All Přednášky

ÚSTAV
TECHNOLOGIE OBRÁBĚNÍ,
PROJEKTOVÁNÍ A METROLOGIE
Strojírenská metrologie
Přednášející
Ing. Libor Beránek, Ph.D.
ÚSTAV
Obsah přednášek
1. Metrologie. Národní metrologický systém.

2. Délkové míry. Abbého princip. Koncové měrky, pevná mezní měřidla. Komunální měřidla.
3. Měření v 1 souřadnici. Délkoměry, základní uspořádání, použití.
4. Měření rovinného úhlu. Metody měření. Úhlové míry, úhloměrné přístroje.
5. Měření závitů, možnosti a metody měření.
6. Měření ve 2 souřadnicích. Měřicí mikroskopy a profilprojektory. Využití, možnosti měření.
7. Měření ve třech souřadnicích. Souřadnicové měřicí stroje
8. Snímací systémy a technologické možnosti rozměrové kontroly kvality, přesnost.
9. Automatizace procesu kontroly kvality s využitím CMM
10. Profil povrchu a textura povrchu
11. Geometrické tolerance
12. Nedestruktivní metody zkoušení a testování
13. Základy popisné statistiky. Způsobilost procesu měření.
ÚSTAV
Čím se zabýváme?
ÚSTAV
Vybavení v oblasti metrologie
• CMM – from MPEE: 0,7 µm + L/600

• Zeiss Prismo
• Zeiss UMC 1000 CARAT
• Zeiss UPMC 850 CARAT
• Zeiss O-Inspect 543
• Computed tomography
• Zeiss Metrotom 1500
• Roundness
• Mahr MFU 100 – MPEE=0.03 µm + 0.0005 µm/mm
• Roughness and contour

• Mahr MarSurf LD 120 – hi-precision contour/roughness analysis
• Mahr MarSurf PCV/PGK
ÚSTAV
Měrové středisko Zeiss na FS ČVUT v Praze
Automotive, aerospace, energy industry, small business

ÚSTAV
Automatizace kontroly kvality s využitím CMM

In-line kontrola synchronních kroužků ozubení, hlav válců motoru, skříní spojek, převodovek
ÚSTAV
Automatizace kontroly kvality

ÚSTAV
Vývoj technologie vibračního kuličkování komponent

ÚSTAV
Vývoj technologie 3D tisku kovů metodou DMLS

ÚSTAV
Metrologie je věda o měření a jeho aplikaci

ÚSTAV
ÚSTAV
Historie
Egypt - 3000 let před n.l. - Trest smrti pro architekty, kteří zapomněli nebo zanedbali povinnost
kalibrovat měřidlo délky při každém úplňku.
V roce 1799, byla v Paříži vytvořena desetinná metrická soustava uložením dvou platinových
etalonů metru a kilogramu; to byl předchůdce dnešní Mezinárodní soustavy jednotek (soustava SI)
Zákoník říšský (23. července 1871) pro Království a země v radě říšské zastoupené. Základem řádné
míry a váhy jest metr. Metr jest jednička míry na délku; z něho odvádějí se jedničky plochomíry a
tělomíry.
Kilogram, který váží tolik jako kostkový decimetr překapované vody v prostoře vzduchoprázdné při
temperatuře +4 stupňů stodílného teploměru, jest jedničkou váhy.
Menší částky jedniček míry a váhy, též násobeniny jedniček, dělí se dle soustavy dekádické či
desetinné.
ÚSTAV
Současnost
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, novelizován zákonem č. 20/1993 Sb., 119/2000 Sb., 13/2002
Sb., 137/2002 Sb., 226/2003 Sb., 444/2005 Sb., 481/2008 Sb., 223/2009 Sb., 155/2010 Sb.,
…zákonem č. 183/2017 Sb.
Náklady na měření a vážení v dnešní Evropě představují plných 6 % celkového hrubého národního
produktu.
Systematické měření se známou nejistotou je jedním ze základů řízení kvality v průmyslu; obecně
řečeno, v moderním průmyslu představují náklady spojené s měřením 10 až 15 % výrobních
nákladů.
Průměrně každých 10 až 15 let se přesnost výroby zvyšuje o jeden stupeň (IT).

ÚSTAV
Mezinárodní soustava jednotek SI
soustava jednotek založená na mezinárodní soustavě veličin, jejich názvech a
značkách, včetně řad předpon a jejich názvů a značek, společně s pravidly
pro jejich použití, přijatá Generální konferencí pro váhy a míry (CGPM)
ÚSTAV
Nová definice základních jednotek SI
Dne 16.11. 2018 Generální konference pro míry a váhy na svém 26. zasedání ve
Versailles schválila redefinice čtyř základních jednotek SI (kilogramu, ampéru, kelvinu
a molu) a nové formulace zbývajících tří (sekundy, metru a kandely) s účinností od 20.
května 2019. Nově jsou všechny základní jednotky pevně navázány na vybrané
fyzikální a technické konstanty, jejichž velikosti jsou touto dohodou fixovány. Jedná se
o následující konstanty:
• frekvence záření, které vzniká při přechodu atomu cesia-133 mezi dvěma
hladinami velmi jemné struktury základního stavu ∆𝜈Cs ,
• rychlost světla ve vakuu 𝑐,
• Planckova konstanta ℎ,
• elementární náboj 𝑒,
• Boltzmannova konstanta 𝑘,
• Avogadrova konstanta 𝑁A ,
• světelná účinnost monochromatického záření o frekvenci 540 THz 𝐾cd .
ÚSTAV
Jednotka Stará definice Nová definice

Sekunda Sekunda je doba trvání Sekunda, symbol s, je SI-jednotka času. Je definována fixováním
9 192 631 770 period záření číselné hodnoty cesiové frekvence ∆𝜈Cs , přechodové frekvence
odpovídajícího přechodu mezi atomu cesia 133 v klidovém stavu při přechodu mezi dvěma
dvěma hladinami velmi jemné hladinami velmi jemné struktury základního stavu, rovné
struktury základního stavu 9 192 631 770, je-li vyjádřena v jednotce Hz, jež je rovna s-1.
atomu cesia 133.
Metr Metr je vzdálenost, kterou urazí Metr, symbol m, je SI-jednotka délky. Je definována fixováním
světlo ve vakuu za dobu číselné hodnoty rychlosti světla ve vakuu 𝑐 rovné 299 792 458, je-li
1/299 792 458 sekundy. vyjádřena v jednotkách m·s-1, kde sekunda je definována ve smyslu
∆𝜈Cs .
Kilogram Kilogram je jednotka hmotnosti; Kilogram, symbol kg, je SI-jednotka hmotnosti. Je definována
je rovna hmotnosti fixováním číselné hodnoty Planckovy konstanty ℎ rovné
mezinárodního prototypu 6,626 070 15 × 10-34, je-li vyjádřena v jednotkách J·s, což se rovná
kilogramu. kg·m2·s-1, kde metr a sekunda jsou definovány ve smyslu 𝑐 a ∆𝜈Cs .
Ampér Ampér je stálý elektrický proud, Ampér, symbol A, je SI-jednotka elektrického proudu. Je definována
který protéká dvěma fixováním číselné hodnoty elementárního náboje 𝑒 rovné
rovnoběžnými nekonečně 1,602 176 634 × 10-19, je-li vyjádřena v jednotce C, což se rovná A·s,
dlouhými vodiči o kde sekunda je definována ve smyslu ∆𝜈Cs .
zanedbatelném průřezu
umístěnými ve vakuu 1 m od
sebe, jestliže mezi vodiči působí
magnetická síla o velikosti 2×10-7
newtonu na jeden metr délky
vodiče.
ÚSTAV
Kelvin Kelvin, jednotka Kelvin, symbol K, je SI-jednotka termodynamické teploty. Je

termodynamické teploty, je definována fixováním číselné hodnoty Boltzmannovy konstanty 𝑘
rovna zlomku 1/273,16 rovné 1,380 649 × 10-23, je-li vyjádřena v jednotkách J·K-1, což se
termodynamické teploty rovná kg·m2·s-2·K-1, kde kilogram, metr a sekunda jsou definovány ve
trojného bodu vody. smyslu ℎ, 𝑐 a ∆𝜈Cs .
Mol Mol je látkové množství systému, Mol, symbol mol, je SI-jednotka látkového množství. Jeden mol
který obsahuje stejný počet obsahuje přesně 6,022 140 76 × 1023 elementárních entit. Toto číslo
elementárních entit, kolik je je fixovaná číselná hodnota Avogadrovy konstanty, 𝑁A , je-li
atomů v 0,012 kg uhlíku 12C. vyjádřena v jednotce mol-1 a je nazývána Avogadrovo číslo.
Látkové množství, symbol 𝑛, systému je mírou počtu
specifikovaných elementárních entit. Elementární entitou může být
atom, molekula, iont, elektron nebo jakákoliv jiná částice či
specifikovaná skupina částic.
Kandela Kandela je svítivost zdroje, který Kandela, symbol cd, je SI-jednotka svítivosti v daném směru. Je
vydává monochromatické záření definována fixováním číselné hodnoty světelné účinnosti
o frekvenci 540×1012 Hz, jehož monochromatického záření o frekvenci 540 × 1012 Hz, 𝐾cd , rovné
intenzita v daném směru je 683, je-li vyjádřena v jednotkách lm·W-1, což se rovná cd·sr·W-1 nebo
1/683 wattů na steradián. cd·sr·kg-1·m-2·s3, kde kilogram, metr a sekunda jsou definovány ve
smyslu ℎ, 𝑐 a ∆𝜈Cs .
ÚSTAV
Odvozené jednotky SI
ÚSTAV
Mimosoustavové jednotky, které jsou přijaty k používání

ÚSTAV
Obory metrologie
ÚSTAV
Obory metrologie
ÚSTAV
Obory metrologie
ÚSTAV
Obory metrologie
ÚSTAV
Národní metrologický systém v ČR

ÚSTAV
Legální Metrologie v ČR
• Základem právní úpravy metrologie v ČR je Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve
znění několika dalších zákonů, které jej novelizují, prováděcích vyhlášek k tomuto
zákonu,
• Zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické

normalizace, metrologie a státního zkušebnictví
• Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších

předpisů a ta nařízení vlády, která se vztahují na měřidla.
• Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření
• Vyhláška č. 264/2000 Sb. o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o

jejich označování
• Vyhláška č. 345/2002 Sb. kterou se stanoví měřidla k povinnému ověření a měřidla

podléhající schválení typu
ÚSTAV
Část I Všeobecná ustanovení

Účel zákona. Měřicí jednotky. Rozdělení měřidel. Návaznost měřidel, etalony.
Část II Schvalování typů měřidel

Tuzemská, zahraniční. Certifikáty. (ČMI )
Část III Ověřování a kalibrace měřidel

Potvrzení metrologických vlastností. Používání měřidel.
Část IV Vztahy k zahraničí

Část V Úkoly orgánů státní správy
ÚNMZ, ČMI, autorizovaná metrol. střediska, úkoly subjektů, střed.kalibr.služby.
Část VI Úhrady a pokuty

Uděluje ÚNMZ ( až 1000000 Kč ).
Část VII Ustanovení společná a závěrečná

Správní řízení, registrace, přechodná ustanovení apod.
ÚSTAV
Kategorie měřidel
1. Etalony
2. Pracovní měřidla stanovená (stanovená měřidla)
3. Pracovní měřidla nestanovená (pracovní měřidla)
4. Certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály

ÚSTAV
Etalony
• Etalon je měřidlo sloužící k realizaci a uchovávání jednotky nebo stupnice a k
jejímu přenosu na měřidla nižší přesnosti.
• Etalony primární jsou mezinárodní a národní (státní). Od těchto etalonů se

odvozují etalony nižších řádů až po hlavní etalony organizací. Navázání etalonů
se provádí pomocí kalibrace, tím se zajišťuje jejich jednotnost
a přesnost.
Paprsek čerpacího laseru femtosekundového generátoru hřebene optických frekvencí

ÚSTAV
Stanovená měřidla
• MPO stanoví vyhláškou

(č. 345/2002 Sb.) s ohledem na
jejich význam:
• v závazkových vztazích
(např. při prodeji, nájmu, při
poskytování služeb atd.)
• pro stanovení sankcí, poplatků,
tarifů a daní o pro ochranu zdraví
• pro ochranu životního prostředí
• pro bezpečnost při práci
• při ochraně jiných veřejných zájmů
chráněných zvláštními právními
předpisy
ÚSTAV
Pracovní měřidla
• slouží k měření na výkonných

pracovištích, mají vliv na množství
a jakost výroby, na ochranu zdraví
a bezpečnosti i životního prostředí.
• Uživatel si může sám stanovit způsob

návaznosti svých pracovních měřidel
(výběr subjektu, který uživateli
metrologické navázání měřidla provede,
lhůty, ve kterých je toto navazování
prováděno, jakož i kritéria shody
skutečných metrologických parametrů
měřidla s potřebami uživatele).
ÚSTAV
Certifikované referenční materiály
• „materiály nebo látky přesně

stanoveného složení nebo
vlastností, používané zejména pro
ověřování nebo kalibraci přístrojů,
vyhodnocování měřicích metod
a kvantitativní určování vlastností
materiálů, jejichž složení nebo
vlastnosti certifikoval ČMI nebo
AMS“
ÚSTAV
Ověřování a kalibrace měřidel
Stanovená Pracovní
Etalony
měřidla měřidla
Ověření Kalibrace Kalibrace
Postup na dohodě Postup na dohodě

Postup dán vyhláškou
laboratoře s uživatelem laboratoře s uživatelem
Jakýkoliv subjekt s ČMI, AMS nebo

ČMI, AMS
vhodnými etalony zahraniční subjekt
Značka nebo ověřovací

Kalibrační list a značka Kalibrační list a značka
list
Platnost daná vyhláškou Uživatel si volí sám Uživatel si volí sám

ÚSTAV
Řetězec metrologické návaznosti

ÚSTAV
Metrologická terminologie
Mezinárodní metrologický slovník – Základní a všeobecné pojmy a

přidružené termíny (VIM) (International vocabulary of metrology — Basic
and general concepts and associated terms (VIM) ) se zkratkou VIM zaveden
jako TNI 01 0115
Slovník legální metrologie

(Vocabulary of Legal Metrology) na adrese www.unmz.cz
ÚSTAV
naměřená hodnota veličiny (naměřená hodnota)

hodnota veličiny reprezentující výsledek měření
pravá hodnota veličiny (pravá hodnota, skutečná hodnota)

hodnota veličiny, která je ve shodě s definicí veličiny
referenční hodnota
referenční hodnotou veličiny pro systematickou chybu měření je pravá hodnota veličiny nebo naměřená
hodnota veličiny etalonu (standardu) se zanedbatelnou nejistotou měření, nebo konvenční hodnota
veličiny (referenční postup měření)
přesnost měření (measurement accuracy)

těsnost shody mezi naměřenou hodnotou veličiny a pravou hodnotou veličiny měřené veličiny
pravdivost měření (správnost měření, trueness)

těsnost shody mezi aritmetickým průměrem nekonečného počtu opakovaných naměřených hodnot
veličiny a referenční hodnotou veličiny
preciznost měření (precision)

těsnost shody mezi indikacemi nebo naměřenými hodnotami veličiny získanými opakovanými měřeními
na stejném objektu nebo na podobných objektech za specifikovaných podmínek
ÚSTAV
Nepřesné,
Nesprávné, ale precizní
Referenční hodnota
Naměřené hodnoty
Správnost měření
systematická chyba
Preciznost měření
ÚSTAV
Nepřesné
správné, ale málo precizní
Naměřené hodnoty
systematická chyba
ÚSTAV
Nepřesné,
Nesprávné a málo precizní
Naměřené hodnoty
systematická chyba
ÚSTAV
Přesné, tj. správné a precizní
Naměřené hodnoty
systematická chyba
ÚSTAV
Kalibrace
činnost, která za specifikovaných podmínek v prvním kroku stanoví vztah mezi
hodnotami veličiny s nejistotami měření poskytnutými etalony a
odpovídajícími indikacemi s přidruženými nejistotami měření a ve druhém
kroku použije tyto informace ke stanovení vztahu pro získání výsledku měření z
indikace
Kalibrace smí být vyjádřena údajem, kalibrační funkcí, kalibračním diagramem,

kalibrační křivkou nebo kalibrační tabulkou. V některých případech se smí
skládat ze součtových nebo násobných korekcí indikace s přidruženou
nejistotou měření.
Pro kalibraci měřicích přístrojů mluví nejméně čtyři důvody:

1. Zajistit a prokázat návaznost.
2. Zajistit, aby údaje uváděné přístrojem byly konzistentní s jiným měřením.
3. Stanovit správnost údajů uváděných přístrojem.
4. Zjistit spolehlivost přístroje, tj. zda je mu možno důvěřovat.
ÚSTAV
Nejistota měření
Nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené

veličině na základě použité informace
Parametrem může být např. směrodatná odchylka nazvaná standardní nejistota měření.
Nejistota měření obecně sestává z mnoha složek. Některé z těchto složek smějí být
vyhodnoceny vyhodnocením nejistoty měření způsobem A ze statistického rozdělení
hodnot veličiny z řady měření a mohou být charakterizovány směrodatnými odchylkami.
Jiné složky, které smějí být vyhodnoceny vyhodnocením nejistoty měření způsobem B,
mohou být také charakterizovány směrodatnými odchylkami vypočtenými z funkcí
hustoty pravděpodobností založených na zkušenosti nebo jiné informaci.
ÚSTAV
2. Přenáška
Nejistoty měření, komunální měřidla
Přednášející
ÚSTAV
Nejistota měření
Nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené

veličině na základě použité informace
Parametrem může být např. směrodatná odchylka nazvaná standardní nejistota měření.
Nejistota měření obecně sestává z mnoha složek. Některé z těchto složek smějí být
vyhodnoceny vyhodnocením nejistoty měření způsobem A ze statistického rozdělení
hodnot veličiny z řady měření a mohou být charakterizovány směrodatnými odchylkami.
Jiné složky, které smějí být vyhodnoceny vyhodnocením nejistoty měření způsobem B,
mohou být také charakterizovány směrodatnými odchylkami vypočtenými z funkcí
hustoty pravděpodobností založených na zkušenosti nebo jiné informaci.
ÚSTAV
Vyhodnocení nejistoty měření způsobem A

vyhodnocení složky nejistoty měření statistickou analýzou naměřených hodnot veličiny
získaných za definovaných podmínek měření
Typicky standartní nejistota měření - nejistota měření vyjádřená jako směrodatná odchylka
Vyhodnocení nejistoty měření způsobem B

vyhodnocení složky nejistoty měření stanovené jinými způsoby než vyhodnocením
nejistoty měření způsobem A
Vyhodnocení založené na informaci:

• přidružené k oficiálně publikovaným hodnotám veličiny;
• přidružené k hodnotě veličiny certifikovaného referenčního materiálu;
• získané z kalibračního listu;
• o driftu;
• získané z třídy přesnosti ověřeného měřidla;
• získané z mezí vyvozených z osobní zkušenosti;
ÚSTAV
Chyba vs. nejistota měření

Naměřené hodnoty
chyba měření
naměřená hodnota veličiny minus referenční hodnota Správnost měření
veličiny systematická chyba
systematická chyba měření

složka chyby měření, která v opakovaných měřeních
zůstává konstantní nebo se mění předvídatelným
způsobem Preciznost měření
nejistota měření
nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot
veličiny přiřazených k měřené veličině na základě
použité informace
Error is the difference between the measured value and the ‘true value’ of the thing being measured.
Uncertainty is a quantification of the doubt about the measurement result.
Whenever possible we try to correct for any known errors: for example, by applying corrections from calibration certificates. But any error
whose value we do not know is a source of uncertainty.
ÚSTAV
bilance nejistoty (uncertainty budget)
stanovení nejistoty měření, složek této nejistoty měření a jejich výpočtu a kombinace
Bilance nejistoty má zahrnovat model měření, odhady a nejistoty měření přidružené v

modelu měření k veličinám, kovariance, typ použitých hustot pravděpodobností, stupně
volnosti, způsob vyhodnocení nejistoty měření a jakýkoliv koeficient rozšíření.
ÚSTAV
Vliv nejistoty měření na pole shody a pole neshody

ÚSTAV
Vliv nejistoty měření na pole shody a pole neshody
Nutné chápat v kontextu rizik:

Riziko dodavatele
Riziko odběratele
ÚSTAV
Zdroje variability systému měření
Měřicí
stroj
Obsluha Měřená
stroje součást
Výsledek
měření
Strategie Okolní
měření prostředí
ÚSTAV
Zdroje variability systému měření

Parametry přesnosti
Měřicí rozsah
Senzorika
Měřicí SW
Konstrukční provedení
Korekce reziduálních chyb
atd.
Měřicí
stroj
Kvalifikace a vyškolení
Vyrovnání součásti Teplota součásti
Upnutí součásti Ušpinění
Kalibrace snímačů Materiál
Kolize Obsluha Měřená
Elasticita
atd. stroje součást
Plasticita
Výsledek Tvarové odchylky
atd.
měření
Strategie Okolní
Výběr snímačů měření prostředí Teplota okolí a její kolísání
Měřicí metoda Teplotní gradienty (prostorové a časové)
Výběr filtrů Vibrace podlahy
Poloha a orientace součásti Znečištění kovovými, prachovými částicemi
Metoda vyhodnocení Výskyt oleje, chladicí emulze ve vzduchu
atd. atd.
ÚSTAV
Komunální měřidla
Posuvky
Mikrometry
Dutinoměry
Číselníkové a páčkové úchylkoměry

ÚSTAV
Posuvná měřítka – názvosloví

ÚSTAV
Posuvná měřítka – možné způsoby použití

ÚSTAV
Posuvná měřítka – odečtení měřené hodnoty

ÚSTAV
Posuvná měřítka – časté chyby při měření

ÚSTAV
Posuvná měřítka – zdroje chyb při měření
Abbého princip – maximální přesnost měření může

být dosažena pouze tehdy, když je měřítko v jedné
ose s měřeným objektem
Hlavní vodítko posuvky se může prohýbat v obou směrech
Čelisti nemusí být rovinné a rovnoběžné
Konce čelistí jsou velice tenké pro měření úzkých drážek, mohou se opotřebit. Pokud je to
možné, tak používat oblasti čelistí co nejblíže k hlavnímu měřítku.
Chyba paralaxy – stupnice hlavního měřítka a noniu nejsou v jedné rovině, úhel pohledu
hraje roli při správném odečtu
Vliv teploty – operátor drží posuvku, díl po obrábění

ÚSTAV
Abbého princip – maximální přesnost měření může

být dosažena pouze tehdy, když je měřítko v jedné
ose s měřeným objektem
Hlavní vodítko posuvky se může prohýbat v obou směrech
Čelisti nemusí být rovinné a rovnoběžné
Konce čelistí jsou velice tenké pro měření úzkých drážek, mohou se opotřebit. Pokud je to
možné, tak používat oblasti čelistí co nejblíže k hlavnímu měřítku.
Chyba paralaxy – stupnice hlavního měřítka a noniu nejsou v jedné rovině, úhel pohledu
hraje roli při správném odečtu
Vliv teploty – operátor drží posuvku, díl po obrábění

ÚSTAV
Nepřesnost při měření malých průměrů – čelisti pro měření vnitřních průměrů
ÚSTAV
Nepřesnost při měření malých průměrů – čelisti pro měření vnitřních průměrů
ÚSTAV
Posuvná měřítka – typické chyby uvažující předchozí zdroje

ÚSTAV
Posuvná měřítka – rozsahy měření, přesnost

ÚSTAV
Hloubkoměry
• Hloubkoměry digitální, s noniem
Voděodolný digitální hloubkoměr MarCal 30 EWRi Mechanický hloubkoměr s noniem MarCal 30 N
ÚSTAV
Mikrometry - názvosloví
ÚSTAV
Mikrometry – postup odečítání
Poděkování
ÚSTAV
Mikrometry – postup odečítání

ÚSTAV
Mikrometry – možné způsoby použití

• Speciální typy mikrometrů
ÚSTAV
Mikrometry – vliv teploty na výsledky měření

ÚSTAV
Mikrometry
ÚSTAV
Mikrometry
• Třmenové mikrometry, digitální
Třmenový mikrometr Micromar 40 AB Micromar 40 EWRi. Digitální třmenový mikrometr

ÚSTAV
Mikrometry
• Mikrometry vysoce přesné, na měření velkých rozměrů
Digitální třmenový mikrometr Micromar 40 EWR-S
Třmenový mikrometr Micromar 40 W

ÚSTAV
ÚSTAV
3. Přednáška
Komunální měřidla, koncové měrky,

pevná a mezní měřidla
Přednášející
ÚSTAV
Mikrometry
• Mikrometry vysoce přesné, na měření velkých rozměrů
Digitální třmenový mikrometr Micromar 40 EWR-S
Třmenový mikrometr Micromar 40 W

ÚSTAV
Třmenové mikrometry – zdroje chyb při měření

ÚSTAV
Nastavovací trny (měrky) ≤1000 mm pro třmenové mikrometry

ÚSTAV
Airyho a Besselyho body

Pokud normál délky nebo mikrometrický odpich leží vodorovně, podpírán co nejjednodušeji na dvou místech, ohýbá
se pod svou vlastní vahou do tvaru, který závisí na rozteči těchto bodů. Mezi body, které řídí tuto deformaci, existují
dvě vzdálenosti, jak je uvedeno níže.
Konce normálu délky (nebo mikrometru), mohou být přesně vodorovné umístěním dvou symetrických podpěr, jak je
uvedeno výše. Tyto body se označují jako "Airyho body" a jsou běžně používány k tomu, aby konce normálu délky
byly navzájem rovnoběžné, takže délka je dobře definována.
Změny v normálu délky (nebo mikrometru) v důsledku ohýbání, lze minimalizovat přiblížením dvou symetrických
podpěr, jak je uvedeno výše. Tyto body jsou známé jako "Besselyho body" a mohou být užitečné při používání
dlouhého mikrometrického odpichu.
ÚSTAV
Pasametry
ÚSTAV
Úchylkoměry - Číselníkové a digitální

ÚSTAV
Úchylkoměry - Číselníkové a digitální

ÚSTAV
Číselníkové a digitální úchylkoměry - Mikrokátor

ÚSTAV
Přesné úchylkoměry (indikátorové) – mechanické, induktivní

ÚSTAV
Páčkové úchylkoměry - názvosloví

ÚSTAV
Páčkové úchylkoměry
ÚSTAV
Páčkové úchylkoměry – možnosti užití

ÚSTAV
Dutinoměry – dvoubodové
ÚSTAV
Dutinoměry – dvoubodové, chyby při měření

ÚSTAV
Dutinoměry samostředicí – tříbodové, s měřicím trnem

ÚSTAV
Samostředicí dutinoměry pro malé průměřy

Samostředicí dutinoměr MaraMeter 844 KH
ÚSTAV
Koncové měrky
Koncová měrka je praktickou realizací definice délky, která je dnes definována
na základě rychlosti světla. Jsou používané pro kalibraci koncových měrek a
měřidel nižších přesností a pro nastavování měřidel.
ÚSTAV
Koncové měrky – ČSN EN ISO 3650

ÚSTAV
Koncové měrky – referenční poloha
Koeficient teplotní délkové roztažnosti

ÚSTAV
Koncové měrky – značení
1-0,422=0,578
ÚSTAV
Koncové měrky – ČSN EN ISO 3650

ÚSTAV
Koncové měrky – úchylka rovinnosti fd

ÚSTAV
Koncové měrky – metrologické charakteristiky

ÚSTAV
Koncové měrky – rozpětí délky v

ÚSTAV
Koncové měrky – tolerance pro rozpětí délky tv

ÚSTAV
Pro představu
ÚSTAV
ÚSTAV
Koncové měrky – metody kalibrace

Interferenční měření – prováděné korekce
ÚSTAV

Porovnávací měření – prováděné korekce
ÚSTAV

Porovnávací měření – schéma
ÚSTAV
Pevná a mezní měřidla (kalibry)

ÚSTAV

Pevná měřidla, kalibry, měřící šablony a jiná speciální měřidla se používají v
sériové výrobě. Jejich použitím nezjistíme skutečný rozměr součásti. Tyto měřidla
pouze třídí kusy na dobré, opravitelné a neopravitelné (zmetky)
Druhy kalibrů:
a) netoleranční – mají pouze jeden tvar, který se porovnává s kontrolovaným kusem;
b) toleranční – mají stranu ,,dobrou“ a ,,zmetkovou.“
Jestliže dobrá strana kalibru projde a zmetková neprojde, leží kontrolovaný rozměr
uvnitř tolerančního pole.
Kalibry se skládají z dobré a zmetkové strany. Dobrá strana musí projít otvorem nebo
přes hřídel, zatímco strana zmetková projít nesmí. Pokud neprojde dobrá strana
otvorem nebo hřídelem, dá se součást ještě opravit (opravitelný zmetek). Pokud
projde strana zmetková, je součástka neopravitelná (neopravitelný zmetek).
ÚSTAV

Zmetková strana se na kalibru označuje červeným pruhem nebo se liší
vyhotovením, je kratší než dobrá strana kalibru.
Nastavovací měrky
Nastavovací kroužky
Válečkové kalibry
Třmenové kalibry
Kalibry závitové - trny Kalibry závitové - kroužek

ÚSTAV
Soustava tolerancí
ÚSTAV
Porovnání velikosti tolerančních polí u všeobecných a základních tolerancí

ÚSTAV
Rozmístění tolerančních polí kalibrů

ČSN 25 3102 (IT6-IT17)
Toleranční pole válečkového kalibru pro IT 6,7,8

ÚSTAV
Rozmístění tolerančních polí kalibrů
ČSN 25 3102
Vzorce pro výpočet výrobních rozměrů kalibrů

ÚSTAV
Rozmístění tolerančních polí kalibrů dle ČSN 25 3102
Tolerance a úchylky kalibrů
ÚSTAV
Znak kvality může být?
Kvalitativní – informace dobrý / zmetek, přítomnost vady ano / ne
Kvantitativní – informace je číselná hodnota – hodnota průměru, velikost/plocha vady
Měření může být
absolutní – přímo výsledný rozměr (stupnice začíná nulovým bodem a pohyb je možný pouze jedním
směrem)
relativní – úchylka od nastavené referenční hodnoty (začíná v obecném bodě rozsahu a pohyb je možný
na obě strany)
ÚSTAV
4. Přednáška
Délkoměry, měření úhlů
Přednášející
ÚSTAV
Délkoměry - přístroje na přesné měření délky

ÚSTAV
Délkoměry - Přístroje na přesné měření délky

Kontrola komunálních a mezních měřidel, nastavovacích trnů/kroužků, koncových
měrek, přesnému měření dílů a měřicích přípravků.
Měřicí metoda je zpravidla dotyková.
Mohou sloužit pro měření:

• relativní – úchylka od nastavené referenční hodnoty (tzn. komparační
metoda s nastaveným rozměrem)
• absolutní - přímou metodou
Dle konstrukce můžeme rozdělit délkoměry na:

• Svislé / Vertikální
• Vodorovné / Horizontální
ÚSTAV
Abbého svislý délkoměr

• jedná se o vertikální délkoměr s absolutním i komparačním způsobem měření
• v ose měřicí pinoly je instalováno skleněné měřítko o délce 100mm s milimetrovým dělením
• odečet polohy se provádí pomoci zabudovaného spirálního mikroskopu s okulárem
• konstantní měřicí síla je realizována protiváhou
• rychlost s jakou měřící trn dosedá na stolek měřidla nebo měřenou součást je konstantní díky tlumiči.
1) Měřicí pinola
2) Spirálový mikroskop
3) Skleněná stupnice
4) Tlumič
5) Protiváha
ÚSTAV
Univerzální délkoměry – Abbého spirální mikroskop

ÚSTAV
Popis spirálového nonia:
v okuláru je skleněné měřítko s dělením po 0,1mm a

otočná stupnice, která se dá otáčet třecím převodem
na otočné skleněné destičce je dvojitou čárou vyryta

Archimédova spirála se stoupáním 0,1mm
Způsob odečítání:
do okuláru se promítá zvětšené měřítko v celých
milimetrech,
nejprve se odečte hodnota v milimetrech, tj. hodnota,

která se nachází v poli spirály nonia, dále se určí desetiny,
pak otáčíme noniem tak dlouho, až ryska milimetrového

měřítka se nalézá mezi dvojitou čárou spirály, tím jsme
otočili noniem o určitý počet dílků na kruhovém měřítku a
můžeme určit tisícinovou část naměřené hodnoty
ÚSTAV
Univerzální délkoměr
ÚSTAV
Pracoviště pro kontrolu kalibraci koncových měrek / číselníkových úchylkoměrů

ÚSTAV
Vodorovné délkoměry
ÚSTAV
Vodorovné délkoměry pro dílenské využití
Sada pro měřeni vnějšich rozměrů (různe

měřici vložky)
Sada pro měřeni vnitřnich rozměrů (par

snimačů od 6 mm, plovouci deska atd.)
Sada pro upnuti mezi hroty
Opěrna deska pro valcove obrobky
Vnějši a vnitřni snimač s otvorem M2,5 pro

kuličky na měřeni ozubeni
Měření vnějších a vnitřních rozměrů při

vysoké přesnosti
Měření přes dvě kuličky na vnějších a

vnitřních ozubeních
ÚSTAV
Univerzální horizontální délkoměr
Hladkých kalibračních trnů a kroužků
Nastavovacích kroužků
Nastavovacích měrek
Koncových měrek
Závitových kalibrů
Kuželovitých závitových kalibrů
Kalibrů na ozubení
Kuželových kalibrů
Číselníkových úchylkoměrů
Přesných úchylkoměrů
2bodových přístrojů na měření vnitřních rozměrů,

třmenových mikrometrů, mikrometrických
odpichů
ÚSTAV
Užití – kalibrace mezních měřidel, nastavovacích trnů,

koncových měrek
ÚSTAV
Univerzální referenční délkoměr - Precimar 828 CiM 1000.
Elektronicky řízené nastavení měřicí síly

Motorizovaná měřicí pinola ovládaná
prostřednictvím joystiku,
automatické snímání
Měřicí pinola, protipinola a

objektový stůl na vzduchovém
uložení
Objektový stůl přesně nastavitelný

v 5 osách, max. nosnost 25 kg
Pohyblivé uložení měřicí pinoly

přes pružinový paralelogram
ÚSTAV
Měření úhlů a kuželů
Úhlový stupeň (značka °) je jednotka pro měření

velikosti úhlu. Jeden stupeň (1°) má velikost 1/360
plného oblouku, otočení o 360° znamená plnou
otočku do původní polohy.
Pro přesnější měření úhlů se kromě desetinných

čísel častěji užívá dělením na úhlové minuty a
sekundy. Jeden stupeň má 60 minut a minuta se
dále dělí na 60 sekund, tedy stupeň má 3 600
sekund:
1° = 60′ = 3600″
ÚSTAV
Měření rovinných úhlů

Prostředky pro měření úhlů :
Úhlové míry Úhlové měrky

Polygony - koncové úhlové míry
Úhlové šablony
Úhelníky- čárkové úhlové míry
Sinusové a tangentové pravítko
Úhloměrné přístroje
ÚSTAV
Úhlové měrky
- jako u měření délek koncové měrky – lze jejich skládáním sestavit daný úhel
- ploché 2-15mm vysoké destičky s jedním nebo více def. úhly
- odchylka ±30´´
- materiál většinou nástrojová ocel
ÚSTAV
Úhlové etalony-polygony
- přesný pravidelný mnohoboký hranol s definovanými úhly
- možno uvažovat úhly mezi bočními stěnami, nebo mezi normálami těchto rovin
- funkční plochy fungují jako zrcadla
- výhodou je, že stačí měřit jen malé úhlové rozdíly např. autokolimátorem
- nejčastěji z oceli, skla, křemene

ÚSTAV
Úhlové etalony-polygony
ÚSTAV
Úhlové šablony
- patří sem např. i průsvitné šablony a okuláry měřících mikroskopů s
vynesenými úhly, závitové měrky
- jeden nebo více pevných úhlů (30°,45°, 60°, 120°)
- použití např. pro kontrolu závitů, rybin, úkosů, nástrojových úhlů
- nejčastěji z ocelových plechů, organického skla, jsou celistvé, nebo skládané

ÚSTAV
Úhelníky
-úhlové měrky s jedním defin. úhlem, nejčastěji pravým

- ke kontrole kolmosti ploch, nastavování pravých úhlů, orýsování
- sleduje se mezera vzniklá mezi ramenem úhelníku a měřenou plochou
- podle účelu použití: nožové, ploché, příložné
- dovolené úchylky: u=A+L/B
A…konstanta
L…délka ramene
B…konstanta
- z oceli kalené/nekalené, broušené
ÚSTAV
Úhelníky: a) nožový
b) plochý
c) příložný
a) b) c)
ÚSTAV
Sinusová pravítka
- jako úhlovou míru lze použít pouze ve spojení s koncovými měrkami, které
se podkládají pod válečky pravítka
- používá se i jako přípravek při přesném obrábění
- rozteč opěrných válečků: 100, 150, 200, 300, 500mm
- platí: sin α = H / L
H…výška konc. měrek
L…rozteč os válečků
- obdobné jsou sinusové stoly
ÚSTAV
Schéma měření sinusovým pravítkem sinα = H/L
Sinusové pravítko se svěrákem Sinusové pravítko s hroty

ÚSTAV
Tangentové pravítko
•Pravítko položené na dvě měrky vzdálené od sebe o určitou vzdálenost, rozdíl velikosti
měrek a vzdálenost měrek od sebe určuje tangentu úhlu
•Platí : tg∝ = (b-a)/L
ÚSTAV
Dělené kruhy s čárkovou úhlovou stupnicí - limbusy
- stupnice z úzkých čárek vyrytých po obvodu kruhu na válcové,

příp. kuželové ploše
- jednotlivé čárky stupnice představují koncové body ramen úhlů
s vrcholem ve středu kruhu
- stupnice může být plnokruhová, nebo sektorová
- krok dělení limbusů bývá 1°až 4´
ÚSTAV
Čárkové úhlové míry

ÚSTAV
Úhloměry
- jednoduchá, velmi rozšířená měřidla pro nastavování a orýsování úhlů

- stupnice kruhová, půlkruhová i menší než 180°
- otočné rameno pevné, nebo podélně posuvné
ÚSTAV
Úhloměr – a) univerzální - půlkruhová stupnice, pevné rameno

b) univerzální - kruhová stupnice s noniem, posuvné rameno
c) optický
d) elektronický
a) c)
b)
d)
ÚSTAV
Optické dělící hlavy
- k přesnému nastavování, nebo měření úhlů při kontrole vaček, roztečí, drážek
apod.
- důležité je přesné vycentrování
- využívají se zde čárkové úhlové míry / úhlové enkodéry
- úhel je odvozen ze skleněného kotouče se stupnicí 0-360°
- poloha se odečítá mikroskopem v horní části hlavy, v zorném poli je skleněné
měřítko s minutovou stupnicí
- lze odečítat hodnoty na 10´´
ÚSTAV
Dělící stoly
- pro kontrolu úhlů u součástí se svislou osou otáčení
- princip odvození úhlu je podobný jako u dělících hlav
- po obvodu stolu je stupnice k hrubému nastav. úhlů po 1°, k jemnějšímu
nastavení slouží matnice, na které jsou zobrazeny stupně, minuty a sekundy
Horizontální dělící stůl Horizontálně-vertikální dělící stůl

ÚSTAV
5. Přednáška
Měření malých úhlů

Kontrola závitů
Přednášející
ÚSTAV
Libely
- pro měření vodorovné polohy a malých úhlů

- dělí se: kapalinové
elektronické (kyvadlové)
kapalinové libely
- postaveny na principu chování bubliny v uzavřené nádobě

naplněné kapalinou
– bublina se snaží zaujmout nejvyšší polohu
- kapalina bývá líh, nebo ether
ÚSTAV
Trubicové libely
- používají se nejčastěji k ustavování přístrojů

- mají zakřivenou horní stěnu válcové trubice naplněné kapalinou
- vnější strana je opatřena stupnicí a dílky s normalizovanou vzdáleností
- délka bubliny při 20°C je 0,3-0,4 délky vodováhy
ÚSTAV
Sklonoměry (inklinační libely)
- pro měření sklonu rovin, nebo k jejich nastavení pod určitým úhlem
- větší rozsah než libely
- je to libela, jejíž střední část je otočná (vybavena limbem a libelou, která
je uložena v otočném tělese s odečítacím mikroskopem a plní funkci
nulového indikátoru)
ÚSTAV
Sklonoměry (inklinační libely)

ÚSTAV
Koincidenční libely
- nastavení justážních stolů, kontrola přímosti, sklonu

- přesnější než běžné libely
- v rámu je trubice zacloněná po délce (je vidět jen polovina bubliny)
- soustava optických hranolů a zrcadel zobrazí obě nezacloněné
poloviny bubliny, které se v zorném poli pohybují proti sobě, obraz se
pozoruje lupou
- poloviny se musí ustavit tak, aby se ztotožnily vzhledem ke značce
- citlivost ±2´´, rozsah ±34´
ÚSTAV
Koincidenční libely
ÚSTAV
Elektronické libely
Elektronické libely jsou určené k určování náklonu. Používají se k určení
jakékoliv odchylky v pravém úhlu ve vztahu mezi vodorovnou plochu a gravitační silou
Země. Zobrazují jakoukoli změnu výchylky ve vztahu v průběhu času.
Principem klasických elektronických libel je přeměna výchylky kyvadlového

tělesa na elektrickou veličinu. Ta se měří změnu polohy indukčních cívek a odporů
zapojených do můstku. Změněním polohy je vyvolána změna indukčního odporu, a
tedy i elektrického proudu. Změna proudu je poté zesílena a přenesena do zobrazení
na display libely.
ÚSTAV
Elektronické libely (kyvadlové)
- snímací část libely sestává z tělesa s diferenc. indukčnostním snímačem polohy
volně visícího kyvadla
- v rovnovážné poloze, kdy je osa kyvadla svislá, se indukuje nulové napětí
- při naklonění tělesa libely se změní velikost obou mezer snímače
- naklonění se projeví jako výchylka indikátoru
ÚSTAV
Taylor Hobson TALYVEL 6

• Kontrola přímosti a šroubovice (twist) vedení Kontrola kolmosti sloupů k vedení
• Kontrola rovinnosti příměrných (granitových, litinových) desek
• Monitorování usazení obráběcích a měřicích strojů Měření odklonu na válcích
• Kontrola a nastavení rovnoběžnosti
• Kontrola zkroucení desek lože lodních motorů

• Vyrovnání zbraní vzhledem ke zbraňové plošině pomocí diferenciálního režimu
• Kontrola rovnoběžnosti klikových čepů s hlavními ložisky na lodních klikových hřídelích
• Dálkové monitorování naklonění konstrukcí
• Kontrola mostních oblouků z hlediska pohybu před a po stavbě
• Kontrola sedání základů a vyrovnání základových desek
• Vyrovnání radarů, gyroskopů a zbraňových plošin, velkých dalekohledů
ÚSTAV
ÚSTAV
Olovnice
-pro měření svislé polohy
-na motouzu je uvázané závaží, závaží je provedeno symetricky kolem těžiště a
motouz je v ose symetrie
-přesnost roste s délkou motouzu
-při použití tenkého motouzu a lupy k odečítání lze dosáhnout přesnost až 20´´
ÚSTAV
Hadicové vodováhy
- pro měření výškových rozdílů dvou rovin

- princip spojitých nádob
- přesnost ±0,5mm
Hadicová vodováha
ÚSTAV
Autokolimátory
Autokolimátor je optický, popř. elektronicko-optický přístroj pro bezkontaktní
měření úhlů. Obvykle se používají k zarovnání komponent a měření odklonu optických
nebo mechanických systémů.
Autokolimátor funguje tak, že se promítá záměrný kříž na cílové zrcadlo, které

se posouvá po měřené součásti. Od tohoto zrcadla se obraz záměrného kříže odráží
zpět do autokolimátoru, a to s úhlovou odchylkou rovnou dvojnásobku úhlu sklonu
zrcadla. V autokolimátoru se pak poloha obrazu odraženého záměrného kříže odečítá
na stupnici přímo v přístroji.
Vizuální autokolimátor může měřit velmi malé úhly s přesností 1 úhlové

sekundy. Elektronický autokolimátor může být až 10krát přesnější.
ÚSTAV
Vizuální autokolimátor
Obraz osvětleného nitkového kříže se promítá do objektivu nastaveného do nekonečna.
V určité vzdálenosti se kolimovaný paprsek odráží zpět od zrcadlového povrchu odražeče. Je-li
povrch zrcadla nakloněn o úhel α vzhledem k optické ose přístroje, bude odražený paprsek
vstupovat do čočky objektivu s úhlem 2α. To vede k posunu obrazu nitkového kříže o „d“ v
obrazové rovině, ze které lze vypočítat také ohniskovou vzdálenost f ze vztahu:
d = 2*α*f nebo α = d / 2f .
To znamená, že úhel zrcadlové plochy je přímo úměrný naměřenému posunu v obrazové rovině.
Rozlišení autokolimátoru je úměrně zvyšováno úhlovým zorným polem vzájemně s ohniskovou
vzdáleností objektivu.
ÚSTAV
Vizuální autokolimátor TA51

Vizuální autokolimátor TA51 má široký
rozsah a přesto disponuje vysokou
přesností měření. Je využíván pro měření a
kalibraci indexačních hlav a dalších
zařízení, jako jsou např. mnohostranné
polygony. V kombinaci se softwarem pro
vyrovnání (ruční vkládání dat), lze s tímto
systémem měřit parametry jako je úhel
přímosti, pravoúhlosti a rovnoběžnosti.
Systém je vybaven pevnou základnou,

která umožňuje snadné vyrovnání a
nastavení ve dvou osách.
rozsah měření 10´
přesnost měření až 0,5´´

ÚSTAV
Elektronický autokolimátor
V elektronickém autokolimátoru je okulár nahrazen
elektronickým fotoaparátem s diskrétních snímacích bodů (
např. CCD nebo CMOS snímače). Pro měření ve 2D typ
rámu umožňuje úhlové měření v obou osách nebo se
používá jako snímač 1D pro měření jednotlivých os.
Digitální fotoaparát je obvykle připojen k počítači, který
vypočítává měřený úhel obrazu pomocí analýzy obrazu v
softwaru. PC za pomoci měření zaručuje mnohem vyšší
rozlišení , přesnost a opakovatelnost výsledků ve srovnání
s vizuálním přístrojem, protože nezávisí na operátorově
zkušenosti a pozornosti.
Vysoké rozlišení elektronického autokolimátoru je

vzhledem k hodnocení úrovně šedé stupnice v obraze ,
který umožňuje sub pixel interpolaci polohy obrazu. V
závislosti na ohniskové vzdálenosti objektivu a stabilitu
nastavení, může být dosaženo úhlové rozlišení 1/100 až
1/1000 úhlové sekundy
ÚSTAV
Ultra Autocollimator Taylor Hobson

Příkladem elektronického autokolimátoru může
být přístroj Ultra Autocollimator, využívající CCD
technologii.
Jde o dvouosý přístroj, který může zároveň měřit

úhlové úchylky ve svislém i vodorovném směru. Je
ideální pro ultrapřesná měření, kalibrace a
indexování malých úhlů na polygonech rotačních
stolech a enkodérech.
Je určen pro dílenské prostředí i pro práci v

laboratoři. Rozsah měření 1 800 sekund (v
přepočtu 30´), přesnost měření 0,2´´.
ÚSTAV
Autokolimátory srovnání
ÚSTAV
Princip měření přímosti

ÚSTAV
Princip měření přímosti

ÚSTAV
U elektronické libely je potřeba počítat s polohou vedení vůči vodorovné poloze

ÚSTAV
ÚSTAV
Laser interferometr
ÚSTAV
Princip laser interferometru

ÚSTAV
Princip laser interferometru
d posun v mikrometrech, λ vlnová

délka laseru, (0.633 microns), a N je
Vlnová délka laseru typicky 633 nm
počet prošlých interferenčních
proužků
ÚSTAV
Využití laser interferometru při korekci chyb strojů (CAA)

ÚSTAV
ÚSTAV
ÚSTAV
Využití laser interferometrů
ÚSTAV
Využití laser interferometrů
ÚSTAV
Měření závitů
ÚSTAV
Závit
Závity jsou funkční částí šroubů a matic. Nejčastěji vznikají vyříznutím
šroubovité drážky určitého profilu do dříku šroubu nebo díry matice.
Dle určení rozlišujeme zavity pro:

- spojovací šrouby a matice
- pohybové (polohovací) šrouby a matice
ÚSTAV
ÚSTAV
ČSN ISO 68-1 Závity ISO pro všeobecné použití - Základní profil - Část 1: Metrické závity
ČSN ISO 965-1 Metrické závity ISO pro všeobecné použití - Tolerance - Část 1: Zásady a základní data
ČSN ISO 2610 - Metrické závity ISO pro všeobecné použití - Přehled
ÚSTAV
Druhy závitů
ÚSTAV
Tolerance závitů
Lícovací soustava metrického závitu ISO je rozčleněna podle uložení do tří skupin:
- uložení hybné
- uložení přechodné
- uložení nehybné
Šroub:
- toleruje se střední průměr závitu a velký průměr závitu
Matice:
-toleruje se střední průměr zavitu a malý průměru zavitu
Jsou-li obě toleranční značky stejné, neopakují se.
Příklady označení závitu:

M6x0,75 – 7g6g – L (závit vnější jemný, jmenovitý průměr 6 mm, rozteč P0,75
mm, toleranční pole středního průměru 7g, toleranční pole vrcholového
průměru 6g, délka zašroubování L – dlouhá).
ÚSTAV
ÚSTAV
Kontrola závitů
Druhy kontroly:
a) komplexní kontrola (závit je kontrolován jako celek – nelze
vyhodnotit skutečné rozměry závitu, pouze jen dodržení
předepsané tolerance),
b) dílčí kontrola (jsou kontrolovány jednotlivé parametry závitu

samostatně).
ÚSTAV
Souhrnná (komplexní) kontrola závitů

V sériové a hromadné výrobě se měří souhrnně mezními kalibry a zjišťuje se,
zda je závit v pořádku nebo je zmetkový.
Mezní závitové kroužky
Používají se pro kontrolu profilu vnějších závitů.

Vyhotovují se v páru - dobrý a zmetkový kroužek.
Dobrý závitový kroužek se musí dát lehce rukou
našroubovat v celé délce závitu obrobku (dobrá
strana musí lehce přejít vlastní hmotností).
Zmetkový kroužek je přípustný lehce našroubovat
rukou z obou stran nejvýše v rozsahu dvou otáček
závitu obrobku.
Zmetkový závitový kroužek nesmí být našroubován
na celý obrobek, který má pouze tři nebo méně
stoupání.
ÚSTAV
Třmenové závitové kalibry oboustranné
Používají se hlavně u dlouhých závitů nebo při

velkých výrobních sériích, kde by zdlouhavé
šroubování závitového kroužku vyžadovalo mnohem
více času, nebo při přejímce již smontovaného celku,
kde pro nepřístupnost závitu není již možné použít
závitového kroužku. Mají dobrou a zmetkovou
stranu uspořádané za sebou ve třmenu.
ÚSTAV
Závitové válečkové kalibry - mezní závitové trny
Používají se na kontrolu profilu vnitřních závitů. Vyrábí se jako oboustranné

nebo jednostranné (dva v sadě).
Dobrý závitový trn se musí dát lehce rukou zašroubovat v celé délce závitu
obrobku. Zmetkový trn je přípustné lehce zašroubovat rukou z obou konců do
závitu obrobku ne více než v rozsahu dvou otáček. Zmetkový závitový trn nesmí
projít závitem, jehož délka má pouze tři nebo méně stoupání.
ÚSTAV
Měření jednotlivých rozměrů vnějších závitů
Měření středního průměru závitovým mikrometrem s vyměnitelnými

měřicími dotyky
Velikost dotyků je určena stoupáním a druhem závitu. Střední průměr závitu se

odečítá přímo na bubínku mikrometru. Mikrometry se nastavují nastavitelnými
měrkami nebo pomoci závitových kalibrů. Hodnota d2 je nepříznivě ovlivněna
chybou úhlu boku závitu (cca 0,01÷0,2 mm).
ÚSTAV
Měření středního průměru závitu třídrátkovou metodou
ÚSTAV
Měření středního průměru závitu na dílenském mikroskopu
ÚSTAV
Měření stoupání závitu
měření závitovými hřebínkovými šablonami
měření posuvným měřítkem měření základními měrkami rovnoběžnými

ÚSTAV
Měření středního průměru vnitřního závitu

ÚSTAV
ÚSTAV
6. Přednáška
Měření s využitím mikroskopů
Přednášející
ÚSTAV
Měření na mikroskopech
ÚSTAV
Spínací
Kontaktní
Skenovací
Snímací systémy Kamerové

(Senzorika) systémy
Laser scanner
Bezkontaktní
Pruhová projekce
Chromatický
senzor bílého
světla
ÚSTAV
Měřicí mikroskop a profilprojektor

a) b) c)
„Optical Eye“
Trigger probe
Photomultiplier Comparator
Fiber optic
Bright field reflected

Lens light
Dark field reflected light
Transmitted light
a) Měřicí mikroskop
b) Měřicí profilprojektor
c) Hranový senzor a dráha paprsků v projektoru
ÚSTAV
Měření „v“ a „na“ obraze
Position 1 Position 2
Camera
d11 d2
Y
1
y1=y2
x1 x2
ÚSTAV
Kamerové snímací systémy
a) b)
objektiv netelecentrický telecentrický
Schéma nasvícení: a) nasvícení procházejícím světlem

b) koaxiální nasvícení
c) nasvícení kruhovým světlem
ÚSTAV
Numerická apertura x Mezní rozlišení x Hloubka ostrosti (DOF)
Numerická apertura NA – určuje úhel pod kterým světlo vstupuje do objektivu

n – index lomu prostředí
(vzduch – 1, voda – 1,33, olej – 1,51 )
Hloubka ostrosti (Depth of Field)
DOF = λ / (n.a.)2
Rayleighovo kritérium
ÚSTAV
ÚSTAV
Možnosti osvitu a vliv na výsledný obraz

ÚSTAV
Zobrazení hrany s rozdílnými zdroji vrchního osvitu

ÚSTAV
Efekt kvadrantového osvětlení

Detekce okrajů a přechodů s využitím segmentového osvitu
Standard lighting: Segment lighting:
Creating shadows
No edge detection possible Edge detection possible
PM Visual Line Christoph Stark

ÚSTAV
Zpracování Obrazu
- Automatické sejmutí kontury v obraze
- Vysoký počet sejmutých bodů včetně automatického rozpoznání geometrických prvků
- Velmi krátký měřící čas
- Vyloučení kolize mechanických snímačů

ÚSTAV
Zpracování obrazu na zobrazovacím snímači
Původní Obraz Digitalizovaný Obraz Kontura Pixelů
Kontura Subpixelů BestFit Element BestFit Element v

Obraze
ÚSTAV
Dílenský mikroskop Zeiss

ÚSTAV
Měření středního průměru závitu na dílenském mikroskopu

ÚSTAV
Měření stoupání závitu na dílenském mikroskopu

ÚSTAV
Měření úhlu závitu na dílenském mikroskopu
ÚSTAV
Digitální mikroskop Keyence VHX 6000

Možnost skládání obrazu ve 2D i 3D
ÚSTAV
Photo documentation of titanium welds on airfoils

ÚSTAV
Measurement of grinding wheels microstructure

ÚSTAV
Specializované měřicí stroje pro kontrolu hřídelí
MarShaft SCOPE
ÚSTAV
ÚSTAV
Multisenzorový stroj O-Inspect
1 - Scanning sensor ZEISS VAST XXT; 2 - Zoom

Lens ZEISS Discovery.V12; 3 - White light
distance sensor
Sensor Technology for CMMs and their
Applications: Size and Accessibility of Features
Tactile Sensor (3D) Camera Sensor (2D) Confocal Sensor (1D)

• Most flexible sensor • 2D measurements in camera plane • Distance
• Independent of surface • Acquisition of several features in one measurements for tight
reflection camera view structures
• Autofocus dependent on surface
reflection
0.2

Important Difference
between Tactile and Optical Sensors
Tactile sensor: 3D Camera : 2D White light sensor: 1D
• Full information in all • Information in X and Y • Only information in Z-

directions direction
• Reaches all features
• Surface reflection is not • Reaches all features
• Rotation of workpiece
important
might be needed
• Restricted in ruby-size

ÚSTAV
Druhy osvitu
Horní osvit-prstencové osvětlení (modrá) Horní osvit-prstencové osvětlení (červená)
Horní osvit-koaxiální osvětlení (červená) Dolní osvit (modrá)

Blue and red light to ensure always best reflection of light
on the workpiece
Blue light: Why do we use Red light:
blue and red
light?
Please click at the picture
Red surfaces
reflect red light
• Blue light gets absorbed but absorb other • Red light gets reflected
colors
• Surface appears dark • Surface appears bright
ZEISS O-INSPECT's lighting covers with blue and red the range of visible light
ÚSTAV
Aplikace
ÚSTAV
ÚSTAV
ÚSTAV
ÚSTAV
ÚSTAV
ÚSTAV
Reverzní inženýrství - pojistka

ÚSTAV
Analýza profilu hnacího řemenu

ÚSTAV
ÚSTAV
7. Přednáška
Měření ve 3 souřadnicích
Měření s využitím CMM/CMS
Přednášející
ÚSTAV
Měrové středisko Zeiss na FS ČVUT v Praze
Automotive, aerospace, energy industry, small business

ÚSTAV
Vývoj technologie vibračního kuličkování komponent

ÚSTAV
Automatizace kontroly kvality s využitím CMM

In-line kontrola synchronních kroužků ozubení, hlav válců motoru, skříní spojek, převodovek
ÚSTAV
Vývoj technologie 3D tisku kovů metodou DMLS

ÚSTAV
Souřadnicové měřicí stroje - CMM
vývoj od 50. let 20. století

účel - komplexní měření součásti
• rozměry
• tvar
• vzájemná poloha geometrických
prvků na součásti
dnes hlavně možnost metrologického

zachycení obecných tvarových ploch,
definovaných CAD modelem
ÚSTAV
Princip měření souřadnicových měřicích strojů
Princip souřadnicového měření spočívá v tom, že stanovíme základní bod

v prostoru a polohy dalších bodů na měřené součásti měříme formou
souřadnicových rozměrů v osách X, Y, Z.
Bod popisujeme v nepohyblivém např. kartézském souřadnicovém prostoru,

který je pevně spojen s rámem stroje.
Z jednotlivých měřených bodů vypočítáváme geometrické prvky (elementy).
Z těchto geometrických prvků jsme poté schopní vyjádřit např. charakteristiky

rozměrové a geometrické tolerance.
ÚSTAV
Základní geometrické prvky

ÚSTAV
Postup kontroly součásti na CMM
1. Analýza výkresové dokumentace
2. Definování upnutí
3. Konfigurace a kalibrace snímacího systému
4. Vyrovnání součásti
5. Extrakce bodů a definování geometrických prvků
6. Výpočet charakteristik – rozměrové a tvarové specifikace (metoda výpočtu, filtrace...)
7. Vyhodnocení měření a tvorba protokolů

ÚSTAV
ÚSTAV
Kolik bodů tedy snímat?

ÚSTAV
Jakým způsobem prvek vypočítám?

ÚSTAV
Jakým způsobem prvek vypočítám v případě základen? ISO 5459

ÚSTAV
Kruhovitost – referenční kružnice (ISO 4291)

1. Metoda nejmenších čtverců (LSC) – Gaussova metoda
Suma čtverců odchylek lokálního zaoblení má minimální hodnotu.
Výhoda této metody je nejstabilnější pozice středu, z tohoto důvodu se využívá pro
sledování a regulaci výrobních procesů
ÚSTAV

2. Maximální vepsaná kružnice (MIC)
Vypočtena z maximálních záporných odchylek od nominální hodnoty.
Pro měření vnitřních průměrů - díry
ÚSTAV

3. Minimální opsaná kružnice (MCC)
Vypočtena z maximálních kladných odchylek od nominální hodnoty.
Pro měření vnějších průměrů - hřídele
ÚSTAV

4. Minimální zóna (MZC) – minimální radiální vzdálenost
Dvě vypočítané soustředné kružnice obklopující zaoblený profil na nejmenší možné
radiální vzdálenosti – toleranční pole
ÚSTAV
Způsoby vyrovnaní součásti

ÚSTAV
Vyrovnaní měřené součásti:

Určení polohy a orientace součásti v
pracovním prostoru měřicího stroje
Určení lokálního souřadnicového systému na
součásti
Z pohledu mechaniky je zarovnání
transformace souřadnicového systému
součásti do souř. systému stroje
Těleso v prostoru má 6 stupňů volnosti cílem
vyrovnaní je tyto stupně tělesu odebrat.
ÚSTAV
▪ Standardní metoda
▪ 3D připasování
▪ Metoda RPS
▪ Metoda P6
ÚSTAV
Standardní metoda
Zarovnání na geometrické prvky (R-P-B)

ÚSTAV
Standardní metoda
Zarovnání na geometrické prvky (R-P-B)

ÚSTAV
Zarovnání přírubové součásti standardní metodou

ÚSTAV
Zarovnání hřídelové součásti standardní metodou

ÚSTAV
Zarovnání hřídelové součásti standardní metodou

ÚSTAV
Zarovnání standardní metodou

ÚSTAV
3D připasování
ÚSTAV
3D připasování
ÚSTAV
Srovnaní - standardní metoda a 3D připasování

ÚSTAV
8. Přednáška
Měření s využitím CMM/CMS
Přednášející
ÚSTAV
Postup kontroly součásti na CMM
1. Analýza výkresové dokumentace
2. Definování upnutí
3. Konfigurace a kalibrace snímacího systému
4. Vyrovnání součásti
5. Extrakce bodů a definování geometrických prvků
6. Výpočet charakteristik – rozměrové a tvarové specifikace (metoda výpočtu, filtrace...)
7. Vyhodnocení měření a tvorba protokolů

ÚSTAV
▪ Standardní metoda
▪ 3D připasování
▪ Metoda RPS
▪ Metoda P6
ÚSTAV
Vyrovnání RPS
(Referenz Punkte System) -

Systém RPS bodů se především
používá v automobilovém
průmyslu pro určení polohy a
orientace součásti vzhledem k
souřadnému systému automobilu.
Vychází z německé normy
VW 01055.
ÚSTAV
Vyrovnání RPS
Plošné body F:
Nacházejí se na plochách (rovinách) nebo na hranách. Jsou označovány
písmenem F a obyčejně fixují jen jednu osu (souřadnici). Mají ovšem při
měření na manuálních strojích nevýhodu. Přesnost jejich sejmutí závisí na
přesnosti polohování měřicího dotyku po ploše - tu dokáže zajistit jen CNC
stroj.
Středové body H:
Druhým typem RPS bodu jsou středy děr (značené písmenem H). Tyto
středové body obyčejně fixují více os (více stupňů volnosti). Díry obyčejně
bývají kružnice či drážky.
Systém RPS bodů je založen na jednoduchém principu. Jedná se o
vytvoření nového souřadnicového systému, kde změřenému útvaru (v
souřadnicovém systému stroje) by měla odpovídat nominálně zadané
souřadnice z výkresu či CAD modelu.
ÚSTAV
Vyrovnání RPS
ÚSTAV
Vyrovnání RPS
ÚSTAV
Vyrovnání RPS
ÚSTAV
Metoda 6P
▪ Sestavuje se ze 3 bodů
▪ První bod definuje počátek v X, Y a Z. První a

druhý bod společně definují hlavní osu. Třetí bod
definuje otáčení kolem hlavní osy.
▪ Použití – měření trubek

ÚSTAV
ÚSTAV
Kartézsky uspořádané souřadnicové měřicí stroje
Sloupový s
Konzolový CMM Portálový CMM Mostový CMM vodorovným ramenem
ÚSTAV
Nekartézské měřicí systémy
Laser Radar
Měřicí
Ruční CMM Laser Tracker
ramena
Laser Tracer
ÚSTAV
Spínací
Kontaktní
Skenovací
Kamerové systémy
Snímací systémy
(Senzorika)
Laser scanner
Bezkontaktní Pruhová projekce
Chromatický
senzor bílého
světla
Výpočetní
tomografie
ÚSTAV
Přehled snímacích systémů

ÚSTAV
Měřicí úloha (aplikace) rozhoduje o tom jaký senzor a metodu zvolit
ÚSTAV
ÚSTAV
Materiály používané pro konstrukciStrojírenská
CMM metrologie
Ocel
+ nejdostupnější konstrukční materiál
- velká hmotnost
- teplotní roztažnost
Žula (granit) Materiál Hustota Teplotní Teplotní

+ otěruvzdornost [kg·m3] vodivost roztažnost
+ dobře pohlcuje vibrace [W·m-1·K-1] [·10-6m]
+ teplotně stabilní materiál
- menší pevnost než keramika Ocel 7850 46 12
- vyšší hmotnost konstrukce Žula (granit) 3000 2,1 8
Keramika 3200 60 6
Al a jeho slitiny
+nízká hmotnost
Hliník 2700 237 23
+ - velká teplotní roztažnost Uhlíkový kompozit 1900 620 -1,4
+ - velká teplotní vodivost
Keramika
Kompozitní materiály
+ vysoká pevnost + vysoká pevnost
+ nízká hmotnost
+ nízká hmotnost + teplotně stabilní materiál
- cena - cena
ÚSTAV
9. Přednáška
Materiály + Dotykové snímací systémy
Přednášející
ÚSTAV
Materiály používané pro konstrukciStrojírenská
CMM metrologie
Ocel
+ nejdostupnější konstrukční materiál
- velká hmotnost
- teplotní roztažnost
Žula (granit) Materiál Hustota Teplotní Teplotní

+ otěruvzdornost [kg·m3] vodivost roztažnost
+ dobře pohlcuje vibrace [W·m-1·K-1] [·10-6m]
- menší pevnost než keramika Ocel 7850 46 12
- vyšší hmotnost konstrukce Žula (granit) 3000 2,1 8
Keramika 3200 60 6
Al a jeho slitiny
+nízká hmotnost
Hliník 2700 237 23
+ - velká teplotní roztažnost Uhlíkový kompozit 1900 620 -1,4
+ - velká teplotní vodivost
Keramika
Kompozitní materiály
+ vysoká pevnost + vysoká pevnost
+ nízká hmotnost
+ nízká hmotnost + teplotně stabilní materiál
- cena - cena
ÚSTAV
Materiály používané pro konstrukci snímačů pro CMM
material typical spec. modulus of tensile CTE thermal specif. hardness

alloy weight elasticity strength conduct. heat
[g/cm3] [GPa] [MPa] [10-6 K-1] [W/mK] [J/kgK]

steel St52 7,9 210 520 11,8 50 470 -
aluminum AlMg4,5Mn 2,7 70 300 23,8 125 900 -
titanium grade2 Ti 4,5 105 540 9,4 17 520
titanium grade5 TiAl6V4 4,4 115 900 9,3 6,3 560 -
inox steel V2A 7,9 210 600 16 14 510 -
invar steel Ni36 8,1 140 480 1,3 10,5 510 -
tungsten carbide K20 14,8 540 - 5 81,4 800 -
cf tube ThermoFit D=20 1,6 270 1800 -1,4 140 520 -
cf shaft ThermoFit D=3,5 1,9 540 2300 -1,1 620 520 -
ceramics Al2O3 3,9 380 - 8,1 29 900 HV 1900
ruby 99% Al2O3 3,9 430 - 4,5 36 755 HV 2300
siliconnitride SiN 3,1 320 - 3,2 40 750 HV 1600
zirkoniumoxide ZrO2 6,1 200 - 10,5 2,5 500 HV 1200
ÚSTAV
Cerodur (Zerodur)
Sklokeramika (oxidická keramika na bázi lithia, hliníku a křemíku)
CTE Grades CTE (0 °C; 50 °C)*

ZERODUR® Expansion Class 2 0 ± 0.100 ・ 10-6/K
ZERODUR® Expansion Class 0 SPECIAL 0 ± 0.010 ・ 10-6/K
ZERODUR® Expansion Class 0 EXTREME 0 ± 0.007 ・ 10-6/K
ÚSTAV
Cerodur (Zerodur) - aplikace

ÚSTAV
Invar – (Invar 36® Superalloy)

Slitina železa a niklu v poměru 36 % niklu a 64 % železa, s příměsí uhlíku a
chromu. Tuto slitinu vynalezl švýcarský fyzik Charles Edouard Guillaume,
za což obdržel roku 1920 Nobelovu cenu za fyziku.
α = 1.2×10−6 K–1
ÚSTAV
Běžná kombinace různých materiálů

ÚSTAV
Odměřovací systém
Fotoelektrické snímání pomocí skleněného měřítka
- stupnice 50-100 dílků na mm (0,02-0,01mm)

- interpolace pod 0,1mm
ÚSTAV
ÚSTAV
Uložení pohyblivých částí

Vzduchová ložiska
ÚSTAV
Použití různých materiálů pro doteky snímačů v závislosti na velikosti
comparison of typical stylus sphere diameters
Si3N4
1,5 10
silicon nitride
Al2O3
14 30
aluminum oxide
ceramic
Sapphire 12 16
Ruby 0,12 12,7

12
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32
sphere diameter [mm]

ÚSTAV
Snímací systémy využívané při souřadnicovém měření

Spínací
Kontaktní
Skenovací
Kamerové systémy
Snímací systémy
(Senzorika)
Laser scanner
Bezkontaktní Pruhová projekce
Chromatický
senzor bílého
světla
Výpočetní
tomografie
ÚSTAV
Dotykové měření
• Snímací systém extrahuje

body z povrchu součásti
dotykem snímače
• Extrahovanými body
prokládáme ideální tvar
ÚSTAV
Dotykové měření
• s takto získanými daty

software umožňuje
provádět
• konstrukční operace
• hodnocení vzájemné polohy
útvarů
• přiřazení tolerancí tvaru
a polohy
• výpis do měřicího protokolu
nebo statistického softwaru
ÚSTAV
Korekce poloměru kuličky

ÚSTAV
Korekce poloměru kuličky

ÚSTAV
ÚSTAV
Dotyková spínací sonda
• elektromechanická sonda
• 3 kontakty po 120°
• výstupní signál – logická 0 nebo 1
– dojde k odečtení souřadnic
• magneticky uchycený modul
• možnost aut. výměny
• ochrana při kolizi
• nepřesnost způsobená
,,značnou“ výchylkou dotyku
ÚSTAV
Konstrukce aktivní pevné skenovací hlavy
Pohyblivý kloub Z-Paralelogram
Lineární motor
Y-Paralelogram
Tarace
X-Paralelogram
ÚSTAV
Reprodukovatelnost při scanování
• Opětovné vyrovnání součásti se stává

kritickou položkou z hlediska
reprodukovatelnosti měření.
• Provádíme-li opakované měření po

opětovném ustavení do měřicího stroje,
není možné je upnout v naprosto stejné
poloze. Výsledkem při měření vybraných
bodů jsou rozdílné výsledky měření.
• Skenování poskytuje správné a

reprodukovatelné výsledky měření i když
dojde k měření dílu v jiné poloze.
ÚSTAV
Pevné vs. Otočné hlavy
a) b)
Prodloužení 800 mm Prodloužení 150mm

Hmotnost konfigurace 800 g Boční prodloužení 65 mm
Měřicí síla 50-1000 mN Hmotnost konfigurace 15 g
26.11.2020
22
ÚSTAV
Rozsah: 6,3um Rozsah: 0,7um

Nezpůsobilý proces pro tol. 0.01mm Proces způsobilý pro tol. 0.01mm
Zdroj: Imkamp, D., Schepperle, K.: The Application determines the sensor: scanning probe head VAST, in: Innovation Special Nr. 8, Carl
Zeiss Industrielle Messtechnik GmbH, Oberkochen 2006. (Internet: www.zeiss.de/imt)
ÚSTAV
Rozměrové a geometrické specifikace produktů
Tolerance tvaru a polohy
EN ISO 1101
Ing. Petr Mikeš, Ph.D.

P.Mikes@fs.cvut.cz
ÚSTAV
Geometrické tolerance tvaru

ÚSTAV
Geometrické tolerance směru

ÚSTAV
Geometrické tolerance umístění

ÚSTAV
Geometrické tolerance házení

ÚSTAV
Toleranční pole
• Geometrická tolerance, aplikovaná na prvek součásti, vymezuje toleranční pole, ve

kterém tento prvek musí ležet.
• Toleranční pole je prostor, vymezený geometricky přesnými čarami nebo plochami a je

charakterizován délkovým rozměrem.
• Volba příslušné geometrické tolerance na konkrétním výrobku musí odpovídat

funkčním požadavkům, kladeným na tento výrobek.
ÚSTAV
Zápis na výkrese
Značka a hodnota tolerance (a další doplňkové informace) se zapisuje do tolerančního

rámečku, který se spojuje s tolerovaným prvkem. Toto spojení je uskutečněno pomocí
odkazové čáry, která je ukončena šipkou ve směru měření geometrické úchylky.
Rámeček s odkazovou čárou, která je ukončena šipkou se umísťuje k tolerovanému

prvku (přímce, např. k ose, obrysu např. povrchu válce nebo roviny).
ÚSTAV
Je-li odkazová čára prodloužením kóty šířky rovnoboké drážky nebo průměru, tak tato geometrická
tolerance se vztahuje k ose rotace nebo k rovině souměrnosti.
ÚSTAV
Pokud je šipka odkazové čáry ukončena na prodloužené obrysové čáře nebo na obrysové čáře, tak se
geometrická tolerance vztahuje právě k tomuto povrchu nebo čáře. V některých případech lze ukončit
odkazovou čáru s šipkou na vynášecí čáře, která je zakončena bodem na požadované ploše.
ÚSTAV
Podle toho, o jaký prvek se jedná a podle způsobu jak je na výkrese kótován, je toleranční pole vymezeno například:
• vnitřním prostorem kružnice
• prostorem mezi dvěma soustřednými kružnicemi (mezikružím)

ÚSTAV
• prostorem mezi dvěma rovnoběžnými nebo ekvidistantními čarami
• vnitřním prostorem válce
• prostorem mezi dvěma souosými válci

ÚSTAV
• prostorem mezi dvěma rovnoběžnými rovinami
• vnitřním prostorem koule
Uvnitř tolerančního pole může mít tolerovaný prvek libovolný tvar nebo směr po celé délce
uvažovaného prvku, pokud není uvedena jeho jiná délka.
ÚSTAV
Tolerance přímosti
Zjištěná (skutečná) osa tolerovaného válce musí ležet ve válcovém tolerančním poli o
průměru 0,03 mm.
ÚSTAV
Tolerance rovinnosti
Zjištěná (skutečná) plocha musí ležet mezi dvěma rovnoběžnými rovinami vzdálenými od
sebe o 0,05 mm.
ÚSTAV
Tolerance kruhovitosti
Zjištěná (skutečná) obvodová čára musí v libovolném průřezu kuželovým povrchem ležet mezi
dvěma koplanárními soustřednými kružnicemi o rozdílu poloměrů 0,02 mm.
ÚSTAV
Tolerance válcovitosti
Zjištěná (skutečná) válcová plocha musí ležet mezi dvěma souosými válci o rozdílu poloměrů
0,05 mm.
ÚSTAV
Tolerance profilu čáry
Toleranční pole vymezují dvě ekvidistantní křivky vzdálené 0,04 mm od jmenovitého profilu.
ÚSTAV
Tolerance profilu plochy
Toleranční pole vymezují dvě obalové plochy koulí o průměru 0,03 mm, jejichž středy leží na
povrchu s teoreticky přesným geometrickým tvarem.
ÚSTAV
Tolerance rovnoběžnosti
Zjištěná (skutečná) osa tolerovaného průměru musí ležet ve válcovém tolerančním poli o
průměru 0,1 mm rovnoběžném se základnou A.
ÚSTAV
Tolerance rovnoběžnosti
sebe 0,01 mm, které jsou rovnoběžné se základnou A.
ÚSTAV
Tolerance kolmosti
Zjištěná (skutečná) osa válce musí ležet ve válcovém tolerančním poli o průměru 0,05 mm
kolmém k základně A.
ÚSTAV
Tolerance sklonu
sebe o 0,1 mm. Obě roviny svírají úhel 60° se základnou A.
ÚSTAV
Tolerance polohy
Zjištěná (skutečná) osa tolerované díry musí ležet ve válcovém tolerančním poli o průměru
0,05 mm, jehož osa je shodná s teoreticky přesnou polohou uvažované díry vzhledem k
základnám A, B a C.
ÚSTAV
Tolerance souměrnosti
Zjištěná (skutečná) rovina souměrnosti musí ležet mezi dvěma rovnoběžnými rovinami
vzdálenými od sebe o 0,08 mm a symetricky rozloženými okolo roviny souměrnosti A.
ÚSTAV
Tolerance souososti a soustřednosti
Souosost - zjištěná (skutečná) osa tolerovaného válce musí ležet ve válcovém tolerančním
poli o průměru 0,03 mm, jehož osa je základna A.
Soustřednost - zjištěný (skutečný) střed kružnice musí ležet v kruhovém tolerančním poli o
průměru 0,03mm se středem na základně A.
ÚSTAV
Tolerance obvodového házení
Zjištěná (skutečná) čára v libovolné rovině řezu kolmé ke společné základně A-B musí ležet
mezi dvěma koplanárními soustřednými kružnicemi o rozdílu poloměrů 0,1 mm.
ÚSTAV
Tolerance čelního házení
Zjištěná (skutečná) čára v libovolném čelním válcovém řezu, jehož osa je shodná s osou
základny D, musí ležet v tolerančním poli vymezeném dvěma rovinami vzdálenými o 0,1 mm.
Obě roviny jsou kolmé na základnu D.
ÚSTAV
Tolerance celkového obvodového házení
Zjištěná (skutečná) tolerovaná střední čára válce musí ležet ve válcovém tolerančním poli o
průměru 0,03 mm.
ÚSTAV
Tolerance celkového čelního házení
Zjištěný (skutečný) povrch musí ležet mezi dvěma rovnoběžnými rovinami vzdálenými od
sebe o 0,1 mm, které jsou kolmé k ose základny A.
ÚSTAV
Rozměrové a geometrické specifikace produktů
Základny a soustavy základen
EN ISO 5459
Ing. Petr Mikeš, Ph.D.

P.Mikes@fs.cvut.cz
ÚSTAV
Geometrické tolerování - základny
O základnách lze prohlásit, že:
- jsou součástí určité geometrické specifikace,
- jsou ustaveny od skutečných povrchů,
- umožňují umístění nebo orientaci tolerančního pole,
- jsou prostředkem k uzavírání stupňů volnosti tolerančního pole (základna primární,
sekundární a terciární).
ÚSTAV
Modifikátory
Modifikátory jsou další složkou určení základen.
Značka Popis
[SD] Střední průměr
[MD] Velký průměr
[LD] Malý průměr
[ACS] Řez
[ALS] Podélný řez
[CF] Kontaktní prvek
[DV] Variabilní vzdálenost (pro společnou základnu)
[PT] (typ situačního prvku) Bod
[SL] (typ situačního prvku) Přímka
[PL] (typ situačního prvku) Rovina

ÚSTAV
c
a … základní prvek (odpovídající reálnému povrchu součásti)

b … přiřazený prvek (odpovídající geometricky přesnému tvaru, zde válci)
c … základna (odpovídající zde ose přiřazeného prvku, tj. válce)
ÚSTAV
Samostatná základna Společná základna
Soustava základen
ÚSTAV
Příklad zápisu Význam
Samostatná základna (A) použitá samostatně
Společná základna (R-S) použitá samostatně
Soustava základen tvořená dvěma

samostatnými základnami v pořadí: primární
základna (B) a sekundární základna (A)
Soustava základen tvořená třemi

samostatnými základnami v pořadí: primární
(G), sekundární (P) a terciální (S)
Soustava základen tvořená samostatnou

základnou (A) a společnou základnou (U-V).
ÚSTAV
Cílené základny
ÚSTAV
Dílčí základny
ÚSTAV
Dílčí základny
ÚSTAV
Dílčí základny (modifikátor dílčích základen v provedení "pohyblivý"
Je tvořen dvěma tangenciálními segmenty kružnice nebo rámečkem cílené základny a

středním segmentem. Směr středního segmentu „pohyblivého“ modifikátoru (střední
čáry kužele), je důležitý, neboť specifikuje pohyb požadovaným směrem.
Tento "pohyblivý" modifikátor je tedy zamýšlen jako popis pohybu fyzického prvku
nebo komponentu (fyzického dotyku) napodobujícího základnu nebo soustavu
základen.
ÚSTAV
Dílčí základny (modifikátor dílčích základen v provedení "pohyblivý")
ÚSTAV
Poznámka – soustava základen, primární základnou je společná základna A-D, sekundární

základnou je základna B, kterou je kontaktní prvek [CF] a terciální základnou je základna C.
ÚSTAV
EN ISO 14 405
Případy často se vyskytující v praxi,

ve kterých dochází při vyhodnocení
vzdálenosti k nejednoznačnosti při
použití tolerance ±.
Norma EN ISO 14405 nabízí řešení
v podobě použití geom. tolerancí.
ÚSTAV
Vzdálenost dvou integrálních prvků
ÚSTAV
Vzdálenost integrálního a odvozeného prvku
ÚSTAV
Vzdálenost dvou odvozených prvků
ÚSTAV
11. Přednáška
Bezdotykové snímací systémy
Přednášející
ÚSTAV
Snímací systémy využívané při souřadnicovém měření
Snímací
systémy
(Senzorika)
Kontaktní Bezkontaktní
Chromatický
Kamerové Pruhová Výpočetní
Spínací Skenovací Laser scanner Fotogrammetrie senzor bílého
systémy projekce tomografie
světla
Triangulační senzory
ÚSTAV
Triangulační senzory
Teoretické principy triangulace
Thales, 600 p.n.l. projektor projektor kamera kamera

kamera kamera
objekt objekt
b = základna d = vzdálenost
objekt
Triangulace Laser scanner Pruhová projekce Fotogrammetrie

(lčárová triangulace) (proužková, strukturované světlo)
ÚSTAV
Triangulační senzory - Laser scanner
β = arctan(p/d)
Schéma bodového triangulačního sensoru s liniovým detektorem. Základna H je vzdálenost mezi optickou osou laseru a
liniovým detektorem. Úhel který svírá laserový paprsek promítaný na měřený objekt je (projektovaný úhel) α. Úhel pod kterým
je bod pozorován β (sběrný úhel) je vypočítán na základě vzdálenosti d a pozici p obrazu bodu na detektoru. Bod T a jeho
souřadnice [X,Z] jsou následně vypočítány ze vztahu mezi základní délkou H a úhly α a β.
ÚSTAV

ÚSTAV

ÚSTAV

lze integrovat na CMM stroj, měřicí rameno, existuje i v ruční variantě trackovaného laser scaneru (T-scan)
ÚSTAV
ÚSTAV
ÚSTAV
Bezkontaktní měření
Členité povrchy - obtížně skenovatelné:
vnáší do výsledného mraku bodů nekorektně snímané body
• sekundární odraz paprsku

ÚSTAV
Aplikace laser scannerů - ZEISS T-SCAN

• Údržby a opravy
• Svařované konstrukce
• 3D vizualizace
• Zemědělská a stavební technika

ÚSTAV
Triangulační senzory - Laser scanner – možnost integrace in-line (in-process)

ÚSTAV

ÚSTAV

ÚSTAV
Pruhová projekce
Objekt
Mřížka promítaná y
na povrch roviny z
Projekční
Projekční
centrum 1
centrum 2
Triangulační základna
Mřížka promítaná na
povrch zakřivené plochy Kalibrovaný projektor s technologií fázového
CCD kamera
posuvu pro subpixelové rozlišení
ÚSTAV
Pruhová projekce
ÚSTAV
ZEISS COMET - aplikace
• Kontrola kvality / rozměrová kontrola na základě CAD
• Kontrola nástrojů a forem
• Opravy nástrojů a forem
• Reverzní inženýrství
ÚSTAV
Zeiss Comet - Reverzní inženýrství turbodmychadla

ÚSTAV
Fotogrammetrie – stejný bod snímán z více poloh

ÚSTAV
Proužková projekce, fotogrammetrie -

integrace do výrobního prostředí – ATOS
GOM
ÚSTAV
Reverzní inženýrství jak jej chápeme dnes - proces

ÚSTAV
Reverzní inženýrství
RE – postup (strojírenství)
ÚSTAV
Domácí aplikace v reverzním inženýrství
Aplikace pro RE s využitím mobilního telefonu Autodesk ReCap Pro 2021 - fotogrametrie
IR Skener – True Depth kamery https://www.autodesk.com/education/edu-
software/overview?sorting=featured&page=1&filters=individual
ÚSTAV
Chromatický senzor bílého světla – konfokální snímač

1D senzor pro měření vzdálenosti
Klíčovou komponentou v chromatickém senzoru bílého světla je optická soustava čoček, která má jinak naprosto
nežádoucí vlastnost – tzn. chromatickou aberaci (ohnisková vzdálenost značně závisí na barvě světla)
V důsledku toho je na povrch objektu promítnuta jako ostrý světelný bod vždy jen konkrétní barva. Která barva to
je, závisí na výšce objektu v z . Měří-li se vlnová délka l spektrometrem, může tak být určena výška objektu v z.
ÚSTAV
Měření rovinnosti CWS - použitá souřadnicová měřicí technika
Zeiss O-Inspect 543 Zeiss Prismo

▪ Měřicí kamerový systém ▪ Aktivní skenovací kontaktní systém
▪ Pasivní skenovací kontaktní systém
▪ Chromatický senzor bílého světla
ÚSTAV
Dotykový senzor (3D) Optický senzor (2D) Konfokální senzor

•Nejflexibilnější senzor •Měřit pomocí kamery (1D)
•Nezávislý na odrazivosti lze jen v rovině •Měření vzdálenosti
povrchu •Autofokus je závislý na bodově nebo skenováním
odrazivosti povrchu
ÚSTAV
Měření rovinnosti CWS - podmínky pro měření rovinnosti

Lapovaný povrch:
▪ 25 mm2
▪ 3600 bodů
▪ Eliminace odlehlých hodnot nad 3 směrodatné odchylky
▪ 0,25 Gauss filtr
Broušený povrch:
▪ 25 mm2
▪ 3600 bodů
▪ Eliminace odlehlých hodnot nad 3 směrodatné odchylky
▪ 0,8 Gauss filtr
ÚSTAV
Měření rovinnosti CWS - referenční hodnoty

Lapovaný povrch Broušený povrch
▪ 10 náměrů ▪ 10 náměrů
▪ Průměrná hodnota: 0,00034 mm ▪ Průměrná hodnota: 0,00138 mm
▪ Průměrný počet bodů: 3401 ▪ Průměrný počet bodů: 3385
ÚSTAV
Měření rovinnosti CWS – vliv rychlosti na počet extrahovaných bodů
Průměrný počet extrahovaných bodů v závislosti na Průměrný počet extrahovaných bodů v závislosti na
3500 3500
rychlosti rychlosti
3000 3000
2500 2500
Průměrný počet bodů [-]

průměrný počet bodů [-]
2000 2000
1500 1500
1000 1000
500 500
0 0
0,5 1 2 5 10 20 0,5 1 2 5 10 20
rychlost [mm/s] rychlost [mm/s]
ÚSTAV

Lapovaný povrch
Ukázky extrahovaných bodů při jednotlivých rychlostech
0,5 [mm/s] ≈ 3480 b 1 [mm/s] ≈ 3363 b 2 [mm/s] ≈ 3155 b
5 [mm/s] ≈ 2504 b 10 [mm/s] ≈ 1592 b 20 [mm/s] ≈ 10 b

ÚSTAV

Broušený povrch
Ukázky extrahovaných bodů při jednotlivých rychlostech
0,5 [mm/s] ≈ 3480 b 1 [mm/s] ≈ 3363 b 2 [mm/s] ≈ 3157 b
5 [mm/s] ≈ 2503 b 10 [mm/s] ≈ 1588 b 20 [mm/s] ≈ 10 b

ÚSTAV
Měření rovinnosti CWS – vliv rychlosti na rovinnost

Průměrná hodnota rovinnosti v závislosti na 0,0075 Průměrná hodnota rovinnosti v závislosti na

0,002 Bez filtrace
rychlosti Bez filtrace
0,007 rychlosti
0,0065
0,00175
0,006
0,0015 0,0055
0,005
0,00125 0,0045
rovinnost [mm]
rovinnost [mm]
0,004
0,001 0,0035
0,003
0,00075
0,0025
0,0005 0,002
0,0015
0,00025 0,001
0,0005
0 0
0,5 1 2 5 10 20 0,5 1 2 5 10 20
rychlost [mm/s] rychlost [mm/s]
ÚSTAV
Měření rovinnosti CWS – porovnání s referenčními hodnotami
▪ Dvojnásobná hodnota rovinnosti broušeného povrchu vůči referenční (0,00138 mm) i po aplikaci
filtrace a eliminace odlehlých hodnot → CWS detekuje drsnost a zahrnuje ji do výsledku
▪ Dotykový senzor drsnost mechanicky filtruje
▪ Vychylování rovinnosti především ve směru broušení
ÚSTAV
Přesnost jednotlivých metod RE
Součást s reálným povrchem Snímací systémy
Ra=0,4mm
Rz=1,8mm
Zpracování
Snímací systém Akvizice bodů dat/vytvoření Vyhodnocení
plochy
ÚSTAV
Vyhodnocení přesnosti
Laser skener
Dotykový systém VAST Chromatický senzor bílého

světla
Výpočetní
tomografie
ÚSTAV
Výpočetní tomografie – Computed Tomography - CT
ÚSTAV
Vlastnosti rentgenového záření
Schopnost pronikat látkami − tato schopnost závisí na vlastnostech absorbující hmoty a na energii záření
(energie je tím větší, čím je vlnová délka kratší);
Diferencovaná absorpce − schopnost různých látek pohlcovat rentgenové paprsky závisí například
na protonovém čísle prvků absorbujícího materiálu a jeho tloušťce
Fotochemické účinky − způsobuje zčernání fotografické desky nebo filmu (záleží na intenzitě záření);
Luminiscenční účinky − vznik viditelného záření při dopadu na některé materiály;
Přímočaré šíření ze zdroje − šíří se do prostoru na všechny strany a intenzita ubývá se čtvercem
vzdálenosti;
Rozptyl záření − negativní vlastnost pro diagnostiku, snižuje kontrast, při
interakci fotonu s elektronem dojde ke snížení energie (zvětší se vlnová délka);
Ionizační účinky − negativní vlastnost, může mít škodlivé biologické účinky.
ÚSTAV
Rentgenové záření je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů
až 1 pikometr.
Jedná se o formu ionizujícího záření a jako takové může být nebezpečné.
Původ RTG záření je v elektronovém obalu. Podle vlnové délky můžeme

rozlišit 2 typy RTG záření, měkké (s větší vlnovou délkou λ= 10−8−10−10m) a
tvrdé (λ= 10−10−10−12m). Používané zdroje RTG produkují dva typy záření
(podle odlišného rozložení energie ve spektru)
ÚSTAV
Jedná se o vakuovou trubici obsahující 2 elektrody: katodu a anodu. Nejčastěji

bývají obě zhotoveny z wolframu, pro mammografické vyšetření se používá
molybdenová anoda (měkčí RTG záření). Na elektrody je přiváděno velmi
vysoké napětí, což vede k urychlení elektronů.
ÚSTAV
ÚSTAV
Typy používaných trubic
ÚSTAV
Brzdné rentgenové záření
Elektron rychle letící (při napětí 100 kV je jejich rychlost cca 165.000m/s) od katody k anodě při nárazu
do anody dochází k zakřivení jeho dráhy a ke zbrždění. Kinetická energie, kterou elektron ztratil, je vyzářena ve
formě fotonu RTG záření.
Energie brzdného rentgenového záření nezávisí na materiálu anody, ale jen na rychlosti elektronů(tedy na
velikosti napětí mezi elektrodami rentgenky). Brzdné RTG záření vytváří spojité spektrum.
Charakteristické rentgenové záření

Liší se podle materiálu, ze kterého je zhotovena anoda. Elektrony dopadající na anodu (většinou wolframovou,
lékařství molybden) předávají svoji energii elektronům v atomech anody.
Tyto elektrony jsou excitovány (vyraženy do vyšší energetické hladiny), nebo úplně ionizovány (vytrženy z obalu).
Energie fotonu záření je rovna energetickému rozdílu mezi elektronovými hladinami, mezi kterými došlo k
přesunutí elektronu.
Rozdíl energie mezi jednotlivými hladinami je stále stejný, závisí na materiálu, ze kterého je anoda vyrobena.
Energie záření je tím vyšší, čím vyšší je protonové číslo prvku tvořícího anodu.
Vzniká RTG záření pouze o určitých vlnových délkách – charakteristické záření.
ÚSTAV
Konstrukce detektoru
Scintilace je jev, při kterém vznikají slabé světelné záblesky (pulsy světla) v některých
látkách (CsI) při dopadu ionizujícího záření (krátce po průchodu ionizované částice). Je
způsoben přenosem energie (excitací a ionizací a návratem do základního energetického
stavu) dopadajícího záření na emisi scintilačních fotonů.
ÚSTAV
Rotary Cone of X-ray

table radiation detector
Inspected
object
X-ray
source
Positioning axis X
for magnification
Aditional positioning
axis Y
ÚSTAV
Metrotom 1500
ÚSTAV
ÚSTAV
Voxel – Volume Pixel
Objemový pixel je trojrozměrný ekvivalent pixelu, jakožto nejmenší rozlišitelný prvek

3D objektu.
Je to objemový prvek který má specifickou velikost v prostoru.
Ovšem stejně jako pixel, voxel neobsahuje informaci o své poloze v 3D prostoru.
Obsahuje pouze informaci o své relativní poloze vůči ostatním voxelům.
ÚSTAV
Přizpůsobení dle velikosti dílce

a vyžadované přesnosti
Nízké zvětšení Vysoké zvětšení

ÚSTAV
Beam hardening – Zesílení záření

Nízkoenergetické složky rentgenového záření jsou snadněji utlumeny materiálem a
může dojít k jejich úplnému pohlcení.
Pokud je při rekonstrukci obrazu uvažován útlum lineární dojde k zesvětlení voxelů u
krajů rekonstruovaného objektu. Ke zkreslení informace o hustotě a složení součástí
ÚSTAV
Beam hardening - Zesílení záření
Jak tomuto jevu předcházet?

Filtrací rentgenového záření – odstraněním nízkoenergetických
složek
Tloušťky 0,1mm – 2,5mm

ÚSTAV
Využití CT Měření rozměrů, geometrických Multimateriálová analýza,

Analýza pórů/defektů tolerancí Analýza montážních sestav
Srovnání nominálního (CAD) a Analýza vláken kompozitních Analýza vnitřní struktury

skutečného tvaru materiálů
ÚSTAV
ÚSTAV
ÚSTAV
CT- Výpočetní tomografie

• umožňují získat informace o vnitřní geometrii součástí použitím rentgenového záření
• průmyslové skenery pracují na stejném principu jako klasické rentgeny požívané ve zdravotnictví jen s
vyšší intenzitou záření
• měřený objekt určený k analýze se umístí na otočný stůl přístroje a prozáří se rentgenovými paprsky
• plošný detektor zpracuje rentgenogram v digitální 2D obraz
• otáčením stolu s objektem postupně vznikne 3D rekonstrukce měřeného objektu
ÚSTAV
12. Přednáška
Textura povrchu, profil povrchu
Přednášející
ÚSTAV
Textura, drsnost povrchu
Povrchy se stejným parametrem

Ra
2
ÚSTAV
Ilustrativní příklad dotykového přístroj
Kombinovaný systém pro měření profilu

povrchu a kontury Mahr LD 120
ÚSTAV
ÚSTAV
Metody měření textury povrchu

ÚSTAV
Schematické znázornění systému pro snímání údajů

ÚSTAV
Textura, drsnost povrchu

ÚSTAV
Profil drsnosti
Základní profil
R
Filtr Lc
P
Algoritmy profilů
základního profilu
Filtr Lf
Filtr Ls
Parametry
drsnosti
vlnitosti
W
Profil výrobku
Profil vlnitosti
ÚSTAV
Základní profil ( P - profil ): úplný profil po aplikaci

krátkovlnného filtru s. Je základem pro
hodnocení parametrů základního profilu.
Profil drsnosti ( R - profil ): profil odvozený ze Měřený profil

základního profilu potlačením dlouhovlnných
složek použitím filtru c. Profil je záměrně
pozměněn a je základem pro hodnocení
Základní profil
parametrů drsnosti.
Profil vlnitosti ( W - profil ): profil odvozený

postupnou aplikací filtrů f a c na základní profil,
potlačující dlouhovlnné složky filtrem f a
krátkovlnné složky filtrem c. Profil je záměrně
pozměněn a je základem pro hodnocení
parametrů vlnitosti.
ÚSTAV
Princip filtrace profilu drsnosti a vlnitosti :

ÚSTAV
Použití digitálních filtrů

ÚSTAV
Volba Základní délky – Periodický profil - RSm
Rsm [mm] Základní délka Ic [mm] Vyhodnocovaná délka ln [mm]

0,013 < RSm < 0,04 0,08 0,4
0,04 < RSm< 0,13 0,25 1,25
0,13 < RSm< 0,4 0,8 4,0
0,4 < RSm< 1,3 2,5 12,5
1,3 < RSm< 4 8,0 40,0
ÚSTAV
Volba Základní délky – Aperiodický profil – Ra, Rz
Ra [m] Základní délka Ic [mm] Vyhodnocovaná délka ln [mm]
0,006 < Ra < 0,02 0,08 0,4
0,02 < Ra < 0,1 0,25 1,25
0,1 < Ra < 2 0,8 4,0
2 < Ra < 10 2,5 12,5
10 < Ra < 80 8,0 40,0
Rz 1) , Rz1max 2) [m] Základní délka Ic [mm] Vyhodnocovaná délka ln [mm]

0,025 < Rz,Rz1max < 0,1 0,08 0,4
0,1 < Rz,Rz1max < 0,5 0,25 1,25
0,5 < Rz,Rz1max < 10 0,8 4,0
10 < Rz,Rz1max < 50 2,5 12,5
50 < Rz,Rz1max < 200 8,0 40,0
ÚSTAV
Základní délka Lc, vyhodnocovaná délka, dráha snímače

ÚSTAV
ÚSTAV
ÚSTAV
Pravidlo 16% při jednostranném tolerování horní meze

Povrch je považován za přijatelný, jestliže ne více než 16% všech naměřených
(16%)
hodnot parametru na vyhodnocované délce přesahuje předepsanou hodnotu
této horní meze. Značka se nepředepisuje.
Obdobně je to definováno pro dolní mez.
Pravidlo maxima při jednostranném tolerování horní meze

Povrch odpovídá požadavku maxima, jestliže žádná z naměřených hodnot
max
parametru na celém kontrolovaném povrchu nepřestoupí ani v jediném
případě předepsanou hodnotu horní meze.
Obdobně je to definováno pro dolní mez.
Návrh změny v roce 2019 na výchozím způsobu vyhodnocování dle pravidla

maxima.
ÚSTAV
Prvek profilu
Výstupek profilu: z povrchu ven směřující (z materiálu do okolního prostředí) část
posuzovaného profilu spojující dva přilehlé body na průsečíku profilu s osou X
Prohlubeň profilu: dovnitř směřující (z okolního prostředí do materiálu) část posuzovaného
profilu spojující dva přilehlé body na průsečíku profilu s osou X
Prvek profilu: výstupek profilu a přilehlá prohlubeň
ÚSTAV
Parametry struktury povrchu

R R – parametr parametr určen z profilu drsnosti
W W – parametr parametr určen z profilu vlnitosti
P P – parametr parametr určen ze základního profilu
ÚSTAV
ÚSTAV
ÚSTAV
Průměrná aritmetická úchylka profilu Ra, Wa, Pa: aritmetický průměr absolutních hodnot
pořadnic Z(x) v rozsahu základní délky
kde 1 = lr, lw, lp.
Průměrná kvadratická úchylka profilu Rq, Wq, Pq: kvadratický průměr pořadnic Z (x) v
rozsahu základní délky
ÚSTAV
Šikmost profilu (skewness) Rsk, Wsk, Psk: podíl průměrné hodnoty třetích mocnin
pořadnic Z(x) a třetí mocniny hodnoty Rq (Wq, Pq) v rozsahu základní délky
Špičatost profilu (kurtosis) Rku, Wku, Pku: podíl průměrné hodnoty čtvrtých mocnin
pořadnic Z(x) a čtvrté mocniny hodnoty Rq (Wq, Pq) v rozsahu základní délky
ÚSTAV
Průměrná šířka prvků profilu RSm, WSm, PSm: aritmetický průměr šířek Xs prvků profilu v
rozsahu základní délky
Střední čára profilu

ÚSTAV
Materiálový poměr profilu drsnosti - nosný podíl

ÚSTAV
Porovnání dřívějšího a současného značení textury povrchu

0,8 Ra 0,8
Obrázek 1 Obrázek 2
Přestože se oba obrázky vizuálně liší jen jiným uspořádáním značky, lze
v případě obrázku 2 vysledovat řadu standardních údajů, které jsou implicitně
zahrnuty ve značce, bez nutnosti jejich předpisu.
Jde například o:
• jiný systém snímání,
• jiný druh filtru,
• specifikovaná pásma přenosu,
• definovaná vyhodnocovaná délka,
• definován princip 16%,
• kromě parametru drsnosti definovány i parametry vlnitosti a základního
profilu.
ÚSTAV
ÚSTAV
ÚSTAV
ÚSTAV
ÚSTAV
Textura povrchu
ÚSTAV
1) POROVNÁNÍ PROFILOVÉHO A PLOŠNÉHO HODNOCENÍ POVRCHU
• v průmyslu nejčastěji využívaná metoda

• zdrojem informace o struktuře povrchu je křivka
• nedostatečný zdroj informací hodnota Ra – nutnost komplexnějšího hodnocení
• velikost a přístupnost plochy
• důležitá volba hrotu
• větší přítlak by mohl poškodit povrch
• periodický povrch
ÚSTAV
𝑅𝑎 = 0,3 𝜇𝑚 𝑅𝑎 = 1,0 𝜇𝑚
nesnímané
oblasti
ÚSTAV
Významné prvky
ÚSTAV
1) POROVNÁNÍ PROFILOVÉHO A PLOŠNÉHO HODNOCENÍ POVRCHU

ÚSTAV
Metody měření textury povrchu

ÚSTAV
Konfokální mikroskopie
• Optická metoda měření struktury povrchu.
• Umožňuje vytvořit sérii optických řezů obrazu a zároveň poskytnout 3D měření

topografie povrchu.
• Základní princip spočívá ve skládání série nasnímaných optických řezů v hladině z podle
ostrosti.
ÚSTAV
ÚSTAV
• Rozdělení:
• Laserový rastrovací konfokální mikroskop

(Laser scanning confocal microscope (LSCM) configuration)
• Konfokální mikroskop s rotujícím diskem

(Disc scanning confocal microscope (DSCM) configuration)
ÚSTAV
Topografie povrchu - Konfokální mikroskop Marsurf CM Expert
Senzorika přístroje založena na patentované technologii

CMP (Confocal Multi Pinhole).
Světlo světelného zdroje LED (1) se zaostřuje přes disk s

mnoha otvory, tzv. Multi Pinhole Disc MPD (2),
a objektiv na povrch vzorku (3). Světelné paprsky se od
vzorku odráží a vrací se do měřicího přístroje.
Na každém bodovém otvoru MPD je odražené světlo

redukováno pouze na zaostřenou část. Světelné paprsky se
vrací rozdělovačem paprsků (4) a jsou snímány kamerou (5).
Otáčením MPD se povrch kompletně naskenuje. Tento

princip zabraňuje tomu, aby pixely kamery byly rušeny
rozptýleným světlem sousedních měřicích bodů.
ÚSTAV
Confocal Multi Pinhole

ÚSTAV
Konfokální mikroskop
s rotujícím diskem
ÚSTAV
Laserový rastrovací konfokální

mikroskop
ÚSTAV
Současné dostupné měřící přístroje

Mahr
Phase Shift
Polytec
Taylor Hobson
Veeco
Fogale
Zygo
ÚSTAV
Filtrace povrchu
• S filtr – odstranění nejkratších vlnových délek

• S1 – odstranění šumu
• S2 – odstranění elementárních nerovností
• L filtr – odstranění delších vlnových délek (vlnitosti)
• F operátor – potlačí vliv nominálního tvaru
a) měřený povrch
b) SL povrch – ekvivalent drsnosti
c) SF povrch – ekvivalent vlnitosti
d) úchylka tvaru povrchu
ÚSTAV
ÚSTAV
MarSurf CM Expert - analýza topografie povrchu – hodnocení textury
Textura povrchu broušeného dílu Textura povrchu 3D tištěného dílu Textura povrchu interiérového
výšková barevná mapa metodou DMLS prvku automobilu
ÚSTAV

All Přednášky

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

All Přednášky

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

All Přednášky

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

ÚSTAV

1. Metrologie. Národní metrologický systém.

Vybavení v oblasti metrologie

• CMM – from MPEE: 0,7 µm + L/600

• Roughness and contour

Měrové středisko Zeiss na FS ČVUT v Praze

Automotive, aerospace, energy industry, small business

Automatizace kontroly kvality s využitím CMM

Automatizace kontroly kvality

Vývoj technologie vibračního kuličkování komponent

Vývoj technologie 3D tisku kovů metodou DMLS

Metrologie je věda o měření a jeho aplikaci

Průměrně každých 10 až 15 let se přesnost výroby zvyšuje o jeden stupeň (IT).

Nová definice základních jednotek SI

Jednotka Stará definice Nová definice

Kelvin Kelvin, jednotka Kelvin, symbol K, je SI-jednotka termodynamické teploty. Je

Mimosoustavové jednotky, které jsou přijaty k používání

Národní metrologický systém v ČR

• Zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické

• Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších

• Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření

• Vyhláška č. 264/2000 Sb. o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o

• Vyhláška č. 345/2002 Sb. kterou se stanoví měřidla k povinnému ověření a měřidla

Část I Všeobecná ustanovení

Část II Schvalování typů měřidel

Část III Ověřování a kalibrace měřidel

Část IV Vztahy k zahraničí

Část VI Úhrady a pokuty

Část VII Ustanovení společná a závěrečná

2. Pracovní měřidla stanovená (stanovená měřidla)

3. Pracovní měřidla nestanovená (pracovní měřidla)

4. Certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály

• Etalony primární jsou mezinárodní a národní (státní). Od těchto etalonů se

Paprsek čerpacího laseru femtosekundového generátoru hřebene optických frekvencí

• MPO stanoví vyhláškou

• slouží k měření na výkonných

• Uživatel si může sám stanovit způsob

Certifikované referenční materiály

• „materiály nebo látky přesně

Ověřování a kalibrace měřidel

Postup na dohodě Postup na dohodě

Jakýkoliv subjekt s ČMI, AMS nebo

Značka nebo ověřovací

Platnost daná vyhláškou Uživatel si volí sám Uživatel si volí sám

Řetězec metrologické návaznosti

Mezinárodní metrologický slovník – Základní a všeobecné pojmy a

Slovník legální metrologie

naměřená hodnota veličiny (naměřená hodnota)

pravá hodnota veličiny (pravá hodnota, skutečná hodnota)

přesnost měření (measurement accuracy)

pravdivost měření (správnost měření, trueness)

preciznost měření (precision)

Přesné, tj. správné a precizní

Kalibrace smí být vyjádřena údajem, kalibrační funkcí, kalibračním diagramem,

Pro kalibraci měřicích přístrojů mluví nejméně čtyři důvody:

Nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené

Nejistoty měření, komunální měřidla

Nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené