OLOVĚNÉ PŘEDMĚTY Z PŘEDPOLÍ TVRZIŠTĚ V RATAJÍCH

(OKR. TÁBOR)

JIŘÍ BENEŠ – JAN JOHN

Abstract

Lead objects from the forefield of the fortified site at Rataje near Bechyně. In recent years,
individual pieces as well as collections of small medieval lead discs with and without a hole
have been found at a number of sites in Bohemia and in the neighbouring countries. During
several years of surface prospection in the surroundings of fortified site at Rataje, a large
collection of these and other lead objects was discovered. The published set of wheels and
other objects made of lead significantly increases the hitherto known number of South Bo-
hemian finds of this part of material culture with a so far unexplained function. Moreover,
in the case of the Rataje site, due to the presence of ingots and unfinished discs, their local
production cannot be ruled out. The piece of silver may indicate work with this precious
metal as well.

Klíčová slova: středověk – olovo – kolečka s otvorem – přesleny – RFA

Key words: Middle Ages – lead – perforated discs – spindle whorls – XRF

Úvod

V posledních letech byly na řadě lokalit u nás i v okolních zemích získány jednotlivé kusy
i celé soubory raně středověkých olověných koleček s otvorem i bez, a to jak během archeo-
logických výzkumů (např. Bláha – Hejhal – Skala 2013; Macháček – Měchura 2013; Rozmus
2016 aj.), tak i činností amatérských uživatelů detektorů kovů (viz zájmové webové stránky).
Z jižních Čech byl poprvé publikován soubor těchto artefaktů v roce 2018, a to z hradiště Na
Jánu v Netolicích (Pták – John – Beneš 2018). Během několikaletého sledování a povrchové
prospekce předpolí ratajského tvrziště byla získána početná kolekce těchto a dalších olově-
ných předmětů, jejichž publikování a základní zhodnocení je smyslem našeho příspěvku.

Poloha, historie a výzkum lokality

Ratajské tvrziště a sídliště v jeho předpolí se nacházejí cca 600 m SV od kostela v obci na le-
vém břehu říčky Smutné, která spolu s bezejmennou vodotečí, přitékající od východu, vytváří
široce rozevřenou ostrožnou polohu, sklánějící se k jihozápadu (obr. 1). Nad místem souto-

Archeologické výzkumy v jižních Čechách 34. České Budějovice 2021

361
ku, severně od zmíněné strouhy, jsou dochované terénní zbytky menší tvrze, tvořené dvojicí
příkopů a pásů valů, za kterými se nachází vyvýšenina v místě obytné stavby. Tato část byla
v minulosti z jižní strany poškozena terénními úpravami pro stavbu domku čp. 65. Východně
na tvrziště navazuje hospodářsky obdělávaná plocha, tvořící jižní okraj polohy Vraník, z níž
pocházejí všechny v článku publikované předměty.
K ratajské tvrzi existuje jen velmi málo informací, nejobsáhleji se jí zatím věnoval A.
Sedláček v VII. svazku Hradů, zámků a tvrzí Království českého. Ten uvádí, že „tvrz zdejší
postavena byla ve 14. století, ne-li dříve, jak tvar její ukazuje“ (Sedláček 1890, 55). Jako první
majitele Rataj uvádí k roku 1360 Petra Stolici z Rataj a jeho syna Jana, Purkarta (Pureše) z Ra-
taj a Ješka Svenkla z Vršovic, „kdo z nich ale na tvrzi seděl, není známo“ (Sedláček 1890, 55).
Zánik tvrze pak týž autor klade do 15. století, a to nejspíše do jeho počátku.
Lidské aktivity v prostoru předpolí ratajského tvrziště jsou ovšem mnohem starší. Ratajský
rodák Jan Karel Hraše, zakladatel jihočeské archeologie, se okolí svého rodiště věnoval řadu
let (Hraše 1863), a právě od něj pocházejí první informace o lokalitě i plánek tvrziště (obr.
2). V článku Jedenáctero pohanských hřbitovů okolí Ratajského na Táborsku (Hraše 1873)
uvádí, že jeho bratr Hynek prokopal v tomto prostoru 6 mohyl. Na základě kovových nálezů
získaných v posledních letech prospekcí je možno alespoň část z nich datovat do starší doby
bronzové. Další, nepříliš zřetelná lidská aktivita zde probíhala i v době laténské. Výraznou
stopu východně od zaniklé tvrze zanechali lidé v mladší době hradištní, a to v podobě nejspíše
kostrového pohřbu s párem postříbřených záušnic a tordovaných kruhů (Beneš 2017; John
2017). Možná již ve stejné době, jistě však v následujícím 13. století, začalo předpolí sloužit
i k sídelním či hospodářským účelům, vázaným na vznikající sídlo nižší šlechty. Kromě počet-
ného souboru keramických zlomků, přeslenů, olověných předmětů a několika dalších kovo-
vých nálezů to dokládají i hlubokou orbou narušované středověké objekty, potvrzené na jaře
2020 i magnetometrickým proměřením celého prostoru (obr. 3). Zajímavá v této souvislosti je
existence v terénu ještě v 19. století viditelných mohyl, mezi nimiž (či částečně i v nich?) byly
ve středověku vybudovány objekty. Nalezeny nebyly žádné doklady mladšího osídlení, zdá se,
že předpolí bylo k sídelním či výrobním činnostem využíváno pouze v době 13. (či již 12.?)
století. Prostor samotného tvrziště je dnes oplocen a slouží jako soukromá zahrada se záhony
a ovocnými stromy, žádné archeologické nálezy odtud nejsou známé. Předpolí je dlouhodobě
zemědělsky obhospodařováno.

Nálezové okolnosti

Všechny publikované nálezy pocházejí z prostoru východně od tvrziště a byly získávány bě-
hem intenzivní prospekce v průběhu několika let. Jejich rozmístění na lokalitě bylo vlivem
dlouhodobé orby zřejmě víceméně náhodné, jedinou vysledovatelnou prostorovou charakte-
ristikou bylo jejich ubývání směrem od tvrziště. Všechny nálezy pocházejí z ornice, lze tedy
předpokládat i přítomnost mladších intruzí. Kromě níže popsaných artefaktů ze zkoumané
plochy pochází dalších 21 olověných předmětů, především amorfních fragmentů, z nichž vel-
ká část svým prvkovým složením nevybočuje z prezentovaného souboru a může být jeho sou-
částí. Dalších osm kusů bylo pomocí prvkové analýzy ze souboru vyloučeno (jedná se o slitiny
zinku). Všechny nálezy jsou uloženy v Městském muzeu Bechyně, zatím bez inventárních
čísel.

362
Popis nálezů

Soubor obsahuje 39 olověných koleček, ingotů, zlomků či slitků, a dále jeden slitek ze stříbra
(obr. 4–5). Jak bylo uvedeno výše, z prospekcí pochází dalších 29 nepopsaných olověných
nálezů, které mohou být rovněž středověkého stáří.

Olověná kolečka s otvorem (průměr, průměr otvoru, síla, váha, číslo vyobrazení)
Č. 1: Max. průměr 12 mm, max. průměr otvoru 2,5 mm, max. síla 1,2 mm, hmotnost 1,82 g.
Č. 2: Max. průměr 14 mm, max. průměr otvoru 3 mm, max. síla 1,8 mm, hmotnost 2,52 g.
Č. 3: Max. průměr 19 mm, max. průměr otvoru 2,5 mm, max. síla 1,3 mm, hmotnost 4,09 g.
Č. 4: Max. průměr 19 mm, max. průměr otvoru 4 mm, max. síla 2 mm, hmotnost 3,56 g.
Č. 5: Max. průměr 15 mm, max. průměr otvoru 1,5 mm, max. síla 2 mm, hmotnost 3,12 g.
Č. 6: Max. průměr 22 mm, max. průměr otvoru 4 mm, max. síla 2 mm, hmotnost 5,52 g (poškozený –
prasklý).
Č. 7: Max. průměr 16 mm, max. průměr otvoru 3,5 mm, max. síla 2,2 mm, hmotnost 4,12 g.
Č. 8: Max. průměr 16 mm, max. průměr otvoru 1,8 mm, max. síla 2,5 mm, hmotnost 5,27 g.
Č. 9: Max. průměr 15 mm, max. průměr otvoru 3,1 mm, max. síla 3 mm, hmotnost 8,43 g.
Č. 10: Max. průměr 20 mm, max. průměr otvoru 3,5 mm, max. síla 3 mm, hmotnost 4,61 g.
Č. 11: Max. průměr 17 mm, max. průměr otvoru 3,8 mm, max. síla 3,5 mm, hmotnost 6,73 g.
Č. 12: Max. průměr 12 mm, max. průměr otvoru 5 mm, max. síla 4 mm, hmotnost 2,32 g.
Č. 13: Max. průměr 16 mm, max. průměr otvoru 6 mm, max. síla 4,2 mm, hmotnost 6,07 g.
Č. 14: Max. průměr 12 mm, max. průměr otvoru 3 mm, max. síla 5 mm, hmotnost 4,61 g (poškozeno).
Č. 15: Max. průměr 17 mm, max. průměr otvoru 6,5 mm, max. síla 5 mm, hmotnost 8,43 g.
Č. 16: Max. průměr 14 mm, max. průměr otvoru 5 mm, max. síla 4 mm, hmotnost 4,27 g – konický.
Č. 17: Max. průměr 12 mm, max. průměr otvoru 6 mm, max. síla 6 mm, hmotnost 2,91 g – konický.
Č. 18: Max. průměr 14 mm, max. průměr otvoru 7 mm, max. síla 5 mm, hmotnost 2,90 g – dvojkónický
Č. 19: Max. průměr 15 mm, max. průměr otvoru 10 mm, síla 5–7 mm, hmotnost 4,26 g – dvojkonický,
svislé žlábky po obvodu.
Č. 20: Max. průměr 15 mm, max. průměr otvoru 7 mm, max. síla 11 mm, hmotnost 9,36 g – dvojkonický,
nepravidelný.

Kolečka bez otvoru

Č. 21: Max. průměr 23 mm, max. průměr otvoru 3 mm, max. síla, hmotnost 11,03 g – na jedné straně
středový důlek.
Č. 22: Průměr 20–22 mm, max. síla 2 mm, hmotnost 5,98 g – poškozený.
Č. 23. Max. průměr 18 mm, max. síla 2,3 mm, hmotnost 7,33 g.

Další tvary
Č. 24: Váleček s otvorem, max. průměr 12 mm, max. průměr otvoru 7 mm, max. síla 9 mm, hmotnost
7,22 g.
Č. 25: Kužel s otvorem a nepravidelnou podstavou, horní a dolní průměr 5–16 mm, max. průměr otvoru
4 mm, výška 10 mm, hmotnost 8,89 g.
Č. 26: Kužel, max. průměr podstavy 13 mm, výška 12 mm, hmotnost 7,27 g.
Č. 27: Trojboký jehlan, max. průměr podstavy 16 mm, výška 14 mm, hmotnost – 14,90 g.
Č. 28: Přeložený proužek, šířka 9–12 mm, síla 2–3 mm hmotnost 4,59 g.
Č. 29: Část kolečka (cca ½), jedna strana s dvěma výraznějšími záseky, max. průměr 17 mm, max. šířka
10 mm, max. síla 3 mm, hmotnost 2,60 g.
Č. 30: Část kolečka bez otvoru (?), max. průměr 12 mm, max. síla 2,5 mm, hmotnost 2,09 g.
Č. 31: Slitek, max. délka 18 mm, hmotnost 7,87 g.
Č. 32: Přeložený proužek, šířka 9–10 mm, síla 1–2 mm, hmotnost 3,82 g.

363
Č. 33: Přeložený proužek, šířka 8–10 mm, síla 1 mm, hmotnost 2,27 g.
Č. 34: Odsek, max. délka 22 mm, šířka 10 mm, hmotnost 12,08 g.
Č. 35: Slitek (?), max. délka 22 mm, max. šířka 12 mm, hmotnost 7,18 g.
Č. 36: Tyčinka, délka 15 mm, max. síla 5 mm, hmotnost 2,19 g.
Č. 37: Tyčinka, prohnutá, délka 15 mm, síla 4 mm, hmotnost 1,74 g.
Č. 38: Tyčinka s obdélným průřezem, délka 25 mm, šířka 8–10 mm, síla 5 mm, hmotnost 8,12 g.
Č. 39: Tyčinka s obdélným průřezem, délka 41 mm, šířka 6–8 mm, síla 5 mm, hmotnost 10,30 g.
Č. 40: Nepravidelný slitek stříbra, délka 38 mm, max. šířka 13 mm, max. výška 13 mm, hmotnost
9,97 g.

Prvková analýza (XRF)

Výše popsané kovové nálezy z Rataj u Bechyně byly v laboratořích Jihočeské univerzity povr-
chově analyzovány ručním XRF spektrometrem (tab. 1). Výsledky potvrzují zjištění, učiněná
již dříve na menším souboru z netolického hradiště (Pták – John – Beneš 2018, 250). Většina
předmětů je vyrobena z prakticky čistého olova a pouze v ojedinělých případech se vyskytuje
různě velká příměs cínu (č. 3, 18, 19 a 37). Orientační měření dalších 21 nepopsaných nálezů
ze stejné plochy ukázalo odlišný poměr – 10 ks čistě olověných (z toho dva s otvory) a 11 ks
s příměsí cínu. Tento odlišný poměr naznačuje, že mezi amorfními nálezy olova je vyšší pří-
měs jinak datovaných intruzí. Původ středověkého olova by v budoucnu mohly objasnit pří-
padné izotopové analýzy tohoto prvku.
V souboru byl zaznamenán i slitek s vysokým obsahem stříbra (č. 40), naznačující manipu-
laci s tímto drahým kovem na zkoumané lokalitě.

Pb Sn Ag Cu Fe
1 99,22 - - - 0,65
2 99,07 - - - 0,78
3 78,07 20,41 - - 1,41
4 99,24 - - - 0,76
5 98,94 - - - 1,04
6 99,16 - - - 0,81
7 98,82 - - - 0,97
8 99,18 - - - 0,81
9 99,48 - - - 0,49
10 98,22 - - - 1,78
11 97,96 - - - 1,96
12 97,04 - - - 2,16
13 98,69 - - - 1,15
14 97,59 - - - 2,36
15 99,41 - - - 0,59
16 98,96 - - - 0,99
17 99,36 - - - 0,63
18 97,39 0,55 - - 1,82
19 96,86 1,15 - - 1,96

364
 20 99,54 - - - 0,40
21 98,35 - - - 1,48
22 99,03 - - - 0,96
23 99,57 - - - 0,43
24 98,94 - - - 1,05
25 98,51 - - - 1,49
26 98,52 - - - 1,36
27 99,08 - - - 0,89
28 97,79 - - - 1,90
29 98,51 - - - 1,46
30 98,53 - - - 1,47
31 99,06 - - - 0,75
32 98,18 - - - 1,61
33 98,44 - - - 1,53
34 99,22 - - - 0,48
35 99,24 - - - 0,71
36 97,34 - - - 2,66
37 93,72 4,19 - - 1,98
38 99,35 - - - 0,64
39 99,04 - - - 0,93
40 0,48 0,37 95,57 2,11 1,05

Tab. 1. Výsledky povrchové rentgenfluorescenční (XRF) analýzy. Výsledky jsou uvedeny v hmotnost-
ních procentech.
Tab. 1. Ergebnisse der XRF-Analyse. Die Werte sind in Gewichtsprozent angegeben.

Datace, zhodnocení

Publikovaný soubor se skládá z několika typů olověných předmětů – koleček s otvorem, ko-
leček bez otvoru, přeslenů a další tvarů, tyčinek (ingotů?), zlomků a slitků. Datování souboru
z předpolí ratajského tvrziště vychází ze skutečnosti, že všechny známé soubory olověných
koleček jsou vázány na existenci soudobého sídliště. Ve sledovaném prostoru je jediná sídelní
aktivita doložená pouze pro období snad již konce 12. a především pak pro 13. století. Kera-
mický soubor, jehož podrobný rozbor není tématem tohoto článku, obsahuje zlomky zdobené
jednoduchými rozvolněnými vlnicemi, v jednom případě i vícenásobnými, šikmými přeseky
i vodorovnými liniemi (obr. 6), mezi okraji nádob jsou zastoupeny vzhůru vytažené a ven
vyhnuté (obr. 7). Výrazná většina zlomků (cca 80 %) obsahuje grafit, menší část pak je slíd-
natá, což ale může být ovlivněno výběrem dokumentačně vhodného keramického materiálu.
Žádné stopy lidské aktivity nebyly nalezeny pro období střední doby hradištní, z mladší doby
hradištní pak známe pouze zbytky pohřbu (Beneš 2017; John 2017). Nic nenasvědčuje ani vy-
užívání předpolí tvrze k sídelním, výrobním či hospodářským účelům v pozdějších staletích.
Celý soubor olověných předmětů tak můžeme časově zařadit do přelomu raného a vrcholného
středověku. Vzhledem k datování podobných souborů z našeho území (např. Bláha – Hejhal
– Skala 2013; Macháček – Měchura 2013; Pták – John – Beneš 2018) představuje ratajský

365
soubor olověných koleček jeden z nejmladších, spadající do závěru doby výskytu těchto zatím
funkčně nejednoznačných předmětů.

Závěr

Publikovaný soubor koleček a dalších předmětů z olova významně rozmnožuje dosud známý
počet jihočeských nálezů této zatím funkčně nejasné, ale ve středověku zřejmě běžně užíva-
né součásti hmotné kultury. V případě ratajské lokality navíc vzhledem k přítomnosti slitků,
zlomků tyčinek a nedokončených koleček nelze vyloučit ani jejich místní výrobu. Značný
počet přeslenů, a to jak olověných, tak i keramických dokládá místní zpracovávání příze. Oje-
dinělý nález stříbrného slitku může indikovat i práci s tímto kovem. V souvislosti s dalšími
orbou narušovanými objekty ze stejného období, zaznamenanými prospekční činností jižně
od zde publikované lokality (polohy Hradiště, Padělky, Krajiny a jižní okraj obce), z nichž
nejméně na jedné se nacházejí stopy po zpracovávání železa, se Rataje jeví jako pozoruhodná
lokalita pro poznání počátků obcí na přelomu raného a vrcholného středověku a jejich dalšího
urbanizačního vývoje. Zpracování a zhodnocení nálezového fondu i celé lokality, tj. tvrziště
a předpolí je úkolem nejbližší budoucnosti.

Literatura a prameny

Beneš J. 2017: Nové poznatky k raně středověkému osídlení Bechyňska, Archeologické výzkumy v již-
ních Čechách 30, 315–336.
Bláha, R. – Hejhal, P. – Skala, J. 2013: Raně středověké olověné artefakty z katastru Roudnice (okr.
Hradec Králové). In: Boron, P. (ed.), Argenti fossores et alii. Znaczenie gospodarcze wschodnich
czešci Górnego Ślaska i zachodnich krańców Malopolski w późnej fazie wczesnego średnioweie-
cza (X–XII wiek). Wroclaw, 289–305
Břicháček, P. 2007: Příspěvek k poznání nejstaršího slovanského osídlení jižních Čech. In: Archeologie
na pomezí. Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 4. České Budějovice,
111–128.
Hraše, J. K. 1863: Mohyly a valy v okolí Ratajském blíže Bechyně, Památky archeologické 5, 230–232.
– 1865: Pohanské pohřebiště nad Smutnou u Rataj, Památky archeologické 6, 220–224.
– 1873: Jedenáctero pohanských hřbitovů okolí Ratajského na Táborsku, Památky archeologické 9,
129–140.
John, J. 2017: Prvková analýza raně středověkých kovových ozdob z Ratají u Bechyně, Archeologické
výzkumy v jižních Čechách 30, 337–341.
Lutovský, M. 2011: Jižní Čechy v raném středověku. Slovanské osídlení mezi Práchní a Chýnovem.
České Budějovice.
Macháček, J. – Měchura, R. 2013: Raně středověké olovo z jižní Moravy a hutnické centrum na Slezsko-
krakovské vysočině. In: Boron, P. (ed.), Argenti fossores et alii. Znaczenie gospodarcze wschod-
nich czešci Górnego Ślaska i zachodnich krańców Malopolski w późnej fazie wczesnego średnio-
weiecza (X–XII wiek). Wroclaw, 275–287.
Pták, M. – John, J. – Beneš, Jar. 2018: Olověné předměty z hradiště Na Jánu v Netolicích, Archeologické
výzkumy v jižních Čechách 31, 247–252.
Rozmus, D. 2016: Nowe znaleziska wczesnośredniowiecznych ciężarków ołowianych. Materialy archeo-
logiczne XLI, 263–272.
Sedláček, A. 1890: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl VII. Písecko. Praha.

366
Jiří Beneš – Jan John: Bleigegenstände aus dem Vorfeld der Festung in Rataje (Kr. Tábor).

Bei mehrjährigen Oberflächenprospektionen im Vorfeld der Festung in Rataje wurde eine große Anzahl
von Bleiobjekten, insbesondere Räder mit und ohne Lochung, entdeckt. Sowohl die Räder als auch an-
dere Bleigegenstände (z. B. Spinnwirtel, Guss- und Barrenfragmente) vermehren die bisher bekannte
Anzahl südböhmischer Funde ganz erheblich. Deren Funktion ist bisher unbekannt, obwohl sie im Mit-
telalter wahrscheinlich zu einem festen Bestandteil der materiellen Kultur gehörten. Die gleichzeitig ge-
fundene Keramik datiert die Bleigegenstände sowie die gesamte Siedlung auf dem Vorplatz der Festung
von Rataje in das ausgehende 12. und vor allem in das 13. Jahrhundert.
Aufgrund des Vorkommens von Barren, Stangenfragmenten und unfertiger Räder ist an dieser Fund-
stelle eine lokale Produktion nicht auszuschließen. Die Elementanalyse ergab, dass die meisten dieser
Gegenstände aus weitgehend reinem Blei bestehen, wobei aber auch Exemplare aus Zinn vorkommen.
Hinzu kommt als Einzelfund ein Silberbarren.

Deutsch von O. Chvojka

Mgr. Jiří Beneš, Na Libuši 617, 391 65 Bechyně; jirka.benes@volny.cz

PhDr. Jan John, Ph.D., Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Čes-
kých Budějovicích, Branišovská 31a, 370 05 České Budějovice; jjohn@ff.jcu.cz

367
Obr. 1. Rataje – poloha lokality v topografické mapě. Mapový podklad K. Vávra.
Abb. 1. Rataje – Lage der Fundstelle in der topographischen Karte. Kartenunterlage K. Vávra.

368
Obr. 2. Rataje – plán tvrziště a okolí z roku 1863. Podle Hraše 1863.
Abb. 2. Rataje – Plan der Festung und ihrer Umgebung aus dem Jahre 1863. Nach Hraše 1863.

Obr. 3. Rataje – magnetometrie předpolí tvrziště. Šipky označují objekty s výrazně magnetickými výpl-
němi, které se zároveň projevují povrchovými koncentracemi keramiky. Vyhotovil J. John.
Abb. 3. Rataje – Magnetometrie im Vorfeld der Festung. Die Pfeile weisen auf Objekte mit stark magneti-
schen Füllungen hin, die sich auch in den Oberflächenkonzentrationen der Keramikfunde widerspiegeln.
Angefertigt von J. John.

369
Obr. 4. Rataje – olověná kolečka s otvorem, čísla odpovídají soupisu. Foto J. John, kresba J. Beneš.
Abb. 4. Rataje – Bleirädchen mit einer Öffnung, die Nummern entsprechen dem Verzeichnis. Foto
J. John, Zeichnung J. Beneš.

370
Obr. 5. Rataje – ostatní olověné nálezy a slitek stříbra, čísla odpovídají soupisu. Foto J. John, kresba
J. Beneš.
Abb. 5. Rataje – weitere Bleigegenstände und ein Silbergussstück, die Nummern entsprechen dem Ver-
zeichnis. Foto J. John, Zeichnung J. Beneš.

371
Obr. 6. Rataje – výběr zlomků keramiky z povrchových sběrů. 5–6 slída, ostatní grafit. Kresba J. Beneš.
Abb. 6. Rataje – Auswahl an Keramikfragmenten von den Geländeprospektionen. 5–6 mit Glimmer,
andere mit Graphit. Zeichnung J. Beneš.

372
Obr. 7. Rataje – okraje keramických nádob a keramické přesleny z povrchových sběrů. 3, 5–6, 13 slída,
ostatní grafit. Kresba J. Beneš.
Abb. 7. Rataje – Keramikränder und keramische Spinnwirtel von den Geländeprospektionen. 3, 5–6, 13
mit Glimmer, andere mit Graphit. Zeichnung J. Beneš.

373