Summary 13 Uvod 15 Obecnd vyvojavé psychologie 19 Predmst a moderni principy vyvojovs psychologic 19 Interdeplinaita vivojove peychologie 20 Specializované obory vjvojové poychologie 20 Aplikace vjvojove psychologie a “Temata vjvojove paychologie a Princpy soudaoné vjvojové peychologie 2 dkladn pojmy 2 vjvojové psychologie a konitosti vyvoje 27 Procesy spisobujis emény ve wv 28 Vjvo) x éasoveho hledisha 29 Vyvojov tkoly a w/vajove pkechody 2 Psychicky wjvo) 34 Keize 35 Typ kt 37 Resilience 40 Maladaptace (maladjstace) a4 Risikové faktory a vfvojové vjhody a4 Standardni vjvojové modely a7 Nestandardn typy aporuchy vjvaje 48 rnd py ve 48 Biologické a sociant determinatni teorie tykajici se psychickcho vyvoje 53 Behaviordln genetika, 55 Vykumy v genetice 57 Epigeneti 58 Viuojovs psychologie a evoluént teorie 60 Bvoluenipsychelogie 6a Mechanismy a prostfedt evoluénich adaptact 68 Kritha evoludns psychologicVYVOJOVA PSYCHOLOGIE historie vivojove psychologic 15 ‘akladni paradigmata pobledu na dite, jeho wjvo} a vfchowa 76 Pesimisticky nativsmus, ite je od natozent épatné, spoletnost ho musi vychovat 7 ‘Optimistck) nativsmus, dite od narozen! debré spoletnost ho kaa Empirlsmus, ite je dist), nepopsan lis” Behavioral empieismus ane vedecke obdob Interakéné teorle Psychoanalytickainteraktnt teorie Kultarn evoluce, geneticka soclnt peychologie a teorie socislniho uzent Vlivetologie na vyvojovou psychologit Ruska a sovetska vyvojova psychologic Videriska vsvojovd paychologie ‘eneveks vyvojova psycholog Paritska vyvojav’ psychologic ‘Americks vyvojova psychologie Historie ptistupa ksexualite \ywojova psychologie v Ceskoslovensku a Ceske republice Ceské vyzeumy z oblast vpvejové psychologic Metodologie,krtické mySlent a etické atézhy ve vyvojové psychologit 103 \Vjvojovs metodologické strategie (desizny) 105 Podéind, longitudinal studi longitudinal met 105 iene stkeni, pritezava metoda (aoss-setional method) 108, Priené sckvenéni, semilongitudindln! metoda (semilongitudinal,cose-sequential method) 09 Casto uaivane typy vjzkumil ve vyvojové psychologi 110 (Ociontantstucie/wjakum (exploratory research) uo iipadovy kvalitaivns vyakeum, kazuistika (coe study) m1 rstpy ivan vrei oalacesho waka m Korelaen kvantitativniwjekum (correlation research) na Ragresni modely a4 0 chybaeh, podvortech a mytech ve wjvojové psychologii ns Metodicks strategie zkoumajici viv prostfedia genetiky u8 Prinoe nowjch technologii pro vyzkum va tické asp wfakumu 105 Piiklady neetickjch vyaleum ve vyvojové psychologi 128 aay depron studi (13. stole) 126 ‘hum pin kk The Monster Study, 1839) 16 jekumy na zatech 7 Ww Keitika vywojovs psychologic Teorie psychickéha vyvoje anf proces socializace élovéka Reflexivni neonatdln{imitace podle Andrewa Meltzoffa 132 reurony podle Giacoma Rizolattibo 134 ‘Teorie interoubjektvity podle Colwyna Trevarthena 135 vt, patosecin chou 1s 139 2 adilenpororost a soci referenc sevnich stv. loons ebo a‘jznam rancho socialniho pouta,teorle Rentho Spltzea Johna Bowlbyha ‘René Spits, enon deprvace pion wank psychogenic prac James Robertson disledy matefsk eparacepipobytu nemocnc Bolly, evolu rie aby (erie attachments) amateshd deprive Deprivace a privace, fyicls kontakt, vfaumy Harry Harlowa isu dopa sci ata Rehabivace opi poeoac jshum deprese yeh separace ed vate shiny Wanam fick honcaken Takeckomunihace Objnsnt maze tubtaie Disk deprivace a privace rly exerémnich fore privace Bolgiky dopa prvace Poruchy socinich ata vankaicv dst Teorie bonding Pripoutans matky kites, teorie Mary Ainsworthove Typ A: ales ohh} yp nite prpoutén (ube 10-20 8 di) Typ Bsbezpeené ppourany typ [ane W 5-70 % ot Typ C-tekostne vedas, existent nejitho prpoutdn (ehetbaw 10-20 % 6) Typ D: ney ~ dezargantavany/dezrientovon,atypicky (hb U 10-15 % dt) Incerkaerni roy Typ pinouts oko pognasik fat Pri roe na ypu prion eee Paychoanalyticka vyvojovateorie procesu separacea individuace Margaret Mahlerové ‘Vyvojova teorie spantannt reciproeni interakce dittesrodigem Daniela Sterna Cinitelésocializace Bronfenbrennerova teore ekelogickych system Sociokulturn torie vyvoje Lva Semjonovice Vygotskeho liv rodicovskych faktord na wyvojélovéka ‘Soy radios jchavy Vir sexual orienta roi na vo ere Viiv sourareneckyjch faktora na vv dlovéle Viiv vistevnickych faletori na wo) elovta Viiv institucionalnt wjchovy a vadelivani na vyvodlovéle, lr intituconin pe Gal na di do 3 Vir mates kly now dete Viv kaya jee Socisné-kognitivn teorie Alberta Bandury Zope slain gro en ve flech aha pltaoych er agra tematihowagsi? Amselava teorie Fustrace Symbolic interakclonismus, eft ofekvént Roberts Rasenthala a teorie néleplovini Howarda Beckera Morélnt vyvo) Mori vjvojuditéte Teorie mordlntho vjvoje Kogniiitc poet! meant woe Joana Pagsta Teorie merdnthovinoj Lawrence Kohberge OBSAL “4 a 17 47 15 153 154 154 155 155 158 159 161 164 170 im im 1m 172 173 va 174 178 181 182 184 186 188 192 194 197 199 201 202 204 208 210 a 212 213 214 214V¥VOJOVA PSYCHOLOGIE hwo) opav honest seberepulce ple Jane Loevingerové eri pe podleCaal illganové Torte sci perspetivy pode Roberta Semone ‘Vyvoj feet a komuntkace “Upvo) tet pole organizaznich rovin jazyk Fonematicho-onoageh ovina fei Preecon produce yw proasle joj mateskeho jazyk Wyo} yslommost Morogh (waraslovnd) roving Symtatich rove rovna kay slow) Leia ovina (ovina thas ae loves soy) Sémantce oenamoud) roving Pragmatic ovina (rovia soci komuniacs) jaja Teor wyvoje fet Tet jlodisledeksocdnth a alarich lr pede Ln Sejonoie Vest erica Skinner Verbln ute a chown, behavior pistap Burrus Uroneny modal fe naive peep Noama Chomskdho a Halliday Systemic unk ingistka Jenny Sefranové horse magnets Patrice K Terie statistik we Tove jazyhove neural zvzhi Keiticka perioda ve vyvo feet Soctilni biologické vlivy na osvojen jazyk Vicejanyénost| Oven late jaye ‘vgjvoj mysleni, teorie kognitivnsho vjvoje ‘Viiv dédinostavllv prostfedt na kognitivasfunkee Viiv gramotnost na vjvoj dloveka, vfzkumy Alexandera Lurit ‘Teor vrozenych kognitivntch predisp “Teor kognitivnino wyvoje Jeana Piageta ntligece oko forma ae Stadia kogntionto woe ple Plageta Piagetany etovc tei ich oad nent rary rsinccent Pig ‘Teor kogaitivniho vpvole jue) osobnosti Vtah norinality a patologle ve vjvofi osobosti Zmény oxclnostivestith \Vjvo) temperament iv prosted na temperament vy terse \jwojovd peychoanalyticks teori Presov stadia pychosenuniho woo (Pend, 1905/1958) Freud wpe) osobnost ‘eorie individuace Carla Gustava Junga Teorie prychosociansho vyvoje osobnosti Erika Briksoma “Vjuo)sebeuvédomavant asebepojti, irovne identity Jam "oo dod i vl oly as Uety & Marci odie zptscbu reprezentacinformaciJéréma Brunera ssychocexuélnsho w/roje oecbnostiSigmunda Freudaoj identity» pedis Vivo i Vjnajidenttyv adolescence de ty ve thal vk Wypojocbery Vyvojous formy 0 ralizacepodle Abrahama Maslowa nos pore Rolla Maye Rozdlly ve vjvoji mezi poblavimi Biologic vlvy na vo} pohlav vo} psychického poblavi (pohlavnt, genderove identity) Vivo} genderovyeh rol Socidlt vlivy na vjvo) gendera, genderova socializace Periadizace vjvole, popls charakteristik dilich obdabi Poteti Existuje rod ve vjvoji déti potatych pfizozené a uméle? Btické otécky tykajc se poet Prenatiln vjvo} Etapy prenatalniho vywojepodle embryondlsno veh tick otézky v obdobiprenatalntho vyvoje Vrozené vyvojové vady Teratogennvivy prosttedtvtehotenstvi na vfvo) dite { prenatdlnich a porodnich 2azitka “Terapie wychi Prenat stimulace Porod Pribeh porodu Humanlzace porodaietvi Novorozene Rizikovy novorozenee Prenteny novorozee Nedonoter novorozente ysl vos nedonasensch di V§vo) Kojence (1-12 mésici) joj batolete (1-3 roky) V¥voj péedkolntho ditéte (3-6 let) Konec piedskolnho obdobi, skola! zralost Skolnt zralost izich vivojovjch oblast jako prognostick faktor Mladsi Skolni vak(obdobistfedniho datstvi, 6-12 let) Adolescence (obdobi pozdniho détstvi,12/13-19 et) ‘Smétovantk autonomil, promeéna vetahu krodigim a dosavadnim autoritam ita. vyznam vestevnickeho kolektiva Formujic se ide yzicke ameny at8love schéma Prom navazovani partnerscjch vataha Vyspalejt mysten \Vyvo) moraisho mylent Intenzivnt emotivita, emodnt abit, snfiens sebekontrola a zuysens nachyinostkriskavému chown a paychopatologickyon procestim Zacatak dospélosti Neeralé dospélast \Vynotujic se dospélost,pfechod od dospivin k dospélost onsaH 269 200 29 293 293 204 297 298 299 300 302ViVOJOVA PSYCHOLOGIE Krize rané daspalosti (tv ize 20letych,etvrtivotnt krize), 17-26 let Mlada dospélost (20-35 let) Keri tiestik (rie Kristowjes let), 28-35 et Stiedni dospélost (35-0 let) Stéedn dospélest jako vicholne zivotni obdobi Krive stfedniho vik Perspex ej nailno a a stfedtha vk Pozlni daspélost (50-70 let) yzics projevy starmuti Menopaucdln syndrom ‘Androgen nedostatenait taroucch mu ywojové dloly pFechod pozdes daspésti do stati ‘Stan’ vont tment neh kden pracomih kit Chips ey ote v oho tot, chow ota Sing Kofrontace ase sme “mina sve sya naeze smyelopl Stati a dlouhovékost (70 et +) Biclogicly podklad stérnutt Adaptaéniteorie strnutt Storectypni postoje ke st Negation disledky start, Odehod do dichodu Oxpaané stéenut Faktory podiejic se na dlouhovdkost Umsrania met Unit ind Sve ageismue Serach ze smrti 2 wjvojovthe hiediska Tak se vyrovnavime se mrt: pohiebns vieusly “Jak se vyrovnvtne oe emtiastrachem 2 ni: humor Stet vSivoté dts Smrtv #ivoté dospiajiich Smet vaivoté daspaljch Smrt ve stat Doslov Pout iteratura Zéroje obra Simenny rest Rejstik veeny 438 440 443 4 447 448 450 452 454 457 458 459 459 459 460 460 462 464 466 487 468 470 an 47 415 4 482 487 492 483 495 505 559 563Obecna vyvojova psychologie Pfedmét a moderni principy vjvojavé psychologie Psychologie se oddélila od filozofie v druhé poloviné 19. stoleti. Nejéastiji je defi novana jako véda o lidském proaivani a chovani. Aby byla psychologie uznana za Kasickou wédnt discipliu, muselo se prokizat, Ze je mozné v psychologii praco vat experimentalné vyuditim objektivnich metod. Poznatky ziskané vyzkumem tak musely byt ovétitelné podobné, jako je tomu v biologii, chemii nebo fyzice. Za zakladatele védecké psychologic je povaovin némecky lékai Wilhelm Maximilian Waundt (1832-1920), ktery v roce 1879 zaloail prvni psychologickou laborato¥ na Lipské univerzité a do oblasti psychologie zavedl védecky experiment jena vyvoj a zmény v protivan‘ a chovant v éase. Kad psychicka cinnost néjakou mirou Vgvojova (ontogeneticks) psychologie je vadni disciplinou, ktera se zameéi nnosti wzku a nervového systému, a mé proto bezesporu biologicky 24- lad. Se zménami biologicls/mi logicky nastavaji i zmény psychické. Na Clovéka ale nepiisobi v prabéhu Zivota pouze biologické faktory, ae i vlivy prostéedi a defino: vant jejich podlu a vysvétlovani jeich interakce je ednim z hlavnich témat vyvojové psychologic. Vahledem kneustale se ménicimu prostieds je vjvojové psychologie sama o sobé vyvojovym, tedy i rychle se ménicim oborem, Prostiedi neovliviuje jen psychiku, ale ind viiv i na biologické procesy v organismu. Biologické zmény oproti an v prostiedi probihaji obvykle pozvolné} , presto jsme v poslednich desetiletich 2a znamenali vjrazné zmény na obou pélech Zivota, v détstvi ive staif, Rodi se déti ze kumavky, tes se etika klonovant a na svét prichazi déti, které by jeaté pied parlety nemély Sanci na Zivot. Sn\ Ilse i vék néstupu biologické pohlavni zralosti. Pribyva 19WivOIOVA PSYCHOLOGIE ati s vjvojovymi poruchami, negativnt vliv na biologické funkce vyvijejictho se or- ganismu a potazmo i jeho psychické fankce mohou mit riwné teratogennt vlivy sou- visejici s proméiujicim se prostiedim. S roavijejicimi se léebnymi postupy, lepst vyivou a Zivotnimi podminkami se zvySuje vek Clovéka a zavéreénd etapa Zivota se neustale prodluauje, \Vyvojova psychologie je védn! teoreticka cisciplina, specidlni obor psychologie, Kiery zkoumd psychické zmény v souvislosti s postupulicim vékem, zabyvé se stabinimi jevy | individualnimi rozdily mezi idm v raznjch obdobich jeich Zivota, hleda priginné sou- vislosti a zkonitosti vaniku a vjvoje psychiokjch procest (emoci, vniméni, paméti, po- Zomosti, myéien!) a viastnost Covéka (povahy, charakteru, schopnosti, posto, zajmd, temperamentu), snazi se definovat normu a patolog Interdisplinarita vivojoveé psychologie Vgwojova psychologie tzce souvist s ¥adou jinjch psychologickych oborti, zejména socidlné a kulturni psychologii, kognitivni, biologickou a molekuléeni psychologit a psychologii osobnosti (Atkinson et al. 2003). Vahledem k neurobiologickému podkladu psychiky je zéejma i izka propojenost ‘s medicinskjmi a biologickyjmi obory. $ rozvojem genetiky, endokrinologie a newro- logie piibyva vyzkumi zamétujicich se na zjistovant viivu dédiénosti, funkcia stavu nervové a endokrinn{ soustavy na chovani dlovéka. Veikerych téchto poznatkit mide vyudivat i vfvojové psychologie. Revoluci ve vjakumech piines| technicky pokrok: vyuzivani funként a difwzni magnetické rezonance, oénich kamer pro detekci sméru pobledu, elektroencefalo- agrafie, evokovanjch potenciali atd Specializované abory vyvojové psychologle Existuji specializované psychologické obory, jejich2 Einnost se zaméfuje na kon krétni dést Zivotniho cykdu: m prenatalné a perinatalnt psychologie: Soustéedi se na psychické 2 psycho fyzické efekty ranch zAzitki v dobé pfed narozenim nebo v dobé arozent, ne}- rangjsi schopnost udent a potateéni schopnost vytvatet vetahy. Nékteré témata(OBECNA VIVOJOVA PSYCHOLOGIE jsou povazovana za kontroverzni ~ napy. téma bondingu, porodntho traumatu nebo domacich porodi; ™ neonatélni psychologie: Zabyvé se novorozeneckym obdobim, tedy psychic- kyjmi projevy ditate od naroze ™ pedopsychologie (détska psychologie): Specializuje se na vjzkum vyvoje di od raného datstvi do skonéeni abdobi adolescence; jo 1 masice; ™ adolescentni psychologie: Nékdy se zaiazuje pod détskou psychologii, Vehledem k intenzivné probihajicim 2ménam v tomto zivotnim obdobi vanikla pro adolescenci samostatna specializace. Podle Svétové zdravotnické organiza: je za obdobi adolescence povazovano obdobi mezi 10. a 19. rokem (Adolescent Health, 2014); '& adultopsychologie: Zabyvé se psychiclyjm vjvojem dospelych; = gerontopsychologie: Spadé pod psychologii dospélch a zamétuje se na zmény souvisejicl se stérnutim a staim. Aplikace vyvojové psychologie Vyvojova psychologie je védou teoretickou, Nachaet siroké uplatnéni v profesnich oborech, jako je pedagogika, etika, medicina, primysl, marketing, Znalosti z obora vojové psychologie se popularizaci dostaly do sirokého povédomi laické vere}- nosti a vyutivame je tak i v bééném zivotd. Vahledem k faktu, Ze vyvojova psycho- ogie se tyké véech lidt a kazdodennich situaci, dokéze publikovant a medializace sledka riznych vfzkumé ovliviovat i sociélni a kulturni prostiedi spolenosti, to pozitivnim i negativnim slova smyslu 5 pomoct wjvojové psychologie dokzeme lépe chépat jednotlivé vyvojové etapy, stereotypni tisudky. Dobra znalost vyvojové psycholog zékladem vyvojové ptimétené praxe, bez které se neobejdeme pii préci s lidmi atdcho véku, Znalosti vyvojové psychologie mizeme vyuzivat v psychologii zdravi, sychologii préce, kriminologii, pti psychodiagnostice, v pedagogickém, rodinném warovat se, ale vytw hovném poradenstvi Témata vyvojové psychologie ‘ojova peychologie se zaméfuje na zkoumani a vjlad téchto témat = metateor teorie v¥voje a vyvojové modely (nap. psychodynamické vyvo jové modely, teorie individualntho vjvoje, teorie determinace dusevntho vyvoje, aivoJOvA PSYCHOLOGIE teorie kognitivniho vyvoje, teorie psychosocialntho vjvoje E. H. Briksona, Bronfenbrennertiv ekologicky model vyvoje, teorie socidlniho ween’); mt mechanismy vyvoje (napi. zrant, plasticita, uéent, vlivy prostiedi a biologické , epigenetické viivy, vliv deprivace, vlivy na vyvoj jedince a jejich soudinnos maladaptace a resilience); a paychicky vjvoj v diléich fazich Zivota podle véku (napi: prenatélai vyvo), ¥y- oj novorozence, Kojence, batolete, piedkolni vk, skolni vék, dospivant, Zasné dospélost, pozdni dospélost, sta#; tm socidlné-normativnt vjvojove piechody (nap. porod, néstup skolni dochézky, odpouténi od rodiny, mantelstvi, rodigovstwi, rozpad rodiny /rozvod, umrtt/, ‘osamostatnént dati, odchod do dichodu, umirani a smrt); tm specidini aspekty vjvoje (nap. pohlavni rozdily ve vyvofi, kulturni rozdily ve vjvoji, viv médif na dati a mlddez, intraindividudlnt variabilita, vjvojové poru- chy, hranice normality a abnormality); = vjvoj diléich oblasti psychomotoriky (napi. osvojovani feti a vyvo} Komuni ace, vjvo) mysleni, vyvoj socidinich dovednosti, motoricky vjvoj, vyvo} mys Jeni, vnimnt, paméti); 2 vjvoj osobnosti a tivotnich hodnot (napé. vjvo} smyslu Zivota, vyvojova pro- ménlivost pocitu stésti, vjvoj viry a seberealizace). Principy souasné vyvojavé psychologle Ve vyvojové psychologii se nemiizeme vyhnout nérotnosti jejtho vymezent a obti- dim v stanovent sjednocujicich teorii. Vivo} lovéka nelze zredukovat na konkrétni piléiny s konkrétnimi nésledky, soutasné vjvojova psychologie sek takovym postu- piim stavt kriticky. V moderni vvojové psychologiije pozorovan abecny konsenzus pojimajicl vjvoj dlovéka jako vesjemnou dynamickou interakci aktivnich systéma + sociélné-Kulturni kontextu. Hlavni otézky vyvojové psychologie byvaly obvykle prezentovany protichiid- é dobé pfedpokladame, Ze na ontogenetickém vivoji se njmi teoriemi, V sout dichotomické vjvojové mechanismy podil. Nejduilezitajai modernt integrujici prineipy: 1, Souvztaéing princip distalnich a proximalnich vlivd Zastnci kontinudlnsho modelu vyvoje se domnivaji, Ze 2ejména zazitky 2 detstvi a adolescence (distalnt viivy) majf vjrazné formativni charakter a silné ovliviujt 2OBECNA VYVOJOVA PSYCHOLOGIE budouet fungovani a schopnost prizpisobovat se v dospélém Zivoté, Détstvi a do- spivani tak uréuji charakter dospélosti, Tento pohled podporuji vpvojové teorie, které definujf urtit obdobi a vyvojové tikoly. NespInéni vyvojovych tkoli se proje vuje maladaptivnim chovénim v nésledujicich vyvojovych obdobich (typickym pit adem jsou psychoanalytické teorie). Naopak diskontinualni model vyvoje piisu- zuje vétSi vahu aktudlnim (proximélnim) viiviim, kdy se fungovén‘ a pfizpiisobeni \ Zivoté odviji od aktudlnich zézitkd a zkuSenosti. Sougasnost doleze zrusit efekt Ze proximélni vjvojové vlivy mohou fungovat i zcela nezvisle na distélnich vlivech nebo mohou distal viivy cela prerusit (Schulenberg et al., 2006). Integrovany pistup zajistil, 2e se diskontinuita a kontinuita na vylutujf, Integrovany ptistup vychazi z faktu, Ze distélni vlivy (vadalené, z mi nulosti) a proximalni vlivy (blizké, ze sougasnosti) se navzajem prolinaji a nelze z4zitki z minulosti. Diskontinuita spotivé ve faktu, je zcela oddélit. Distant vlivy mohou mit vliv na formu a charakter proximal nich vlivd (napi, slaba socidlné-ekonomicka situace rodiny v détstvi vede éastéji k zafazent do skupiny méné sociélné tispéénych vrstevnikti v pozdni adolescenci nebo aktual typu fesent di prostfedi, a tudi# kaskadovité ovlivayjl iv tuace evokuje zAzitky z détstvi, které prispivaji k vybéru uréitého yt proximalnich viva prostied) 2. Dynamicky vyvojovy princip Dalsim soudobym vyvojovym mechanismem je dynamicka interakce mezi vyv' im se jedincem a neustéle se ménfcim kontextem, Je dilezité si w i sdomit, Ze mno- hem dilezitajs1 noz pouha péitomnost urtitého vant je kontext, ve kterém se chavant objevuje, a jeho funkénost v adaptacnim procesu. Diledita je komplexnost a organizac Want a nejen existence uréitého typu chovant. Clovak je vyvijejicf a ménici se systém, jeho’ fungovani a chovani neustile ovliv. uji interni a externt interakce. Zivot dlovéka je dynamickjm systémem, na jehot rivznorodosti forem se podili mnoho piigin, které samy mezi sebou tvofi vztahy. Jejich de facto nekonetn ritznorodosti lidského vyvoje variace davaji viniknout velmi multivariabiln‘ platformé Clovak si v pri zatinajief s podobnym potencidlem mohou skontit velmi rozdsiné (multifinalita), a naopak lidé z velmi riznjch prost fas riznjm chovénim mohou skrze ritzné Zivotni udélosti a cesty skontit velmi podobné (ekvifinalita), nékdy se pouziva iméné preferovang vraz konvergentni chovani, von Bertalanfty, 1968).VEVOIOVA PSYCHOLOGIE 3, Nomoteticko-idiograficky princip* Souéasna vyvojova psychologie se zamé7uje na postihovani obecné platngch 2ako- nitosti, ale zaroven akceptuje a pracuje s jedinetnosti dlovéka Vgvojovd psychologie je definovana jako véda, proto jejim principem musi byt no- noteticky pfistup (védecl, experimentalisticky, zobeciujic, Klasifikujic). V ramet nomotetického pHistupu se vyvojové psychologie na zékladé vyzkumd a védeckch postupa snazf definovat z4konitosti vjvoje dlovéka a normu. Co je normalnt a co psychopatologické obvyke definujeme ve vztahu k véku a pohlav, ale také ke kultur- mua historickému kontextu, Hranice normality jsou réiznjmi kulturami rGzné defi novinyaméni se historicky (napf. pohled na homosexualitu & rodigovskou vychovu). Iv ramei posuzovani normality u jednotlivee bychom méli védy myslet na hranici normality jako na flexibiln’ jev apie ned na pevné stanovenou demarkaéni Céru. Kiéem pomshajicim uréit hodné neostrou hranici abnormality a normality byva maladaptioni (nepfizpisobivé, socidlné nezédouct chovén‘) chovani, Mimo normu jsou obvykle zafazovéni lid, jejich’ schopnosti jsou velmi hluboce pod primérem ‘nebo vyvojové priméfeného chovani neni dosazeno kvali symptomiim, které pro ‘viel najaké mentélni onemocnéni nebo poruchu, Abychom uréili normu, musime definovat vyvojové standardy a psychosocialni milniky, které nam s obledem na vvék, poblavi a socidlng a kulturn{ kontext pomahaji uréit, jak si dany jedinec vede vahledem k primérnému vjkonu nebo chovani populace. Pro pochopeni vivoje je dilezité studovat patologicky i normélnt &i tispéSny i nedspéiny vyvoj, normalnt i deviantni chovani, resilienci (odolnost) i maladaptaci (neptizpisobivost), histo- rické a kulturn{ souvislosti V aplikovanjch oborech vyudivajicich poznatk vyvojové psychologie v praxi se jié-vice must uplathovat piistup idiograficky, tedy pojimajici jedince pripadové, 5 darazem na jeho individualitu, jedine’ny osobnostni vzorec a systém. \Vyvojové norma je vysledkem piistupu nomotetického a jejf interpretace 1 kon xétntho jedince vysledkem pristupa idiografického, Pifkladem nomoteticksho pif stupu je vyzkum faktorti, které jsou priginou dobrovolné bezdétnosti u étyficatnik, kdezto piikladem idiografického piistupu je sonda a rozbor situace pana Novaka, tery nechce ve 40 letech déti. Vvojova psychologie pracuje sfaktem, Ze chovani élo vvéka vykazuje aspekty, v nich?: (1) jsou vsichni lidé stejng; (2) jsou nékte lidé stejni s ostatnimi a zéroveti se vjingch od nich list; (3) sou naprosto unikatni. Nomoteticky aidiograficky pristup nestoj striktné proti sobé, naopak se ve védé prolinajia dopliiut. Sy posh Yo dv = want, snl Slovo somo posh Fee ete neh Sot When Wiednnd pose Pope edt, nama: ‘yutil americy poyholog Gordon Allport (1962)OBECNA V9VOJOVA PSYCHOLOGIE 4, Princip flexibility a plasticity vyvoje dlovéka Viwojova psychologie si klade otdzky, zda mohou mit nékteré diléi udélosti ne- zvratny dopad na vyvoj dlovéka. Existuji ve vyvoji obdobi, kterd jsou pro dal&i vjvoj dovéka délezitejsi ned jina? Lze urditou formou intervence zvratit neptiznivé vlivy, které na élovéka pisobily v minulosti? Vyvoj dloveka podléha viivim interakef, které probihaji mezi genetickjmi a epige- netick/mi vlivy i socialnimi zkusenostmi (Champagne, 2010). Mira trvalosti nékterych vlivd.a mira plasticity lidského vyvoje sou piedmétem stale probihajici odborné diskuse. Nové se ukazuje, Ze existuji biologické cesty, jak zménit diisledky nepiiznivych vlivi, které byly diive povazoviny za nezvratné. Dosavadni vyzkumy na mySich naznacujt, Ze v oblasti epigenetickych mechanismti (viz str. 58) se objevily mot- nosti, které dokéZou zménit expresi gent, Farmakologickou manipulaci se podatilo ' 2vifat vyeliminovat dopad nedostateéné postnatalni mateiské pége, coz dava do budoucna moznost zvratit devastujici vliv t82ké rané deprivace farmakologickou léebou (Weaver et al., 2004, 2005). Ackoli pné zotavent z tézké deprivace je méné obvyklé a souvisi s piitomnost{ kompenzatnich mechanismii a dobé trvéni deprivae: nich vliva, bylo prokazano, Ze urtitymi zménami ve vjchovném piisobeni Ize zlepsit kognitivnt deficity, emoént regulaci a fungovani hypothalamo-hypofyzo-adrendl iho stému regulujictho stres. Déti se v adoptivnich rodinach zlepai zejména v na: emoéni vazby a v kognitivnim fungovani (van WJzendoorn, Juffer, 006; van Londen et al., 2007). Pokud jsou piedkolni dati, které byly vystaveny patnému zachazent, um{stény do péstounské péée s pozitivnl rodievskou vazbou strategiemi, zlepif se jejich chovant i stresova regulace (Fisher et a., 2000, 2007). akuum dati pfedanych z rodin se Spatnjm zachazenim do péstounské péée proké- I, 4e hladiny kortizolu klesly zejména pi intervenénich opatienich zalozengch na avinuti emoént vazby s péstouny ve srovnéni se skupinow, kde byl diaz kladen a kognitivns schopnosti (Dozier et a., 2008). Determinujic pifstup obhajuje existencitav. kritickych period, co? jsou obdobt trva- mésice nebo roky, ve kterych je dité extrémné senzitivni na uréité vjvojové podnéty. laud vtéto konkrétni dobé nedojde k 24dou moiné si danou dovednost osvojit. ZvaZovéno je napi. kxitické obdobi pro osvojent ka (do 5-11 let) nebo vytvofeni schopnosti zdravé socidlni interakce (do 3 let. stence kritické doby byla prokazna pro rozvoj binokeulérniho vidéni, ato do 3 let Kritické perioda zejména v social oblast je povazovéna za kiiGovou tadou psycho- peut, psychologti a ramcove je znéma i vefejnosti, Casto se setkavime s vjroky, ¢ Kladou pis determinujici vyznam na urdité udélosti nebo obdobi viivoté dlovka suzujt jim zsadnt vliv na jeho pondejat vyyvo}: .Zejména jeslejsou totalné devas azani bezpet imulaci, je velmi obtiéné a Casto i zeelaa \VYVOJOVA PSYCHOLOGIE dinielem, jak tim pak élovék ma 2t? Pokud vir, ned sez toho dostat.*(internetovi is- \euse, 2011) ,V terapit vychdzim z piedpokladu, Ze nealestss pro vv) osobnastowéka jiouprontdva mesic jeho dvota"(psycholodka, disuse pi pkednce, Pei, 2012) ni, ktef{ poukazovali na dileditost socialnt ditétem v prvnich letech Zivota nebyli ve vujch nazorechtalcextremist¢t jako néktetjjich nasledovatch. Napriklad Bowlby (1958) upozortioval, Ze matka mie jit do price, ale je dilezité, aby pée o dite jt sworthové (1962) v publikaci Svétové gdravotnické organizace upozoriuje, ¥e poZadavkem na kontinualni péti se nemyslt Ani sami péedstavitelé teorie piipoutat varby rodite (primérniho peéovatele) 8 nou osobou byla pravidelné a stabilnt, Ains pouze exkluzivni parovg vatah matka-dité. Metaforické srovnavani kitickjch obdobt pri dovednosti s neurdlnim systémem organizace vizualn{ oblasti kkiry mozkové (bi rnolealdeni vidénd) &i mechanismem imprintingu u zvifat je pro svou jednoduchost imaru atraktivns, Nicméné komplexnost behavioralnich systémd u dlovéka velmi siuje, dojit kjednoznaényjm zdvértim o existenct kritickych ob- osvojovani jazyka a socidlnich i ztéouje, ne-li znemodi ddobi u dlovéka (Thompson, 2001) (0 senzitivnich periodéch viz str. 148, 241) 5, Systémovy interakéni prineip Glovsk je soudésti sit, systema (napt. fyziologicky a geneticky eystém lovéka: struktura osobnosti reprezentovina substrukturami kognitivnich, emociondlné socidlnt struktury; faktory wnejstho fyzic- i systémy. Lidé motivagnich, volné-regulaénich funkef eho prostiedi). Vjvo} probihé interakei mezi vnitinimi a vnéjs jsou v neustalé interakci s drug lidmi— jedinci i rhznjmi socidlnim uskupenimi 4 institucemi, Systémy se navzdjem v rtiznjch kontextech ovlivauji, pritem? vy- ledné efekty mezisystémové interakce na dovéka nazjvame ,transakénimi viivy (Gameroff, 1975) ~ napf. 24k mize mit viiv na jednotlve Zale ve tHidé a zaroven jo jimi a eich vetahy ovliviiovan. Teoretické dichotomnt wvazovini se v minalosti po- hrybovalo na pélech 24sadniho vlivu dédiénosti (hereditarismus, genetichy deter sninismus) a 2ésadntho vlivu prostiedi (socidlni determinismus), Dialog 0 podilech ziskaného a vrozeného je popsén v kapitole o biologické a socidlni determinaént teorii etr. 53). Souvataznost dédi¢nosti a prostiedi definovala tvemi druhy inter akce americka psycholozka Sandra Scatzové (1993) (viz ste. 56) 6. Princip aktivni role dlovéka ve vyvoji COrganismus dlovéka sehrava ve vyvoji silnow altivns roli volby s kladnymi i negativntmi disledky. Clovek si nap volt ptatele, aktivity, povo lang, denni program a obecné typy prostiedi (tzv-niky) ato skrze uskutethovant 26OBECNA VYVOJOVA PSYCHOLOGIE 7. Vicetrovitovy a interdisciplinarnt (holisticky) princip Vyvojova psychologie musi byt oborem interdisciplinarnim, protoze vyvoj pro- biha na viech moinjch tirovnich. K porozumént vyvoje je zapottebi analjza sys témii riznjch trovni, napé. molekulérnich, genetickych, kulturnich, evoluénich a socialnich. $ vyvojovou a evoluént psychologii souvist dalsi obory, jako napz. s0- Gobiologie, za jejihoz zalladatele je povazovan profesor pfirodnich véd Edward Osborne Wilson. V dile Sociobiology: The New Synthesis (Sociobiologie: novd syntéza 1975) a zejména v knize O lidské prirozenosti (On Human Nature, 1978, éesky 1993), za kterou obdriel Pulitzerovu cenu, Wilson vymezil pfedmét sociobiologie jakobto védy zkoumajici biologickou podstatu veskerych forem socidlniho chovani viech druhit organismiti véetné dlovéka, Sociobiologie vychazi z etologie (nauky 0 cho- vvani zvttat) a pfesahuje do oblasti sociclogie a psychologie, zabfvd se nejen studiem chovant, ale i vatahem prostiedi a organismii a genetikou. Vytvafent osteé hranice mezi etologif, evoluént psychologit a sociobiologit se jevi jako pills umélé, Se socio~ biologii souvis{ napi. behaviordlni ekologie a teorie her (Neumann, Morgenstern, 1944), Teorie her s pomoci aplikované matematiky analyzuje konfiktni rozhodo stavenim matematického modelu daného konfliktu a pomoci vypo: strategie pro konkrétni tiéastniky takovyich konfiktd ch vaci situace a s éti se snazi nalézt nejlepsi Behaviordlni ekologie se vyvinula z etologie a zaméfuje se na zkouman\ Zivot strategitriznych tivozichi ana vyznam jejich chovani pro pfeditiz hlediska evoluce. Zakladni pojmy z vyvojavé psychologie a zékonitosti vjvaje Vyvojem rozumime souhrn zmén uréitého systému v éase, u Clovéka vyvoj od 24- rodku ai k zéniku nazjvame ontogenezt (2. fec. on = jsouci, to co je a genesis = zro- zeni, pivod, venik). Vjvo vady prinast zménu. Vse, co se vyvii, se iméni. Naopak ale ne kazda 2ména vedek vjvoji Pozitivnt vyvojovézmény nazyvame rozvojem. .ddeo proces, ptikterém do- chéztk alepSovint urdtfch funkei (napi. ozvoj motorickyjch di étenaiskjch dovednosti) Paychicky rozvoj se obvykle vyznacuje zvyéujici se adaptabilitou na prostiedi a na potadované fyzické, socidini a kognitiuni vykony dané spoleénosti. Vétéinou se charakterizuje postupné se zvySujicl diferenciact v éase, integraci (komplexitou) a lep8i organizovanosti, Casto pouzivame termin rozvoj osobnosti ve spojeni s po- zitivnim procesem formovani osobnost dlovéka. V dobé vyvojové stagnace neprobihaji #4dné vyraznéjai zmény. Vyvojovou regresi se mys reverzni zména, kterd spotiva v névratu na ji2 dive piekonanou 27vivosovA PSY iroveri. Obdobi stagnace a regrese mohou mit i své funkéni vivojové opodstatnént, Clovék ziskavé éas a energii na ptechod do vys8i Zivotni etapy. Vlivem intefakei zrani a uéent se objevuji nove formy chovan{ (nap¥. chiize, ko- ‘munikaéni dovednosti nebo sexudlni styk). Nékteré specialnt schopnosti splat v di vyvojové fazi svojiroli, a jakmile 2trati svoji funkénost, zmizi (napé. novorozenecké reflexy), Jiné dil schopnosti tim, Ze nejsou procvi¢ovany, zakriiujia ji v pribehu détstvi vymiai (proto napi. probiha trénink sportovcd jiZ od velmi raného véku). Procesy zpiisobujici zmény ve vyvaji im fyziologicky rist: Tyki se biologickych kvantitativnich faktord vyvoje. Pit riistu dochézi k mnozeni a zvétSovani bunék. Fyziologick vist mé svoji genetic- kou komponentu, diilegité jsou i vlivy prostie na spoleéenskjch viivech prostiedi; m zrini: geneticky podminéné, na sebe navazuijic{ vyvojové zmény, které zajistujt i (nape. vfiva), je mené zavisly fyziologickou a anatomickou funkénost organismu; 1m udenf: zkusenost ziskand v diisledku interakce élovéka s prostiedim, zprostied- kovavajici nové dovednosti a ménici psychiku dloveka, Vysledky went nemust byt vady trvalé, nékteré vlivem zapomindnt zanikaji. Ugenim vznikaji nové kogni tivni schémata nebo se zdokonaluji stvajicl. Socidlni uéeni znamend osvojovani komplexnich zpisobit chovani a jednani v urtitych socialnich sitwacich a kontex- tech, Vfsledkem jsou nové socidini role, postoje, hodnoty, idealy apod. Social dovednosti dlovek ziskava a upeviuje pozorovénim, népodobou, posilovanim (odmény, tresty) a napliovénim oéekavant drubych osob. Zvlastni formou soci Alniho uéeni je 2totoznéni se vzorem, tzv. identifikace, ktera vanika na podkladé vyluenjch emognich a interpersondlnich vztahi. Identifikace napomahé rané adaptaci na vnéjai svét; v pozdéjsim tivoté ale mize brdnit individualnimu vyvoji. Senzomotorickym uéenim dochéai k osvojovans novjch pohybovjch. 1 stérnuti a involuce: Involuct (2 lat. involvere = zavijet se) minfme soubor pfiznakt, Ikteré provazi ptirozené stémmuti organismua vedou k pozvolnému byt fyzickyica i dugevnich funk. Involucee pkirozenou sestupnou vjvojovou zménou organismu; = situaéni vlivy s negativnim i pozitivnim dopadem: nemoci, vyvojové poruchy, avykii; linava, stres, razy, vytiva, socioekonomické podminky, konkrétn{ pritelstvi nebo titel, ositent apod. Nékteré situaénifaktory mohou mit zérove negativni i pozitivni dopad na vyvoj dlovéka; tm konstituéni ginitelé vyvoje: Jedné se 0 fyziologické a télesné vlastnos veka, které clovk ziskava a rozviji po narozent, Formujf se interakci genotypu do-(OBECNA VYVOJOVA PSYCHOLOGIE a prostiedi (vfzivou, fyzickjm tréninkem, profesi, z4jmy, tivotnim prosttedi). Konstituct (¢ lat. con-stituere = ustavit, zalozit, zakotvit) rozumime relativné stabilnt 2akladn‘ utvafeni jedince, které zahmnuje stavbu tala, télesny stav, fyzio- logické funkce a zakladni strukturu osobnosti a psychiky. Vatah 2xani a uéens: Clovek se vyviji diky neustélé interakci procesu ardni a uéent Procesy zrdn{ a uéent jsou vzajemné tizce propojené. Uréité podnety je dlovék scho- en zpracovavat aZ na urtitém stupni zralosti, nicméné uceni mitze urychlit i dozra- vini biologického systému, Naptiklad s postupujicim procesem myelinizace (vytwé ent obald nervovych viaken) se zlepSuji senzomotorické schopnosti. Myelinizaci fat geny, ale zérovert se proces urychluje, pokud dochéai k stimulaci nervové sou- stavy. Urtité chovani je mozné az pii dosazent urditcho stupné fyzické zralost. Schopnost samostatné chiize je piikladem dovednosti osvojené kombinac{ proces arin a ugent, Dité je schopné se uéit chodit az ve chili, kde jaou svaly dolnich kon- etin dostatetné inervovany (erdni pro vfvoj chiize. Dita se ale naui Také vrozeny chiizovy reflex tvoHi zakladnu nnkem (uenim). Zrant Ize také pod- ita urychlit, oZemé svédet dopad rchabilitaénich cvigent a trénink, i chodit az ti Vjvoj z tasoveho hlediska vo} probiha v rozdilnych éasovych horizontech. K dlouhodobym typim vyvoje adime: ™ fylogeneticky vyvoj: miliony let trvajici vjvoj druhu, fylogeneze psychiky souvisejicl s vyvojem élovéka jako 2Astupce Hise Zivozichi, kmene strunatci, tidy saved, f4du primata, éeledi hominoida, rodu Homo a druhu Homo sapi- ens. Fylogenetické zmény p¥esahuji dobu lidskeho Zivota. Eylogeneticky starsi fankce jsou vice ovlivtiovany dédi¢nosti nez funkce fylogeneticky mlad3f; = ontogeneticky vyvoj, zivotni cyklus: periodizovany do nékolika obdobi, ktera kromé novorozeneckého a kojeneckého véku trvaji roky, V détstvi jsou amény rychlejif a népadnéjai, v dospélosti se vyvoj zpomaluje; Fylogeneze a ontogeneze jsou neoddélitelné vyvojové procesy, spoleéné vem ivym tostem, # biodromalni vyvoj: Lidskj Zivot je zkouman jako ¥etéz vzjemné souvisejicich udalosti a zkuSenosti v Zivoté jedince potinaje narozenim a konée smrti. Jde 29VeVOJOVA PSYCHOLOGIE 0 celostni pojimani vyvoje clovéka v kontextu jeho ivotnt cesty nebo zivotntho bahu (2 Fee. bios stadit zivothi cesty a jeho nejdilezitéjsi predala (Rigan, 2004), vot, dromos = cesta). Zamétuje se na zkouméni 2dkonitych Aktudlni geneze je typem krétkodobého vyvoje. Zmény probthajt v kréthych ga sovjch asecich v du minut, hodin, dni a tynd v disledku aktivity psychickych , went, FeBeni problémi a nejriiznéjéich Zivotnich udalosti (nemoci, irazu, vhry v loterii). Nékteré 2 nich Ize v urtitém véku povazovat 2a so- Gialné-normativni (napf. néstup do skoly, svatbu, narozent ditéte), Existuji Zivotni situace, které jsou pro psychiku z4t8zové a vjrazné dokaéou divot dlovéka eménit. procest, jako je vniméni V Sedesatych letech byla pro dospélé sestavena tzv. Skala stresu podle Zivotnich udélosti (Holmes and Rahe Stress Scale, 1967). Pokud se v Zivoté ¢lovéka naku- mulujf Zivotni udalosti tak, Ze dlovék ziska vy8si skr, zesiluje se riziko rozvinuti psychického nebo somatického onemocnénf a socislni maladaptace. Zivotni udalosti zplisobuji stres a mohou vyvolat maladaptivns chovant i u dati. { smrt rodige, roavod rodieti nebo je- Mezi nejadvaingjsi udalosti v Zivoté déti pat jich separace. Existuji kély stresujicich Zivotnich udalosti specidliné urtené pro déti riizného véku, Proni skéla uréend détské populaci, Coddington Life Events Scales (1972, 1984), vanikla modifikact Skaly stresu podle Zivotnich udalosti. Mezi situace které zpiisobuji détem stres, pati: narozeni sourozence; stiatek rodigt; vaané} ‘moc rodigéi nebo sourozencii; smrt prarodiet, sourozence, pifbuzného nebo kama- réda; informace o vlastni adopei 2trata zaméstndnt jednoho z rodidtt, néstup rodice do zaméstnani; omezeni éasu, ktery rodié travi doma; ptichod nového elena rodiny; ‘Skala stesupodl 2vtichudost (1967). Za wsove ses! sou povatovény polodky s w8sim potiem bod Tytoudeloat nebo jeich soubéh mohauvjrazné zm vt ovéka, Dosazench 5300 a vice bod pn ysoké riko, 150-299 bod sted a wy riko a méné nee 150 bod stfedni ad nizké ako psychiského nebo somatckbho onereenévblké budoucnos. Mammen ne 1 se parvere 100 2 reciod 8 3 ran seprace 6 4 st say le, ooo pisika a 5 zn 6 8 ran ono none s 1 sata =Renneke ees Ea 3 8 0 OBECNA VYVOJOVA PSYCHOLOGIE rout 2 rie made sme eho do dichoos thle Fist corey send ott2e _may ve an sta eco pile mae acon nig iit evens ans parma ‘yea ype exc il nesplaconhypatity nebo phy 6 poutii aro aminyv ec ope bis pan panera ima’ ost zishy zat nebo koe oly pater znd novos pri nab kode _aniny vB pike nba och zd ES le ‘ama prazon oy nebo padingk v zr amiable 2miny ve le _zmia viheobich abil zi ve spoonech ach mens hypoth nebo ia ‘nna sport ena _ma stavoraich zylstch ‘aba pt odnnch eet rian phot vena spehinplasuohy Sie\VYVOJOVA PSYCHOLOGIE odchod sourozence z domova; zneuditi ditéte; konflikty mezi rodiei; wvzanéni jed- noho z roditt pa déle nez rok; pfestéhovant rodiny; strach rodiet 2 finanéni situace rodiny; uéivani drog nebo zneuzivant alkoholu v rodiné; Spatné znambky ve skole; vylougent ze ékoly; neplanované téhotenstvi; potrat; otcovstvi; hospitalizace souro- zence; vanik viditelné deformity na tle. Na rozdil od dospalych, kteti uvadi hlavné vyjimetné katastrofické udélosti, déti mnohdy oznaéuji za stresujict bézné denni dalosti, Déti akolntho véku nejéastéji popisuji jako stresujicf udalosti nudu, nemoc, nedostatek penéz na itratu, tlak na dobré zndmky ve skole a strach 2 nepfijeti sku- pinow vestevnikit (Lewis at al, 1984). Vivojové dkoly a vyvojové prechody _Nejont ic, orb ante, prot ord pent a rat. 0 no usiovl a zépasil.Dokézal se saat ode cna a nal cst. To lies dokéBou Svotwvadomoval, su civ a rozum vty, cot Jo napigo souctem,fastavosl a hbo za out Krési i zoho ni evant EisabethKiblerRossov4, 1975 Vyvojove ukoly a vjvojové piechody spolu souvisi a nékdy se i pfekrfvajt ~ nape vjwojovyim piechodem je vstup do mangelstvi a vyvojovjm dkolem nalezeni partnera. Vywojové piechody jsou spise procesy zmén mezi dvéma Zivotnimi obdo bimi, Mazeme je dale délit na tev. globalni péechody mezi Zivotnimi obdobimi (piechod 2 détstvi do adolescence, 2 adolescence do dospélosti, z dospélosti do staff) a na diléi vyvojové piechody (nap. fyzické/biologické, kognitivnt, souvise- dentitou, emozni, pfechody v socidinim kontextu /nastup do skolky, skoly, manielstvi, zaméstndni/). Vfvojové péechody maji vyrazny socialni a kulturns ré- mec, a proto se isi podle genderu, sacialnsho prostfedt, kultury nebo historického obdobi. Kulturné-socidlnt a biologicks oéekavant vytvail poligka rozvrhu, jaleési piedpisy di normativng gasové plany a krajnf Ibtity. Normativnt vyvojové pie- chody nevybozuji 2 ustélenjch zvykti dané populace, non-normativni vjvojové piechody se lisf v naéasovani a sekvenci, reflektuji osobni cile a Zivotni situaci jedince (Baltes, 1987). Vyvojové tkoly/udélosti jsou sociding, kulturné, psychologicky a biologicky determinované aktivity, u nich? obecné ofekévame, Ze nastanou v uréitém vékea, stadiu nebo rozmezt Zivota. Nékteré jsou vyhradné vézané na poblavi (napi. porod). Obsah téchto dkola se odviji od biologickjch moznosti a sociokulturné danych no tema otekivan{. Vjvojové ikoly/udélosti majiriiznow formu, Patti sem napf. tkoly vatahové (eaélenit se do skupiny vrstevnski, najit si partnera), biologické (umét 32(OBECNA VYVOJOVA PSYCHOLOGIE aachazet s menstruaci, pohic), ziskani osobnich psychologickych abstrakttnich kva- lit (hodnot, moralky, zodpovédnosti), dosazeni vzdelivacich cila (maturity, zkousky 2 jaayka) a socidlnch rol (w¥déleén osoba, manzel/manzelka, rodig), Pro naplnéni vivojovych tikoli nabief spolecnost urcité osvédéené veorce chovani, V etech 1948-1953 americky fyzik a pedagog s profesnim zijmem o vyvoj élo- véka Robert James Havighurst (1900-1991) definoval vyvojové tikoly pro urtit vékova obdobi. Upozoriioval, Ze uspiené splnéni vyvojového tkolu byva spojeno s fadou obti2s (Havighurst, 1961), Havighurst rozeznaval vyvojové tikoly podle: ™ fyzické povahy: napf. naucit se chodit, mluvit, kontrolovat potfebu na toaletu, piizpisobit se menopauze, nautit se chovat k opaénému pohlavi; ™ osobnich hodnot: napé. volba povolani, 2formulovani filozofickych postojit a svétonazoru: & potieb spoletnosti: napi. naucit se dist, stat se zodpovédnym obéanem, Vyvojové tikoly podle vaku zformuloval nésledovné: 0-6: naucit se chodit, piijimat pevnou stravu, kontrolovat potfebu na toaletu, naudit se rozdily v pohlavi, osvojit si pravidla sexudlni slugnosti, pYipravit se na sjuku éteni, rozvijet jazykové schopnosti; 6-18: naucit se fyzickym dovednostem, které jsou pot¥ebné pro hrani her, na it se vychazet s vrstevniky, nauéit se femininni a maskulinni roli, rozvinout se- pojeti, rozvinout schopnosti dilezité pro kazdodennt Zivot, rozvinout svédomy, norilku a hodnotové ékaly, dosshnout osobni nezavislosti, rozvinout postoje k so: ‘lnfm skupinam a institucim; 18-30: dosdhnout novfch a zralejfich vztahti s osobami obou pohlavi, osvojit si femininni a maskulinn‘ roli, akceptovat svij fyzicky vzhled a delné vyusivat télo, losahnout emoéni nezdvislosti na roditich a ostatnich dospélych, piipravit se na anzelstvi a rodinny ivot, vytvotit si hodnotovy Zebiiéek a osvojit si etiku slouzict ko voditko vlastniho chovéni, rozvinout socidlni zodpovédné chovani, vybrat si woking; 30-40: utvrdit se ve volbé Zivotnho partnera a nauéit se s nim Zit, zalodit rodinu 2 vychovat déti, zvladat domacnost, ziskat a udrZet si zaméstnant, projevovat ob. skou zodpovédnost, zafadit se do odpovidaj 40-60: pomoci dospivaifcim détem k zodpovédnosti a Stastné dospélosti, do- hnout dospalé socidini a obéanské zodpovédnosti, doséhnout uspokojiveho ocialné skupiny; 33VYVOJOVA PSYCHOLOGIE zaméstndni a pracovni kariéry a udréet si je, vykondvat volnoéasové aktivity vhodné pro dogpélé, dosdhnout osobniho vyluéngho vztahu s partnerem, akcepto vat fyziologické zmény, které ptinast sttednt vek, a ptizpiisobit se jim, vyrovnat se se starnutim rodi¢i a prizpOsobit se mu; piizpisobit se poklesu fyzickjch sil a pfichézejicim zdravotnim problé nium, ptizptisobit se dichodu a sntzenjm pfijmim, ptizpisobit se smrti partnera, rozvijet socidint vztahy s rodinou, pidteli a znamymi, osvojit si nové socidini role tizpiisobit jim bydlent. a pfizpisobit se jim, adaptovat se na fyzické zmény, Plati v8ak jedno upozornént, Jakmile bychom zasazavali vyvojové tkoly do li: ského Zivota piilié striktné, drZeli bychom v rukou péedpis na lidsk Zivot. Ale takto bychom vjvojove dkoly interpretovat neméli, Musime si uvédomit, Ze spie nez o preskripci se jedné o deskripci (normou je 2de to, co déla vtsina lidiv daném véku ‘mnoistvi pozorovanjch shod, podobnosti a moznosti zobectio~ e individualni vyvoj dlovéka a kontextu). I pi vin‘ v kaédém Zivotnim obdobi je tieba mit na pameti je vidy ovliviiovan zaméty a cil, které jsou u kazdé osoby jedineéné, a tak je zapo- ‘Hebi je i interpretovat Psychicky vjvoj Peychicky vyvoj je proces utvatent osobnosti probihajfci v souginnosti s vyvojem télesnym. Vivo} se vyznaéuje zménami psychiky v dasledku pasobeni vnitinich a vndjiich faktord. Psychicky vivo} neni jednofaktorovjm konstruktem, diléi psychické funkce se vyviji xozdilné. Obecné plati, Ze vyvoj dlovéka postupuje od méné funkéni formy k fankéndjif v rimei adaptace na ménici se tivotn! podminky anaroky. Paychicky vyvoj ka2d¢ho jednotlivce vykazuje i pées znaénou individualni pro- ménlivost a variaéni Siti adaptatnich procesti urtité shodné tendence a obecnt platné principy, které mitzeme definovat jako obecné zAlcony psychického vvoje: tm zékon vyvojové posloupnosti (kontinuity) a konzervace: Peychicky vjvo} - éase v urditém pevném sledu, kaZde vj i pies znatnou variabilitu postupuje vojové obdobt je charakteristicke uréitjmi znaky. Niz8i stupné vytvati zakdladna pro uskuteénént vyvojovych dkold vyssich stupiia; = zékon diferenciace, integrace a specializace: Zmény vedou k vyssi diferenciaci (rozrdenénosti), zdroven probiha proces integrace, ktery zajistuje komplexnost, integritu a celistvou uspotédanost psychické struktury, coz umodituje jejf leps funkénost (specializaci);/OJOVA PSYCHOLOGIE = zakon dynamické interakce organismu a prostiedi: Viiv prostiedi a psychiky ly Pr P y je celozivotnim dynamickjm reciprotnim procesem, Psychika a osobnost élo veka nen{ pasivnim, nybré aktivnim vyvojovjm Zinitelem; & 24kon nerovnomérného tempa vyvoje: Rychlost vjvojovych zmén je v rhznych obdobich jind (v détstvi, v dospélosti). Rychleji nastupuji a rozviji se edkladni fankce zajistujict péediti, az pozdéji jemnéjsi regulaéni funkce. Stiidajt se perio: dicky obdobi rychiého vyvoje a relativnsho klidu; & zakon vyvojového zpomalovani: S pribyvajicim vékem se tempo vivoje zpo- maluje, nejrychlejéi je v obdobt vzniku organismu (a élovéka od prenatalnsho obdobi do 1 roku). Vyvoj v dospélosti je nejpomalejsi, hovotime o stabilni fai, plato, kdy nejsou zmény piilié vjrazné; ‘kon celistvosti a koherence: Psychika élovéka funguje v souladu s dalsimi systémy organismu (fyzicky stav, motorika, hormonalni produkce), diléf psy- chické funkce jsou téz navzéjem propojené. Narusent jedné funkce kompenzaéni aktivitu jing; e vyvolat ™ zakon novosti: Interakce s prostfedim vede ke kvantitativaim zméném, ale m novym formdm objevujicim se v psychice clovéka (napt. :domovat si duevni stavy druhych osob). Schopnosti na- riistaji, a% dosihnou urtité trovné, kdy dojde k reorganizaci, diky niz psychika Aovéka dosshne vyspélejita kvalitativné odlisné tirovné; & zékon individudlntho pribéhu vyvoje: Vyvojove zmeny tykajict se kazds ontogeneze jsou jedineéné a neopakovatelné. Priginou ind vyvoje kazdeho Clovéka je nekoneéna kombinace vniténich a piisobi na zivot clovéka. viduélntho pribehu sich vliva, kterd Krize Aékoli se na prvni pobled zdé, Ze krize mé negativni vyznam a klade na dlovéka v8 naroky, skryva v sobé vyvojovy potencial, a hraje tak v Zivoté lovéka i pozi- tiun{ roli. Uspokojivé pfekondnt lize dlovéka posiluje, ni odolnéjsii a zkusend- Sim a umoziuje mu posun na vy88f vyvojovou troven. Pfitiny vaniktu krize mohou byt individualni (napi. rozvod) nebo komunitn{ (napt. pfirodnt katastrofa, terori- stial \itok). Krize nenf nenorméln{ nebo patologicky jev, ale pouze reakce na ne- standardni situaci Spatenkova, 2004). Slovo wkrize pochazt z feckého krisis (= doba rozhodovini), imi se mfnilo obdobi, které bylo stézejnf pro prognézu zdravotniho stavu. Slo 0 dobu, ve které se rozhodovalo, 2da élovék bude Zit, nebo zemie, Podle souéasné psychologickéSSS VYVOJOVA PSYCHOLOGIE xoncepee znamena krize piechodny stav vniting nerovnovahy zpasobeny kritickjni udalostmi nebo takovymi Zivotnimi udélostmi, které vy2aduji zasadni zmény a ¥e ent. Kriai miide vyvolat silna epizodicka udélost, ale i kumulace udélosti mensiho vpenamu, V disledku udélosti dojde k narusen{ emoéni rovnovahy a k proivini Aowék zaéne situaci rest skrze aktivaci adaptatnich pocitu napati, které zpasobs, Ze echanismi a vytvafeni rliznych adaptaénich strategit. Pokud neni dspésnj, do- chéai k dezorganizaci a rozvoji psychického onemocnéni (Spatenkova, 2004). Faze krize: 1. faze dezintegraéni: Clovek pocituje zvyenou tenzi, nekdid a nespokojenost, emogni nestabilitu a nechut akceptovat objektivni zmény, které nové Zivotni uudalosti a situace prin&sf; maladaptivni reaktivita: Uplatiuje se obranny mechanismus popfent, objevuje ‘se sociélné nevhodné nebo dysfunkén chovan‘ (eavislost, suicidalni tendence, deprese, ztréta sebekontroly), péevazuje emoéni reaktivita, chorSuit se mezilid- ské vataby; 3, adaptivni chovant: Clovék se aktivné snaZ identifikovat piiginu nespokojenosti a nastalych 2mén, dochézi k hledéni pozitivntch aspektii krize, akceptaci stavu, do popiedi se dostavajt racionalnt postupy pti planovani a pokusech 0 Feeni nové vaniklé situace; 4, faze integraéni: Dochazi ke zméné hodnot, novym éinnostem, je posilovano sebevédomi, dlovék se snaz{ orientovat na pozitivnt stranky nové #ivotnt situace, piizpisobuje se nové roli Francouzsky matematik René Thom (1923-2002) zdirazioval, Ze jsou to privé kkvize, které pfina8izmény a umoduii tak zlepsent situace. Thom (1992) dali piiéiny jojové) es{ lovék v rémci plnéni krize na vnéjsf a vnitini. Vaitini priginy lerize (v wyvojovjch koli, které se prométiut v zavislosti na postupujicim véku, Vii iny kerize dale rozlisuje na: = laze zpisobené ztratou objektu (mrti, rozvod, odluka, odcizent, finanént nebo majetkova ztrata, ztrata zaméstnant, zdravi, viry, divéry); & Keize zpiisobené nutnosti volby (ovék si must 2volit urcitou variantu jejim? uskuteenénim 1 lerize vyvolané zménon vnéjaich podminek (situaéni krize, napi. nevéra, pro blémy v peaci, svatba; izména vnéjsich podminek éasto vede k uréitym ztratam), bay néco 2trici);OBECNA VYVOJOVA PSYCHOLOGIE Typy krizt Pokud se psychika dovéka v konkrétnim vékovém obdobi dostane kvili Fegeni typickjch vnitinich probléma a konfliktti do stavu nejistoty a tenze, hovorime © tzv. vyvojové kriai. Clovk prestane byt schopen prodivat véci tak, jak byl zvykly Nedokste piejit do vySitho stadia a zane hledat nove adaptacni mechanismy, které by mu pomohly se s krizi vyrovnat. Navenek se snaha o Fedent krize projevuje ob- dobnjm chovanim. Erikson (1950) se domnival, e nesplnéni vjvojového dkolu, ktery je stézejn{ pro uréitou vekovou Zivotni etapu, se projevi vivojovou kerizi, ktera skonéi ve chval ‘lovéku vyvojovy konflkt (jikol) vyfesit Tranzitorni (p¥echodové) keize jsou typické pro urtité vékové obdobé zivota jedince (jako je napz. puberta) nebo pro uréitou typickou udélost (napé. narozeni ditéte, odchod do dichodu), Jde éasto o krize, které doprovaat ptirozené, pfedvida- telné a ofekeivané #ivotni zmény ¢i udélosti dy se podafi = obdobi vadoru: faze souvisejici s rozvijejicim si uv8domovanim svojf osoby ko- lem 2-3 let ™ krize pubertélni, lize dospivani, krize identity: Okolo 12-14 let dochazt k navySovan{ samostatnosti ve fungovani, dovék ptijima nové role, potiebuje vyS8i mfru autonomie, Vanika konflikt mezi zavislosti na rodiéich a jefich pod pofe a potiebou osamostatnénf nutnou k pfipravé na dospaly Zivot; 1 kerize rané dospélosti: Mezi 20 a 25 lety dlovék definitivn’ prestava byt ditétem, je po ném pozadovana zodpovédnost, pinéni zévazkit a samostatnost; & krize ticatnika, krize Kristovych let: V dobé mezi 28 a 35 lety dochéet k vy hodnocent prvni féze dospélosti,élovek vylepsuyje volby, jeho dalsi divot, a avazuje zmény, které nové volby piin 1 krize st¥edniho véku: Mezi které budou ovlivitovat a 50 lety dovék pfekrodil polovinu zivota, je na vicholu dugevnich sil, zaroven ale pocituje bi i se stati, zaéind se uchylovat ke Kompenzaénim a obrannjm strategiim, Casto vnimé toto obdobi jako postedns mo2né kuslateénéni zésadnich 2mén; & krize pokrotilého stati (70 let 4): Klesa vykonnost dlovéka, prichézi nemoci, Aovék éeli nemohoucnosti, zévislosti a strachu 2 bliéici se smrti. Situaéni (dispoziéns) krize je vyvoland vndjéim konkrétnim spoustétem, ktery se nevaéde primarné na konkrétni vék nebo vyvojové obdobi, i kdy? s nimi miée Kize v mezilidskych vatazich (krize vetahové) vyvstavaji mezi partnery, na pracovisti, mezi pfateli a sousedy, v celém systému w28tho i Sirstho rodinného 37VYVOJOVA PSYCHOLOGIE rehod), dts, vyvérat systému, Mohou se tykat wybéru partnera, rake! na rozvod (r zpociti osamélosti a nedostateéné rozvinutych socialnich vataht apod. um mangelské (partnerské) krize: V pribéhu trvan{ vyluéného partnerského vatahu se objevuji krize v disledku riiznych ptitin. Temér 19 % manielstvi se rozvéd( do pati let od svatby (CSU, 2013b), protoze partneti nezvlédnou pie chod od zamilovanosti k realnému a zralému vatahu. Péitiny rozvodu byvaji psychické a sexualng, Casto udavanjm divodem byva rozdflnost povah a 24 jimi, pod kteryim se ale Easto maskuji zavainé}si divody, jako je napf. nasi ve vatazich, Daléim divodem jsou zavislosti nebo nevéra. V ranjch fazich mandel stvi je nevéra mua a Zen vyrovnana, v dlouholetych a starsich manzelstvich byva éastéjt phitinou krizi a rozveati nevéra musi. Vyvojové prvni se objevuje tzv. krize kocoviny: vysttialivéni 2 hormondlntho koktejlu zamilovanosti pti chéai ahruba po t¥ech mésicich vésnivého vatahu, Krize 2 reality do vatahu ystoupi po 2-3 letech jeho trvani, vykrystalizuji problémy plynouci 2 kazdo- dennich interakef a nastavé éas na akceptaci partnerovgch negativnich vlast nosti a zvyklosti, Pétileta/sedmileté krize se objevuje u dlouhodobych vataht Provazi ji pocity viednosti a stagnace vatahu, Nejvice rozvedti probéhne v p- tém a Sestém roce trvéni manzelstvi, kdy se rozvani okolo 21 % part (CSU, 2013a, 2013b). Primérné délka trvani manzelstvi pti rozvodu Einila v roce 2013 témét 13 let. Ve srovnani s obdobim na pozatku devadesatych let minu- Iého stoleti varostla 0 2% roku (CSU, 2013a). Krizi opusténého hnizda prozi- vaii rodide s dospivajfcimi a dospélymi détmi. Mangelé se vet nakladat s nov venikljm volnym Zasem a éasto ajisti, e s détmi zmizely ze vatahu spoleéné zAjmy a témata k rozhovoru, Manielé se musi utit spolu opét Zit partnerskym Zivotem. Pozet rozvodi (okolo 15 ®) se udréuje na stalé arovni zhruba do 30 let trvéni manéelstvi, po 30 letech se rozvadi iz jen 7 % svazkti (CSU, 2013a, 20136); m lerize v dirdim rodinném systému: Krizi zpisobuje ruchy chovant u déti, problémy dospivajfcich, proméiujici se a negativnt vztahy rodiéim, Hluboké konflikty rodi¢i v manzelstvi, fchovna bezxadnost, po- dospélych dati ke starnouci rozvodovych a porozvodovych situacich ohroZujf nejen psychicky stav partner’, ale ivyvo) detis & vatahové krize vyvérajici ze socidln{ patologie: Ta vyplyva ze zneuzivant drog a alkoholu, gamblingu, dikany, kriminaln{ ginnosti, uvéznént a dys: funkénich rodinnych vztahi jako je zanedbavani a tyrani ditéte a domactOBECNA VYVOJOVA PSYCHOLOGIE Vniténi osobni krize: 1 krize kali strachu ze zavazkti: ambivalence touhy po vjluéném vatahu a stra- chu ze zodpovédnosti, selhant a zklamani, které brani navézant intimniho dlou- hodobého vatahu; krize kvili strachu z rodigovstvi ~ touha po ditéti se dostava do rozporu se strachem ze zmény Zivotntho stylu, ztraty osobni svobody, nikdy nekontic{ zodpovednosti a strachu o dité; 1m krize ze ztraty hodnot, sebeticty, smyslu Zivota (existencialni krize); 1 krize vyvolané pocitem nedostateéné stimulace: proditek nudy, pocity Zivot niho stereotypu. Krize spojené s praci a zaméstnanim: & krize kviili odchodu do diichodu: Ukonéeni produktivniho véku z hlediska pracovnf dinnosti je pro nékteré osoby velmi zat@#ovou situaci, ovék si musi zvyknout na novou Zivotni népli, omezent finanénich zdroji, bojuje s pocitem nepotiebnostis tviéé krize: neschopnost dosahnout kreativniho potencidlu, nedostatek inspi- race, nemonost tvotit; krize pracovni orientace: Krize prameni 2 neschopnosti rozhodnout se 0 bu- doucim vhodném pracovnim uplatnén, profesn{ orientaci, nespokojenost s vy bérem povolint; pracovni krize: nespokojenost souvisejici se zaméstndnim, pracovni néplni avykonem; 1 krize z nadmérnych poZadavki: Nadmérné a mnohdy neredlné pracovas pota- davky Kladené na dlovéka jeho okolim i jim samotnjm zpiisobuji syndrom vy- hogeni, kdy u dlovéka dochazi k ztraté motivace, depresivnim pocitiim, vykon klesa, zh vatahy na pracovisti. Krize z nadmérnjch potadavkti mize nastat i v partnerském vztahu. Kriai v partnerském i pracov- nim Zivoté provéai pocit nedostateéného ocenént, uji se mezilids Krize psychosexualni souvist se sexualitou lovéka ~ s feSenim sexualni orientace, pohlavnt identity, dysfunkei nebo sexualnich deviact, Mie byt nasledkem prod teho sexualntho zne Krize ztraty a traumatické krize spousti nepfedvidatelné udélosti, napi, smrt blizkého élovéka, rozvod, ztréta zaméstnani, potrat, zhoréeni 2dravotniho stavu, tiraz, narozeni postizencho ditéte, proviti pFirodni katastrofy, nehoda, nasilng 39V¥VOIOVA PSYCHOLOGIE trestny tin. I nemoznost potit dité kvili neplodnosti nebo absenci partnera mize zpisobit v Zivoté dlovéka krizi. Osoby, které se ocitly v takové situadi, éasto trépi pocity selhahi a snizené sebeticty. Zaéind proces, ve kterém se piehodnocuji hod- noty a ndzory na rodigovstvi, Neplodnost jednoho z partnerit mize vést keukonéeni vatahu, ale i vatah utudit a probloubit Resilience Resilience je socidlni konstrukt vyjadfujici schopnost ¢lovéka zvlédat stres a kon- frontaci s vjrazné neptiznivymi Zivotnimi ckolnostmi, bjt odolny vii rizikovym faktorim, pruzné se ptizptisobovat nastalym zménam. Schopnost resilience je mozné hodnotit skrze tispésné dosazeni vyvojovych cil, Uroven schopnosti resili- ence nenf definitivnt, nybr2 se v pribéhu vyvoje ment, Znamens to, Ze na rinych stupnich vjvoje mize mit tentyz jedinec naprosto odlignou schopnost resilience Golcova, 2009). Moznym vysvétlenim biologického z4kladu resilience je epigene- tika (viz str. 58). Resilience je definovana spise jako proces ne konkrétni osobnostnt rys. Rozviji im mezi osobnosti élovéka a prostie- se v dynamickém procesu interakce venikaj dim, jez ho obkdlopuje. Na procesu resilience se podili fada faktor’, které maji ku- mulativnt charakter. Vstupuji sem vrozené predispozice, naucené dovednosti i cha- rakteristiky vngjssho prostiedi Individudini mira resilience uréuje, 2da velmi nepiijemné Zivotni udélost dlo- véka dlouhodobs oslabi, nebo dokonce zloms, & naopak zoceli a pozitivné zmén Stejnd udélost u rizngch lidt vede k odlignyjm vjstupim. Existuji déti, pro které emoéni nepiijeti jednoho z rodiet v détstvi znamena celozivotni trauma, s nimé se nejsou schopny vyrovnat a jez celodivotné narusuje jejich schopnost socidlnsho fungovant, Na druhou stranu jiné dati se stejnou zkusenosti mohou byt v Zivot8 dobie adaptovany a stat se v dospélosti vybornymi rodici. Dati, které byly ve skole Sikanovény, mohou psychicky onemocnét, ajiné udévafi, Ze je Sikana privedla k cile- védomosti, vytrvalosti a nautilaje potéebné asertivité Resilience vzbuzuje zajem védci od sedmdesétych let. Hledani protektivnich faktort se stalo dilezitym védeckjm tikolem celospoletenského vyznamu. Mezi prvni angazované védce se Fadi americka vyvojova psycholozka Emmy Wernerova (nar, 1929), ktera zkoumala fenomén resilience v rémci longitudinalnsho vyzkumu d&ti, jez se narodily v roce 1955 na havajském ostrové Kauai, Sledovala Zivotni osudy 500 déti od narozeni do stéedniho véku. Tietina déti vykazovala rizikové faktory - rodina byla dysfunkéni, rodiée nezaméstnani, alkoholici nebo psychicky 40OBECNA VYVOJOVA PSYCHOLOGIE nemoent. V pozdni adolescenci se dvé tetiny déti pochazejict 2 rizikovych rodin chovaly problémové ~ byly nezan stnané, zplodily nemangelské déti a zneudtvaly navykové litky. Nicméné u jedné tYetiny se 24dnA patologie neprokazala. Obrat klepsimu byl zaznamendn mezi 30 a 40 lety véku, Vatdina rizikovych dospelych v té dobé jié vedla tispéiny a spokojeny zivot. Wernerova se na zékladé svého vyzkumu snagila definovat protektivnt faktory (Wemer, 1971; Werner, Smith, 2001), které patrné ptispély k lep8t budouenosti rizikovych déti, Na jeji z4véry navazala fada daliich vyzkumi Nejéastéji uvédéné protektivnt faktory zvysujef pravdépodobnost resilience: ™ osobnostnt fakttory: Takzvand idedini identita se vyznatuje hlubokjm porozu: ménim vlastn{osobé, flexibilitou, aktivnim piistupem kzivotu, vnimanim vlastni Liinnosti a odolnostt vii sociainim tlakim, pozitivnim sebepojetim, komuni- schopnostt vytvatet realistické plany, 24 jmem o nové zlusenosti a o nabyvani novych vi ktery hraje vjznamnou roli u psychicky odolné osobnosti, je védomt vastné kaénimi dovednostmi, sebedivérou, mosti. Jednim z mechanism tinnosti (self-efficacy), subjektivni predstava o viastni schopnosti kontrolovat aifidit svdj Zivot. Tento pocit vede k lepsimu zvlédant Zivotnich tézkosti. Diivéra ve vlastni tidinnost tizce souvisi s kvalitou Zivota, dispésnjm zvlé inim t&zkosti a stresu, zdravotné 24doucim chovanim a lepéim 2vlédénim kognitivnich tikolit skovcové, 2006). Zéci a studenti, kte#i maji vy8Si védomi vlastni iginnosti, pii studiu ispéingjsi (Pajares, 2006). Koncept vnimani viastni titinnosti sti socidlné-kognitivns teorie Alberta Bandury (ble viz str. 204). Mezi negativni faktory patti apatie, chybéjici smysl Zivota, proditky nudy, neschop. it hodnotém, svjm schopnostem a kvalitém. ,Premorbidni osobnost* je soi nost v vnimd Zivot jako hran{ sociélnich roli a naphiiovni biologickych potieb. Citi se bezmocné a véii v nezménitelnou osudovost (Maddi, 1967); |= emoéni a motivaéni faktory: Jde o schopnost efektivné pracovat s nega- tivnimi i pozitivatmi emocemi, zvlédani silnjch emoct a impulzé. Resilientni osoby frekventovanéji prozivaji pozitivni emoce, humor, optimismus (Ong et al., 2006), projevuji motivaci ke zméné a chut chopit se piileditosti (Masten, 2014), Vyzkumy osob, které 11. 24t1 2001 v USA zatily teroristicky trok, dosly k zavéru, de piimé svédectvi udalosti mize bjt rizikovéj8im faktorem pro vanik psychic- 4e i sledovani televize zhoriuje adaptaci (Silver et al., 2002). Resilienénim faktorem tak mize byt vyhbini se zpravam semoéné negativnim a2 katastrofickjm obsahem; lejch obtiai ned konkrétni ztrata. PlatSS SYCHOLOGIE 1 ognitivni faktory: schopnost definovat a fest problémy, dovednost pozitivné pfehodnocovat myslenkové struktury arémee ((zy. reframing) (Ong et al, 2006), vysoka inteligence, dobré exekutivnt funkce a kvalitni zpisob apeacovavant in formaci (Masten, 2014); 1m vztahové faktory: Existuje emoéni podp je vytvoreno silné pouto s jinou petujict osobou (pfibuzny, trenér, chéva, uditel) (Werner, 1989, 1995), funguji vztahy s vrstevniky a jejich podpora Jora alespoti jednoho rodige nebo prozily dinos 3kolniho autobusu a nasledné mnoha- yakum na détech, kter hodinové uvéznéni v podzemi, jejicht rodiny jim poskytovaly vétsi miru podpory (Terr, 1983). Kvalitnt vetahy wvniti i vné rodiny jgou povazovany 2a nejdilezitejsi resilientnt fake azovino i vytvotens vatahové vazby (attachmentu) prokazal, Ze vySsi resilienci vykazovaly déti, tor, Za dilerité je pov (via str. 147); = komunitni faktory: zapojent do organizovangch komunitnich volnogasovych ‘a naboienskych aktivit (Werner, Smith, 2001; Dobb, 2013; Masten, 2014). Svépomocna skupinova setkén{ osob nebo tematicky amé¥ena komunikace na internetu umodiuji sdilent informaci a emoci mezi lidmi, kte¥i ¥e8i podobnow situaci (smrt blizké osoby, nemo<); ws vedélavaci faktory: Skoly, organizace, odbornici, kteti se orientuji na podport ‘yvoje tlovéka a posilovini resilience (APA, 2004; Masten, 2014). Dilezity je i piistup k informacim v riiznjch typech publikacs, Vadélavan‘ Klienta je pod- statnou soudasti kognitivné behavioraln{ terapie (KBT), kient se wef porozumét situaci,zvlédat strach a Gizkost (APA, 2004), Josef Langmeier a Zdenék Matejéek (1963) definovali pét z4kladnich potteb, které jsou nezbytné pro zdravy vo} détské osobnosti (viz st. 159). Michael Rutter se ‘amétoval vice na zkoumén{ negativnich viivi na vyvo} Cloveka (Rutter, Quinton, 1977; Rutter, 1990) (viz str. 45, 160). Rizikové faktory a vjvojové vyhody se po drobné popisufi v nasledujici kapitole (viz str. strénka 44). Spocificky osobnostni styl, ktery je pfedpokladem resilience, je nazfvan odol nosti (hardiness), Odolng alovék poudiva urtité strategie majici specifickou kogni- tivni, emogni a behaviorslnf komponentu. Odolnost byla definovana na 2akladé vyzkumu manager (Kobasa, 1979) spoleénosti, ktera prosla masovjm propousténim. V obou ave tHetiny vzorku zdravotnt i psychické obtize (infarkty, mrtvice, txpély obe jefich vyison byl celkové oslabenj) a na 2akladé vjzleumu zaméstnancit velké vjekumech mély vidy aitou, depresemi, zneudivaly navykové latky a a jedna tketina sndsela 2at8z dobie, Lide v této skupiné byli zdravi, spokojent a pint 42OBECNA VVOJOVA PSYCHOLOGIE entuziasmu. Na 2ildladé vjekumti byly definovany rysy, jimiz se vyznaéyji odolné osoby (Maddi, 1987): ™ angazovanost: Osoba projevuje zvédavost, zajima se o okoli,lidi, véci i aktivity. Snagi se zapojovat a nechce byt izolovand; & pocit kontroly nad situaci: vira ve schopnost vedi ovliviovat a dosthnout cilt skrze tisili, snaha éelit bezmoci a pasivité; = vniménf vjevy: vniméni negativni situace jako piilezitosti spiSe nez prohry, vira v pozitivns zménu, touha po osobnostnim riistu, pfemyéleni v duchu tslovi .vie 2lé je k né¢emu dobré™ Odolnost se ukézala protektivnim faktorem pied depresemi a postraumatickjm stresovyim syndromem iu vo}ékit ve valee v Perském zélivu (Bartone, 1999, 2006). Klinické psycholozka Ann Mastenova se zabjvala vyzkumem resilience u déti a mladgch dospéljch. Definovala nékolik zpiisobi, jak hodnotit resilienci u dét (Masten et al, 2009): 4% piitomnosti uréitych kompetenct, které se odréi v plnéni vyvojovych tkold pt: méfenjch véku; 4 neptitomnosti psychickych problémi, jakjmi jsou deprese a poruchy chovani; frou spokojenosti a pozitivnich emoc: ala iz vjvojového hlediska, Détijsou nejvic zranitelné, kay atrati peéovatele, Prioritni je co nejkrat8i dobé najit pro dité nshradni petujici osobu, Vetsim détem, které se pohybuji mimo piimy dohled rodiét, hrozi vyS8i riziko trau- matu zynéjskc (sexualni zneutiti, psychické trauma 2piisobené jinjm vychovatelem, Mastenové resilienci poy Sikana apod.). Na druhou stramu v dysfunkénich rodinach se u ditéte starstho véku je kontalet s vis- tevniky, Mlads{ déti nebjvaji tolik traumatizovany, protoze casto globélné situaci ne- chapou. Traumaa stres uadolescenti bjva vit, protoze jiz dobie rozumi okolnostem, a dokazou vyhodnotit i dopad negativnich udélosti na budoucnost (Masten, 2014), Americka psychologické asociace navrhla deset postupi, jak posilovat resilienci (APA, 2012) mize t uplatiiovat podstatny pozitivns resilienéni faktor, ktery L.udrZovat dobré vztahy s rodinnymi piislusniky, piételi i dalétmi idm; 2.nenahiltéet na keize a stresové situace jako na netesitelny problém; 3.piljmout okolnosti, které nelze zménit;VVOJOVA PSYCHOLOGIE 4, stanovovat si redlné cile a snaiit se jich dosahnout; 5.v neptiznivych situacich pFijmout vhodna opatieni; 6.po prozite atraté se zamérit na sebeobjevovans; 7.pracovat na rozvoji sebevédomi; 8.na stresové situace nahliet v dirdim kontextu az dlouhodobé perspektivy; 9.udrdet si nadéjné vyhlidky, optimismusa predstavovat si ispesné vyteseni situace; 10. starat se 0 svoji mysl.a télo, pravidelné cvitit a vénovat pozomnost vlastnim po- citium a potiebim. Maladaptace (maladjustace) Maladaptact rozumime sniZenou schopnost nebo tiplnou neschopnost ptizpiisobo. vat se ménicim se Zivotnim podminkém. Formou maladaptace jsou nape. poruchy chovani, rezignace nebo snaha se feéent situace vyhnout skrze tntkové chovant. Verxtrémnich forméch je projevem maladaptace téace patologické chovant. Rizikové faktory a vjvojavé vyhady Viiv na schopnost adaptace maji nejen osobnostni charakteristiky, ale i prostiedi Definovany jsou riizné rizikové faktory, které schopnost resilience omezuji (gene- tické, social, psychologické apod.). Negativnim viivim jedit8 vystaveno iz od prenatalniho obdobi viz. 60, 327-330). Nékteré patologické varianty vyvoje jsou podminéné chromozomalné, tedy jsou dany jz v okamsiku poéeti. Odchylky ve struktufe a poétu chromozomii, v jednotlivjch genech a pti jejich kombinacich, epigenetické faktory (viz str. 58) i vlivy 2 prostfedt mohou nepifznivé ovlivnit vyvoj mozku i télesné soustavy. Nékteré chromozomalni odchylky jsou nesluditelné se Zivotem (Edwardsiv a Pataiiv syndrom), jiné 2piisobuji psychomo- torickou retardaci (Downtiv syndrom, syndrom fragilntho X chromozomu) nébo po: ruchy plodnosti (Turnerdv syndrom, Klinefélterdv syndrom). K neptiznivému vjvoji ‘mohou piispivatijiné vrozené nemoci a poruchy (napi. metabolické, endokrinologické, piipadné neurovyvojové, jako je porucha aktivity a pozornosti a autismus). ‘Mezi socialni faktory, které pisobi na vyvoj dlovéka, patti rodinné prostéedt, vedélavac instituce, vrstevnici i cela spoletnost. Vyzkumy opakované prokazaly, Ze dati vyristajic ve stresovém prostiedi, mezi manzelskjmi konflikty, s omezenymi a2droji, absenci otce, hrubjmi zpiisoby vychovy a nekonzistentni pédi pohlavné do- spivaji drive, tvoti kratké a nestabilni partnerstvi a do svych potomka investuji malo (Belsky et al., 1991; Chrisholm, 1999). Stres prodivany détmi, ktery mé neptiznivg 44OBECNA VYVOJOVA PSYCHOLOGIE vliv na jefich dalit vyvoj, pozitivné koreluje s poétem let, kdy byli rodie nezamést- poctem rodigovskych rozluk ve spoleéném souziti, s pottem manéelstvi ro dia, s poétem stéhovan‘ as faktem, zda rodina éerpala socialni padparu (Haveman, Wolfe, 1984). Mnohé studie dosly k zavértim, Ze chybéjict otec je rizikovym fakto- rem pro problémové chovani, venik adaptaénich problémé, sniZeny skolni vykon, obtize v genderové identita, vanik obezity a kriminalnt ginnost (Sanders, 2013). Péi interpretaci vfsledka korelaénich vzkumi o vlivu otce na vjvoj ditéte je zapotiebi poéitat s viivem piimjm (piedévini postoji, modelovani chovani, informace piedé- vané ditéti), ale i nepimyjm (emoéni podpora poskytnuta mate, finanéai navy rodinného rozpoctu, pomoc s domacnosti) (Lamb, 2010b). Me Cord et al. (1962) do- chézi k zavériim, Ze konfliktns otec je pro maskulinitu chlapeti hors ni Ukézalo se, Se diilezitym faktorem je dobrovolnost otce v pétio dité,t dy otec. souvist s po zitivnim vyvojem ditite vice ned éas, ktery otec ditati vinuje (Lamb, 2010b). K prognéze neptfznivého vyvoje byl sestaven Index nep#iznivého osudu (Family Adversity Index, Rutter, Quinton, 197), ktery obsabuje Sest polotek, jet jsou ri: zikové pro vivo} ditéte. S poétem pozitivnich bodi stoup4 pravdépodobnost poru- chy chovant, antisocialni poruchy osobnosti a riziko psychiatrické diagnézy. Zidna z konkrétnich polozek nema na prognézu viv os je pouze jejich suma (Blanz et al. 1991): imocené, prognosticky vyznamna otec je nekvalifikovany dalnik; pfeplnény byt: étyfia vice osob bydlt vjednom pokofi; pfetrvavajici manzelské spory nebo osamély rodi; mattina deprese nebo neuréza; delikventni chovani otce; institucionalni péée o dité pfesahuijici jeden tyden. st mezi odmitnutim potatého ditéte a jeho psychickymi éi sociainimi obtizemi v détstvi i dospélosti Zejména starsi v¥zkumy dosly k zavéru, Ze nechténé dati jsou subdeprivované v citovgch potiebich, coz ma neptiznivy dominovy dopad na formujicl se os0b- nost. Svétové znamou studi v této oblasti je Praéska studie nechténych déti, rea- lizovana v nékolika vindch vyzkumi mezi lety 1970 a 2002 mezinarodnim védec: Ikjm tymem Zdetika Matéjtka, 2deiika Dytrycha, Ludka Kubitky, Henry P, Davida, Wiliama Millera a Zdetika Rotha (viz str. 96, 106). Svédsky vyzkum, ktery Pradské studii nechténych dati predchazel, dosel ke stejnému zévéru, nechténé dati mély vétst obtiZe v socidln{ adaptaci, které se smérem k stfedni dospélosti zmiriovaly Odbornou pozornost ziskaly vyzkumy zkoumajici souvis 45VYVOJOVA PSYCHOLOGIE _ (Porssman,Thuwe, 1966, 1981). Kritikové vysledkti upozorfovali, Ze pokud se sku- piny chténych a nechténych déti lépe vyva2t podle dileich socidlnich faktord (napi: podle pfitomnosti otce, finanénich ptijmi rodiny nebo pomodi prarodiéa), stane se viv postoje matky k vlastnimu téhotenstvi na vjvoj ditéte beavyznamnou promén- nou (Cameron, Tichenor, 1976). I vjsledky novych studi deklaruji,#e pti vyrovnant socioekonomickjch podminek se rozdily mezi skupinami stiraji a posto} maty k t&- hotenstvi nehraje roli (Joyce et al., 2000). Masivné znevyhodnénou skupinou jsou tyrané déti, Hladina stresovych hor- moni adrenalinu a kortizolu je u nich dlouhodobs zvgsend, i kdy2 nenastavajt 24dné strosové situace. Vysoké hladiny stresovjch hormona se naily u déti, které byly tyrané delsi dobu, nebo u déti, které aily v rumunskjch dtskjch domovech y dobé Ceaugescuova rezimu a byly spile tice citové deprivované ned aktivné ty- rané (DeBellis ct al, 1999a). Magnetické rezonance mozku ukizala, Ze déti, s ni i bylo Spatné nakladéno, mély mensi obsah mozku. Cim diive Spatné zachézeni zaéalo a éim déle trvalo, tim byl mozek mensi (DeBellis et al 1999). Tyrané déti byvaji egocentrigtajat a hie chépou situace 2 riznjch socidlnich perspektiv. Déti 2 dysfankénich rodin uvazovaly v 15 letech v socidnich souvislostech jako 10leté, Divodem mize byt narueny vvo} mozku, ale i fakt, de déti nemaji s roditi dosta- tek pozitivnich interakci nebo nemajf vhodng vzor (Burack et al., 2006). Nékteré faktory jizv nejranéjsich fézich Zivota uréujt vyvo}jjasnélimity. Nicméné mozek se vyviji postupné a mA casteénou schopnost regenerace a obnovy poskoze- njch funkci. Vlivy prostéeds tedy rozhoduji, zda jedinec dosshne maximalni mozné hranice, (Dale viz str. 53.) V nékterfch pfipadech mize nepkiznivy vyvo} zvratit itné Alazy, zachyt a dietetické opat- ny zéchyt a intervence (napi. léeba poruch ent pii fenylketonurii, specidlnépedagogicka éi terapeutické opatéen). Opakem rizikovych faktort jsou vyvojové vyhody (developmental assets), co? jsou faktory psobici z prostiedi, které 2vyéuji pravdépodobnast pozitivnich vj- sledki v dosahovani vyvojovgch cil Ve skolnim prostiedt pati k hlavnim vlivim odliSujicim dobfe a problémové adaptované jedince rozumové schopnosti, vykonové motivace a sebekontrola. Lépe adaptovani jedinci jsou vice orientovani na vykon a maji vyS8i miru vnitin{ sebe- kontroly (Polediova, Stranské, 2005). Mezi vyvojové vyhody patti napZ. Zivot v bezpeéném prostieds, pozitivns formy komunikace v rodiné, podpora a zaélenéni do siréi rodiny, pozitivnt vztahy s vice dospéljmi i mimo nejbliéai rodinu, aktivni tigast na komunitnim Zivot8. Vyvojové vyhoda se pfendif i na dalsi generace, Dati z domova, kde jsou jim poskytovany pti méfené zdroje, otec je piitomny av rodiné viddne partnerska harmonie, odkladaji 46OBECNA VYVOJOVA PSYCHOLOGIE sexuln{ aktivitu na pozdéjsi dobu. V dospélosti pak majf méné déti a vice do nich investujt (Kim et al., 1997; Surbey, 1998). Vyvojovou vyhodu 2iskavajt i dati, jejich# rodite uplatiuji rodizovskou autoritu tim, Ze ditéti vymezuji jasné hranice, pravidla a otekavant a vyéadujf od ditéte zod- povédné chovni. Pozitivnt vliv mé z4jem rodité o vadélavani a zajmy ditéte, pod: poruifet a povzbuzujfet atmosféra ve ékole, aktivnt zapojent roditt do procesu vade- livani, Ekonomické 2droje ovliviiuji chovani rodice k ditati. Napfiklad dati poéaté ze zkumavky (technikou IVE=in vitro fertilization) mohou vykazovat pozitivnéjsi viv0}, protoze profituji z vy88tho sociockonomického postaveni rodidd a vedelini, ivaji vice edukaénich hraéek, knih apod. (Kiernan, Huerta, 2008), Vyznamnou vyhodou je, pokud rodie a ostatni dospal v okol ditéte jdou svjm chovanim piikladem a pokud i nejlepsi kamaradi ditéte se chovaji zodpovedne. Pitznivy vliv ma, pokud dité &i dospivajicitravi volny as konstruktivné, vénuje se kre- ativnim aktivitam, navitévuje 24jmové krouzky vovano k dobrému vykonu ve skole, pini domaci pipravy a tikoly, ma kladny-vztah ke akole, éte si pro zabavu. Mezi vivojové vyhodné osobni hodnoty patti ochota pomé- (alespo’ téi hodiny tydné), je moti hat drubjm, smysl pro spravedinost a éestnost, zodpovédnost. Vyhodou je sociélni 2datnost, schopnost odolavat vrstevnickému tlaku a uy nych neagresivnich postupt pfi feseni konfliktd, Kladny vliv ma pozitivni sebehod- ici se budoucnosti Search Institute, 1990, 2014), Proti rizikovym faktorim pisobi kompenzaéni a otuZujici procesy, které do ou zmfrnit nebo zcela zneutralizovat viwv skodlivych vlivi. Napriklad pfi nedo- statetné rodigovské péti se miize stat kompenzagnim mechanismem liska babidky. ‘ednostiiovani mirumilov- noceni, sebeticta a optimismus tk ki Dité, které nevyrista ve sterilné protektivnim prostiedi a v Zivoté éeli urdité mie protivenstvi, miva lepsi odolnost iti nekontrolovanym negativnim vliviim nez bavinkové" hyperochraitované dité, jemuz se veskeré 2atézujicl faktory ze zivota zkostlivé odstrafuji, Naptiklad ze Zivota ditéte by nemély byt odstranény veskeré vlivy, které mohou vyvolat dzkost nebo smutek. Naopak by se mély takové situace vyuiivat k tomu, aby se je dité s priméfenou mirou podpory a postupné uéilo zvlé. dat a bylo tak lépe pripraveno na podminky reélného Zivota ‘Standardni vyvojové modely \Vyvojové modely popisuji obecnou koncepéni povahu vyvojovych zmén. Kvantitativni modely popisuji métitelné psychické zmény probihaji podle vyvojovych gradient - nartistu, tibytku nebo konstantnosti psychometric Ich hodnot. Vyvoj maze nabirat progresivni, stagnujici nebo regredujici trend, 47VYVOJOVA PSYCHOLOGIE prigemz vyvojova ktivka mize mit konvexni nebo konkavni charakter. Zmény mohou byt rychlé, pomalé nebo pieruované (vice viz Svancara, 1974), Vivojové miodely mohou mit i stupiovity charakter. Kaidy stupen se sklada 2 féze samotného priibéhu zmény a faze plat6, kdy se probéhlé zmény integra a fixuji, Stuphovité vyvojové modely vyuaivali protagonisté klasickych psychologic- Iejch vyvojovyeh teorii (Piaget, Erikson, Freud). Dalim modelem je spirélovy vyvojovy model. Vyvojove zmény se opakuyj, ne ale ve stejné podobé, mezi diléimi cykly dochazi k progresivnimu posunu na vy8si irovers. Na spiralovém vyvojovém modelu zalozil Bruner névrh spiralntho kuri kt pHi vyugovacim procesu (viz str. 266). Vestvovy aula a systémové podpory vyvojovy model zase vychazi 2 predpokdadu, Ze k (vrstvent) novgch zleusenosti, pHipadne jefich zanikanim nebo pfestavbou. Ustfednt hnact silou vjvoje je u tohoto modelu uéeni a vychézi 2 néj kognitivné-behavio- raln{ psychologie. Také psychoanalytické teorie pracuji s ptedpokladem, Ze mladsi vistvy sice zatlacujt starsi vrstvy do nevédomi, ty ale tvoti zaklad ivotni zkusenosti voji dochdat diky osvojovini a ovliviujf fungovant vrstev mladsich. U imprintingového modelu (vtiskovani) dochazi k vyvoji na zékladé rychlého osvojovani urtitych stabilnich mechanism, ale jen v uréité éasové omezeneé faz, ky je mozek na apracovani novych podnétit nastaven (senzitivnt periody). Pi vtisko- vani dochai k dlouhodobému .vpetetént uréitého typu Gi systému reakei (chovand) do dlovéka. Imprintingovou schopnost maji geny, fyzikalni i socidlni vlivy prostiedt (Gimizkov’-Cizkové, 2008). Tento vjvojovy model ma vysoce determinacni charakter. Zitkit na cely vivo} dlovéka. ‘Vyudivajiho také rizné teorie 2dtiraziujic dopa dieich 2 Nestandardni typy a poruchy vjvoje Normélnim vyvojem nazjvame model vyvoje, u ktercho naphiuje normativns kritéria (anilniky) drtiva vétdina populace. Vyvoj ici se od normy mize bjt vyhodnocen jako nestandardni s dogasnjmi nebo pozitivnimi dlouhodobé nehandicapujicimi odehyl- kami od normy nebo trvale anezvratné abnormni vjvoj s urcitou mirou negativntho dopadu na fungovant v oblasti kognitivni, emoént, volnt i socialni po zbytek Zivota, Nestandardhni typy vjvoje 1 opozdény (zpomaleny, retardovany) vjvo} Opoddéni vyvoje mize byt doéasné nebo trvalé, Opoidény vyvoj se mie ty- kat viech mentélnich schopnosti, socidlné-emoénich schopnosti, Feti, motoriky. Nakay je vyvoj sice opozdény, ale protoze je charakteristicky pro v skupinuOBECNA VIVOJOVA PSYCHOLOGIE déti a prognéza je dobra (dit gicky opo2déném vivoji schopnosti v xamci Sidi normy. Pokud je opoddéni opozdéni zcela dozene), hovorime o tuv. fyziolo- kognitivnich schopnosti trvalé, hovotime o mentalni retardaci, novéji 0 po- rue intelektu. Pii lehké poruse intelektu je vyvoj v détstvi opozdén o zhruba jednu tfetinu mentélntho véku, u stéedné tézké o polovinu a.u t8#ké 0 dvé tie tiny. Na opozdény vivo} maji vliv geny, endokrinni funkce, vyiva, riwné dalsi vlivy prostiedi, ale i nepodnétné vychouné prost#edi. Ke kompenzaci opozdéni mohou ptispivat rizné formy nécvikti a tréninkti regresivni vyvoj Regresivni faze mixze byt 2dravym obrannym mechanismem, ktery umoziuje vyrovnat se s psychickou 24té2{ (napé. narozeni sourozence, rozvod). V regre- sivnt fazi se objevuje chovani a zpiisob reagovani typické pro rangjsi vjvojové stadium (a déti napé, Ani, neudrZovant istoty, u dospélych rizné formy ne- zodpovédného, nerozva2ného chovani, mensi schopnost sebekontroly). Regres mie signalizovat i zévadné psychické trauma (zneuzivani, tyrant) nebo je di sledkem zavazného onemocnéni (meningitidy, nédorového onemocnéni, epi- lepsie, degenerativniho neurologického onemocnéni, metabolickych poruch, nedostatetné ¢innosti stitné Aazy apod.) & vyvojové poruchy (autismu, dezin- tegraéni poruchy). Zhruba u jedné tietiny d&ti s poruchou autistickeho spektra se mezi 15 a 30 mésici objevi vvojovy regres v nékteré z dilezitych vyvojovych oblasti (napt. v Fei, sebeobsluénjch dovednostech, sociélnim chovani). stagnujici vyvoj Nepostupujici vjvoj mie byt jen pfirozenou piechodnou fazi détskeho vivoje, kcdy dité snabird sfly* na dalit progresivns féai vyvoje. Mize signalizovat i vy vojovou poruchu, Stagnace mize byt zpisobena nemoci, tirazem nebo uréitym typem léby. arychleny nerovnomérny vivo} Predéasnj vjvoj nemusi byt vidy znakem nadani nebo dobrého prospivani, ale miize ukazovat i na pfitomnost néjaké poruchy. V oblasti somatické tzv. pred- éasné puberta je charakterizovéna rozvojem sekundérnich pohlavnich znaktt pied 8, rokem divota u divek a pfed 9. rokem u chlapet, vyskytuje se zhruba 11 0,6 % déti, Priginou maze byt i velmi 24vazné onemocnéni (napé. nadorové). Diisledkem byva pted¢asné uzavient ristovych stérbin, ¢imz dojde pilis bray k ukonéens ristu, Piedéasné dospivani dati vzhledové vyCleiiuje a prinast jim komplikace v kolektivu. U déti s pfedéasnou pubertou psychicky vjvo} pokra- axje v souladu s chronologickjm vékem, nedochief tedy k rychlejgimu vyzrd vani psychickych a rozumovgch schopnosti. Nadmérné rozvinuté schopnosti 49V¥VOuOVA PSYCHOLOGIE se dokonce mohou pojit s opozdénjm vjvojem v jinjch oblastech, Napiiidad uu Aspergerova syndromu mohou byt ptitomny vysoce nadpramérné schopnosti (schopnost hrat Sachy, encyklopedické znalosti nebo matematické schopnosti) a zcela nedostategné rozvinuté socidlné a emoént dovednosti. Hyperlexie je piedéasné rozvinuta schopnost éteni bez schopnosti porozumét étenému textu Hyperakalllie je nadprimérné rozvinuta schopnost fesit aritmetické tkoly, kterd ale nent v souladu s logickjm matematickym uvazovanim. O savantském syndromu mluvime, pokud v nékteré oblasti jsou u dlovéka identifikovatelné genialni schopnosti (v uéent se cizim jazykim, ve vizuélnt paméti, v aritmetic- Iejch, kreslifslyjch nebo hudebnich schopnostech) a zarovent celkové kognitivnt schopnosti spadajf do pasma retardace. 1 disharmonicky vyvoj osobnosti \Vjrazné nerovnomémé formovini osobnosti v prbéhu vyvoje nazyvame dishar- monickym vjvojem. Celkava osobnost disharmonicky se vyvijejictho dttsee bjva nevyzrald ve slozce socidlni a emotnt, psychické funkce nejsou dostateéné inte grované, cot se u ditéte projevuje snizenou schopnosti adaptace na béén€ situace, undkterjch déti se mohou vyskytovat poruchy chovani nebo jiné psychopatolo- gickeé projevy. Disharmonicky vyvoj osobnosti mize bytdén celkovounevyzrdlost centrdlnf nervové soustavy a za optimélnich podminek dochézi k zrovnoméméni aharmonizaci vyvoje; mide, ale také nemust dospét do poruchy osobnosti. Poruchy wjvoje im specifické a pervazivni vivojové poruchy s potatkem v détstvi Poruchy vyvoje se mohou tykat télesného i psychického vyvoje. Zadinaji vady v détstvi a postihuji diléi nebo i komplexnéjsi funkce, Psychické vyvojové port chy souvisi s biologickjm zrénim centréln{ nervové soustavy, VétSina vjvojo h poruch mé tendenci se s vyvojem a intervenct 2lepéovat, ale v n&kterych piipadech diléé oslabeni péetrvavaji do dospélého véku Mezi specifické vyvojové poruchy spadaji vyvojové poruchy feti s v¥skytem vpopulaci okolo 7 % (Tomblin et al, 1997; Johnson et al, 1999), které postihuj ‘osvojovant jazyka v oblasti vyjadfovani a porozuméni. K vyvojovjm porucham edi pati také vyvojové artikulaéni porucha, prevalence 8-9 %, s pfetrvava: jicim vyskytem okolo 1 % (McKinnon et al, 2007). Prevalence zadthavan{ se pohybuje okolo 1 % (Craig et al. 2002) Do kategorie psychickjch vyvojovyich poruch zafazujeme specifické poruchy uéeni (okolo 6 % populace), které narusujf psychické funkce umozitujict osvo- jovani skolnich dovednost, jako je éteni (dyslexie), psani (dysgrafie), poéitén!OBECNA WYVOJOVA PSYCHOLOGIE (€yskalkulie) nebo uzivani pravopisnych pravidel (dysortografie). Zéci jsou po tom vidi svym vrstevniktim v nevyhodé, i piestoze jsou jejich rozumové schop. nosti priimérné nebo nadprimérné, Unnékterych déti se projevuje dyspraxie neboli vjvojové porucha motorické ko ordinace v oblasti hrubé a/nebo jemné motoriky, s prevalenci okolo 6 % popu- lace, Doptovaet ji hypotonie nebo hypertonie svali, drobny ties a neplynulost pohybi. Obttie se projevujii v oblasti grafomotorily. Vyvojové naruseni exekutivnich a pozomnos nfch funkct se zatazuje do kategorie poruch aktivity a pozornosti (ADHD, ADD) s vjskytem okolo 5-11 % v popu- laci (American Psychiatric Association, 2013; Visser et al., 2014). Osoby s ADHD. ‘maji problémy se soustiedénim, jsou neklidné, dezorganizované, zapomnétlivé a impulzivnt, Kvili oslabenfm exekutivnim funkcim (tj. schopnosti plénovat, rozhodovat se, pracovat systematicky a vytrvale, kontrolovat se) existuje 2vj- ené riziko, 2e lidé s ADHD nedokézou vyusit svij vrozeny potencidl. BYvaji nd chylngj8i k piekratovani konvenct a éasto i 24ko Komplexnéjif a zévaéngjsi prognézu maji tzv. poruchy autistického spektra 5 éetnosti vyskytu vice ne 1% v populaci (Autism Spectrum Disorders, 2014), které charakterizuje kvalitativni narusent reciprocity socidlni interakce a komu- se rigiditou v chovani, opakuijici se nikace, omezend pfedstavivost projevu} ‘omezené 2jmy a nezralé socialné-emoéni chovant. Piestoze diagnosticka kritéria dileich vyvojovych poruch jsou jasné definovand, dochaat k pfekryvant symptomatiky nosologickjch jednotek, Napfiklad vjvo jové poruchy jazyka se pfekryvaji s dyslexii (Bishop, Snowling, 2004) a autis. mem (Bishop, 2008). patologické poruchy typické pro staii, demence Patologicky tbytek kognitivnich schopnosti nazyvame demenci. Frekvence vy- skytu demenci se vyrazné zvySuje ve stati, konkrétné po 65. roce. Presenilns forma demence se mi 1 objevit i v mladaim véku. Se zvy3uj fm se primémnyjm vekem narista v starnouci populaci poget nemocnjch a jié nyni se hovoit o celo. svétové epidemii demenci. Ve skupiné 65letych trpf demenci 2~3 a kazdych pet dalsich let se toto procento zdvojnisobuje. V 80 letech je posti- % populace Zena najakou formou demence jiz zhruba polovina lid \Vyrazné se zhorSujict kognitivni funkce, popletenost a zapomnétlivost ve byvajt projevem nemoci a diisledkem abnormnich patologickych zmén, které probihajf v mozku, a nikoli vysledkem pfirozencho procesu stérnuti. Projevy onemocnént jsou zpozatku nendpadné a éasto jsou omylem piisuzoviny pti rozenému starnuti, § nardstajicim poctem odumirajicich mozkovych bunék se SLWYVOJOVA PSYCHOLOGIE obtite stavaji 2tetelnéjsimi, Maze trvat roky, net dlovék obdraf spravnou dia- gnézu. Mezi prvnimi symptomy zaznamendvame poruchy paméti a logického Fidavaji se obtize ve vyjadfovani, neschopnost zorientovat se mis- tem aéasem, avySuje se chybovost v plnént kazdodennich tkond. Lidés demenci nejsou schopni pouzivat kompenzatni strategie. Nemoc se zaéiné rozvijet uz roky péedtim, ned se objevi prvnt piiznaly. Stav sev pribéhu mésici a let zhoriuje, po obdobi chyb v mysleni a paméti dochazi k postupné ztraté sobéstacnosti az k nutnosti neustalé asistence a tiplné pomoci pii plnéni nejzdkladnéjich sebeobsluzngch Einnosti. Po stanoveni diagnézy lidé 8 demenci umiraji vétainou do 3-9 let (Ganguli et al., 2005; Xie et al., 2008). \ylééeni neni zatim mozné, nicméné véasna diagnéza a néslednd intervence mo- hou zmérnit pritbéh onemocnént, oddalit ztrétu funkénosti a zabranit kaskédo- vitému procesu vzniku dalsich zdravotnich obt Nejbsengs padi), nésleduje vaskularné demence, demence s Lewyho télisky a fronto temporalni demence (frontotemporalni lobarni degenerace). Kognitivat funkce nebyvaji zejména zpoéétku postizeny rovnomémé, v priibéhu onemocnéni do: chazi k afetelnému kolisani stavu. Objevufi se avlastnosti a problémy v chovani motorice ~ napf. hypersexualni chovani, agresivita, hyperaktivita nebo pasi- formou demence je Alzheimerova choroba (zhruba 50-60 % pii- vita, inkontinence a ties. Clovék ztract nahled a neuvédomuje si nestandardnost svjch projevi, piestava bjt schopen brat léky, dodréovat bezpetné postupy a byt sobéstaény. Mohou se stfidat nélady, euforii strida apatie. Presné priciny veniku a rozvoje vétsiny demenci zatim nejsou zndmy. Roli hrajf geneticke faktory, vék 4 pZislusnost k pobllavi. Zeny jsou nachylnéjai k veniku Alzheimerovy demence (Vita, Lloret, 2010). Rada vyzkumtt se snaii odhalit dalét rizikové faktory, které pfispivaji ke vanilu Alzheimerovy choroby. Nékteré studie objevily pritinné souvislosti. Zdé se, de zdravy Zivotnt styl dokaze snféit riziko Alzheimerovy choroby 0 15-20 % (Russ, Starr, 2010). Dilletity je zejména pravidelny pohyb, é&e 0 adravi a kwvalitni vyitiva, ato od stéedntho véku (Buchman et al., 2012). Obezita, zejména titrobni télesny tule ukladajici se v oblasti bricha, souvist se sjsenjm rizikem Alzheimerovy poruchy (Debette et al, 2010). Déle se ukazuje, de i sttedné tézky chronicky stres souvisi s vydsim rizikem vaniku Alzheimerovy poruchy (Cuadrado-Tejedor et al., 2012). Aékoli neni znam pfesny mechanismus souvislosti, chybéjict smysl Zivota navySuje riziko vzniku demence a urychluje deterioraci kognitivnich funket (Boyle et al., 2012). Z osobnostnich rysi se pro: kkazala souvislost mezi vyhybanim se nebezpeti, které vede k inhibici, a avyse nym vyskytem Alzheimerovy demence (Wilson et al., 2011). Vaskularni demenceOBECNA VVOJOVA PSYCHOLOGIE se vyskytujf Zast@ji u mui. Probshajici cerebrovaskularni onemocnéni poskodi mozkovou tkati v oblastech 2odpovédnych 2a kognitivns funkce. Prokézéna je souvislost mezi cerebrovaskulérnimi onemocnénimi a roznymi rizikovymi fak- tory (napi. vysokym krevnim tlakem, srdeénim selhanim, cukrovkou, koufenim). Za etiopatogeneticky faktor se povazuje také psychosocidln stres (Jirak, 2009). Biologické a sociini determinaéni teorie tykajici se psychického vjvoje Historii vyvojové psychologie provaz{ dialog obledné podstaty zakladnich vyvojo- vych vlivi (vice o historii sporu viz na str. 76). Jaky podil na vjvoji maif biologiett a jake socidlni Einitelé? Za co zodpovidaji da ? Je uugeni biologicky, nebo sociainé podminény proces? Témito otazkami se zabyvaji t2v ceterminaént teorie psychického vyvoje. Obé extrémné vymezené polohy nézort jsou povazovany spise 2a teorie historické. Teorie tykajici se vjvoje dnes vychézi spiée 2 paradigmat dynamicky interaktivnich, nékteré diléi nézory se ale mohou k jednomu 2 polit vice priklinét Vrozena vybava vivian prostiedi nastavuje uréité limity. Dopiedu vime, Ze déti, které se narodi s urtitou genetickou poruchou (nap. Downovym syndromem), pies, veskerou idedini stimulaci nemaji stejng potencial v kognitivnich schopnostech jako dei bez. této poruchy. Vrozeny genotyp nastavil prah schopnost, které nelze pi kaviit. Tento potenciél mezi spodnim a homim prahem definoval poprvé Woltereck 11909) jako reakéni normu. Vlivy prostizedi dokazou schopnosti v intervalu reakéni normy ovlivnit, Napfiklad vime, Ze zanedbavani ditate &i nizka socialné-ekonomicka Grover jsou vlivy prostiedi, které éasto zpiisobujf, Ze intelekt dosahne jen na dolni 6 vlivy a za co vlivy prostée hranici reakén{ normy, naopak u d ysoce stimulujiefm a jazykové bohatém pro stfedi se schopnosti rozvj yim pasmu reakéni normy. Koncept reakén normy se nékdy prilié zjednodusuje na definici: urity genotyp dava mozmost vzniknout ur- ditému fenotypu, Existuje sice néjaké reakés norma pro genotyp, ale protoze kazdy notyp je uniksitn, i interakce » prostfedim je jedineéna a specificka a toto neustalé eraktivni pitsobeni je nutné pi definovni reakéni normy brat v tivahu. Realni ‘mu je tedy nutné obohatit o dimenzi viivu prostiedi, aby nedochazelo k péecetio- ni vyznamu podilu genotypu zejména na nékterjch charakteristikach lovéka, jako i inteligenci. Pokud toto neudélame, dopustime se genetického determinismu. Musime si uvadomit, 2e genotyp jednoho lovéka se projevuje v2dy jen v jednom pro- stfedi, Genotyp se stvé fenotypem prakticky ve chvili pogeti pti zahnizdént vajitka,—————————————— V¥VOJOVA PSYCHOLOGEE Bictogikdeterinace rate = ed corgnismus natvsmus (eeny space ota jou waza, ena ce)

You might also like

• It Ends with Us: A Novel

  

  From Everand

  It Ends with Us: A Novel

  Colleen Hoover

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (5926)
• The Subtle Art of Not Giving a F*ck: A Counterintuitive Approach to Living a Good Life

  

  From Everand

  The Subtle Art of Not Giving a F*ck: A Counterintuitive Approach to Living a Good Life

  Mark Manson

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (5825)
• The 7 Habits of Highly Effective People

  

  From Everand

  The 7 Habits of Highly Effective People

  Stephen R. Covey

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (354)
• • Magazines
  • Podcasts
  • Sheet music
• The Art of War: A New Translation

  

  From Everand

  The Art of War: A New Translation

  Sun Tzu

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (3046)
• The Subtle Art of Not Giving a F*ck: A Counterintuitive Approach to Living a Good Life

  

  From Everand

  The Subtle Art of Not Giving a F*ck: A Counterintuitive Approach to Living a Good Life

  Mark Manson

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (20142)
• The Handmaid's Tale

  

  From Everand

  The Handmaid's Tale

  Margaret Atwood

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (13286)
• Pride and Prejudice: Bestsellers and famous Books

  

  From Everand

  Pride and Prejudice: Bestsellers and famous Books

  Jane Austen

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (20479)
• Good Omens: A Full Cast Production

  

  From Everand

  Good Omens: A Full Cast Production

  Neil Gaiman

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (11009)
• Remarkably Bright Creatures: A Novel

  

  From Everand

  Remarkably Bright Creatures: A Novel

  Shelby Van Pelt

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (5931)
• Girl, Wash Your Face: Stop Believing the Lies About Who You Are so You Can Become Who You Were Meant to Be

  

  From Everand

  Girl, Wash Your Face: Stop Believing the Lies About Who You Are so You Can Become Who You Were Meant to Be

  Rachel Hollis

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (2150)
• Never Split the Difference: Negotiating As If Your Life Depended On It

  

  From Everand

  Never Split the Difference: Negotiating As If Your Life Depended On It

  Chris Voss

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (3332)
• And Then There Were None

  

  From Everand

  And Then There Were None

  Agatha Christie

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (9025)
• The Hobbit

  

  From Everand

  The Hobbit

  J.R.R. Tolkien

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (25285)
• Art of War: The Definitive Interpretation of Sun Tzu's Classic Book of Strategy

  

  From Everand

  Art of War: The Definitive Interpretation of Sun Tzu's Classic Book of Strategy

  Stephen F. Kaufman

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (3321)
• Freakonomics Rev Ed

  

  From Everand

  Freakonomics Rev Ed

  Steven D. Levitt

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (7883)
• The 7 Habits of Highly Effective People: The Infographics Edition

  

  From Everand

  The 7 Habits of Highly Effective People: The Infographics Edition

  Stephen R. Covey

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (2488)
• The Hobbit

  

  From Everand

  The Hobbit

  J.R.R. Tolkien

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (24590)
• Good Omens

  

  From Everand

  Good Omens

  Neil Gaiman

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (12078)
• The 7 Habits of Highly Effective People

  

  From Everand

  The 7 Habits of Highly Effective People

  Stephen R. Covey

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (2572)
• Habit 1 Be Proactive: The Habit of Choice

  

  From Everand

  Habit 1 Be Proactive: The Habit of Choice

  Stephen R. Covey

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (2562)
• American Gods: The Tenth Anniversary Edition

  

  From Everand

  American Gods: The Tenth Anniversary Edition

  Neil Gaiman

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (12968)
• The Iliad: A New Translation by Caroline Alexander

  

  From Everand

  The Iliad: A New Translation by Caroline Alexander

  Homer

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (5734)
• Habit 3 Put First Things First: The Habit of Integrity and Execution

  

  From Everand

  Habit 3 Put First Things First: The Habit of Integrity and Execution

  Stephen R. Covey

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (2510)
• American Gods [TV Tie-In]: A Novel

  

  From Everand

  American Gods [TV Tie-In]: A Novel

  Neil Gaiman

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (12558)
• How To Win Friends And Influence People

  

  From Everand

  How To Win Friends And Influence People

  Dale Carnegie

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (6715)
• Wuthering Heights (Seasons Edition -- Winter)

  

  From Everand

  Wuthering Heights (Seasons Edition -- Winter)

  Emily Brontë

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (9976)
• The Guest List: A Novel

  

  From Everand

  The Guest List: A Novel

  Lucy Foley

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (5508)