci záznamu o počtu řidičem dosažených bodů v bodovém

hodnocení,
n)
provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích,
o)
informuje orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o podmíněném odložení podání návrhu na

potrestání nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání,

1.
o odevzdání řidičského průkazu držitelem řidičského průkazu, který se zavázal zdržet se

řízení motorových vozidel pro účely během zkušební doby tohoto podmíněného odložení

podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání,

2.
o žádosti o řidičské oprávnění osoby, která se

zavázala zdržet se řízení motorových vozidel pro účely během zkušební doby

tohoto podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení

trestního stíhání zdržet se řízení motorových

vozidel, která byla podána v průběhu výkonu tohoto závazku pokud nebyl příslušný obecní

úřad obce s rozšířenou působností vyrozuměn o tom, zda se tato osoba ve zkušební době

osvědčila, nebo o tom, že se má za to, že se osvědčila; zároveň obecní úřad obce s

rozšířenou působností informuje orgán činný v trestním řízení o tom, zda žadatel doložil

odbornou způsobilost.
(
6 Obecní úřad obce s rozšířenou působností stanoví místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních
)
komunikacích na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci a užití zařízení

pro provozní informace na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci. Místně

příslušný je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se pozemní komunikace

nachází.
(
7 Kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností je příslušný k
) a)
vedení řízení o
1.
udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění,
2.
vydání řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu,
3.
výměně řidičského průkazu členského státu nebo řidičského průkazu vydaného cizím

státem,
b)
přijetí vzdání se řidičského oprávnění podle § 93 odst. 2 písm. c) nebo § 94 odst. 2, přijetí oznámení

změny údajů v řidičském průkazu nebo mezinárodním řidičském průkazu, přijetí ohlášení ztráty,

odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu a k

dalším souvisejícím úkonům,

 c)
poskytnutí údajů z registru řidičů nebo k vydání výpisu z registru řidičů o záznamech bodového

hodnocení řidiče a
d)
vydání karty řidiče a přijetí odevzdané karty řidiče.
(
8 Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vedl řízení nebo provedl úkon podle odstavce 7, zapíše
)
související údaje do registru řidičů.
(
9 K činnostem uvedeným v hlavě III, IV a V tohoto zákona, které vykonává obecní úřad obce s rozšířenou
)
působností, s výjimkou činností uvedených v odstavci 7 nebo 8, je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

působností, v jehož územním obvodu se nachází obvyklé bydliště žadatele o řidičské oprávnění, žadatele o

vrácení řidičského oprávnění, držitele řidičského oprávnění nebo držitele řidičského průkazu nebo, jde-li o osoby

bez obvyklého bydliště na území České republiky, místo studia.

(
1 Ministerstvo vnitra spolupracuje s ministerstvem při provádění prevence v oblasti bezpečnosti provozu na
0
) pozemních komunikacích.
(
1 Policie vykonává dohled na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích tím, že
1 a)
) kontroluje dodržování povinností účastníků a pravidel provozu na pozemních komunikacích a

podílí se na jeho řízení,

b)
objasňuje dopravní nehody,
c)
vede evidenci dopravních nehod,
d)
projednává příkazem na místě přestupky podle tohoto zákona,
e)
provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.
(
1 Při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích jsou příslušníci Policie ve služebním
2
stejnokroji oprávněni zejména
)
a)
dávat pokyny k řízení provozu na pozemních komunikacích,
b)
zastavovat vozidla,
c)
zabránit v jízdě řidiči podle § 118a,
d)
zadržet řidičský průkaz podle § 118b ,
e)
zakázat řidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr jízdy, vyžaduje-li to

bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, popřípadě jiný veřejný zájem,

f)
vyzvat řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního právního předpisu 7 ⁣ ke zjištění, zda

není ovlivněn alkoholem,

g)
vyzvat řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního právního předpisu 7 ⁣ ke zjištění, zda

není ovlivněn jinou návykovou látkou,

h)
vyzvat řidiče motorového vozidla k předložení dokladů k řízení a provozu vozidla ,
i)
vyzvat řidiče vozidla, aby podrobil vozidlo technické silniční kontrole, kontrole umístění, upevnění

nebo zajištění nákladu, kontrole hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kontrole poměru

hmotností vozidel v jízdní soupravě, kontrole rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola
 nebo skupiny kol, kontrole rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy včetně nákladu nebo kontrole

dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravu,

j)
rozhodnout o odstranění vozidla, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci, postupem dle §

45 odst. 4, nebo vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti,

k)
použít technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle zvláštního právního

předpisu, 37 ⁣
l)
vybírat kauce podle § 124a,
m)
zadržet osvědčení o registraci vozidla podle § 6b,
n)
zajistit vozidlo nebo osvědčení o registraci vozidla podle § 124c.
(
1 Příkazem na místě může obecní policie projednat přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodů 1, 3 až 6 8, 9 a
3
) 11. Příkazem na místě může obecní policie dále projednat přestupek podle tohoto zákona spáchaný
a
) porušením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích,
b
) nedovoleným zastavením nebo stáním vozidla na pozemní komunikaci,
c
) užitím vyhrazeného jízdního pruhu v rozporu s § 14 odst. 1 nebo nesplněním povinností stanovených v § 14 o
dst. 2,
d
porušením pravidel pro chůzi, jízdu na jízdním kole, jízdu nemotorových vozidel, jízdu na zvířatech, vedení a
c
) hnaní zvířat nebo užívání osobního přepravníku,
e
) porušením povinnosti přepravované osoby, která se může aktivně podílet na jízdě vozidla, během jízdy nebo
bezprostředně před jejím zahájením nepožít alkoholický nápoj nebo neužít jinou návykovou látku nebo nezah

ájit jízdu v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohla být ještě p

od vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

7
Zákon č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a

jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb.
7
Zákon č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a

jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb.
37
Zákon č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 125e
Společná ustanovení k přestupkům
(
1 Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností podle působnosti
)
stanovené v § 124 odst. 5 písm. k).
(
2 Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
)
(
3 Pokuta uložená za přestupek podle tohoto zákona, která byla předána obecním úřadem obce s rozšířenou půso
)
bností obecnému správci daně k vymáhání a nebyla vybrána nebo vymožena tímto obecním úřadem, je z 30 %

příjmem státního rozpočtu a ze 70 % příjmem obce, jejíž orgán pokutu uložil.

 § 125g
[Přestupek řidiče vozidla]
(
1 Je-li zahájeno řízení o uložení pokuty za přestupek podle § 125f, nelze již zahájit řízení o přestupku pro stejné
)
porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích. Řízení o přestupku lze zahájit,

pokud se provozovatel vozidla zprostí odpovědnosti za přestupek podle § 125f odst. 6.

(
2 Doba, po kterou se v případě uvedeném v § 125f odst. 5 písm. b) vedlo řízení o přestupku řidiče, se nezapočítá
)
vá do promlčecí doby u přestupku provozovatele vozidla.
(
3 Doba, po kterou se vedlo řízení o přestupku provozovatele vozidla, v němž došlo ke zproštění odpovědnosti po
)
dle § 125f odst. 6, se nezapočítává do promlčecí doby u přestupku řidiče.

§ 125h
[Výzva provozovateli vozidla]
(1)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně po zjištění nebo oznámení přestupku vyzve

provozovatele vozidla, s nímž došlo ke spáchání přestupku, k uhrazení určené částky, pokud
a)
jsou splněny podmínky podle § 125f odst. 2,
b)
totožnost řidiče vozidla není známa nebo není zřejmá z podkladu pro zahájení řízení o přestupku

a
c)
porušení je možné projednat uložením pokuty příkazem na místě.
(2)
Určená částka se stanoví ve stejné výši jako pokuta, kterou lze uložit příkazem na místě. Při stanovení

určené částky obecní úřad obce s rozšířenou působností přihlédne k závažnosti porušení povinností

řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích.

(3)
Určená částka je splatná do 30 15 dnů ode dne doručení výzvy podle odstavce 1.
(4)
Výzva podle odstavce 1 musí obsahovat popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, označení

přestupku, jehož znaky skutek vykazuje, výši určené částky, datum splatnosti určené částky a další údaje

nezbytné pro provedení platby a poučení podle odstavců 6 a 7.

(5)
Je-li určená částka uhrazena nejpozději v den splatnosti, obecní úřad obce s rozšířenou působností věc

odloží. V opačném případě obecní úřad s rozšířenou působností pokračuje v šetření přestupku. O tomto

postupu poučí obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce

1.
(6)
Neuhradí-li provozovatel vozidla určenou částku, může obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,

který jej vyzval k uhrazení určené částky, písemně sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání

přestupku ve lhůtě podle odstavce 3. Toto sdělení se považuje za podání vysvětlení. O tomto postupu

poučí obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1.
(7)
Je-li určená částka uhrazena po dni splatnosti, obecní úřad ji bezodkladně vrátí provozovateli vozidla.
(8)
Určená částka je příjmem obce, jejíž obecní úřad vyzval provozovatele vozidla k uhrazení určené částky.

§ 125i
[Uložení správního trestu za přestupek]
Pokud správní orgán obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o uložení správního trestu za

přestupek podle § 125d odst. 1 písm. a) nebo c) spáchaný protiprávním jednáním uvedeným některým z porušení

pravidel uvedených v seznamu podle čl. 6 odst. 2 písm. b) nebo příloze

IV přímo použitelných předpisech použitelného předpisu Evropské

unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti kterým se zavádějí

společná pravidla pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě 43 ⁣ osobě , dopravci provozujícímu která je

podnikatelem v silniční dopravu dopravě provozované velkými

vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě zvláštního právního předpisu 21 ⁣ , nebo jeho

odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu

podle zákona o silniční dopravě zvláštního právního předpisu 21 ⁣ , v jehož správním územním obvodu
a)
je sídlo dopravce této osoby, jde-li o dopravce právnickou

osobu, který je usazen v České republice, nebo

b)
má tento správní orgán sídlo místo podnikání, jde-li

o dopravce, který není usazen v České republice fyzickou osobu.

4
3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne zrušena 21. října 2009, kterým se zavádějí
společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje

směrnice Rady 96/26/ES , v platném znění.

Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu

a Rady (ES) č. 1071/2009 , pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrát

ě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a

Rady 2006/22/ES .
2
1 Zákon č. 111/1994 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
2
1 Zákon č. 111/1994 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.

Porušení předpisů o provozu na pozemních komunikacích P

oč

et

řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo v takové době po jeho požití, po kterou je 7

řidič ještě pod vlivem alkoholu, je-li zjištěný obsah alkoholu u řidiče vyšší než 0,3 promile, nebo řízení vozidla

bezprostředně po užití jiné návykové látky nebo v takové době po užití jiné návykové látky, po kterou je řidič

ještě pod jejím vlivem

odmítnutí řidiče podrobit se vyšetření podle jiného právního předpisu 7 7

ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou

způsobení dopravní nehody porušením povinnosti řidiče, při které došlo k usmrcení nebo k těžké újmě na 7

zdraví jiné osoby

neprodlené nezastavení vozidla účastníka dopravní nehody nebo nedovolené opuštění místa dopravní 7

nehody nebo neprodlené nevrácení se na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci

při jízdě na dálnici nebo silnici pro motorová vozidla otáčení se nebo jízda v protisměru nebo couvání v místě, 7

kde to není dovoleno

vjíždění na železniční přejezd v případech, ve kterých je to zakázáno 7

neposkytnutí účinné pomoci (první pomoc a přivolání záchranných složek) účastníkem silničního provozu, 7

který není účastníkem dopravní nehody při nehodě s evidentním poškozením zdraví nebo ohrožením života

předjíždění vozidla v případech, ve kterých je to zákonem zakázáno 7

řízení motorového vozidla řidičem, kterému byl zadržen řidičský průkaz 7

řízení vozidla, které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích tak závažným 5

způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích

překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o 40 km.h -1 a více v obci 5

nebo o 50 km.h -1 a více mimo obec

nezastavení vozidla na signál, který přikazuje řidiči zastavit vozidlo, nebo nezastavení vozidla na pokyn „Stůj“ 5

daný při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a

plynulost provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou

ohrožení jiného řidiče při přejíždění s vozidlem z jednoho jízdního pruhu do druhého 5

ohrožení chodce přecházejícího pozemní komunikaci při odbočování s vozidlem na místo ležící mimo 5

pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo při otáčení a couvání

při řízení vozidla ohrožení chodce na přechodu a neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky 4

nedání přednosti v jízdě v případech, ve kterých je řidič povinen dát přednost v jízdě 4

překročení maximální doby řízení vozidla nebo nedodržení minimální doby odpočinku o 20 % a více nebo 4

nedodržení bezpečnostní přestávky o 33 % a více podle jiných právních předpisů 42

řízení motorového vozidla bez držení příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění 4

porušení povinnosti použít dětskou autosedačku nebo bezpečnostní pás při přepravě dětí podle § 6 4

překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o 20 km.h -1 a více v obci 3

nebo o 30 km.h -1 a více mimo obec

nezastavení vozidla před přechodem pro chodce v případech, kdy je řidič povinen tak učinit 3

řízení motorového vozidla bez držení platného osvědčení profesní způsobilosti řidiče 4 3

porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přílbu 3

neoznačení překážky provozu na pozemních komunikacích, kterou řidič způsobil 2

 překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o více než 5 km.h -1 a 2

méně než 20 km.h -1 v obci nebo o více než 10 km.h -1 a méně než 30 km.h -1 mimo obec

držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným 2

způsobem při řízení vozidla

neoprávněné stání s vozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlo označené parkovacím průkazem pro o 2

soby se zdravotním postižením nebo neoprávněné použití parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním p

ostižením při stání nebo při jízdě

13. zákon o vyvlastnění

§ 30a

zrušen

14. zákon o územním členěním státu – beze změn, 1. verze zákona vůbec
15. zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv – takový weird, asi zatím není účinný,
ale patrně pořád 1. verze
16. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

změněno s účinností od poznámka

zákonem č. 417/2021 Sb. 1.2.2022

zákonem č. 261/2021 Sb. 1.2.2022

nálezem č. 325/2020 Sb. 22.7.2020

Více...

§ 32
Stavení a přerušení promlčecí doby
(1)
Do promlčecí doby se nezapočítává doba,
a)
po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení,
b)
po kterou bylo řízení o přestupku přerušeno proto, že bylo možné očekávat uložení trestu

obviněnému z přestupku za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v

řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, který by bylo možné uložit v trestním řízení,
c)
po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní,
d)
po kterou trvalo podmíněné upuštění od uložení správního trestu.
(2)
Promlčecí doba se přerušuje
a)
oznámením o zahájení řízení o přestupku,
b)
vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným ; je-

li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením ,
c)
vydáním rozhodnutí o schválení dohody o narovnání;
 přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová.
(3)
Odpovědnost Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od

jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100

000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho

spáchání. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou trvala některá ze skutečností podle odstavce 1.

§ 38
Povaha a závažnost přestupku

Povaha a závažnost přestupku je dána zejména

a)
významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen,
b)
významem a rozsahem následku přestupku,
c)
způsobem spáchání přestupku,
d)
okolnostmi spáchání přestupku,
e)
u fyzické osoby též druhem a mírou jejího zavinění, popřípadě pohnutkou, je-li tato znakem skutkové

podstaty přestupku,
f)
délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav

udržovaný protiprávním jednáním pachatele,

g)
počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku.

§ 52
Omezující opatření
(
1 Omezující opatření spočívá v zákazu navštěvovat určená veřejně přístupná místa nebo místa, kde se konají
)
sportovní, kulturní a jiné společenské akce, popřípadě v povinnosti zdržet se styku s určitou osobou nebo

vymezeným okruhem osob nebo v povinnosti podrobit se vhodnému programu pro zvládání agrese nebo

násilného chování.
(
2 Omezující opatření lze uložit fyzické osobě, stanoví-li tak zákon, a to za předpokladu, že existuje přímá souvislost
)
mezi spáchaným přestupkem a omezujícím opatřením, které má být uloženo.
(
3 Omezující opatření musí být přiměřené povaze a závažnosti spáchaného přestupku a osobním poměrům
)
pachatele; lze je uložit pouze spolu se správním trestem, a to nejdéle na dobu 1 roku. Omezující opatření lze

uložit s účinky též mimo správní obvod správního orgánu, který je ukládá.
(
4 Dodržování uloženého omezujícího opatření kontroluje správní orgán, který je uložil, má-li omezující opatření
)
účinky pouze v jeho správním obvodu. Má-li omezující opatření účinky též mimo správní obvod správního orgánu,

který je uložil, dodržování omezujícího opatření kontroluje ve svém správním obvodu správní orgán, který je uložil,

a dále správní orgán stejného druhu jako ten, který omezující opatření uložil a v jehož správním obvodu má

omezující opatření účinky.

(
5 Správní orgán, který omezující opatření uložil s účinky mimo svůj správní obvod, o této skutečnosti do 5
)
pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení omezujícího opatření informuje správní orgán

stejného druhu, v jehož správním obvodu má omezující opatření účinky.

(
6 Je-
)
li to s ohledem na povahu uloženého omezujícího opatření možné, jeho dodržování kontrolují též orgán Policie

České republiky, v jehož územním obvodu má omezující opatření účinky, a obecní policie, která vykonává půso

bnost ve správním obvodu obce, v němž má omezující opatření účinky. Správní orgán, který omezující opatření

uložil, a správní orgán stejného druhu, v jehož správním obvodu má omezující opatření účinky, informují o ulože

ném omezujícím opatření orgán Policie České republiky a obecní policii.

(
7 Omezující opatření spočívající v povinnosti podrobit se vhodnému programu pro zvládání agrese nebo násilného
)
chování může být uloženo fyzické osobě, která se dopustila přestupku vykazujícího zejména znaky užití násilí v

rodině nebo partnerském vztahu. Při ukládání omezujícího opatření podle věty první správní orgán po konzultaci

s pachatelem stanoví konkrétní typ vhodného programu, včetně obsahu, rozsahu a způsobu jeho provádění tak,

aby zohledňoval výchovné a preventivní působení na pachatele a zároveň odpovídal jeho individuálním potřebám.

Za účelem kontroly dodržování tohoto omezujícího opatření si správní orgán vyžádá od poskytovatele vhodného

programu pro zvládání agrese nebo násilného chování písemnou zprávu obsahující informace o dodržování

podmínek uloženého omezujícího opatření ze

strany pachatele. Náklady spojené s účastí pachatele v programu pro zvládání agrese nebo násilného chování j

e pachatel povinen uhradit poskytovateli tohoto programu, není-li tento program poskytován bezplatně.

§ 60
Věcná příslušnost
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, je správním orgánem příslušným k řízení obecní úřad obce s rozšířenou

působností.
(2)
Obecní úřad je příslušný k řízení o přestupcích
a)
proti

pořádku ve státní správě spáchaných porušením povinnosti stanovené v nařízení obce nebo kraje,
b)
proti pořádku v územní samosprávě,
c b)
proti veřejnému pořádku,
d c)
proti občanskému soužití a
e d)
proti majetku.

§ 61
Komise pro projednávání přestupků
(1)
Starosta může zřizovat jako zvláštní orgány obce komise pro projednávání přestupků (dále jen

„komise“). Komise může projednávat přestupky proti pořádku ve státní

správě spáchané porušením povinnosti stanovené v nařízení obce nebo kraje , přestupky proti pořádku

v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti občanskému soužití,
 přestupky proti majetku a přestupky, o kterých to stanoví jiný zákon. Při zřízení komise starosta určí,

které přestupky komise projednává namísto obecního úřadu.

(2)
Starosta jmenuje a odvolává předsedu komise a další její členy. Předseda komise musí splňovat

požadavky podle § 111.

(3)
Komise má lichý počet členů.

§ 64
Předání věci
(1)
Správní orgán věc bezodkladně i v průběhu řízení předá
a)
orgánu činnému v trestním řízení, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný

čin, nebo
b)
orgánu příslušnému podle jiného zákona k projednání skutku, který má znaky přestupku osoby

uvedené v§ 4 odst. 4

nebo § 4 odst. 5 písm. c), anebo osoby uvedené v § 4 odst. 5 písm. a) a b) , pokud o skutku

nebylo rozhodnuto v prvním stupni.

(2)
Správní orgán věc bezodkladně předá věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, pokud není věcně

nebo místně příslušný. Příslušný správní orgán může využít předané podklady, není-li to na újmu práv

účastníků řízení.
(3)
O předání věci správní orgán vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu.

§ 71
Osoba přímo postižená spácháním přestupku

Osoba přímo postižená spácháním přestupku má v řízení, k jehož zahájení nebo pokračování dala

souhlas , jakož i v řízení, které lze zahájit nebo v již zahájeném řízení pokračovat bez takového souhlasu , právo

na vyrozumění o zahájení řízení, právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení, právo na

poskytnutí informací o řízení potřebných ke zpětvzetí souhlasu , právo vyjádřit v řízení své stanovisko, právo

nahlížet do spisu, právo účastnit se ústního jednání a být přítomna při všech úkonech v řízení, právo vyjádřit se

před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům a právo na oznámení rozhodnutí.

§ 72a
Ochrana osob vystupujících v řízení o přestupku
(1)
Správní orgán vyloučí z nahlížení do spisu údaje o místě trvalého pobytu, popřípadě bydlišti, doručovací

adrese, místě výkonu zaměstnání, povolání nebo podnikání osob vystupujících v řízení o přestupku na

jejich žádost, vyžaduje-li to ochrana jejich soukromí nebo bezpečnosti. O žádosti podle věty první

rozhodne správní orgán usnesením.

(2)
Údaje podle odstavce 1 jsou vyloučeny z nahlížení do spisu, pokud byl přístup k těmto údajům omezen

v předcházejícím trestním řízení o totožném skutku, je-li tato skutečnost správnímu orgánu známa.

O vyloučení z nahlížení do spisu se učiní záznam do spisu.

§ 72b
 Nepřípustné zastoupení

Správní orgán usnesením rozhodne o tom, že nepřipustí zastoupení na základě plné moci, pokud zmocněnec

vystupuje v řízení o přestupcích v různých věcech opětovně, nejde-li o advokáta nebo jinou osobu poskytující

právní služby soustavně a za úplatu podle jiného zákona.

§ 74
Oznamování přestupku orgánem policie ve zvláštních případech
(1)
Orgán policie učiní nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání přestupku a k zajištění

důkazních prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem, nasvědčují-li

okolnosti tomu, že byl spáchán přestupek

a)
proti veřejnému pořádku,
b)
proti občanskému soužití, v jehož důsledku došlo k ublížení na zdraví z nedbalosti ,
c)
proti majetku,
d)
proti pořádku ve státní

správě spáchaný porušením povinnosti stanovené v nařízení obce nebo kraje ,

e)
proti pořádku v územní samosprávě,
f)
podle zákona o silničním provozu , nejde-

li o přestupek provozovatele vozidla podle § 125f ,

g) proti
pořádku ve
státní
správě v
působnosti
Policie na úseku požární ochrany, nebo
České
republiky
nebo
Vojenské
policie, h)
h i)
o němž to stanoví jiný zákon.
(2)
O zjištěných skutečnostech sepíše orgán policie úřední záznam, který přiloží k oznámení. Orgán policie

učiní oznámení příslušnému správnímu orgánu nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozví.
(3)
Orgán policie
a)
věc předá příslušnému orgánu, jde-li o jednání, které má znaky přestupku, nebo nasvědčují-li

zjištěné skutečnosti, že jde o trestný čin, nebo

b)
věc odloží, není-li dáno podezření z přestupku nebo nelze-li přestupek projednat, anebo nezjistí-li

do 30 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující podezření, že jej

spáchala určitá osoba; pominou-li důvody odložení, věc oznámí, není-li na místě věc vyřídit jinak.
(4)
Orgán policie na požádání vyrozumí do 30 dnů oznamovatele přestupku o provedených opatřeních.

§ 75
Součinnost
(
1 Orgán veřejné moci policie nebo jiný správní orgán provede bez zbytečného odkladu na žádost příslušného
)
správního orgánu úkony potřebné k prověřování oznámení o přestupku, k projednání přestupku a k výkonu

rozhodnutí. Pokud orgán veřejné moci policie nebo jiný správní orgán není k provedení požadovaných úkonů

příslušný, neprovede je a vyrozumí o tom příslušný správní orgán.

(
2 Na žádost příslušného správního orgánu mu orgán veřejné moci bez zbytečného odkladu poskytne informace p
)
otřebné k prověřování oznámení o přestupku, k projednání přestupku a k výkonu rozhodnutí.
(
3 Byl-
)
li přestupek vykazující znaky užití násilí v rodině nebo partnerském vztahu spáchán na osobě mladší 18 let, ne

bo byla-

li osoba mladší 18 let svědkem přestupku vykazujícího znaky užití násilí v rodině nebo partnerském vztahu, přís

lušný správní orgán o tom vyrozumí bez zbytečného odkladu orgán sociálně-

právní ochrany dětí a zároveň jej informuje o všech podstatných skutečnostech, které zjistil.

§ 76
Odložení věci
(
1 Správní orgán, aniž řízení zahájí, věc usnesením odloží, jestliže
) a)
došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci,
b)
podezřelý z přestupku požívá výsad a imunit podle mezinárodního práva,
c)
podezřelý z přestupku požívá výsad a imunit podle jiného zákona nebo je senátorem nebo

poslancem , který požádal orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v

disciplinárním řízení podle jiných zákonů, anebo soudcem Ústavního soudu, který požádal orgán

příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v kárném řízení podle jiného zákona,
d)
podezřelý z přestupku v době spáchání skutku nedovršil patnáctý rok svého věku,
e)
podezřelý z přestupku nebyl v době spáchání skutku pro nepříčetnost za přestupek odpovědný,
f)
odpovědnost za přestupek zanikla,
g)
o totožném přestupku dříve zahájil řízení podle tohoto zákona proti téže osobě jiný správní orgán,
h)
fyzická osoba nebo podnikající fyzická osoba podezřelá ze spáchání přestupku zemřela, pokud

odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek nepřešla na osobu, která pokračuje v její

podnikatelské činnosti,
i h)
právnická osoba zanikla, pokud odpovědnost za přestupek nepřešla na jejího právního nástupce,
j i)
o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním

řízení způsobem uvedeným v § 77 odst. 2,

k j)
o skutku již bylo rozhodnuto jako o disciplinárním deliktu a uložené opatření lze považovat za

postačující, nebo
l k)
nezjistí do 60 dnů od přijetí oznámení nebo ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti

odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě.

(
2 Správní orgán, aniž řízení zahájí, věc usnesením odloží, jestliže se o totožném skutku vede trestní řízení.
)
(
3 Usnesení o odložení věci podle odstavců 1 a 2 se pouze poznamená do spisu. Správní orgán o odložení věci
)
vyrozumí osobu dotčenou jednáním podezřelého z přímo postiženou spácháním přestupku , je-li mu známa.

Pokud by vyrozumění osoby podle věty druhé bylo spojeno s neúměrnými obtížemi nebo náklady, doručí je

správní orgán veřejnou vyhláškou; ustanovení § 66 se nepoužije.

(
4 Správní orgán, aniž řízení zahájí, věc usnesením odloží, jestliže osoba přímo postižená spácháním přestupku
)
nedala souhlas k zahájení řízení nebo tento souhlas vzala zpět, nejedná-li se o přestupek, který lze projednat i

bez takového

souhlasu ; usnesení se pouze poznamená do spisu a osoba přímo postižená spácháním přestupku se o něm v

hodným způsobem vyrozumí .

(
5 Správní orgán, aniž řízení zahájí, může věc usnesením dále odložit, jestliže
) a)
podezřelý z přestupku spáchal jedním skutkem více přestupků, které nebyly projednány ve

společném řízení, a správní trest uložený za některý z nich lze považovat za postačující, nebo
b)
správní trest, který lze za přestupek uložit, je bezvýznamný vedle trestu, který byl podezřelému z

přestupku uložen v trestním řízení za jiný skutek;

usnesení se oznamuje podezřelému z přestupku a osobě přímo postižené spácháním

přestupku; správní orgán o odložení věci vyrozumí osobu dotčenou jednáním podezřelého z přestupku, je-

li mu správnímu

orgánu známa. Pokud by vyrozumění osoby dotčené jednáním podezřelého z přestupku bylo spojeno s neúměr

nými obtížemi nebo náklady, doručí je správní orgán veřejnou vyhláškou; ustanovení § 66 se nepoužije.
(
6 Pokud správní orgán věc odloží podle odstavce 1 písm. d), oznámí tuto skutečnost orgánu sociálně-právní
)
ochrany dětí a zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi dítěte. Informuje je přitom o všech podstatných

okolnostech, které v souvislosti s tímto skutkem zjistil.

§ 82
Dokazování
(
1 Správní orgán může provést výslech obviněného; je-li to nezbytné k uplatnění práv obviněného, správní orgán
)
výslech provede. Výslech obviněného nesmí být proveden za stejných podmínek, za jakých nesmí být vyslýchán

svědek.
(
2 Obviněný má právo nevypovídat. Správní orgán nesmí obviněného nutit k výpovědi nebo doznání. Správní orgán
)
obviněného před výslechem poučí o právu nevypovídat a o zákazu provádět výslech.
(
3 Účastníci řízení mají právo klást otázky sobě navzájem, svědkům a znalcům. Zákonný zástupce a opatrovník
)
mladistvého obviněného, osoba přímo postižená spácháním přestupku, která má v dala souhlas se zahájením

nebo pokračováním řízení práva podle § 71 , a orgán sociálně-právní ochrany dětí mají právo klást otázky

účastníkům řízení, svědkům a znalcům. Dotazovaná osoba má právo odmítnout odpovědět a nesmí být tázána
 za stejných podmínek jako svědek. Správní orgán tuto osobu poučí o právu nevypovídat a o zákazu provádět

výslech.
(
4 Výslech svědka, který je osobou mladší 15 let, správní orgán provádí pouze v nezbytných případech; správní or
)
gán při výslechu postupuje zvlášť šetrně a současně tak, aby nebylo nutné výslech znovu opakovat. Výslechu

mohou být přítomni zákonný zástupce nebo opatrovník vyslýchané osoby, nebude-

li jejich přítomnost na újmu práv vyslýchané osoby. K výslechu správní orgán přibere orgán sociálně-

právní ochrany dětí nebo jinou osobu mající zkušenosti s výchovou mládeže, pokud by se zřetelem na předmět

výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchané osoby přispěla k správnému vedení výslechu. Svědkovi, který j

e osobou mladší 15 let, lze klást otázky jen prostřednictvím oprávněné úřední osoby.

§ 86
Zastavení řízení
(1)
Správní orgán usnesením zastaví řízení, jestliže
a)
skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem,
b)
skutek nespáchal obviněný,
c)
spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno,
d)
obviněný požívá výsad a imunit podle mezinárodního práva,
e)
obviněný požívá výsad a imunit podle jiného zákona nebo je senátorem nebo poslancem , který

požádal orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v disciplinárním řízení

podle jiných zákonů, anebo soudcem Ústavního soudu, který požádal orgán příslušný k projednání

přestupku o projednání přestupku v kárném řízení podle jiného zákona,

f)
obviněný v době spáchání skutku nedovršil patnáctý rok svého věku,
g)
obviněný nebyl v době spáchání skutku pro nepříčetnost za přestupek odpovědný,
h)
odpovědnost za přestupek zanikla,
i)
o totožném přestupku dříve zahájil řízení podle tohoto zákona proti téže osobě jiný správní orgán,
j)
o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním

řízení způsobem uvedeným v § 77 odst. 2,

k)
obviněný zemřel nebo zanikl,
l)
o skutku již bylo rozhodnuto jako o disciplinárním deliktu a uložené opatření lze považovat za

postačující,
m)
správní orgán v průběhu řízení zjistí, že se jedná o přestupek, který lze projednat pouze se

souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku a tento souhlas nebyl dán, nebo
n)
osoba přímo postižená spácháním přestupku vzala zpět souhlas se zahájením řízení nebo

pokračováním v řízení, nejedná-li se o přestupek, který lze projednat i bez takového souhlasu.
(2)
Usnesení o zastavení řízení podle odstavce 1 písm. d), e), f), i), j), k), m) a n) se pouze poznamená do

spisu.
(3)
Pokud bylo řízení zastaveno podle odstavce 1 písm. d) nebo e), obviněný přestal být osobou požívající

výsad a imunit podle jiného zákona nebo mezinárodního práva a nejsou-li dány jiné důvody zastavení

řízení podle odstavce 1, 4 nebo 5, správní orgán zahájí řízení.

(4)
Správní orgán řízení o přestupku usnesením zastaví, jestliže se o totožném skutku vede trestní řízení.

Řízení lze po ukončení trestního řízení o tomto skutku znovu zahájit, ledaže bylo o skutku rozhodnuto,

že se nestal, nespáchal jej obviněný, spáchání skutku se nepodařilo obviněnému prokázat nebo že skutek

je trestným činem, trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, trestní stíhání bylo zastaveno na základě

schválení narovnání, bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání nebo bylo odstoupeno od

trestního stíhání mladistvého.

(5)
Správní orgán může usnesením zastavit řízení, jestliže správní trest, který lze za přestupek uložit, je

bezvýznamný vedle trestu, který byl obviněnému uložen za jiný skutek v trestním řízení.
(6)
Pokud správní orgán zastaví řízení podle odstavce 1 písm. f), oznámí tuto skutečnost orgánu sociálně-

právní ochrany dětí a zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi dítěte. Informuje je přitom o všech

podstatných okolnostech, které v souvislosti s tímto skutkem zjistil.

§ 91
Ukládání pokuty příkazem na místě
(1)
Správní orgán může příkazem na místě uložit pouze pokutu, pokud nestačí domluva a obviněný nebo

osoba jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, souhlasí se

zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového

bloku. Příkazem na místě lze uložit pokutu nejvýše 10 000 Kč. Mladistvému obviněnému lze příkazem na

místě uložit pokutu nejvýše 2 500 Kč; to neplatí, je-li mladistvý podnikající fyzickou osobou.
(2)
Pokutu příkazem na místě může kromě příslušného správního orgánu uložit
a)
orgán Policie České republiky za přestupek proti pořádku ve státní

správě spáchaný porušením povinnosti stanovené v nařízení obce nebo kraje působnosti Policie

České republiky , za přestupek proti pořádku v územní samosprávě, za přestupek proti veřejnému

pořádku, přestupek proti občanskému soužití a přestupek proti majetku,

b)
orgán Vojenské policie za přestupek proti pořádku ve státní správě nebo za přestupek na úseku

všeobecné vnitřní správy, pokud k němu došlo na úseku státní správy v působnosti Vojenské

policie, za přestupek proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a přestupek proti majetku,

jde-li o přestupek osoby podle § 3 písm. b) nebo c) zákona o Vojenské policii,

c)
orgán státní báňské správy za přestupek proti pořádku ve státní správě, pokud jím byly porušeny

povinnosti vyplývající z ustanovení horních předpisů v působnosti orgánů státní báňské správy,
d)
orgán inspekce práce za přestupek proti pořádku ve státní správě, pokud jím byly porušeny právní

předpisy o bezpečnosti práce, dopustil-li se tohoto přestupku zaměstnanec na svém pracovišti

nebo podnikatel ve svých prostorách, a

 e)
strážník obecní policie za přestupek, jehož projednání je v působnosti obce, za přestupek proti

občanskému soužití, pokud nebyl spáchán porušením zákona o silničním provozu , a za přestupek

proti pořádku ve státní správě spáchaný neoprávněným stáním vozidla na místní komunikaci nebo

jejím úseku, které lze podle nařízení obce použít ke stání jen za cenu sjednanou v souladu s

cenovými předpisy a při splnění podmínek stanovených tímto nařízením.

§ 92
Příkaz na místě a příkazový blok
(1)
Je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný

příkazový blok. Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a

vykonatelným rozhodnutím. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu

příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě

splatnosti a o následcích nezaplacení.

(2)
V příkazovém bloku se uvede
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je

právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby,

b)
datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo

podnikající fyzická osoba, bylo-li jim přiděleno,

c)
adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou

nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má-li

hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je-li právnickou nebo

podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo

adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo

je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost,
d)
podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající

fyzickou osobou,
e)
popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění

povinnosti popis skutkových zjištění,

f)
právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě

je povinnost ukládána,
g)
výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti,
h)
označení správního orgánu,
i)
jméno, příjmení a funkce oprávněné úřední osoby příjmení, funkce nebo služební

číslo anebo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby,

j)
podpis oprávněné úřední osoby,
k)
datum a místo vydání příkazového bloku a
 l)
poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo

podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

(3)
Správní orgány odebírají příkazové bloky od příslušného celního úřadu, plyne-li výnos do státního

rozpočtu nebo jiného veřejného rozpočtu, s výjimkou rozpočtu kraje nebo rozpočtu obce, a od krajského

úřadu, plyne-li výnos do rozpočtu kraje nebo do rozpočtu obce. Příkazové bloky vydává Ministerstvo

financí.

§ 95
Náhrada nákladů řízení
(1)
Správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální

částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má

za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady

vrátí.
(2)
Povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou správní orgán neuloží, bylo-

li o přestupku rozhodnuto příkazem na místě.

(3)
Správní orgán přizná poškozenému na jeho návrh náhradu v řízení účelně vynaložených nákladů

spojených s uplatněním nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení

vůči obviněnému, pokud byl poškozený ve věci nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání

bezdůvodného obohacení úspěšný a prokázal jejich vznik a výši; pokud byl poškozený úspěšný alespoň

v části svého nároku, správní orgán mu přizná vůči obviněnému náhradu poměrné části těchto nákladů.

§ 96
Osoby oprávněné podat odvolání
(1)
Proti rozhodnutí o přestupku, kterým byla vyslovena vina, se může odvolat
a)
obviněný v plném rozsahu,
b)
poškozený pouze proti výroku o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného

obohacení a výroku o nákladech spojených s uplatněním nároku na náhradu škody nebo nároku

na vydání bezdůvodného obohacení, nebo

c)
zákonný zástupce a opatrovník mladistvého obviněného a orgán sociálně-právní ochrany dětí ve

prospěch mladistvého obviněného pouze proti výroku o vině, o správním trestu, o ochranném

opatření , a o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného

obohacení a o náhradě nákladů řízení .

(2)
Vlastník věci se může odvolat pouze proti výroku o zabrání věci nebo náhradní hodnoty.
(3)
Proti rozhodnutí o schválení dohody o narovnání se může odvolat ten, kdo schválenou dohodu o

narovnání uzavřel, zákonný zástupce a opatrovník mladistvého obviněného a orgán sociálně-právní

ochrany dětí.

§ 97
Odvolání a postup správního orgánu prvního stupně
(1)
Obviněný může v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení uvádět nové skutečnosti nebo důkazy.

Ostatní účastníci, orgán sociálně-právní ochrany dětí a zákonný zástupce a opatrovník mladistvého

obviněného a osoba přímo postižená spácháním přestupku, která má v dala souhlas se zahájením nebo

pokračováním řízení práva podle § 71 , mohou uvádět nové skutečnosti nebo důkazy ve svých

vyjádřeních vztahujících se k novým skutečnostem nebo důkazům, které obviněný uvede v odvolání

nebo v průběhu odvolacího řízení.

(2)
Včasné a přípustné odvolání proti rozhodnutí o přestupku má vždy odkladný účinek, který nelze vyloučit.
(3)
Pokud před předáním spisu odvolacímu správnímu orgánu nastal některý z důvodů pro zastavení řízení

podle § 86 odst. 1 písm. f), h), i), j), k), m) nebo n), správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal,

zastaví řízení a zruší napadené rozhodnutí, ledaže by rozhodnutí o odvolání mohlo mít význam pro

náhradu škody nebo vydání bezdůvodného obohacení.

§ 109

zrušen 109 Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy( 1) Správní orgán využívá při výkonu

působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě

jména, c) adresa místa pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti, d) datum, místo

a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát narození, e) datum, místo a

okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území

k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den

smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a f) státní občanství,

popřípadě více státních občanství.( 2) Správní orgán využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z

informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b)

datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození; v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f)

státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres

místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti, h) počátek trvalého

pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území

České republiky, i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka; nebylo-li

mu rodné číslo přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a

stát narození, j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného

zástupce nebo opatrovníka, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí státního občana České republiky mimo

území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, l) den, který byl v rozhodnutí

soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.( 3) Správní orgán

využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců údaje v rozsahu a) jméno,

popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) místo a stát narození; v případě, že

se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, f) státní občanství, popřípadě více státních

občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě datum
ukončení pobytu na území České republiky, i) omezení svéprávnosti, j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce,

matky, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo opatrovníka, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí

mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, l) den, který byl v

rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.( 4) Správní

orgán využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru právnických osob, podnikajících

fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě

jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a b) adresa místa pobytu v České republice,

popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.( 5) Z údajů podle odstavců 1 až 4

lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které

jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob,

podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo

informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

§ 110

zrušen Přehled přestupků( 1) Ústřední správní úřady, do jejichž působnosti náleží úsek státní správy, na němž

došlo k porušení právní povinnosti zakládající odpovědnost za přestupek, nebo Ministerstvo vnitra v případech

podle § 103 odst. 4 zpracovávají každoroční přehled přestupků( dále jen „přehled“). Přehled obsahuje údaje podle

odstavce 2. Ústřední správní úřady nebo Ministerstvo vnitra v případech podle § 103 odst. 4 zveřejňují přehled

způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději do konce čtvrtého kalendářního měsíce roku

následujícího po roce, pro jehož období se přehled zpracovává.( 2) Nejsou-li ústřední správní úřady nebo

Ministerstvo vnitra v případech podle § 103 odst. 4 samy příslušné k projednání přestupků, jsou orgány obce

nebo kraje a jiné správní orgány příslušné k projednání přestupků povinny nejpozději do konce třetího

kalendářního měsíce po roce, pro jehož období se přehled zpracovává, poskytnout ústředním správním úřadům,

do jejichž působnosti náleží úsek státní správy, na němž došlo k porušení právní povinnosti zakládající

odpovědnost za přestupek, nebo Ministerstvu vnitra v případech podle § 103 odst. 4, tyto údaje, které se, je-li to

vzhledem k jejich povaze možné, vztahují k jednotlivým skutkovým podstatám přestupků: a) počet podnětů k

zahájení řízení o přestupku, b) počet odložených věcí, c) počet zahájených řízení o přestupku, d) počet

zastavených řízení o přestupku, včetně počtu řízení ukončených rozhodnutím o schválení dohody o narovnání, e)

počet pravomocných rozhodnutí o uznání obviněného vinným ze spáchání přestupku, f) počet a druhy uložených

správních trestů, včetně jejich průměrné výměry, g) počet a druhy uložených ochranných opatření, h) počet

pravomocných rozhodnutí, kterými bylo upuštěno od uložení správního trestu, i) počet pravomocných rozhodnutí,

kterými byla mimořádně snížena výměra pokuty, a j) počet podaných odvolání, včetně způsobů, jakými o nich

bylo pravomocně rozhodnuto.

§ 111
Požadavky na oprávněnou úřední osobu
(1)
Úřední osoba oprávněná na základě vnitřního předpisu správního orgánu nebo pověření vedoucím správního

orgánu k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupku (dále jen „oprávněná úřední osoba“)
 musí prokázat odbornou způsobilost zkouškou složenou u Ministerstva vnitra, pokud nemá mít vysokoškolské

vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v

oboru právo a právní věda, právo nebo bezpečnostně právní studia na vysoké škole v

České republice; republice. Nemá-li oprávněná úřední osoba vzdělání podle věty první, musí mít vysokoškolské

vzdělání v bakalářském studijním programu v jiné oblasti a prokázat odbornou způsobilost zkouškou

provedenou u Ministerstva vnitra; zajištěním zkoušky může Ministerstvo vnitra pověřit jím zřízenou státní

příspěvkovou organizaci.
(2)
Oprávněná úřední osoba musí splnit požadavky podle odstavce 1 nejpozději do 18 měsíců ode dne, kdy začal

a provádět úkony správního orgánu v řízení o přestupku.

(3)
Požadavky podle odstavce 1 musí splňovat předseda rozkladové komise. Požadavky podle odstavce 1 nemusí

splňovat osoba projednávající přestupek příkazem na místě, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního

úřadu.
(4
3) Odbornou způsobilost podle odstavce 1 věty druhé prokazuje oprávněná úřední osoba osvědčením o vykonání
zkoušky vydaným Ministerstvem vnitra. Obsahem zkoušky je ověření znalostí organizace a činnosti veřejné

správy a právních předpisů v oblasti odpovědnosti za přestupek.

(5
4) Nevyhoví-li uchazeč u zkoušky, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovanou zkoušku je možné vykonat
nejdříve za 60 dnů a nejpozději do 120 90 dnů ode dne konání zkoušky, při níž uchazeč nevyhověl.
(6
5) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou podrobnosti obsahu a provádění zkoušky a náležitosti osvědčení o
vykonání zkoušky.

§ 112
Přechodná ustanovení
(1)
Na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za přestupky a

dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů,

pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle

tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.

(2)
zrušen
(3)
Na určení druhu a výměry sankce za dosavadní přestupky a jiné správní delikty se ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona použijí ustanovení o určení druhu a výměry správního trestu, je-li to pro

pachatele výhodnější.
(4)
Zahájená řízení o přestupku a dosavadním jiném správním deliktu, s výjimkou řízení o disciplinárním

deliktu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí

podle dosavadních zákonů.

(5)
Bylo-li řízení o přestupku a řízení o dosavadním jiném správním deliktu, s výjimkou řízení o

disciplinárním deliktu, pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se

při přezkumném řízení nebo novém řízení podle tohoto zákona.

(6)
Na blokové řízení upravené v dosavadních zákonech se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí

jako na příkazní řízení, při němž je příkaz vydáván na místě.

(7)
Na komise k projednávání přestupků zřízené podle dosavadní právní úpravy se ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona hledí jako na komise zřízené podle tohoto zákona.

(8)
Nabytím účinnosti tohoto zákona není dotčena platnost veřejnoprávních smluv uzavřených přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona.

(9)
Do 31. prosince 2023 2022 může činnost oprávněné úřední osoby vykonávat také osoba, která

nesplňuje podmínky podle § 111; předseda komise musí mít vysokoškolské vzdělání v magisterském

studijním programu v

oblasti právo a právní věda, právo nebo bezpečnostně právní studia anebo zvláštní odbornou

způsobilost. Po této době může činnost oprávněné úřední osoby vykonávat také úřední osoba starší 50

let , která pokud nejméně 5 10 let projednávala přestupky a rozhodovala o nich.

17. Zákon o některých přestupcích

změněno s účinností od poznámka

zákonem č. 417/2021 Sb. 1.2.2022

zákonem č. 327/2021 Sb. 1.1.2022

zákonem č. 178/2018 Sb. 16.8.2018

§5
Přestupky proti veřejnému pořádku
(
1 Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
) a
) neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci,
b
) zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci,
c
) maří vykázání ze společného obydlí provedené podle zákona o Policii České republiky nebo rozhodnutí soudu
o předběžném opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí podle zákona o zvláštních řízeních soudních ,
d
) poruší noční klid,
e
) vzbudí veřejné pohoršení,
f
) znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo zanedbá
povinnost úklidu veřejného prostranství,
g
) poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné
zařízení, jde-li o případy, které nelze postihnout podle jiných zákonů,
h
) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje nebo přemístí
turistickou značku nebo jiné orientační označení,
i
) poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání sportovních, kulturních, pietních a jiných
společenských akcí anebo v místech určených k rekreaci, turistice nebo pohřbívání, nebo
 j
) cestou na organizované sportovní utkání, v místě takového utkání nebo cestou zpět z takového utkání má
obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím její identifikaci , nebo
k
) vnese na organizované sportovní utkání pyrotechnický výrobek nebo v místě takového utkání, cestou na tako
vé utkání anebo cestou zpět z takového utkání pyrotechnický výrobek použije.
(
2 Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
) a)
poruší noční klid,
b)
znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo

zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství,

c)
poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně

prospěšné zařízení, jde-li o případy, které nelze postihnout podle jiných zákonů,
d)
zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje nebo přemístí

turistickou značku nebo jiné orientační označení, nebo

e)
poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání sportovních, kulturních,

pietních a jiných společenských akcí anebo v místech určených k rekreaci, turistice nebo

pohřbívání.
(
3 Za přestupek lze uložit pokutu do
) a)
do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo odstavce 2 písm. d),
b)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), i) nebo j) anebo odstavce 2

písm. a) nebo e),

c)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo f) anebo odstavce 2 písm. b), nebo
d)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo odstavce 2 písm. c), nebo
e)
od 10 000 Kč do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k).
(
4 Je-li přestupek podle odstavce 1 nebo 2, s výjimkou přestupků přestupku podle odstavce 1 písm. h) a odstavce
)
2 písm. d), spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku podle stejného odstavce, uloží se

pokuta do
a)
do 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), i) nebo j) anebo odstavce 2

písm. a) nebo e),

b)
do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo f) anebo odstavce 2 písm. b), nebo
c)
do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo odstavce 2 písm. c), nebo
d)
od 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k).
(
5 Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit omezující opatření.
)
(
6 Pokus přestupku podle odstavce 1 písm. k) je trestný.
)
(
7 Dobou nočního klidu se rozumí doba od dvacáté druhé do šesté hodiny. Obec může obecně závaznou vyhláškou
)
stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba

nočního klidu vymezena dobou kratší nebo při nichž nemusí být doba nočního klidu dodržována.

§7
Přestupky proti občanskému soužití
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí,
b)
jinému ublíží na zdraví, nebo
c)
úmyslně naruší občanské soužití tak, že
1.
jinému vyhrožuje újmou na zdraví,
2.
jiného nepravdivě obviní z přestupku,
3.
se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo
4.
se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání.
(2)
Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí,
b)
naruší občanské soužití tak, že
1.
jiného nepravdivě obviní z přestupku,
2.
se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo
3.
se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
omezuje nebo znemožňuje příslušníku národnostní menšiny výkon práv příslušníků národnostních

menšin, nebo
b)
způsobí jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině nebo pro jeho etnický původ, pro

jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru nebo náboženství, věk, zdravotní

postižení, pro jeho politické nebo jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo

politických hnutích, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho sociální původ,

majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho rodinný stav.

(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a), nebo
b)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce

3.
(5)
Je-li přestupek podle odstavců 1 až 3 spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku

podle stejného odstavce, uloží se pokuta do

a)
15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a), nebo
 b)
30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce

3.
(6)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit omezující opatření. Dopustí-li se přestupku podle odstavce 3

fyzická osoba, lze jí uložit omezující opatření.

(7)
Řízení o přestupku podle odstavce 1 písm. b) nebo c) anebo odstavce 2 písm. b) spáchaném mezi

osobami blízkými anebo o přestupku podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a) lze zahájit a v

již zahájeném řízení pokračovat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku.
(8)
Při projednávání přestupku podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a) se správní orgán pokusí

obviněného a osobu, jíž bylo ublíženo na cti, usmířit. Dojde-li k usmíření, správní orgán

řízení zastaví usnesením, proti kterému se nelze odvolat zastaví .

§ 12
Evidence přestupků

Do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů se zapisují pravomocná Pravomocné rozhodnutí o přestupku

podle
a
) § 5, 7 a 8, s výjimkou rozhodnutí o přestupku podle § 5 odst. 1 písm. h) a § 5 odst. 2 písm. d),
b
) § 4 odst se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem

trestů. 2 spočívajícího v porušení povinnosti stanovené obecně závaznou vyhláškou obce pro pořádání, průběh

a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanove

ním závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku 1 ⁣ .

1
§ 10 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ( obecní zřízení ), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.

18. Zákon o svobodném přístupu k informacím – Pozn.: Zde bylo od 1. 9. 2021 několik
novel a jedna z nich účinnost od 1. 9. 2022, tak doufám, že toto je ta správná, která je
v SZ obsažena, ale i kdyby to bylo o novelu předtím, je těch změn hafo
106/1999 Sb. znění účinné od 1 24. 9 7. 2022 2021 do 31. 12. 2022 2021

změněno s účinností od poznámka

zákonem č. 241/2022 Sb. 1.9.2022

zákonem č. 261/2021 Sb. 1.2.2022

zákonem č. 36/2021 Sb. 1.1.2022

Více...

§1
[Účel zákona]

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 ⁣ a upravuje pravidla pro poskytování informací a

dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím.

1
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019 listopadu 2003/1024 2003/98/ES ze

dne 20 17. června 2019 o otevřených datech opakovaném použití informací veřejného sektoru. Směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES

o opakovaném použití informací veřejného sektoru.

§ 2a
Veřejný podnik
(1)
Povinným subjektem je dále veřejný podnik, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba,

která není povinným subjektem podle § 2 odst. 1 a

a)
která
1.
vykonává relevantní činnost podle zákona o zadávání veřejných zakázek 21 ⁣ ,
2.
jedná jako poskytovatel veřejných služeb podle čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady

(ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o

zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70,

3.
jedná jako letecký dopravce, který plní závazky veřejné služby podle čl. 16 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování

leteckých služeb ve Společenství, nebo

4.
jedná jako majitel lodi, který plní závazky veřejných služeb podle čl. 4 nařízení Rady (EHS)

č. 3577/92 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských

státech (námořní kabotáž), a

b)
v níž může povinný subjekt podle § 2 odst. 1 vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na

základě majetkové účasti v této právnické osobě nebo pravidel, jimiž se řídí.
(2)
Má se za to, že podmínka dominantního vlivu je splněna, pokud povinný subjekt podle § 2 odst. 1 přímo

nebo nepřímo
a)
drží většinový podíl na upsaném základním kapitálu veřejného podniku,
b)
disponuje s většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na veřejném podniku, nebo
c)
může jmenovat více než polovinu členů správního, řídicího nebo dozorčího orgánu veřejného

podniku.
21
§ 153 a 154 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

§ 2b
Poskytování informací v oblasti hospodářské soutěže
(1)
Povinnost poskytovat informace se netýká informací o činnostech veřejného podniku a veřejné instituce,

která je obchodní společností nebo národním podnikem, pokud tyto činnosti

a)
jsou uskutečňovány v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání

veřejného podniku nebo veřejné instituce zapsaného ve veřejném rejstříku nebo

b)
mají obchodní nebo průmyslovou povahu a poskytnutí informace by veřejný podnik nebo veřejnou

instituci znevýhodnilo na relevantním trhu.

(2)
Odstavec 1 se nepoužije, pokud jde o činnosti podle § 2a odst. 1 písm. a).

§3
Základní pojmy
(1)
Žadatelem pro účel tohoto zákona je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci.
(2)
Možností dálkového přístupu pro účel tohoto zákona je přístup k informaci neomezeného okruhu

žadatelů pomocí sítě nebo služby elektronických komunikací 2 ⁣ .

(3)
Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě,

zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého

v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

(4)
Informací podle tohoto zákona není počítačový program.
(5)
Zveřejněnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která může být vždy znovu

vyhledána a získána, zejména vydaná tiskem nebo na jiném nosiči dat umožňujícím zápis a uchování

informace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového přístupu nebo umístěná v knihovně

poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona 2a ⁣ .

(6)
Doprovodnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která úzce souvisí s požadovanou

informací (například informace o její existenci, původu, počtu, důvodu odepření, době, po kterou důvod

odepření trvá a kdy bude znovu přezkoumán, a dalších důležitých rysech). ( 7) Strojově čitelným

formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru s takovou strukturou, která

umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru

konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury.( 8) Otevřeným formátem se pro

účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a

programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo

využití informací obsažených v datovém souboru.( 9) Otevřenou formální normou se pro účely tohoto

zákona rozumí pravidlo, které bylo vydáno písemně a obsahuje specifikace požadavků na zajištění

schopnosti různých programových vybavení vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat.(

10) Metadata jsou pro účely tohoto zákona data popisující souvislosti, obsah a strukturu

zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času.( 11) Otevřenými daty se pro účely tohoto

zákona rozumí informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově

čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není omezen a které jsou evidovány v

národním katalogu otevřených dat.

2
§ 2 písm. h) a n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících

zákonů ( zákon o elektronických komunikacích ).

2a
Zákon č. 257/2001 Sb. , o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních

služeb ( knihovní zákon ), ve znění zákona č. 1/2005 Sb.

§ 3a
Další pojmy
(1)
Strojově čitelným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru s takovou

strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto

datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury.
(2)
Otevřeným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru, který není závislý

na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli

omezení, které by znemožňovalo využití informací obsažených v datovém souboru.

(3)
Otevřenou formální normou se pro účely tohoto zákona rozumí pravidlo, které bylo vydáno písemně

a obsahuje specifikace požadavků na zajištění schopnosti různých programových vybavení vzájemně

si poskytovat služby a efektivně spolupracovat.

(4)
Metadaty se pro účely tohoto zákona rozumí data popisující souvislosti, obsah a strukturu

zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času.

(5)
Otevřenými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informace zveřejňované způsobem umožňujícím

dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není

povinným subjektem, který je zveřejňuje, omezen a které jsou evidovány v národním katalogu

otevřených dat․
(6)
Dynamickými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informace v elektronické podobě, které podléhají

průběžné aktualizaci nebo aktualizaci v reálném čase, zejména z důvodu jejich významné proměnlivosti

nebo rychlého zastarávání.

(7)
Rozhraním pro programování aplikací se pro účely tohoto zákona rozumí sada funkcí a procesů

umožňujících vytváření aplikací, které přistupují k funkcím nebo datům operačního systému, databáze,

aplikace nebo jiné elektronické služby.

§ 4a
Poskytování informací na žádost
(
1 Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje
)
se za podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nediskriminační, nevýhradní a neomezují způsob ani účel nás

ledného využití poskytovaných informací (dále jen „standardní podmínky užití“) a ve formátech a jazycích podle

obsahu žádosti o poskytnutí informace, včetně k ní se vztahujících metadat, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Povinný subjekt není povinen měnit formát nebo jazyk informace ani vytvářet k informaci metadata, pokud by

taková změna nebo vytvoření metadat byly pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží; v tomto případě vyhoví

povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena. Pokud je

požadovaná informace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží,

poskytne povinný subjekt takový celek v souladu s tímto zákonem. Pokud je to možné s přihlédnutím k povaze

podané žádosti a způsobu záznamu požadované informace, poskytne povinný subjekt informaci v elektronické

podobě.
(
2 Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se způsobem podle obsahu žádosti, zejména
) a)
sdělením informace v elektronické nebo listinné podobě,
b)
poskytnutím kopie dokumentu obsahujícího požadovanou informaci,
 c)
poskytnutím datového souboru obsahujícího požadovanou informaci,
d)
nahlédnutím do dokumentu obsahujícího požadovanou informaci,
e)
sdílením dat prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací informačního systému , nebo
f)
umožněním dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje

nebo opakovaně vytváří, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem. způsobem․
(
3 Pokud způsob poskytnutí informace podle odstavce 2 není možný nebo by pro povinný subjekt představoval
)
nepřiměřenou zátěž, vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci jiným způsobem umožňujícím její

účinné využití žadatelem.

§ 4b
Poskytování informací zveřejněním

Informace poskytovaná zveřejněním se poskytuje za standardních podmínek užití a ve všech formátech a jazycích,

ve kterých byla vytvořena; při zveřejnění takové informace v elektronické podobě musí být jeden z těchto formátů

otevřený a, je-li to možné, též strojově čitelný. Je-li to možné a vhodné, zveřejní povinný subjekt spolu s informací

též metadata, která se k ní vztahují. Formát i metadata musí by měly co nejvíce splňovat otevřené formální normy.

§ 4c
Evidence Národní katalog otevřených dat
(
1 Povinné subjekty zaevidují informace, které mají povinnost zveřejnit jako otevřená data, v národním katalogu ot
)
evřených dat.
(
2 Národní katalog otevřených dat je informační systém veřejné správy přístupný způsobem umožňujícím dálkový
)
přístup sloužící k evidování informací zveřejňovaných jako otevřená

data a dalších informací zveřejňovaných způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména rozhraním pro progr

amování aplikací a informací o produktech a službách, které otevřená data a další informace využívají. Informa

ce obsažené v národním katalogu otevřených dat jsou poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup jak

o otevřená data .
(
3
Správcem národního katalogu otevřených dat je Ministerstvo vnitra.
2
)

§5
Zveřejňování informací

Ustanovení bylo novelizováno zákonem č. 36/2021 Sb. , jež byl před vlastním nabytím účinnosti (1. 1. 2022 ve vzt

ahu k tomuto zákonu) novelizován zákonem č. 261/2021 Sb. , a to ke dni 31. 12. 2021. Došlo tak k zapracování z

měn již novelizovaného znění původní novely.

(1
) Každý povinný subjekt musí pro informování veřejnosti ve svém sídle a svých úřadovnách zveřejnit na místě,
které je všeobecně přístupné, jakož i umožnit pořízení jejich kopie, tyto informace:
a)
důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje

svoji činnost,
 b)
popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat

žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí o právech a

povinnostech osob,
c)
místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektu o

právech a povinnostech osob, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této

souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto

činnostech, a označení příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat,
d)
přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které

stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva

občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy

poskytnuty k nahlédnutí,
e)
sazebník úhrad za poskytování informací,
f)
výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací (§

18),
g)
výhradní licence nebo podlicence (dále jen „licence“) poskytnuté podle § 14b 14a odst. 4,
h)
usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7,
i)
elektronickou adresu podatelny.
(2
) Povinné subjekty jsou ve svém sídle povinny v úředních hodinách zpřístupnit
a) právní
předpisy
vydávané seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou
v rámci být poskytnuty podle tohoto zákona včetně případných návrhů
jejich
působnost licenčních nebo podlicenčních smluv (dále jen „licenční smlouva“) 2b ⁣ podle § 14b 14a ,
i, b)
b a to tak,
aby do postup, který musí povinný subjekt podle § 2 odst. 1 dodržovat při vyřizování podání nebo podnětů,
nich mohl
každý zveřejněný Ministerstvem vnitra na portálu veřejné správy v podobě popisu úkonů orgánu veřejné
nahlédnou moci a úkonů subjektu, který při vykonávání těchto úkonů nepůsobí jako orgán veřejné moci, ved
t a pořídit
si opis, eného v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a
výpis nebo
kopii. c) některých práv a povinností,

a to tak, aby do nich mohl každý nahlédnout a pořídit si opis, výpis nebo kopii.
(3
) Do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím
dálkový přístup. O informacích poskytnutých způsobem podle § 4a odst. 2 písm. e) a f), informacích

poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých

informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah.

(4
) Povinné subjekty jsou povinny zveřejňovat informace uvedené v odstavci 1 a 2 též způsobem umožňujícím
dálkový přístup. Tato povinnost se nevztahuje na povinné subjekty, které jsou pouze fyzickými osobami. V

případě informací uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) a odstavci 2 písm. b a) a c) postačuje ke splnění této
 povinnosti uvedení odkazu na místo, kde jsou tyto informace již zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový

přístup.
(5
) Povinný subjekt může informace podle odstavce 1 zveřejnit i dalšími způsoby a může zveřejnit i další informace,
nestanoví-li zákon jinak. 2b Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem

autorským a o změně některých zákonů( autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb.

§ 5a
Informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup
(
1 Povinné subjekty, které na základě zákona vedou a spravují registry, evidence, seznamy nebo rejstříky obsahující
)
informace, které jsou na základě zákona každému přístupné (dále jen „registr“), jsou povinny tyto informace

zveřejňovat v přehledné formě způsobem umožňujícím i dálkový přístup.

(
2 Povinné subjekty zveřejňují informace obsažené v registrech, s výjimkou dokumentů ze sbírky listin, jsou-li
)
součástí registru, rovněž jako otevřená data. Podle věty první se nezveřejní jméno a příjmení, datum narození s

výjimkou roku narození, rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu nebo bydliště s výjimkou názvu obce; to

neplatí, jsou-li tyto údaje uvedeny v registrech v souvislosti s podnikáním nebo jinou obdobnou výdělečnou

činností nebo v souvislosti s členstvím fyzické osoby ve statutárním nebo jiném orgánu právnické osoby nebo s

výkonem funkce statutárního orgánu nebo v souvislosti s postavením skutečného majitele podle zákona

upravujícího evidenci skutečných majitelů.

(
3 Povinné subjekty zveřejňují dynamická data, která nejsou obsažená v registrech a jejichž poskytnutí není zákon
)
em omezeno, způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování apli

kací jako otevřená data, bezprostředně po jejich shromáždění. Pokud by zveřejnění dynamických dat podle věty

první představovalo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěž, zveřejní dynamická data bez zbytečného odkladu

tak, aby nedošlo k nepřiměřenému narušení jejich využitelnosti.

(
4 Státní orgány, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností zveřejňují metadata informací zveřejn
)
ěných způsobem umožňujícím dálkový přístup na jejich úředních deskách a metadata těchto úředních desek jak

o otevřená data.

§ 5b
Zveřejňování datových souborů s vysokou hodnotou

Povinný subjekt zveřejňuje ve strojově čitelném a otevřeném formátu za standardních podmínek užití, zejména

prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, jako otevřená data informace, jejichž seznam stanoví přímo

použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)

2019/1024. Přístup a využití datových souborů s vysokou hodnotou je bezplatný, nestanoví-li přímo použitelný

předpis podle věty první jinak.

§ 14
Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace
(1)
Žádost je podána dnem, kdy ji obdržel povinný subjekt.
(2)
Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí

informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození,

adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro

doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název,

identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro

doručování se rozumí též elektronická adresa.

(3)
Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny

povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Pokud elektronické adresy podatelny nejsou

zveřejněny, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu.

(4)
Neobsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2 věty první a adresu pro doručování, případně není-li

elektronická žádost podána podle odstavce 3, není žádostí ve smyslu tohoto zákona.
(5)
Povinný subjekt posoudí žádost a:
a)
brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle

tohoto zákona, zejména podle § 14b 14a nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne

podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího

doručení, žádost odloží,

b)
v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je

formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost

upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí

žádosti,
c)
v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto

odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,

d)
nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů

ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14b 14a ,

předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.

(6)
O postupu při poskytování informace se pořídí záznam.
(7)
Lhůtu pro poskytnutí informace podle odstavce 5 písm. d) může povinný subjekt prodloužit ze závažných

důvodů, nejvýše však o deset dní. Závažnými důvody jsou:

a)
vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny

vyřizující žádost,
b)
vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné

žádosti,
c)
konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo

mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu

žádosti.
 Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas

před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

§ 14a
Výhradní dohody Některá ustanovení o licenční nebo podlicenční smlouvě při poskytování informací
(
1 Povinný Má-li být informace, která je předmětem ochrany práva autorského 2b ⁣, poskytnuta na základě licenční
)
nebo podlicenční smlouvy a majetková práva k předmětu ochrany práva autorského vykonává

povinný subjekt může, který není vyňat z povinnosti poskytovat informaci podle § 11 odst. 5, postupuje se ve

věcech neupravených tímto zákonem podle autorského zákona 2b ⁣.( 2) Odměna za oprávnění informaci užít

nesmí být vyšší než úhrada podle § 17, nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis nebo licenční smlouva mezi

povinným subjektem a tím, kdo právo nakládat s předmětem práva autorského na povinný subjekt převedl.( 3)

Podmínky poskytnutí informace v licenční nebo podlicenční smlouvě( dále jen „licenční smlouva“) musí

umožňovat další užití informace žadatelem uzavřít výhradní dohodu o poskytování informací v souladu se

žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak. Licence nebo podlicence (dále jen „výhradní dohoda“ „licence“) se

poskytuje jako veřejnoprávní smlouvu nevýhradní, pokud je s výjimkou případů podle odstavce 4.( 4) Povinný

subjekt může poskytnout výhradní licenci pouze tehdy, je-li výhradní licence pro další šíření poskytované

informace nezbytná a je-li to nezbytné ve veřejném

zájmu pro digitalizaci kulturních zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem nebo jiným právem duševníh

o vlastnictví. Povinný Poskytne-li

povinný subjekt po dobu trvání výhradní dohody neposkytne třetím osobám informaci poskytnutou licenci podle

věty první, přezkoumá alespoň každé 3 roky trvání důvodů, na základě kterých

byla výhradní dohody za stejným účelem jako licence poskytnuta; to neplatí v uzavřené případě

poskytnutí výhradní dohodě ani neposkytne digitální reprodukci vzniklou na základě výhradní dohody.
(
2 Výhradní dohodu lze uzavřít nejvýše na 8 let. Trvání výhradní dohody lze jednou prodloužit o nejvýše 5 let licen
)
ce k digitalizaci kulturního zdroje, pokud trvají důvody kdy povinný subjekt přezkoumá trvání důvodů, na základě

kterých byla uzavřena výhradní licence poskytnuta, v jedenáctém roce trvání, případně každých následujících 7

let.
(
3 Druhá smluvní strana V případě poskytnutí výhradní dohody licence k digitalizaci kulturního
)
zdroje musí být povinnému subjektu

bezplatně nejpozději ke konci trvání výhradní dohody poskytnout kopii poskytnuta kopie digitální reprodukce

kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní dohody licence poskytnout podle tohoto

zákona.
(
4 Podmínky poskytnutí informace na základě výhradní dohody musí umožňovat další užití informace žadatelem v
)
souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(
5 Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výhradní dohodu vzor licenční smlouvy, která
)
může být žadatelem přizpůsobena konkrétní

žádosti a dohodu o prodloužení jejího trvání spolu s důvody jejich použita jako návrh

na uzavření nejméně 2 měsíce předtím, než nabudou účinnosti licenční smlouvy.

(
6 Na ustanovení výhradních dohod licenčních smluv uzavřených při poskytování informací podle tohoto zákona se
)
nevztahuje ochrana obchodního tajemství. 2b Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech

souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů( autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005

Sb. 2b Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně

některých zákonů( autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb.

§ 14b
Některá ustanovení o licenční smlouvě při poskytování informací
(1)
Má-li být informace, která je předmětem práva autorského, poskytnuta na základě licenční smlouvy

a majetková práva k předmětu práva autorského vykonává povinný subjekt, který není vyňat

z povinnosti poskytovat informace podle § 11 odst. 5, postupuje se ve věcech neupravených tímto

zákonem podle autorského zákona 2b ⁣ ).

(2)
Odměna za oprávnění informaci užít nesmí být vyšší než úhrada podle § 17, nestanoví-li jinak autorský

zákon nebo licenční smlouva mezi povinným subjektem a tím, kdo právo nakládat s předmětem práva

autorského na povinný subjekt převedl.

(3)
Podmínky poskytnutí informace v licenční smlouvě musí umožňovat další užití informace žadatelem

v souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak. Licence se poskytuje jako nevýhradní,

s výjimkou případů podle odstavce 4.

(4)
Povinný subjekt může poskytnout výhradní licenci pouze tehdy, je-li pro další šíření poskytované

informace nezbytná a je-li to ve veřejném zájmu. Výhradní licenci lze poskytnout na dobu nejvýše 3 let;

její trvání lze opakovaně prodloužit vždy nejvýše o 3 roky, pokud trvají důvody podle věty první. Výhradní

licenci k digitalizaci kulturního zdroje lze poskytnout nejvýše na 8 let; její trvání lze jednou prodloužit

o nejvýše 5 let, pokud trvají důvody podle věty první. V případě poskytnutí výhradní licence k digitalizaci

kulturního zdroje musí druhá smluvní strana povinnému subjektu bezplatně poskytnout kopii digitální

reprodukce kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní licence poskytnout podle

tohoto zákona. Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytnutou výhradní

licenci a dohodu o prodloužení jejího trvání spolu s důvody jejich poskytnutí nebo uzavření nejméně 2

měsíce předtím, než nabudou účinnosti.

(5)
Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzor licenční smlouvy, kterou může

žadatel přizpůsobit konkrétní žádosti a použít jako návrh na uzavření licenční smlouvy.
(6)
Na ustanovení licenčních smluv uzavřených podle tohoto zákona se nevztahuje ochrana obchodního

tajemství.
2b
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých

zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb.

§ 14c
Zvláštní právo pořizovatele databáze
Má-li být poskytnuta informace, která je předmětem zvláštního práva pořizovatele databáze podle autorského

zákona 2b ⁣ , a majetková práva k tomuto právu vykonává povinný subjekt uvedený v § 2 odst. 1 nebo v § 2a,

tento povinný subjekt se při poskytování informace těchto práv vzdá, případně poskytne informaci na základě

takové licence, která umožní vytěžování a zužitkování poskytované informace třetím osobám bez omezení způsobu

a účelu následného užití informace.

2b
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých

zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb.

§ 16a
Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace
(1)
Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen „stížnost“) může podat žadatel,
a)
který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6,
b)
kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta

informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí

žádosti,
c)
kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o

odmítnutí, nebo
d)
který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny

podle § 14b 14a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací.

(2)
Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní

povinný subjekt písemný záznam.

(3)
Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne
a)
doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3,
b)
uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7.
(4)
O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.
(5)
Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne,

kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou

informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
(6)
Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) přezkoumá postup

povinného subjektu a rozhodne tak, že

a)
postup povinného subjektu potvrdí,
b)
povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne

doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou

licenční nabídku, a neshledá-li důvody pro odmítnutí žádosti v případě, kdy dostupné informace o

právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16

odst. 4, nebo
 c)
usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti;

tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné

působnosti.
(7)
Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. d) přezkoumá postup povinného

subjektu a rozhodne tak, že

a)
výši úhrady nebo odměny potvrdí,
b)
výši úhrady nebo odměny sníží; v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu

nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4 věty druhé s tím, že

povinnému subjektu přikáže požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být

delší než 15 dnů ode dne zaplacení úhrady či odměny.

(8)
Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena.
(9)
Rozhodnutí podle odstavců 6 a 7 se oznamuje žadateli a povinnému subjektu. Proti rozhodnutí vydanému

podle odstavců 6 a 7 se nelze odvolat. Jde-li však o rozhodnutí podle odstavce 6 písm. c), nelze se

odvolat pouze v případě, kdy rozhodl nadřízený orgán určený podle § 178 odst. 2 věty poslední správního

řádu nebo podle § 20 odst. 5 tohoto zákona.

(10)
Je-li poskytnuta informace podle odstavce 6 písm. c), žadatel může ve smyslu odstavce 1 písm. a) nebo

c) postupovat obdobně.

19. Zákon o Veřejném ochránci práv

§ 16a

zrušen

20. Ústava ČR-Cajk

21. Listina zákl. práv a svobod

změněno s účinností od poznámka

ústavním zákonem 1.10.2021

č. 295/2021 Sb.

ústavním zákonem č. 162/1998 1.1.1999

Sb.

Čl. 6
[Právo na život]
(1
) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.
(2
) Nikdo nesmí být zbaven života.
(3
) Trest smrti se nepřipouští.
(4
) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle
zákona není

trestné. Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví záko

n.

22. Zák. o odpovědnosti za škodu (82/1998 Sb.) – beze změn.

23. Poznámka závěrem : V SZ obsaženy asi 3 další zákony, který jsem byl líný dohledávat