STŘEDOVĚKÁ MĚSTA

Středověká města v  prostoru a čase

 Se zánikem Z části říše je spojen odliv obyvatel z měst na venkov – nabízel lepší možnosti
obživy
 Vedlo to k zániku některých měst – k výrazné proměně jejich charakteru
 11. – 12. století – změna situace v Evropě – hospodářský a společenský vývoj dosáhl stupně,
že města jako typ sídla opět získala své opodstatnění
 13. století – v českých zemích dospěl proces systematického zakládání měst
 Dělící čára mezi městy a vesnicemi nebývala výrazná
 Středověká města byla na svém venkovském zázemí závislá – nutné příznivé zemědělské
podmínky + trvalé zdroje pitné vody a stavebního dřeva
 Středověká kolonizace – 11. – 14. století
 Především německy hovořící kolonisté přicházeli na pozvání panovníků, biskupů – ti si od
příchodu nových osadníků slibovali využití dosud neosídlených nebo jen zřídka osídlených
oblastí – vyšší příjmy z rozdělované půdy – byla kolonistům udělována formou nájmu –
odváděli z něj pravidelné dávky
 Nově příchozí se znalostmi se podíleli na vzniku měst
 Města vznikala na místech stávajících osad, poblíž nich
 Faktory ovlivňující rozvoj osady – blízkost správního centra, frekventované obchodní cesty,
křižovatky, zdroje cenných kovů, konání trhů
 U středisek obchodu a komunikací vznikala lidnatější centra – soustředění řemesel – zárodky
prvních měst
 Se vznikem města musel souhlasit zeměpán
 Městysy – města
 Carcassonne – typické středověké město – skutečně původní

Města jako hráči evropské politiky

 Některá města získala velký vliv na politický život celých regionů a zemí
 Významná města plnila úlohu politické a hospodářské opory zeměpánů
 Itálie – oblast, kde města díky slabé centrální vládě získala ve středověku nejvyšší míru
samostatnosti + politického vlivu
 Rozvoj tzv. městských republik – nezávislé státy s vlastní samosprávou
 Měly mít vliv a bohatství, které nahrávalo rozvoji kultury a vzdělanosti
 Benátská republika – kontrola obchodu na Jadranu
 Pisa + Janov těžily převážně z kontaktů se Z Středomořím
 Milán, Pavie, Ferrara, Florencie
 Italské městské republiky ovládaly vojenskou sílu
 Od 2/2 13. století – vlastní mince Itálie
 Vývoj byl dynamický a nestabilní
 Pozdní středověk – v čele byli významní měšťanské rody (Medicejové ve Florencii, Gonzagové
v Mantově ..)

Města ve Svaté říši římské a v  českých zemích

 Svobodná říšská města se těšila řadě privilegií a práv – nezávislí hráči v říšské politice –
vyhlašovala válku, uzavírala mír, nezávislá samospráva + hospodářství
 Města v Říši se prosazovala prostřednictvím lig či spolků – příkladem je hanza – spolek vrámci
kupecké organizace – sdružují řemesla (dominovaní v dálkovém obchodu)
 14. století – cca 100 členů hanzy
 Jednotlivá města fungovala v podstatě nezávisle – i přes vzájemné neshody vystupovala jako
jednotná síla
 Středověká města v Čechách + na Moravě nedosáhla takové nezávislosti jako města říšská či
italská
 Účast v zemských sněmech po konci husitské revoluce
 Měšťanský dům – sklep – kuchyň, podkroví – chudí studenti v pronájmu, přízemí – podnik,
řemeslo, 1. patro – měšťané, 1. + 2. patro – balkóny ..

Města jako komunita a centrum řemesel a obchodu

 Středověké město – prostor, kde žila komunita lidí

 Všichni žijící uvnitř městských hradeb podléhali městskému právu
 Status měšťana – ochrana městské rady + soudu, povinnost platit daně, podílení se na obraně
města
 Měšťany spojovaly příbuzenské, hospodářské a klientské vazby
 Nízká lidnatost oproti současnosti – častá vzájemná známost (několik tisíc obyvatel max.)
 Velkoměsta – Gent, Paříž, Londýn, Benátky – 14. století – desítky tisíc obyvatel
 Středověkou městskou společnost rozdělovala uskupení – městské čtvrti, farnosti, bratrstva –
cechovní a profesní korporace
 Zdroj prosperity měst – ekonomika – řemesla, obchod, služby
 Dominantní odvětví – textilní výroba, zastoupení potravinářských + kovozpracujících řemesel
 Největší + nejrozvinutější města se nacházela na obchodních trasách – klíčový faktor – přístup
ke splavné řece – k moři
 Strategicky položená města se podílela na mezinárodním obchodu – zajišťoval oběh
významných surovin
 Podnět pro rozvoj měst – přítomnost monarchy – důležití světští + duchovní úřady (Řím –
sídlo papeže, Londýn, Paříž – centra velkých království

Městský vzduch osvobozuje

 Nový systém hodnot – později formoval základy evropské společnosti

 Měšťané a měšťanky byli zvláštní skupinou obyvatel, která narušovala původní teoretické
členění středověké společnosti na ty, kteří se modlí + bojují + pracují
 Obyvatelé města – dynamičtí, flexibilní, podnikaví
 Měšťan byl informovanější, zvyklejší používat peníze
 Města rámovaly hradby, vysoké domy, kostelní + radniční věže – vertikální uspořádání
prostoru města
 Rovnost městských obyvatel v právní oblasti + možnost neomezeně podnikat a volit si způsob
obživy podle schopností a možností
 ‚‚Městský vzduch osvobozuje‘‘
 Středověká města lákala neurozené obyvatelstvo venkova
 Změny v rodinných vztazích