Světová hospodářská krize 2008

Úvod
Hospodářská krize z let 2007–2008 měla dalekosáhle důsledky,
které změnili uvažovaní ekonomů po celém světě. Krize, kterou jen
málokdo předvídal, přišla náhle a zasáhla v menší či větší míře celý
svět. Co začlo jako hypoteční krize v USA se za chvíli ukázalo jako
celosvětový problém, jenž bude stát samotné USA stovky miliard
dolarů. Zaměřím se především na příčiny krize. Jak ekonomika
dospěla do bodu, kdy se zhroutila a přerostla z hypoteční krize do
krize bankovní, měnové a finanční. Jaké byly akutní i dlouhodobé
následky krize a jak státy na tuto krizi reagovaly.

Období před krizí 2002-2007

Krizi předcházelo období vysokého růstu, především v rozvojovích
zemích. Poslední velkou krizí byla krize z roku 2001, kdy praskla
internetová burzní bublina a milióny lidí ve Spojených státech přišlo
o své úspory vsazené na očekávaný růst cen akcií firem ve
vznikající on-line ekonomice. Následovala snaha guvernéra
Greenspana o oživení ekonomiky v USA a vyhnout se tím blížící se
recesy, pomocí snižování úrokových sazeb, a to z lednových 6% na
prosincových 1,75%1. Následný celosvětový růst ekonomiky vedl k
silnému optimismu, především u investorů, a to vedlo k rozvinutí
tendence podceňovat rizika. Napříč celosvětovému ekonomickému
růstu se růst neprojevil v růstu příjmů domácností.

1
Dobře míněná opatření v roce 2001 vydláždila cestu ke vzniku globální finanční krize před deseti
lety | Hospodářské noviny (HN.cz)
Začátek krize
Celosvětová hospodářská krize začala v USA jako hypoteční krize.
Jednou z přícin této krize byla sekuritizace. Sekuritizace je proces
přeměny dluhů na cenné papíry, kdy se spojí dohromady velké
množství hypoték a úvěrů, které se pak roztřídí podle kvality a
nabízejí se jako cenné papíry, tedy CDO. V letech 2001–2003
Americký Federální rezervní systém udržoval krátkodobé sazby na
extrémně nízké úrovni, aby zabránili vzniku recese ekonomiky.
Tato skutečnost společně s americkou politikou amerického snu o
vlastnickém bydlení i pro chudé zapříčinila velmi levné a dostupné
hypotéky a boom ve stavebnictví. Tato kombinace levných hypoték
a sekuritizace způsobila, že makléři a malé banky, kteří hypotéky
nabízeli, nebrali na sebe riziko s možným problémem se splácením
hypoték a jen inkasovali z prodeje hypoték dál ve formě CDO
(collateralized debt obligation) větším bankám, to dále nafukovalo
už tak nafouklý americký trh s nemovitostmi. Velmi klesla kontrola,
komu jsou hypotéky nabízeny a tím vznikl velmi rizikový trh s
podřadnými (substandartními) hypotékami, na který se postupně
napojil celý bankovní sektor USA a následně i různé jiné subjekty
po celém světě, avšak kvůli neprůhlednosti CDO nikdo přesně
nevěděl, kdo všechno je tímto problémem zasažen. Jeden z
důvodů, proč se v tak velkém investovalo do amerických CDO byly
i ratingové společnosti, které hodnotili tyto investice jako velmi
bezpečné i přes velké uvolňování pravidel pro žadatele o hypotéky.
Možnou příčinou proč ratingové společnosti hodnotili CDO jako
velmi bezpečné, byly CDS (credit defoult swap), což byla jakási
forma pojištění CDO, ale na rozdíl od pojištění nepodléhá tento
finanční instrument regulaci a dalším rozdílem oproti pojištění je
ten, že kupující nemusí CDO vlastnit, a tak mohli spekulanti
určitým způsobem sázet na selhání CDO.
Jako čtyři hlavní příčiny, které způsobily krizi, byly určeny tyto
faktory: úroková sazba, globální nerovnováha, vnímání rizika,
regulace finančního systému.2

Spouštěčem krize byl nepřekvapivě Federální rezervní systém

zvedající úrokovou sazbu v roce 2005. Rizikovým dlužníkům v USA
se postupně zvedají měsíční splátky na hypotéky a ti se často ocitli
za hranou svých finančních možností. V roce 2006 se začíná zvedat
počet neplatičů hypoték a v roce 2007 tato tendence ještě nabírá
na síle. Banky a investoři po celém světě byli vystaveni této situaci.
Kvůli vysoké komplexní podstatě finančních derivátů CDO a CDS
(credit default swaps) nikdo nevěděl, jak velká krize je ani jaké
jsou ztráty. Nastává krize důvěry, kterou umocňuje pád investiční
banky Lehman Brothers.

Následky
Ekonomika Spojených států, které byli epicentrem krize, upadla do
recese v prosinci 2007 a je odhadováno že do roku 2009 klesla o
2,7%. To je ovšem méně než půměr propadu vyspělích ekonomik,
jejichž průměr propadu je odhadován na 3%.3

Jak krize zásáhla jednotlivé země se velmi liší. Například některé

státy východní Asie (Čína, Indie) se vyhnuli většímu propadu
ekonomik, napříč jejich integraci v mezinárodní ekonomice. A jiná

2
The Great Recession of 2008-2009: Causes, Consequences and Policy
Responses [online]. 2010 [cit. 2022-11-29]. Dostupné z:
https://www.iza.org/publications/dp/4934/the-great-recession-of-
2008-2009-causes-consequences-and-policy-responses. IZA
Institute of Labor Economics.

3
The Great Recession of 2008-2009: Causes, Consequences and Policy
Responses [online]. 2010 [cit. 2022-11-29]. Dostupné z:
https://www.iza.org/publications/dp/4934/the-great-recession-of-
2008-2009-causes-consequences-and-policy-responses. IZA
Institute of Labor Economics.
státy se krizi dokonce vyhli úplně a jejich ekonomika rostla i v této
krizi, jmenovitě to jsou třeba Ethiopie nebo Uganda.

Nejvážněji krize zasáhla státy ve východní Evropě a státy SNS

(Společeství nezávislých států). U něktrých růst HDP dokonce
přesáhl hodnotu –15%.

Důvodem, proč tato krize zasáhla Baltského tygra (Estonko, Litva,

Lotyšsko) více než vetšinu jiných států, byl jejich systém pevného
měnového kruz měny fixovaného na euro. V Lotyšsku od reforem z
roku 1994 fungovala vazba domácí měny na SDR, což je zúčtovací
jednotka složená ze čtyř hlavních světových měn. V roce 2004 tuto
fixaci změnili ze SDR na euro z důvodu integrace do EU. Tento
pevný kurz měny často bývá dáván do souvislosti s vysokou inflací,
z důvodu vysokého přílivu nových investic a nárůstu úvěrů, to
způsobí ztrátu konkurenceschopnosti, ta se projeví hlubokým
deficitem zahraničního obchodu a nasleduje už jenom zpomalení
eknomiky a recese. Cenová, měnová i úvěrová inflace není tlumena
fixním měnovým režimem, ale je jím způsobena. V Lotyšsku se
inflace spotřebitelských cen pohybovala mezi 7-10%, mzdová
úroveň vzrosla za stejné dva roky o 50,7%. Od roku 2004 do roku
2008 vzroslt objem podnikatelských úvěrů o 143% a objem
hypotečních úvěrů vzrostl o neuvěřitelných 448%. To způsobilo
hypoteční bublinu a později její prasknutí, vysoké zadlužení a vlnu
4
platební neschopnosti.

Krize zasáhla také velmi tvrdě některé země v eurozóně, konkrétně

Irsko, Španělsko a Itálii. Euro neodstranilo spekulativní kapitálové
trhy, ale naopak je posílilo. Exploze trhu nemovitostí a jeho
následné splasknutí v těchto zemí způsobilo nemalé problémy.
Během roku 2008 Španělsko ztratilo milión pracovních míst.
4
Finance po krizi. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada publishing. ISBN
978-80-247-3583-2.
Nezaměstanost šplahala od krize roku 2008 až do roku 2013, kde
dosáhla hodnoty 26,9%5 a dodnes není nezaměstanost na úrovni
před krizí. Mzdová inflace zůsobila ztrátu konkurenceschopnosti.
Jmenované státy nemohli ani devalvovat svojí měnu, protože měli
euro. Jedinou alternativou podle Krugmana bylo snižování mezd,
což bylo velmi obtížné a vytváří velké problémy pro dlužníky. Irský
průběh byl velmi podobný tomu španělskému a to bylo Irsko
povážováno za výkladní skříň evropského hospodářského růstu. 6

Jak se krize rozšiřovala a státy si začali uvědomovat závažnost a

naléhavost situace, reagovali státy třemi způsoby. Prvním
způsobem byla finanční výpomoc a peněžní injekce k udržení
úvěrového toku. Druhým způsobem bylo snižování úrokových
sazeb ke stimulaci půjček a investic. A třetím zůsobem jak některé
státy reagovaly bylo dodatečnými fiskálními výdaji k podpoře
agregátní poptávky. Tyto opatření měly zabránit dalšímu
zhoršování ekonomické situace a zabránit vzrůstající
nezaměstanosti.7

Koncem roku 2009 už různé indikátory poukazovaly, že nejhorší

část krize byla pro vetšinu států u konce. Údaje HDP ze třetího
kvartálu roku 2009 indikují, že většina zemí OECD se technicky
vymanilo z recese, výjma Řecka, Maďarska, Islandu, Špaňelska a
Spojeného království. Ačkoliv data z konce roku 2009 ukazují, že
většina zemí se vrátila k pozitivnímu ekonomickému růstu,

5
Spain: unemployment rate 2005-2022 | Statista
6
Finance po krizi. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada publishing. ISBN
978-80-247-3583-2.

7
The Great Recession of 2008-2009: Causes, Consequences and Policy
Responses [online]. 2010 [cit. 2022-11-29]. Dostupné z:
https://www.iza.org/publications/dp/4934/the-great-recession-of-
2008-2009-causes-consequences-and-policy-responses. IZA
Institute of Labor Economics.
zůstavají napříč této skutečnosti ve zranitelném postavení a to
především z pohledu blahobytu pracujících. Nezaměstanost rostla
ve většině zemí OECD i přes skutečnost, že růst HDP už byl na
předkrizové úrovni. Abychom si udělali úplný obrázek o trhu práce,
musíme se podívat i na jiná data než jen na nezaměstanost.
Propouštění zaměstnanců dosáhlo svého vrcholu na počátku roku
2009. Ačkoliv propoštění zvyšuje nezaměstanost, je snižování
nabídky práce a následující kolaps v najímaní zaměstanců to, co
zvyšuje nezaměstanost ve chvíli, kdy se ekonomika dostává z
krize. A nenacházíme žádne důkazy o zvyšování pracovní nabídky
či zvýšení najímání pracovníků, což by byl mnohem silnější důkaz o
zotavování trhu práce po krizi. Tyto skutečnosti nám ukazují na to,
že zotavení ekonomiky bylo v letech 2010 teprve v počátcích. 8

Podle analýzy IMF (Mezinárodní měnový fond) z roku 2018, která

zkoumala vzorek 180 států, operuje 85% ekonomik, které si prošly
v letech 2007-2008 bankovní krizí, na výkonostní úrovni pod
předkrizovou úrovní. Tento počet je o něco menší u zemí, které si
neprošly bankovní krizí a to je přibližne 60%. Dalším možným
dlouhodobým důsledkem této krize, podle této analýzy, je snížení
porodnosti u mnoha vyspělých ekonomik a to tento vývoj může
vyústit v problémy pracovního trhu v budoucnosti. Mimojiné se
také zvýšila příjmová nerovnost a to především v ekonomikách,
kde zvýšení nezaměstanosti v době krize bylo veliké. 9

8
The Great Recession of 2008-2009: Causes, Consequences and Policy

Responses [online]. 2010 [cit. 2022-11-29]. Dostupné z:

https://www.iza.org/publications/dp/4934/the-great-recession-of-

2008-2009-causes-consequences-and-policy-responses. IZA

Institute of Labor Economics.

Závěr
Z důvodu komplexnosti světové hospodářské krize není jednoduché
určit jasného viníka této krize. Mezi hlavní příčiny, dle mého, určitě
patří podcenění rizika po ekonomickém růstu v letech před krizí a
slepý optimismus, který nakonec vedl k neopatrnému hazardu
velkých bank a investorů. Krize, která mhola být snad i jen lehkou,
vyvolala dominový efekt, nabrala na síle a zasáhla tak prakticky
celý svět. Některé země i přes zodpovědnou fiskální politiku vsadily
na špatnou měnovou politiku a krize je tak zásahla mnohem víc
než země jiné a trpí tím dodnes. Vlna nezaměstnanosti, která
zásáhla spostu zemí v době krize, nese následky dodnes a to
především i na osobní úrovni mnoha lidí. Jestli se krizi dalo
předcházet je diskutovatelné. Někteří ekonomové krizi předovídali,
ale to už bylo nejspíš pozdě a systém, který byl stvořen hondbou
za zisky stejěn nemohl být změněm jinak než zhroucením systému.
Poučili se ekonomové, banky, investoři a úřady poučili z této krize?
Můžeme pouze doufat, že ano.

Zdroje:
- The Great Recession of 2008-2009: Causes, Consequences and Policy

Responses [online]. 2010 [cit. 2022-11-29]. Dostupné z:

9
Lasting Effects: The Global Economic Recovery 10 Years After the Crisis.
IMF Blog [online]. 2018 [cit. 2022-11-29]. Dostupné z:
https://www.imf.org/en/Blogs/Articles/2018/10/03/blog-lasting-effects-
the-global-economic-recovery-10-years-after-the-crisis
 https://www.iza.org/publications/dp/4934/the-great-recession-of-

2008-2009-causes-consequences-and-policy-responses. IZA

Institute of Labor Economics.

- Finance po krizi. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada publishing. ISBN

978-80-247-3583-2.

- Dobře míněná opatření v roce 2001 vydláždila cestu ke vzniku

globální finanční krize před deseti lety. Hospodářské noviny [online].

2018 [cit. 2022-11-29]. Dostupné z: https://byznys.hn.cz/c1-

66245280-penize-podle-leose-rouska-dobre-minena-opatreni-v-

roce-2001-vydlazdila-cestu-ke-vzniku-globalni-financni-krize-pred-

deseti-lety

- FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ PŘÍČINY [online]. Znojmo, 2011 [cit. 2022-11-

29]. Dostupné z:

https://theses.cz/id/7m0vnq/Financni_krize_a_jeji_priciny.pdf.

Bakalářská práce. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo

s.r.o.

- Lasting Effects: The Global Economic Recovery 10 Years After the

Crisis. IMF Blog [online]. 2018 [cit. 2022-11-29]. Dostupné z:

https://www.imf.org/en/Blogs/Articles/2018/10/03/blog-lasting-

effects-the-global-economic-recovery-10-years-after-the-crisis