BIOLOGIE kapitola 2

BUŇKA JE ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNKČNÍ JEDNOTKOU VŠECH ORGANISMŮ

ROBERT HOOKE (1635-1709)
Anglický přírodovědec
Sledování buněk korků pomocí mikroskopu poprvé objevil buňky
ANTONY VAN LEEUWENHOEK (1632-1723)
Holandský obchodník
Pozoroval prvoky a bakterie
MATTHIAS SCHLEIDEN A (19.století)
THEODOR SCHWANN Němečtí badatelé
Přišli k poznání, že všechny organismy se skládají z buněk na základě pozorování
rostlinných a živočišných tkání pod mikroskopem
J. E. PURKYNĚ (1787-1869)
Český přírodovědec
Nezávisle na Schleidenovi a Schwannovi přišel k stejnému poznání jak oni
Potvrdil buněčnou teorii
BUNĚČNÁ TEORIE Buňka je základní strukturní a funkční jednotkou živých soustav
Všechny organismy se skládají z jedné nebo více buněk nebo jsou na buňkách
závislé
Buňky nesou genetický materiál a při buněčném dělení jej předávají dceřiným
buňkám
Chemické složení všech buněk je v zásadě stejné
Uvnitř buněk se odehrávají v zásadě stejné energetické pochody (biochemické
procesy, buněčný metabolismus)
LOUIS PASTEUR (1822-1895)
Francouzský vědec
V 60. letech dokázal, že žádné živé organismy nevznikají samovolně
BUŃKA Základní jednotka všech organismů
Velikost <100 mikrometrů, 10 mikrometrů>
CYTOPLAZMA Vnitřek buňky mezi jádrem a cytoplazmatickou membránou
CYTOSOL Tekutá složka cytoplazmy po odstranění cyt. Membrány a všech organel
Velké množství molekul -> povaha více gelu než roztoku
CYTOPLAZMATICKÁ Na povrchu všech buněk
MEMBRÁNA Chrání vnitřní obsah buňky, řídí příjem látek do buňky a jejich výdej, zařizuje komunikaci
PROKARYOTNTNÍ BUŃKA Buňky bakterií a sinic
Nemají žádné buňky tvořené membránami ani jádro
EUKARYOTNÍ BUŇKA Stavební buňky rostlin, hub, živočichů, člověka a jednobuněčných prvoků
Buňky, které mají membránové organely a jádro
BUNĚČNÁ STĚNA Mají pouze rostlinné buňky a buňky hub
DIFERENCIACE Buňky se specializují svým tvarem a vlastnostmi na různé funkce