Teatro Olimpico

Teotro Olimpico je nejstarším dochovaným renesančním divadlem. Bylo postaveno mezi lety 1580-
1584 ve italském městě Vicenza. Zadání na výstavbu zadala zdejší instituce Accademia Olimpica [1],
což byla skupina humanistů, vědců a umělců. [2] Dne 19. ledna 1813 předala Accademia provoz
divadelní budovy městské správě. Zůstalo jí však právo využívat tento prostor pro akademická
zasedání a každoroční představení. [3] V současnosti stále společenství funguje jako nezisková
organizace, která podporuje uměleckou a vědeckou činnost. Jejím hlavním účelem je spravovat Teatro
Olimpico a kulturní program divadla. [4]
Na stavbu divadla byl vybrán Andrea Palladio, tehdejší uznávaný znalec architektury. Bohužel během
realizace zemřel, a tak jeho úlohu převzal nejdříve jeho syn Silla, dílo však dokončil Vicenzo
Scamozzi. [5] Místem pro stavbu se stalo místo bývalé středověké pevnosti Castello del Territorio,
kousek od břehu řeky Tibery. Toto místo sloužilo jako věznice, ale také jako muniční sklad. [6] Stavba
divadla se řídila spisem Deset knih o architektuře od Marcuse Vitruvia Pollia. Obdélníkové jeviště
s poloeliptickým hledištěm a malou orchéstrou tvoří repliku římského typu divadla přeneseného do
interiéru. [7] Scamozzi využil průchodů, kam umístil iluzivní dekoraci thébských ulic. Odkazem na
tradici antického divadla má být i malba na stropě v podobě oblak, která s největší pravděpodobností
připomíná nezastřešení antických divadelních prostorů. [8]
Dne 3. března 1585 se v divadle odehrálo slavnostní otevření. [9] První inscenací uvedenou na této
scéně byl Sofoklův Král Oidipus, jehož zinscenoval Angelo Ingegeriny. [10] Toto uvedení Oidipa je
první zaznamenanou inscenací antického dramatu v nové době. Byl použit překlad benátského básníka
Orsata Guistinianiho. [11] Dřevěné kulisy se sádrovým štukem, vytvořené pro tuto produkci jako
Thébské ulice, nebyly nikdy odstraněny. [12] Záhy po otevření se však v divadle přestalo hrát a zůstalo
k účelům veřejných slavností. [13]
Tato památka je od roku 1994 na seznamu kulturního dědictví UNESCO. V současné době zde stále
probíhají kulturní a společenské akce. Kapacita diváků je kvůli ochraně památky omezena na 400.
Aby se nepoškodila dřevěná konstrukce, divadlo nemá zavedené topení ani klimatizaci. Proto se hraje
ve dvou sezónách, na podzim a na jaře se koná tradiční festival Suono dell´Olimpico. [14]

[1] BROCKETT, Oscar G., Dějiny divadla, Praha: Divadelní ústav, 2008, přeložil: Milan Lukeš,
ISBN: 978-80-7008-225-6, str. 165
[2] RIZZI, Giovanni, poslední editace: 2022, Accademia Olimpica Vicenza [online], Vicenza, [citace:
6.12.2022], dostupné na: https://www.accademiaolimpica.it/listituzione/lo-statuto/
[3] AVAGNINA, Elisa, poslední editace: 2011, Il Teatro Olimpico Vicenza [online], Marsilio,
Venezia, [citace: 6.12.2022], dostupné na: https://www.teatroolimpico.vicenza.it/en/teatro/storia.php
[4] RIZZI, Giovanni, poslední editace: 2022, Accademia Olimpica Vicenza [online], Vicenza, [citace:
6.12.2022], dostupné na: https://www.accademiaolimpica.it/listituzione/lo-statuto/
[5] STEHLÍKOVÁ, Eva, Oidipus redivius. Teatro Olimpico 1585 [online], Brno: Masarykova
univerzita, Filozofická fakulta, 2017, vol. 20, iss. 2, ISSN: 1803-845X (print), 2336-4548 (online),
dostupné na: https://digilib.phil.muni.cz/en/handle/11222.digilib/137260, str. 60
[6] LOPATOVÁ, Kristýna, Teatro Olimpico [online], [citace: 6.12.2022], dostupné na:
https://www.archiweb.cz/b/teatro-olimpico
[7] BROCKETT, Oscar G., Dějiny divadla, Praha: Divadelní ústav, 2008, přeložil: Milan Lukeš,
ISBN: 978-80-7008-225-6, str. 165
[8] STEHLÍKOVÁ, Eva, Oidipus redivius. Teatro Olimpico 1585 [online], Brno: Masarykova
univerzita, Filozofická fakulta, 2017, vol. 20, iss. 2, ISSN: 1803-845X (print), 2336-4548 (online),
dostupné na: https://digilib.phil.muni.cz/en/handle/11222.digilib/137260, str. 60
[9] LOPATOVÁ, Kristýna, Teatro Olimpico [online], [citace: 6.12.2022], dostupné na:
https://www.archiweb.cz/b/teatro-olimpico
[10] BROCKETT, Oscar G., Dějiny divadla, Praha: Divadelní ústav, 2008, přeložil: Milan Lukeš,
ISBN: 978-80-7008-225-6, str. 165
[11] STEHLÍKOVÁ, Eva, Oidipus redivius. Teatro Olimpico 1585 [online], Brno: Masarykova
univerzita, Filozofická fakulta, 2017, vol. 20, iss. 2, ISSN: 1803-845X (print), 2336-4548 (online),
dostupné na: https://digilib.phil.muni.cz/en/handle/11222.digilib/137260, str. 65
[12] LOPATOVÁ, Kristýna, Teatro Olimpico [online], [citace: 6.12.2022], dostupné na:
https://www.archiweb.cz/b/teatro-olimpico
[13] BROCKETT, Oscar G., Dějiny divadla, Praha: Divadelní ústav, 2008, přeložil: Milan Lukeš,
ISBN: 978-80-7008-225-6, str. 165
[14] LOPATOVÁ, Kristýna, Teatro Olimpico [online], [citace: 6.12.2022], dostupné na:
https://www.archiweb.cz/b/teatro-olimpico

Zdroje:
BROCKETT, Oscar G., Dějiny divadla, Praha: Divadelní ústav, 2008, přeložil: Milan Lukeš, ISBN:
978-80-7008-225-6, str.
STEHLÍKOVÁ, Eva, Oidipus redivius. Teatro Olimpico 1585 [online], Brno: Masarykova univerzita,
Filozofická fakulta, 2017, vol. 20, iss. 2, str. 59-68, ISSN: 1803-845X (print), 2336-4548 (online),
dostupné na: https://digilib.phil.muni.cz/en/handle/11222.digilib/137260
LOPATOVÁ, Kristýna, Teatro Olimpico [online], [citace: 6.12.2022], dostupné na:
https://www.archiweb.cz/b/teatro-olimpico
AVAGNINA, Elisa, poslední editace: 2011, Il Teatro Olimpico Vicenza [online], Marsilio, Venezia,
[citace: 6.12.2022], dostupné na: https://www.teatroolimpico.vicenza.it/en/teatro/storia.php
RIZZI, Giovanni, poslední editace: 2022, Accademia Olimpica Vicenza [online], Vicenza, [citace:
6.12.2022], dostupné na: https://www.accademiaolimpica.it/listituzione/lo-statuto/