PATINA

Marian Bunc

EDICE: PSPM DO ČTEČKY

 Patina
Ať už chceme, nebo nechceme, hlavním tématem dnešní plastiko-
vé modelařiny je patina. Tu má naprostá většina modelářů spoje-
nou s vytvářením zašlého nebo opotřebovaného povrchu.
Jenomže do pojmu patina v plastikovém modelářství je potřeba
zařadit i kroky, které se zašlým nebo opotřebovaným povrchem
vůbec nesouvisí a jsou například nutné k  optickému zvýraznění
drobných detailů.
V uplynulých 10-20 letech zažilo  plastikové modelářství velký
boom právě v oblasti patiny, a díky tomu tu je celá řada technik a
pracovních postupů pro její ztvárnění. Mnoho modelářů se v této
oblasti zcela ztrácí a z některých se dokonce stávají militantní od-
půrci jakékoliv patiny. Tito odpůrci často argumentují tím, že se
díky patině stávají z modelů nepřirozené omalovánky. A v něčem
mají pravdu. Ale opravdu jen v něčem, protože je nutné se do to-
hoto tématu ponořit hlouběji, uvědomit si určité zákonitosti a jed-
nat s rozvahou.
Velkou a bohužel i častou chybou při aplikaci patiny je to, že se
autor snaží použít všechny techniky, o kterých se doslechl, a díky
tomu se z jeho modelu stává nereálně vyhlížející omalovánka, kte-
rá působí dojmem naprosté „zpatlaniny“.
A proto se nelze přiklánět ani k jednomu nebo druhému názoro-
vému extrému, ale s rozumnou mírou využít daných technik k co
nejlepšímu výsledku.

2 Průvodce světem plastikového modeláře - do čtečky

 Patina
Často se stává, že modeláři nevědí, jaké a v  jakém pořadí dané
techniky použít, a proto je vhodné zde uvést alespoň několik zá-
kladních, z nichž jsou dvě téměř povinné a zbývající budou záviset
na předloze a modeláři samotném.
Povinné:
1) Wash
2) Jednoduché stínování drobných detailů vystupujících
nad povrch
Nepovinné:
1) Filtry
2) Chipping
3) Zaprášení a znečištění

Tyto techniky jsou ty nejzákladnější a více méně by je měl obsaho-

vat každý model. Vše ostatní je již něco navíc, co by se mělo uvážit
a aplikovat s důrazem na výsledný vzhled. Rozhodně si nelze mys-
let, že čím více bude na model aplikováno patinovacích postupů,
tím bude výsledek lepší! Ne, to opravdu ne!

3 www.ifp-publishing.cz
 Patina

Wash
Naprostý základ všeho je technika zvaná „wash“. Její podstatou
je zapuštění přípravku do spár a zákoutí na povrchu modelu. Tím
dojde k  optickému rozdělení povrchu a zvýraznění jednotlivých
panelů a detailů.
Odpůrci patiny tvrdí, že wash je nesmysl, který nemá nic společ-
ného s realitou, že na skutečném stroji také není nic zapuštěno. To
může být do jisté míry pravda, ale je třeba si uvědomit zákony op-
tiky. Například hlava šroubu vystupující nad povrch u skutečného
stroje sice není zvýrazněna washem, ale díky své velikosti vytvo-
ří ve své těsné blízkosti viditelný stín, který bude na zmenšeném
modelu těžko zřetelný. A proto se tomuto jevu pomůže washem.
Stejná situace je i se spárou mezi dvěma poklopy, kdy u skutečné-
ho stroje je díky její velikosti zřetelný stín, a tudíž je vizuálně tma-
vá. U zmenšeného modelu je tato spára malá a nedokáže samo-
statně vytvořit podobný efekt. Proto je nutné tento efekt vytvořit
zapuštěním tmavého přípravku.
Pro techniku wash se nejčastěji používají naředěné olejové barvy
nebo komerčně nabízené přípravky na syntetickém základu. Jiným
typem přípravků pro tvorbu washe jsou vodou ředitelné příprav-
ky. Každý z uvedených druhů přípravků má své výhody, nevýhody
a především specifika, která se při aplikaci musí dodržet.

4 www.ifp-publishing.cz
 Patina

Wash na syntetickém základu

Jak už bylo zmíněno, nejvíce se používají naředěné olejové barvy.
Zde je velice důležitá kvalita použitých olejových barev, přičemž
alfou a omegou jsou kvalita a jemnost jejich pigmentu. Levné ole-
jové barvy obsahují více oleje a méně pigmentu, který je navíc
hrubý a při zapuštění do spáry vytvoří necelistvou, nevýraznou
linku s  viditelnými šupinkami pigmentu. Proto je bezpodmíneč-
ně nutné použít kvalitní plně krycí olejovou barvu a s co nejvíce
jemným pigmentem, který po odpaření ředidla vytvoří výraznou
celistvou linku.
Komerčně nabízené přípravky jsou určeny k tvorbě washe, a tak
zde odpadá řešení kvality pigmentu. Snad jen dle potřeby si lze
daný přípravek přiředit. Pozor! Vždy se ředí určité množství, které
bude momentálně použito, někde bokem. Nikdy se neředí vše-
chen přípravek, protože by mohlo dojít k jeho nenávratnému po-
škození.
Pro tvorbu washe na syntetickém základu lze použít i naředěné
syntetické modelářské barvy, případně jejich směs s olejovou bar-
vou.

5 www.ifp-publishing.cz
 Označení olejových barev, které lze nalézt na každé tubě. Pro
wash jsou nejvhodnější plně krycí barvy.

Wash na syntetickém základu potřebuje lesklý nebo pololesklý

podklad. Wash po tomto podkladu dobře stéká, zatéká a jde dob-
ře z  povrchu setřít. Do matného povrchu se zažere a setřít jde
špatně nebo vůbec. Proto většina modelářů model před aplikací
washe lakuje. Tento problém lze i vyřešit tím, že se pro zesvětlová-
ní matné kamuflážní barvy použije lesklá barva. Tím vznikne polo-
mat s uzavřeným povrchem, na který lze bez problémů aplikovat
wash na syntetickém základu.

6 Průvodce světem plastikového modeláře - do čtečky

V jednom víčku se naředí olejová barva a do druhého se odlije
čistý benzín do zapalovače.

Ve víčku naředěná olejová barva skvěle poslouží pro vytvoření

wash. Benzínem do zapalovače lze dané místo navlhčit nebo nan-
esený wash korigovat. Zapouští se lehkými dotyky štětce.
Po zavadnutí se přebytečné množství setře z povrchu modelu va-
tovou štětičkou lehce smočenou v benzínu do zapalovače.
Wash vodou ředitelným přípravkem
Vodou ředitelné washe nejsou tolik rozšířené jako ty na syntetickém
základu, ačkoliv mají určité výhody a na některé věci jsou i lepší.
Tyto washe lze zakoupit již jako hotové přípravky, nebo například lze
použít vodou ředitelnou barvu. Někteří modeláři dokonce používají
obyčejné školní vodovky, které ovšem mají dvě úskalí. Zaprvé, větši-
na běžných vodovek má po zaschnutí nevýrazné odstíny, a zadruhé,
nejsou dostatečně stabilní a při dalších krocích patiny je lze narušit.
V případě nevýrazných odstínů lze doporučit vyměnit vodovky za
akvarelové barvy, které mají výrazné odstíny i po zaschnutí a také
daleko jemnější a kvalitnější pigment. Akvarelové barvy však stejně
jako vodovky nejsou stabilní, a proto je lze doporučit až na finální
kroky patiny. Mnohem lepší je použít vodou ředitelnou akrylovou
barvu s kvalitním a jemným pigmentem.
 Patina
Vodou ředitelné washe mají od syntetických odlišný postup apli-
kace. Jejich problémem je nízká vzlínavost při zapouštění a nesta-
bilita na lesklém podkladu. Proto se musí aplikovat na matný nebo
polomatný povrch, který je nutné před aplikací vodového washe
navlhčit směsí vody a saponátu na mytí nádobí. Mezi modeláři se
této směsi říká „jarová voda“. Pozor na poměr mísení. Na cca 30-
50 ml vody připadá jedna kapka saponátu. Pokud by bylo saponá-
tu mnoho, směs by na povrchu modelu pěnila a tato pěna by do
sebe stahovala pigment washe, což je nežádoucí.
Do zvlhčeného povrchu se wash aplikuje lehkými dotyky štětce.
Vtírání washe do spár je nežádoucí. Wash musí samovolně zatéct!

Před aplikací vodou ředitelného wash je nutné povrch modelu nej-

prve navlhčit jarovou vodou(voda s kapkou saponátu na nádobí)
Do zvlhčeného povrchu se lehkými dotyky aplikuje vodou ředitel-
ný wash.

Jarovou vodou lze wash usměrnit, suchým štětcem lze odsát pře-
bytečné množství.
 Konečná podoba zapuštěného vodou ředitelného washe.

Jednoduché stínování drobných

detailů vystupujících nad povrch
Každá plocha nebo detail vystupující nad celek by měl být světlej-
ší. Je to z toho důvodu, aby se daný prvek zvýraznil a povrch získal
plastičnost. Mnoho modelářů se tomuto kroku brání a urputně
trvají na jednolitém zbarvení. Opět argumentují tím, že na skuteč-
ném stroji také není nic zesvětlováno. Jenomže tu je opět optika a
mnohanásobné zmenšení do daného měřítka.
Stínování povrchu modelu je celkem náročná práce, kterou oprav-
du dobře zvládají už jen ti nejlepší modeláři. Dalo by se říct, že
dobře zvládnuté stínování posouvá model do kategorie umělec-
kých děl a toho, kdo to zvládá, je třeba považovat už za umělce.
Cesta k plnohodnotnému stínování by měla vést postupně a řídit
se určitými pravidly, která je nutné dodržet.

11 www.ifp-publishing.cz
 Patina
Ovšem i začátečník by se měl na svém modelu pokusit provést
zcela základní a jednoduché stínování v  podobě zvýraznění de-
tailů vystupujících nad povrch. Při tomto kroku je dobré dbát na
princip, který říká, že čím je zesvětlovaná plocha menší, tím by pro
její zvýraznění mělo být použito světlejšího odstínu.
Dlouhá léta se provádělo zvýraznění detailů na povrchu modelů
technikou suchého štětce – „Dry brush“. Podstatou této techniky
je postupné nanášení zesvětleného odstínu barvy na hrany a de-
taily povrchu modelu zastřiženým štětcem, který je před aplikací
vytřen téměř do sucha a na povrch modelu se tak dostává jen mi-
nimální množství barvy. Jde o velice efektivní techniku, u které je
však opravdu nutné, aby se prováděla pouze s minimálním množ-
stvím barvy a téměř suchým štětcem. Pokud není štětec dosta-
tečně suchý, již se nejedná o techniku suchého štětce, ale natírání
s viditelnými stopami jednotlivých tahů. A to je špatně!
Doba pokročila, suchý štětec lze stále s  úspěchem používat, ale
zvýraznění a stínování detailů a ploch vystupujících nad povrch se
začalo provádět vybarvením zesvětleným kamuflážním odstínem.
Toto stínování se může provádět zesvětleným kamuflážním odstí-
nem modelářské barvy nebo olejovými barvami.
Nejjednodušší je použít modelářskou barvu, kterou se vybarví
horní plocha detailu (plocha, na kterou dopadá světlo). K tomuto
kroku jsou nejvhodnější akrylové barvy Vallejo, do kterých by měl
přijít zpomalovač schnutí, protože se pracuje s menším množstvím
barvy. Bez zpomalovače bude barva usychat na štětci a modelář
ho bude nucen neustále čistit.

12 www.ifp-publishing.cz
 Detaily vystupující nad povrch vrchní části věže zvýrazněny ze-
světleným kamuflážním odstínem.

Druhou možností je použít pro zvýraznění/stínování olejové bar-

vy. Zde platí dvojnásob to, co bylo uvedeno o olejových barvách
u wash. Je nutné použít kvalitní olejové barvy s co nejkvalitněj-
ším pigmentem, který bude dostatečně jemný a s vysokou krycí
schopností.
Olejovou barvou lze vybarvit horní plochy detailů vystupující nad
povrch modelu nebo odlišit jednotlivé plochy paneláže. Zároveň
s nimi lze i vytvořit plynulé přechody mezi nasvícenými a zastíně-
nými plochami, a tím vytvořit základ opravdového vystínování.

13 Průvodce světem plastikového modeláře - do čtečky

Kolem detailů vystupujících nad povrch je dobré provést stínování
do ztracena roztupovaným tmavým odstínem olejové barvy.

Zesvětlení vybraných ploch provedené roztupovanou olejovou

barvou dodá povrchu plastický dojem.
Celkové zesvětlení modelu tanku T-34/76. Na modelu je prove-
deno stínování plynulými přechody olejových barev a zvýraznění
vystupujících částí zesvětleným kamuflážním odstínem.

Do hrany hlavně je nanesena černá olejová barva.

Zastřiženým štětcem je nanesená olejová barva roztupována
do plynulého přechodu směrem od hrany.

Pokud jsou zákoutí ztmavena (stín), je dobré vytvořit i světlé hrany

pro zvýraznění kontrastu. Princip je stejný jako u stínu, jen se pro-
vede světlým odstínem olejové barvy. Tedy na zesvětlovanou hranu
se nanese světlý odstín olejové barvy. Pro tento krok není vhodné
používat čistě bílou barvu. Vhodná je například světlá neapolská
žluť apod.
 Nanesený světlý odstín olejové barvy se lehce roztupuje do ztra-
cena zastřiženým štětcem směrem od hrany.
Intenzita zvýraznění detailů by měla být přímo úměrná plánované
konečné patině v podobě zašpinění a zaprášení povrchu modelu.
Pokud by byl model více zašpiněný a intenzita zvýraznění nízká,
došlo by ve finále k zániku efektu stínování. V opačném případě,
kdy bude intenzita zvýraznění příliš vysoká a zašpinění nízké, bude
stínování přehnané a nepřirozené. Z  obou uvedených špatných
možností je pro výsledný efekt modelu lepší první varianta, a pro-
to je třeba být při stínování opatrný a snažit se při své práci získat
zkušenost.

NEPOVINNÉ KROKY PATINY

Vedle výše uvedených dvou základních technik existuje celá řada
dalších postupů určených pro nejrůznější efekty týkající se povr-
chové úpravy modelů, jejichž výběr ale již záleží na konkrétním
modelu a samotném modeláři. Bylo by však chybou zde neuvést
alespoň ty nejpoužívanější a nejrozšířenější.

17 www.ifp-publishing.cz
 Patina

Filtry
Nepovinná technika povrchové úpravy modelu, kterou lze sjedno-
tit více barevné kamufláže nebo odlišit jednotlivé plochy modelu,
případně zvýraznit, nebo utlumit zbarvení modelu. Někteří mode-
láři se filtrům snaží vyhnout, ale to je škoda. Filtry totiž dokážou
velice zásadně ovlivnit vzhled modelu. Tak proč toho nevyužít?
Filtry se aplikují ještě před washem, ale je možné je použít i v prů-
běhu patiny do chvíle, než se nanesou pigmenty a provede znečiš-
tění.
Častou chybou při aplikaci filtrů je jejich přehnání, kdy je aplikován
příliš hustý nebo vysoce krycí filtr, který absolutně potlačí zbarve-
ní (kamufláž), na které je nanesen. Z toho vyplývá, že filtr musí být
transparentní. Je lepší více slabých vrstev než jedna silná. Příčinou
všeho špatného je to, že se po nanesení filtru nepočká na doko-
nalé odpaření ředidla, kdy se ukáže jeho skutečná kryvost. Mnoho
modelářů s tímto jevem při své práci vůbec nepočítá a potom jim
je divné, že to po zaschnutí moc kryje nebo to je příliš tmavé. A to
se netýká pouze filtrů. Často se s touto chybou lze setkat u před-
stínování.
Filtry lze zakoupit již jako hotový přípravek nebo si je lze vyrobit.
V podstatě jde o více naředěnou barvu, která se ve slabé vrstvě
nanese na povrch modelu. Hojně se na filtry používají naředěné
syntetické modelářské barvy, ale lze použít i olejové barvy. U těch
opět platí, že by se měly použít kvalitní barvy s jemným pigmen-

18 www.ifp-publishing.cz
 Patina
tem, ale už neplatí, že by barva měla být plně krycí. Olejové barvy
jsou v nabídce i jako polokrycí nebo transparentní, a ty jsou pro
filtry přímo předurčené.
Určitou nevýhodou olejových barev je jejich delší doba zasychání.
Tím je myšlena doba, než jsou olejové barvy natolik zaschlé, že
jsou dostatečně stabilní, aby na ně mohl být aplikován další krok
patiny. Proto si lze pomoci tím, že se filtr vyrobí ze směsi syntetic-
ké modelářské barvy a olejovky. Výrazně se tím zkrátí doba schnu-
tí a zvýší se stabilita.
U syntetických modelářských barev je dobré používat pro filtry
usazený pigment na dně lahvičky, olejová barva by se zase měla
vymáčknout bokem na papírový kapesník, který odsaje přebyteč-
ný olej obsažený v barvě a použít jen samotný pigment.
Někteří modeláři používají filtry vyrobené ze směsi barvy a lesk-
lého, případně pololesklého, bezbarvého laku. Z uvedených mož-
ností se asi jako nejlepší kombinace jeví olejová barva a bezbarvý
syntetický lak, ale to už opravdu záleží na konkrétním modeláři, co
mu vyhovuje a s čím se mu pracuje nejlépe.
Významnou částí filtru je ředidlo a ani zde není možné říci, že exi-
stuje jedna varianta, jelikož každému modeláři vyhovuje něco ji-
ného. Nejčastěji se používají modelářská syntetická ředidla přímo
určená pro modelářské barvy, z nichž lze uvést například ředidlo
od firmy Tamiya X-20 (modré víčko), dále se používá terpentýnový
olej, White spirit, technický benzin nebo benzin do zapalovače.
Bohužel složení jednotlivých přípravků se liší podle výrobce, a tak

19 www.ifp-publishing.cz
 Patina
si každý modelář musí najít sám, co mu bude nejvíc vyhovovat.
Rozdíl může být nejen v agresivitě vůči podkladu, ale i v délce od-
pařování. Velice markantní rozdíl v odpařování je například mezi
benzinem do zapalovače z asijské tržnice a benzinem firmy Zippo.
Zippo se odpařuje výrazně déle. A je to logické, protože je potřeba,
aby v zapalovači vydržel co nejdéle. Tohoto rozdílu lze s úspěchem
využít. Benzin Zipo do barev a filtrů, zatímco benzin z tržnice zase
aplikovat do prachových pigmentů.

Aplikace filtrů na korbu Bergepanthera. Aplikací filtru lze tónovat

kamuflážní barvu, opticky odlišit jednotlivé plochy a nebo při ví-
cebarevné kamufláži i provést určité spojení jednotlivých odstínu
kamufláže. Z důvodu fotografie jsou filtry záměrně přehnány.

20 www.ifp-publishing.cz
 Aplikace okrového filtru na bok zadní části korby SU-85 kte-
rým se provedlo barevné odlišení od okolních ploch a záro-
veň se utlumil ostrý zelený kamuflážní odstín.

Chipping – odřeniny
Velice diskutovaná a rozšířená technika v plastikovém modelářství
je „chipping“. Touto technikou se na modelu vytváří mechanické
poškození povrchu v podobě odřenin, oprýskání a škrábanců.
Odřeniny jsou asi nejzdlouhavější částí patiny a je nutné jim věno-
vat dostatečnou pozornost, jelikož velice ovlivní výsledný vzhled
modelu. Je důležité si uvědomit, že je mnohem lepší několik men-
ších odřenin než jedna velká, protože příliš velké a výrazné odře-
niny působí nerealisticky a rušivě.

21 Průvodce světem plastikového modeláře - do čtečky

 Patina
Nejčastěji se odřeniny vytváří malováním štětcem a akrylovou
barvou Vallejo. Práci velice usnadní zpomalovač schnutí přimícha-
ný do barev, jelikož zamezí rychlému zasychání barvy na štětci.
Další možností je tupování odřenin kouskem molitanu nebo i roz-
třepeným koncem párátka.
Odřeniny lze pro potřeby modeláře rozdělit do čtyř základních
skupin:
1) Povrchová odřenina. Jde o poškození vrchního barev-
ného nátěru, který neproniká do podkladu. Takováto od-
řenina nebo škrábanec se vytváří zesvětleným kamufláž-
ním odstínem. Zde existuje předpoklad, že povrch stroje je
provozem zašpiněn a odhalení vnitřního odstínu barvy je
v původní podobě a světlejší. Může však existovat i opačný
vhled, kdy je barva na povrchu silně vybledlá od sluníčka a
odřenina odhalí původní tmavší odstín.
2) Odřenina odhalující podkladovou, resp. základovou bar-
vu. Jde o poškození barevného nátěru, kdy je odhalena
podkladová barva jiného odstínu. Tato odřenina se vytvá-
ří odstínem podkladové barvy. Pro získání přirozenějšího
vzhledu a optické hloubky se tento druh odřenin předma-
lovává kamuflážním odstínem. Odřenina se nejprve nama-
luje zesvětleným odstínem a následně se vybarví odstínem
podkladu tak, aby po jejím obvodu zůstala viditelná linka
zesvětleného odstínu.

22 www.ifp-publishing.cz
 Patina

3) Odřenina odhalující holý povrch. Jde o odřeninu, která

proniká vrchní i základní barvou a odhaluje povrch daného
předmětu. Ten může být z kovu, ze dřeva apod. Toto po-
škození je vhodné vytvořit předmalovanou odřeninou, kde
bude nepravidelně viditelný zesvětlený okraj kamuflážního
odstínu i základního, resp. podkladového zbarvení. Zde je
naprosto důležité vědět, z jakého materiálu daná část vo-
zidla, stroje nebo předmětu je, a tomu přizpůsobit výběr
vhodného odstínu barvy, kterou tento materiál bude zná-
zorněn.
4) Odřenina odhalující korodující ocel. V podstatě se jedná
o odřeninu odhalující holý povrch, který však je z oceli s ko-
rozí a barevně zasahuje i do barvy v těsné blízkosti odřeni-
ny. Rez neboli koroze je v modelářství velice rozporuplné
téma, které vede mezi modeláři až k  hádkám. Celá řada
jedinců odmítá jakoukoliv rez na povrchu bojové techniky
a argumentuje svou zkušeností z vojenské základní služby.
Bohužel si už neuvědomují, že je podstatný rozdíl mezi leš-
těnou technikou na buzerplace a technikou provozovanou
v bojových podmínkách. To však neznamená, že by model
bojové techniky měl vypadat jako vrak ležící desetiletí v ko-
vošrotu. To ne! Je prostě nutné, aby modelář studoval, po-
zoroval a snažil se získat zkušenosti v daném tématu, a ty
se potom snažil přenést na svůj model.

23 www.ifp-publishing.cz
 Patina
Odřenina s  korozí se na modelu dělá stejným způsobem
jako odřenina odhalující holý povrch. Zde však se jako bar-
va pro znázornění odhalené oceli vybere tmavě šedá nebo
šedohnědá barva. Po zaschnutí barev se do středu odře-
niny nanese přípravek pro tvorbu rzi nebo olejová barva
odstínu Siena pálená nebo Brown madder, a ta se následně
rozpije zaplavením technického benzinu z vatové štětičky.

Předmalování odřenin zesvětleným kamuflážním odstínem. Ně-

které drobné odřeniny není nutné následně vybarvovat tmavou
barvou a mohou se nechat pouze takto jako mělké odřeniny v po-
vrchu vrchní barvy.
Vybarvení předmalovaných odřenin tmavě šedou akrylovou
barvou Vallejo.

Natupování olejové barvy odstínu Brown madder kouskem

molitanu na madlo věže.
 Pouhým přiložením vatové štětičky namočené v technickém ben-
zínu dojde k samovolnému rozpití natupované olejové barvy a
vytvoření efektu rzi s rozpitými okraji.
V oblasti patiny platí pravidlo střídmosti, která by se dala vyjád-
řit heslem, že „méně je často více“. U odřenin to platí dvojnásob.
Vždy je lépe, když je odřenin méně, jsou menší a různorodé co
do tvaru a druhu. Zároveň by měl být modelář při tvorbě odřenin
pečlivý a neměl by spěchat.

Zaprášení a zašpinění
Valná většina modelářů má pojem „patina“ spojen s vytvářením
prachu, bláta a zašpinění. Jenomže ne každý stroj nebo model
musí být nutně zaprášený nebo špinavý, ačkoliv k zašpinění povr-

26 Průvodce světem plastikového modeláře - do čtečky

 Patina
chu může v běžném životě dojít už jen prašností v ovzduší, či po-
hybu po pozemní komunikaci.
Pokud modelář myslí svou práci vážně, měl by ve svém okolí sle-
dovat vznik a vzhled zašpinění na jednotlivých předmětech nebo
vozidlech. Pokud pochopí základní pravidla jejich vzniku, může pak
správně a logicky tyto jevy napodobit na svém modelu.
Opravdu nelze na model bezhlavě aplikovat patinovací přípravky
a spoléhat, že to nějak dopadne, nebo si myslet, že si koupí pří-
pravek od prestižní značky a ten udělá práci za něj. To ne! Tak to
opravdu nefunguje! Vlastností patinovacích přípravků je, že musí
fungovat a má modeláři ulehčit práci. Rozhodně nemohou za mo-
deláře myslet.
Zcela základním patinovacím přípravkem pro tvorbu zaprášení
jsou tzv. „prachové pigmenty“. Jde o jemný barevný prášek, který
se aplikuje na povrch modelu. Aplikace se provádí prachovým pig-
mentem „za sucha“, tedy v takové konzistenci a formě, v jaké je v
lahvičce. Nicméně jsou i druhy aplikace, kdy se prachový pigment
ředí syntetickým ředidlem, technickým benzinem apod. Vzniklou
kapalinovou směsí se následně provádí zatečení do zákoutí nebo
spár nebo i plošné zaprášení. Podstatnou vlastností prachového
pigmentu je, že je na povrchu i po zaschnutí nestálý. Tedy, že ho
lze i po zaschnutí setřít. Z určitého pohledu je to nevýhoda, ale lze
toho využít při vytváření zaprášení a stečenin, které lze i po odpa-
ření ředidla z povrchu stírat a tvarovat do požadované podoby.

27 www.ifp-publishing.cz
Prachovým pigmentem lze lehce vytvářet “stečeniny“ prachu.

Prachový pigment lze po naředění s technickým benzínem zapou-

štět do spár a kolem detailů vystupujících nad povrch. Zde jsou
zaprášením zvýrazněny prolisy na zadním blatníku BMP-2.
 Korekci naneseného prachového pigmentu lze provést přiložením
čisté vatové štětičky namočené v technickém benzínu.

1) Prachové pigmenty
Pro prachové pigmenty lze zakoupit přípravky určené k jejich za-
fixování, u kterých však bývá často problém, že vytvářejí na povr-
chu modelu nežádoucí mapy s mírně lesklým okrajem. Řada mo-
delářů, používající akrylové barvy Tamiya, začala používat k fixaci
prachového pigmentu ředidlo určené pro tyto barvy. Tedy ředidlo
Tamiya X20A (bílé víčko), což se jeví jako mnohem lepší a dostup-
nější řešení než původní pigment fixery.

29 www.ifp-publishing.cz
 Patina
Postup
1) Na model zbarvený akrylovou barvou Tamiya se nanese
prachový pigment.
2) Provede se zakápnutí prachového pigmentu ředidlem Ta-
miya X20A. Zakápnutí se provádí lehkým dotykem štětcem
smočeným v uvedeném ředidle. Štětcem se nikterak nenatí-
rá ani netupuje! Pouze lehce zakápne.
3) Ředidlo na povrchu modelu naruší barvu, která se stane
lepkavou, a tak dojde k přilepení naneseného pigmentu.
4) Počká se do úplného odpaření ředidla a opětovného za-
schnutí barvy. Po tuto dobu se nelze ničím daného povrchu
dotýkat!

Pro vytvoření silnějších usazenin zeminy a prachu lze aplikovat pracho-

vý pigment za sucha a následně jej opatrně zakápnout ředidlem Tamiya
X-20A, které naruší kamuflážní barvu a tím dojde k zafixování prachové-
ho pigmentu.
 Patina
2) Tekuté přípravky
Dnes nejrozšířenějším patinovacím přípravkem pro tvorbu prachu
a zašpinění jsou tekuté přípravky, které se dělí na ředitelné syn-
tetickým ředidlem nebo vodou. Jejich velkou výhodou je snadná
aplikace a trvanlivost na povrchu (otěruodolnost). Tekuté příprav-
ky lze míchat i s prachovým pigmentem, čímž se získá přípravek
s hrubším pigmentem vhodný pro silnější vrstvy nečistot.
U vodou ředitelných přípravků je nutné nejprve provést přivlhčení
povrchu jarovou vodou.
Tekuté přípravky lze zapouštět do spár a zákoutí, a tím vytvořit za-
teklý prach a špínu, nebo nanášet do plochy pro plošné zaprášení.

Tekuté syntetické přípravky mají celou řadu určení. Přípravky lze

zapouštět nebo aplikovat do plochy a následně rozmývat. Umís-
tění každého přípravku by mělo mít svou logiku.
Silné zaprášení přední část SU-85 vytvořené vodou ředitelným
tekutým přípravkem do které byl přimíchán prachový pigment.
Prachový pigment dodá nanesené vrstvě silný mat a přirozenou
hrubost.

Do světlejší vrstvy patinovacích přípravků je dobré aplikovat

i v menší míře tmavé odstíny. Tím dostane zaprášení hloubku
a zvýrazní se tvary vybraných míst.
 Patina
3) Patinovací pasty
Velkou oblibu si v posledních letech získaly patinovací pasty, což
jsou husté kašovité přípravky určené k vytváření silnějších náno-
sů nečistot a finálních vrstev terénu. Většinou jde o vodou ředi-
telné produkty. Velkou výhodou past je jejich otěruodolnost po
zaschnutí a zároveň i možnost je zcela smýt vodou bez poškození
povrchu modelu.
Patinovací pasty lze i naředit vodou, a tím získat tekutý patinovací
přípravek, který díky hrubšímu pigmentu vytvoří po zaschnutí zce-
la přirozeně vyhlížející vrstvu prachu a nečistot s viditelnou struk-
turou.
Při aplikaci vodou ředitelných past a především při jejich zapouš-
tění je nutné povrch předvlhčit jarovou vodou. V případě potřeby
hrubších a silnějších nánosů zeminy lze do past přimíchat jemný
písek nebo kamínky.

Patinovací pasta není určena pouze k vytváření vrstvy terénu dio-

rám a podložek. Jsou výborné pro patinování podvozků a po je-
jich zředění i zaprášených ploch.
Opět není od věci experimentovat a kombinovat více přípravků
do sebe. Přidáním prachového pigmentu do pasty lze získat reál-
ně vyhlížející hrubý nános zeminy.

Velice efektní jsou cákance ve vytvořené vrstvě zeminy, které roz-

bijí jednolitý vzhled a dodají přirozenost.
 Vodou naředěná pasta je výborný patinovací přípravek pro
získání reálně vyhlížejícího zaprášení. Zaprášení vytvořené
pastou lze snadno doplnit lehkým zapuštěním prachového
pigmentu nebo naředěné olejové barvy.

Naředěnou pastou lze i šikovně zvýraznit detaily na povrchu modelu

jako v tomto případě, kdy jsou zaprášením zvýrazněny prolisy bedny na
blatníku T-55. Aplikace naředěné pasty je stejná jako u vodou ředitelný
přípravků. Tedy nejprve je nutné povrch modelu přivlhčit jarovou vodou.
 Zaprášení horních ploch korby tanku T-55 pomocí naředěné pasty.

Kroků a technik patiny je daleko, daleko více, než jsem tedy po-
psal. Zde bylo uvedeno opravdu jen to nejzákladnější, co by měl
každý modelář obstojně zvládnout a použít.
Rozhodně se nesnažte na svůj model naplácat co nejvíce pří-
pravků a patinovacích postupů. To není cesta k úspěchu. Vždy
bude lépe vypadat hezky vystínovaný model bez bláta než jed-
nolitý kus s hroudami bahna všemožných odstínů. Nebojte se
experimentovat a zkoušet nové věci, každý model berte jako
prostředek ke zdokonalení své práce a snažte se, aby každý
další model byl lepší než ten předchozí.

36 Průvodce světem plastikového modeláře - do čtečky