Inverze sacharózy jako reakce I.

řádu

Laboratorní úloha č.6 Datum měření: 03.11.2021

Protokol č.5
Vypracovali: Katrin Hlavatá, Ondřej Smrček

1) Cíl Práce:
Stanovení rychlostní konstanty inverze sacharózy a úhlu otočení v čase t0 při laboratorní
teplotě (25 °C) a při dané kyselosti reakčního prostředí.

2) Teoretická část:
Inverze sacharózy je bimolekulární reakce sacharózy s vodou za přítomnosti H+ iontů.

+¿
C 12 H 22 O 11+ H 2 O H C6 H 12 O6 +C 6 H 12 O6 ¿
→
sacharóza glukóza + fruktóza

Reakční rychlost se stanovuje v cca 10 % roztoku sacharózy. Voda je zde v přebytku a její
koncentrace je konstantní. Rychlost reakce je tedy závislá pouze na koncentraci sacharózy.
Jedná se o pseudomonomolekulární reakci (reakce I. řádu).

Reakce I. řádu: A → B

Pro reakci I. řádu je řešením diferenciální rovnice:

d [A]
=−k∗[ A ]
dt

Tato rovnice se dá převést do výrazu:

a
ln =k∗t (2)
[A]

[ A ] – aktuální koncentrace látky A v mol.l-1

a – počáteční koncentrace látky A v mol.l-1
k – rychlostní konstanta v s-1
t – aktuální čas v sekundách (minutách)

Reakci lze sledovat polarimetricky, jelikož všechny tři komponenty reakce jsou opticky aktivní.
Úhel stočení roviny kmitů polarizovaného světla při průchodu opticky aktivním prostředím je
úměrné délce vrstvy prostředí a koncentraci opticky aktivní látky:

20
(α ) ∗1∗c
α= D
100

l – šíře optické vrstvy (dm)

c – koncentrace opticky aktivní látky g/100cm 3 roztoku

1
 20
(α )D – specifická otáčivost (l = 1 dm, c = 100g/100cm 3)

U reakcí I. řádu nezáleží na způsobu vyjádření koncentrace, protože výchozí i aktuální

koncentrace látky v roztoku je ve vzájemném poměru (a/[ A ] ).

Rozdíl počáteční a konečné otáčivosti roztoku je úměrný výchozí koncentraci vstupní

komponenty:

a ( α 0−α ∞ ) =[ A ] (α −α ∞ )

Dosazením do této rovnice rovnici (2) dostaneme:

k∗t =ln [ (α 0 −α ∞)/(α −α ∞ )]

3) Pracovní postup:
Na předvážkách jsme navážili 10 gramů sacharózy a převedli ji do 100 ml odměrné baňky a
doplnili ji destilovanou vodou po rysku. Roztok sacharózy jsme následně promíchali. Poté
jsme odměřili 25 ml roztoku sacharózy a 25 ml roztoku kyseliny chlorovodíkové, jenž jsme
následně smíchali v kádince (tento okamžik byl brán jako počátek reakce t = 0 min).

Připravenou směs jsme nalili do trubice polarimetru. Tu jsme ihned vložili do předem
nažhaveného polarimetru. Po vložení jsme provedli první měření hodnoty (α) v čase t = 1,5
min. Měření jsme opakovali podle předem stanoveného plánu:

30 minut – měření po 2 minutách

20 minut – měření po 3 minutách
40 minut – měření po 5 minutách
Celková doba reakce = 90 + 1,5 minut

Všechny hodnoty otáčivosti (α) a v závislosti na čase t jsme zaznamenali do přehledné

tabulky. Zbylý podíl sacharózy ve směsi s kyselinou, jenž nebyl nalit do trubice polarimetru,
jsme na plotýnce zahřáli na 70°C. Roztok jsme poté schladili zpět na laboratorní teplotu a
roztok jsme nalili do trubice polarimetru. Provedli jsme měření a zjistili hodnotu konečné
otáčivosti roztoku (α∞). Toto měření bylo provedeno po dokončení měření nezahřátého
roztoku sacharózy a HCl ve vodném prostředí.

Zjištěné hodnoty otáčivosti roztoku (α) jsme využili pro výpočet hodnoty [−ln ⁡(α −α ∞ ) ]. Tuto
hodnotu jsme využili v závislosti proti hodnotě (t) pro vytvoření grafu na němž jsme zobrazili
lineární regresi. Ze směrnice jsme určili rychlostní konstantu (k). Rychlostní konstanta byla
finálně využita pro zjištění úhlu otočení v čase t0 (α0).

4) Výpočty:
α ∞=−1,84 ° k =0,0046

y=k∗x +q → y=0,0046∗x−2,1347

ln ( α−α ∞ ) =−k∗t +ln ( α 0−α ∞ ) → ln ( α 0−α ∞ )=k∗t + ln ⁡(α −α ∞ )

2
 2,1347
ln ( α 0−α ∞ ) =2,1347 °→ α 0=e + (−1,84 ) =6,61°

3
5) Tabulky:
Tabulka č.1: Přehled hodnot získaných z  měření a hodnot vypočtených
t (min) α° ln(α-α∞) -ln(α-α∞)
1,5 6,46 2,116 -2,116
3,5 6,42 2,111 -2,111
5,5 6,36 2,104 -2,104
7,5 6,3 2,097 -2,097
9,5 6,23 2,088 -2,088
11,5 6,16 2,079 -2,079
13,5 6,09 2,071 -2,071
15,5 6,03 2,063 -2,063
17,5 5,96 2,054 -2,054
19,5 5,89 2,045 -2,045
21,5 5,82 2,036 -2,036
23,5 5,75 2,027 -2,027
25,5 5,68 2,018 -2,018
27,5 5,62 2,010 -2,010
29,5 5,55 2,000 -2,000
31,5 5,48 1,991 -1,991
34,5 5,38 1,977 -1,977
37,5 5,28 1,963 -1,963
40,5 5,18 1,949 -1,949
43,5 5,08 1,934 -1,934
46,5 4,99 1,921 -1,921
49,5 4,89 1,907 -1,907
52,5 4,8 1,893 -1,893
57,5 4,64 1,869 -1,869
62,5 4,49 1,845 -1,845
67,5 4,34 1,821 -1,821
72,5 4,19 1,797 -1,797
77,5 4,05 1,773 -1,773
82,5 3,91 1,749 -1,749
87,5 3,77 1,725 -1,725
92,5 3,63 1,699 -1,699

4
6) Grafy:

Graf č.1: Závislost hodnoty t (min) proti -ln(α-α∞) – zjištění rychlostní konstanty

7) Závěr:
Provedli jsme měření úhlu otáčivosti roztoku sacharózy okyselené kyselinou chlorovodíkovou
v různých intervalech v časovém rozmezí (1,5 – 91,5 min). Nezávisle na tomto měření jsme
využili zbytek roztoku nenalitého do polarimetrické trubky pro zjištění hodnoty úhlu
otáčivosti (α∞). Ze zjištěných hodnot α jsme mohli zjistit, že dochází k postupnému
zmenšování úhlu otáčivosti (6,46 – 3,63°). S pomocí α jsme dále vypočítali -ln(α-α∞), jenž jsme
poté využili pro vytvoření grafu v závislosti na čase (t). Graf byl využit pro zjištění hodnoty
rychlostní konstanty. Proložením grafu regresní křivkou byla získána hodnota rychlostní
konstanty jako jedna z komponent lineární regrese (k = 0,0046). Tato hodnota byla posléze
potřebná pro vypočítání počáteční hodnoty úhlu otáčivosti (α0 = 6,61°). Pro výpočet byl využit
výchozí vzorec k∗t=ln [ (α 0 −α ∞)/(α −α ∞ )].