Cast je vEnovana Ceskyjm zemim a pfedevsim pro- _ sted Praby: Predscavuje tak alii scupei ,zmenseni méfitka",s jehoz pokusime pfiblidi seudované zmény, které doprovizely pro- Resonalizaci porodnictvi, nejkonkréenéji a nejdecailngji. Difjiny porodnicrvi v geskych zemich nejsou zcela navym historic fckym témarem. Témi vénovali této problemati- mci obecnéjsich studi, kreré se zaobiraji me- dicinou a zdravoenickymi institucemi v geskyich 2emich i reformami _Pradske lekaéské fakulty.! Do centra 24jmu se porodnictvi - zejména odnictvi osvicenské doby - dostalo pedevaim u profesionalnich po- ik, najmé Vaclava Rubesky?a Karla Klause, jejicha studie venike- yV obdobi 30.-50. let 20, soled! a pozdéji byly publikovany na serin- h fasopisu Ceskaslovensed gynekologi.Joich velkous nevyhodou je ale skutetnost, ze v podstacé vibec neuvadaji své zdoje, a azkoli je nepo- ybné, Ze malik dispozici i cenny archivni material, jjich stuclie po- ‘pozndmkovy apart i citace; autofi svi pracovni postup v pod- ; nedokumentovali a orientace v jeich 2drojich je pomémé ue uvedenych pract vychazi caké dosud jedind ceské mo- \é déjindm porodnicevi, scruénd kniecka spise pie- er z pera piedniho porodnika Antonina Dolezala,t dnky yEnované djinam porodnicevi ji dive pribézné pub- ikych éasopisech.5 © moravském prostéedi, keeré se fickymi rysy, mame dosud také jen dilesstudie § Cen- h pro studium otéizky formovani novodobe porodni é stale adscivi dizercace Aleny Subreové Kojeneced imrinost obohatie zejména mare- a systomaricky probadané, popiipaclé ueela neprobéda- ho gubernia (Publicum), Zemského procomedikétu ce a nalezince, ulozené v Narodnim archivu v Praze.= “rBLo, vEpa, STAT fakulté v Archivu Univerzity Karlovy. Pro mé vyzkumy awe ; cenny objev rovnéé korespondence mezi prele Po ne : hhannem Melitschem a prezidenty gubernia, uloZend v rodinném a chivu Chorkii v SOA Praha. seal f zaber js mezila obdobim druhé poloviny 18. stolen af ane ne nc scat ean Iké reformy v prvni poloviné 50. let 18. seolett, jejiché soudést by a ‘ He gohan ey renee For fang. ‘na katedru porodnictvi, kcery pines! acl i ‘a ukonéil ,griinderskou" epochu plnou zmén a 2math sisce ma ¥ ae ai sialauahedebl 80. let 18. stoleci a% prvnich let sta let nasledujiciho, které je pramenné nejlépe dokcumentovin 2 M rakonec jsem se omezila pouze na Cechy, resp. ee zene rosttedi samotné lékaiske| veneit porodnické vedy, tel svij Zivor nadale spojovalis praisk a verzirou nebo nové zFizovanymi ,porodnimi domy". Drubym vlad cemacickym okruhem jsou promény reglementace nove ae bické praxe as nimi: spjacé scraregic disciplinace a ie en age ean soy rodnika na univerzité? Z jakych divoda a s jakym ogekévani na dajemi se budouci lékati rozhodovali vénovat comuto choy sroméiovaly poéty studujicich porodnictvia jak se proménoval po valy naroky na babickou prasi i ndroky na vybér adepeek kyle bo k piijeci na babické mist? Jaky byl .Kariérnf puscup" a venkovanek nardéelo, respekcive na éem ztroskoravaly snahy sous UL KIA Mir Ota SHCRACH PRSTO 291 babickou vyuku v Praze? Jak se venkovské prostiedi na ,nové" baby di- “210? Prijimalo je mezi sebe a stdlo viibec o jejich sluzby? Jak vypadal bo) provi nelegilnt praxi a jakm zpisobem éento nelegélni vjkon pre- hal? Jak probihala ,rajonizace“ babického personilu? $ jakjmi pie ‘Kgkami se ynové porodnické véda" musela wypotidavat, zeiména v li- Aovémy prosttedi? ZDRAVOTNICKE-REFORMY V CESKYCH ZEMICH VE DRUHE POLOVINE 18, STOLETi ‘Druhs polovina 18, stolett pfinesla v habsburské monarchii véeené éeskych zemi facu zmén, Predeviim co byly reformy, 2sti vynucené _ stave monarchie i vileénjmi zerétami. Ale byly co caké zménéné po- demografické, kreté jiz byly navzdory céZkjm valegnym lécim projevers nastupu noveho demografického rezimua mohly probouzee fj optimismus. V roce 1754 mély éeské zemé 3 012 134 obyvacel, oho zhruba dva miliony (1 942 284) zily v Cechich a milion na Mo. via vrakouske édsti Slezska, O sedm let pozd8ji doslo ~ piecevsim lisledkom sedmilecé vilky ~ k éastetnému snizent, nicméné jié roku 1780 se poéet obyvatelseva jen v Cechéch odhaduje na étyti miliony. ‘Vpoval poloviné nasledujiciho stolet se jit hovoi o Sesti a pil milio- nech# Samorné Praha méla v prvni poloviné 18. scolei asi éryticee c= icobyvatel,jejiché poder se béhem druhé poloviny zved! minimalné o diacet af tice tisic, V roce 1790, v éasech vicholicich reforem, Zily ‘Gechich 2.873 504 obyvatel,z roho v simomné Praze 77 $449 Sic po- lace 2 zejména rostouct piliv do velkych mast véak s sebou nevy- ‘nnuteln? pinaéely permanentni ohrozeni zdravorniho stavu Sifenim Ve welkych méstech se zhoriovaly hygienické podminky a a- ‘Kepracovni aktivcy sebou nesly novi zdeavoenirizika a moznose trae "21 Tim samozéejmé rostly i ndroky na poéera kvalitu 2dravotnicksho _Petsonilu, jakkoli pro vEsdinu: obyvacelseva nebylo wyhledant lékafské e zdsleka samozFejmosti a lékat byl éasto piivolin aZ na posledni opfipadé eehdy, kdy2. uz bylo pozdé: preventivni péce necxi- _ Jit coce 1682 zemsky sném scanowil, Ze v Praze budou sidliczem- “ilékais a vkazcém prazském mésté jeden chirurg. Novi natizeni pak evinnosti téchto zdravornikat upfesfiovala a upravovala™ a pocryf 392 ‘ito, vipa stat TIL NH: MT O€1 Na SoIeKACH Past oo fa wiejné zdeavi a prevenc, Ideolo; pe gem reforem se stal esobni léka? Mane Terre, Gerba van Switen (1700-1772), absolvent leds {usertoys 24k Boerhaav jako karltknemohl pfednaternasvéma- _(68k6 prowestancské univerztévLeydem Jeo kariéra via pokrazo. [Gace zieram, poré cose snim Bruel sezndmila Mave Terezie bed jj do Vidn8, Tam se encoineligentni a obratay janse 7 _ Propagitor klinické viuky, keery brzy seanul v & cutee on vj, keery bray scanul v éele reformované uni. Venily prunicenerélni zd ke E i Ini zdravotnické Gtady “eh pr ceri cé indy a vyrazem eenttalizace 5 = ae generdlnch aravoeich tid zee 1752-1753 pro ce Soba pro cing nme pubibnany ene cea _ (27,1786, 805, 110, 1833). Hlamt cle sovorntng nan ae, fyziki dalsich zdravotniclyjch pracovniki se behem nésledujfctho st ite zvySovay. Ve 20, letech 18. stoleet psobilo v prazskych méstdh cinruba 20 loka (12 na Scarém Mést, 4 na Novém MEst, 8 na Nal Srane (véetné Hradéan) a v kaddém z praZskych mést pak jeden lékat ppdsobil jako Fyikus,tifedni*. Nasi bychom zde dle 18 chirugh ape Bovaneh lékatskou fakuleou (z coho opét tf fedni pro prazska més ta), 11 ranhojitd a brady, 5 lazebnik, 10 léirnikt, 2 zubni lékafe a werolékate, 1 kjlofezce, | laboranta a 6 porodnich bab. Ti vSichri snati bye dajnd ~ na rozdil od zdravorntka pisobicich mimo hlavnf tndsto zemé ~ pod primjm dohledem praiské lekaiske faleuly"! Pro Tomnni meme uvése isla z praského ghett: cam bychom moh Vy roce 1729 potkat 1 dokora mediciny, 1 ,dokcorku = Zenu, 1h telku, 8 ofetfovateli (z coho 4 Zeny), 1 obchodnika s légivy, 19 bra ay 1 lazebnika, 2 ,macerialisty* a 23 porodnich bab." Béhem drubt paloviny sole se cento poser zaéal wjrazné zysovst a soudasne dove | [ pomrné radikélni proméne organizaéni scrukeary zdravoenes i sjotému seedia apfsnén’ dohledu na pric « prover ; i ua to odké bled cendene acargic -aMMMMEESch prose Foned Cakes ke a oes Romeo lk 1) Posilent monopolu lékafskch fakule a specialnich zdtavocn | ti lepienizdravocni pee a bvalinhace edrmontie wee Igjch komisi/kolegi na formavani a vjkon zdravocniclsfch profes - pO ade byl aformuloviny predpisy ztvemé marek eee chopitelné na kor tradicnich’ léitelsfch prakcika lidwyje fore ECON v2emi., Zdravoent fad z poticku $0. er oely yee eden; zdcavocnick? personal je tak napicé podtfzen jejich perm on Lied’ Kasia zdravoenickjch pracov ey pie relaivné nentni kontrole a dozoru. “ihpriv a povinnosti. Hovoilcedy ozemshjch, krashychy manele 3) Poslent role scacu ve vtahu k zalezicostem vetsingho zdtavikte I zkch,o dokrorech, ieatajch Seen mca teh tania «ie pees vidiné3t honoleprofeninovadelit potsie HSK ote katich, ijlateacich kamenotenichaoe ace ni lontrol se tak samozfejme dosti i samoené Iékafské insti BN eels objid beng” Scan en a oh 2 fall. oly eiprobovandho person, smasahita", pokeurich lees ‘Optoti predchazejct epote bylo zdravornice’ swjm zpisoben Felenjenporadnich bab cody aly a pense flea hata 2 vetejne spravy, takZe e stalo samostatnjm, a tim i odpovédnjm jpitelné vylouder Kreré byly z tohoro wyétu po- va aplikace novych zdravornich opatteni.!> Na druhé strané vSak byt "Tato natizeni jeScé upfesnil seredni be 2 a corenichfch natch REQMMMMETE ces, cry byl oabicoede 2 eke ey ced by buy podizeny primo videriske vd, rsp. centrainim zaravoise J pledeSim jak na ochranu zdraviuynitt zemi,rak fea Tai teaion dein ve Vidi: Snahyocenralizn’vetejncho ze MBH in’ epider a poll ak zaklad nove sein! Nygence oe vomicn se soudasné projevily | podtizentm adravoenicktho person peck’ sluzby, ett neodmysltelnou soutas byl; arian ca, deen ee Cacti fr somo singel ail 2 MMMM ony co cmatn’ stance Inoeroe ce resktipt 2 25. dubna 1651), Behem druhé poloviny 18. stolei se 2 1 povinnost zdravommich pracovnik na jh vatcm ‘TELO, VEDA, STAT 1 Katt Mit OGL Na SPIEKACH Past 295 é é iviey volné praktikujcich Pochopitelné byly caké ptesnaji yymezeny aktivicy volné p Teka jsté nepfekvapi, Ze j2 prunim dodacker ke tomuco 2dravt nim faidu byl eax, Patene videisky 2 10. dubna 1773, keery2 dédienjeh zemi vypovidal mastickafe, tahaée zub0 apod. __ dioiska kancelét a zemska gubernia, anié by dodlo ke ztizeni avldst- _ Rich adravotnickjch orginti ty byly nahrazeny pouze zemskji zdra- _Notnimi oddélenimi, vjeich éele stdli zemSti protomedikove, Funkce zemskjch protomedikd, z7zend dekretem z 10, dubna 1773, spotivalav dohledu a péti nad celjm adravornicevim v pi Jho Lomperence cak viceméné odpovidajt povinnostem nékdejsiho ‘edesedy byvalé dvorské komise, jak vyplyva napiiklad z konkréeniho Poscens pro protomedity, sepsaného v roce 1785 pro prvniho protome- dika Ceskcho kedlovstvi, Thaddause Bayera. Do jeho kompetence tale __spadal dohled nejen nad veSkeryim zdravornickym personlem, ale i nad emocnicemi, porodnicemi, chorobinci, ba dokonce i nad vznicemi -akiznicemi, Procomedikus soucasné disponoval kontrolni moct i nad sudiem mediciny, procoze ato funkce zahrnovala soubséné i Funke -dtekeora lkaiskych (univeszienich) seudit. Na druhé strané byla zem- _skjm proromediktim pozdéji (1818) zakézdna lékaiské praxe.!? Dale. ‘Btije1 skureénost, Ze 2emsiey protomedik byl - na zikladé dvorského “Fesripnu 2 26. kvétna 1788 - jmenovn samomym panovnikem2? Mé- ene tedy shrnoue, ée 2emsky protomedik, jehoz pravomoci se v dal- ~ ich deseulerich jesté evécsovaly, piedstavoval nejvyisifidici a kontrol- __ai organ 2emského vefejného zdravocnictvi DISCIPLINACE A RAJONIZACE ZDRAVOTNICKEHO PERSONALU 5 esnéni zékladnich typi iifednich lkafd i kust Sougasné doilo ik upiesnént zakladnich typi dfedns - pyramidy rk stoi centri’ dvorskéztravoentdepucae ve Vid (1752) jou podtizeny zemské zdsavrnt omit, tient corsa teskripeem z 31. Hjna 1752, Ty zastupuji centrélné moc a jsou nes instanci pro 2dravornické zaleZirosti v dané zemi,Jsou slozeny 2k. dir iIékatijsou ade ve funkei zdravotnich radii je dokonce formalné vytadovino, Ze 2de musi zasedat minimélné jeden yaruénj kat” Ni ‘Motavé wofilizemskou 2dravorni komisi va radové reprezenace a> sory skrajskym Fyzikem, v péci moravskych krajich pak zasedalazér ‘vorni komise v éele s krajskym hejtmanem a krajskjmm fyzikem.) Kor mise je soutesné podtizena zemsjm orginum.Predsedatéto komt byl ptedevsi odpovéday’ 2a providn!zavorntho ale vP dech keizovych situact, naptiklad v dobé morové nakazy, se na néj me laobracec i Iékaiské fakulta. Kiéovjm pfedsedou zdravornt komise pa Cechy sev pronich reformunich letech seal jeden zk. rad repeze race a komory krdlovsti éeského, Franciek Kaver hrabé Véznik,” ke ry byl odpoviciny primo c. k. reprezentaci a komofe, snié by! v na stalém styku. Jemu bylo podtizeno veskeré zemskeé zcravorniccvi vet samotné lekaéské fakuley. 2 Iie pak stoj{zdravorni komise kraj, kreré ett ashy hejeman kerajsky Fyzikus, krajslychirurg a ,jedna rozumna osoba magisratl Ponékud zlégenimu postaveni se pak ré8t zdravotni kolegia vojen: varmadé.! ozdéjaireforma stécat spravy, keer ywoten’gubernt predjimala take dali reorganizaci zdravounicod smysha uit centralizace a jeSté disledngjiiho podtizent scéent aun istrative. Zminéné dvorské zdravorni komise éi deputace, ztfzen i jenshy lékat (1760). Jeho ambice vsak sahaly ve: bylo mu sorva tii dy se mu podafilo ziskat ve Vidni misco profesora patologie ‘medicinské praxe (1767-1778). Nedlouho nato, v pouhyjch pétactice- | letech, doscal mlady lékaf i funkei viceteditele Iskafshyich a chirur- Bickjch studi jié zascdval Sest let (1772-1778). Tim véak jeho kariéta eprve zaéinala Vgzraljch letech, v poloviné 80, let, se mu datilo kumulovat nejyys- “ladtevornické dfady na trovni celostamni i zemskeé (s kompetenci pro kt kralovsey), cle se sta rakika surchovanyim vlideer nad elf sm zdravornicrvim v Cechich. V roce 1785 byl ve Vidni jmeno- _Hinyoyenshyim proromedikem habsbursksho soustiti a téhod roku je zemskjm protomediikem Ceského kralovstvi a pfednostou praiskychae ‘#10, VEDA, STAT I Kia AT O61 Na SPICKACH PRETO 297 “y Cechiich krajd Sestnace, na Morave & xc sj Sesence, na Moravé dest a ve Slezsku od roku 1783 eee tonlen!pfervalo do roku 1850. V krajichwlondval kon- _fwolni a fii funkce krajicilékati a v omezengjsi mite cake krajétichi- RUHOVE Kjlichwrezeni exist velentpodrobne instrukce fe an pro krajské lekafe, z roku 1808 pro krajské chirurgy; dilezies je Ggrierpe wtrs teat avon pean tok 1808). Nejys Sim nafizenim ze 14, sepna 1786 byl atizen caké iad krajské ert raj porodni Boy” eho# relnou existenc st mi viak nepodailo pramennt dolo- yto osoby, steiné jako veskery iifednt krajskp persondl, jmenoval chudinslsfch zaopatzovacich tistavi (pozdéji vieobecné nemocnice, po rodnice a chudobince). Vletech 1786-1792 a poré 1802-1804 zde piso- Dil jako feitllecaiskych a chirurgickeh studi Roku 1787 byl rektprem Karlovy univerzity a 0 rok pozdéji 2dravotnim radou a referencem és kého gubernia. Vletech 1792-1794 1798-1802 byl élenem seucjatho kkonsenzu?! av roce 1795 se sta jebté lenem nové vojenské 2dravornt komise. ‘Ve své publikaéni éinnosti se pochopitelné venoval piedevSimn zal Zitostem vefeiného z2dtavornicrvi aa hygieny. Vedle pojednani Nair beené bygieny a tenapewtiky (1788) je pro hiscoriky nejeenngjs popis nové zfizenfch veiejnych zdcavornickych zafizent z josefinské doby. - jech éele cehdy Bayer seél. Na oclpoginek odesel 6. prosince 1804,” v sedmasedesati leech, étyfé roky pied smrti, S jeho jménem se jit nnohokrat seckéme; ne viak s jednoznaéné pozitivnim hodnocenith Podle nékterfch autor’ ,nenaplnil ani litera 4kont ani duchat: (a da sougasniki i historiktt mu piedevsim vycykala, Ze znemodioval pee i pradskému porodnikovi Johannu Melitschovi.”* 4 Po Bayerovi zastival funkei 2emského procomedika pro Cechy Ignat | Hadeian Maceuschka, keery by iz rodilym Cechem a pochazel z Doli Lukavice ia PlzeAsku, kde se narodil 16. iscopadu roku 1758 (zemiel7 prosince 1819 v Praze). Byl andm pfedevsim jako profesor specialni pit logie a klinické praxe a do déjin vetejntho zdravornictvi se zapsal mii jing jako vagnivy propagior o¢kovani, Po absolvovani filozficljch (177 1777) amedicinskch (1777-1783) stu v Praze pasobil od roku 1784)” ko Iekat hrabire Trautmannsdorfa v Horsovském Tyné. Univerzicni hs Figea 2ahsjil jako Fidnp profesor w8l anacomie a fyiologie (1788) ‘a.oéniho lékafstvi(1791).Jako prvni vedl také piedndsky 2 déjin lekatsnt a ldkatske ,liverarni historie* (1793). Pozdji (1798) se seal rake fadnjm profesorem specidlni patologie a Ilinické praxe. Vykondval fadu died ‘ch fidicich Funke byl feccelem lekafsko-chiurgickych seu, stl is le wieobecné nemocnice a chudinskjch istav (1807), byl rektorem verzity (1807); feditelem tistavu pro pédio sirotky (1808). Na odpotie: ‘odeéel ceprve krdece pied svou smrci v roce 1819, kay dalezivou funk proromedika pedal svému ndstupci Ignazi Florentinu Nadhernymi (1789-1867), profesorovi sdtntho lékafsivi na pradshe lekafsks fal cdékanovi lékaiskeé fakuley a rekcorovi Karlo-Fetdinandovy univertity*™ ‘Centralizace se samoziejmé projevila i na Grovni krajil. Mize piipomenout, Ze od roku 1751, po ustaveni nové zemske sprayy. by rmedika,Jmenovani kraj 2dravotnel media jn ravotnici spadali pod koncrolu krajk Hal et ich efron comer nanost Krajskyeh Teka byly scrikené 1 p i yymezeny a 2pisnil tak nro najjch pfedbézne vedSlani. Budouet kraj eka doses Povinvose absolvovat nékolikaletou prasi v nemocnici.2® Na zaklade allen 2 roku 1788 musi peeovar ve syjchKajch predevaim o hygi- eb eidemich ev avtho Siena provide zoe nad esta aim iravotnim persondlem. Znamené to tedy, Ze j im : ;2ejsou povinni hls Keke hjemanevt ak vtechna mre ak pledeSimyskye noses : idemit mély sloudie popi z ésituace v pislusném kraj, keeré vedly ke vypracovavini {at likaishjch copograft, jejiché aucory byl vedinou privé heel a Gi ranlékai. Tyro maceridly,wylétiskem, jsou pro més dodnes ny emayjni a eennjmi prameny k pozndvintZivornich pod. i fvoiniho stylu na eeském venkove v 19. soled, Nii supe pak ptedstavovalilekat mista a pans (rch placer, jak oznateni vyplyva, bud mi ct he plac wypljvi, bud mésty, nebo vechnosti, kteti Gsteine Uiéinkovali jako ,terénni zdravotni sludba", a do jejich3 kom- _Petene ndlezely napfiklad i problidky zemieljch, peillv podstacksamosramnou kategori swoilizdravotnici nei ‘Reo aloe pliku, jjichz aktivty pochopitené rovnéz rege. ABetsoula cela fads 24kazt i pikazh (mapi zakaz napomahar k po- Br aihazplipravy Iéka ard) Instrukce pro sto netic ekate né podiv pkedevsim dvorsky delrer 2 3. istopadu roku 1808,UL Rola MT O81 NAS 8 a TTELO, VEDA, STAT FOCI NA SPICKACH PRETO 299 zai, ve 30. letech 19, stole, vaniklajeSt# novdinsttuce chuda Agee léka?d a ranlékafi, ale i ekaft policejnich 3! 4 jak nova nafizen’ a snahy 0 zyjfent profesionalty poznamenay se cin posaventarevomnickeho peso? Obent se l= dome 2 eh pres vasa mm nfrofnot sds ees jiména na vzestupa chirurgického povolin. Sel, pevny plat tne al sourom pra sie jel ako ponte neo So bb dokud bylo pravidelngjsivyhledvin lkafezfltioet jen nde hapless. porn hich vine et pin yi vr sna tiny ih mate ale byly pravidelnéajejich we odpovidala zjevné trovni obyvacel legje, kde pasobily.>? Kpovinnostem reformované fakulty nélezelo piedevsim zkouset aprobovat zdravoeni personal a dohlizec na néj dale pak provadéein- lekiren a hldsie pfestupky, naptiklad ve vécech nikazy a iitent “spidemil3 Privé existence fakulty a i ptipsand zodpovédnose pied- favoyala na nékolik desetilett jscé vyznaéné specifikuum, keeré odliSo- Yalo Cechy od Moravy a Slezska, keer vlaseni Iékafskou fakuleou ne- “disponovaly, a nejytt edravotniinseanci se tak pro né i po odborné © stala zdravorni kolegia, resp, zdravorni komise.}5 Vsichni fyzie lekérnic, chiruegové arp, byli timco komisim podFizeni a museli lsiovar pfedepsané inserukce. Lékaiske fakulra souéasné poskyto- 21 ,espertni® sluzby formou posudktt vcivilnich nebo keimindlnich Piipadech, Z nai ematické oblasti bychom mohli jmenovat alespo Posoureni podezfeni na infancicidia a dmyslné pocraty€i pripady mus- sporence. _Zaiala se také uplaciovat nové univerzitni disciplina: na pocicku tuexanské epochy byl rotiz pareny znaény tipadek univerzieni vyuky tKdan® 2 neshody mezi profesory byly stejné éascé jako zanedbavint fly hdy byla Fada ptednasek vynechvina bez ndhrady a ucicelé d- piednost své soukromé praai pied vjukou.26 Mimofadinjm profe- sori navic Easto nebyl vyplicen plat” Nova univerzitni komise, kte- ‘ayasihls roku 1746, méla posoudit navehy pradskych fakult na ipravy july. Profesofi si mimo jiné stézovali i na to, Ze univerzitni mlade2 4 prednost studiu v zahraniéi a Ze od studia na praiské univerzité zu |velky poet nekvalifikovaného persondlu éinného v éeskych ch, Mteryvycvatf ne#édouct konkurenci ak tédnému scudiu pHlis je. Na kod byl i charakrer pednasek, kceré byy vyhradin®te- ¢ spekulativni, zacimeo prakticka, klinické vjuka se zatim ne- Honala* Na dru strané viak byl rok 1747 vydin take zikaz névitévy ch univerzie bez nejvySstho svoleni.2? __ 1o 2ivota faulty cedy zasahly reformy z ler 1747-1753, kay vySel “avy suc td, stan jako uz zminény vieobecny zdravotni ad pro (0733) a Moravu (1752), Jd na zakladé naitzeni 2 roku 1747 se qovalo vSem prakrikujefm zdravotniktim, aby pod trestem zeréty WEzeni a vypovizent z pisluincho mésta, resp. zemé podstoupili kuna universieé, Kromé toho byla profesortim zaleizina vedlea west Edikt ze 7. inora 1749 ptines! reformu univerzieniho Skolsevi ies byly.wyitary 2 pravomoci jezuicd, na druhé serané vak byly Podstaté zbaveny svého cechovntho, korporativntho rézu i své samo- ileni q strativni autority Sly isn Ruku v ruce s posilenim stécné a adminis corny tl © univer! monopeliza von zdravotnicks pes ozscaven pa xe tim osobim, keeré ji vykonvaji bez coho, anid by podsroupily 9 a é lékai Ba fro fa lei zmnily pomérynapradské [éaiske fault « postavent ofa ee aaa trolu prostfednictvim zkousek a souéasne i poskyenuct odpovidajcig uly. Lékatské fakuleé v Praze pfipadla po roce 1753, po vydani 74 vorniho fidu pro Cechy, piimé kontrola nad veskerjm zdravo persone vzemi, tala se vichnim poredaim ongénem pro zn niky i nejyyS8i odbornou autoritou ve zdravornickych 2alezivosted tendence habsburského osvicenského absolutismu a zminného po lovni role stétu je nicméné pfiznaéné, ze fakulta podlél shému snémut a pradskému mito, ker byl eke 1198 i ua roku 1762 zemshf hazeno krélovskou reprezencaci a komorot i suberniem, Naleeaj lami zodpovidos 2a yskolovint a Zo cxdborntho person. J funkce bya vie ek poradni a ob ‘rednt leat pislasnjch mise yl povinni dodvat Fault mes Iie zara situa yginichychpomerec, sav ki Eakuleé take ptipadla zodpovédnost za realizactproviepdenihe patient Fakuleacedy predtavovala nejdeditzdravown a vv zemi, ovsem aZ po zdravotni komisi a pozdéji po protomedikovi30 ‘TELo, vEpa, sts IL NIH: Mitr Odi Na SMIeKACH PRETO 301 each jochopitelné, e prospéch stitu,krery pv _ 8 as pod kontrolou pouze ry, ktefi se yu piimo v Prnze a ve tech Iho solar, ale na serané cruhé zmizelcharaktersarcho ,svobodetho Me mifyaky. Nieméne v pronich letech, modné desetleich, po vydant t- tent, Souéasné byl nyjien i poéer profesor na lkaskych bore ze dua roku 1753 zaéali ptichazet na univerziw i studujii ze vedilené}- fey na pica objevuji se pomocnct edy budouet asst, ke pa seNGejch regiond. ir na Eetakod be ipa dvoules) an loa Zaaly be ake Daorsky dere (tudini#éd) ze 17 bfezna 1804 upravoval seudium nae piedndick. 'Vsech Iekaiskych fakultich a na véech odvétvich studia, v oblasti lé- rej fice nit jeden kliéoup cencraizaéni keok, wci s stv (srudiue 5 le) a. vySstho ranlékaésevi (doktorat chirurgie, rov- Seah deh (elt) a eke kul voce "4 5let studia),cvilniho a venkowského ranlékatset (2 cokystudie), Trae caved spvantnp doer Prec dircleorem ikaske lg "Sabie i lékaenicrvi4 Scanovil raké, Ze vechny budouci porodni bi, fesor patologie, ker proslal pomémé auaricavenfn a8 berski. se pra praiské porodhic.K dosazoni doktorseu medicny ne loznim peistarpem, pro néjébyl udajné znaéné neobliben V posi Bone bylo nezbyeng spin sate goréanich shoutek. Dis Jerech doélo ke kumulaci céro funkce s funkci zemského procomet x a eee ee 1. roku 1785, byly obnoveny az de. rok ke centtalizac a unifikaci znamenalo roku 1808 podtize- ‘uky dvorské scan’ Komi, keer se o éxyticer let pozdéli zm imisterstvo kulew a vyugovéni © vylecech 1753-1754 profesor anacomie a fyziologie Franz Josef Dury (1722-1784)." praasky rodik, keen behem studia pobjval m. iv 0 samo ly oneta doslo dlfimu zpinéni ko Jak yeadala béhem druhé poloviny 18. stolei samocné vyuka a se a sa [tenim: vyucujicimi-profesory se zde méeme setkat? Jako profesor pa- logic a cerapie pasabil Mac Neven a po ném budouei pruni proto. “Tiedt krdlovsei, Rakusan Thaddaus Bayer, Fyziologii a vy3ii anato- ‘ytoval od roleu 1786 Georg Prochaska. Kdy2 roku 1791 odesel ne, yl nahrazen budoucim drubjm protomedikem a studijim teem Ignazem H. Matcuschkou (1750-1820). Chirurgii ptednasel sor Karel Ferdinand Amold (1742-1807), jeho bezplaceyn as tem se stal August Schmied, doktor chirurgi “$4, Po Armoldovt smart se asistentem na chirurgi sal Kael Fiedler, kre. bude soudasné vyucovar i reoretické a praktieké porodnicivi-” tomie se pfedndicla dle Vesalia,boranika dle Matchioliho, fyiolo- ge dle Hallera, ale napiiklad Prochaska piednasel podle viastnich “exc, Poity studujfich vSak dlouho nebyly nijak 2dveacné: prof. Kromb- siz wadtl y roce 1831 pro obdobi od roku 1795 éisla oscilujei mezi esti ecrndcr (neni vial jasu, dei o seudenty prniho roenile, ne- foo absolvenry). Teprve od 20, let 19. stlet!zatind dochizet ke sku- fenémsnardscu: jestize k roku 1825 uvadi Krombhole efindet stu chk roku 1830 jich bylo jit padeséejedna, a k roku 1831 dokonce rhovat dvaktat do roka vykazy 0 poétech studenci. Doéasnt byly oferovaca te et paieny a sepsat otro sw praktické shu svlaen priv. Souasné se vak ove! pstup eka si i protescanctim a Ziddm (od roku 1781; prvni promoce se uskute roku 1788) Vr0ce 1785 se zménila ak formule dokorstho a byla rena pisaha na Neposkurnéné pote! Panty Marie el i pro nekarlitynepijaelnd, Dvorak dekrere 2 2 aed byl yn novy studijni fad, yyhlaseng v Cechach 8. sepna tehos ii studia Iekatského a ranlékafsktho-chirurgického.? a Reforma chirurgického-ranlékaiského stadia nebyla bez vs0 los» cast vl’ problémy neodbornjm olefin nj, Jib movyadravor’ rok 1753 pepo univers ‘ka pro chivurgy a porodni baby, cedy pro kategorie 7r2vorni pend dose univer’ py vent yen, jit nt pied profesor ana, Souasnt s ereikou wo zena i prakticka cvigeni. Pradska lékatsksi fakulta véak méla nakon302 ‘Tito, vEDa, star sedesic sest. Je tedy zjevné, 3e od konce 18. stoleti zaéal bt o seul lum mediciny vétst zAjem ~ shad i proto, Ze slibovalo lep3t profesional ajuplatnéni a existenént jistory nez doposud. POGATKY KLINICKE VYUKY ké wjuky v dobé .direktoria Mac Nevenova. Piedpokladem bylo pa chopitelné vyevoreni vhodnych podminek v nékterém 2 existujcich nemocnych byly jednak lazarety ztizené za morové epidemie koleré ku 1680 (Jinonice, Butovice, Klukovice, Kosife),je2 loudly jest 28 v roce 1713, Vedle nich viak sehraly kli€ovou roli dvé di Byl co jednak pomérné rozséhlf Spical u milosrdnych brat (dn [Nemocnice Na Frantisku), zalofeny roku 1620 a uréenj vyhradné mu skym pacienciim.? V poloviné 18, stoleci disponoval 108 lizky, cozby lana dobové pomiry Gctyhodng kapacita. Ve druhé poloviné 18. stl ti pak zaéal pravidelné dodavar cla k pitvé a souéasné slouzil medikt ke klinické vjuce (1778-1791), Poté zde byla zavedena (1784-1791 kké pen klinicka wjuka chirurgie unés. Vroce 1783 zde byl zien wen pro choromysine knéze (daliim dejfim primétem bylo i promt it é:erove narkézy v race 1847). Druhjm Spitélem podobného char ru byl Spidl ualabécinek Na Slupi, alozenj 1722a uréeny wihradnipa cientkiim Zenského poblavi. Pro nase téma je diledité zminic ak Vi sky Spitl,zalozenyv roce 1602, keery slouzil pavodn jako Grofit ps rnemanzelské dei a sirorly. Pordeji, kolem poloviny 18. stolec, adem éal fungovatdeulek pro svobodné matky, kery mimo jiné od 60. ks dilsim pravideln dodéval détské mrrvolky k pitvén; pozdéji ze ys avedenataké prakicka vjuka poredniervis! Na kone 18. cole ve chach existovaly asi cf stovky riznjch ,ipitilé, na Moravé a Sleske dve seovky. : Tehdy zahajil Josef H. novou, dstFedini ecapu ,vellsho zavi: 2 Vautricbienne: sara sit polyfunkénich Spicald a dobrotinnych az la bye nahrazena modernim systémem istavit kombinujicich sate : Pobled na nemocniént kowplex na Novém Mast, “fale 90, et 18. oeti- THADDAUS Balec von BAYER, Bescreibung der afntlichen Armen Versorgungsanstalen in der kanig Bobischen Heuptsadt Prag, Prag 1793.304 TELO, VEDA, STAT : [nL RNIHA: MIT OCIA SPICKACH PRSTO 305 socidlni koncroly a socidlng péée. Na zéklade Direktivnich pravidel 2 hnus budicimi*. Porodnice a nalezinec naily umisténi v byvalém ka- kkvétna 1781 mély bye nové insticuce, keeré vanilealy v dédiénjch emit i : itulnim dome v koscele u sv. Apolinae, kde probehly velmi rychlé v prabehu 80, 2 90. ler, rozdéleny do ff zékladnich kategorié 1. rp tani price. Sem byla piesunuta také praktické vyuka porodnico, opugrénou mlidez, 2. pro chudé nemocné zbavené prostfedk 3. pa Porodnice tak zagale fungovat ji2 na konei éervence 1789, price neschopné. Tak byla vytvoFena nova klasifikace nemajetrych _ Zikladni charakceristikou reforem, jejichd GstFednim cilem bylo posi téebnych, keerd vedla k zaklédani vieobecnjch nemocnic, porodnic, nis “Ieniyojenské i vjrobnf potence habsburského stécu diky zleptent Fyzic- lezinea, siroréined, chorobined (pro dlouhodobé nebo nevyléitelad litho scayu obyvacel, byl bezesporu jejich cencralizaéni charakter: byly rnemocné) a domi pro choromysiné pacienty. I kdyé tendence ki rovicény shora, resp. z videriského centra, ato piedeviim prostiedinic- vim osoby pfedsedy Hské zdravorni komise, Podatilo se tak polodit: tematic dy zravotni stacni sprivy’” a stanovic jasnou hierarchii zdravocnic- ua vyélenéni skuceéné ne ‘tho personal, Reformy samoziojmé narazily na problémy finanéni, imu rozéleiovani potfebaych podle nowjch kricérit a karegorii byly ze né jizod konce 17 stoledi, nyni se mély sti skuteéné systematichjn Teprve tehdy doslo caké k ciislednéj mocnice kliniekého typu,uréené ke cflené 162b8, od jinych typo ant personilni, na protichitdné 2djmy statni moc, slechey, crkve, univerzie ‘eh domo, Jako pron ,klinily,kterétehdy vanily ve Vidni, scab f—_daltho zdeavoxnického persondlu, Navicw dobé Frantiska IL, ky 2a- le vd ins smedcinsle neem (1734), chirurgické (178 Slazoné pociovatvyerpinizdlouhocrvajicich vlek srevolen a porodnicks (1789) a oéni (1812). Podebné zmény zavedla piibliné poleonskou Franc, stéeni intervencionismus a voluncarismus zaéal Stejné dobé i francouzské revoluce. Roku 1767 bylo ulozeno teh ponékud polevovar a projevily se spige snahy prenést finanéni tigi ze simu vojenskému lékati Thaddausi Bayerovi predndsec u laze stu na samospravné organy. Tuto tendenci, jez byla patrnd ji 90. le- mocného. Jakmile se Bayer stal procomedikemt, pfevzal tuto rolio “tech 18, scolet, kdy habsburské monarchie vstoupila do wally, jen po- Plencica (1753-1787), keery od roku 1787 vyuéoval klinicky, ,pode “lll staan bankroc v roce 18118 ydenské metody*, ato v nemocnici u milosrdnjch brat. Br2y okt ipade se da fici, 3e na pfelomu 18. a 19. stoleti doélo 1783, byla klinicka vyuka ptikizana i vedoucimu nove zrozené hated jvéeskjch zemich ke zlepSeni sociélniho postaveni lékat® i jejich pres- ‘peituyie Kari Ferdinand Amol (ook pads sta “echo se lpi jednak mm itm nroénost ekakthe se profesorem), keery eaké vyudival nemocnice u Milosrdaych.* V is (udebnicovjm pitkladem je zejména chirurgie), jednak riistem pla- bernské ulici pisobila v letech 1767-1778 vojenské nemocnice, Kt Au Jestiejedcé v prvi poloviné 19. scolect vydélaval lékat rogné 600 2 rakréz slouzila medilsim k praxi. 2 lalo to platu 0 néeco ni Praha jinak éekala na nové rozligeni zdravotnickych instieuc biral ifednik krajského dfadus? mérné dlouho a déle nez napiiklad Brno: k tomu vedly jak nevyi _ Urovet i prestiz univerzicy vsak rozhodn® vzrostly, éimé se ptinej- ‘majeckové otézky, rak valvini nad nejvhodnéjsim mister ~ Zsilos 9 sensi vyrovnal naskok, krery dosud dréela Vides" obor se stl pro devSim dilema, zda bude nemocniéni komplex vhodnéjsi vybuda zee acrakcivnéjim a perspekeivnsjsim. kolem Namésti Republiky nebo v prostoru Karlova, kde se nalérs do dines 55 Pro umisténi vieobecné nemocnice na horntm Novém ME se Josef I. rozhodl pi sv nvStive Prahy v ifn 1786. K adapraci lit byvalf dstav Slecheien, k némuz poté pfibyla pouze jediné skueéat «josefinska* novoscavba, pavilon pro choromysiné, Poéty hospice Vanych osob se zde pohybovaly v rozmezi zhruba 100-150 osob roi podobne jako u milosrdnjch brat, péigemz desecina z nich zervsa Dne 1. prosince téhoz roku byl zizen na Karlové take chorobinec 1 nevylégitelnym osobim, zejména tém, které tpély chorobam 1, ned jak eehdyIIL KNIHRAFT OCI Na SPICRACH PRETO 307 2. STRATEGIE PROFESIONALIZACE PORODNICTViI A POCATKY 4 PORODNICKEHO STUDIA NA PRAZSKE. UNIVERZITE VE DRUHE POLOVINE 18. STOLETI “ipitkeajském fyzikaeé, Az do poticku 19. toler euro normu péedsta- {oval pritucky od videitskych profesord Johanna Nepomuka Crancze +2 pxx¢ Rafaela Johanna Steideleho, Diilesitou inovaci vsak pfineslo ‘1 porodnicev systematické zavadéni vyuky praktické, nejprve ve Vla5- Spitdle a poté ve vefejné porodnici u sv. Apolinate a paralelné ;oukromé porodnici Johanna Melitsche. $) Bliminace neskoleného personélu: Zkvalienént vzdélini a koneé- Sance obsazovat mista aprobovanjm persondlem umodnily také neji boj protifaserstv, proti neskolenému personilu, Tykalo se HOV pivé fadé omezovini psobeni neskolenjch Zen, at ui primo po- “odafch bab nebo sousedek a piibuznych do vé doby béand asistujicich Uporod 6) Rajonizace porodnich bab a zlepéeni jejich ekonomickfch pod- ininek: Dalsim doleziqym krokem bylo postupné zavadéni systemacié tBtiho ,okrskového" &i ,obvodniho* principu v porodnické pééi, kee- 4 mal zajistic plosné pokryti teritoria rovnomérné rozmisténymi rodnimni babami, keeré by byly k dispozici pokud modno -obwadinimu principu’ a k prohloubeni profesionalizace babictv,sté- ‘vice Wak vyvoldval porrebu systematietéjsi ekonomicié podpory po- ch asistencek, které byly dosud odkazény pouze na podporu ro- din, jim poskycovaly své sluzby. STRATEGIE REFOREM V PORODNICTVi Nez se dostaneme k podeabnostem, pokusime se na tvod naérina zikladni strategie institucionalizace, disciplinace a profesional bickeho Zemesla. Viddni srategie 2de sledovaly nékolik dscfednil 1) Reglemencace babické praxe 2 omezovani babickych pravor S vétéi intenzitou dochazi k reglementaci a #formalizovani pravid babickych aktivie a disledngji se jim zakazuje .fuSovani* do kom tenci jinfch zdravornsk, ale caké providéni potraci a udivani adi nich terapeuticljch postupti kreré se zacaly jevit nejen jako , né ale cake jako nebezpeéné. ,Aprobované" baby museji bye nape caké snaze identifikovatelné, e 2) Podiizeni vyuky a zkougeni babictvi/porodnicevi aprobovanf personlem: Dali linie disciplinace babiektho personal tedy sm vorniktt aprobovanjch univerzitou, Tém Zeném, které se chtéj na venkové, bylo umoznéno vyucie se v krajském mésté u krajsk cchirurga a nechae se pezkouset u krajského fyzika. Baby, keeré se chi& OMEZOVANI BABICKYCH PRavoMOCI né katedey porodnictvi. d 3) Zavedeni wjuky porodnicev pro mediky a chirurgy: Ztizent kat porodnieevi samozfejmé sledovalo i ,wy38 ‘yuku pro porodni biby. Slo 0 to poskytnout také kurzy porodnict studujiei medieiny a chirurgie ktefi méli naptiseé kompecentns hy © déisledngjsi formalizaci a vymezeni priv i povinnosti porod- bab byly pacrné jit v poslednich deseciletich 17, sole; slo viak uo drobné dilei reglementace.! Od poloviny stole nésleduji- 9 sou ji? pravidla formulovana komplexngji a systemacicu Hid zoku 1753 klade na baby nékolikerou povinnost.V prvé fa- «baba ma die stizlve, potestné, ktestansky, protoze must bye rucev kazdou denni i noéni dobu, a své sluzby ma poskytovat pri edu po poodu vem bez wllu, w avédomic a poctivé,a s oscar- babar md Zi ve svornosti a bez hastefeni a nendvisti a ma se vy- yar povéreénjch slov". S moralni strnkon babické price je po- telné spjata i povinnost zajistit nouzovy kiest v piipadl, 2e by ech komplikovanjch porodita Zensleh nemoci, Porodniciv seed alo nabizer jako béény doplnék Iékafského a chirurgického scud 4) Usili o auptent kvality wfuky: Ke aleptent a sjednoceni wjuky Io napomoci také vydavani ,normovanjch" porodnickyjch uéebnig, ré by v celku dédiénych habsburskych zemf sloudily jako zékladn.308 ‘TeLo, vera stAT hhrovila braka smet ditéce, Na druhé scrané se v8ak babém pisné 2apo- Vida jakjkoli kiese ,pfedéasm velmiidetailni a tvori v podseacé celou érvrtinu textu vinovanh re Iementaci babies. K po2adavktim morilnim se poji caké pozadavky inna nutnd obezietnost v soudech a ohleduplnost. Neschiz ani navod k piesttigeni Satiry a vynéet placenty. Vsem babsim je pls zapovzeno podvat macce léky kromé ,obyéejnych a neskodlivjch pro: stiedkit, jako kupfikladu poéiséujci klystyr a obklady, keeré sev vaparyce vyhotovéj. Oscatni léky ma pfedepsac vyhradné lekat Dailezied byla cake vyzva okamdicé udar kadsiou .nepovolanout babut Neschizi samoziejmé take piisaha baby, keerd ve zdravornim fade kku 1753 zaujiend celych Sese paragrafa> 3 Ruku v ruces povinnostmi jdou vEak stéle vieSi mérou také omeze in babickjch akeivie a mnozi se 2dkazy. Piedevsim zisahy do nove :mezenych kompetenei léka¥, chirurgt, porodnikiiIékérniki (pods vni leks ber lékaiského piedpisu) maj bye u porodnich bab pilsaé trescény. K rozdéleni kompenenct pfispBlo i zndmé rozliseni porodun piirozenj*, fyziologicky, a sneptirozeny, komplikovany vyZaduji dasto operativni zikrok, k némz je opravnén pouze chirurg-porod! Dal okrub piedpist se cykal omezovani babickych léebnyeh nch ,prevencivnich* postupd - napiiklad obvyklého pieiezivinl aykové uzdicky (zdkazy 2 let 1794 a 1796). Pouze v piipade, ze by bib ‘soul, 2e doryéné dité milo ktigi nebo nemoze pit, pripadné se nedaii vyplaznout jazyeek, je jf povoleno k cakové operaci privolatd rurga.! Kromé opakovancho zékazu provdeni jsou baby vyzyvany, aby 80 bu, keerd k pocraru napomalhd, neprodiené nahlasily. Zakazuje efi i pouseént zilou (gubernidlni natlzentz 15. kvétna 1784), prot vé tento krok u eehotnjch Zen éasto vedl k potracu. Podobny e0¥ porodniciskondi vjuka pro baby aco budows to » porodnice sy Tota opatieni snad meme povazovatza vyslovnou sna pliptavt budouci aprobované baby skuteéné ojakkoli by? mimo- shodem nabyté,informace o ndstrojich, _ Jako voditko k vyuce maly slouzic v prvé fad® normované uéebnice nt br skt i rakouske same vc debe soo pry vider- rofesora Johanna Nepomuka Craneze (1756) a pozdéji Johan. Esl Stee 175} Jeske 036 hy seedy ag byl potizen pron cealy piehlud Cranczovy ucebnice pod nazvern nance pro ity, schvéleny univerzicou.* Dalit picklady se ob- rly na zach 70. lee Jak ukézaly nedvné vjzkumy, privé na ple. ; Crantzovy uéebnice pro baby zahajl svou kariéru prvni profesor “Teoretickou vyuku porodnicevi museli po vydni josefinskeho st dlijniho Fédu z roku 1786 absolvovar ve druhém roénitcu studia tak douci doktofi mediciny. Prakticks je pak éekala ve étvrtém roce sa ‘Teo, VEDA, SrAT gesktho jazyka na univerzité ve Vidni, velehradsky rodak Josef Valentin Zlobicky (1743-1810)25 Ten se v dob? svého piisobeni v domé znamt hho videisksho nakladatele Trattnera, resp. v dobé piisobeni v nephl® | prestiznich slozkich stéeni sludby, seznémil s profesorem porodnic ha videriské univerzicé, Crantzowjm nascupcem Valentinem Lebmas therem, Lebmachet inicioval pieklad Crantzovy uéebnice do éestiny tavyéla ve Vidi v nékladu $00 vjtists pod mavern Uvedent pra 1 dokonalému babimu simént v rece 17722 Zlobicky tidajné za svow 2s ‘luznow a vetejné prospéinou préci nepodadoval honordi, ale pris tnisea piekladatele pri Cesko-rakouskeé dvorské kanclii, Pesto s# bicky dockal od Marie Terezie i odmény ve vi 24 dui aid rok fa publikovan piekladu, 24. ijna 1773, byl jmenovén utitelem jazykian Ek. Terevidnské vojenseé akaderii’* Tam viek piisobil pouhé dra yy id 7. fina 1773 se stal prunim vyuujicim éeského jazyka na denské univercicé.© ‘0 dvacet ler pozdji se objevila nova ,normativn’" uéebnice od fe hranina Rafaela Steideleho z roku 1775. Jef prvai éesky pela, kees¥> el vroce 1778 (a poté ve druhém vydani roku 1792), by! dilem Crane ova taka Ignaze Rutha z Pelhtimova, ktery od roku 1759 vedl pra katedru porodnictv’ Praze, Nesla nzev K manent nibs o babs nis tabulkama wysvétend, Z némeckiho jazyk do eshibo prevnicens ta Fyne Ratha, svobodaych umn mudrett a ieaistet doktor.” Poteet ‘se viak i dalif Zeské verze®®, vydané i mimo samomné éeské zen \ Pregpurku (1778 péeklad Jana Cherneye)™ a ve Vidi (1788, 172 Podle Steideleho udebnice se vyuzovalo za Ignaze Rutha teoretich rodnictvi; porodnictvi praktické bylo pozd&ji predndeno i podle mecké uéebnice Georga Wilhelma Steina, to viek narazilo na odpm piisluinjch nad#izenjch 2dravocnickych orgént. Diivody cohor pporu nejsou zcela jasné: moind ilo jen o to, Ze Stein jednodusetz bouraval aucoricu domaci rakouské tradice Crantzovy a Steidelehoy Medikové a moina i adepeky babicev! méliv 90. leeech 18 soles é standardnich kurzi jeit® moznost navStévovac mimotédné pi ‘pidky Johanna Melitsche o nemocech Zen a dév. Ty piedntel vit Semestru pro tfeti rogniky caké Melitschiv asistene Adam Mis Sritind ale Held napeal, Ze co bylo ,ubijeni éasu, protode scudent byli pro pfedndiky neztali a klinicky nepfipravent, cakze je ne sledovat.#® V kazdém piipade byly ryco pfednashy roku 1799 aratey “idajné proco, Ze je Meliesch (a zjevné ani Michel) jié nekonal ap IL KSI Mir O€1 Na SPICKACH PRSTO as [folonou problemas debt pedal ve Anton Sebald (1753-1799). 4 eters ium pievanjch cl &i madin" a ,fancomii* nedostaguje a Ze praktické slam djeh objec jena era kno dense \utivat malostranshy Vlaisky Spica, keery cehdy slouail jako dieu. ro neprovdané matky a sougasné jako nalezinec. Ke scudia tak by- Uraviny stejne enewjhocnéné karogoric en a det jako v fadé ee crore zemi, Prakticka vyuika byla cehdy 2avedena dvor Sipe amr 221 Ha 1789 (oa akadeichy rok 178485 a 1785- 38 Vlaiském Spitile vady ve stiedu av sobotu od tii ho- din dpoledne, idajne val jen v mite, eae fs tasae “Bill Nebylaohlééena pouze vakademicktm roce 1786-1787, kdy _ tdi prednstejct profesor Ruth z nezndnnjch davoda upustil Poadé. “Jee sessum praktické wjulypieneso do nové afizené pocodnice uw lis na Nove MEst prs, kam byl v arp 1789 pest Buy chovanky Viasktho spitla, Porodnice, kee lela vblzkost Betlenénemocnic, alent niseduyjciho roku (1790), mda slo river Souasnt vik navazovalana tai Viasktho Spc “tom, ie nadale nabizela azyl svobodnjm matkém a méla tak “miihat k prevenciinfanticidif a pocracd. sat Soultn® blo modnéabsolvvac paki vik take vsoukromé ni porodnici, kterou roku 1787 zalozil na Malé Serané prad- “58 porodnik Johann Melitsch, Na ozcil od apolinatské porodnice po. Keystematickému obnovent praktické vjuky doslo zjevné az v akade- Biase fee 1793-1794 privé pod veden Johanna Melitsche,kery ph imenovan prfesorem praktickeho porodewt 27, srpna 1792, Je- stay viak zanikl pro nedostarek finane jiz v roce 1803, Tehd isch stal mati roky profesorem praktického porodnictv pi nove porodnické ,klinice* v apolindfské porodnici. ue stuDUsici NA UNIVERZITE: BABY A MEDICT Stans pom kh pram mt nich tchiva University Kaoy donvedéc pnt oes Gh poonict na paiskéunterst Praconala jem pedosis ‘reLo,viDs. STAT akoutkach, a 0 od roku 1753 do koneej 2 einaké doby, V optimalnim pfipad bychom se mohli dowvédée tng jangna také isco pavodu i pasobens informace 0 zaplacent aie daseo 'o prospéchul niko ak naptiklad vk & soci paved vredy vk byly vechny kolonky wyplnény,zépisy jsou e=8m nel vee rtauje exhaustivnéanalfau Gi skureénou staisiku. Od post 50. ler jsou tidaje sie obsirn&si, ale 0 co men eitelné améns pie 3F picato se pokusime odpovédeealespor na nékteré ocd 3k prométoval pomér studujicich mudi a Zen? Koltk scudovalo ma eee keandidicek babicrsi a jak narstal pose mult sklid) kousku z porodnicevi? d vhs Romivalov’ zaznamenala na zikladé procokol 2 et 1753 [ sa skoutenjch porodnich bab, pigemé 47 z nich akousku slo 9§ pésné. Jena ji opakovala a i se jz ke zkousee nev. edn ae verse imme vjsledek nedal jist? AZ do konee creriinst

-neni misto pdvodu uvedeno.®2 Gee vime o dalsi kariéfe téch, kdo hough , do shou na universal ap absolvenckami prazské univer se jet seme, ales Pyle nesmiené zajimavé zapatiat po nich v jednotliveh éeskjch é al podrobnéjia prostudovat jejich dalsi osudy i ekono- soci situaci.O néco sna je identfkaceabsolentt mu. fiche jmeny se pce jen seekavime v prabtha eich dali ein. a ee s Se taaeeyeare protéjsky. Mezi zkoudenymi itelné najdeme i Budouc krajské fyzily a chirurgy, pro néz by. od ipsa doby 2koutka z porodnietvi povinnd veces prvnind ith byl jz andy Johannes Werner Brame Cie ante 5, budouet byde hy ais chirarg (1778, 1784) Johann Kobschreiber, Daioh by clivurg rdborsky a poeééaslavsky (Zerven 1785)" nebo]. Fr X er budouet krajshy chirurg kraj licoméficksho (Hien 1791) Plumere 2 Pribrami, zacim bytem v Kralovicich, bude véislavském Pisobic alespo jako chirutg.® Také Alois Kablik natel bray pen 1786),> jejichz rodisté ani pasobiscé vlak nejsou uvedeny. Ze nou ,dolozitelnou' ,cizinku* mizeme povazovat Annu Cathar Kayserin, kcerd slozila zkousku v éervenci roku 1774.58 V nasledujicim obdobi let 1786-1790 (kde 2 cetkového poss uuchazeéek nebyl ptivod uveden nebo byl nejasny ve 26 pfipacect by moéné opét napoéitat 15 adeptck z Prahy, z toho véak jedna, Stejskalovi, zkousend v listopadu 1789, bydlela v Lysé. Oscacni pi zely hlavné 2 mést jako Zatec, Plzefi Jindtichaw Hradec; pouze la z Moravy a caké jedind pfisla 2 Vidné Josepha Nikla ho 14 1788), 4 Odkud pfichazeli k porodnické zkousee jejich muzsci kolegov?D roku 1786 bychom mezi nimi mohli napotitat éeyfi PeaZany: by chirurg Antonius Braumberger, ktery zkouSku sklidal gratisuplamnéni: jz roce 1793 pisobil jako krajsky akuaér na Boleslaysk cento tifad mél v Cechich nadlouho jako prvni. Sam za to pozdt} ple pisoval zisluby pravé arestaci v porodnicti, j2slozil jako jeden o hich mua. Rychlou cestu k postu krajskeho akuséra ale vysvtloal jornou znalost éesciny, které byla jeho materStinou. Po v Cesk Lips Celkein ziecelné se ukazuje, 2e porodnické aprobace se stile vice vala pro mladé absolventy prostiedkem k socidlnimu vzestuptla dj na ziskéni lepiiho, placeného mista, nejradaji formou postu rio" lékafe éi chirurga. Po nékolik desevleti skytala také mouaas ppfivgdetku pti vjuce bab. I proto si mnozi dopliovali porodnické lin‘ i pozdj, i nékolik let poré, co dokonili své studia, ptecewsi| rurgicks. Scudium porodnietvi bylo stale éastéji povazovino 2a nou soudést jeich curricula, Mezi zemskyjmni chicuegy z let 17895 najdeme v plfslusnych Schematismech takfka jen osoby chlubici se lem are. obst. Mag, kromé dvou praaskjch, Griessmilllera a fenstocka (k roku 1789 je zmisiovin bez porodnické aprobace jst rurg Zidovského mésta Mathias Wolfram),® a tif chirurgs krajshj Cacsara Drouera (prichefiskj kta), Michaela Hermanna (2aceck) kt 2 Johanina Proskowskyho (berounsky kraj)” Mezi absolvency nal cake jm mala pipadnoucdloha ycuch porodnit V nésleduiicich kapitoléch si pi ve ich muss, ketise sali pronimi vy rodnictvi aktivitich rznym zpasobem podileli PRVNI VYUCUJICI NA PRAZSKE UNIVERZITE Co vime o ,prvni generaci* vyuujieich, porodnikt: a Iékaft Kei zakladali a zajistovali vyuku porodnicevi na prazské univerzit®? Tou uprvni genetaci* rozumim nejen muze narozené zhruba met ley 1720-1740, ale undus obecaé na mysl ey, Kee jedt® sami nemohli ve Ikjch zemich porodnicevi vystudovat, avSak stali se jeho wasladarell Kde se v romto oboru Skolil, esp. jaky obor sami vystudovali bj lori to porodnicevi? Jak vypadala jejich ,kariéra"? Jak se k povolial322 ‘Teto,vtba, star ML NIL MT OG1NA SIEKACH >RSTO 323 porodnika dostali, resp. jak se dopracovali na univerzitu? Naie Névrh faulty pale clumoéil a shrnul Dutoy, keer se ptimluvil znatky 0 nich - stejné jako omezené prameny, na né2 jsme odkizii nu v ptipadé, 2e Gastayer bude napiisté ,prakticky demon- jsou dosud velmi kusé, neipiné, mozaikovicé. atv porodaickjch piedndtkich, vnichs j pfedndsim'," Od 1. PSST 22 do roku 1759, redy do zalozent katedry porodnicvi na Patike univerzicé,cak Gastayer sloutil Dutoyovi jako demonstritor nin plarem 300 zlarych, Bray viak mal pevei celou praktickou vj- : 4a jemné suploval za Dutoye i vyuéovant ceoretické. Jak eyto de- Prvnim uéitelem, keery pfednaéel pro adepeky porodnicev, byl fanz strace i prakticki vyuka vypadaly, nent znmo. Je viak vice ned Joseph Dutoy (1722-1784), pruni dékan pradske lekatske fakuly sdobné, Ze se odehravaly pfevézné na ,maSinach’, ,fanromech* terezianskyjch teformach. Narodil se jako syn praiského lékarni Heh lech, éervence roku 1722. Medicinu studoval v Praze, ale na jeho formo ‘sho kariera tim ale nekongila: Gastayer se seal caké malostranskjm rly jisté velky vliv cake studijnt cesty, keeré vedly krom@ jhoniz (US8)istaroméstskym (1767) chiracgem a fyzikem. Podle F.Sazymy, zemského Leycienu piedevéim do némeckjch cencer vadlanos Lip ladiho souasnika a historiografa porodnictvi, byl dobrjm a ob. ska, Miiné, Warzburgu a Halle. Ze svjeh studijnich pobyet se porodnikem a jeSc8 na pfelomu 19, a 20, sole byl tdajné plivezl fadu rostlinnych, ale caké anatomickjch preparéci | nds) ze znim ,Gastayeriw ¢aj" pro Sestinedlky. Sazyma eaké tv \V Praze se stal zprvu mimokidnym profesorem anatomie, chit « boraniky (1747), poadtitadnjm (1749) profesorem anatomies ologie, a bylo o ném znémo, Ze provide! pitvy éastfji ne? jeho E chOdci V rom mu asiscovlijeho budouci niscupce, piedasne 2 Bia Rozsvalové se domnivd, Ze privé porodnickd kvaliflkace v roce anadany profesor anacomie J.T. Klinkosch (1734-1778). Kromé Gastayera zvyhodnila oprotidalSim éryiem kandidardim na uvede. ev lecech 1766-1784 pisobil v Praze jako fyzike Noveho Mésta, 2a ‘malostranského piise2ngho (= slozil pHsahu) chirurga a fyzika Aj, wroce 1767, rom8é na misto ptisedného fyzika staroméstske. 1754, 1773, 1779) se seal d@kanem, dvakrét i rekcorem (1767 Jeale tajimavé, 2 joho ,kvalifikovanose* tehdy zpochybnili sta Zemiel ve dvaasedesiti leech, na Vinoce roku 1784. siti chirurgové s poukazem na skuteénost, e prj neni peazskjm o mi Slo skuteéné o wjrazstavovské sounaleditosié spike opo- iminaci ne&édouci konkurence? V kaidém pripadé ae viak le 1. listopadu 1753 prj sim oznémil, e dle rozhodnuti Marie T Hi fakulca svého elena zastala s lakonickym prohligentm, ze ne. bude pfednaset porodnictvi ntmecky pro mediky, chirurgy i Buzijejcho mésiansky stay, nybré jeho schopnosti”? Gastayer mil baby.” Prednaéelvidajné v soukeom od éeyé do péti hodi tft chile vyutivini jako vetejny profesor porodnicei a jako ta- ani to, 2da poutival néjakou wéebni al dan velmi wznavén a vyhledvin, Jak dlowho se véak nav ene podlel, nen jasné, Jesté k rok 1787, cedy caktka cTicet le Lorenz Goctlieb Gastayer. porodnictvipiestal piedndéec Dutoy, byl Gastayer zmitiovén jax L.G. Gastayer (f 16. stpna 1785), Dutoyovymi slovy .2kuseap esor porodnicev.® surg a porodingk", byl ranlékaf, keery svou 2kousku 2 chirurg Ns ozdl od Gascayera uvadi fada anni na Duroyouss advesu de v roce 1746 a pott slou2il jako chirurg v Praze. V roce 1734 se nepiecndtel s Z4dnym nadienim, Povazoval je za nedistojné ppifmo na Mari Terezii se #4dosti o odminu, v niz poukazoval tm a takové pfednaky za dehonestujici? V kazdém pripadé se 11759 piednasek 2 porodnictvi vedal Gplné a doporueil misto ko Iekcora veprve osmadvacetilecého pelhfimovského rodke. Franz Joseph Dutoy a Lorenz Gortlieb GastayerJoseph Ignaz Ruth a 2fizent katedry porodnictsi v Praze ‘Také o Josephu Ignazi (nékdy t6 pfekladéno jalko Hynek) Ruchov (1731-1797) coho vime relativné malo. Narodil se v Pelhfimové, ‘moané a vézené (Gidajné ,poéesténé") soukenické rodiné nEmecké pivodu, 7. kvéna 1731, Po wkonéeni crivialky v rodném mésté scudovat k jindfichohradeckym jezuitiim od sv. Vita, Prestode elf vor ztistal hluboce véticim katoltkem, odmit! nabidku vsroupic da ‘uitského Fédu a po absolvovint filozofie v Praze (1751) se zaps medicinu, Studium na Karlové univerzité viak perusil (1754) aves diu pokragoval na lékaéské fakulté ve Vidni. Co jej k tomuto rozho nui vedio, neni zndmo. Je ale moiné, Ze jz cehdy pojal dmysl sida bor, pro krery Praha zatim nedisponovala skuteénou katedrou p rodnieevi. Magistersky titul z rohoto oboru ziskal po dvou (1757), béhem nich? mél moznost navétévovar pfednasky profesor Crancze a Lebmachera. Z.jejich kolegd: na lékafske Faklet je) ne zaujal Ancon van Haén.* Sva scudia zavrsil ziskanim ticulu dokts skeho, a co jak 2 filozofie, tak z mediciny (4. nora 1758), keer 2 sa zikladé struéné dizertace De infintciio. 4 Doktoric byl zjevné podminkou, aby moh! bjt mlady Ruch ust Licelem porodnictvi, Je mong Ze ses nim na toto misto po Duroye {italo jit ptedem: byl toci2 jmenowanjiz-dva tfdny po ziskaint doktor (20. inora 1759). Tehdy se porodnictv scalo poprvé na Karlové uni {é samostatnjm oborem disponujicim vlaseni katedrow a jlektoru how’ byl péitéen roéni plat 300 zl. - v dobé, kd plat univerzieniho sora obndéel zhruba 1000 21, eedy vice ned crojnasobek. Dvojnscbn platu dosthl Ruch az roku 1774;0 dvandce lee pozdiji zidal 0 ayer rngho mamné. Bylo co asi zvléSeni postaveni - Ruthovi nendledelo a to mezi profesory,s nimiz smi sdiler pouze nékteré ,naturdlni podithy byl fazen pouze mezi ,doktory',2 to dle chronologickeho i iu podled ta promoce? Teprve vroce 1790, sedm ler pted sme, se Kore sae ‘ejay profesorem porodnicev s placer 700 21 roéne*? ‘ NJeho manielka Maria Josepha pochdzela z Lince, kde se natcdll v lednu roku 173724 Rodina objvala v Praze dim U zlacé koulen IIL KIM MIF 0¢1 NA SPICKACH PRSTO 325 FYNé, pobliz nékdejéi Spicdlské briny, kde pry’ mél Ruth i velkou [ethvon tees ekg See ice ee sien ese dt, synové Ignaz Johann (1755), Johann Baptist Ignaz (1767), lgnaz Karl (1769) a dcery Josepha Anna Lazara (1768), Elisabeth ica (1771) a Veronica Anna Aloysia (172).95 lake byly eho odborné zajmy a jeho geograficky rozhled? V jedné {privé pro gubernium pry Ruch, podle svédectvi Iékate Jana Theobal- Hells, uvédel, Ze procestoval Cechy, Rakousko, Sejtsko a Sask ~ #akéZe umi latinsky, némecky a éesky ~tidajné ,eine Sprache wie die re. Held komentoval, Ze obé fed [r. esky a némecky] umél ste Spam” Ruchovo viastnf odborné dilo je pomérné skeovné: vyjma Fim poms derace owns ore ee eee oe a): Krome pfekladi de Hagnova pojednéni o obisenjch, uduienych uropenjch* a spisu Gortlieba Wolsteina © nemocich dabycka (Pri- ~ nae dobytka, €. vyd. 1783) to byla piedeviim jiz zmi- eee iejiz pieklad pe il podle vidertského vyd: Ruth mél za povinnost prednaier porodnictvi dvakrat efdné, a to Bey pro poredn! bby, ak némecky po budoret eo ui i dokeory mediciny a chirurgie.® Kromé oho mél dohlizet praktichy vjcvik bab ve Viaiském spitile, kde zaéal zjevné piisobie BY poté, co ze byl v race 1762 ztizen titulek pro svobodné marky fo zde byla v roce 1783 natizena prakeicki vjuka: tehdy sem docha- vakrac eyiné, Jangmann si pry pozdéfi zapsal ve svych soukromych iimkich, 2 se tthotné zeny ve Viaéském Spitile ped Rueliem 102- nly a poschovavaly,calsze se musel vrdtie s nepotizenow. Tyto inci- Wy; Keré pozdaji Karel Klaus ptipisoval Ruchové neoblibenosti &i ineschopnosti,® by se daly incerpretovat i tim, Ze prosté Zeny ne- ly uryklé .cizimu* muzskému pobledu, ktery tehdy péedscavoval ab- ininovum, Pro muzské adepty zatal ptednaéet v 70. lecech (cepeve dob, roku 1774, mu byl zvySen plac na dvojnasobek, jak ji bylo fe- 9). Adepty obojtho pohlavi samoztejmé i zkousel, Prvni baba, kte- byla zhousena na praZské univerzts, se jmenovala Rudolphova #eloudila jako vrchni baba ve Viasském Spicdle, kde Ruth od roku 1783 BE a nent cetera noes ES Klee stal veteinjm profesorem, provdél i tuto praktickou vjuku, Wkaddéty ptipadé se od pocitku 90. let podilel po Ruthové boku na mabtiche wtice jeden z pevnich absolvenci prazské porodnické katedty,“TELO, VEDA, STAT ‘Tire a Tiere93 Casco bylo také poukazovno na jeho sparnout iv ptekladu Steideleho uéebnice (naptiklad Scham ~ hamibe, Scant — bambonne,darmbeine~sferoksKreeceinansoblng oii # sat) Prenechalabych bohemischm a bohemia Ii, do jaké miry byl lepai napfiklad ,kanonicky* péeklad uée tzovy od Zlobického. ‘MUDr. Viclav Rubetka pozeléji omy ny db ak chybnénepsal. Jets potent jal se mol st a porodnico, dokcorens mediciny a univerrienim profesor mohlyzjeho vlad eocticch vit ces zazhy babies 98 nau jeho kniy, jes velkou zahadou- Kazim zpsobie nebohé obit: jeho ignorantsevi a neschopnosti*s Slova rid ne tiplné spravedliva. mentife viak vzbuzuj spies [Nakeré Heldovy vzpominky a kom me Ruth dant dochsel na v6 predndly porodnicos hed likem pies vasy a se stuzkow na blavé, Za Josefa IL, kdy2 byloz ‘zavisili vetici so8e co no slavit svacek sv. Jana Nepomuckého, r cena Karlové most? kolem krku modrou stub s kitzem. Me podidali Rutha o zrusent vyuky s oddvodnénim, Ze pry brisky kr ‘znamenal svatého Jana padvazkovym Fidem. A Ruch s udélenin soulilasil® Svedei caro hiseorka 0 roztrZitosti i posesilost ho profesora, nebo spi8e o jeho laskavé shovivavosti? Nebo ji ep ovat 2a projev nedostateéného respekru, pHipaciné za vjsméch hova hlubokéma katolicismu? F IIL KNIHA MT OCNA SPIeKAeH PRSTE 327 ah Porodnickou generaci na pralské univerzie? eedy li muti, ket! vyscudovalichirurgi& jiné medicinske obory, pow. pa koncipovane porodnice spadaly do prvni kategorie jsefinskifch pro potiebné. Direktivni pravidla uvédejt jako hlavnt dtvody {ist socidlni a ekonomické céskostiavedenych, nepro- Zena eich strach pied nouzi. Z josefinskych porodnic se mél prosttedek k odstranéni porracovosti,infanticii i sebe- vych marek, ale caké ke amirnéni kojenecké a novoro- ost” Jako specializované tistavy se porod: tabi zak adnimi pliti klinické vyuky porodnicevi na lékai h (Pose Diresivnichpravdel byte pochopicelné ztizena i po- videiska, oreviend j2 16. srpna 1784, keeré zalrmovala tt pla: alent) se ze budeme zabyvar piedevsim prostiedim prazskym, 10m zapominar, Ze na Moravé exiscovaly analogické insti. IS5EE 0 néco dive, Ji v letech 1784-1786 venikly v Brné w atkdejfim minoritském kldScete u sv. Pecra a Jakuba Filozofické fakules) v éele s moravskjm zemskjm proto- ichaclem Valentinem (1728-1813). Integrovaly medi hiruigickou Kliniku, nalezinec a ddim pro choromysiné paci- ky | porodnici, Porodnice, kterd zahajila éinnose v roce ovale cect IbZky pro téhoené, dvémma pro rodigky a dva- inedélky: 1 ona, stené jako dtive porodnice videisks a po- KA, byla rozélenéna do écy etid. Proni iiclé byla zajiéténa est (inf porod), navic mohly rodiéhy v cévo kategorii chodit jzkvnjen nebo maskow a pi ptject pou odevadaly zapeceré- we v phipadé amrti, Do 4 tifdy se pi ale musely ~ jak romu bylo v analogie- | finde - zastavat po porodu v nalezinci jako kojné,IL RNIFIA: MITOCINA SMCRACH PRETO 329, #9 pouze za stravu, pivo a dva krejeary denn. Narozené dité mohla #017 platicl cy edevadat istavu za 80 zl, v nisich ebidéch byl ni poplacek. Prijimaly se pouze Zeny 2 mésta a predmésti VOlomouci byl k podobnjm igelim uzpasoben po roce 1785 Klas za Predhicadi tak venikla roku 1787 VSeobecnd nemocnice (120 Ii ih); porodnice (40) i nalezinec (50); soucasné se zrodila i nova 24. Maina pro vjuku: olomoucké medicinsko-chirurgiché ule. Kéys Byasola 1778 v Olomouci ustavena prvni yuka mediciny a do gel by Pastaven viderisky profesor, doktor filozofie a magistr chirurgie Gote- Olomouc sou vojenské kompanie, a tak bude k dispozici dostacck vol k pitvint. Presto bylav letech 1778-1782 olomoucka univerzi- Bins doéasnt pfelozena a po yndvranu do Olemouce byla vjuka, la porodnictvi degradovana na poubs tileté lyceum ~v némz ovale vjradné nmecky ai do roku 1804, kdy zde byla zavede~ “plo biby i éestina. Byla k nému sougasné pfipojena i babicka skola Hienské Kandislicky byly bé2né zviny kc porodim. Feichter dokonce lnavth aby byla vnékcerém olomouckém spitile ziizeno sest po- lt Kale by bya chucm Zendm pii porodu poskyenuta bezplacné pé- Kanak babicevi rake nezbyené praxe,!00 Baliveime se nyni blize na instituc, onié sme sejié nékolikrdczm lia Kter hrala v procesu profesionalizace porodnictvi bezesports zastupitelnou roi: pragskou porodnici « sv. Apolindfe, zalozenou roku 1788, Organizace a strukeura praiské porodnice byla 2 nowych josefinskych Ustavit orevéena jako prvni privé # Jako v mnoha dalsich méstech byl jei pfedchadkyni tieu- svobodiné macky: roku 1762 vydala Marie Terezie natizeni k vy- ‘nlasentho tirotitt pro svedené téhomné zeny, na jehod Gey Mnovala v kvéerui roku 1763 50 000 zl. Augusta ze Vchynic a Tecova "Gen by Financovin = dani ze Iny farao).K jeho ucelim bylo zakou._Panele paz porodnicew Apolingfe ~ THADDAUS Faller von BAF natalen in der Beschreibung der ffenicen Armen-Versorgungsa Babnischen Hauptstade Prag Prag 1793, 1 NMBA Mit OGL SPICKAcH PRSTO 331 kolnich ulic naléhali z mravnostnich diivodd na jeho likvidaci, byl jiz edna 1776 zrusen a slouden s ViaSskym Spicdlem, keer stil na Ma 8 (ve Vlasske uli) jié od roku 1602 a keery v 18. stolec slouil ko nalezinec. Tam bylo eehdy pestshovino osm tehounjch Yen a 177 i: Z Vlaisksho Spitilu byla oscarné ji? minimalné od roku 1763 na est profesora anatomie J. T. Klinksche, ktenp zaéal provadée de- 2 anatomie pro své studenty na télech pacientti zemielych lostinych brat, pravidelné dodavana céla zemielych novorozen- pioim do Karolina, kam tdajné ptichizelo téligko kazdého dru- eltho décka (nejéasti slo o kojence do jednoho roku véku), shy pitil cak ptispival krozvoji praaské mediciny, obavlaSvé ana. ie:Dne 28, fijna 1772 dokonce wyslo nafizeni, keeré piimo piede- lo poskytovat mreva téla v posledni den kaZdého mésice.102 ravi.o ztizeni nového ,porodniho“ domu v Praze vysla 30. éer- okt 1789 raké tskem." v éasném jieru 17, srpna 1789 byly deny 2 vodicky se svymi kojenci (celkem 30 Zen a 903 déti) pic- 2 Viaiského Spieélu do upravené budovy byvalé kapiculy u sx inde pobliz Karlova na Novém Mésté praiském, kcery pied seus aciv roce 1784 slouzil k exerciciim a v postni dobé také ke shro- lig Slecheickeho i méSdanského pivodus i Nesla népis SE- ‘ATI PARTUM JOSEPHUS II, LEOPOLDUS II, MDCCXC. v2 mchla poimout dohromady padesit osob. Slovy zemského medica Bayera zaiSovala ,zdravy a Stastny pobye" takédiky ver a vadusnosti zajiténé vysokjmi okny. Padle novéjsiho popisu 1 1824, potizeného Fanzem Aloisem Stelzigem v cimcijeho 1 {opegrafe Pray, lei porodnice na ,pavabném kopci a je roman- yobkiopena poli, vinolirady a ovoenymi sady"5 Porddji svédece tak optimistické nebudou, sezndment s porodnici mozeme vyuzie obiimé popisy od dvou Skych Ickaid, zminéného vrchniho protomedika Thaddause Bay- PE Krery byl sougasné vichnim feditelem chudinskych dseava, ora na pradské univerzieé Johanna Dionise Johne. Jejich texey e290. lec 18. stolet a jsou jescé naplnény osvicenskjm opti em ¥ samospasnost podobnych instituci brodnice w2adovala ve stvnani s dalfimi analogickymi dstevy ea umistént i specifickou architekeure, a 00 vnéjai i vnitini. Podle ich pravdel bylo tkeba zvolit piedevsim takové misto, keeré do- Zanuit fang pifjem rodidek, Ueinng332 “TEL, VEDA, STAT ‘vchody: jeden ,veiejnj", pki krai budovy, a druhj, ,tajny*, uprost Jenémuzvedlo 7 schirdlet a hlidala jj jen porodni baba, keerd mia i1i2 vehodu obydlé: bylo mozné pfichazet i odchézer nepozorovan Diskréenost je zajitna i avidéenimi zéclonami na oknech vedousell do ulice, keeré zabraftuji comu, aby nékdo mobl nahlédnoue do tte jéru.98 Duete jsou vidy zaviené. Ptichdzejci Zena md na sebe upout nit wwonkem zavéSenym po levé strané kazdého 2 obou vehodt. Kt se nastivajiei matka oblast 2vonker w cajnghe vehodu porodnics be ba ji cajnjm schodiérém odvede clo jejtho pokoje na pislusném o lei? Poméené dlouho se fefila orizka, zda md bje péée v porednist skyrovna zdarma &i 2a poplatek.!!® Nakonee byly poplatky rozdtl do éryt ,ttid*, podle nich. bylo odstupfiovano i ji ddobi, prila i péée, Jen jeding,éevreé oddalens, zstalo bezplarnéa lo naptisté sloudic portebim vjuky. TH dalsf poskyrovala pét 238 ty poplatek V prvni tide nila denn taxa 1 21, ve druhé 30 ke 8 410 ke. Ta matka, krerd do porodnice vstoupila jen proto, aby zd po dila, slozila 2 zl. Také za ponechani novorazence v porodnic: pat podle svéthidy (20 al. prvni cede, 10 zl ve drube a 6 al ve ee hla véak caké porodnici ponechat jeSté néjaky darek jako dal pokud jo jeji poméry dovolily."!V 1. eridé disponovala kad ka vlastnim pokojem, coz jf zajistovalo véesi soukromi i zacho jemsevi, kdezro 2a ni28i poplacek se platilo i soukromim. 'Na konci roku 1815 byly poplacky zvjeny éxyinasobné, "ley ai polovine 20, let, kdyé pominula bezprosctednt vleénd bids, uuptaveny tak, Ze 1. eid se platil 1 zl. videiské mény denné, 200 takova rodieka mala k dispozici vlastni pokoj a nesmél ji niko ‘ani porodni baba, ani lékaf-porocinik, ktery smél vstoupie jen vi de nouze. K jejim prvilegiim pattilo i o, Ze sméla piivolac i svtho taciho Iskage a disponovar viastni oSecrovatelkow, krerou si pi Ve 2. ttide se platilo 36 krejcard. (Miizeme jeSté ptipomenout, 7 koji pro 1.a 2 tidu bylo cehdy v porodnici devér) Ve cffdé tet se ple tilo 20 krejeard za spoleény pokoj; rakové pokoje jsou eu ryt pro cehotné, 0 17 Idakich; druhy pro nedélky o 16 lazkach; da i Flougi bébain a kojencam (s 8 lizhy). Ty, keseé mechedly aatshitae jméno, mohly vyuzie poskytovane péze a poulyjch 12 ke!" Ber piijaé osoby byly umisteny ve spoletném pokoji pro thotné POH byly povazovany za ,nedisté", mohly bye 2anpatteny ciseym prUL RSH Mit OCI Na SPIERACH Past ‘TeLO, vio, STAT 3s 334 No se, 2¢ ta, které chee slehnout v porodnici beeplatné, musi bjt Reena hlavnim méscé nebo 2dealespot deser let bydlec K tom je Hiebaosvedéeni o chudobé od faréie ei ,orce chudjeh” nym formulafem - se rShoend dostavi do kancela ce Aby se neplftvalo lt2ky ani pracovni silou, je caké stanoveno, do porodnice musi nastoupic az br2y pied porodm, co2 urti na vf. ii nena ena cedulesdislem, pod nim? je rote platiet i neplacct “ 4 \rprotokolech porednice. owl eeu ‘depen ce 501, nicht ae ‘race: & hradné o roditky 4. ctidy, 5 a ohledini porodni "a. ve vseobecné nemocnici.!!9 ip nil eee eaiaie ppconaie a fe patent starrer i yam tamara doknce aks protle operat esl gob lade soci a charter je ped, voce 1824, inj te Prose pre pve ipakipodecese US pda Meni Baer Sei raze e relativné peseré déleni ngjen po ooo ee ak ann porbinice nabizi otiseé snejen padlym divkaim, ato od nouse « hare $Stychom.aepcdasimpoe po Ehud ak shove tchomeeacvl any mie Del lo, ze éim vySii je tida, Sea abn bab {i avlaSeni pokoj prone se ay aaa ety mobo vtaova lehkym ruénim pracim: ee A eaten Ieuchya Tehomé Zeny naan 4 aaal personal porodnice wot pore, porod baba, ker aké pti Cinedélky bylysuikend oddleny. Mer jedn od a Brolithy Qomt oho vis doh na kachya 3 materint2éze- seily stn: Zenyzaneh plawvjch id nemily et ttc) a jet pla ini 200 alah rotnes dale jj pomocnice,kee- daca cal dokaple ml psu soi 28 city ous Pace a 100 zl; pak yt osectovacelky a dale aludebne, blizthy nee mistnost sloudici jako porodnt sél a bt Podle deni- ck yas poo i ya sem wk raopi ie — joleéného pokoje rodicel Lic pomérné a po porodu pienesena do sp ich2 matky : nic por ove jt seavs mela se sie Kojnou se byl dicts BE" Beno petsavu: 1. pokoj pro chcury, 2. pokoj pro baby. 3 pad Fely nemobly bjt nebo je ae ae pense lord misenost, 4-8. pokje pro rodiehy 1. id, 9. poko pro aku, bow ys prodnic\ krmeno kono, ot a AO neupfeenénc; 11-16. rodicky 2 dy. V piizemt pak najdeme aychoiEe kde se o nf staraly kojn Z jence, josti upravené pro koj : Setzovanck” dora Hance (1) dva pokoje (2.a3.) ro kojné, jeden (4.) pro babu, dvé mi mevoaleDiektenih praia! nesni bjt 2nd 2. yoSetovan (5,6) pro dozore, vt (7,8) pro tthotnt, jn (3) pre hoje, rai iden no otce ditéce: pro je identi i (5), mi luzebnievo (6) a prédelnt, 22 ana své jméno ani na jméno iden ee Ayi(S), ustnosc pro slutebnicevo (6) a prédelnus ty jeuruji! wphratn®placové ida aden pfichodu, resp. dso Na rahu 40. let 19. stole vid josef Maller, tehdy koutimlgy ‘ ro peipad, Ze by nékterd 2 rol a hin roy pins mish pec 2 Iya niledejc.k. zdravomnt komisaé v Albania Rumelit ve a wrap apse tee ae ine starsticke préei, vinované zdravomnickému systému v teh. rnucné, aby pii svém vstupu do por i Ze rod meno. papi, Ty budou apeétiy porodnilem & px Se a a te a te Aleny Subrtové pfipadalo na véelome 18 018 sole Zolslajch porodii v Praze privé na oun ara ae Salo nesmanlke porodnoss pede at seer achive jako clus, ice radenice nebo tin ‘ali 8 ili samotnému porod. stan oil 1 Faget pode jokes stoi pom 4. Proto se bry objvily anahiy omezovac priv Zen 2 Snimi-asyy- ie vieobeené ne- ce 1789 véah jesc# nebyl ustaven 24dny staly porodnigni lékat éi Re porodnik. Za chod instieuee ruil spravce:rehdy jim byl jisef Pu Sande, jo? 2ena Josefa (ve Schematisma Z rok 1792 ev, 2 jako Rosina)!" byla také babou porodnice. (Po smrti v roce‘1810, vepa STAT [UL KSUHIA Mit OG NASPIEKACH PRETO 337 336 1809 vysttidal Sandeta pontkud problematicky Anton Pelikin) Da codborniky si porodnice musela ,vypijéovat* 2 jinych insticuc. nf lad o stravé a dieenim redimu rozhodoval ranhojié z chorobjn Karlové a ke komplikovanym porodim muse volat chirurga 2°75 becné nemocnice. Teprve pozdaji, jevné poté, co byla v porodnid zena klinilea (1803) v ele s Johannem Melitschem (\ifedné od 15 bi nna 1805), sem byl dosazen stily ranhojié a jmenovan také do porodnikem® s platem 100 zlacjch: tehdy jm byl ustaven Jose! ‘Ten (pfinejmensim od roku 1808) pedoval o platici rodicky na ‘oddéleni (ale raké o nalezinec), zatimco rodicky 2 bezplacné cid vétdinou ,ptidéleny" ptimo profesorovi pro prakrickou vjuks, nich demonstroval pro studenty. Takovd byla situace v dobé, ky rodnici plsobil Josef Potel a pietrvala je8té dale, kdy po Potslove ceném odchodu, po hadce se spravcem Pelikanem v roce 1812, pie jeho prici porodnika v porodnici Antonin Hoffmann (29. 2A 3. dubna 1813) a poté Antonin Kofinck (f 18. liseopadu 1822) ednici Koncem roku 1808 onemocnéla biba Fantové, nékdejét sok sobvodnt biba, a musela be dokonce ptodana te ree sbince, Ukézalo se viak, Ze najic novou pracovniei a obeadse mc fam. ker proromedik Bayer ni kvl vilanédrahoet «pi Pee Oe mente etnoduche 2 Sapomgeh des uli plat ej! pomocnice,které pivodnt pobirals slouit nepike, oufal si vecha fedtelchudinslych usracd fae ie, opie gubernin 21 ina 1809, Nakonec bylo porodnici pov, ait plas bby ef pomocnice na pavodnich 200, esp. 100 52 dub nisleduicino roku byly do povodnice jake bake anh nu nave plaru viakzjevné nedotlo, prorode jdt: v ross 1B) Saal tn bib predic oye ho place na s Jen pro srovnéni meme uvést, ve Vide ei Iplcrakove baby v90,letech 18. scolei 300 aie = Defi vak wkazoval i osten personal, Pocodnice chronic ep 21 dso yt.” Droco se ak esto alaréopekoal fn Problémy porodnice 2dé se, 2e v prvnich letech existence viédl v porodnici pométné zmatek. Paciné az do Jungmannovy doby zde dokonce nebyly inické zpisy éi procokoly, Jungmanndv asistent Francik) ner cuto skuceénost pozdéji vysvécloval nikoli nedbalost, of kosmou snahou o utajeni informact o ivoté v porodnici viz pfisngjit diskréenosci.!% Porodnici trépily viak i finan rau, které se cfkaly néroéné idraby budovy. V prvé fade 2de byla tieba provadét éasté Gpravy budowy, ktera nebyla vdobrém sawu.Z chovanych deta z once 18, sroleti se mizeme dozvédée mi budovani studny,!™” procoze zisobovini vodow bylo na Vee Hornim Novém Mésté, kde porodnice stala, rvaljm problémen 4 obtize byly spojeny s nesnadnyjm odvecravanim, chaierajei st S ytipénim a Zachovala se ak napriniad 28st opi card é pro porodnici.!™ fom hosed santsnnsikonsannt dado td. V roce 1808 marné Zidal sprévce porodnice Kaspar Sander op ‘2k, 199 ale vzati ttho# roku bylo povoleno zvféeni mésiéniho pla cee 221.45 ke. 0 30,15 ke! Problémy byly is platy pro baly sa Porodnice Antonem Pelikénem, kre > Palikinem, ktery v roce 1809 nahradil sem. Hespors Sandra ae plianang, ze privé po jdné hide s nim [812 Porel a porodnicedefiniivné odeel.Plikin byl vyslout i ker pracoval uarmads jako zésobovat av Praze pak pdsobil {stot oree".O eécojeho éinnost si mizeme udélac dbraccie x podzinu roku 1815, kdy byl Zalovin, Ze jednole ce ah Bi ae ottince zmlsil do kre. Tehdy prot ntmu sve jak sue Tost Pote ajeho nastupce Kotinek, tak obe porodneens ba Hodovali se na tom, Ze jde 0 cloveka hrubcho a swewchasm Ros dneedent ae ‘TeL0, veoa, STAT NIB: MT O¢1Na SPICKACH PRSTO 339 Mimoco slo najevo, 2 renco Pekin ve sv bet v porodni of tovivalthomnéZeny a ethornjniz aU tidy dokonce chodil bayou ~navdevoval prs nimi red a komedi a se Apa nikal do pokoja kazdém dennim ease rom roho sits dilly gpa eal skojjmit. Dl eukézalo, Ze zee ak feo x proce el do mbar, prom bk Br ~ prosine! 1814 ve ti hodiny v noci psi = udal porodnién ea ately Tere Stehlikovos, kerd ukradlakorbu ds pone 4 sluzky Anny Zimmermannové. Divi pry kradly nejen pro sebe let kké za iéelem prodeje.? 5 lina se navi ukézalo, te s dimou, predsralv pore jako svou zikonnow manzelku, wil svobodné 2 mimo mani ‘dokumentech je primo oznaéena za _souloéic Dale Cz pond sil eho vima ~ Ugrte ovo ese pri o sled pom, kee sou v podebneh domech bEiné'! 80 drubé steané se o Pelikinovi ovevéeni ok po nf his skrommone a pokora" "co sem vedi k eho prop _Bthom svého pobyeu v piislusné pecovacelské insticuci byly déti ve- HY budouci ekonomické nezivislosi a k com, aby ,mohly statu teenéslousit", Dvorsky dekret 2 10. Zervence 1783 vyslovné natizu. Baby bly diti z prazského sirowtince zamésendny ruéni (Femeslnou) va Skoly Gi ueeni méla pattie ke standardni tuhocht, divky my bye odvedeny ,na mista, kee by mohly bje fomoviny k biané 2enske sluébé".8 Podle dobového svédectvi Rieg- bylyditi, reré dosdhly potiebneho vik, posildny k femesinic. mistrim ado slusby: k roku 1792 pocieal Riegger 24 hochii2 prai- ce na femeslech a75 hoch v uéeni abecn®. Podle néj byly et Gasceéné v pétirodit vlastnich, éésteéné u adoptivnt Gi (idsiné 95 na venkové a 892 ve misc). Pravidla péscounshe pete epravoval seni ciskulafz roku 1806 (povodn uréeny videsské po- ),jenésliboval rodiciim, kte#i ptijmou do své péée dva nalezen- (2t0h0 vsak alespoit jecinoho hocha), ze jejich viastni syn bude osvo- oven od vojenské sluzby. Majf je pak vychovavat do dvandct! lee ramisinavat do dovrseni dvaadvacdtého roku divora.!#0 _ Porodnice vSak nespinila ogekavint: situact téhotnych svobodnyeh tek nebyla sto plnit nial systematicky, tim spi, Ze poskycovala azyl Henam 2 Prahy a piilehlého oll. Nesplnita ani druby tikol ~ po- shytour lepii zdravornickou péti Zeném v nouzi. Umarenose mack ‘ditizde byla kacascrofalnt:Spatna hygiena i nedostaceéna péte pit Parodi s destined se s velkou koncentraci tehotnjeh zen, rodieek Sesinectle jn nasobila.Podle A. Subrwové se od chvilezaloZeni po- stal privé okrsek sv. Apolinate drubyim prazskym okerskem VES! novorozeneckou i kojeneckou timrenosci.'5! 4 caké titi vel- pln, tod uéinic z porodnice misto pro klinickou vyuku mediki, Novorozenci a nalezenci Se a rt cba oe ocala cou bezplarné), coz byl nejbéznéjii piipad. K eee t fen ‘har ia ¥ porodnici, je tteba ale ptipotise caké ty, ke rin en jiz po narozeni.!4+ Poradnice musela byt cedy bezprosth re coat ein He re oe a do 1 roku véku, do 10 let, do 15 let, coz eas hance : wor ce moby samoziejme eer idiive - pokud si je oie pohieb.!45 rodiki i bab, selhaval Dozemské spravy preSla vefejna porodnice v roce 1861. O Sest let bylezapoéara nedaleko, na misté nékdejii Herzovy zahrady na staubs nové porodnice, Keerd byla dokonéena roku 1875 a mé- trakid, 62 mismnosti a 267 Itiek. Novogoricky .Krélovsky éesky line: zemsky" sloudt svému poslini dodnes, zatimco stara po- ce docssné pfipadla tistavu pro choromyslné, Piestavby se v le. 1898. 1900 dodkal i nalezinec, ktery byl k roku 1886 rozdélen na tia nEmeckou éésr. Taw. ,¢ajné" oddéleni bylo zruseno roku 1883. po prvni svécové vilee zaZaly do zemské porodnice dochazet ta. dé provdané marky.oe ‘reL, VEDA, STAT Paraleiné s vetejnou apolin ena porodnilka. praktickou wjuku bab ~ a zejména porodni Jkou porodnici viak na konci 18: st icka strukeura, plisobiet na pre 4 vanilla v Praze jeSeéjedna analogicka strukeu i er bik soukroms poradnice a ziopafovac star ebanal ‘Ein eee st Rromzdravoen pe Klay 20 priv OUKROMA AMBULANTN{ PORODNICE JOHANNA MELITSCHE inna Melitsche bezpochyby néledt k nejeajimavijsim a nejo- gnilngjsim osobnostem ,2dravornického osvicenstvi" v teskjich ze. mich) aéaistala vice ne sto let taka zapomenuté, Na jet wjimetne stv upozornil av prvni poloviné uplynulého stole porodntk a his- Viclav Rubeska. I kdy pozndini Melitschova Zivoca a dila do. ue Karla Klause, Ludmily Sinkulové! azejména Aleny Subtto. ot: Komplexni biografi dosud neméme. Vicsina Melicschowjch ‘ilopista paved ledela donedvna caktka nevyuticav ritznjch archi, Sth. Nake poznn{ o téro nevSecni postavé sem se pokusila obohatiy Simo dosud malo wyuzivané mateidlyz fonda eskcho gubernia, Bo dosucl 2cela yneznémou' korespondenci stéedniky gubesnia ceri dosud zistavala nepoviimmuca v materialech nejystiho j narodil se v pomémé zimozné ro- Diky ekonomicky vehodinému sfacku si moh! cre Franz-Frantigek Melitsch roku 1773 koupie ddim zvany U zla- mac p, 59 (dnes 19) v Celeméulic, keery dosud srodinou oby- ‘do pfitel 7. kvéena 1763 na svét syn Johann, Gymndzium if absolvoval u staroméstskych jezuict, kde jj ueiliprosluli ucicelé anisiv Vydra i Jiji Chkidek, Kdyz roku 1781 ziskal cicul magis- [oktorée obcréel o da roky pozdéji, 19. srpna 1783), 2 Hsena mecicnu, kde bychom mez eho profesory byli nail napillad nikal osobnost jako bocanik a chemikJ.G. Mikan Gi anatom tha, Bshem stucla kolem rokst 1783, vypomihal jako prosekeor Bisons Prochaskous,kcery jj zmituje ve ave utobion af fest jako aly jevnézaeal pasobic jako prosektor anaromie) se Melitseh vy-