20.

Ekonomie a ekonomika
PŘEDMĚT EKONOMIE, TRŽNÍ MECHANISMUS, FUNKCE TRHU, KONKURENCE

- ekonomie je věda, která zkoumá rozhodování ekonomických subjektů v různých ekonomických

situacích
- zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných druhů zboží a jak je
rozdělují mezi různé skupiny
- předmětem zkoumání ekonomie je ekonomika - hospodářství - souhrn hospodářských činností
ekonomických subjektů, které tyto subjekty vykonávají za účelem uspokojení svých vlastních
potřeb
- základní otázky:
- Co a kolik vyrábět? - jaký výrobek vyrobit, jakou službu poskytnout…?
- Jak vyrábět? - Jakou technologií vyrábět, z jakých zdrojů, kdo bude vyrábět…?
- Pro koho vyrábět? - Každá skupina spotřebitelů se liší tím, co spotřebovává a potřebuje
- ekonomie se zabývá ekonomikou jako celkem, ale také jejími dílčími prvky
- můžeme ji podle toho rozdělit na:
- mikroekonomii - zkoumá chování menších ekonomických subjektů, jejich změny a vzá-
jemné vztahy mezi těmito subjekty, zajímá se především o chování a fungování domácností a
firem, studuje rozhodování lidí při uspokojování svých potřeb…
- makroekonomii - zkoumá národní ekonomiku země jako celek - zabývá se i globálními eko-
nomickými jevy, vztahy mezi národními ekonomikami, sleduje vývoz a dovoz země, počet
pracujících lidí, počet lidí bez práce…
- podle přístupu k ekonomickým problémům můžeme ekonomii ještě rozdělit na:
- pozitivní - analyzuje a objektivně popisuje fakta ekonomického života a chování ekonomiky,
snaží se objevovat zákonitosti fungování ekonomického systému a konstruovat obecné mod-
ely a teorie, nedělá žádné hodnotící závěry
- normativní - hodnotí stav ekonomiky, snaží se odpovědět na otázku, jaká by ekonomika měla
být, hodnotí její efektivitu a navrhuje řešení daného ekonomického problému, dochází k hod-
notícím závěrům

- ekonomické subjekty
- jsou vykonávatelé hospodářských činností
- dělíme je na 3 základní skupiny:
- domácnosti
- spotřebitelé - jejich cílem je co nejvíce uspokojit své potřeby - získat co nejvyšší užitek
ze spotřeby zboží a služeb, na trh vstupují jak na straně nabídky - na trhu práce nabízejí
svou práci, tak na straně poptávky - poptávají statky, potřebují peníze
- firmy
 - výrobci - organizují podnikání a zabývají se výrobou statků a poskytováním služeb, ve
většině případů se snaží maximalizovat svůj zisk - vstupují na straně nabídky - nabízejí
své výrobky a služby, ale i na straně poptávky - spotřebovávají výrobní faktory
- stát
- specifický subjekt trhu, který svou činností velmi výrazně vstupuje do ekonomiky a
snaží se její chod ovlivňovat k veřejnému prospěchu, sleduje i jiné cíle než domácnosti
a firmy - například ochrana životního prostředí
- zahraniční subjekty jsou někdy k ekonomickým subjektům také řazeny - jedná se o domác-
nosti, firmy, ale i vlády, které vstupují do národní ekonomiky zvenčí - například Hyundai
si v Česku otevřel svou pobočku

- každý jedinec usiluje o uspokojování svých potřeb

- POTŘEBA - pocit nedostatku něčeho, co je považováno za nezbytné nebo žádoucí, lidské
potřeby jsou různorodé, individuální a nepřetržité - uspokojování potřeb je hnací síla a podstata
ekonomického života
- většinu svých potřeb uspokojuje člověk ekonomickými statky
- STATEK - cokoliv, co je užitečné a uspokojuje lidské potřeby, ale je to současně také vzácné
- zboží, služby, zdroje…
- statky volné - dostupné v neomezeném množství, přípustné všem, aniž by museli při jejich
získávání vynaložit nějaké úsilí - vzduch, písek na poušti
- statky vzácné - jsou dostupné pouze v omezeném množství, při jejich získávání musí
spotřebitel vynaložit námahu, většinou jsou výsledkem ekonomické činnosti, např. dům,
automobil…
- služba - zvláštní druh statku, který nemá materializovanou podobu - jsou to nehmotné,
neskladovatelné a nezkazitelné ekonomické statky
- některé statky jsou spolu v komplementárním vztahu
- komplement - takový statek, který doprovází spotřebu statku jiného - kupuje se zároveň
s ním - spotřeba jednoho statku tedy ovlivňuje spotřebu statku druhého - příkladem
může být například automobil a benzín - pokud dojde ke zlevnění aut, budou se více
kupovat a bude se více jezdit, tudíž stoupne spotřeba benzínu
- s pojmem komplement souvisí také pojem substitut - statky, které jsou do značné míry
nahraditelné - spotřebitel přitom reaguje na změnu ceny substitutu - příkladem může být
rohlík a houska - pokud vzroste cena rohlíků, lidé budou více kupovat levnější housky
- jen velmi málo statků je přírodních - většinou se jedná o výsledky lidské činnosti -
VÝROBY
- VÝROBA - přeměna vstupů - výrobních faktorů - na výstupy - výrobky nebo služby
- základní výrobní faktory:
- práce - lidská činnost vedoucí k výrobě jednoho statku nebo služeb, která má formu
odpracovaných hodin, odměnou bývá mzda
 - půda - přímý produkt přírody, využivatelný nejen k zemědělským účelům, ale rozumí se
tím i pozemky určené k zastavění - odměnou za využití půdy je renta nebo pacht v pří-
padě pronájmu
- kapitál - je výsledkem předchozí výroby, může to být i soubor statků, které nebyly
bezprostředně spotřebovány a slouží k další výrobě - často oceňován penězi, odměnou
za využití kapitálu je úrok
- efektivitu výroby ovlivňuje specializace - soustředění se na výrobu určitého statku, před-
pokladem specializace je dělba práce
- SPOTŘEBA - konečné užití statků k uspokojení potřeb

DĚJINY EKONOMIE
- poprvé se objevilo v Antice - Platón, Aristotéles, Sokrátes
- první přístup je, jak by to mělo vypadat, abychom se všichni měli dobře, druhý přístup je tak, jak
to doopravdy je - v Antice převládá ten první přístup
- ekonomie v myšlenkách myslitelů
- Platon - nemá moc rád soukromé vlastnictví - vládci s rozumovou duší by neměli mít
soukromé vlastnictví, protože by pak svoje vlastní dobro mohli upřednostňovat před dobrem a
před zájmy většiny
- Aristoteles - také proti demokracii, opak je v tom, že Aristoteles podporuje soukromé vlast-
nictví, protože je to motivace něco dělat, starat se o vlastní věci
- odmítá lichvu - půjčováni peněz s nepřiměřeně velkými úroky
- Tomáš Akvinský - spravedlivá cena má být taková, aby zahrnovala náklady a něco trochu
navíc - mírná přiměřená odměna pro toho, kdo to vyrábí, ale nesmí být přehnaná
- Merkantelismus - za Ludvíka XIV., upřednostnění vývozu před dovozem, místní obchodnící
jsou podporováni, aby podporovali francouzskou ekonomiku a dovoz je omezován cly, aj.
- 18. století - ekonomie vznikla jako samostatná věda - zakladatel Adam Smith
- „Neviditelná ruka trhu” - trh si sám zajistí vše, stát by neměl zasahovat, je zastáncem
hospodářského liberalismu
- John Maynard Keynes
- byl adorován a oblíben - svou ekonomií zachránil situaci
- ekonomický plán New Deal - za presidenta Roosvelta - tento plán, tahle strategie byla
brána na základě Keynesianství
- když je stát chudý, pak dáme peníze do procesu - budeme stavět silnice, továrny, něco
hmotného, co pak zůstane. Lidé budou mít práci, pomocí rozpočtové politiky snížíme neza-
městatnanost, stát sám zajistí pracovní místa a lidé budou mít práci - sníží nezaměstnanost.
Když je blahobyt, je důležité si dělat rezervy, ukládat peníze bokem, šetřit - z toho vycházel
New Deal
- Keynesiánství - stát má regulovat chod ekonomiky, cílem má být zaměstnanost, pracuje s
rozpočtovou politikou
 - neoklasická ekonomie - vychází z klasické teorie, že stát nemá zasahovat a trh sám se má
regulovat. Problém je inflace - narůst celkové cenové hladiny zboží v určité ekonomice v ur-
čitém období, tzn. snížení hodnoty peněz. Nejdůležitější je regulovat inflaci pomocí monetární
politiky - banky regulují kolik peněz je v oběhu. Milton Friedman, Fridrich Arthur von Hayek
- opozičník Keynese, neustálé debaty

EKONOMICKÉ SYSTÉMY
- základní ekonomické otázky řeší každý stát jinak a podle toho můžeme rozlišit různé systémy
I. zvykový
- ekonomické chování je založeno na tradicích a zvycích - každý jedinec má přidělenou čin-
nost, které se věnuje
- v dnešní době - kromě malých výjimek - je tento systém minulostí
II. centrálně plánovaný
- založen na řízení celého ekonomického života centrální autoritou - vládou, diktátorem -
pomocí centrálního plánu, ve kterém bylo určeno co se bude vyrábět, v jakém množství,
jakou technikou…
- tento systém existoval v bývalých socialistických zemích - i v Československu do roku
1989
III. tržní
- situace, kdy je ekonomika kontrolována a koordinována jen prostřednictvím tržních sil -
nabídky a poptávky
- neexistují žádné zásahy ze strany státu
- hlavní myšlenkou tohoto systému je neviditelná ruka trhu Adama Smithe
- tento model je však pouze abstraktní - vláda vždy alespoň v malé míře do ekonomiky za-
sahuje
IV. smíšený ekonomický systém
- v současnosti převládající systém vyspělých zemí - tržní systém je doplněn o zásahy státu v
určitých situacích, kdy samotný tržní systém neposkytuje uspokojivé výsledky - jedná se
například o snahu snížení nezaměstnanosti, stanovení minimální mzdy, závádění sociálních
opatření, apod.

TRH A TRŽNÍ SYSTÉM

- trh je místo, kde se setkává nabídka - prodávající - s poptávkou - kupující
- trh odpovídá na základní ekonomické otázky v daném státě:
- přináší informace o cenách
- podněcuje a směruje ekonomické činnosti
- rozděluje důchody
- v rámci tržního systému existuje velké množství trhů, které lze klasifikovat podle různých
hledisek - například trh peněz, trh zboží a služeb, trh výrobních faktorů - práce, půdy, ale napřík-
lad můžeme rozlišovat i trhy dle velikosti - místní, národní, světový
- původně se na trhu směňovalo jedno zboží za druhé - tzv. barterový obchod, v průběhu času se
vyhradil specifický statek, prostřednictvím něhož se dnes vyjadřuje hodnota všech jiných statků -
peníze

- nabídka - Supply
- množství zboží, které jsou výrobci schopni dodat na trh za určitou cenu
- lze charakterizovat rostoucí nabídkovou křivkou
- zákon rostoucí nabídky - když roste cena, roste i nabízené množství - pokud například vzroste
cena 1kg brambor z 25Kč na 35Kč, firmy to namotivuje a dojde ke zvýšení nabízeného
množství za účelem většího zisku
- poptávka - Demand
- množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu
- lze charakterizovat klesající poptávkovou křivkou
- zákon klesající poptávky - poptávka po zboží se mění v opačném směru než cena - jestliže
tedy cena vzroste, poptávka klesne a naopak - když klesne cena smartphonu z 10000 na 3000,
poptávka po něm značně vzroste

TRŽNÍ MECHANISMUS
- princip, při němž se pomocí změny ceny vzájemně vyrovnává nabídka a poptávka
- nabídka a poptávka, tedy nabízející a kupující, se vzájemně potkávají na trhu a jejich interakce
vede k utváření ceny
- rovnováha nastane tehdy, když se nabízené množství rovná poptávanému množství - vše, co se
vyrobilo, se spotřebovalo - cena v této situaci se nazývá rovnovážná cena
- trhy většinou směřují k rovnovážné situaci - ekvilibrium
- pokud je však na trhu přebytek zboží, je tržní cena pravděpodobně moc vysoká
- v případě nedostatku se zvýší cena - klesne poptávka a postupně dojde k rovnováze

- konkurence
- rivalita mezi subjekty, které se střetávají na trzích
- podmínka pro správné fungování tržního mechanismu a její pravidla jsou obvykle upravena
zákonem
- jednotlivé subjekty přicházejí na trh s rozdílnými cíli - levně koupit, draze prodat - a navzá-
jem si při naplňování těchto cílů konkurují
- rozlišujeme:
- konkurenci na straně nabídky - konkurenti se snaží zmenšit vliv ostatních firem a posílit
svůj podíl na trhu a tím zvýšit svůj zisk
- konkurence na straně poptávky - poptávající soupeří o co nejvýhodnější nákup

- druhy konkurence:
a) podle metody konkurenčního boje
- cenová - nástrojem prosazování zájmů firem je snižování ceny - snižující cena vede k nárůstu
poptávaného zboží, po ovládnutí trhu je pak producent schopen diktovat prodejní podmínky a
zvyšovat ceny
- necenová - firmy používají k boji jiné nástroje než cenu - například zlepšování kvality výrobků,
reklamní a marketingové kampaně, doplňkové služby - doprava zboží zdarma, prodloužená
záruka, servis, aj.
b) podle postavení výrobců na trhu
- dokonalá
- tržní situace, kdy je na trhu velké množství menších firem, které nabízejí shodný výrobek a
žádná z nich nemá výrazný podíl na trhu - kupující si tedy vybírá pouze na základě ceny,
protože kvalita a vlastnostni všech výrobků jsou vnímány jako stejné
- podmínkou je volný vstup a výstup z odvětví, všichni mají stejné vstupní podmínky, které
nejsou spojeny s žádnými náklady
- firmy i spotřebitelé mají rovněž dokonalé informace o cenách a množství zboží na trhu
- jedná se však pouze o abstraktní model
- nedokonalá
- vzniká když alespoň jedna podmínka dokonalé konkurence je porušena
V. monopol
- situace, kdy jeden výrobce tvoří celou nabídku na trhu - monopolní firma má díky svému
postavení kontrolu nad prodejní cenou
- vstup do odvětví je pak pro jiné firmy velmi znesnadněn
- monopolní struktura se však v reálu objevuje jenom výjimečně
VI.oligopol
- struktura, pro kterou je typický malý počet firem v odvětví a každá z nich disponuje
možnostmi ovlivnit cenu zboží
- firmy mohou uměle udržovat nedostatek zboží - jsou schopny prodávat za stále vyšší
ceny
- firmy dodržující oligopol také mohou postupovat v nepsané shodě a udržovat ceny a pro-
dukované množství ve vzájemně vyrovnané výši, pokud jedna z firem však tuto dohodu
 poruší, může vypuknout „cenová válka”, protože firmy se pak předhánějí ve snižování
cen a vzájemně si způsobují ztráty
VII. kartel - smluvní oligopol
- tržní struktura vzniklá v důsledku dohody malého počtu firem, které mají klíčové
postavení v určitém odvětví - tyto firmy jednají ve shodě za účelem maximalizovat svůj
zisk
- účastníci kartelu se většinou dohodnou na minimální ceně zboží nebo na omezení objemu
produkce
- existence kartelů narušuje hospodářskou soutěž a má nepříznivý dopad i na spotřebitele -
existují zákony zabraňující vzniku kartelů
VIII. monopolistická konkurence
- svou povahou je blízká dokonalé konkurenci, ale částečně se od ní liší
- vyznačuje se velkým množstvím malých nebo středně velkých firem na trhu, které z
hlediska zákazníka nabízejí rozlišitelný výrobek - na rozdíl od dokonalé konkurence, kde
jsou výrobky stejné
- zákazník tedy ohodnocuje nabízené mírně rozdílné výrobky a výrobky volí od určitého
producenta podle ceny nebo osobních preferencí