Kineziologie skoku – skok do dálky, skok do výšky

Skokanské disciplíny se v jistých ohledech mnoho neliší. Podobnost bychom našli ve skoku do
dálky, do výšky i u skoku o tyči. Všechny tyto skokanské disciplíny začínají cyklickým
pohybem (rychlostně silový rytmický běh), který se mění v pohyb acyklický (výbušný odraz,
letová fáze, doskok). Liší se pouze rozmanitostí fáze letové. (Tittel, 2003)
Skok do dálky
Vývoj výkonnosti v této disciplíně závisí především na harmonickém rozvoji rychlosti, síly a
přesné nervosvalové koordinace. Z psychického hlediska je důležitá soustředěnost,
rozhodnost a usilovnost. Samotnému skoku do dálky obvykle předchází rozběh – rozběh
(způsob rozběhu, rychlost) spolu s odrazem mají vliv na samotnou část letu a doskoku.
Z technického hlediska dělíme skok do dálky na 4 fáze – rozběh, odraz, let a doskok.
Rozběh
Při rozběhu se využívá šlapavý (pro rozvinutí maximální rychlosti) i švihový (pro udržení
maximální horizontální rychlosti – základ pro rychlost vzletu těžiště) způsob běhu. Běh má
fázi oporovou a letovou, přičemž při oporové fázi se jedno chodidlo dotýká podložky.
Oporová fáze se dále dělí na fázi dokroku a odrazu. Při letové fázi nejsou chodidla ve styku
s podložkou, švihová končetina jde před tělem, do extenze a připravuje se tak na odraz,
druhá dolní končetina se krčí a dostává se švihem před tělo. Při rozběhu dochází ke
koncentrickému a excentrickému zapojení m. biceps femoris, m. gluteus maximus, m. triceps
surae a m. tibialis anterior. Ve fázi rozběhu je pro správnou techniku důležité vysoké zvedání
kolen, podsazená pánev, aktivní pohyb bérců a nohou a velké pohyby pažemi. Je důležité
získat maximální rychlost za co nejkratší čas. Před samotným odrazem se předposlední krok
prodlužuje a poslední krok zkracuje.
Odraz
Zpočátku dochází ke kontaktu paty se zemí a následuje kontakt chodidla celou ploskou nohy.
Následuje amortizační fáze – během amortizační fáze dochází k mírné flexi v kyčelním a
kolenním kloubu a extenzi v kloubu hlezenním. Setrvačnost těla je kompenzována v kyčelním
kloubu, především skupinou hýžďových a zadních stehenních svalů. Aktivizují se tedy mm.
Gluteii - koncentricky, m. adductor magnus, m. biceps femoris, m. semimembranosus a m.
semitendinosus- dochází k flexi kolene, díky koncentrické kontrakci těhle svalů. Čtyřhlavý m.
quadriceps femoris svou excentrickou kontrakcí brzdí prováděnou flexi v kolenním kloubu. V
kloubu hlezenním je v amortizační fázi aktivizována v prvním okamžiku skupina extenzorů na
přední straně bérce (mj. m. tibialis anterior pracuje excentricky a současně excentrická
kontrakce svalů zadní strany bérce). Svaly, které pracují v tomto momentu excentricky
fungují jako aktivní tlumiče, které absorbují energii. Jakmile skokan dosáhne celým
chodidlem na odrazové břevno, situace se změní a funkci přebírají svaly na zadní straně
bérce (koncentrická kontrakce svalů zadní strany bérce). Během akcelerační fáze, v
maximální intenzitě pracují extenzory kyčelního kloubu a především v závěrečné fázi odrazu
flexory kloubu hlezenního (m. triceps– v tomto momentu odrazu pracuje koncentricky ).
Během poslední fáze – fáze samotného odrazu – dochází k náponu trupu a odrazové dolní
končetiny, probíhá postupné odvíjení chodidla z celé plosky na články prstců. Zde nastává
konečný energetický zdvih napínáním kyčelního, kolenního a hlezenního kloubu na odrazové
kolmici a za ní. (Energie absorbovaná dříve svaly, které byly zapojeny excentricky a fungovaly
jako aktivní tlumiče – tato energie nyní uvolňována a využita při odrazu). I když je napínání
těchto kloubů souběžné, nejtěžší práci obstarávají od počátku vlastního odrazu svaly
hýžďové, napínající kyčelní kloub. (mm. glutei, spolu s m. semitendinosus, m.
semimembranosus, m. biceps femoris – tyto svaly se zapojují koncentricky – zkracují se. M.
quadriceps femoris se v tomto momentu zapojuje excentricky). Neodrazová (švihová) dolní
končetina má svaly zapojeny podobně jako při běhu. Tato končetina má výrazně flektované
stehno v kloubu kyčelním a má ostrý úhel v kloubu kolenním – to napomáhá při změně
pohybu vertikálním směrem. Je zde důležitá intenzita švihu, při níž se zapojují především
flexory kyčelního kloubu (m. iliopsoas, m. rectus femoris- koncentrická kontrakce). Nezbytná
je i práce horních končetin – paže se buď rozšvihují nebo švihají vzhůru (záleží na technice).
Během odrazové fáze je prováděna rozdílná akce stejných svalových skupin. Odrazovou fázi
v tomto případě dělíme na pasivní (amortizační) a aktivní (akcelerační) fázi. Amortizační fáze
je charakterizována kontrakcí excentrickou a akcelerační fáze je charakterizována
koncentrickou prací svalů, které doposud pracovaly excentricky.

Letová fáze
Letová fáze je charakteristická koncentrickým zapojením m. gluteus maximus, všech hlav m.
triceps surae, dále excentrickým zapojením tří hlav m. quadriceps femoris (m. rectus femoris,
m. vastus medialis, m. vastus lateralis). Pohyby při letové fázi zahrnují flexi a extenzi v kyčli a
koleni a plantární flexi v hlezenním kloubu. Při závěrečné fázi doskoku koncentricky pracují
m. quadriceps femoris. Dále jsou zapojeny svaly zadní strany stehna (m. biceps femoris, m.
semimembranosus a m. semitendinosus) a m. gluteus maximus. Excentricky potom pracuje
m. gastrocnemius. Jmenované svaly pracují v kloubu kyčelním a kolenním během flexe (v
kloubu kolenním i během extenze) a hlezenním kloubu při dorzální flexi.

Doskok
Poslední částí skoku do dálky je samotný doskok. Při doskoku je důležitá silná flexe
v kyčelním kloubu, při níž se účastní i břišní svalstvo. Skokan musí mít dostatečně posílené
kyčelní flexory (m. iliopsoas, m. pectineus, m. rectus femoris) a břišní svalstvo. Břišní svaly
v tomto případě fixují žádoucí polohu těla během letové fáze a zároveň rotují pánev dozadu
(Weineck, 2008).

Skok z místa
V tomto případě se odehrává v sagitální rovině okolo transversální osy (a zapojují se při něm
klouby kyčelní, kolenní a hlezenní). V kyčelním kloubu se konkrétně jedná o extenzi a
hyperextenzi, kterou vykonávají m. gluteus maximus a minimus, m. biceps femoris, m.
semimembranosus a semitendinosus. Kolenní kloub provádí extenzi díky m. quadriceps
femoris. V posledním zapojeném kloubu, hlezenním, provádí m. gastrocnemius plantární
flexi.

Skok do výšky
Pro skok do výšky je typický rychlostně-silový charakter. Důležité předpoklady jsou: vysoký
stupeň rozvoje síly, pohyblivosti, pružnost, přesné nervosvalové koordinace, obratnost.
Součástí skoku do výšky jsou obvykle 4 fáze: rozběh a příprava na odraz, odraz, let a dopad.

Rozběh a příprava odrazu

Skoku do výšky (zádová technika skoku) obvykle předchází rozběh. Běh je podobný běhu
sprintera v zatáčce, je prováděn švihový způsob běhu. Osa těla je zpočátku nakloněná,
v závěrečných krocích ale dochází k napřímení. Předposlední krok se prodlužuje a poslední
krok je zkrácený. Postavení skokana se při tom snižuje (snížení těžiště).
Fáze odrazu
Jedinec se odráží přes celé chodidlo odvinutím z paty na špičku z pevné a téměř natažené
dolní končetiny. U odrazové končetiny dochází k zapojení: extenzorů kyčelního kloubu (m.
gluteus maximus, m. biceps femoris, m. semitendinosus a m. semimembranosus –
koncentrická kontrakce), extenzorů kolenního kloubu (m. quadriceps femoris – koncentrická
kontrakce), plantárních flexorů kloubu hlezenního (m. triceps surae – koncetrická kontrakce).
Zapojení u švihové končetiny: Flexory kolenního kloubu ( m. semitendinosus a m.
semimembranosus – koncentrická kontrakce), Flexory kyčelního kloubu (m. iliopsoas, m.
pectineus, m. rectus femoris – koncentrická kontrakce).Je zde důležitý švih paží a volné dolní
končetiny – musí probíhat synchronně. Při odrazu dochází ke vzniku rotace podél vertikální
osy díky švihové dolní končetině (skokan se otáčí zády k laťce).
Letová fáze
Skokan stoupá téměř kolmo vzhůru. Švihová dolní končetina (pravá) se dostává do vysoké
polohy ve skrčení přednožmo. Následuje kombinovaná rotace a spuštění švihové DK,
ponoření hlavy (která zůstává v prodloužení trupu), ramen a paží za laťku pomůže skokanovi
protlačit boky vzhůru (tzv. lukové prohnutí). Zapojují se zde především extenzory trupu (m.
erector spinae). Dále dochází k zapojení m. gluteus maximus, m. quadriceps femoris, m.
triceps surae. Při přenášení DKK přes laťku musí nejdříve dojít k jejich pokrčení a následně
k napnutí vzhůru (zapojují se zde m. iliopsoas, popř. m. rectus femoris a m. rectus
abdominis).
Dopad
Dopad je obvykle na mírně kulatá záda do kotoulu vzad.Poloha těla v okamžiku dopadu
zpětně informuje o provedení odrazu a působení rotačních sil celého skoku. U některých
sportovců jsou známy problémy, které se týkají krční páteře a hybnosti v této oblasti,
přestože veškeré fáze skoku byly provedeny správně.
Zdroje:
file:///C:/Users/Elitebook/Downloads/BPTX_2014_2_11510_0_413627_0_154396.pdf

http://pf.ujep.cz/~nosek/atletika/skoky_dal_technika.html

http://pf.ujep.cz/~nosek/atletika/skoky_vys_technika.html

https://is.muni.cz/th/u1y79/Bc._prace_Aneta_Palanova_-skok_do_dalky.pdf

SEGEŤOVÁ, Jarmila. Atletika pro posluchače studující rehabilitaci na FTVS [fakulta tělesné výchovy a
sportu]. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985.

https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/atletika-skoky.html?
fbclid=IwAR2BWJUg6RssylnOpiG8IXKzTRt97LvrjZk5j_-U_YxqkWWFaD9zI_YVjBE

https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/11025/7118/1/
BP_Antos_Miloslav_Aplikace_treninkovych_prostredku_z_jinych_sportovnich_odvetvi_do_skoku_vy
sokeho.pdf

https://is.muni.cz/do/1451/e-learning/kineziologie/elportal/pages/funkce_svalu.html

https://www.powershow.com/view/d372-NWZkO/
Kinesiology_Analysis_of_a_Long_Jump_powerpoint_ppt_presentation?varnishcache=1

https://www.real-world-physics-problems.com/physics-of-jumping.html

https://sites.google.com/site/thelongjumpproject/the-science-of-long-jumping

https://is.muni.cz/th/u1y79/Bc._prace_Aneta_Palanova_-skok_do_dalky.pdf

Obrázky:

https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/img/obrazky_svaly/
Svaly_skok_daleky2.jpg
https://is.muni.cz/do/fsps/e-learning/fyziologie_sport/img/obrazky_svaly/
Svaly_skok_dodalky1.jpg
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/img/obrazky_svaly/
Svaly_skok_vysoky.jpg
https://pf.ujep.cz/~nosek/atletika/obrazky/daleky_skrcna.jpg
https://pf.ujep.cz/~nosek/atletika/obrazky/vysoky_zadova.jpg