Professional Documents
Culture Documents
08 Kombinacni Obvody - Dekodery A Multiplexery BC
08 Kombinacni Obvody - Dekodery A Multiplexery BC
08 Kombinacni Obvody - Dekodery A Multiplexery BC
Obsah
file 1
8 Multiplexery, demultiplexery a dekodéry
Tato skupina obvodů tvoří další specifickou a často používanou skupinu číslicových funkčních
bloků. Jsou základními konstrukčními prvky pamětí, řadičů a stykových obvodů vstupních
a výstupních zařízení.
x0 y0
x1 y1
x2 y2
y y3
x3
x
xn yn
Základem obou funkčních bloků je separátor implikantů - neboli dekodér. K jeho realizaci je
vhodné mít jak přímé, tak inverzní hodnoty jednotlivých bitů řídicí proměnné - viz níže uvedené
schéma.
& Z0 = A1*A0
& Z1 = A1*A0
& Z2 = A1*A0
& Z3 = A1*A0
A1 A1 A0 A0
Schéma - viz Obrázek 8.2 - představuje separátor implikantů, dekodér dvoubitové binární řídicí
proměnné A1 A0. Pokud se zamyslíme nad funkcí tohoto zapojení, můžeme konstatovat, že
dekodér je převodník z binárního kódu do kódu 1zN, kde N = 2n a n je počet bitů binární řídicí
proměnné. S růstem počtu bitů řídicí proměnné roste počet vstupů jednotlivých hradel
dekodéru. Vzhledem k repertoáru součástek je nutno pro řídicí proměnné delší než 8 bitů
používat vícevrstvé dekodéry, které pak díky většímu počtu vrstev logických obvodů mají horší
dynamické vlastnosti.
8.1 Dekodéry
file 2
8.1.1 Jednostupňové dekodéry
W E
A1 A1 A0 A0 W E
Z předchozího obrázku lze vypozorovat, že počet bitů řídicí proměnné separátoru je zmenšen
o počet bitů řídicích vstupů a o datový vstup - v případě vzpomínaného obrázku se jedná o 2
vstupy. Pokud je počet bitů řídicí proměnné dekodéru větší než počet volných vstupů
konstrukčních prvků separátoru implikantů, je nutno přistoupit ke konstrukci vícevrstvového
dekodéru.
Jak již bylo uvedeno, pokud narůstá délka řídicí proměnné, rostou nároky na množství a počet
vstupů použitých logických členů. Řešením je aplikovat vícevrstvé separátory implikantů.
Základem této techniky je rozdělit řídicí proměnnou do jednotlivých polí, z nichž každé ovládá
jinou vrstvu separátoru implikantů.
Předpokládejme, že n bitová řídicí proměnná R = {Rn-1, Rn-2, ......., R0} pracuje s binárním
kódem. Jednovrstvový separátor implikantů takovéto řídicí proměnné vyžaduje N=2n hradel
s n vstupy. Pokud jako kritérium optimalizace zapojení zvolíme celkový počet vstupů
použitých hradel označených symbolem D, dostáváme pro jednostupňový dekodér hodnotu
D = n*2n
pro osmibitovou řídicí proměnnou nabývá kritérium optimalizace D hodnotu 2.048. Z tohoto
důvodu se přistupuje k aplikaci vícevrstvových separátorů implikantů.
file 3
stupni jako součiny dílčích implikantů. Logická rovnice výstupu y0 separátoru s osmibitovou
řídicí proměnnou je tedy následující:
y0 = x7 x6 x5 x4 * x3 x2 x1 x0 = m0 * l0 = m0 + l0 = m0 * l0
m0 l0
& m0 = A3*A2
& m1 = A3*A2
& m2 = A3*A2
& m3 = A3*A2
l0 = A1*A0
&
& l1 = A1*A0
& l2 = A1*A0
& l3 = A1*A0
1 1 1 1 1 1 1 1
A3 A3 A2 A2 A1 A1 A0 A0 W E
y0 y1 y2 y3 y12 y13 y14 y15
y0
A1 DEC
A0 y1
y2
W y3
E
y4
A1 DEC
A0 y5
y6
A1 DEC W y7
A0 E
W y8
E A1 DEC
A0 y9
y10
W y11
E
log.1 y12
A1 DEC
A0 y13
y14
W y15
E
A3 A2 A0 A1
Obdobný vztah jako pro y0 = m0 * l0 platí pro ostatní výstupy až po poslední výstup, pro nějž
platí rovnice y256 = m15 * l15. Koeficient obvodové složitosti pro dvojstupňový separátor nabývá
hodnoty:
D = 2*(n/2*2n/2) + 2*2n = n*2n/2 + 2n+1
file 4
Koeficient obvodové složitosti D pro osmibitový dekodér nabývá hodnoty 640, což představuje
značnou úsporu vstupů ovšem za cenu zdvojnásobení zpoždění výsledku. Schéma čtyřbitového
dvoustupňového dekodéru je uvedeno nahoře – viz Obrázek 8.4.
Princip dělení řídicí proměnné lze dále rozvíjet a řídicí proměnnou rozdělit na tři, čtyři nebo
více skupin a ve druhém stupni poté použít vícevstupová hradla. Pokud i ve druhém stupni
počet použitých vstupů přesáhne řádově hodnotu 8, lze dílčí implikanty generovat ve více
vrstvách, čímž pochopitelně dále zhoršujeme dynamické vlastnosti separátoru o zpoždění každé
další vrstvy.
Při použití funkční bloků (integrovaných obvodů) dekodérů lze využívat stejné techniky jako
na předchozím obrázku a tím, že blokovací vstupy E jsou ovládány dílčími implikanty vyšších
bitů řídicí proměnné. Příklady zapojení jsou uvedeny nahoře – viz Obrázek 8.5 a dole – viz
Obrázek 8.6.
A0 y0 y0
A0 DEC A0 A0 DEC
A1 A1 y1 A1 y1
A2 A1
y2 A2 A2 y2
W
E y3 A3 y3
y4 y4
A0 DEC y5
log.1 A1 y5
y6 W y6
W log.1 E y7
E y7
8.2 Demultiplexery
Jeden z řídicích vstupů se vyčlení pro přivedení připínané logické proměnné. Ostatní řídicí
vstupy mohou sloužit pro připojení dílčích implikantů vícevrstvých struktur demultiplexerů.
Schéma
& y0 = A1*A0*x
y0
& x DMX
y1 = A1*A0*x y1
x y2
& y2 = A1*A0*x A0 y3
A1
E
& y3 = A1*A0*x
A0 A1
A1 A1 A0 A0 E
file 5
hradla. Obdobně v integrovaných strukturách znamená implementace vícevstupového hradla topologický
problém.
U těchto struktur platí stejná pravidla jako pro návrh vícestupňových dekodérů. Zvláštností
vzhledem k realizaci vícestupňových dekodérů je přepínání vstupní proměnné pouze v jedné
sekci, Šetří se tak počet vstupů hradel použitých pro konstrukci kompletního separátoru
implikantů. Příklad dvoustupňového dekodéru s přepínáním proměnné ve významově nejnižší
sekci separátoru je uveden dole - viz Obrázek 8.8.
& m0 = A3*A2
& m1 = A3*A2
& m2 = A3*A2
& m3 = A3*A2
& l0 = A1*A0*x
& l1 = A1*A0*x
x
& l2 = A1*A0*x
& l3 = A1*A0*x
1 1 1 1 1 1 1 1
A3 A3 A2 A2 A1 A1 A0 A0 E
y0 y1 y2 y3 y12 y13 y14 y15
y0
DMX y1
A0 y2
A1
E y3
x y4
DMX y5
A0 y6
A1
E y7
DMX
A0 y8
DMX
A1 y9
E A0
A1 y10
E y11
y12
DMX y13
A0 y14
A1 y15
log.1 E
A2 A3 A0 A1
file 6
Taktéž vícestupňové demultiplexery lze sestavovat z integrovaných funkčních bloků -
integrovaných demultiplexerů (univerzálních integrovaných dekodérů) - viz Obrázek 8.9.
Poznámka:
Princip dělení řídicí proměnné lze dále rozvíjet a řídicí proměnnou rozdělovat na tři, čtyři nebo více skupin,
jak bylo popsáno u dekodérů, a tak vytvářet vícevrstvé struktury demultiplexerů.
Poznámka:
Všimněte si, že u vícestupňových realizací lze vstupní proměnnou přepínat v libovolné sekci, kdežto
u realizace z integrovaných bloků se používá přepínání v sekci ovládané významově nejnižší sekcí řídicí
proměnné. První stupeň podle vyšších bitů řídicí proměnné vybírá jednotlivé sekce demultiplexeru a teprve
v takto vybraných sekcích probíhá přepínání (demultiplexování) vstupní proměnné.
8.3 Multiplexery
x1 & y = A1*A0*x0+A1*A0*x1+A1*A0*x2+A1*A0*x3
&
x2 &
x0
x1 MX
x3 & x2
x3 y
A0
A1
E
A1 A1 A0 A 0 E
A0 A1
x0 &
x1 & y = A1*A0*x0+A1*A0*x1+A1*A0*x2+A1*A0*x3
1
x2 &
x0
x1 MX
x3 & x2
x3 y
A0
A1
E
A1 A1 A0 A 0 E
A0 A1 E
Zapojení bližší praktickým realizacím je schéma využívající standardizovaná hradla typu AND-
OR-INVERT. Výstup je v tomto případě inverzní, ale zpoždění takto realizovaného
file 7
multiplexeru je rovno jednovrstvé logice viz nahoře - Obrázek 8.11.
Pro větší počet bitů řídicí proměnné je nezbytné, stejně jako v předchozích případech, přistoupit
k vícevrstvé struktuře multiplexeru, viz následující schéma.
Poznámka:
Pro realizaci multiplexerů a především jejich separátorů implikantů s vysokým počtem implikantů se v praxi
využívají jiné konstrukční principy umožňující efektivní využití omezené plochy integrovaných obvodů - např.
dynamické separátory.
& m0 = A3*A2
& m1 = A3*A2
& m2 = A3*A2
& m3 = A3*A2
& l0 = A1*A0
& l1 = A1*A0
& l2 = A1*A0
& l3 = A1*A0
1 1 1 1 1 1 1 1
A3 A3 A2 A2 A1 A1 A0 A0 E
1
file 8
Poznámka:
Vnitřním zapojením integrovaných obvodů se v tomto textu nezabýváme.
x0
x1 MX
x2
x3
A0
A1
E
x4
x5 MX
x6
x7
A0
A1 MX
E
y
x8
A0
x9 MX A1
x10 E
x11
A0
A1
E
x12
x13 MX
x14
x15
A0
A1
E
A0 A1 E A2 A3 E
file 9
Seznam obrázků
file 10