KEPLER V 

PRAZE
Zdeněk Horský

- Johannes Kepler se vydal do Benátek nad Jizerou za známým dánským hvězdářem

(Tycho de Brahe). Potřeboval znát, co Brahe získal dlouholetým pozorováním, co na
obloze vyměřil a vypočetl.
- jeho hlavní učitel – Mikuláš Koperník
- Koperník poznal, že Země se hýbe a že nepatří do středu vesmíru. Do středu světa
vložil Slunce, hvězdy, kterým se říká stálice, jsou podle Koperníka nehybné. Země je
planetou a jako všechny planety obíhá kolem Slunce. Měsíc však ne. Koperník byl
Keplerovým nejvyšším učitelem a vzorem
- měl ovšem i další učitele: athénské filozofa Platona, pythagorovce – od nich přejal
dokonalý matematický řád, matematika vytváří harmonii světa
- poměry ve Štýrském Hradci se vyostřovaly – na protestanty sílil tlak, aby buď
přestoupili na katolickou víru, nebo opustili město
- Johannes Kepler na konci ledna 1600 odjel do Prahy. Domluvil se zde svou rodnou
němčinou, nebo se vzdělanci tehdy univerzální latinou
- Jedině v Praze nebyl pronásledován pro svou víru. Strávil tu 12 let
- Keplerův nejlepší životopisec a vydavatel jeho vědeckého díla Max Caspar

- Rudolf II. (prvorozený syn císaře Maxmiliána II.), byl na císaře korunován ještě za
života svého otce r. 1575 v Řezně a o rok později (po otcově smrti) se ujal vlády
- 1583 si Pražský hrad zvolil za svou trvalou residenci. Od této doby v Praze trvale
pobýval i císařský dvůr se vším, co k němu patřilo. Pražskému hradu zůstal Rudolf
věrný až do své smrti 1612. Zvýšil se zde ruch, vzrostl lesk, oživily se evropské i
zámořské kontakty
- Čechy 16.sol. byly nazvány rozděleným královstvím. V jednom království spolu
promíšeně žili příslušníci dvou křesťanských vyznání, podobojí a podjednou. Obě
vyznání byla povolena
- prakticky celé severní Německo, velká část Pobaltí a pak i skandinávské země přešly
na luteránské vyznání a odtrhly se od papeže. Český utrakvismus byl pouhou existencí
luteránství posílen, takže je třeba rozlišovat staroutrakvisty (lišící se jen nevýrazně od
katolíků) od novoutrakvistů (přijímajících nové podněty z luteránství). Luteránství
otupilo hrot nesnášenlivosti mezi českým a německým živlem a přispělo k větší
toleranci
- 1556 – jezuité v Čechách. Ve své koleji u sv. Klimenta na Starém Městě proti Karlovu
mostu vybudovali školu, která byla schopna zastávat fci univerzity
- židé usedlí v ghettech – uvolnění – pražské ghetto oživilo styky s jinými evropskými
centry. Vědci z ghetta, pověstný rabbi Low a astronom a geograf David Gans, měli
přístup na císařský dvůr
- 16.stol. – postup Turků do Evropy na vrcholu. Turci byli v Uhrách, padl Budín a
některé oblasti jižního Slovenska. Tadeáš Hájek z Hájku, který v 60. letech působil
jako vrchní lékař českého stavovského vojska proti Turkům, psal své minuce
(kalendáře s astrologickou předpovědí). Nejvíc byly ohroženy země Habsburků na
našem trůnu. Království uherské bylo z většiny okupováno. Bylo by tedy riskantní
vyvolávat v Čechách nepokoje náboženským útlakem a snahou stůj co stůj prosadit
rekatolizaci. Naopak bylo třeba zdůrazňovat jednotu a společné zájmy křesťanů
- ve 20. letech 16.stol. vypukla jáchymovská horečka – těžba jáchymovského stříbra –
tolary – rozvinutá důlní technika
- prubířství = zkoumání výnosnosti rud
- Georgius Agricola – rodák z Krušnohoří. Latinský spis „O hornictví“ – popisy důlní
techniky, hutních praktik i základy mineralogie
- Lazar Ercker – kutnohorský mincmistr, technické obrázky – „Kniha o prubéřství“
- vybudování 2 impozantních rybničních sítí – východočeské pernštejnské a jihočeské
rožmberské. Biskup Jan Dubravius – latinský spis „O rybnících“
- Johannes Richter (známý jako Praetorius) vynikal jako matematik a mechanik. Krále a
císaře Maxmiliana II. vyučoval matematice
- Vavřinec Křička z Bitýšky – spis „Česká matematika“. Vynikající zvonař a konvář, který
odléval fontánu pro letohrádek královny Anny
- Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic – skvělý latiník, soustředili se kolem něj vzdělanci.
Zdůrazňoval křesťanskou ortodoxii
- ideálem humanistů byla znalost antiky
- Jan Šlechta ze Všehrd – „Mikrokosmos“ – projev renesančního platonismu. Navazoval
na něj Koperník i Kepler
- pol. 16.stol. – znalost literatury, antiky, důraz na český jazyk. Vyrůstají u nás
polyhistoři – vysoko oceňují starověkou vzdělanost. Důraz kladou na přírodu, přírodní
vědy a jejich využití v praxi.
- důležitá je také alchymie
- významným ohniskem vzdělanosti v Praze byl dům „U hájků“ v sousedství Betlémské
kaple. Jeho majitel Šimon Bakalář (Šimon Hájek), publikoval spisek zaměřený proti
kažení českého jazyka. Ve své „Gramatice“ tuto práci později chválil Jan Blahoslav.
Šimon Hájek se zaměřoval na přírodovědu a tajné vědy. Byl také sběratelem vzácných
knih, rukopisů alchymistických a astronomických. Navázal kontakt s Koperníkem
- Koperníkův spis „Malý komentář“– Slunce středem soustavy. 1575 dal vědec Tadeáš
Hájek z Hájku, syn Šimona Hájka, při slavnostní korunovaci Rudolfa II. v Řezně opis
tohoto spisu darem Tychonovi Brahe. Od té doby se datuje jejich vzájemné přátelství.
Dodnes jsou po celém světě známy jen 3 opisy Koperníkova „Malého komentáře“,
všechny jsou odvozeny od exempláře, který dal Hájek Tychonovi
- bylo by obtížné spočítat kolik knihtiskáren bylo v průběhu 16.stol. v Čechách a na
Moravě. Nikdy jich nebyl nedostatek. To ostře kontrastuje se stavem v Linci, 1612
tam přešel Kepler a nebyla tam ani jedna knihtiskárna
- tiskař a nakladatel Jiří Melantrich z Aventina vydal dílo italského lékaře a botanika
Pietra Andrey Mattioliho, který tehdy působil na panovnickém dvoře v Praze. Autor
nádherných dřevořezů je neznámý. Tadeáš Hájek z Hájku pořídil český překlad.
Melantrich vydal i německý překlad Mattioliho spisu. Český překlad vyšel 1562.
Melantrich vytiskl i latinské znění
- úroveň městských škol byla dobrá a síť poměrně hustá. Mezi nejlepší školy patřila
škola ve Velkém Meziříčí nebo týnská škola na Staroměstském nám. – to byla první
škola po univerzitě v Čechách
- úpadek zasáhl Karlovu univerzitu. V minulém století univerzita usilovala o
utrakvismus. Z husitského hnutí vyšla početně oslabena. Zbyla jí jediná fakulta –
artistická (něco jako filozofická fak.). Na univerzitě vládla ale velká chudoba. Všichni
nechali univerzitu v této bídě bez pomoci
- 1556 – jezuitská kolej v Praze
- Tadeáš Hájek z Hájku – postavení lékaře mu zajišťovalo obživu, blahobyt a vliv.
Působil u císařského dvora. Byl zde lékařem ale hlavně poradcem ve vědeckých
otázkách. Byl nejvýraznější vědeckou osobností českého prostředí. Popsal např.
technologii vaření piva, byl chemik, botanik, lékař, matematik, astronom, ...
- Jan Jessenius – lékař, anatom, který v Praze 1600 provedl první veřejnou pitvu
lidského těla
- přibývalo šlechtických dvorů, které podporovaly vědu – nejstarší a nejmocnější byl
rožmberský dvůr. Na Moravě Žerotínové
- na přelomu 16./17.stol. byly výraznými osobnostmi Kryštof Harant z Polžic a
Bezdružic a Václav Budovec z Budova

KEPLER
- Keplerova první představa byla, že jede do Čech proto, aby navštívil Tychona Brahe a
získal přístup k výsledkům jeho pozorování a pak ho snad přijme jeho mateřská
univerzita v Tubingenu do svého sboru. To byl jeho cíl
- rodné městečko – Weil, nedaleko Stutgartu
- Keplerové jsou velmi stará německá rodina
- Johannes se narodil jako nedonošený, slabý, od první chvíle náchylný k nemocem.
Narodil se 27.12.1571 (podle juliánského kalendáře)
- otec Heinrich byl hrubý pijan, účastnil se tažení proti princi Ludvíkovi Oranžskému.
Tíha starosti o rodinu ležela na Kateřině Keplerové – kořenářka
- Johannes vstoupil do klášterní školy. Jeho rodina patřila k augšpurskému vyznání
(protestantští evangelíci). Zde se skvěle naučil latinu. Dostal se na univerzitu do
Tubingenu. Ani ne 20letý složil magisterské zkoušky.
- Koperníkovo dílo „O obězích nebeských sfér“
- Kepler se odchýlil od ortodoxního pojetí církve – zabýval se otázkami – predestinace,
otázce účasti na večeři Páně a všudypřítomnosti Kristova těla. Ve druhé otázce došel
ke stejnému závěru jako kalvinisté, ve třetí se ztotožňoval s katolíky
 - ve Štýrském Hradci na gymnáziu vyučoval matematiku a astronomii. Stal se ale také
zemským matematikem s povinností vydávat na každý rok astronomicko-astrologický
kalendář
- 1. samostatná astronomická práce – „Kosmografické mystérium“
- blízko Hradce si našel nevěstu – dceru bohatého mlynáře – Barboru Mullerovou.
Svatba se konala 1597. První dvě děti zemřely do dvou měsíců po porodu
- jezuité s Keplerem udržovaly přátelské vztahy
- to nejpřevratnější s čím Koperník přišel je myšlenka zařadit mezi planety i Zemi
- Klaudius Ptolemaios – alexandrijský astronom 1.pol.2.stol. Jeho hlavní spis – „Velká
skladba“ (známější pod názvem „Almagest“) je základem veškeré astronomie až do
Koperníka. Viděl Zemi ve středu vesmíru – geocentrický názor. Nebyl schopen dát
přesnou odpověď na to, v jakém pořadí a jakých vzdálenostech od sebe jsou planety
- představa vesmíru jako živého organismu je Platonova. V 15.stol. na ni navázala
platonská akademie ve Florencii, jejíž vůdčí osobností byl Marsiglio Ficino
- Giordano Bruno – upálen 17.února 1600 v Římě na náměstí Květů, jako kacíř
- dva týdny předtím než byl Bruno upálen se na zámku v Benátkách nad Jizeruo poprvé
setkává Kepler s Brahem

Tycho de Brahe
- pocházel z přední dánské šlechtické rodiny
- narodil se 1546, vyrůstal u svého vznešeného strýce, který jej přijal za vlastního,
protože neměl potomky
- studoval filozofii a rétoriku v Kodani
- 1560 ho fascinovalo zatmění Slunce a rozhodlo to o jeho kariéře
- seznámil se s astronomií a alchymií a trochu lékařstvím
- z univerzit navštívil Rostock, Wittenberg, Basilej a Augsburg
- 1566 se pohádal se svým krajanem a v souboji s ním přišel o část nosu. Po souboji se
ale usmířili a byli dobrými přáteli. Pro zohyzděný obličej se ale trápil a pořídil si
protézu
- dánský král Frederik II. mu dal v léno malý sundský ostrůvek Hven. Chtěl tak zabránit,
aby se proslavující se Tycho neusadil někde mimo Dánsko. Na ostrově si vybudoval
observatoř – pojmenoval ji Uraniborg. V 80. letech 16.stol. to byl všeobecně
uznávaný astronomický střed světa. Byla to první taková instituce vůbec. Měl
vynikající přístroje, vlastní knihtiskárnu, papírnu, alchymickou laboratoř. Uraniborg žil
z podpor Frederika II. Po jeho smrti se situace začala měnit. Jeho následník Kristián
byl teprve 11letý a za něj vládli 4 regenti. Podpory Uraniborgu tedy vázly
- Vilém IV. Hesenský – nejbohatší a nejlepší astronom své doby
- Hájek – tělesný lékař tří po sobě panujících císařů měl u dvora vliv. Zařizoval, aby
Tycho mohl přijít na císařský dvůr do Prahy
- 1599 byl Tycho ve Wittenbergu jako host v domě Jana Jessenia, profesora
wittenberské univerzity a v červnu 1599 dorazil Tycho konečně do Prahy. Císař mu
 poskytl audienci. Císař mu nabídl Benátky nad Jizerou – zámek vysoko nad řekou,
odkud je výhled i přes mlhy. Ještě ale v Čechách neměl všechny své přístroje z Hvenu.
Až v září 1600 dorazily přístroje do Litoměřic a asi v říjnu do Prahy, kde byly uloženy
v letohrádku Belveder. Tyto velké přístroje se do Benátek vlastně nikdy nedostaly
- Kepler – „Rozvaha o pobytu v Čechách“

KEPLER
- 7. srpna 1600 byl jako protestant vypovězen ze Štýrského Hradce (odmítl konverzi)
- jeho jedinou nadějí byl Tycho. Ten ho zve do Čech a nabízí mu trvalé zaměstnání
- Tycho se radoval, že se k němu Kepler vrátil. Kepler velice naříkal na své finanční
problémy. Tycho ho musel zakládat
- Tycho byl pozván na hostinu k Petru Vokovi. Etiketa požadovala, aby nikdo nevstal od
stolu dřív než hostitel a Tycho musel tedy potlačovat svou potřebu. Tycho dostal
uremii a brzy zemřel ve věku necelých 55 let. Pohřben byl s velkou ctí a slávou
v Týnském chrámu, hlavním kostele Starého Města a nejpřednějším kostele podobojí.
Pohřební řeč měl Jan Jessenius
- Mikuláš Ursus je zajímavou postavou 16.stol. Prostého původu (pasáček vepřů), do
18 let analfabet. Dobyl si jméno v matematice. Cestoval po Evropě a 1584 byl i na
Hvenu u Tychona Brahe. Jeho planetární systém je podobný systému Tychonovu.
Tycho ho obviňoval z plagiátu. Ursus vydal spis „O astronomických hypotézách“ Ursův
systém se přece jen lišil. Ze tří Koperníkových pohybů Země zamítá jen její oběh
kolem Slunce, ostatní dva uznává. Tycho zavrhuje všechny tři. V dějinách si ale Ursus
vysloužil jméno plagiátora. Od Tychona se ale lišil tím, že uznával rotaci Země
- spolu s Tychonem měl vypracovat nové planetární tabulky – „Rudolfinské tabulky“,
které měly navázat a nahradit „Alfonsinské tabulky“ vypracované ve 13.stol. v Toledu
z podnětu kastilského krále a velkého mecenáše astronomie Alfonse X.Moudrého.
V tabulkách se uvádí pouze základní veličiny, z nichž je možno vypočítat polohy planet
pro libovolný okamžik
- už dva dny po Tychonově smrti Rudolf II. pověřil Keplera péčí o Tychonovy přístroje a
nedokončené práce
- získal nový titul císařského matematika
- spis „O pevnějších základech astrologie“ věnoval Petru Vokovi
- mezi jeho přátele patřil Martin Bacháček z Neuměřic (univerzitní rektor) a Václav
Budovec z Budova (vůdčí osobnost stavovské politiky)
- Martin Bacháček byl nejoddanější Keplerův přítel, prostého původu. Studoval na
domácích školách, vystudoval pražskou univerzitu. Ve Vídni se živil jako písař. Byl
podobojí. Vychovatel ve šlechtických rodinách a učitel na řadě škol v Čechách. Přijat
mezi profesory na pražské univ. A do své smrti rektorem univerzity. Říká se o něm, že
byl jednou z nejvzdělanějších osobností své doby (společně s Tadeášem Hájkem).
Hájek řadu svých výsledků publikoval, Bacháček skoro vůbec nepublikoval a většinu
času se zabýval organizací českých a částečně moravských škol, nad nimiž měla
 Karlova univerzita správu. České školství bylo tou dobou kladeno za vzor pro ostatní
země
- Václav Budovec z Budova patřil také k nejvzdělanějším své doby. 1607 byl povýšen do
panského stavu, studoval na pražské univ., cestoval po Evropě. Důvěrným přítelem
Karla Staršího ze Žerotína
- 1600-1611 napsal více než 30 spisů – např. „Nová astronomie“, „Dioptrika“
- poprvé v historii přesně vyložil optickou fci lidského oka. Správně poznal fci oční
čočky a její schopnost zaostřovat i fci sítnice. Zná oční nerv a tuší jeho činnost.
Vysvětluje podstatu krátkozrakosti a dalekozrakosti. Zabývá se kuželosečkami –
hyperbolou, parabolou, elipsou
- problém teorie Marsu
- Keplerova nova – 1604 v souhvězdí Hadonoše
- známější je Tychonova nova v souhvězdí Kassopeje 1572
- Vlašská kaple – zvláštní stavba, kterou si vystavěli pro svou bohoslužbu členové
italské kolonie v Praze. Byla dokončena v 90.letech 16.stol. Její půdorys je dokonalá
elipsa. Tenkrát byla Vlašská kaple jedinou elipsou na sever od Alp
- 1605 Kepler poznal, že dráha Marsu je eliptická a Slunce je umístěno v jednom ze
dvou ohnisek této elipsy
- „Komentáře o pohybu Marsu“ – 70 kapitol, 5 dílů
- Keplerův první zákon pohybu planet – Planety se pohybují v elipsách, v jejichž
společném ohnisku je Slunce
- 1610 – už tři roky bydlí Kepler se svou rodinou proti jezuitské koleji na Starém Městě,
v dnešní Karlově ulici, proti Karlovu mostu. Je to vlastně jediné zachovalé bydliště
Keplera v Praze
- 1610 objevil Galileo pomocí dvou čoček neslýchané věci na obloze – nové planety.
Napsal dílo „Hvězdný posel“. Kepler uvěřil všemu co Galileo napsal. Nikdy se
s Galileem nesetkal
- dalekohled spojných čoček ponese vždy Keplerovo jméno – Keplerův typ zobrazuje
předměty převrácené, hlavou dolů
- Kepler a Galilei spolu stojí u počátku užívání dalekohledů v astronomii. Autorem
myšlenky je Galilei ale tím dalekohledem, který astronomii prokázal neocenitelné
služby byl Keplerův. Keplerův dalekohled se po několika zdokonaleních používá
dodnes
- poslední Keplerovy roky v Praze jsou dobou přátelství s Janem Matoušem Wackerem
z Wackenfelsu. Byl starší než Kepler, narodil se 1550 v Kostnici v protestantské
rodině. Studoval práva. Pocházel z poměrně chudé rodiny. Byl přítomen upálení
Bruna. Byl příznivcem názorů tohoto myslitele
- „Sen čili posmrtné dílo o měsíční astronomii“ pojednává o pomyslné cestě na Měsíc.
Kepler chce popsat poměry na Měsíci
- 1608 – nesváry mezi Rudolfem a jeho bratrem arcivévodou Matyášem. Rudolf si tajně
vyžádal pomoc pasovského vojska, veřejně se ovšem stavěl tak, jako by s tažením
 pasovských neměl nic společného. Pasovští od počátku 1611 postupovali do Čech –
dobyli Krumlov, Budějovice, Tábor a Písek a přitáhli před Prahu. Pronikli na Malou
Stranu, následovalo drancování a vraždění. Rudolf byl donucen vzdát se české koruny
a souhlasit s korunovací svého bratra Matyáše. Zůstal mu jen císařský titul a Pražský
hrad. Bylo jasné, že se jen čeká na jeho smrt. Noc na niž měla připadnout konjunkce
Jupiteru s Měsícem (20. ledna 1612) zemřel na Pražském hradě téměř všemi
opuštěný Rudolf II. Teď už v Praze Keplera nic nedrželo
- 1612 odvezl své děti ke známým do Kunštátu a odjel do Lince
- po delším zdráhání se opět oženil. Manželství bylo šťastné
- v Praze došlo k defenestraci, začalo české stavovské povstání a 30letá válka
- jeho matka byla obžalována z čarodejnictví. 4 roky byla vězněna a týrána. Kepler
vyhrál proces o její život. Do půl roku po propuštění ale zemřela
- zimní král Fridrich slavně vstoupil do Prahy a pak neslavně odjel. České stavovské
vojsko bylo na Bílé hoře zlomeno. Následovala staroměstská poprava 21. června 1621
→ popraveni byli i jeho přátelé – Jan Jessenius, Václav Budovec z Budova, Kryštof
Harant z Polžic a Bezdružic
- „Harmonie světa“ věnoval anglickému králi Jakubu I. Protestanti hledali u anglického
krále oporu
- 1627 vyšly Rudolfinské tabulky
- Kepler odmítl konvertovat
- úspěšný generál Albrecht z Valdštejna si v Praze dostavoval své mohutné sídlo,
Valdštejnský palác na Malé Straně
- z Čech odcházeli do exilu vzdělanci podobojí a Praha ztrácela českou inteligenci,
z ciziny přicházeli katolíci
- Kepler sestavil pro Valdštejna horoskop. 1. verze horoskopu pochází z r. 1608. Tehdy
si mladý český šlechtic dovolil vyžádat od slavného pražského císařského matematika
sestavení horoskopu. Předpověď se v mnohém splnila. Kepler mluví o velké bystrosti
a chytrosti klienta, ale zaměřené k zneužívání proti křesťanským zvyklostem, mluví o
pýše, pohrdání druhými. Tvrdí, že klienta budou podezírat a opovrhovat jím..
Předpověděl mu vysokou kariéru a ve stáří zmoudření. Tento horoskop se stal pro
Valdštejna téměř životním návodem. Keplera si začal vážit. Asi málokdo byl astrologií
tak posedlý jako Valdštejn. Kepler ale odmítal horoskop vypracovat na dobu po r.
1634. Valdštejn byl zavražděn v Chebu 25. února 1634
- 1630 Kepler podlehl zápalu plic, rodina zůstala ve velké bídě. Zuzana Keplerová
zemřela ve velké nouzi 1636
- Keplerovo dílo bylo po jeho smrti podrobeno přísné cenzuře a z valné části
zakazováno