VP - VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - 2.

sem
1. ČÍM SE ZABÝVÁ VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE?

str. 13-15

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE:
- řadí se mezi základní psycholog. disciplíny

A) v užším pojetí se VP zabývá:

►STUDIEM A POPISEM ZMĚN CHOVÁNÍ A PROŽÍVÁNÍ JEDINCE V

PRŮBĚHU CELÉ JEHO ŽIVOTNÍ DRÁHY,
přičemž VYSVĚTLUJE PŘÍČINY, PODMÍNKY a MECHANISMY těchto
změn.

► největší důraz je kladen na ONTOGENEZI psychiky

B) v širším pojetí zahrnuje obecná vývojová psychologie čtyři okruhy:

►FYLOGENEZI psychiky - psych. změny související s vývojem člověka coby

živočišného druhu - v rámci různých stupňů evoluční řady

►ANTROPOGENEZI psychiky - vývoj lidské psychiky (např. napříč různými hist.

obdobími, kulturami)

► ONTOGENEZI psychiky - vývoj psychiky od početí po smrt (nejčastější)

► AKTUÁLNÍ genezi - vývoj duševních procesů při myšlenkových úkonech, v

procesu učení, osvojování si speciálních dovedností

PSYCHICKÝ VÝVOJ = dynamický proces vzniku, rozvoje a zákonitých změn

psychických procesů a vlastností, jejich diferenciaci a integraci v rámci celé
osobnosti.

2. JE NĚJAKÝ ROZDÍL MEZI VÝVOJEM ORGANISMU (ZRÁNÍM) A PSYCHICKÝM

VÝVOJEM?
3. VYJMENUJTE ZNAKY (ZÁKONY, ZÁKONITOSTI) PSYCHICKÉHO VÝVOJE A
U KAŽDÉHO Z NICH UVEĎTE, CO JE JEHO PODSTATOU

Mezi základní obecné znaky psychického vývoje patří:

1 ZÁKONITOST na sebe navazující pořadí změn, které jsou typické pro jednotlivá
období, je stabilní a nelze ho libovolně měnit.
(např. vývoj hrubé motoriky)
2 DIFERENCIACE Vývoj spěje od nespecifických forem a projevů → směrem k
projevům specifickým
(např. vývoj emočních projevů)
3 CELISTVOST Vývoj psych. a fyzických funkcí probíhá ve vzájemné souvislosti a
podmíněnosti, probíhá v jednom čase
- zahrnuje složky psychické, fyzické a sociální
4 PROGRESE Rozvoj méně dokonalých forem a projevů směrem k formám
dokonalejším
(ve stáří přechod od dokonalejších k méně dokonalým)
5 INTEGRACE Psychické funkce se v průběhu svého vývoje fixují a integrují do
nových funkčních celků
6 NEROVNOMĚRNOST Vývoj nebývá plynulý a rovnoměrný
TEMPA VÝVOJE - zahrnuje v sobě jak fáze bohaté na vývojové změny, tak fáze
relativně klidné
(např. prenatální období)
7 PLYNULOST Vývoj představuje kontinuum postupných změn
- jedna fáze navazuje na druhou
8 INDIVIDUÁLNÍ Vývoj každého individua je jedinečný
SPECIFIČNOST
9 INVERZIBILITA Jedná se o proces nevratný

VÝVOJOVÉ ZMĚNY mohou být svou povahou:

► KVALITATIVNÍ či KVANTITATIVNÍ - podle toho, v jakém smyslu dochází k navršování dané
změny
► EVOLUČNÍ či INVOLUČNÍ

EVOLUČNÍ - progresivní - změny "kupředu" od jednoduššího ke složitějšímu

INVOLUČNÍ - regresivní - změny degradačního charakteru (např. úbytek určitých
psychických schopností)

► INTERINDIVIDUÁLNÍ (mezi jedinci) a INTRAINDIVIDUÁLNÍ (uvnitř člověka)

V rámci psychického vývoje rozlišujeme TŘI OKRUHY, které se vzájemně ovlivňují a rozvíjí:
♣ BIOSOCIÁLNÍ vývoj - tělesné změny
♣ KOGNITIVNÍ vývoj - vývoj psychických procesů, jejichž prostřednictvím člověk poznává
okolní svět i sebe sama (vnímání, pozornost, představivost, paměť, myšlení)
♣ PSYCHOSOCIÁLNÍ vývoj - změny v oblasti osobnostních a sociálních charakteristik,
sociálních rolí a pozic ...

PSYCHICKÝ VÝVOJ se REALIZUJE na základě:

► ZRÁNÍ - vrozená posloupnost růstu a vývojových změn, jež jsou relativně nezávislé na
vlivech prostředí
- zrání určuje uspořádání určitých jednotlivých vývojových fází
►UČENÍ - změna psychických procesů a vlastností organismu zapřičiněná zkušeností.
Výsledky učení nejsou trvalé - lze je ovlivnit novými zkušenostmi

ČINITELÉ PSYCHICKÉHO VÝVOJE se dělí na :

☻ENDOGENNÍ - vnitřní - nalézající se uvnitř jedince
- nejzákladnější činitel psych. vývoje je DĚDIČNOST - nositeli jsou GENY
- soubor předaných genů se nazývá GENOTYP
- GENOTYP + VLIV PROSTŘEDÍ = FENOTYP

☻EXOGENNÍ - vnější - nalézající se v prostředí jedince

- významným činitelem je PROSTŘEDÍ
(v interakci s prostředím dítě musí reagovat na jeho podněty = učí se zkušenostem a
zapracovává je do vlastního psychického vývoje)

PROSTŘEDÍ dělíme na
→ FYZICKÉ a
→ SOCIOKULTURNÍ (v němž se člověk narodí, žije) - tj. sociální a kulturní.

SOCIALIZACE = proces osvojování si společensky podmíněných zkušeností (začleňování

jedince do společnosti)

PRIMÁRNÍ SOCIALIZACE = probíhá v rodině, počíná v raném dětstí

SEKUNDÁRNÍ SOCIALIZACE = připravuje jedince na jeho roli ve společnosti a probíhá
zejména v rodině, ve škole, s vrstevníky
4. KTERÉ ZÁKLADNÍ VÝZKUMNÉ STRATEGIE POUŽÍVÁ VÝVOJOVÁ
PSYCHOLOGIE PŘI ZKOUMÁNÍ PSYCHICKÉHO VÝVOJE
str. 16 -20
-pozorování, experiment, rozhovor, dotazník, analýza produktů činnosti,
analýza osobní historie

NEJZÁKLADNĚJŠÍ KLASIFIKACE PODLE:

a) ► POVAHY získávaných dat:

1) KVANTITATIVNÍ
2) KVALITATIVNÍ výzkum

b) ► ČASOVÉHO ROZLOŽENÍ a ČETNOSTI OPAKOVÁNÍ sběru dat:

1) LONGITUDINÁLNÍ výzkum
2) TRANSVERZÁLNÍ výzkum
3) SEKVENČNÍ výzkum

c) ►DLE ČASOVÉ ZAKOTVENOSTI zjištěných dat:

1) RETROSPEKTIVNÍ výzkum
2) PROSPEKTIVNÍ výzkum

ad a) KVANTITATIVNÍ a KVALITATIVNÍ přístup

▲ KVANTITATIVNÍ - pracují s TVRDÝMI - objektivně měřitelnými daty (čísla, pracují s hypotézami)

▲KVALITATIVNÍ - uplatňující MĚKKÁ data - prožitky, zkušenosti (např. popis emočního rozpoložení
před operací)

ad b) LONGITUDINÁLNÍ, TRANSVERZÁLNÍ a SEKVENČNÍ přístup

● LONGITUDINÁLNÍ - podélný - přístup

- soustředí se na dlouhé, opakované zkoumání osoby či skupiny osob pro určitý časový úsek
- zkoumaná proměnná jsou v průběhu času OPAKOVANĚ měřeny u každého člena dané skupiny
VÝHODOU - možnost zachycení skutečného průběhu vývojových změn
NEVÝHODOU - časová náročnost (až několik let, zátěž technická a finanční)
- omezené možnosti zobecnění
- tzv. experimentální mortalita (zkoumané osoby zemřou, onemocní)
- možnost transferu (osoba si bude pamatovat otázky z minulého šetření)
● TRANSVERZÁLNÍ - příčný - přístup
- užívá se ke zmapování vývojových změn určité proměnné VÍCE PARALELNÍCH VĚKOVÝCH SKUPIN
(kohort) NARÁZ
VÝHODOU - časová ekonomičnost (během krátké doby získáme data týkající se širokého věkového
rozsahu)
NEVÝHODY - problém rozdílné historie zkoumaných osob
- otázka použitelnosti stejných metod v různých věkových skupinách
- výzkum nepodává informace o determinantách zjištěných rozdílů ve sledovaných proměnných

● SEKVENČNÍ - semilongitudinální - přístup

- zrychlený longitudinální výzkum
- opakovaně se longitudinálně zkoumá několik skupin, které jsou postupně přibírány do výzkumu,
které se časem vzájemně prolínají - což umožňuje srovnání
NEVÝHODA - je velmi náročný na čas a práci

Ad c) RETROSPEKTIVNÍ a PROSPEKTIVNÍ přístup

- liší se dobou, kdy byla data získána

● RETROSPEKTIVNÍ - anamnestický - přístup

- nejprve se zvolí skupina osob s určitým vývojovým znakem
- a poté se sledují vývojové projevy v jejich minulosti (anamnéze)
- zpětně se tak odvozují faktory (nezávisle proměnná), které mohly být příčinou povahy sledované
proměnné (závislé proměnné)
- čili směřující do minulosti, od následků k možným příčinám

● PROSPEKTIVNÍ - katamnestický - přístup

- kohorta (skupina) je vybrána na základě přítomnosti určitého faktoru, jež je zkoumán pro svůj
možný vliv na sledovaný jev
- čili směřující do budoucna od zjištěných příčin k následkům
5. KTERÉ TEORIE VÝVOJE ZNÁTE (uveďte autory teorií) a KTEROU
STRÁNKOU VÝVOJE SE ZABÝVÁJÍ?

str. 24

TEORIE:

PSYCHOSEXUÁLNÍHO SIGMUND Pojímá osobnost jako celek, determinovaný

VÝVOJE vnitřními pudy, jež vytváří potřebu
FREUD - vývoj popisuje v 5-ti stádiích - aktiv sexuálního
pudu (LIBIDA)
- orální, anální, falické a genitální
PSYCHOSOCIÁLNÍHO ERIK H. - původně vycházel z Freudova psychosexuálního
VÝVOJE vývoje - tu rozšířil o stránku sociokulturní
ERIKSON - svou pozornost směřuje na vývoj ega, nikoliv na
id
- rozpracoval celoživotní cyklus
- pracoval s dětmi, se zdravou populací
- 8 období (stádií)
KOGNITIVNÍHO VÝVOJE JEAN PIAGET - předpokládal, že lidé se rodí s tzv. schématy
- hlavním cílem je adaptace
- jedinec si vysvětluje svět, jeho zákonitosti a je
schopen se mu přizpůsobovat
- 4 období
MORÁLNÍHO VÝVOJE LAWRENC - navázal na Piageta
- užíval tzv. morální dilemata ve formě příběhů s
KOHLBERG otevřeným koncem
- rozlišil 3 úrovně morálního vývoje
TEORIE PSYCHOSEXUÁLNÍHO VÝVOJE
- SIGMUND FREUD
str. 25

Freud pojímá OSOBNOST jako CELEK, ve své podstatě determinovaný VNITŘNÍMI PUDY.

PUDY vycházejí z různých částí těla (např. ústa) → vytváří POTŘEBU (např. kousání) → a jsou
směřovány ke specifickému objektu, jenž má tuto potřebu USPOKOJIT.

JÁDREM OSOBNOSTI je nevědomý konflikt mezi SEXUÁLNÍMI A AGRESIVNÍMI PUDY a

NÁROKY SPOLEČNOSTI, jež tyto pudy usměrňují.
- u jedince se vytvářejí tzv. obranné mechanismy , sloužící k uspokojení těchto pudů
- rozlišuje pět odlišných stádií - a to na základě přesunujícího se centra aktiv sexuálního pudu
čili LIBIDA
- orální, anální, falické a genitální

V případě nepříznivého průběhu vývoje v rámci určité vývojové etapy → v ní zůstane člověk
FIXOVÁN → a vznikají u něj SPECIFICKÉ OBRANNÉ MECHANISMY.
FIXOVANÝ JEDINEC → vykazuje nezralé, zastaralé způsoby chování
- např. orální fixace=kouření, kousání nehtů

Věk Stadium Zdroj libida Pudový cíl Vývojové úkoly a zážitky

0-1 ORÁLNÍ ÚSTA SÁNÍ (orálně pasivní), Odstavení (od prsu, láhve),
rok KOUSÁNÍ (orálně separace os mateřství
agresivní fáze)
ŽVÝKÁNÍ
1-3 ANÁLNÍ ANUS ZADRŽOVÁNÍ a NÁCVIK NA TOALETU
roky VYLUČOVÁNÍ

3-6 FALICKÉ GENITÁLY MASTURBACE Identifikace s modelem dospělého

Let Všímání rozdílů pohlaví- téhož pohlaví
neerotické - pozice
partnerství
 6-12 LATENCE ------- LATENTNÍ, SEXUÁLNĚ Rozvinutí sociálních kontaktů mezi
let NEVYUŽITÝ vrstevníky

Od 12 GENITÁLN GENITÁLY REAKTIVACE Vytvoření intimních vztahů a

Let Í SEXUÁLNÍCH PUDŮ pracovní zařazení do společnosti

* není možné některé stadium přeskočit - nebo se vrátit

* může se ale v určitém stadiu zafixovat (v průběhu života se tam pak může ve stresu jakoby
vracet)

6. CHARAKTERIZUJTE ERIKSONOVY FÁZE PSYCHOSOCIÁLNÍHO VÝVOJE

ERIK H. ERIKSON
► původně vycházel z Freudovy teorie → tu rozšířil o STRÁNKU SOCIOKULTURNÍ
► svou pozornost směřuje na VÝVOJ EGA , nikoliv na id
► osobnost se stává racionálnější, schopná rozhodování (ne pouze v područí pudů)
► důraz na vývojové změny v průběhu CELÉHO ŽIVOTNÍHO CYKLU JEDINCE
► jeho pohled je proti Freudovu OPTIMISTIČTĚJŠÍ
► zaměřil se na normální, nepatologický vývoj - pracoval s dětmi, se zdravou populací

"ERIKSON - TEORIE OSMI VĚKŮ ČLOVĚKA "

VÝVOJOVÉ STADIUM
Věk S. FREUD E.H.ERIKSON
psychoSEXUÁLNÍ teorie PsychoSOCIÁLNÍ teorie
0-1 rok Orální ZÁKLADNÍ DŮVĚRA versus NEDŮVĚRA

1-3 Anální AUTONOMIE versus STUD A NEJISTOTA

3-6 Falické INICIATIVA versus VINA

6-12 Latence SNAŽIVOST versus POCIT MÉNĚCENNOSTI

12-19 IDENTITA EGA versus ZMATENÍ ROLÍ

Genitální
20-25 INTIMITA versus IZOLACE

26 - 64 GENERATIVITA versus STAGNACE

65 a více INTEGRITA EGA versus ZOUFALSTVÍ

 str. 28 - 29 Přehled stádií psychosociálního vývoje ERIKSON

Věk Psychosociální krize Základní ctnost Negativní výstup-neúspěch Významné Rozsah

momenty významných vztahů
0-1 rok ZÁKLADNÍ DŮVĚRA NADĚJE Nedostatek důvěry = Chápe jako Krmení Mateřská osoba
X NEDŮVĚRA Dítě si vyváří pocit zdroj možného ohrožení
bezpečí
1-3 AUTONOMIE X STUD VŮLE, SCHOPNOST Negativní zkušenosti vedou ke Ovládání Rodičovské osoby
A NEJISTOTA SEBEOVLÁDÁNÍ vzniku studu a pochybnostem vůči vyměšování
Dítě se učí samostatnosti, sobě i okolí
sebedůvěry
3-6 INICIATIVA X VINA ROZHODNOST za své Negativní výstup = přesvědčení, že EXPLORACE Primární rodina
činy vše, co člověk chce, je špatné
Zaměřenost na cíl,
cílevědomost
6-12 SNAŽIVOST X POCIT KOMPETENCE Pocity méněcennosti, nadměrná ŠKOLA Škola, sousedství
MÉNĚCENNOSTI Přechází od herní aktivity rivalita s okolím, či pasivita,
v produktivní činnost, rezignace
zdravé sebeprosazování
12-19 IDENTITA EGA X VĚRNOST Nezvládnutí má za následek zmatení SOCIÁLNÍ Skupiny vrstevníků
ZMATENÍ ROLÍ Hlavní je ustanovení rolí VZTAHY
pevného sebepojetí,
zakotvení se ve světě,
hledání vlastní identity
20-25 INTIMITA X LÁSKA Obavy z možného selhání při pokusu VZTAHY Partneři
IZOLACE Učí se vytvářet a udržovat o navázání intimního vztahu = Sexuální i
hluboký intimní vztah utrpení , společenská izolace nesexuální
26 - 64 GENERATIVITA X STAROSTLIVOST, PÉČE Nezvládnutí = neschopnost být PRÁCE A SDÍLENÁ
STAGNACE Touha starat se o druhé prospěšný druhým, stagnace RODIČOVSTV DOMÁCNOST
Í
65 a INTEGRITA EGA X MOUDROST Nespokojenost s životní dráhou, ÚVAHY O LIDSTVO,
více ZOUFALSTVÍ Bilancování dosavadního nenaplnění osobních plánů, strach ŽIVOTĚ VRSTEVNÍCI
 života ze smrti

7. CHARAKTERIZUJTE PIAGETOVA STADIA ROZUMOVÉHO VÝVOJE

str. 30 - 32
JEAN PIAGET
Piaget došel k tomu, že rozumový vývoj dítěte je dán výsledkem působení
biologického zrání a zkušeností dítěte získanou jeho aktivní činností.

► předpokládal, že se lidé rodí s tzv. SCHÉMATY

SCHÉMATA = základní kameny organizovaného systému akcí a myšlenek umožňující

mentální reprezentace objektů a událostí světa

► skrze SCHÉMATA si jedinec vysvětluje svět, jeho zákonitosti a je schopen se mu

EFEKTIVNĚ PŘIZPŮSOBOVAT
► hlavním cílem je tedy ADAPTACE
► v rámci adaptace se objevují dva procesy, a to:
1) ASIMILACE - pro porozumění světu jsou užívána již existující schémata
(tedy to, co již zná využije k tomu, aby pochopil něco nového)

2) AKOMODACE - pro porozumění světu je nutná ZMĚNA DOSAVADNÍHO

SCHÉMATU (musí být vytvořeno schéma nové,jež staré nahradí)

JEDNOTLIVÁ stadia kognitivního vývoje jsou představována rozdílných UCHOPOVÁNÍM

SVĚTA.
ASIMILACE a AKOMODACE tak na sebe neustále vzájemně navazují

Věk Stadium
0-2 SENZOMOTORICKÉ - období rapidního kognitivního rozvoje
stadium - dítě si buduje přímou znalost světa za pomoci pohybu a
bezprostředního vnímání
- zpočátku nerozlišuje sebe samo od svého okolí, věci, které nevidí
nehledá (neexistují)
- postupem času chápe sebe jako aktivního činitele, získává
vědomí stálosti objektů
2-7 PŘEDOPERAČNÍ - mimořádný rozvoj jazyka
stadium - po 1,5 roce užívá již řeč
- stále nerozumí některým myšlenkovým operacím
- uchopování reality je postaveno na stavech (vzhledu)
7-12 Stadium - začíná si osvojovat proces reverzibility (vratnost)
KONKRÉTNÍCH - zvládá jednoduché logické operace
OPERACÍ - dokáže užívat abstraktních pojmů a vztahy mezi nimi
- schopnost třídění objektů (větší, vyšší než...)
12 - Stadium - začíná pozvolna dosahovat úrovně myšlení dospělého člověka
více FORMÁLNÍCH - pracuje se symboly, zlepšuje abstraktní uvažování
OPERACÍ - kombinuje myšlenkové operace
- vytváří a testuje hypotézy

8. CHARAKTERIZUJTE KOHLBERGOVU teorii morálního vývoje

LAWRENCE KOHLBERG
► navázal na Piageta
► vycházel z předpokladu, že MÍRA KOGNITIVNÍCH SCHOPNOSTÍ JEDINCE VÝZNAMNĚ
OVLIVŇUJE STUPEŇ JEHO MORÁLNÍHO VÝVOJE
►ke stanovování jednotlivých úrovní morálního vývoje užíval tzv. MORÁLNÍ DILEMATA ve
formě PŘÍBĚHŮ S OTEVŘENÝM KONCEM
► rozlišil TŘI ÚROVNĚ morálního vývoje jedince

1. 0-9 PŘEDKONVENČNÍ 1. stadium - ZAMĚŘENÍ NA TREST - jedinec dodržuje pravidla ve

Úroveň snaze vyhnout se trestu
2. stadium - NAIVNĚ EGOISTICKÉ - chování je orientování na
uspokojení vlastních potřeb

2. 9-20 KONVENČNÍ 3. stadium - ZAMĚŘENÍ NA TO BÝT HODNÉ DĚVČE/CHLAPEC -

Úroveň dobré chování je to, co dělá radost druhým
4. stadium - ZAMĚŘENÍ NA PRÁVO A POŘÁDEK - dodržování
zákonů, poslušnost vůči autoritám
3. 20 POSTKONVENČNÍ 5. stadium - ZAMĚŘENÍ NA SPOLEČENSKOU SMLOUVU - správné
úroveň je to, co bylo demokraticky stanoveno , diferencuje mezi
+ morálním a legálním
6. stadium - ZAMĚŘENÍ NA UNIVERZÁLNÍ ETICKÉ PRINCIPY -
rozlišování správného a špatného jednání se děje dle vlastního
svědomí

Kohlberg předpokládal, že stádia morálního vývoje jsou hierarchicky uspořádána, není

možný REGRES na nižší úroveň, než jaké bylo dosaženo, není možné jakékoliv stadium
přeskočit.
Morální vývoj jedince může vrcholit na kterékoli úrovni (někteří dosáhnou pátého, jiní
pouze třetího).

9. JAKÁ JE ZÁKLADNÍ PERIODIZACE VÝVOJE ČLOVĚKA?

STR. 24

PERIODIZAČNÍ VÝVOJ - na sebe navazující úseky v přesném pořadí - popisuje vývoj v rámci
jednotlivých období lidského života

1 PRENATÁLNÍ období POČETÍ - POROD

2 Období NOVOROZENECKÉ První měsíc života jedince
3 Období KOJENECKÉ Do 1 roku
4 Období BATOLECÍ 1. - 3. rok
5 Období PŘEDŠKOLNÍ 3. - 6. rok
6 PREPUBERTA 6. - 12. rok
7 PUBERTA 12. - 15. rok
8 ADOLESCENCE 15. - 20. rok
9 DOSPĚLOST 20. - 65. rok
10 STÁŘÍ nad 65. rok +

10. Co znamená, že plod je schopný sociální interakce a jak se toto

projevuje?
str. 40

Od samého počátku těhotenství spolu dítě i matka komunikují, a to nejprve na bází

víceméně fyziologické (např. skrze hormoy), později i sociální (svými pohyby např.
dítě aktivně ovlivňuje chování matky).

Matka dítěti zprostředkovává vnější svět, skrze první prenatální zkušenost se u

jedince vytváří bazální pocit bezpečí.

11. Jaké mohou být škodlivé vlivy na plod?

str. 35
Zvláště v embryonálním období (od 4. týdne do 3. měsíce = v prvním trimestru),
kdy se vytváří základy všech orgánů je embryo velice citlivé na jakékoliv patogenní
faktory (škodlivé vlivy) - např. infekční choroby, alkohol, kouření, droby, RTG
záření
► důsledkem působení škodliv. vlivů jsou MALFORMACE, FUNKČNÍ DEFEKTY a
VÝVOJOVÉ VADY různého stupně, zasaženy jsou právě ty orgány, jež se zrovna v
dané době vyvíjí.

12. Kdy je plod schopný rozlišit lidskou řeč?

str. 39
Sluch je plně dokončen ve 37. týdnu. Dítě vnímá především tlukot matčina
srdce, hlasité zvuky zvenčí a matčin hlas. Matky popisují reakce plodu na
zvukové podněty již od 32. týdne těhotenství

13. Jak se liší stavba těla norovozence od kojence a starších dětí?

str. 41

Tělesné proporce novorozence jsou oproti následujícímu vývoji výrazně odlišné.

Největší rozdíl se týká velikosti hlavy – ve 2.měsíci prenatálního vývoje tvoří
téměř polovinu velikosti těla, v době porodu již pouze jednu čtvrtinu a tento
poměr se dál snižuje. Obličej novorozence je okrouhlejší, čelisti menší než u
starších dětí a dospělých, taktéž hrudník je okrouhlejší, břicho více vystouplé,
končetiny vhledem ke zbytku těla relativně krátké

14. Jaké úrovně bdělosti můžeme sledovat u novorozence?

str. 45

Dítě je po porodu cca 1 hodinu bdělé. Většinu dne prospí, jen krátké okamžiky je v
bdělém stavu. Budí se v intervalech po 2-3 hodinách.

Spánek dělíme na:

- hluboký
- lehký
- dřímotu

BDĚLOST dělíme na:

 Klidný bdělý stav (jasný pohled, dítě pozorně vnímá)
 Aktivní bdělý stav (výrazná pohybová aktivita, krátké hlasové projevy)
 Pláč (oči otevřené nebo zavřené, křik, pláč, značná pohybová aktivita)

15. Jaké nepodmíněné reflexy má novorozenec? str. 43

16. Jaké zrakové podněty nejvíce zaujmou novorozence? str. 50

Plné ostrosti zrakového vnímání dosáhne dítě až kolem jednoho roku.

Brzy po narození jsou schopni rozlišovat ČERVENOU barvu od bílé, nikoliv však
modrou, zelenou či žlutou.
Již v jednom roce jsou schopni rozlišit tvář matky od dalších obličejů.
- upřednostňují zajímavé konfigurace – vyhledávají nové objekty, preferují
složitější vzorce před jednoduššími
- zajímá je pohyb, otáčí za ním hlavičku
- dávají přednost lomeným liniím a křivkám před přímkami
- zvláště přitažlivý je pro dítě LIDSKÝ OBLIČEJ
17. Od kdy je novorozenec schopný vnímat emocionální složku výrazu
tváře? str. 50

V 7 – 10 měsíci dítě vnímá, rozlišuje a reaguje na emocionální složku obrazů

obličejů

18. Proč novorozenec lépe rozezná ženský než mužský hlas?

Dítě vnímá v prenatálním období hlas matky, dovede ho rozeznat od hlasů jiných.
Ženský hlas má vyšší hlasovou frekvenci, je pro dítě příjemnější

19. Jaké jsou motorické projevy novorozence?

str. 46
Pohybová aktivita novorozence je poměrně živá, ale stále omezená,
nekoordinovaná. Dítě ještě samo neudrží hlavu, ta mu potácivě přepadávám
nutná je proto její opora. V poloze na bříšku dokáže na chvíli reflexně zvednout
hlavu, na zádech však nikoli. ruce jsou zaťaté v pěst.

20. Jakým způsobem komunikuje novorozenec s okolím?

str. 57-58
Brzy po narození dítě vykazuje silnou motivaci komunikovat. Je ovlivněno
krátkými stavy bdělosti, sociálním prostředím, a hlavně osobou se kterou
komunikuje.
Novorozenec je schopen několik dní po narození imitovat mimiku lidí, dává
najevo libost, nelibost, křikem, pláčem. existuje několik druhů pláče i křiku
(z radosti, z hladu, strachu, apod.). Brouká, vrní, mlaská, výská,….
21. Jaké jsou typické znaky komunikace matky s novorozencem?

str. 58

 Matka mluvící s dítětem přehání své výrazy – mluví vyšším hlasem,

pomaleji, přehání nonverbální doprovod (např. mimiku, pohyby), pohledy
do očí jsou delší, více se dítěti přibližuje, naklání
 Používá omezené množství výrazových projevů, které tak dítě snáze
odlišuje
 Tyto projevy pak často stereotypně opakuje

22. Jaké jsou nejdůležitější charakteristiky vztahu matky a novorozence (3

charakteristiky)

str. 58

 Kontingentní reaktivita – okamžitá a správná reakce matky na projevy

dítěte
 Konzistence péče – všechny reakce jsou dlouhodobě stabilní
 Emoční vyladění – dospělý sdílí s dítětem pocity, dítě tak dostává
potvrzení, že mu okolí rozumí

23. Jaký je rozdíl mezi hrubou a jemnou motorikou?

str. 59

Hrubá motorika – zahrnuje pohyby celého těla, a to :

 Pohyby lokomoční (např. lezení, chůzi, skákání, plavání)
 Pohyby nelokomoční (např. sezení, dřep, tahání)
Jemná motorika – zahrnující pohyby rukou, manuální dovednosti,
grafomotoriku, logomotoriku (pohyby mluvících orgánů, mimiku)

24. V kolika měsících dokáže dítě sedět bez opory?

str. 61
v 5. - 6. měsíci se spontánně přitahuje do sedu (sedí v předklonu a podpírá se rukama)
v 8.- 9. měsíci se dokáže samo posadit - sedí pevně, bez vrávorání

25. Jak se u dítěte vyvíjí uchopování předmětů (z pohledu práce s tělem)?

str. 62
 1. stupeň - dítě sahá a uchopuje fixovaný předmět symetricky oběma
rukama, naklání se k předmětu celým tělem
 2. stupeň – uchopovací pohyb rukou a paží se již vyčleňuje z příklonu
trupu, dosud se však uskutečňuje oběma rukama
 3. stupeň – dítě uchopuje předmět jednou rukou, udržuje vizuální kontakt
s uchopovaným předmětem
→ nejprve uchopování celou dlaní, tzv. aktivní dlaňový úchop,
→ poté následuje typický nůžkový úchop, mezi palec a ostatní prsty
ruky,
→ v 9. měsících klešťový úchop (mezi palcem a ukazováčkem).

26. Jaké jsou tři principy vývojového směru u kojence?

str. 60

PRINCIP VÝVOJOVÉHO SMĚRU - postupné ovládání jednotlivých částí těla se děje

dle tělesného růstu, a to ve směru:

1) KEFALOUDALNÍM - ovládání těla postupuje od hlavy k patě

2) PROXIMODISTÁLNÍM - od středu těla k perifernímu

3) ULNORADIÁLNÍM - od malíkové strany dlaně k palcové

27. Jak se u dítěte vyvíjí úchop předmětu rukou (typy úchopů) ?

str. 62
→ nejprve uchopování celou dlaní, tzv. aktivní dlaňový úchop,
→ poté následuje typický nůžkový úchop, mezi palec a ostatní prsty
ruky,
→ v 9. měsících klešťový úchop (mezi palcem a ukazováčkem).

28. V jakém kognitivním vývojovém stadiu dle Piageta se nachází kojenec?

str. 31 + 34

0-2 SENZOMOTORICKÉ - období rapidního kognitivního rozvoje

stadium - dítě si buduje přímou znalost světa za pomoci pohybu a
bezprostředního vnímání
- zpočátku nerozlišuje sebe samo od svého okolí, věci, které nevidí
nehledá (neexistují)
- postupem času chápe sebe jako aktivního činitele, získává
vědomí stálosti objektů

- Senzomotorický (narození – 2 roky) – odlišuje sebe od okolního světa. Osvojuje si

pojem stálosti objektu – tzv. uvědomuje si, že objekt existuje, i když jej nevidí)

29. Kdy se u dítěte objevuje sociální úsměv?

str. 71

První sociální úsměv zaznamenáváme mezi 1. až 2. měsícem.

Dítě si začíná uvědomovat, že na sociální okolí může svým chováním do značné
míry působit, ovlivňovat jej.

od. 3. měsíce - úsměv a hlasový projev při sociálním kontaktu

od 4. měsíce - se dítě usmívá, směje se nahlas

30. Kdy se dítě dostává do období artikulované řeči?

str. 63-64

Artikulovaná řeč se dá zařadit mezi 9. - 10. měsíc.

Od 9.měsíce většina dětí rozumí a odpovídajícím způsobem reaguje na jednoduché
výzvy doprovázené gesty, u mnohých se objevují první slova s významem.

Po 12. měsíci zahrnuje slovník dítěte kolem šesti lov.

První slova a další rozvoj komunikace záleží na řadě faktorů

- na dispozicích dítěte
- jakým způsobem je s ním komunikováno
- jak podnětné je jeho prostředí

31. Jaké jsou základní socializační situace?

a) kojení a odstavení dítěte (jeho způsob a celkové trvání)

b) učení se udržování tělesné čistoty (trénink toalety)
c) kontrola dětské agrese a projevů sexuální zvídavosti
d) vztah rodičů k dítěti
e) kohezivita (soudržnost) rodiny a její konstelace (rodina úplná, neúplná, počet
sourozenců, atd…).
f) socio-ekonomický standard rodiny

1. narození – 3 měs. – lhostejné reakce, žádné k lidem

2. 3 – 6 měs. – zaměřování se na blízké a známé osoby, utváření vzahu
3. 6 měs – 3 roky – vztah k jedné, pečující osobě
4. 3 roky a více – vztah na úrovni partnerství

32. Co je to bazální osobnost novorozence?

- základ duševního života,

- je to rozvoj osobnostních základních vlastností a nimi spojených způsobů

chování v rámci dosažení základní důvěry ve svět. Potvrzení jistoty a bezpečí
eliminuje úzkost a rozvíjí se otevřenost vůči okolnímu světu, tj. sociální vstřícnost, ale
i otevřenost zkušenosti, kterou dítěti může tento svět poskytnout.

Odvíjí se od kvality prvotní vazby mezi matkou a dítětem, ovlivňuje jeho pozdější
emoční prožívání i sociální adaptabilitu.
33. Co je to raná sociální zkušenost?

Zkušenost, kterou dítě získává v prvních třech letech svého života

Je to období, kdy dítě získává první zkušenosti ze sociálních vztahů, do nichž

vstupuje a období, kdy se vytváří základy duševního života jedince (tzv. Bazální
osobnost), tedy jakého si psychického vyladění na emocionálním kontinuu důvěra –
nedůvara, optimismus – pesimismu.

Např. Je-li dítě v tomto věkovém odbobí o samotě, vzniká tzv. Bazální úzkost.

34. Kdy dokáže batole stabilně chodit?

str. 78
► Kolem 12. měsíce první nedokonalé krůčky,
► delší samostatná chůze kolem 13. měsíce.
►Kolem 15. měsíce začíná utíkat, padá již zřídka, do schodů je vedeno za ruku,
ze schodů leze.
► V 21. měsíci dítě zvládá běh, po schodech jde nahoru i dolů s přidržením se
zábradlím, dokáže kopat do míče.

35. Jaké základní znaky řeči si dítě osvojí v prvním roce?

1. -3. měsíc - používá ke komunikaci se svým okolím NEARTIKULOVANÉ zvuky

3. měsíc - brouká, vrní, mlaská, houká a výská - snaží se na sebe upoutat
pozornost
od 6. měsíce - začíná žvatlat, vyslovuje slabiky (ba, mama)
od 9. měsíce - první slova s významem
po 12. měsíci - zvládá kolem šesti slov

36. Jaké jsou fáze reakce na separaci od matky?

str. 87

SEPARACE -

1) AKTIVNÍ - dítě je iniciátorem separace, samo se vzdaluje - provázeno zvídavostí

2) PASIVNÍ - separace probíhá nezávisle na aktivitě, vůli dítěte - DÍTĚ JE
ODLOUČENO - chování je provázeno úzkostí, bezmocí

TŘI FÁZE SEPARAČNÍ ÚZKOSTI:

 1) Protest – po separaci dítěte od např. jeho matky se toto snaží ze všech sil
o opětovné sblížení, hledá matku, odmítá náhradní formu péče, hlasitě
protestuje proti vzniklé situaci, čeká na návrat matky
2) Zoufalství – dítě přichází na to, že matka je nedostupná, ztrácí naději v její
návrat, přestává jí volat a hledat, stává se apatickým
3) Odpoutání – pokud i nadále matka nepřichází, snaží se dítě uspokojit
svou potřebu citové vazby vytvořením vzathu s jinou osobou. Pokud se jiná
osoba nenachází, upoutává se např. k hračce

Fáze probíhají při delší odluce od blízkých osob u všech dětí, a to ve stejném pořadí.

37. Jaké jsou vlastnosti emocí batolete?

str. 70

Rané emoční odpovědi se během prvních měsíců začínají diferencovat na

ZÁKLADNÍ EMOCE ► ŠTĚSTÍ, PŘEKVAPENÍ, STRACH, HNĚV, ZNECHUCENÍ a
SMUTEK.

po 2. - 3. roce ► kdy je rozvinuto SEBEUVĚDOMĚNÍ se objevují SLOŽITÉ EMOCE ►

EMPATIE, ŽÁRLIVOST, STUD, VINA, PÝCHA apod.

Projevy emocí Přibližná doba výskytu

- období
První SOCIÁLNÍ ÚSMĚV 1. - 2. měsíc
ZLOST, PŘEKVAPENÍ, SMUTEK 2. - 4. měsíc
STRACH 5. - 7. měsíc
EMPATIE, STUD, ŽÁRLIVOST, VINA, PLACHOST, Postupně
PÝCHA, POHRDÁNÍ od 12. měsíce

38. V jaké činnosti je možné sledovat navazování vztahů batolete k dalším

dětem?

str. 89
►ve 2 letech začínají děti navazovat vztahy k druhým, přibližně stejným
starým dětem → převážně krátké výměny pozornosti, přetahování se o
hračky, úsměv či napodobování
 ► po 2. roce pozorujeme tzv. paralelní hru – děti si hrají ,,vedle sebe´´ (nikoli
spolu v pravém slova smyslu), na první pohled si nevěnují příliš pozornosti,
batolata se sledují, napodobují chování druhého dítěte

►k 3. roku se již ve hře objevují první známky spolupráce či soupeření - tzv.

HRA SPOLEČNÁ (asociativní)

39. Co je první fáze vzdoru, kdy se objevuje a jak se projevuje?

str. 85

Tzv. negativismus, vzdor → souvisí se sebeprosazováním

= je velmi individuální, odvíjí se od: biologické dispozice, temperamentu,
výchovy,přístupu rodičů k této fázi

► častými projevy jsou odmítání, typickou odpovědí je ,,ne´´ a to bez ohledu na

situaci, záchvaty vzteku

►Objevuje se zhruba kolem 2. - 3. roku života a trvá přibližně 12 – 14 měsíců.

►Období vzdoru ( JÁ CHCI, JÁ SÁM) je součástí vývoje každého jedince.

40. V jakém kognitivním stadiu podle Piageta se nachází dítě v

předškolním období?
str. 32

2-7 PŘEDOPERAČNÍ - mimořádný rozvoj jazyka

let stadium - po 1,5 roce užívá již řeč
- stále nerozumí některým myšlenkovým operacím
- uchopování reality je postaveno na stavech (vzhledu)

41. Jaké jsou typické znaky myšlení předškolního dítěte?

str. 95 - 97

1 EGOCENTRISMUS subjektivní vnímání reality, není schopno

podívat se na danou věc z jiného úhlu pohledu
 2 ANISMUS přičítání života neživým objektům, dítě se
domnívá, že neživé věci, mají živé vlastnosti
3 FENOMENISMUS Vazba na přítomnost

4 MAGIČNOST dítě interpretuje svět pomocí nadpřirozena

5 ANTROPOMORFISMUS Polidšťování neživých objektů (židle mě shodila
dolů- je zlá)
6 ABOLUTISMUS situaci, jak ji vidí dítě, má absolutní platnost
7 CENTRALIZACE -centrace zaměřenost pouze na jednu charakteristiku
celku

42. Co znamená termín CENTRACE?

str. 97

CENTRACE = CENTRALIZACE

► neboli zaměřenost pouze na jednu charakteristiku celku, hodnocení

beroucí v potaz jeden faktor, jedno hledisko, a to zpravidla to nejzjevnější

Př.: Před dítě jsou postaveny 2 stejné sklenice, obě se naplní vodou. Poté je dítěti
ukázána sklenice další, vyšší a z jedné sklenice přelijeme vodu do té vyšší. Když má dítě
určit, ve které sklenici je více vody, ukáže na vyšší, přestože bylo přítomno při přelívání
z jedné sklenice do druhé. Zatímco se zaměřuje na výšku sklenice, opomíjí její šířku.

43. ČEHO se týká teorie "ATTACHEMENTU" - připoutání a kdo je jejím

autorem?
str. 73

TEORIE ATTACHMENTU - přimknutí

 = způsob vytváření citových vazeb dítěte k prvním, nejvýznamnějším lidem
v jeho živote
→ citové přilnutí malého dítěte k matce a dalším blízkým osobám

ATTACHMENT = specifický emoční vztah, jenž zahrnuje vzájemnou výměnu

subjektivního pocitu bezpečí, péče a potěšení.
= ustanovování prvních sociálních vztahů
= primární sociální vazba po narození je s pečující osobou, tyto zkušenosti
jsou pro člověka zásadní a ovlivňují jej do dalšího vývoje
= dítě je odkázáno na pečující osobu, jež je prostředníkem okolního prostředí,
čímž ovlivňuje jeho vývoj především v oblasti psychické, ale i sociální
= čím více je dítě stresováno, tím více je potřeba přimknutí

Citová vazba se projevuje prostřednictvím tzv. VAZBOVÉHO CHOVÁNÍ - cílem je

zajistit ochranu a blízkost v případě ohrožení dítěte
→ např. natahování rukou za matkou → ta jej uklidní v náručí.
►matka je pro dítě důležitou = uspokojuje jeho potřeby ► raná ztráta pečující
osoby znamená pro dítě psychické trauma, hluboký žal

autor = René Spitz ► problematika utváření sociálních vztahů

JOHN BOWLBY ► otec teorie attachmentu
→ dále pokračovala MARY AINSWORTH

44. Jaké jsou tři stadia schopnosti klasifikovat podle Piageta?

str, 98
 od 2,5 a 5 let děti seskupují objekty dle jedné kvality (např.
tvaru, barvy), dítě tak například hromádku červených a modrých
koleček a čtverečků rozdělí pouze podle tvaru, nikoliv už podle
barvy.
 od 5 až 7 let jsou děti schopni třídit objekty dle dvou různých
charakteristik (např. barvy a tvaru)
 od 7 až 8 let lze podle Piageta mluvit o skutečné klasifikaci

45. Jaké jsou základní fáze vývoje kresby? 3 fáze

od str. 91
  Stádium čmárání – již v ranně batolecím období, dítě maluje ,,celým
tělem´´, bezobsažná čmáranice
 Stadium tvarů, symbolů – dítě začíná napodobovat a kreslit první
tvary, od 2,5 roku napodobí kresbu i horizontální čáry, ve třech letech
zvládne nakreslit kruh, od 4 let křížek, od 5 let čtverec, od 6 trojúhelník,
atd.
 Poslední fáze je vlastní kresba, tzv. obsahové obrázky

46. Nakreslete hlavonožce.

str. 93

47. Jaké jsou dvě základní oblasti řeči?

str. 95

 Řeč sociální – řeč užívaná ke komunikaci s druhými, obsahuje jak

otázky, tak odpovědi, slouží ke vzájemné výměně informací, dítě
v pátek roce života je schopno vést sociální řeč, plynně konverzuje
 Řeč pro sebe – slouží k regulaci vlastního chování, formulování
vlastních myšlenek či vyjadřování pocitů.
V 5 – 6 roce přechází řeč pro sebe v tichou řeč pro sebe, tzv. vnitřní
řeč.

48. Jakou funkci má sociální řeč?

str. 95
  Řeč sociální – řeč užívaná ke komunikaci s druhými, obsahuje jak
otázky, tak odpovědi, slouží ke vzájemné výměně informací, dítě
v pátek roce života je schopno vést sociální řeč, plynně konverzuje
např. děti jsou schopny popsat určitou hračku člověku, který na ni nevidí

49. Jakou funkci má řeč pro sebe?

str. 95

 Řeč pro sebe – slouží k regulaci vlastního chování, formulování

vlastních myšlenek či vyjadřování pocitů.
V 5 – 6 roce přechází řeč pro sebe v tichou řeč pro sebe, tzv. vnitřní
řeč.

např. dítě si nahlas opakuje slovní instrukci = mám to přinést

50. Jaké vývojové aspekty zahrnuje proces socializace?

str. 102

Nejdůležitější roli v procesu socializace hraje RODINA - uvádí dítě do

"společenství lidí".

Má tři vývojové prvky:

 Vývoj sociální reaktivity – dítě se učí navazovat a udržovat vztahy

k lidem ve svém okolí (sociálním prostředí)
 Vývoj sociálních kontrol – dítě si osvojuje normy na základě příkazů a
zákazů dospělých, učí se hodnotám dané společnosti, jejím cílům, atd.
 Osvojování si sociálních rolí – vzorce chování, které se od dítěte
očekávají a jsou od něj vyžadovány, vzhledem k věku, pohlaví či
společenskému postavení.

51. Co je prosociální chování?

str. 102

prosociální chování = ALTRUISMUS

 PROSOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ = skutky a činy vykonané ve prospěch
druhého člověka bez očekávání odměny.
Jde např. o poskytnutí pomoci, darování, půjčení, rozdělení se, atd.
► První náznaky prosociálního chování lze pozorovat kolem 1,5 roku (dítě
sympatizuje s tím, kdo je smutný či nešťastný).
►skutečné prosociální chování se však vyvíjí až kolem 4. roku.

52. Kdy dítě začne rozumět subjektivní povaze emocí?

str. 99

Mezi 3 – 5 rokem rozumí subjektivní povaze emocí

(tzv. že jedna a tatáž situace může u dvou různých lidí vyvolat různé emoce).

53. Jaké oblasti vývoje dítěte sledujeme při posuzování školní zralosti?

str. 103
 Tělesná zralost – výška, váha, motorická koordinace. Hodnotí se, zda
je dítě schopno zvládat tělesnou zátěž, jež na něj škola bude klást
 Kognitivní vývoj – dítě nastupující do školy by mělo být ve svém
přístupu ke světu více realistické, méně závislé na svých aktuálních
přání a potřebách. Mělo by umět např. poskládat a rozložit obrázek,
zohledňuje se také řeč (rozsah slovní zásobym kvalita řečového
projevu), paměť, zásoba získaných znalostí, chápání prostoru (nahoře,
dole, vpravo, vlevo, vedle,…)
 Emoční, motivační a sociální zralost – dítě musí přiměřeným
způsobem regulovat, kontrolovat vlastní emoce. Dítě by mělo být
schopno např. dokončit úkol, i když je pro něj třeba nezajímavý, je
schopno se soustředit na namáhavý úkol, mělo by být schopno
pracovat ve skupině spolužáků, podřídit se cizí autoritě (učitel), být
méně závislé na rodině, mělo by umět navazovat kamarádské vztahy, a
přijmout novou sociální roli ,,žáka´´.
U nás se často používá test A. Kerna, pro naše podmínky upravený J.
Jiráskem.
Je složen ze tří částí:
1) kresba lidské postavy
2) napodobení psacího písma
3) obkreslení skupiny bodů

54. Jaké jsou možné příčiny školní neúspěšnosti?

- nedostatky v somatickém vývoji, nadměrná fyzická, psychická zátěž

ve škole, nadměrné požadavky kladené na žáky,
 - neurotický, povahový vývoj (negativní ladění), rané poškození
nervového systému, nedostatečný intelekt,

- nedostatky ve výchovném působení rodičů, neúplná, nefunkční

rodina, demotivace dítěte, frustrace, sociální nepřipravenost, šikana

- biologické (genetické) faktory, vlivy prostředí a výchovy

55. Jaké požadavky klade na dítě vstup do školy?

str. 106

► školní zralost
► školní připravenost

Nástup do školy a pravidelná školní docházka ovlivňují psychický i sociální

vývoj dítěte.

►Výrazně se mění denní režim dítěte

► musí si zvyknout na nové prostředí
►učí se zvládat odloučení od rodiny, přijmout autoritu učitele, zapojit se do
skupiny spolužáků, učí se zodpovědnosti
► musí obstát v nárocích školy ve výuce (udržet pozornost, osvojit si látku)
► během 1 - 2 třídy se profilují specifické poruchy učení
► srovnává se s výkony ostatních spolužáků - a jeho hodnocení = utváření
identity dítěte

56. Jak se u dětí v mladším školním věku projevuje jejich schopnost

klasifikovat?
 str. 106

Dítě dokáže plně klasifikovat dle více různých kritérií - což se projevuje oblibou
sběratelských her.

Kategorizace zahrnuje složitější operace - např. tranzitivitu.

Dítě si vytváří vlastní vnitřní hierarchii informací - rozřazováním jednotlivých prvků
do tříd, zvládá základní logické operace, rozezná rozdíl mezi celkem a jeho
částmi.

Chápe např., že jezevčík patří do třídy psů a psi patří do třídy zvířat. Zadáme-li dítěti
úlohu typu: ,, Máme čtyři kočky a dva psi – máme více koček nebo zvířat?‘‘, v pěti
letech si s tím nejspíš neporadí, zatímco o dva roky později už ano.

57. Co je důležité z pohledu sebehodnocení pro dítě v mladším školním

věku?

str. 108 - 109

V mladším školním věku je pro dítě velmi důležité, jak obstojí při plnění svých
povinností a v činnosti vůbec.
Na podaném výkonu, a na jeho hodnocení druhými, závisí
SEBEHODNOCENÍ dítěte.
Dítě hodnotí své výkony dle toho, JAKÝM ZPŮSOBEM jeho snažení
ohodnotila pro něj důležitá osoba (rodič, učitel).
Budování sebehodnocení ovlivňují rodiče.
Dávají dítěti najevo - jak si jej váží, a tím mu ukazují jeho hodnotu - tzv.
ZRCADLOVÁ TEORIE - a zároveň jsou mu VZOREM CHOVÁNÍ.

Dítě v tomto období špatně snáší neúspěchy. Je-li jich mnoho, může si trvale
zafixovat pocit méněcennosti.

58. JAKOU funkci plní kamarádství?

str. 110-111
 ► přátelství má důležitý význam
► učí jedince pochopit druhé i sebe sama
► umožňuje trénovat prosociální chování, zvládání každodenních problémů
► je základem pro budoucí intimní vztahy
► kamarádství je forma sociální interakce, je jevem dynamickým, prochází
vývojem

Fáze vývoje kamarádství:

1 Děti jsou silně egocentrické a mají

NEDIFERENCOVANÉ 3-7 problém pochopit situaci ze strany druhé
kamarádství let osoby
Př. "je moje kamarádka, protože bydlí na
stejné ulici"
2 Děti jsou výrazně egocentrické a ve svých
JEDNOSTRANNÉ 4-9 soudech kategorické (užívají "už nikdy,
kamarádství navždy")
Př. "už se s ní nikdy nebudu kamarádit,
nechce jít ven, když chci já¨"
3 Kamarádství postaveno na principu dávání
OBOUSTRANNÉ 6-12 a braní - stále dominuje vlastní zájem nad
kamarádství zájmy druhého
Př. "kamarád je ten, který si se mnou hraje,
když si nemám s kým hrát"
4 Kamarádství chápáno jako trvalý,
VZÁJEMNĚ SDÍLENÉ 9-12 systematicky angažovaný vztah, je bráno
kamarádství jako určitá forma vlastnictví - vyžaduje
výhradní náklonnost druhého

5 Vztah vykazuje znaky vzájemné závislosti i

AUTONOMNÍ přátelství 12+ respekt vůči autonomii druhého
Př. "dobré přátelství je závazek, musíte věřit,
dávat a zároveň umět nechat jít, pokud to
druhý potřebuje".
59. Jmenujte alespoň 4 vývojové úkoly, spojené s obdobím adolescence.

str. 116

VÝVOJOVÉ ÚKOLY - zahrnují to, co člověk sám chce naplnit, co považuje v

životě za podstatné, ale i to, co je třeba splnit ve vztahu ke společnosti, kultuře.
- mají biologický, psychologický či kulturní základ, rozvíjí se ve vzájemné
interakci
- část začíná již v dětství a v období adolescence se završují, jiné se nově
objevují

1 přijetí vlastního těla, fyzických změn, včetně pohlavní zralosti a

pohlavní role
2 dosažení kognitivní komplexnosti, schopnosti abstraktního myšlení a
schopnosti aplikovat intelektový potenciál v běžném životě
3 Uplatnění vlastního emocionálního a kognitivního potenciálu ve
vrstevnických vztazích, spojené se schopností vytvářet a udržovat vztahy s
vrstevníky obojího pohlaví
4 Změna vztahu k dospělým, zejména rodičům, rozvoj autonomie a
zároveň respektu a tolerance
5 Získání představy o ekonomické nezávislosti a směřování k určitým
jistotám, což se projevuje především ve volbě povolání a profesní
kvalifikace
6 Získání zkušeností v erotickém vztahu, jako příprava na partnerství,
rodinu
7 Rozvoj intelektu, emocionality a interpersonálních dovedností zaměřených
ke komunitě a společnosti
8 Ujasnění si představy o budoucích prioritách a cílech, o stylu života
9 Upevnění si hierarchie hodnot a reflexe stabilizace vlastního vztahu ke
světu a životu
60. Jaký je hlavní úkol období adolescence z pohledu Eriksona?
str. 121

►Podstatou tohoto období je především hledání vlastní identity

► porozumět sám sobě, zvolit si, čeho chce v životě dosáhnout.
► hledání odpovědí na otázky ,,kdo jsem já?´´, ,,jaký je smysl života?
´´, ,,jak se na mne dívají druzí?´´
►Hlavním úkolem je najít ,,sám sebe´´

61. Co označuje termín psychosociální moratorium?

str. 121

adolescentní PSYCHOSOCIÁLNÍ MORATORIUM

= označil je Erikson
= projevující se jako potřeba něco zastavit, zabrzdit, tendence udržet si
výhody mládí (prodloužení adolescence)

Pozdní adolescence = období volnosti, kdy má jedinec svobodu a zároveň

minimální zodpovědnost.
Smyslem toho období je poskytnout jedinci čas a možnost, aby sám sobě
porozuměl, zvolil si své cíle a osamostatnil se.

62. Co znamená pojem sekulární akcelerace?

str. 118

SEKULÁRNÍ AKCELERACE
► s rostoucí životní úrovní společnosti dochází i k urychlení biologického
dozrávání organismu, přičemž posuny jsou znatelné již v 10letých úsecích

např. akcelerace je doba nástupu menses, kdy v roce 1897 dostávaly dívky první
menses v 15-16 letech, v roce 1938 již ve 14 letech a v roce 1962 ve 13 letech.
63. Jak se proměňují vztahové potřeby dospívajícího v pubertě?

STR. 124-125

● osamostatňování se od rodiny (větší autonomie, svoboda,

nezá vislost, ztrá ta jistoty)

● upřednostňování vrstevnických skupin (vytvoření si nové identity,

osamostatň ová ní se, větší svoboda v rozhodová ní se, příprava na
budoucí povolá ní)

→ V ČASNÉ ADOLESCENCI= nejdříve malé skupiny (mají silnou

kohezi), 3-10 členů , jsou dívčí nebo chlapecké
→VE STŘEDNÍ ADOLESCENCI = malé skupiny setká vající se ve větších
skupiná ch (diskotéka), tyto skupiny se začnou rozpadat
→ a vytvá řejí se především partnerské dvojice (zá klad pro vytvoření
dalších malých skupin)
→ velké skupiny se rozpadají a malé setrvá vají na bá zi hlubšího
přá telství mezi pá ry

VZTAHY K RODIČŮM
►adolescence je období, kdy dochází ke změně stylu komunikace v rodině
► důležité je SEBEPROSAZOVÁNÍ - možnost vyjádřit svůj názor tak, aby jej
přijali i rodiče - zároveň by měl svoje hlediska prosazovat i rodič
► není již dominance rodiče nad dítětem, ale mělo by jít o rovnocenný vztah
► zpravidla však dochází k častým konfliktům s rodiči (jako doba návratu domů,
sociální život dospívajícího, oblékání, známky ve škole) → stále k němu přistupují "jako k
malému"

VZTAHY K SOUROZENCŮM
► dochází k rivalitě mezi sourozenci - výrazný vliv má rodinná konstelace
► převážně stejně starý sourozenec působí na sourozence přímo i nepřímo skrze
svůj vliv v různých rodinných situacích (rodinná socializace)
► větší blízkost k sourozencům bývá u dívek

VZTAHY K VRSTEVNÍKŮM
► dělíme na vrstevnické, přátelské a partnerské → tyto vztahy mají velmi
důležitou roli
► navzájem si poskytují názory, pocity, vzorce chování
► dospívající získává POCIT VLASTNÍ AUTONOMIE
64. Jaké jsou tři typy adolescentů podle způsobu volby povolání?

str. 127

TYP A
→ řídí se svou volbou podle přání a rozhodnutí rodičů
→ nebo podle nahodilých vnějších skutečností, bez ohledu na vlastní zájmy,
sklony

TYP B
→ převažující skupina
→ představuje střední pozici
→ Má svá přání, ale představy o práci jsou často nejasné a nepevné

TYP C
→ řídí se ve své volbě podle osobního plánu založeného na cílech vlastního
života

65. Jaké typy vztahů jsou důležité pro adolescenta? str. 125

► rodičovské (významné sociální zázemí)

► vztahy vrstevnické
► přátelské
► a partnerské (emoční a sociální opora).
66. Jaké jsou tři hlavní milníky ve vývoji identity dítěte? s. 113-114

V období přechodu mezi dětstvím a dospělostí dochází ke komplexní proměně na úrovni

1) biologické - např. pohlavní zrání, 2) psychické - např. rozvoj symbolizace, anticipace
a 3) sociální - napři osvojování nových sociálních rolí

důležitými milníky v období mezi dětstvím a dospělostí:

► ČASNÁ ADOLESCENCE 10 - 13 let

- započetí pohlavního zrání, postupně dosaženo reprodukční schopnosti,
rychlejší růst, změna tělesné konstituce, zvýšená sekrece mazových žláz = akné,
- vstup do stadia formálních operací, domýšlí důsledky svého jednání (na
základě logické úvahy)
- rodina, škola, vrstevníci = významné sociální prostředí
- větší touha po soukromí, přátelství s vrstevníky stejného pohlaví

► STŘEDNÍ ADOLESCENCE 14 - 16 let

- snaží se výrazně odlišovat od svého okolí (oblékání, řeč)
- hledání osobní identity
- ukončení základní školní docházky
- příprava na budoucí povolání
- přátelství je orientováno na důvěru, podporu v krizi, loajalitu

► POZDNÍ ADOLESCENCE 17-20 let

- etapa směřující přímo k dospělosti
- ukončení profesní přípravy a hledání pracovního uplatnění, případně další
studium
- potřeba někam patřit, podílet se na něčem
- sdílet s druhými úvahy o vlastních cílech, životních plánech
- ekonomická samostatnost, úvaha o vstupu do manželství, založení
rodiny

67. V jakém stadiu kognitivního vývoje se nachází dítě v adolescenci? s.32

STADIUM FORMÁLNÍCH OPERACÍ od 12 let

- dítě začíná pozvolna dosahovat úrovně myšlení dospělého člověka

 - dokáže pracovat se symboly
- zlepšuje se v abstraktním uvažování
- kombinuje různé myšlenkové operace
- snaží se hledat pravidla - vytváří si a testuje hypotézy

68. Jak byste vysvětlili "imaginární obecenstvo" u adolescentů? str. 122

Adolescent má pocit, že je středem pozornosti, že jej všichni pozorují,

kritizují a hodnotí.
To ovlivňuje hlavně jeho sebepojetí a sebedůvěru a v případě selhání v určité
situaci to může vyvolávat silné pocity studu.

69. Jaké jsou specifické vývojové problémy dospívajících?

str. 126-127

 Rozpor mezi fyzickou a sociální zralostí

(tzv. sociální akcelerace posunuje dolní hranici tělesného dospívání do
nižšího věku
→ požadavky a nároky společnosti na vzdělání a profesionální přípravu
oddaluje sociální zralost člověka
→ dále např. dospívající se cítí být připraven na sexuální život, ale
společenská pravidla mu to nedovolují

 Rozpor mezi sociální rolí a statusem

Jedná se o rozpor mezi právy a povinnostmi adolescentů
Na dospívající jsou kladeny vysoké požadavky ohledně plnění jejich
role, zároveň nemají skoro žádné práva, tak jako dospělí

 Rozpor mezi hodnotami mladé a starší generace

Rozdílné názory, postoje a hodnoty mezi generacemi
- starší generace ulpívá na starších hodnotách, nová naopak odmítá
přijmout stará pravidla za vlastní, sbírá vlastní zkušenosti

● Rozpor mezi hodnotami rodiny a vnější společností

dospívající se dostávají z vlivu hodnot vlastní rodiny, setkávají s hodnotami
mimo rodinu, a to ve společnosti, v partě, škole →→ tyto hodnoty jsou však v
rozporu s těmi rodinnými
70. Co přispívá k rozvoji autoregulačních schopností v rané adolescenci?

str. 124

- V rané adolescenci se začíná zlepšovat sebekontrola a vytrvalost. K jejich

rozvoji přispívá i lepší odhad vlastních možností.
- impulzivní reakce v afektu
- narůstá zodpovědnost za vlastní výkon a jednání

Vzrůstá význam určitých osobnostních vlastností pro zvládání zátěžových

situací, jsou jimi:

- pasivní volní vlastnosti: svědomitost, systematičnost

- flexibilita
- vysoká emoční stabilita s převahou optimismu
- citlivá asertivita
- pozitivní sebepřijetí a dostatečná sebedůvěra

71. Čím se vyznačují vztahy adolescentů k rodičům?

str. 124

→Adolescence je obdobím konfliktů.

→Dochází ke změně komunikace v rodině. Nejde již o pouhou dominanci
rodiče nad dítětem, a rodič by měl vzájemný kontakt už víceméně chápat jako
rovnocenný vztah
→ Především v rané fázi adolescence jsou časté konflikty s rodiči
→. Někteří rodiče nemění způsob komunikace (nereagují na dospívání dítěte
a stále s ním jednají jako s dítětem).

72. Jaký přínos mají vrstevnické vztahy pro adolescenta?

str. 125

Hrají nezastupitelnou roli.

→ Vrstevníci si navzájem poskytují názory, pocity, vzorce chování a mají
možnost testovat sebe sama.
 → V tomto období se rychle střídají pozice soupeře, spoluhráče. Adolescent
tak postupně získává pocit vlastní autonomie.

73. Čím se vyznačuje uvažování adolescenta (jmenujte alespoň 4 charakteristiky)

str. 122

 Adolescenti mají pocit, že jsou jedineční, že jejich úvahy jsou zcela

výjimečné. Domnívají se, že uvažují jinak než ostatní.
 Adolescenti rádi argumentují, hádají se, slovíčkaří, polemizují
 Hodně se orientují na sebe
 Bývají radikální
 Mají pře sebou neskutečně mnoho cílů, směrů, proto je u nich typická
nerozhodnost
 Typická je zvýšená sebereflexe

74. Jaké je emoční prožívání adolescentů?

str. 123

→V rané adolescenci je častá emoční labilita (z důvodu hormonálních změn)

→ jsou často negativní, reagují přecitlivěle i na běžné podněty, nárůst
emočního zmatku.
→Emoční projevy jsou nápadné, emoce se často střídají, a dospívající někdy
nejsou schopni vysvětlit příčinu
→ Typický je emoční egocentrismus, projevující se přesvědčením, že ,,
nikdo nemůže mít tak intenzivní emoční prožitky, jako já´´
→ Ve střední a pozdní adolescenci tyto příznaky odeznívají. Jedná se o tzv.
období vystřízlivění.
75. Co je znakem psychické dospělosti člověka?

str. 129

→ větší sebejistota, sebedůvěra, vědomí vlastních kompetencí

→ relativní svoboda v rozhodování, schopnost přijmout zodpovědnost za své činy
a rozhodnutí
→ efektivnější zvládání vlastních emocí a jednání
→ schopnost odsunout vlastní uspokojení, podřídit své potřeby ve prospěch
jiného člověka

→ dochází k osamostatňování se od primární rodiny

→ vztahy s rodiči již méně konfliktní
→ vyrovnané vrstevnické vztahy
→ zvládnutí partnerského soužití
→ přijetí role manžela/lky, rodiče
→ samostatnost v oblasti profesní = seberealizace

76. Čím je možné charakterizovat počátek dospělosti?

str. 129

Počátek společnosti je v naší společnosti formálně stanoven dosažením právní

zletilosti - tj. 18. rokem života.

→ Je to vrchol fyzických sil a tvořivosti

→. Postupně narůstá úroveň psychosociálních dovedností. Zlepšuje se
etické jednání, stabilizují se životní postoje a emoční prožívání

→ Člověk také vstupuje do manželství, zakládá rodinu

→větší práva a sociální prestiž, více povinnosti a zodpovědnosti
→ ekonomická nezávislost

77. Co jsou základní aspekty života dospělého člověka? str. 130

→ zaměstnání (ekonomická soběstačnost)

→ rodina (sociální zázemí), blízké vztahy

→ volnočasové aktivity (sport, koníčky, zájmy)

78. Co je hlavním tématem identity člověka v dospělosti? str. 132

Identita vychází ze schopnosti dobře zvládnout profesní, partnerskou a

rodičovskou roli. Tyto role mohou uspokojovat různé psychické potřeby mladého
člověka.

Je důležité nalezení sebe sama

79. Jaký je hlavní socializační úkol v mladé společnosti? str. 132

→ hlavním úkolem je vytvoření stabilního monogamního vztahu a založení

rodiny

→ rodičovská role je vysoce sociálně ceněna

→ první krize manželství po 4 letech soužití

→ zvládnutí všech rolí potvrzuje vlastní kvality a status dospělosti

80. Jaké jsou možné příčiny krizí v mladší dospělosti?

Především první roky manželství provází často problémy. Během této doby se
poměrně velké procento těchto svazků rozpadá. Je to také doba po narození
dítěte, kdy žena přesouvá značnou pozornost k dítěti a partner se v tomto
období může cítit značně zanedbán.

- Pocity prázdnoty, nejistoty, pochybnosti o správnosti své životní cesty

- V období očekávané stability čelíme krizi, protože dosažení toho, po čem jsme
toužili, nás neuspokojuje, což je pro řadu lidí destruktivní. Podvědomé obranné
mechanismy zpravidla nedovolují podívat se pravdě do očí. (nejrůznějšími typy potíží,
úzkosti, deprese či vztahové problémy, předzvěst krize středních let).
- Polistopadová transformace gerontokratické společnosti ve společnost
mladou v roce 1989 umožnila nastupující generaci vkročit do života dříve,
přeskočením mnoha životních etap. Vstoupila mnohem dříve do nejnáročnějších
profesních pozic a psychologicky možná zahájila střední věk o deset let dříve, než by
odpovídalo jejímu kalendářnímu věku. Nyní se nachází uprostřed života a snaží se
pochopit své současné postavení, roli a další cíle.

81. Co jsou ústřední témata střední dospělosti?

str. 133

→ dochází ke změně chápání intimity a generativity

→ hodnotí svůj dosavadní život a uvažují o budoucnosti

→ hledání hlubšího smyslu života, mění postoj k mnohým hodnotám

→začínají se projevovat příznaky stárnutí, jež jsou chápány jako ztráta určitých
výhod

→ v manželství dochází ke 2. krizi (manželé bilancují, přehodnocují svůj vztah,

uvažují o další budoucnosti)

→ hledá si další náplň života (práce, koníčky, společenská činnost)

82. Co je krize středního věku? str. 134

KRIZE STŘEDNÍHO VĚKU

► člověk dosáhl určitého místa ve světe, cítí však, že růst se mění ve stárnutí

► pokládá si otázku, JAK JÍT DÁL?

► ohlíží se zpět a hodnotí svůj dosavadní život

► někdy splývá s obdobím KLIMAKTERIA (u žen kolem 45. roku, u mužů 50. rok) =
hormonální aktivita má za následek dráždivost, neklid, výkyvy nálad, zranitelnost

► Někteří lidé mají tendenci dohánět to, o čem se domnívají, že mají poslední
šanci právě teď

. (Např. výměna partnera, střídání partnerů, extravagantní úpravy zevnějšku, apod).

83. Čím by se měl vyznačovat člověk v období střední dospělosti? str.

Měl by se vyznačovat vytrvalostí, zralostí, schopností těžit ze svých

zkušeností.
 U nás ale bohužel většina lidí tohoto věku rezignuje na rozšíření si vzdělání,
kvalifikace nebo na získání nových zálib.

- člověk se stává spolehlivým, zásadovým a plně za své jednání zodpovědným.

84. Jaké jsou (4) základní motivační síly při výběru pracovní činnosti?

str. 131

 Motivace uživit se, získat ekonomickou nezávislost, zajistit rodinu

 Motivace pomáhat lidem, dobrý pocit z toho, že má práce pomáhá
druhým, že má smysl
 Motivace realizovat se v práci (využít svých schopností)
 Motivace najít přátelské kontakty, spolupracovat

85. Jaké jsou (4) základní funkce rodiny? str. 131

► rodina je důležitou stránkou dospělého člověka

základní funkce jsou:

 Reprodukční (rození členů nové generace)

 Emocionální (rodina poskytuje emoční uspokojení svým blízkým)
 Hospodářská (materiální = každá rodina hospodaří, vede domácnost)
 Socializační (rodina dítě učí základům společ. chování, uvádí ho do
společnosti, …)

86. Co znamená "SYNDROM PRÁZDNÉHO HNÍZDA" ? str. 136

► období, kdy děti odcházejí z domova a partnerská dvojice si opět musí

zvykat na "život ve dvou"

► mohou se objevit pocity prázdnoty, částečné ztráty smyslu života

► rodiče jsou nuceni k reorganizaci svého času, nově se učí vzájemné

komunikaci a trávení společných chvil
87. Jak můžeme rozdělit období stáří? str. 138

 rané stáří (presenium) – (60 – 74let) - pro období po 60. roce "třetí věk"
→ vyjadřující aktivní, nezávislé, soběstačné a tvořivé stáří
 vlastní stáří (senium) – (75 -89let)
 dlouhověkost - (po 90. roce)
ČTVRTÝ VĚK = etapa, kdy je člověk v důsledku nemoci odkázán na druhé

88. NA čem závisí průběh stáří?

►Záleží jak na procesech progresivních (tj. vývojové změny v pravém slova

smyslu), tak změny regresivních.

► stárnutí je nezvratné, do značné míry individuální. Je podmíněno

genetickou výbavou jedince, jeho dosavadním stylem života, působením
vnějšího prostředí, apod.

89. Jaké dva věky můžeme sledovat v období stáří? str. 140

 kalendářní – kolik let je člověku od jeho data narození

 funkční – skutečný funkční potenciál
Kalendářní a funkční nemusí být vždy v souladu.
např. můžeme zjistit, že osmdesátník svým funkčním potenciálem odpovídá věku 75

90. V jakých třech oblastech funkčního věku se projevují znaky stárnutí?

str. 140

 biologické
 psychické
 sociální
91. Jak se v období stáří projevuje biologické stárnutí? str. 140

BIOLOGICKÉ STÁRNUTÍ
►je dáno genetickou výbavou, životním stylem, vnějším prostředím, nemocemi z
minulosti
► přináší: morfologické změny všech soustav organismu a z nich pak vyplývající
změny funkční

K OBECNÝM BIOLOGICKÝM PROJEVŮM STÁŘÍ PATŘÍ:

► atrofie všech orgánů a tkání
► snížení funkce endokrinních žláz
► zmenšení postavy, změna složení tělesné hmoty
► změny v nervovém systému a pohybovém aparátu
► změny respirační, termoregulační a zažívací
► změny výkonnosti smyslových orgánů, senzomotoriky
► snížení odolnosti organismu vůči zátěžím
► zpomalení procesu hojení, změny chrupu apod.
► po 60. roce výrazné zhoršení zraku - u 90% osob
► po 60. roce výrazné zhoršení sluchu - u 30%, po 75. roce nedoslýchavost, úplná
ztráta sluchu

92. Jak se v období stáří projevuje psychologické stárnutí? str. 141

► na proměnu psychiky mají vliv psychosociální a biologické vlivy (změny v

CNS)
► pokles výkonu v oblasti paměti, učení, pozornosti a fluidní (vrozená)
inteligence (nesnáze v adaptaci na nové prostředí)
► změny osobnosti či stylů zvládání
►zlepšení vykazuje krystalická (ovlivněna učením, prostředím, zkušenostmi)
inteligence

Velké individuální rozdíly. Pokles funkční úrovně je pozvolný a poměrně

dlouhou dobu nemá téměř žádný vliv na praktickou činnost jedince. Po 50. –
70. roce již ale výkonové křivky klesají strmě.

Paměť : úbytky v paměti pro nové události, zatímco dávno minulé zážitky
zůstávají v pořádku. Minulé je obecně hodnoceno jako pozitivní
Učení : postupně se zhoršuje schopnost učení, zvyšuje se i počet chyb.
Osobnost : střet integrity proti zoufalství. Vyrovnává se s faktem, že se blíží
smrt, bilancuje, trvá na svých stereotypech.
Starší lidé trpí depresemi, které vedou i sebevraždám
93. Jak se v období stáří projevuje sociální stárnutí? str. 141+148

► dochází ke změnám v oblasti sociálních rolí - ODCHOD DO DŮCHODU =

významný mezník ve stáří = musí se adaptovat na jiný denní režim, hledat pro
sebe nová uplatnění, naučit se využívat volný čas

► zvýšená osamocenost, opuštěnost, sociální izolace

► důležitá je soběstačnost a schopnost aktivního přístupu k životu
► zvýšené zaměření na vlastní osobu = egocentrismus, na rodinu
► roste význam partnera - jakožto zdroj jistoty, bezpečí, sounáležitosti a sdílení
minulého a současného života
► nemoc či smrt partnera je významným stresorem - podepisujícím se na
psychickém, zdravotním i sociálním stavu člověka
► senioři preferují kontakt se známými lidmi

94. S čím - jakou změnou - se musí člověk vyrovnat na začátku období

stáří?

Většina lidí kolem 60. roku odchází do důchodu.

S touto změnou může přijít komplex neužitečnosti a snížení sebehodnocení.
Jedinec se musí adaptovat na jiný denní režim, hledat pro sebe nové
uplatnění a naučit se využívat volný čas, kterého má nyní více.

95. Jaký vývojový úkol podle Eriksona by měl člověk splnit v období stáří?

str. 30

Integrita ega versus zoufalství

- člověk se ohlíží za svým dosavadním životem - bilancuje

- dosažení osobní integrity, přijmutí vlastního života a zaujetí k němu pozitivního

postoje. Moudrost stáří spočívá v nalezení smyslu vlastního života.

Nedosažení potřebného stupně integrity se projevuje zoufalstvím a strachem ze

smrti.