O otci magie

Za otce magie bývá v lidských královstvích považován vznešený pán Mutěmír, magi dei
magis magnificenti. Roku 511 prezentoval geuritánskému králi Maarovi IV. svá
zjištění, týkající se magie ohně a větru. Dostal štědrý grant, za který sepsal a
vydal knihu "Kterak cvičením ducha hmotu posednouti". Z dnešního pohledu jde o
velice zastaralé dílo, s moderní magií má společného pramálo, ale mít ho v knihovně
je v jistých kruzích otázkou prestiže.

V následujících letech přijímá Mutěmír první učně a otvírá kurz magie. Jedním z
učňů je i mladý mnich jménem Velizar, později známý jako magi de bella sancti draco
ignis levisomnus magnificenti. O tři roky později mistr Mutěmír objevuje magii vody
a postuluje teorii o čtyřech živlech, které utváří celou nám známou realitu. Začíná
pracovat na svém nejdůležitějším životním díle, které o 18 let později vydá pod
titulem "Čtyři".

První lidští kouzelníci se scházeli o půlnoci pod starým menhirem, který poblíž
Zodu zanechaly původní národy. Šlo o nutnost, neboť tehdejší primitivní magie
fungovala jen na magických zřídlech nebo během magických okamžiků. To se změnilo
roku 518, když Mutěmír objevil magii kamene a potvrdil tak svoji teorii o čtyřech
živlech. Při tom mimoděk přišel na způsob efektivnějšího využití magie, což
moderním mágům umožnilo kouzlit kdykoli a kdekoli.

Toho král využil a roku 520 (během povstání zorganizovaného královým mladším
bratrem) poprvé došlo k vojenskému využití magie při obléhání hradu Přímoří.
Profesor Mutěmír vytvořil pod hradbami tunel a královská vojska vpadla rebelům do
zad. Roku 522 vydává Mutěmír filosofické dílo "Rukověť čaroděje aneb etika
moderního vědění". Podle něj je úkolem mágů především zkrátit válečné utrpení a
pomoci rychle ukončit vleklé konflikty, aniž by prostý lid příliš trpěl. Čaroděj má
dle něj stát na straně nejvyšší spravedlnosti, kterou coby běžní smrtelníci
poznáváme pouze skrze Geuritovo učení, narozdíl od jeho potomků (králů), kteří mají
tuto spravedlnost přímo v krvi.

Jeho bývalý student Velizar mezitím podnikl výpravu do divočiny, kde prověřil
možnosti užití moderní magie proti některým živlovým běsům, a o svých částečných
úspěších napsal krátké pojednání nazvané "Šestý dodatek k Bestiáři krále Geurita
III. - cestovní zápisky mistra Velizara". Na Velizarovu přímluvu si církev od krále
pronajala na dva roky Mutěmírovy služby, aby navrhl speciální trénink pro magicky
nadané bojovníky proti temným silám. V tomto období vzniká řada článků o lámání a
odrážení kouzel nebo účincích živlové magie na běžně rozšířené nadpřirozené
bytosti. I samy o sobě jsou i z dnešního hlediska velice zajímavé, ale málem by
zůstaly zapomenuté. Jejich slávu totiž zastínila kniha "Neobyčejný plamen", kterou
ve stejné době napsali oba mistři společně, a kde odhalili způsob, jak kouzlem
vyvolat plamen neuvěřitelné síly, který spálí vše živé na popel a vodu promění na
páru. Od druhého vydání je ale součástí knihy i příloha obsahující všechny
dochované kratší články z tohoto období.

V následujících letech Velizar pracoval na zjednodušeném způsobu sesílání kouzel.

Napsal "Lexikon znamení pro boj se zlou mocí", jednu ze základních příruček
dnešních vědmáckých učňů. Z chrámové stráže katedrály v Zodu vybral pět nejlepších
bojovníků a vycvičil z nich tzv. Geuritovy světlonoše - elitní válečníky, kteří
dokázali čelit magickým hrozbám. Začali cestovat po královstvích a uplatňovat své
znalosti, zatímco Velizar trénoval další a další. Jednoho dne byl jeden ze
světlonošů přivolán do Antharu, aby vypudil z domu zlého ducha. Místo toho byl ale
duchem posednut a začal útočit na všechny v okolí. Lidé se před ním zamykali a
utíkali, jen málokterý blázen se mu pokusil postavit, a zůstávaly za ním desítky
mrtvých. Jeho krvavé běsnění zastavil až o dva dny později jiný vědmák, bastard
jednoho ze strýců Geuritánského krále a jeden z původní pětice světlonošů, muž
jménem Sien. Za odměnu ho král pasoval na velmistra nově založeného řádu vědmáků,
který nahradil původní Geuritovy světlonoše (což se zdálo jako vhodná změna názvu
ve světle posledních událostí).

Mutěmír zatím přijal do svého učení elfího mystika Allevia. Allevio zasvětil svého
mistra do tajů přírodní magie a pod jeho vedením napsal "Totemy a talismany očima
moderní vědy". V knize popisuje tvorbu rituálního předmětu a jeho užití, ale i
základní obrazec vodní magie.

Teorii magických obrazců dále prohloubil Mutěmír, který o dva roky později dokončil
své největší životní dílo, "Čtyři". Jedná se o jeden z nejdůležitějších magických
spisů vůbec, obsahuje kromě obsáhlé kapitoly o živlových obrazcích také obecné
kapitoly o magii, relativně pokročilé poznatky ze všech čtyř živlových magií, a je
koncipován jako učebnice, kdy jednotlivé kapitoly mají podobu lekcí s praktickým
cvičením a jsou řazeny dle obtížnosti. Netřeba dodávat, že jde o velmi obsáhlé
dílo, má více než 1000 stran a obvykle bývá rozdělené alespoň do 4 svazků.

V reakci na Mutěmírovu knihu napsalo 11 jeho bývalých studentů dopis králi, a

apelovali aby založil "školu, která dá vyrůst nové generaci učenců", a pověřil
Mutěmíra jejím řízením. Roku 535 jsou dokončeny stavební práce a Královská
univerzita moderního poznání zahajuje provoz. Do prvního ročníku se zapsaly desítky
studentů.

Původní budova univerzity stála přímo nad menhirem, kde Mutěmír učil své první
učně, a obsahovala magické zřídlo. Jednoho dne roku 537 zjistili mágové, že jejich
kouzla v univerzitě najednou přestala fungovat. Výuka byla proto přesunuta do
Mutěmírova domu, který stál na místě dnešní Staré univerzity. Anomálie přitáhla
pozornost Velizarových vědmáků i zkušených čarodějů, ale nikdo ji nedokázal
uspokojivě vysvětlit. Mladý student jménem Lešek sepsal na toto téma krátkou stať
nazvanou "Neviditelný svět a tekutá síla kolem nás", kde prakticky položil základy
dnešní teorie magického pole, ale jeho práce se setkala s nepochopením a byla
odmítnutá jako neprůkazná. Navrhoval koncept jakési neviditelné síly, která se
kouzlením spotřebovává a lze ji vyčerpat.

Tzv. univerzitní anomálie se po několika měsících začala projevovat i v některých

místnostech Mutěmírova domu. Během následujích let změnila univerzita mnohokrát
místo výuky, než se nakonec ustálila tradice putovních kurzů. Hlavní univerzitní
budovou zůstal Mutěmírův dům, který byl v průběhu let postupně rozšířen a přestavěn
až do současné podoby.

Allevio mezitím cestoval po Geuritánii a shromažďoval vědomosti různých kořenářek,

bylinkářek a porodních bab. Pokusil se vědecky otestovat některé tradiční léčebné
postupy a pověry, svá zjištění publikoval v knize "Dryjáky, tinktury a další pověry
očima moderní vědy". Společně s Mutěmírem začal zkoumat možnosti magického využití
hmoty a o čtyři roky později společně vydali "Zpověď alchymisty", kde položili
základy moderní alchymii, a také "Hej, mistře sklenáři!", kde popisují řadu
laboratorních nástrojů a dávají řemeslníkům návod, jak je správně vyrábět.

V té době se Allevio seznámil s dalším Mutěmírovím učněm, slovutným zemanem Jarikem

z Horní Vody. Na základě jeho vyprávění se společně vypravili do Horní Vody poblíž
Antharu, aby v lese vyhledali obra, který během války, za časů bídy, podle pověsti
dokázal nechat přes noc za vsí vyrůst lán obilí. Nakonec se jim podařilo ho najít a
nechali si demonstrovat jeho magické schopnosti. Slíbil jim, že je naučí jak
ovládat dřevo a rostliny, ale druhého dne beze stopy zmizel a už ho nikdy nikdo
neviděl. Oba se pokusili jeho magii napodobit, Jarik své částečné úspěchy popsal v
knize "Kouzlo skryté ve vínu", čímž dal vzniknout moderní magii vína, a později v
knize "Tři tváře vody", kde popisuje ledovou a mračnou magii. Allevio dosáhl
úspěchu až mnohem později, v roce 564 (viz dále v textu).

Dalším Mutěmírovým učněm, který se výrazným způsobem zapsal do historie, je doktor

Lazzio. V knize "Plamen který nepálí" popsal jednoduchou magii iluzí. Ve své době
práce nevzbudila větší pozornost, to přišlo až mnohem později.

V roce 564 došlo k průlomu na poli magie dřeva když Allevio publikoval knihu "Pátý
element", kde popisuje základy současné magie dřeva a dokazuje, že jde o zcela nový
druh magie, ne o kombinaci čtyř prvků, jak se do té doby mágové domnívali. Na jeho
knihu reagoval Mutěmír krátkým spisem nazvaným "Drahý pošetilý příteli". Pokouší se
doložit, že dřevo je ve skutečnosti jenom kombinace základních čtyř živlů. Allevio
jeho práci rozcupoval v knize "Moderní věda očima moderní vědy", kde argumentuje,
že moderní poznání nesmí být podřízeno tradičnímu teologickému poznání, a potřebuje
novou, lepší definici zjevné pravdy, založenou na principu experimentu. Mutěmír byl
jeho knihou natolik pobouřen, že ho vykázal ze své univerzity. Allevio ale získal
povolení od krále a založil Královskou univerzitu skutečného moderního poznání. Po
rychlém soudu s Mutěmírem došlo k přejmenování obou univerzit na Novou a Starou
královskou univerzitu, tyto názvy institucím vydržely až do současnosti.

Dva roky po otevření Nové univerzity Mutěmír zemřel a jeho nástupcem se stal
Velizar. Ten nezpochybňoval existenci nových, dosud neznámých druhů magie, ale
naopak v nich spatřoval mnohá rizika. Na jeho přímluvu svolal arcibiskup druhý
církevní koncil v Zodu, aby biskupové rozhodli, která magie slouží k užitku a která
ke škodě. Vzniknul seznam zakázané magie a byli jmenovaní první inkvizitoři -
špičkoví specialisté na magii a teologii, připravení odhalovat nebezpečnou herezi v
akademických kruzích a bojovat proti ní. Velizar se stal jedním z nich. Někteří ze
studentů doktora Lazzia začali na Nové univerzitě šířit pamflet, který rozporoval
závěry koncilu. Inkvizitoři postupně zatkli 14 z nich a navíc samotného doktora
Lazzia, který se svých studentů zastal. Inkvizitor Velizar podrobil "Plamen který
nepálí" detailnímu teologickému přezkoumání, a došel k závěru, že jde o spis
zakázané magie. Po dlouhém několikaměsíčním soudu, kdy se na stranu doktora Lazzia
postavila řada významných akademiků i šlechticů, vydal Velizar nad všemi patnácti
rozsudek smrti. Šlo o první hromadné upalování akademiků v rámci boje proti černé
magii, zdaleka však ne o poslední.

V té době došlo také k přepracování řady knih aby vyhovovaly novému církevnímu
zákonu, mj. třeba "Dryjáky, tinktury a další pověry očima moderní vědy" - nová
vydání jsou zkrácená o kapitoly o vědmách a věštectví. Zakázané knihy a
nepřepracovaná vydání byly veřejně páleny na náměstích.

511 - objev magie ohně a větru, "Kterak cvičením ducha hmotu posednouti", Mutěmír
514 - objev magie vody, Mutěmír
518 - objev magie kamene, Mutěmír
520 - první vojenské využití magie (obléhání Přímoří), Mutěmír
522 - "Rukověť čaroděje aneb etika moderního vědění", Mutěmír
523 - "Šestý dodatek k Bestiáři krále Geurita III. - cestovní zápisky mistra
Velizara", Velizar
526 - "Neobyčejný plamen", Mutěmír & Velizar
528 - "Lexikon znamení pro boj se zlou mocí", Velizar
530 - "Totemy a talismany očima moderní vědy", Allevio
532 - "Čtyři", Mutěmír
535 - otevření Královské univerzity moderního poznání, Maar IV.
537 - anomálie na univerzitě
538 - "Neviditelný svět a tekutá síla kolem nás", Lešek
540 - "Dryjáky, tinktury a další pověry očima moderní vědy", Allevio
544 - "Zpověď alchymisty" + "Hej, mistře sklenáři!", Allevio & Mutěmír
550 - "Kouzlo skryté ve vínu", Jarik
555 - "Plamen který nepálí", Lazzio
558 - "Tři tváře vody", Jarik
564 - "Pátý element", Allevio
565 - "Drahý pošetilý příteli", Mutěmír
566 - "Moderní věda očima moderní vědy", Allevio
569 - otevření Nové královské univerzity, Allevio
571 - Mutěmírova smrt
572 - druhý církevní koncil v Zodu, ustanovení zakázaných druhů magie
574 - upálení doktora Lazzia a čtrnácti učedníků
577 - Velizarova smrt
597 - černý prach, Jákob
599 - Alleviova smrt