Seminární práce

Kreatin
Creatine

Pelech Matyáš
Gymnázium Dr. Karla Polesného Znojmo
Znojmo
2022
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem svou práci SP vypracoval samostatně a použil jsem pouze prameny a
literaturu uvedené v seznamu bibliografických záznamů.

Prohlašuji, že tištěná verze a elektronická verze soutěžní práce SP jsou shodné.

Nemám závažný důvod proti zpřístupňování této práce v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb.,
o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů
(autorský zákon) ve znění pozdějších předpisů.

V Znojmo dne 2. 1. 2023

Matyáš Pelech
Anotace
Tato seminární práce se bude zabývat kreatinem, přesněji monohydrátem kratinu. Bude řešit
obecnou charakteristiku kreatinu a jeho využití jako doplňku stravy, sportovního doplňku a v
neposlední řadě jeho využití v medicíně. Zahrne avšak i jeho nežádoucí vedlejší účinky na
lidské tělo.

Klíčová slova
kreatin; sport; medicína; sportovní doplněk; dusíkatá kyselina;

Annotation
This term paper will deal with creatine, more precisely creatine monohydrate. It will deal with
the general characteristics of creatine and its use as a dietary supplement, sports supplement
and, last but not least, its use in medicine. However, it will also include its unwanted side
effects on the human body.

Keywords
creatine;sport;sport supplement; nitric acid
Obsah

1 Úvod 5

2 Obecná charakteristika 6

3 Chemický popis 6

3.1 Biosyntéza 6

3.2 Princip kreatinu 7

4 Zdroje 7

4.1 Dávkování suplementace 7

4.1.1 Nasycovací fáze 7

4.1.2 Udržovací fáze 8

4.1.3 Měl by se kreatin cyklovat? 8

4.2 Podpora suplementace 9

4.2.1 Látky vhodné pro kombinaci s kreatinem 9

4.2.1.1 Monosacharidy 9

4.2.1.2 Bílkoviny 9

5 Účinky kreatinu 9

5.1 Zvýšení tělesné hmotnosti 9

5.2 Kreatin a silové sporty 10

5.3 Vytrvalostní sporty 10

5.4 Kulturistika 10

5.5 Negativní účinky 11

5.6 Účinky v medicíně 11

5.6.1 Paměť a učení 11

5.6.2 Cholesterol 11

5.6.3 Zranění mozku 11

6 Formy kreatinu 11

6.1 Kreatin monohydrát 12

3
 6.2 Kreatin ethyl ester 12

7 Osobní zkušenost 12

8 Závěr 13

9 Použitá literatura 14

10 Seznam obrázků a tabulek 15

4
1 ÚVOD
Díky této seminární práci doufám, že najdu nějaké informace a poznatky, o kterých jsem
dosud nevěděl, nebo jsem jim nedával takovou váhu. S trochou štěstí a rozumu tyto informace
budu moct zůžitkovat ve svém budoucím povolání a pomoci tak dalším, kteří budou spoléhat
na odbornou pomoc.

Toto téma jsem si vybral z jednoho jednoduchého důvodu. Jelikož se zajímám o sport
především v oblasti fitness a silových sportů. Sám tento suplement už přes rok aktivně
používám a tudíž už s ním mám i nějaké osobní zkušenosti a poznatky, jelikož už jsem si i za
tak krátkou dobu prošel několika cykly, kdy jsem látku z nějakého důvodu vysadil a poté
znovu začal suplementovat a tyto poznatky se také pokusím promítnout do své práce.

V této práci se pokusím přiblížit co to vlastně kreatin jako takový vůbec je a kde ho můžeme
nalézt. Za jakým účelem je vhodné nebo nevhodné ho konzumovat. Zda-li známe nějaké jeho
účinky na běžný každodenní život a tudíž jestli ho potřebuje i obyčejný člověk. Zda-li jeho
účinky nejsou zanedbatelné a opravdu dokáží ve sportu udělat rozdíl.

5
2 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
Kreatin je slovo pocházející z řeckého ,,kreas”, což můžeme přeložit jako maso z čehož
můžeme na první pohled posuzovat, že hlavním zdrojem kreatinu bude živočišné maso. Jedná
se o našemu tělu vlastní látku, která se běžně vyskytuje v lidském těle. Látka jako taková
byla nalezena v první polovině 19. století, následně v roce 1995 vydal Roger Harris práci, ve
které poprvé představil kreatin jako látku podporující svalovou výkonnost (Thorne,1999).

3 CHEMICKÝ POPIS
Jedná se o dusíkatou sloučeninu, kterou převážně můžeme najít z 95% v skletálním svalstvu a
zbylých 5% je rozeseto v mozku, varlatech, ledvinách nebo i srdečním svalu či některých
bílých krvinkách. Konkrétně se jedná o derivát tří aminokyselin, glycin, arginin, methionin z
toho vyplývá jeho chemický název N-methyl-guanidin-acetát (Tomšík,2016; Paulík, 2018).

3.1 Biosyntéza
Začátek syntézy kreatinu bychom našli v ledvinách, kde z již zmíněných aminokyselin
glycinu a argininu vzniká guanidinacetát, odkud se krevním řečištěm dostává do jater, kde

6
nám reaguje, konkrétně methaluje s S-adenosylmethionine a syntetizuje se na kreatin
(Tomšík,2016; Paulík, 2018).

3.2 Princip kreatinu

Kreatinu je umožněno přijímat fosfátovou skupinu ATP, která vzniká v mitochondriích tělních
buněk a to díky glykolýze. Jakmile kreatin přijme tuto fosfátovou skupinu vzniká kreatin
fosfát, obsahující velké množství energie, který je opět schopen dodat tam, kde bylo ATP
využito jako zdroj energie při fyzicky, energeticky náročném ději, jako je například stažení a
roztažení svalových vláken. Po spotřebě ATP je fosfát z kreatinfosfátu dodáván do ADP tím
pádem vzniká ATP a kreatin. Kreatinfosfát a kreatin jsou nestabilní, které se náhodnou
cyklizací přeměňují na kreatinin ve svalech. Kreatinin se již nemůže opět fosforylovat a opět
přechází do krve a je močí odváděn ven z těla (Paulík, 2018;examine.com,2022).

4 ZDROJE
Jak již bylo řečeno hlavním přírodním, lehce dostupným zdrojem kreatinu je živočišné maso,
zejména to červené a rybí. V rybím mase jako je například sleď najdeme mezi 6,5 až 10
gramy kreatinu. Z dalších ryb stojí za zmínku losos, tuňák a treska zde se kreatin pohybuje v
rozmezí od 4,5 do 3 gramů na kilo masa.V červeném mase najdeme až 5 G gramů kreatinu na
kilogram masa. Dále za zmínku stojí kuřecí maso, srdeční tkáň skotu či vepře kde najdeme
kreatin na škále od 3,4 až 1,5 gramu na kilogram potraviny.Mezi bezmasé zdroje kreatinu se
řadí kupříkladu mléko s 0,1 g/kg či brusinky s 0,02 g/kg potraviny. Tyto dávky kreatinu jsou
pro běžného člověka zcela dostačující, ale pro sportovně vytíženého jedince, který chce
přijímat kreatin za účelem lepší vytrvalosti, nebo jako pomocníka při budování čisté svalové
hmoty(lean muscle mass), či pro lepší silový výkon, tak se tito sportovci většinou ubírají k
jeho dodatečné suplementaci pomocí prášku (Paulík, 2018).

4.1 Dávkování suplementace

Doporučená denní dávka kreatinu je 3 gramy, avšak ve fitness komunitě se nesetkáme s jiným
dávkováním než s 5-10 gramy denně (Paulík, 2018, examine.com. Slíva,2009).

7
4.1.1 Nasycovací fáze

Obvykle se u cvičících jedinců se doporučuje tzv. ,,nasycovací fáze”. V nasycovací fázi máme
na den dávku přibližně 20-25 gramů kreatinu, kterou si rozdělíme do 4 nebo 5 dávek přes den.
Když bude chtít jedinec zohlednit svoji hmotnost udává se že by měl v nasycovací fázi
přijmout 0,3 gramu na jeden kilogram tělesné hmotnosti jedince na den, to by v praxi
vypadalo tak, že jedinec vážící 80 kilogramů by měl mít denně 24 gramů a tuto dávku by si
rozdělil do čtyřech dávek po 6 gramech. Avšak hmotnost zvažuje obecně dost málo cvičenců
a jednoduše se drží 20 nebo 25 gramů denně. Tuto kůru držíme přibližně týden. Tato fáze má
za účel nasytit buňky skeletálního svalstva co nejrychleji. Poté plynně přejdeme udržovací
fáze. Tato nasycovací fáze nejčastěji využívána při začátku suplementování, nebo po pauze
užívání kreatinu déle než 28 dní (Vilikus,2012;Paulík,2018),

4.1.2 Udržovací fáze

Po té co jsme si prošli nasycovací fází přejdeme k udržovací fázi. Zde se používá výrazně
nižší dávka kreatinu denně. Konkrétně se doporučuje 2-10 gramů avšak jak jsem říkal většina
cvičenců nejde pod 5 gramů denně. Pokud opět chceme přihlížet na váhu jedince orientačně
budeme suplementovat 0,03 gramů na kilogram tělesné hmotnosti jedince. Tudíž když si
vezmeme našeho 80 kilového jedince momentálně by měl dávkovat kreatin v dávce 2,4 gramu
na den, toto je dávka kterou klidně jedinec může konzumovat vcelku a není nutné ji dělit na
více dávek. Tuto fázi protokolu držíme 3-6 týdnů. Někdy se však můžeme setkat s tím, že se
doporučují tyto dávky hned bez toho aniž by předcházela nasycovací fáze a i tento postup
nese své ovoce. Byly dělány studie na fotbalistech ukazuje, že i suplementace 5 gramů denně
po delší periodu času se jeví jako účinná oproti placebo skupině (Pearson et al., 1999).
Osobně jsem si zkusil obě fáze dohromady i zvlášť. Po delší pauze v suplementování kreatinu
se mi jevila nasycovací fáze lepší než pouze udržovací, ale toto je pouze můj subjektivní
posudek, ale v současné době dodržuji pouze 5 gramů denně a i to se jeví jako dobrá volba
(Paulík, 2018).

4.1.3 Měl by se kreatin cyklovat?

V minulosti se objevily zvěsti, že kreatin by se měl cyklovat podobně jako anabolické

steroidy, aby se zamezilo nežádoucím účinkům. Tyto zvěsti se obraceli na fakt, že při
suplementaci kreatinu si naše tělo postupně odvyká vytvářet si vlastní kreatin. Při nasycovací

8
fázi se uvádí že produkce endogenního kreatinu klesá až o 50% a při udržovací až o 30%.
Tento fakt ale člověku není nebezpečný z jednoho jednoduchého důvodu. Vlastní produkce
kreatinu se obnoví při vysazení přibližně za ¼ až ⅓ časového úseku kdy jsme suplementovali
na tento časový úsek má vliv i velikost dávky čím vyšší dávka tím méně si tělo bude kreatinu
tvořit. Z tohoto pohledu by se ovšem mohla lépe jevit udržovací fáze než nasycovací nicméně
když jedinec začne se suplementací kreatinu ve sportu málo kdy by vysazoval na delší časové
úseky a když už sportovec vysadí, většinou za účelem shození nasáté vody. Tohoto jedinec
může využít pro dotažení váhy, kterou musí splňovat na soutěž například v silovém trojboji
nebo kulturistických závodech (Jahn, 2015).

4.2 Podpora suplementace

Vliv na účinnost kreatinu můžou mít hned několik látek.

4.2.1 Látky vhodné pro kombinaci s kreatinem

Mezi látky vhodné pro podpoření kreatinu řadíme například beta alanin, hořčík nebo zdroj
rychlých monosacharidů, potažmo zdroj bílkovin (examine.com;Paulík, 2018;Tomšík,2016).

4.2.1.1 Monosacharidy
Monosacharidy se doporučují z důvodu jejich rychlé schopnosti ovlivnit inzulin v krvi, který
dokáže výrazně pomoci při nasycení buňky kreatinem. Nejvíce doporučený monosacharid za
tímto účelem je glukóza. Na studiích bylo prokázáno že suplementace 5g kreatinu s 93 gramy
monosacharidů 4x za den dokáže zvýšit saturaci kreatinu až o 60% v kontrastu se skupinou,
která pouze suplementovala 5g kreatinu samostatně 4x denně. Výsledky se avšak ukázaly i na
poloviční dávce monosacharidů s 50 gramy bílkovin(Steenge et al.,1998).

4.2.1.2 Bílkoviny
Kombinace kreatinu spolu s 5Og monosacharidů s 50g proteinu se prokázaly jako výhodné,
proto se uskutečnila studie, kdy členové, což byli vytrénovaní muži, kteří se shodovali v síle,
byli rozděleni do tří skupin. Jedna kombinovala bílkoviny ve formě proteinového prášku
spolu s glukózou a kreatinem, druhá měla pouze protein a poslední pouze protein spolu s
glukózou bez kreatinu. Skupina užívající všechny 3 složky naráz prokázala na 1RM
(maximální zátěž na jedno opakování daného cviku) (Cribb et al.,2007).

5 ÚČINKY KREATINU
Kreatin dokáže ovlivnit výkonnost napříč několika sportovními odvětvími.

9
5.1 Zvýšení tělesné hmotnosti
Mezi žádoucí i nežádoucí účinky kreatinu se řadí jeho vliv na tělesnou hmotnost. Jelikož
kreatin je ztotožňován s nadbytek váhy v důsledku větší držení vody. Tato informace je často
na internetu podávána ve špatném kontextu. Kolikrát se setkáváme s tvrzením, že kreatin váže
vodu v podkoží a tudíž člověk po pozření kreatinu bude zavodněn, což například ve fitness,
kde je hlavním cílem estetičnost, tak je nežádoucí. Nicméně toto tvrzení je nepravdivé a to z
důvodu, že kreatin neváže vodu do podkoží ale do buněk svalstva, tento jev je způsoben vyšší
osmolaritou vně buněk. Jak jsem již avizoval toto může být jak žádoucí tak v některých
případech nežádoucí. Pro běžného cvičence, který se snaží o nabrání hmoty je tento efekt
žádoucí, ale v některých odvětvích sportů jako jsou bojové sporty, silové sporty, kde je
zapotřebí dodržet stanovenou váhu, které se sportovci snaží dosáhnout superkompenzací nebo
drastickou průpravou, kdy nekonzumují skoro žádnou vodu a prosedí většinu dne v sauně,
aby shodili poslední 3-4 kila. Už jen z tohoto popisu je jasné, že tento proces nebude
prospěšný pro naše tělo. Přitom by těmto sportovcům stačilo včas vysadit, nebo upravit dávku
kreatinu, aby svoji stanovenou váhu shodili. Každopádně s vysazením kreatinu může dojít k
poklesu silového výkonu, tudíž zde je na každém sportovci, aby posoudil jestli více bude
profitovat z vysazení kreatinu, nebo z drastického shazování váhy v posledních dnech před
závody. Udává se, že po nasazení kreatinu dojde k nabrání až 2 kg na tělesné hmotě během 5
dní. (Kern,2011;Paulík,2018)

5.2 Kreatin a silové sporty

Napříč několika studiemi bylo prokázáno, že kreatin má pozitivní vliv na silovou výkonnost
jedince. První studie porovnávala silové sportovce v průběhu tréninkového programu. Obě
skupiny měli stejný trénink, avšak jedna skupina měla přístupnou suplementaci kreatinu a
druhá pouze placebo. Porovnávalo se na 1, 3 a 10 opakováních z maxima na cvik (1, 3, 10
RM) Výsledkem bylo že u první skupiny došlo ke zlepšení o 20% u placebo skupiny o 12%, z
toho nám vychází, že suplementace kreatinu podpořila silová výkon o 8%. Druhá studie od
stejných autorů poukazuje na zlepšení silového výkonu u vzpěračů. Podmínky byli stejné jako
v první, zde studie dopadla 26% ku 12% ve prospěch kreatinu, tudíž zde suplementace
kreatinem pomohla o úctihodných 14%. Tato čísla se pro obyčejného člověka mohou zdát nic,
ale ve světě silových sportů se závody v jednotlivých kategoriích vyhrávají o rozdíl někdy i
menší než 0,5kg (Paulík,2018).

5.3 Vytrvalostní sporty

U vytrvalostních sportů se pouze prokázalo zlepšení výkonu v případě, že jedinec vykonával
maximální výkon po dobu několika málo sekund. V praxi to znamená, že kreatin pomáhá
běžcům co se zabývají především sprintem, avšak pozitivní účinky kreatinu se ukázaly u
vytrvalostních běžců, avšak až když na konci tratě posledních 100-50 metrů sprintovali
naplno. Menší zlepšení se našlo u plavců.

10
5.4 Kulturistika
U kulturistů je nejvíce žádoucí nabírání čisté svalové hmoty. Pro získání této svalové hmoty je
důležitá svalová hypertrofie. Ve studii kde proti sobě stálo 20 jedinců, konkrétně mužů, kteří
již trénovali déle než 1 rok. Testovala síla ve flexi paže. Jedinci byli rozděleni do dvou
skupin. První suplementovala cukerný roztok s kreatinem, druhá placebo skupina pouze
cukerný roztok, jedinci podstoupili 6 týdenní tréninkový protokol. Rozvoj síly u obou skupin
byl prakticky stejný, avšak pro skupinu, která dostala kreatin se prokázal nárůst čisté svalové
hmoty (Paulík,2018).

5.5 Negativní účinky

Negativní jsou většinou velkým otazníkem, co se týče suplementace nějakého přípravku. Tyto
otázky samozřejmně nemynuli ani kreatin. Hlavním otazníkem byl možný negativní účinek
kreatinu na ledviny. Nicméně žádná studie prozatím neukázala, že by suplementace kreatinu
měla špatné účinky na funkci ledvin, i přesto že se objevili případy kdy ano, ale v těchto
případech člověk před začátkem suplementace trpěl nějakou z chorob ledvin.
(Paulík,2018;Kern,2011,examine.com).

5.6 Účinky v medicíně

5.6.1 Paměť a učení

Bylo prokázáno, že kreatin dokáže podpořit funkčnost kognitivních funkcí mozku, jako jsou
učení, paměť. Zejména tento fakt dokáže pomoci lidem nekonzumující kreatin, ať už lidé co
ho zvlášť nesuplementují, nebo u veganů a vegetariánů kteří přirozený kreatin prakticky
vůbec nekonzumují, ale i lidem se spánkovou deprivací dokáže výrazně pomoci.
(examine.com;Bergeron,1996;Maccormick 2004)

5.6.2 Cholesterol

Při následování protokolu nasycovací fáze kreatinu, konkrétně 20g kreatinu denně a následně
10g po následující 2 měsíce se ukázalo, že má pozitivní vliv na hladinu cholesterolu. Oproti
placebo skupině se prokázalo že celkový cholesterol byl snížen o 6% a vLDL cholesterol, což
je cholesterol tvořící se v játrech, se snížil až o 22% (examine.com;Olthof,2005).

5.6.3 Zranění mozku

Poranění mozku mohou porušit mitochondrie v buňkách, což vede k nedostatku ATP. Při
působení kreatinu dochází k zachování permeability mitochondriální membrány při poranění,
což vede ke schopnosti zachovat si ATP (examine.com,Sakellaris,2009).

11
6 FORMY KREATINU
Na trhu můžeme najít několik druhů kreatinu, které se předhání v tom, která je nejúčinnější,
ale v tomto odvětví zatím pořád vede kreatin monohydrát.

6.1 Kreatin monohydrát

Tato forma kreatinu je v oblasti sportu nejoblíbenější a také nejlépe cenově dostupné. Zároveň
na něm je prováděna drtivá většina výzkumů. Ve 100 gramech monohydrátu najdeme 88%
kreatinu a 12% monohydrátu. Na trhu se ještě pohybuje jedna forma kreatinu monohydrátu a
to mikronizovaný. Ten je mechanicky upraven, aby byl co nejjemnější, což vede k ještě lepší
vstřebatelnosti (Paulík,2018).

6.2 Kreatin ethyl ester

Tato forma kreatinu je esterifikovaný ethanolem. Tato úprava vede k efektu, že tento kreatin
se rozkládá na neúčinný kreatinin hned v žaludku a vychází z těla ven. Bohužel navíc při
tomto rozkladu v žaludku vzniká ethanol, takže ještě zatěžuje játra (Paulík,2018).

7 OSOBNÍ ZKUŠENOST
Co se týče mé osobní zkušenosti, tak můj pohled na kreatin je velmi kladný. Některé účinky
jsem pocítil, avšak nemám jak dokázat, že případný progres v silovém sportu, ve kterém se
sám interesuji tak byl čistě způsoben suplementací kreatinu a to z důvodu, že při nasazení
kreatinu v mém případě většinou došlo k nějaké změně v tréninku či stravě. Poněvadž
většinou když jsem vysadil kreatin, tak to bylo v období nějakého zranění, v tuto dobu
většinou nemohu cvičit, proto se většinou věnuji nějakému hledání nových postojů ke cvičení
stravě atd. Proto znovu nasazení kreatinu v 90% případů doprovázela nějaká změna v již
zmíněných směrech. Co se týče dávkování, tak já osobně jsem na sobě nepocítil nějaké lepší
účinky při nasycovací fázi, proto jsem se vždy držel klasického dávkování 5 g denně. Proto
osobně, jak již jsem zmínil, tak kreatin suplementuji, ale v případě, že bych se stal trenérem
tak to nebude první věc, kterou bych klientovy doporučil. V tomto směru má vyvážený
jídelníček, spánek a trénink dovolím si říct tisíckrát větší důležitost, než při prvním vstupu do
fitness centra začít suplementovat kreatin. Samozřejmně při upravení jídelníčku by došlo k
doporučení suplementů, které by člověk pro podporu zdraví měl brát a tam bych hned po
základních minerálech a vitamínech zařadil i kreatin.

12
8 ZÁVĚR
Dle mého názoru tato práce dokázala prokázat, že kreatin je vskutku užitečná látka. Dozvěděli
jsme se, že kreatin je v dosti částech naší potravy, ale pro sportovní účely je ho zde málo, což
vede ve sportu k dodatečné suplementaci, která je doporučována i vegetariánům a veganům.
Zároveň účinky kreatinu se hlavně prokázali v silových sportech, kulturistice a částečně i v
aerobních aktivitách. Zároveň působí na naše tělo jako celek a dokáže pomoci i na
neurologické bázi.

13
9 POUŽITÁ LITERATURA

PÁLENÍČEK, Jan. Ergogenní doplňky stravy: Bakalářská práce [online]. Brno,

2013cit.2022-11-06].Dostupnéz:https://is.muni.cz/th/pmdtp/BP-EDS_Palenicek_Jan_f
inalni_tisk.pdf.Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta.
Vedoucí práce Mgr. Vlastimil CHadim.

SLÍVA, Jiří. Doplňky stravy. Vyd. 1. Praha: Triton, 2009. ISBN 9788073871697.

VILIKUS, Zdeněk. Výživa sportovců a sportovní výkon. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2012.
ISBN 978802462064.

Harris RC, Lowe JA, Warnes K, Orme CE. The concentration of creatine in meat, offal
and commercial dog food. Res Vet Sci. 1997;62(1):58-62.
doi:10.1016/s0034-5288(97)90181-8

Becque MD, Lochmann JD, Melrose DR. Effects of oral creatine supplementation on
muscular strength and body composition. Med Sci Sports Exerc. 2000;32(3):654-658.
doi:10.1097/00005768-200003000-00016

EMBLETON, Phil a Gerard THORNE. Suplementy ve výživě: ucelený informativní

průvodce užíváním ergogenních látek v kulturistice. Pardubice: Ivan Rudzinskyj,
1999. ISBN 80-902589-7-2.

Examine [online]. Londýn: examine.com, 2022 [cit. 2022-12-30]. Dostupné z:

https://examine.com/supplements/creatine/#examine-database

Sakellaris G, Nasis G, Kotsiou M, Tamiolaki M, Charissis G, Evangeliou A. Prevention

of traumatic headache, dizziness and fatigue with creatine administration. A pilot
study. Acta Paediatr. 2008;97(1):31-34. doi:10.1111/j.1651-2227.2007.00529.x

Olthof MR, van Vliet T, Verhoef P, Zock PL, Katan MB. Effect of homocysteine-lowering
nutrients on blood lipids: results from four randomised, placebo-controlled studies in
healthy humans. PLoS Med. 2005;2(5):e135. doi:10.1371/journal.pmed.0020135

Bergeron RJ, Weimar WR, Wu Q, Feng Y, McManis JS. Polyamine analogue regulation
of NMDA MK-801 binding: a structure-activity study. J Med Chem.
1996;39(26):5257-5266. doi:10.1021/jm960545x

Maccormick VM, Hill LM, Macneil L, Burke DG, Smith-Palmer T. Elevation of creatine
in red blood cells in vegetarians and nonvegetarians after creatine supplementation.
Can J Appl Physiol. 2004;29(6):704-713. doi:10.1139/h04-045

14
10 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK

Obrázek1 (Syntéza kreatinu wikiskripta.eu,2016)

15