Amerika bez poschodí

Amerika bez poschodí je cestopis, které napsali Ilja Ilf a Evžen Petrov na konci
roku 1935. Kniha byla vydána v roce 1937 v Sovětském svazu. Po roce 1947, v
souvislosti se zahájením kampaně na „boj proti servilitě Západu“ a
protiamerickému vektoru sovětské zahraniční politiky, byla kniha stažena z
veřejného přístupu a umístěna do zvláštního depozitáře. Za citaci knihy nebo jejích
jednotlivých fragmentů je začali posílat do Gulagů (Hlavní správa napravně-
pracovních táborů) na základě článku „kontrarevoluční propaganda nebo agitace“.
Po smrti Stalina, během let Chruščovova tání, se kniha znovu objevila ve veřejné
doméně, stejně jako jiná díla Ilfa a Petrova.
V září 1935 odjeli korespondenti sovětského novinového deníku “Pravda” Ilf a
Petrov do Spojených států amerických. V té době byl prezidentem Spojených států
Franklin Roosevelt, který udělal hodně pro sblížení mezi USA a SSSR. To
umožnilo autorům volně se pohybovat po zemi a blíže se seznámit se životem
různých vrstev americké společnosti.
Čtyři lidé (autoři i manželé Adamsovi z New Yorku) projeli Ameriku od Atlantiku
k Pacifiku a zpět ve zbrusu novém Fordu za dva měsíce.
V této knize autoři popisují mnoho měst a městeček v Americe: New York,
Chicago, San Antonio atd., seznamují čtenáře s mnoha americkými celebritami,
hovoří o nejkrásnějších krajinách Ameriky: prériích, horách, jeskyních a pouštích.
Kromě popisu měst a zajímavých míst autoři věnují zvláštní pozornost běžnému
životu tehdejších Američanů, jejich kultuře a politickému životu. Takové
neatraktivní rysy, jako je standardizace života, intelektuální pasivita Američanů,
zejména mladých lidí, a důvěřivost jsou opakovaně kritizovány. Autoři přitom
obdivují americké silnice a vynikající služby, zpracování, čistotu a přehlednou
organizaci doma i v práci. Během cesty stihli Ilf a Petrov navštívit indické
vigvamy, mexickou vesnici, Bílý dům, kde měl prezident Spojených států rozhovor
s reportéry, setkali se s ruskými emigranty, včetně molokonů v San Franciscu.
Z „Ameriky bez poschodí“ se sovětský čtenář poprvé dozvěděl o PR, životě na
dluh a s pojmem konzumní společnost (kapitola „Elektrický dům pana Ripleyho“).