MO 1 – Právní úprava účetnictví, účetní dokumentace

Předmět, význam a funkce účetnictví

Předmět účetnictví
Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních
jednotkách.

Uce musí poskytovat informace:

a) O stavu a pohybu majetku a závazků – podnikatel musí mít přehled o stavu peněžních prostředků, o
tom, kolik Kč má dostat zaplaceno od odběratelů, a naopak, kolik Kč dluží dodavatelům.
b) O nákladech, výnosech a s tím související zjištění hospodářského výsledku – musí mít přehled o
výši prostředků do podnikání vložených a o dosažených výsledcích podnikatelské činnosti, aby
podnikatel věděl, zda se mu to vyplatí.

Funkce účetnictví
a) Informační - poskytuje informace o hospodaření firmy – info o dosažených výsledcích
podnikatelské činnosti, zda firma hospodaří se ziskem nebo ztrátou
b) Důkazní - může sloužit jako důkazní prostředek při vedení sporů - při vedení sporů mezi věřitelem
a dlužníkem
c) Rozhodovací - poskytuje info pro rozhodování a řízení podniku – ne základě údajů o minulosti nebo
současnosti formy se mohou řídící pracovníci rozhodovat o budoucích investicích, obchodech,
rozšíření nebo likvidaci podniku
d) Daňová - zjištění info pro daňové účely – stanovení základu daně a tím i daňové povinnosti ÚJ
e) Kontrolní - údaje v účetnictví umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření s ním

Právní normy upravující vedení účetnictví

Základním předpisem upravujícím účetnictví podnikatelů v ČR je Zákon o účetnictví. Další normou jsou
prováděcí vyhlášky Ministerstva financí ČR, které upravují vybrané oblasti uce pro jednotlivé skupiny
účetních jednotek, podnikatelských subjektů se týká Vyhláška č. 500/2002 Sb.
Podrobnější výklad k jednotlivým oblastem účtování pak poskytují České účetní standardy pro
podnikatele.

Právní síla těchto norem je následující:

1, Zákon o účetnictví
2, Vyhlášky MF
3, České účetní standardy

Další předpisy, které musí ÚJ dodržovat jsou nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích,
daňové zákony (zákon o daních z příjmů, zákon o DPH, zákon o rezervách), zákon o CP, zákoník práce aj.

Zákon o účetnictví
Povinností podle ZoÚ je vést uce úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo
skutečnosti, které jsou jeho předmětem. Účetnictví se vede:
a) Úplně – tzn. že jsou zaúčtovány všechny účetní případy týkající se účetního období.
b) Průkazným způsobem – jestliže jsou účetní případy a účetní zápisy doloženy účetními
doklady a ÚJ provedla inventarizaci
c) Správně – jestliže nebyly porušeny povinnosti stanovené zákonem o účetnictví a výše
uvedené předpisy

1
Obsah zákona:
a) Definuje účetní jednotky (osoby, které se řídí zákonem o uce)
b) Definuje předmět uce a účetní období (účetním období je 12 po sobě jdoucích měsíců – může se
shodovat s kalendářním rokem (1.1-31.12.) nebo je hospodářským rokem (např. 1.4.-31.3.)
c) Stanoví základní povinnosti při vedení uce a při používání účetních metod (oceňování, odpisování
apod.) včetně pokut za nedodržení povinností
d) Stanovuje pravidla pro oceňování jak v průběhu účetního období, tak i k rozvahovému dni
e) Definuje účetní kliny a jejich otevírání a uzavírání, účetní doklady
f) Definuje směrnou účtovou osnovu
g) Stanoví základní požadavky na obsah účetní závěrky a její zveřejňování

Vymezení účetních jednotek a povinnost vést účetnictví

ZoÚ stanoví, kdo je ÚJ (na koho se tento zákon vztahuje). Z podnikatelských subjektů se jedná zejména o:
1) Právnické osoby, které mají sídlo na území ČR
2) Fyzické osoby, které jsou jako podnikatelské subjekty zapsány v OR
3) Ostatní FO, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat přesáhl za bezprostředně předcházející
kalendářní rok částku 25 mil. Kč
4) Ostatní FO, které vedou uce na základě svého rozhodnutí

Právnické osoby mají povinnost vést uce ode dne svého vzniku do dne svého zániku.

Fyzické osoby – v případě překročení obratu od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním
roce, ve kterém se staly ÚJ, v případě zápisu do OR ke dni zápisu a v případě svého rozhodnutí od 1.1.
následujícího roku.

Kategorizace ÚJ
Podle ZoÚ se ÚJ dělí do 4 kategorií, a to v závislosti na tom, zda k rozvahovému dni nepřekračují alespoň
dvě ze tří kritérií (aktiva celkem, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců)
1. Mikro účetní jednotka
2. Malá účetní jednotka
3. Střední účetní jednotka
4. Velká účetní jednotka

Vyhláška č. 500/2002 Sb.

Stanoví například:
 Rozsah a způsob sestavování účetní závěrky
 Obsahové vymezení položek účetní závěrky, tj. účetních výkazů – rozvaha, výkaz zisku a ztráty …
 Směrnou účtovou osnovu
 Metody přechodu z DE na uce

České účetní standardy pro podnikatele

V rámci tohoto předpisu jsou jednotlivé oblasti účtování rozděleny do 23 standardů např.:
Číslo Název
001 Účty a zásady účtování na účtech
002 Otevírání a uzavírání účetních knih
006 Kurzové rozdíly
007 Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků
013 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
014 Dlouhodobý finanční majetek
015 Zásoby
2
 Účetnictví finanční a manažerské
Rozeznáváme dva typy účetnictví:
 účetnictví finanční
 účetnictví manažerské

Finanční účetnictví poskytuje informace o ÚJ jako celku. Zaměřuje se na sledování majetku, závazků,
kapitálu a výsledku hospodaření za celý podnik. Obsahuje info, které vznikají především ze vztahu podniku
ke svému okolí, např. dodavatelům, odběratelům, bankám a dalším institucím. Je řízeno zvnějšku zákony a
nařízeními ministerstva financí.

Účetnictví manažerské přináší podrobnější info potřebné pro řízení jednotlivých vnitropodnikových útvarů
a činností, jaké jsou např. zásobování, výroba, odbyt. Zhrnuje tyto obory:
 Vnitropodnikové účetnictví, které eviduje hospodářské činnosti uvnitř vnitropodnikových
útvarů.
 Rozpočetnictví v podstatě sleduje stejné info jako uce, ale se zaměřením do budoucna.
Podrobněji rozpracovává Ná a Vý jednotlivých vnitropodnikových útvarů, stanoví jejich
předběžný výsledek hospodaření v podrobnějším peněžním vyjádření na kratší časová období
(čtvrtletí, měsíc).
 Kalkulace je stanovení Ná v peněžním vyjádření na jednotku výroby (kalkulační jednici – 1
ks, kg, m, l), tj. na jeden výrobek, práci či službu. Kalkulace se sestavují jako předběžné
(před zahájením výroby a stanoví předběžně Ná na kalk. jed.), využívá info z rozpočetnictví a
výsledné (vycházení že skutečně vynaložených Ná na jednotku výroby), podkladem jsou info
z účetnictví.

Účetní zásady
Aby uce podávalo věrný a poctivý obraz o stavu a pohybu majetku a závazků ÚJ, musí vycházet ze
všeobecných účetních zásad, tj. ze souboru pravidel, které budou dodržovány při vedení uce a sestavování
účetní závěrky.
1. Zásada účetní jednotky (spočívá ve vymezení účetní jednotky)

2. Zásada věrného a poctivého zobrazení (jde o nejvyšší účetní zásadu, uce musí být vedeno tak, aby
účetní výkazy sestavené na jeho základě podávaly věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví)

3. Zásada bilanční kontinuity (znamená to, že na konečné zůstatky na rozvahových účtech navazují
počáteční stavy těchto účtů mezi jednotlivými účetními obdobími)

4. Zásada věcné a časové souvislosti, tzv. akruální princip (veškeré účetní případy je nutno účtovat
s ohledem na věcnou a časovou souvislost, tj. zaznamenávají se do období, kdy k hospodářské operaci
dochází, a to bez ohledu na to, kdy došlo k  pohybu peněz)

5. Zásada opatrnosti (podnikatel musí počítat vždy s horší variantou ve svém podnikání)

6. Zásada zákazu kompenzace

7. Zásada stálosti účetních metod

8. Zásada přednosti obsahu před formou

3
 Směrná účtová osnova
Účtová osnova je seznam účtových tříd a účtových skupin, v rámci kterých si dále ÚJ stanoví potřebné
syntetické a analytické účty.
Podle účtové osnovy pro podnikatelé účtují zejména:
 obchodní společnosti – a.s.,s.r.o., k.s., v.o.s.
 družstva
 F.O., které jsou ÚJ.

Konstrukce účtové osnovy

Směrná účtová osnova pro podnikatele je rozdělena do deseti tříd, 0 až 9. Třídy jsou dále členěny do
jednotlivých účtových skupin. ÚJ si potom volí uspořádání a obsah jednotlivých syntetických účtů v rámci
účtových skupin.

Uspořádání účtové osnovy pro podnikatele do tříd:

0 – Dlouhodobý majetek
1 – Zásoby
2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry
3 – Zúčtovací vztahy
4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
5 – Náklady
6 – Výnosy
7 – Závěrkové a podrozvahové účty
8 a 9 – jsou vyhrazeny pro vnitropodnikové uce, jejich použití záleží za rozhodnutí ÚJ.

Účtová osnova třída skupina účet

směrná účtová osnova

účtový rozvrh účetní jednotky

Účtový rozvrh
ÚJ sestavuje účetní rozvrh na začátku účetního období, sestavuje se pro každé účetní období. Při jeho
sestavování se vychází ze směrné účetní osnovy. Je to seznam všech syntetických a analytických účtů,
které bude v daném účetním období používat. ÚJ nesmí používat účty, které nejsou zařazeny v účtovém
rozvrhu. V průběhu účetního období je možné účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni
účetního období ke změně účtového rozvrhu z předcházejícího roku, postupuje ÚJ podle něj i v příštím
účetním období.

Syntetické účty
Jednotlivé účtové skupiny se dále dělí na syntetické účty. ÚJ, které vedou uce v plném rozsahu, mají
syntetické účty označené trojmístným číslem a názvem. ÚJ, které vedou uce ve zjednodušeném rozsahu,
mohou vést syntetickou evidenci pouze na úrovni účtových skupin.
První číslice označuje účtovou třídu, druhá účtovou skupinu a třetí udává pořadí účtu příslušné účtové
skupině.

4
Analytické účty
ÚJ v rámci syntetických účtů mohou vytvářet účty analytické, které zajišťují podrobnější členění. Při
používání analytických účtů se doplňují za trojmístné číselné označení navíc další číslice.

Příklady: Běžný účet, Dodavatelé, Výrobky, Ceniny, Odběratelé

Příklad:
Účtová třída 5-Náklady
Účtová skupina 51-Služby
Syntetický účet 518-Ostatní služby
Analytický účet 518/1-Nájemné
Analytický účet 518/2-Drobný nehmotný majetek
Analytický účet 518/3 -Služby

Vnitropodniková směrnice
ÚJ si vytváří vlastní vnitropodnikové směrnice. Při jejich tvorbě a sestavení se vychází z konkrétních
podmínek dané účetní jednotky. Vnitropodnikové směrnice upřesňují účetní postupy a přístupy. Každá
směrnice musí obsahovat den nabytí účinnosti, popřípadě období platnosti, a musí být podepsána
oprávněnou osobou. Mezi nejtypičtější vnitropodnikové směrnice patří např.:
- Účtový rozvrh
- Odpisový plán
- Podpisové vzory
- Používání měnových kurzů (denní či pevný kurz)
- Způsoby oceňování
- Normy přirozených úbytků
- Způsob účtování zásob (metoda A či B)
- Limity pro zatřídění do DHM a DNM

Význam a členění účetních dokladů

Zákon o uce ukládá povinnost účtovat na základě účetních dokladů. Účetní doklady jsou účetními
záznamy, které patří k základním a nejdůležitějším nástrojům průkaznosti uce. Hospodářské operace se
stanou účetními případy teprve tehdy, jsou-li doloženy účetními doklady. Potom teprve může být
hospodářská operace zapsána do účetních zápisů.
Tyto doklady musí obsahovat předepsané náležitosti. Uce vedené na podkladě pravdivých, přesných a
včasných dokladů zachycuje průběh hospodářských činností v souladu se skutečností.
Tzn. že účetní dokad je průkazný účetní záznam, v němž se zachycuje a ověřuje hospodářská nebo účetní
operace.

Členění účetních dokladů

a) Podle druhů
1. Faktury vystavené – představují vyúčtování odběrateli, za které podniku náleží finanční
plnění, podle konkrétní dodávky lze nebo je nutné k faktuře doložit přílohy, např. výdejky,
soupis provedených prací, dodací list.
2. Faktury přijaté – představují vyúčtování od dodavatele, na základě tohoto dokladu vzniká ÚJ
povinnost zaplatiti dodavateli za provedené práce a služby.
3. Příjmové pokladní doklady – používají se u plateb za hotové a představují pro nás příjem
peněz, vypisujeme dvakrát, originál dáme zákazníkovi a kopii si ponecháváme.
5
 4. Výdajové pokladní doklady - používají se u plateb za hotové a představují pro nás výdej
peněz v hotovosti.
5. Bankovní výpisy – informují ÚJ o pohybu peněz na bankovním účtu
6. Vnitřní účetní doklady – slouží pro zaúčtování hospodářských operací uvnitř podniku
1. Příjemky – příjem zásob materiálu, zboží
2. Výdejky – výdej zásob materiálu ze skladu do výroby, výdej zboží ze skladu
3. Výplatní listina – pro zaúčtování mezd zaměstnanců
b) Podle místa vzniku
a. Vnější – dokumentují hospodářské operace plynoucí ze styku podniku s vnějším okolím, jsou
určeny k odeslání mimo podnik nebo naopak do ÚJ přicházejí zvenčí – FAP, FAV, VBÚ,
doklady plynoucí ze styku podniku s pojišťovnami a institucemi sociálního zabezpečení
b. Vnitřní – vyplývají z činnosti pobíhající uvnitř podniku, neopouštějí ÚJ – příjemky, výdejky,
pokladní doklady, zúčtovací a výplatní listina, VÚD
c) Podle počtu dokumentovaných účetních případů
a. Jednotlivé – dokumentují jediný účetní případ nebo několik stejnorodých operací, které se
uskutečnily většinou v jenom dni – výdejka, příjemka, jednotlivá faktura
b. Sběrné – shrnují údaje o několika stejnorodých účetních případech, do tohoto dokladu jsou
shrnuty údaje z několika jednotlivých dokladů do jedné položky (např. souhrnná výdejka
materiálu za měsíc). Do sběrného účetního dokladu lze shrnovat údaje maximálně za období
jednoho měsíce.

Náležitosti účetních dokladů

Podle zákona o uce musí být účetní doklady originálními písemnosti, které musí mít tyto náležitosti:
 Označení účetního dokladu – je jednou z podmínek průkaznosti uce
 Popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků
 Peněžní částku nebo údaj o množství a ceně
 Okamžik vyhotovení účetního dokladu
 Okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodné s okamžikem vyhotovení (jde
např. o den, ve kterém dojde ke splnění dodávky, platbě závazku, inkasu pohledávky, zjištění
manka či přebytku)
 Podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho
zaúčtování – podpisovým záznamem rozumíme účetní záznam, jehož obsahem je
vlastnoruční podpis nebo elektronický podpis
Osoba odpovědná za účetní případ – stvrzuje obsah účetního případu
Osoba odpovědná za zaúčtování účetního případu – by měla přezkoušet doklad z hlediska
formálního

Oběh účetních dokladů

Zpracování a oběh účetních dokladů se může v jednotlivých ÚJ lišit. Záleží především na velikosti podniku
a na jeho vnitřní organizaci. Někdy se podílí na zpracování, zaúčtování a archivaci dokladu několik
pracovníků, v menších podnicích provádí zpracování jeden člověk, ekonom nebo sám podnikatel.

Obecně platí následující postup:

1) Přezkoušení správnosti účetního dokladu a to z hlediska věcné a formální stránky
 Věcná stránka – se týká prověření správnosti údajů na účetním dokladu a přípustnosti
účetního případu, kterého se doklad týká (např. kontrola, zda fa za nákup zboží odpovídá
skutečně dodanému množství, druhu a jakosti, zda byly účtovány smluvené ceny)

6
 Zda jsou v dokladu všechny číselné údaje správné, správné součty, součiny,výpočty daní
apod.
 Formální stránka – zkontroluje, zda doklad má všechny předepsané náležitosti.
2) Příprava k zaúčtování – zahrnuje tyto činnosti:
 Třídění dokladů – je rozdělení dokladů podle stanoveného hlediska, zpravidla podle druhu
 Označování dokladů – přidělení určitého číselného označení, očíslování dokladů
 Evidence – zápis dokladů do pomocných účetních knih (knihy faktur, pokladní knihy)
 Určení účtovacího předpisu – představuje stanovení účtů a jejich stran, na kterých bude
doklad zaúčtován.
3) Zaúčtování dokladů – účetní doklad je podle účetního předpisu zaúčtován v účetních knihách. Na
doklad účetní uvede poznámku o zaúčtování, připojí datum a podpis. Tak je zajištěna spojitost mezi
účetními doklady a účetními zápisy.
4) Úschova dokladů – všechny účetní záznamy je ÚJ povinna archivovat. Pro jednotlivé typy účetních
záznamů je stanovena předepsaná archivační doba, např.:
 Účetní závěrka a výroční zpráva alespoň po dobu 10 let následujících po roce, kterého se
týkají
 Mzdové listy po dobu 10 let, údaje pro účely důchodového zabezpečení a nemocenského
pojištění po dobu 30 let
 Účetní doklady, účtové rozvrhy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy po dobu 5
let
 Doklady o výdajích a příjmech v hotovosti po dobu 1 roku po provedení účetní revize
 Inventární karty hmotného majetku po dobu 3 let následujících po vyřazení tohoto majetku,
pokud byla provedena v této lhůtě revize nebo podobu 1 roku po jejím provedení
5) Vyřazení účetních dokladů – po uplynutí předepsané archivační doby jsou účetní doklady
vyřazovány a skartovány.

Účetní zápisy
Účetní zápisy zachycují účetní případy do účetních knih. Účetní zápisy provádějí ÚJ srozumitelně,
přehledně a způsobem zaručujícím jejich trvanlivost.
ÚJ uspořádají účetní zápisy způsobem, který umožní ověřit zaúčtování všech účetních případů v účetním
období tak, aby zabránily neoprávněným změnám a úpravám těchto zápisů.

Časové a soustavné zápisy

Účetní zápisy mohou být uspořádány z hlediska:
a) Časového – tj. tak, jak postupně vznikaly účetní případy – časové zápisy – zachycují se v účetní
knize DENÍK

b) Věcného – tj. zápisy na účtech – soustavné zápisy – zachycují se v účetní knize HLAVNÍ KNIHA

Jednoduché a složené účetní zápisy

Jednoduchý účetní zápis vyjadřuje souvztažnost pouze jedné dvojice účtů, zatímco složený účetní zápis
vyjadřuje souvztažnost mezi větším počtem účtů, ovšem při zachování principu podvojnosti účtů.

Doklad Popis účetního případu Částka MD D

Složený účetní zápis
Zaplaceno za reklamu – cena bez daně 10 000,- 518.3
VPD DPH 21 % 2 100,- 343
Cena s daní 12 100,- 211

7
 Jednoduchý účetní zápis
Zaplaceno za reklamu – cena bez daně 10 000,- 518.3 211
VPD
DPH 21 % 2 100,- 343 211

Opravy účetních zápisů

Opravy v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti a nesrozumitelnosti
uce. Zjistí-li ÚJ, že některý účetní zápis je nesprávný, neúplný nebo nesrozumitelný, provede neodkladně
jeho opravu. Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit, kdo opravu provedl, datum jejího
provedení a zjistit jak obsah opravovaného účetního zápisu před opravou tak jeho obsah po opravě.
Opravy se provádějí buď:
 účetně – při tomto způsobu se vyhotoví nový účetní doklad, kterým se opraví nesprávný účetní
zápis.
 neúčetně – tzn., škrtnutím chybného údaje (při tomto způsobu opravy je nutné chybný zápis
přeškrtnout tenkou čarou tak, aby původní zápis zůstal čitelný, a nad něj napsat správnou částku).
K původnímu zápisu se musí připojit poznámka o provedení opravy s datem jejího provedení a
podpisem osoby, která opravu provedla. Tento způsob je vhodný zejména při opravě chybné částky,
která byla zaúčtována na správných účtech. Tento způsob oprav nelze ale použít v situaci, kdy
chybný údaj má vztah k okolí podniku a data již opustila ÚJ.

Za nesprávné opravování chybných zápisů se považuje přepisování, mazání, přelepování apod., tzn. takové
způsoby opravy, po nichž se původní zápis stane nečitelným!!!!

Účetní knihy
Podnikatelské subjekty, které vedou účetnictví, účtují:
a) v deníku
b) v hlavní knize
c) v knihách analytické evidence – v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy

Deník
V deníku jsou účetní zápisy uspořádány z hlediska časového (chronologicky) a prokazují zaúčtování všech
účetních případů v účetním období.

Význam deníku:
 obsahuje všechny účetní případy, které vznikly ve sledovaném období
 zajišťuje průkaznost a spolehlivost účetních údajů vazbou na doklady
 spojuje doklady s hlavní knihou, postup je doklad – deník – hlavní kniha
 má kontrolní funkci – úhrn peněžních částek vztahujících se k účetním případům sledovaného
období (tzv. deníkový obrat) se musí shodovat se součtem obratů MD všech syntetických účtů za
toto období a rovněž se součtem obratů stran D

Hlavní kniha
Zahrnuje soubor všech syntetických účtů, které účetní jednotka používá. Získávají se z ní nejdůležitější
informace o stavu a pohybu jednotlivých složek aktiv, pasiv, nákladů a výnosů.

Musí obsahovat tyto údaje:

a) zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha
8
 b) souhrnné obraty strany MD a D, nejvýše za kalendářní měsíc
c) zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka

Nedílnou součástí hlavní knihy jsou podrozvahové účty, na kterých se účtuje zejména o majetku, který ÚJ
používá, ale nevlastní (např. najatý majetek, zásoby přijaté do úschovy). Na podrozvahových účtech se
účtuje souvztažně s evidenčním účtem.

Knihy analytické evidence

Zaměřují se na různé oblasti uce, v praxi se můžeme setkat zejména s těmito knihami:
 inventární kniha (karty) dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
 kniha zásob (skladní karty)
 pokladní kniha
 kniha pohledávek a závazků (např. kniha vystavených a přijatých faktur)
 evidence DPH
 inventární karty časového rozlišení (např. evidenční karty leasingu)
 inventární karty rezerv

Vnitřní a vnější kontrola správnosti účetních zápisů

OBRATOVÁ A TABULKOVÁ PŘEDVAHA – kontrola podvojnosti
Se provádí proto, aby se zjistilo, zda byla dodržena podvojnost účetních zápisů, tzn. stejná peněžní částka
zapsána jednomu účtu na stranu MD a druhému účtu na stranu Dal.
Obratová předvaha – součet všech obratů strany MD se musí rovnat součtu obratů strany Dal – zahrnuje
pouze obraty jednotlivých účtů
Tabulková předvaha - sestavuje se z počátečních zůstatků všech účtů, obratů MD a D a konečných
zůstatků všech používaných účtů.

DENÍKOVÁ ZKOUŠKA – kontrola úplnosti

Součet obratů v deníku musí odpovídat celkovému obratu na syntetických účtech hlavní knihy. Po sestavení
obratové předvahy (součet všech obratů účtů strany MD se musí rovnat součtu obratů strany D) se celkový
součet obratů porovná se součtem obratů v deníku – tzv. deníková zkouška

KONTROLNÍ SOUPISKA ANALYTICKÝCH ÚČTŮ – kontrola shody analytické a syntetické

evidence
Peněžní částky v knihách analytické evidence musí odpovídat příslušným částkám na syntetických účtech,
k nimž se evidence vede. Tato kontrola má podobu kontrolních soupisek analytické evidence ke každému
syntetickému účtu.
Kontroluje vzájemnou spojitost a schodu mezi hlavní knihou a knihou analytické evidence
Je to tabulka, kde ke každému syntetickému účtu se vypíší analytické účty a u nich počáteční stav, obrat
strany MD, obrat strany Dal a konečný zůstatek.