105

15 LET V ČESKÉ RAFINÉRSKÉ A.S.

Ing. Ivan Souček, Ph.D., předseda představenstva a generální ředitel *
Tel. 736605120, Ivan.Soucek@crc.cz
Ing. Hugo Kittel, CSc., MBA, vedoucí sekce hodnocení výkonnost **
Tel. 736506051,Hugo.Kittel@crc.cz
Ing. Josef Krch, vedoucí výrobní sekce*
Tel. 736506010, Josef.Krch@crc.cz
Ing. Václav Pražák, vedoucí řízení kvality produktů*
Tel. 476164858, Vaclav.Prazak@crc.cz
Ing. Aleš Soukup, CSc., vedoucí sekce vztahů s veřejností **
Tel. 736506061, Ales.Soukup@crc.cz
Ing.Milan Vitvar, vedoucí technologické sekce *
Tel. 736506138, Milan.Vitvar@crc.cz
*Česká rafinérská, a.s., Záluží 2, 43670 Litvínov
** Česká rafinérská, a.s., O.Wichterleho 809, 278 52 Kralupy n.Vlt.

1. Úvod

Zpracování ropy v České republice má dlouhou a bohatou historii a patří mezi význam-
né aktivity chemického průmyslu zde. Na počátku devadesátých let minulého století vstupo-
valy rafinerie a petrochemický průmysl do privatizace jako relativně moderní a konsolidované
výrobní subjekty zajímavé pro budoucí investory. Do privatizace se zapojily vedoucí firmy v
oboru. Na základě státní strategie privatizace a s ohledem na projevený zájem investorů bylo
rozhodnuto, že s ohledem na vyhraněný charakter činnosti a potenciální synergie mezi rafine-
riemi v Litvínově a Kralupech vznikne nový podnikatelských subjekt. Pod názvem ČESKÁ
RAFINÉRSKÁ, a.s., Litvínov byla založena 28.4.1995 a po završení jednání se zahraničním
konsorciem investorů vznikl společný podnik se 49% nově emitovaných akcií v držení zahra-
ničních vlastníků. Všichni vlastníci se zavázali Českou rafinérskou rozvíjet a přivést ji na
úroveň standardních evropských rafinérií..

Po dobu svojí patnáctileté existence Česká rafinérská, a.s. prošla významnými organizač-
ními a technologickými změnami a po celé období představovala rozhodujícího zpracovatele
ropy v České republice i významného dodavatele ropných produktů ve Střední Evropě. Tento
příspěvek proto rekapituluje rozhodující aktivity od založení společnosti v roce 1995 a hodno-
tí řešení ČESKĚ RAFINÉRSKÉ, a.s. přijatá jak proaktivně, tak jako reakce na zásadní vlivy v
oboru zpracování ropy.

2. Rozhodující vlivy v oboru zpracování ropy

Existence a činnost České rafinérské, a.s (ČeR) byla pochopitelně determinována rozho-
dujícími trendy v oboru, mezi které patřily zejména [1-5]:

• Zásadní změny legislativy v oblasti daňové, životního prostředí a bezpečnosti [6-8]. Pat-
ří sem i zvyšování zásob ropných produktů z důvodu energetické bezpečnosti, na kterém
se vlastníci rafinerií většinou musejí podílet.
• Zpřísňování norem kvality rafinérských produktů.
• Fúze v oboru, změna vlastníků rafinérií, uzavírání malých nebo neefektivních kapacit a
privatizace rafinérského průmyslu v postkomunistických zemích, do které patří i založe-
ní ČeR.

APROCHEM 2010  1103 19.–21. 4. 2010 Kouty nad Desnou

 • Liberalizace obchodu s ropou a ropnými produkty.
• Neklidné trhy v souvislosti se složitou mezinárodní situací a s tím související kolísání
rafinérské marže. Tato marže sice dlouhodobě zajišťovala podnikatelský zisk, ale kom-
plikovala výpočet ekonomické návratnosti nových investic do rafinérií a schvalování
těchto investic akcionáři.
• Technologický rozvoj velkých rafinerií k hlubokému zpracování ropy a výrobě čistých
paliv.
• Výrazně se měnící trh s ropnými produkty, zejména klesající spotřeba automobilových
benzinů (BA) a topných olejů a rychle rostoucí trh motorové nafty (NM) [9-11].
• Nové složky a alternativní paliva v některých případech již používané v nezanedbatel-
ném množství.
• Rostoucí ceny energií, katalyzátorů, aditiv a dalších vstupů do rafinérií.
• Rozhodování vlastníků o dalším využití rafinerií na základě stále komplexnějších a so-
fistikovanějších benchmarkingových studií.

Aby rafinerie čelily výše uvedeným výzvám, musely investovat. Navíc, trh s ropnými
produkty byl v ČR na začátku 90. let zcela liberalizován a ČeR a.s. tak od počátku svojí exis-
tence podnikala v plně konkurenčním prostředí. Proto prognózy budoucí konkurenceschop-
nosti ČeR nebyly vždy pozitivní [12]. Na druhé straně výstavba a uvedení do provozu nového
ropovodu Ingolstadt – Kralupy (IKL) v roce 1995 znamenala pro ČeR možnost zpracovávat
nové ropy a noví vlastníci přinesli ČeR rozsáhlé zkušenosti a moderní metody práce.

3. Řešení České rafinérské a.s.

Pokud se týká vlastního založení a nové vlastnické struktury společnosti, ta vznikla ve

dvou krocích. Zaprvé, z původních rafinérsko-petrochemických komplexů CHEMOPETROL,
a.s., Litvínov a KAUČUK, a.s., Kralupy nad Vltavou byly jejich rafinérské části vyčleněny a
vloženy do ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s. Restrukturalizace byla řízena státem majoritně ovlá-
daným holdingem UNIPETROL, a.s. V druhém kroku došlo k navýšení základního kapitálu
hotovostním vkladem zahraničních společnosti Conoco (USA), AgipPetroli (Itálie) a Shell
(Nizozemsko – Velká Británie) ve výši 168 milonů USD, čím každý získal cca 16,33 % no-
vých akcií. Státem vlastněný Unipetrol pak držel 51 % akcií nové společnosti. Při založení
společného podniku se všichni vlastníci zavázali, že v průběhu následujících 5 let bude inves-
továno 480 miliónů. US$ [13], což bylo skutečně splněno. Výrobu Česká rafinérská zahájila
od 1.1.1996 s tím, že odkoupila zásoby surovin, poloproduktů a finálních produktů a byli do
ní převedeni zaměstnanci rafinérských částí obou mateřských podniků. S cílem harmonizovat
výrobní a obchodní aktivity ČeR s podnikatelským prioritami vlastníků a zastavit pokles podí-
lu společnosti na trhu s ropnými produkty, byla v srpnu 2003 ČeR transformována z obchodní
na zpracovatelskou rafinérii, tj. ukončila veškeré vlastní obchodní aktivity. V roce 2005 byl
podíl státu v Unipetrol zakoupen PKN Orlen (Polsko) a v průběhu roku 2007 ConocoPhillips
(dříve Conoco) prodalo většinu svého podílu Eni (dříve AgipPetroli). Českou rafinérskou tedy
v současnosti vlastní 3 podnikatelské subjekty (Unipetrol: 51,220 %, Shell: 16,335 %, Eni:
32,445 %).

Proces vzniku České rafinérské, jakkoli bylo jeho vyjednání zdlouhavé a složité, se ukázal
jako vyvážený z pohledu zájmů domácích vlastníků i zahraničních investorů a vytvořil stabil-
ní a transaprentní strukturu, která byla progresivní a dostatečně flexibilní vůči výzvám další-
ho období. [ 41]

APROCHEM 2010  1104 19.–21. 4. 2010 Kouty nad Desnou

 V odpovědi na tržní síly diskutované v předcházející kapitole se noví vlastníci ČeR sou-
středili na [3, 14-16]:

• lepší využití kapacity obou rafinérií,

• optimalizaci spolupráce s petrochemickými partnery,
• redukci portfolia produktů, zvyšování výroby motorové nafty a implementaci změn kva-
lity v souladu s legislativou,
• zavedení biokomponent,
• odstavení a likvidaci starých a neefektivních jednotek s nízkou kapacitou,
• modernizaci výrobních jednotek, uplatnění nových výrobních technologií a systémů ří-
zení,
• aplikaci moderních katalyzátorů,
• zvýšení bezpečnosti a minimalizaci negativních dopadů podnikání na životní prostředí,

Plnění rozhodujících legislativních požadavků ČeR obsahuje tab. 1:

Tab. 1: Rozhodující legislativní opatření platná pro obor zpracování ropy

Problém Platnost V ČeR a.s. Norma
Kontrola kvality motorových paliv nezá- Vyhláška MPO č.102/1995 Sb.
Od 1996 Od 1996
vislým orgánem Uskutečňuje ČOI.
Možnost vyrábět motorová paliva pouze
Od 1998 Průběžně Zákon č.22/1997 Sb., o shodě
v souladu s platnými ČSN
Ekologická iniciativa ČAPPO; ¨
BA (max.) - S 300 mg/kg, aromáty 50, ČeR spolupracovala a připojila se.
Od 1998-01 Od 1998-01
olefíny 20, benzen 3 % obj.; Platilo do konce 1999.
NM (max.)–S 400 mg/kg, PAU 11 %hm.
Rekuperace uhlovodíkových par Od 1999-01 Od 1998-01 Zákon o ovzduší v aktuálním znění
Kvalita EU 2000; BA (max) – S 150
mg/kg S, aromáty 42, olefíny 18, a ben-
zen 1% obj.; NM (max) - hustota 845 Od 2000-01 Od 1998-01 Směrnice 98/70/EC.
kg/m3, S 350 mg/kg, PAU 11 % hm.,
destilace - 95 % při 360 °C
Vyhláška č. 244/1999 Sb.
Odstranění aditiv na bázi Pb v BA Od 2001-01 Od 2000-10
„Národní program eliminace Pb“
Max.1 % hm. S v topných olejích Od 2001-01 Od 2001-01 Vyhláška č. 244/1999 Sb.
Max. 50 mg/kg S v BA a NM Směrnice 98/70/EC a 2003/17/EC
Od 2005-01 Od 2004-10
Aromáty max. 35 % obj. v BA Vyhláška č.229/2004 Sb.
Směrnice 2003/17/EC
Max. 10 mg/kg S v v BA a NM Od 2009-01 Od 2008-01
Vyhláška č.229/2004 Sb.
Zákon o ovzduší 86/2002 a Zákon
Od 2007-09
Mísení FAME do NM č.180/2007 Sb, kterým se mění zákon
č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší
Zákon o ovzduší 86/2002 a Zákon
Mísení bioethanolu Od 2008-01 Od 2008-01 č.180/2007 Sb, kterým se mění zákon
č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší
REACH Od 2008 Od 2008 Nařízení 1907/2006 EC
Max. 8 % hm. PAU v NM Od 2011 Průběžně Směrnice 2009/30/EC

APROCHEM 2010  1105 19.–21. 4. 2010 Kouty nad Desnou

 ČeR reagovala na hlavní výzvy v oboru zpracování ropy následujícími komplexními pro-
jekty:

• Hluboké zpracování ropy.

• Ukončení výroby olovnatých automobilových benzínů.
• Čistá paliva.
• Využití biokomponent pro mísení motorových paliv dle požadavků legislativy
• Racionalizace využití výrobních prostředků.
• Zvyšování energetické účinnosti zařízení.
• Minimalizace emisí.

Související rozhodující investiční aktivity obsahuje tab. 2. Jednotlivé projekty lze charakteri-
zovat následovně:

Hluboké zpracování ropy

Projekt byl realizován v etapách od 1996 do 2007. Cílem bylo naplnit představy akcioná-
řů o výkonnosti a konkurenční schopnosti ČeR. Projekt zahrnoval [22, 26, 27]:

• Nový visbreaking s vakuovou flešovou kolonou v Litvínově (VBU).

• Nový FCC komplex v Kralupech, jehož součástí byla i vakuová destilace a výroba pro-
pylénu v kvalitě vhodné pro polymeraci. Tento projekt využil novou možnost dodávek
nízkosirných rop ropovodem IKL, které tak v Kralupech nahradily doposud zpracová-
vanou ruskou ropu.
• Dvě fáze intenzifikace NHC Litvínově, které postupně zvýšily kapacitu jednotky o 60 %
a konverzi suroviny z 60 na 71,4 %.
• Modernizaci a znovuuvedení do provozu starého hydrokraku (K 11) v Litvínově, která
společně s intenzifikací NHC umožnila výrazně zvýšit produkci NM v ČeR.

Ukončení výroby olovnatých automobilových benzinů

Proběhlo v roce 2000. Ukončení bylo řízeno “Národním programem vyřazení automobi-
lových olovnatých benzinů v ČR” [28-30]. Výpadek 1,5 oktanu v poolu BA byl nahrazeno
využitím benzínu z nového komplexu FCC, izomerátu z nové jednotky izomerace v Kralu-
pech, intenzifikací výroby MTBE s využitím části i-butenu z FCC a optimalizací složení re-
formátů [31]. V důsledku omezení obsahu aromátů na max. 35 % obj. od roku 2005, musí
ČeR určité množství vysokooktanových složek nakupovat, tj. MTBE, ETBE a alkylát.

Likvidace zařízení pro aditivaci BA olovem v obou rafinériích představovala ekologicky cit-
livou a nákladnou aktivitu.

Čistá paliva

Projekt byl implementován v letech 2002 – 2007 [19, 32-34]. Cílem bylo v souladu s poža-
davkem EU snížit obsah síry v motorových palivech postupně na max. 50 (od roku 2005) a 10
mg/kg (od roku 2009). To bylo dosaženo kombinací výstavby nových jednotek a modernizací
již existujících.

APROCHEM 2010  1106 19.–21. 4. 2010 Kouty nad Desnou

Tab. 2.: Nové a zásadně rekonstruované jednotky
LITVÍNOV:
Nový katalytický reforming s kontinuální regenerací katalyzátoru - CCR (IFP) 1995
Nové mísení automobilových benzinů (původní zařízení zničeno požárem v listopadu 1996) 1997
Nová jednotka na rekuperaci uhlovodíkových par 1997
Nový visbreaking - VBU (SHELL Soaker Technology) [17, 18]
Intenzifikace POX. Jedná se o jednotku Unipetrol RPA, ale strategicky napojenou na ČeR 1999
1. intenzifikace NHC (UNOCAL, nyní UOP), ze 100 na 130 t/h, konverze nezměněna (40 – 60 %).
1999
Zaměřeno na zpracování vakuových destilátů z nové VBU.
Nové centrální laboratoře 1999
Nový Claus IV 2000
Aditivace automobilového benzínu OČVM 91 přísadou na ochranu ventilových sedel (VSRPA) 2000
Intenzifikace jednotky Sulfreen 2001
Nový centrální velín 2001
Nové zařízení na plnění asfaltů do autocisteren 2002
Rekonstrukce PS 3620 –HRPO AVD [19] 2003
Rekonstrukce PS 2304 –HRPO NRL [19] 2004
Rekonstrukce a obnovení provozu K 11 (starý hydrokrak) 2006
Nová zařízení na stáčení, skladování, mísení bioethanolu do BA a oddělenou expedici [20] 2006
Nová zařízení na stáčení, skladování, mísení FAME do NM a oddělenou expedici [20] 2006
2. intenzifikace NHC, ze 130 na 160 t/h, konverze zvýšena na 71 % s cílem zvýšit výrobu středních
2007
destilátů [21,22]
KRALUPY:
Připojení k ropovodu Ingolstadt – Kralupy (IKL) 1996
Nová jednotka na rekuperaci uhlovodíkových par ze silničního a železničního terminálu 1997
Nová izomerace (UOP, PENEX) 1997
Aditivace automobilového benzínu OČVM 91 přísadou na ochranu ventilových sedel (VSRPA) 2000
Nová vakuová destilace (VDU) jako součást komplexu FCC [14] 2001
Nový fluidní katalytický krak – FCC (UOP) [14, 23] 2001
Intenzifikace jednotky MTBE (HÜLS, nyní UOP) 2001
Nová jednotka Sulfreen 2001
Druhý stupeň odsolení ropy 2001
Nový centrální velín [14] 2001
Modernizace PS 2514 – HRPO [14, 19] 2001
Nový trojdělič FCC benzínu (SHELL) [19] 2004
Nová zařízení na stáčení, skladování, mísení bioethanolu do BA a oddělenou expedici [20] 2006
Nová zařízení na stáčení, skladování, mísení FAME do NM a oddělenou expedici [20] 2006
Nová selektivní hydrogenace FCC benzínu (AXENS, Prime G+) [24, 25]. PETROLaward 2008 2007
1.fáze intenzifikace FCC (UOP) – zvýšení produkce propylénu. PETROLaward 2009. 2009

Tab 3: Jednotky vyřazené z provozu a zlikvidované

LITVÍNOV:
Claus II (ve studené záloze) 2000
Aditivace automobilového benzínu olovem 2001
Extraktivní destilace aromátů 2003
Výroba rozpouštědel na bázi benzinových frakcí (ve studené záloze) 2003
Semiregenerativní reforming (SR; ve studené záloze) 2007
KRALUPY:
Aditivace automobilového benzínu olovem 2001

APROCHEM 2010  1107 19.–21. 4. 2010 Kouty nad Desnou

 Pro výrobu „čistého BA“ bylo rozhodující odsířit FCC benzín obsahující cca 400 mg/kg.
S. Postupovalo se ve dvou etapách:

• 50 mg/kg S v BA bylo dosaženo výstavbou nové redestilace FCC benzínu („3-cut split-
ter“) a rekonstrukcí existující hydrogenační rafinace benzínu, aby zde bylo možné hyd-
rorafinovat část olefinického středního řezu z redestilace FCC benzínu.
• 10 mg/kg S v BA bylo dosaženo výstavbou nové jednotky selektivní hydrogenace
středního řezu (PRIME G+, AXENS) a zařazením existujících jednotek MEROX lehké-
ho FCC benzínu a neselektivní hydrogenace těžkého FCC benzínu (UNIONFINER,
UOP) za nový trojdělič, místo původní konfigurace před ním [24, 25].

Pro výrobu „čisté NM“ byly tři v ČeR existující jednotky hydrogenační rafinace plyno-
vého oleje (HRPO) rekonstruovány přímo na dosažení 10 mg/kg. S v produktu:

• PS 2304 v Litvínově, kde byla postavena zcela nová reakční sekce navržená pro tlak 8
MPa.
• PS 3620 v Litvínově, kde do existujícího reaktoru bylo instalováno nové distribuční pa-
tro, zvýšen objem katalyzátoru a použit nový katalytický systém.
• PS 2514 v Kralupech, kde byl doplněn druhý velký sériový reaktor a pro zvýšen parci-
ální tlak vodíku v reakční směsi instalována nová membránová jednotka. Cílem této in-
vestice byla i možnost zpracovávat zde lehký cyklový olej z FCC do NM.

Využití biokomponent pro mísení motorových paliv podle požadavků legislativy

Projekt by realizován v letech 2004 -2007 [20, 35, 36]. ČeR vybudovala nové stáčecí a
skladovací kapacity a zařízení na mísení do motorových paliv jako řádných komponent. Před-
pokládalo se budoucí využití až 5 % bioethanolu a 10% MEŘO do veškeré produkce motoro-
vých paliv v ČeR.

Biokomponenty mají vliv na uplatnění standardních uhlovodíkových složek v rafinériích

do motorových paliv. Bioethanol, s ohledem na podobný bod varu, vytlačuje z BA izomerát
[37]. MEŘO vzhledem k vysoké hustotě musí být kombinováno s petrolejem a ovlivňuje tak
produkci leteckého petroleje JET A1 z ČeR. Při limitovaném trhu s motorovými palivy každá
tuna biokomponenty snižuje zpracování ropy o 2 – 3 t a využití kapacity konverzních jedno-
tek v ČeR.

ČeR realizovala celkem tři úspěšné provozní zkoušky výroby ETBE (5 – 10 dní produk-
ce) [38]. Přesto zatím pokračuje ve výrobě MTBE a bioethanol mísí přímo, neboť se jedná o
ekonomicky výhodnější alternativu. Ve spolupráci s VÚANCH studovala také výrobu TAME.

Racionalizace využití výrobních prostředků

Aktivity byly zaměřeny na zúžení sortimentu výrobků ČeR a koncentraci pozornosti na

konkurenceschopné produkty. Jednotky dotčené tímto rozhodnutím jsou uvedené v tab. 3.

Z důvodů malé kapacity, energetické náročnosti a zastaralosti provozovaného zařízení by-

la ukončena výroba aromátů. Tradiční výroba speciálních benzinových frakcí byla zastavena
z důvodů klesající spotřeby uhlovodíkových rozpouštědel (přechod na vodou ředitelné barvy)
a nové konkurence v této oblasti. Využití kapacit reformování bylo postupně omezeno uve-
dením do provozu komplexu FCC, stagnující spotřebou BA, limitováním obsahu aromátů

APROCHEM 2010  1108 19.–21. 4. 2010 Kouty nad Desnou

v BA i ukončením výroby aromátů v ČeR. Z toho důvodu ČeR nevyužívá SR v Litvínově.
Jednotka Claus II byla zakonzervována s ohledem na zastaralost, malou kapacitu a uvedení do
provozu nové jednotky Claus IV.

Zvyšování energetické účinnosti zařízení

Pozornost byla soustředěna zejména na:

• zvyšování účinnosti pecí předehřevem vzduchu, instalací moderních hořáků a automati-

zací provozu,
• dokonalejší využití zbytkového tepla k výrobě páry, především na FCC,
• účinnější řízení provozu velkých elektrických zařízení, jakými jsou např. cirkulační tur-
bokompresory v reformingových jednotkách,
• instalaci moderních zařízení, jako jsou např. expanzní turbína na NHC a tepelné čerpa-
dlo na FCC. Uvažovalo se i o výstavbě kogenerační jednotky.

Zlepšení energetické účinnosti ČeR dosahuje i pomocí energetických auditů od renomo-

vaných firem (SGSI, KBC), pravidelným vyhodnocováním relevantních výkonnostních uka-
zatelů, porovnáváním s konkurencí (Solomon), aplikací chemicko-inženýrských metod
(PINCH) i zahrnutím spotřeby energií do optimalizačního programu PIMS.

Minimalizace emisí

Projekt byl realizován v období 1995 – 2000. ČeR investovala zejména do:

• Výstavby nové jednotky Claus IV v Litvínově a intenzifikace navazující technologie

Sulfreen. Na jednotce Claus III bylo zavedeno obohacování reakční směsi kyslíkem.
• Modernizace jednotky Claus a nové jednotky Sulfreen v Kralupech.
• Zavedení plynů z vakuového systému nové vakuové destilace (PSP-VDU) místo spalo-
vání na polním hořáku do pece VDU.
• Nových jednotek rekuperace uhlovodíkových par při plnění silničních či železničních
cisteren a nádrží s pevnou střechou v obou rafineriích.
• Instalace sekundárního těsnění plovoucích střech nádrží.
• Modernizace hořáků v pecích na typ s nízkými emisemi NOx.
• Monitoringu a minimalizace uhlovodíkových emisí aplikací metody LDAR na všech
nových jednotkách.

Pro vývoj ČeR byly důležité i tyto další aktivity:

• Zvýšení výroby NM o 50 % v analyzovaném období, využitím projektů „Hluboké zpra-

cování ropy” a „Čistá paliva”, minimalizací podílu plynového oleje v surovinách pro py-
rolýzní jednotku Unipetrol RPA, vyšším zpracování ropy a mísením FAME. Současný
výtěžek NM v ČeR je 40 – 41 % hm. ze zpracovávaných surovin a může být dále zvý-
šen až na 48 % hm. [39]. NM nyní představuje nejdůležitější produkt ČeR.
• Optimalizace sortimentu produktů: ČeR ukončila výrobu aromátů, speciálních uhlo-
vodíkových rozpouštědel, olovnatých BA a leteckého benzínu. Výrazně se zvýšil podíl
BA s OČVM 95 na úkor BA s OČVM 91, jehož výroba bude brzy ukončena. Od roku
2007 motorová paliva pro přímou distribuci obsahují biokomponenty. Po uvedení do
provozu komplexu FCC se ČeR zařadila mezi výrobce propylénu v polymerační čistotě.

APROCHEM 2010  1109 19.–21. 4. 2010 Kouty nad Desnou

 • Využití moderních katalyzátorů: V ČeR je rozhodující je spotřeba katalyzátoru na
FCC. V reaktorech hydrogenačních rafinací plynového oleje vzrostl objem katalyzátoru
čtyřnásobně. U hydrokrakovacích katalyzátorů se zvýšil výtěžek středních destilátů.
Jsou více využívány i speciální katalyzátory, např. pro selektivní hydrogenaci FCC ben-
zínu. Při výběru a využívání katalyzátorů ČeR úzce spolupracuje s výrobci. Roste i úlo-
ha testování nových i využívaných katalyzátorů na mikro- nebo pilotních jednotkách.
• Zlepšené řízení procesů: Rozumí se jak samotný řídící systém, tak i metody a nástroje
plánování činností rafinérie. Řízení technologických procesů bylo v obou rafinériích
ČeR centralizováno do nových bezpečných velínů a řídící systém FOXBORO zásadně
modernizován. Pro plánování je od roku 1996 aplikován a systematicky rozvíjen opti-
malizační model založený na programu lineárním programování - PIMS spol. Aspen-
Tech Inc. Ve spolupráci s UOP byl v letech 2006 – 2007 realizován projekt „Řízení uh-
lovodíkových proudů („Hydrocarbon Management Review“).
• Zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti zařízení: Kromě již citované výstavby nových
centrálních velínů odolných proti požáru a výbuchu zahrnuje tato aktivita zejména au-
tomatizaci postupů najíždění a odstavování jednotek, monitorování procesů kamerami,
instalaci automatických hlásičů úniků plynů, evidenci a vyhodnocování rizik aplikací
tzv. „matice rizik“ (podle pravděpodobnosti a možného dopadu případné nehody).

Zpracování ropy v ČeR od roku Obr.1: Zpracování ropy v ČeR

9 000
1996 s předpovědí do 2014 dle plat- 8 000
ného strategického plánu společnosti 7 000
Kralupy
Litvínov
obsahuje obr.1. Ilustruje pozitivní 6 000
vliv procesního uspořádání rafinerie 5 000
(kt/r)

od roku 2004 na objem zpracované 4 000

ropy. 3 000
2 000
1 000
ČeR představuje rozhodujícího
0
zpracovatele ropy v ČR a plní strate- 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014
gickou roli při zásobování ČR po- Rok
honnými hmotami, palivy a petro-
chemickými surovinami. Pracuje proto na svém dalším rozvoji. Hlavní výzvy pro ČeR
v následujícím období lze shrnout následovně:

• Možnost zvýšit kapacitu zpracování ropy v ČeR, zejména v Litvínově. Rigorózními

chemicko-inženýrskými metodami bylo ověřeno, že existující zařízení umožňuje zpra-
covávat až 10 miliónů t/r ropy (z toho 6,5 miliónů t/r v Litvínově).
• Ve vazbě na další technologický rozvoj optimalizovat složení rop zpracovávaných
v ČeR. K tomu bude možné dále využívat dva nezávislé ropovody a moderní sklady
společnosti MERO. Zásadní předpoklad ale představuje dodržení podmínek pro přepra-
vu ropy umožňujících konkurenceschopnost ČeR.
• Pokračovat v racionalizaci využití existujícího výrobního zařízení, tj. rozhodnout o
budoucí úloze a provozování tří do určité míry autonomních výrobních komplexů v ČeR
– NRL + PSP, AVD + K 11/12 a NRK + FCC, dalším rozvoji výroby z moderních kon-
verzních jednotek - NHC, FCC a VBU, v Litvínově o dalším využití hydrogenačních
komor K 11/12 a SR, v Kralupech jednotek vakuové destilace a MTBE. Důležité bude
dále pokračovat v modernizaci technologických řídících systémů.
• Dále rozvíjet kooperaci s petrochemií. ČeR je důležitým dodavatelem surovin pro py-
rolýzu, POX a polymeračně čistého propylénu z FCC. Naopak využívá C4, C5 a C9 pyro-
lýzní frakce z Unipetrolu RPA. V budoucnosti by bylo možné podstatně zvýšit výrobu

APROCHEM 2010  1110 19.–21. 4. 2010 Kouty nad Desnou

 propylénu na úkor benzinových uhlovodíků, komplexněji využívat reaktivní C4 olefíny
např. pro syntézy komponent BA, leteckého petroleje a NM (polynafta), metathesi (vý-
roba propylenu z 2-butenu a ethylenu) nebo organické syntézy. Dále by bylo možné vy-
užívat C5 uhlovodíky k syntéze TAME, uplatnit ve větší míře reformát pro výrobu ben-
zenu a vyrábět vodík jinak než pouze reformováním. ČeR disponuje určitými „novými“
uhlovodíkovými frakcemi, jejichž využití lze dále rozvíjet – selektivně rafinované frak-
ce FCC benzínu, lehký cyklový olej a slurry olej z FCC a zbytek z visbreakingu.
• Implementovat až 10 % obj. biokomponent v motorových palivech (250 kt/r při vý-
robě 50 % motorových paliv pro přímou distribuci) [37]. ČeR studuje možnost hydro-
krakování a hydrogenace rostlinných olejů.
• Čelit zavádění alternativních paliv a pohonů. Do této oblasti patří použití složek
z Fischer-Tropschovy syntézy pro výrobu NM, což ČeR v současnosti zkoumá ve spo-
lečném projektu s VÚANCH Ústí n.L, VŠCHT Praha a AV ČR [40]

Mezi technologie, na které se ČeR v budoucnosti soustředí pozornost, patří:

• syntéza ETBE, především technologií reaktivní destilace,

• alkylace na pevném kyselém katalyzátoru, izomerace a polymerace C4 případně C5 uh-
lovodíků,
• petrochemizace FCC, tj. vyšší výtěžek propylénu a metathese,
• hydrokrakování případně hydrogenace biokomponent a nová generace technologií výro-
by a zpracování biokomponent,
• odsíření a demetalizace ropných zbytků,
• dearomatizace středních destilátů,
• výroba síry a zvyšování účinnosti konverze H2S,
• výroba vodíku jinými technologiemi, než reformováním,
• využití čistého kyslíku – obohacování vzduchu při spalování (síra, koks, palivo
v pecích),
• moderní metody čištění odpadních vod.

Rozvoj lidských zdrojů

Po vstupu zahraničních akcionářů byl definován a průběhu několika let implementován zá-
sadní program racionalizace a rozvoje pracovních sil. Byl realizován rozsáhlý vzdělávací pro-
gram pro všechny skupiny zaměstnanců, byly využívány možnosti získávání a přenosu zna-
lostí a nejlepších postupů („Best practices“) v rámci oboru. Současně byla věnována pozor-
nost vyhledávání a zaměstnávání mladých perspektivních pracovníků, zejména absolventů
vysokých škol.

Programy zvyšování kompetencí („multiskilling“) a další umožnily nastoupit cestu racionali-

zace počtu pracovních sil, kdy v letech 1998 – 2001 působilo pro zabezpečení uvolněných
pracovníků Centrum pro znovuzapojení do pracovního procesu.

APROCHEM 2010  1111 19.–21. 4. 2010 Kouty nad Desnou

Tab. 4 Programy a projekty zvyšování kvalifikace a rozvoje zaměstnanců
Operátor 2000 Systém rotací na kompetencích a multiskillingové dovednosti operátorů
Mistr 2000 Výchova směnových manažerů a mistrů
Laborant 2000 Školení laborantů na nové pracovní postupy
Language 2000 Jazykové vzdělávání pro širokou skupinu pracovníků podle CEBIT
Pyramida 2002 Navázání na Operátor 2000 rozvojem praktických dovedností na směnách, použí-
vání osobních dýchacích přístrojů
Shift Operator 2005 Navázání na Operátor 2000 osvojením matice rozik, předávání směn, řešení mimo-
řádných událostí
Program zdraví Multitématický program preventivních zdravotnických akcí
Desatero ochrany ŽP Program chování v provozu při zacházení s látkami ohrožující životní prostředí a
prevence mimořádných událostí
Sledování skoronehod Systém nahlašování tzv. skoronehod, tedy situací hraničících s úrazem nebo jinou
mimořádnou situací
Sledování bezpečného Systém provádění kvalifikovaného pozorovaní dodržování požadavků bezpečnosti
chování práce vlastních zaměstnanců a kontraktorů

Certifikace a systémy řízení

Dva výrobní závody, z nichž byla vytvořena Česká rafinérská, měly založeny v zásadě jiné
systémy řízení, účetnictví a další. Intenzivním úsilím v prvních letech existence společnosti
byly existující systémy sjednocen nebo nahrazeny zcela novými (např. SAP), což dovolilo
v roce 2001 požádat o certifikaci v rámci ISO ČN 9001 a ISO ČN 14001. v dalších letech
byly tyto certifikace úspěšně obhajovány. V roce 2007 přibyla certifikace OHSAS 18001 za
oblast bezpečnosti a ochrany zdraví. Po zavedení různých systémů řízení byly tyto sjednoceny
do integrovaného systému řízení TMS, který platí od roku 2007. V intervalu dvou let společ-
nost také obhajuje právo používat titul Responsible care.

4. Závěry

V uplynulý patnácti letech prošla ČeR významnými změnami vlastníků, organizačními i

technologickými. Společnosti se podařilo najít odpověď na všechny minulé výzvy v oboru a
požadavky trhu s ropnými produkty, zvýšit podíl na trhu a splnit rozhodující představy vlast-
níků. Bylo navrženo, připraveno a úspěšně realizováno několik investičních projektů, které
lze považovat za velké i v celostátním měřítku – uveden do provozu nový komplex FCC
v Kralupech, nový visbreaking v Litvínově, zásadně modernizovány jednotky hydrogenační
rafinace plynového oleje a dvakrát intenzifikován hydrokrakovací komplex v Litvínově. ČeR
zvýšila zpracování ropy, zavedla čistá motorová paliva s 10 ppm hm. síry, implementovala
bioložky, podstatně zvýšila produkci motorové nafty a snížila výtěžek ropných zbytků. Kom-
binací nových investic a modernizací existujících jednotek se ČeR podařilo optimalizovat
kapitálové výdaje nezbytné na realizaci uvedených změn. Ruku v ruce s technologickým roz-
vojem se uskutečnila zásadní přeměna kompetencí a dalších dovedností a chování provozních
pracovníků, některé programy ovlivňovaly i přístupy technicko-administrativních pracovníků.
Tento trend zvyšování kvalifikace umožnil racionalizaci počtu pracovních sil, za dané období
téměř na polovinu stavu roku 1996 (nutno vzít v úvahu opuštění obchodních činností přecho-
dem na processing v roce 2003).

ČeR považuje zpracování ropy v synergii s novými alternativami v této oblasti podniká-
ní za stále velmi perspektivní. Ve spolupráci s vlastníky pokračuje v akceptování nových vý-
zev a v práci na rozvojové strategii s cílem udržení konkurenceschopného rafinérského pod-
nikání v České republice.

APROCHEM 2010  1112 19.–21. 4. 2010 Kouty nad Desnou

5. Literatura

1. Brierley G., Gembicki V.: Changing Refinery Configuration for Heavy and Synthetic Crude Proc-
essing. Proceedings of 2006 NPRA Annual Meeting. March 19-21, 2006, Grand America Hotel,
Salt Lake City, Utah, USA. Presentation AM-06-16.
2. Hacker S.: Refining Challenges in the New Millennium; Proceedings of the EPC IDTC Confer-
ence 9.3.2005.
3. Kittel H.: Významné technologické synergie v současných rafinériích ropy; Sborník konference
APROCHEM 2004, str.229. Milovy, 20.-22.9.2004.
4. Kittel H.: Milestones of technical development of the Czech Refining Co. in period 1996 - 2007;
Sborník konference APROCHEM 2008, příspěvek č.181. Milovy , hotel Devět skal, 14-16.4.2008.
5. Williams B.: Refiners' future survival hinges on adapting to changing feedstocks, product specs;
Oil Gas J. 101, (2003), 31, 20
6. Cuthbert N.R.M.: New environmental challenges to test European refiners´ flexibility resources;
Oil Gas J. 107, (2009), 23, 44.
7. Jenkins J. H.: CO2 and refining trends and challenges; Petrol.Technol.Quart. 13, (2008), 3, 31.
8. Vitvar M.: Ekologické aspekty rafinérských výrob ve světle výsledků České rafinérské a.s. 1996-
1997; Energie 3, (1998) 5 a6, 110.
9. Izundu U.: European refiners challenged during declined gasoline, diesel market; Oil Gas J. 107,
(2009), 23, 18.
10. Podrazil M., Kittel H.: Český trh motorových paliv z pohledu statistiky ČAPPO; Sborník konfe-
rence APROCHEM 2004, str.218. Milovy, hotel Devět skal, 20.-22.9.2004.
11. Pražák V.: Tuzemský trh motorových paliv. Sortiment, kvalita a porovnání s EU; Sborník seminá-
ře ČAPPO na Autotec 2004, Brno 7.6.2004.
12. Švajgl O: Modifikace rafinérských procesů k výrobě motorových paliv do roku 2010; Ropa, uhlie
a petrochemia, 45, (2003) 1-2, 59.
13. Kummins B.N.: Úspěšné výsledky České rafinérské za prvních 15 měsíců. Energie 2, (1997), 03,
65.
14. Souček I., Kittel H., Ballek P.: Nová rafinérie Kralupy - od hydroskimmingu k hlubokému zpra-
cování ropy; Sborník konference APROCHEM 2005, str.17. Milovy, hotel Devět skal, 24-
26.10.2005.
15. Vitvar M.: Technologie pro řešení kvality roku 2005; Sborník konference APROCHEM 2001,
Rožnov p.Radhoštěm, 22-24.října 2001.
16. Vitvar M.: Revamp jednotek ve zpracování ropy; Sborník konference APROCHEM 2006, příspě-
vek č.165. Milovy,, hotel Devět skal, 24-26.4.2006.
17. Vitvar M.: Jednotka visbreaking v Rafinérii Litvínov; Sborník konference APROCHEM 1998,
str.52. Milovy, hotel Devět skal, 19-21.10.1998.
18. Vitvar M.: V Litvínově byla zahájena výstavba nové technologické jednotky visbreaking; Energie
4 (1999), 1 a 2, 107.
19. Souček I., Král J.: Program čistá paliva; Sborník konference APROCHEM 2003, str.172. Milovy,
hotel Devět skal, 13.-15.10.2003.
20. Souček I.: Biokomponenty pro motorová paliva; Sborník konference APROCHEM 2006, příspě-
vek č.105. Milovy, hotel Devět skal, 24.-26.4.2006.
21. Souček I.: Processing of VGO at the NHC Unit in the Litvínov Refinery; Proceedings of 9th Inter-
national Catalyst Technology Conference & Exhibition (ICTC), Prague, Feb.19 & 20, 2008.
22. Souček I., Kittel H., Hájek J. jun:: Integrating refinery and petrochemicals - the Czech approach;
Proceedings of 5th Global Petrochemical Conference. WRA, Düsseldorf, 4-6.3.2008.
23. Horský J., Weisenborn W. J.: Výstavba komplexu FCC v Kralupské rafinérii; Sborník konference
APROCHEM 1998, str. 57. Milovy, hotel Devět skal, 19-21.10.1998.
24. Kittel H.: CRC's response to Challenges Brought by Clean Fuels Legislation & Optimization Op-
portunities. EPC 6th International Technological Downstream Conference, Geneva, 9.3.2005.
25. Sváta J., Kittel H.: Selection of the Best Technology for Selective Hydrogenation of FCC Gasoline
for CRC and Impact on the Refinery Configuration; Sborník konference APROCHEM 2007, před-
náška č.148. Milovy, hotel Devět skal, 16 – 18.4.2007.

APROCHEM 2010  1113 19.–21. 4. 2010 Kouty nad Desnou

26. Kittel H.: Posouzení budoucí úlohy technologie fluidního katalytického krakování v rafinérii ropy
s využitím lineárního programování. Sborník konference CHISA 2007. Srní, 16-18.10.2007.
27. Vitvar M.: 55 let hydrokrakování v ČR; Energie 4, (1999), 3 a 4, 110.
28. Podrazil M.: Program vyřazení automobilových olovnatých benzinů v ČR; Sborník konference
APROCHEM 2000, str. 31. Rožnov pod Radhoštěm, 25-27.9.2000.
29. Solar M., Pražák V.: Vyřazení olovnatých automobilových benzinů z trhu ČR; Sborník konference
ČAPPO na Autotec 2000.
30. Vitvar M.: Vyřazení olova z výroby autobenzínů; Sborník semináře ČAPPO na Autotec 1999,
Brno, 7.6.1999.
31. Kittel H.: Reformate as a component for blending of mogas in CRC; Sborník konference APRO-
CHEM 2005, str. 282.. Milovy, hotel Devět skal, 24-26.10.2005.
32. Kittel H.: Zajímavá technologická řešení v technologii čistých paliv; Sborník konference CHISA
2003, příspěvek B4.6. Srní, 19-22.10.2003.
33. Sváta J., Kittel H.: Vývoj a vzájemná konkurence automobilového benzínu a motorové nafty jako
rozhodujících paliv pro automobily; 7.sjezd chemických společností, Tatranské Matliare, 4.-
8.9.2005.
34. Vitvar M.: Výroba čistých paliv z pohledu procesních hydrorafinačních reakcí a vývoj technologií
pro přípravu čistých paliv hydrogenací; Sborník konference APROCHEM 2004, str.251. Milovy,
hotel Devět skal, 20.-22.9.2004.
35. Souček I.: Future Outlook for Biofuels in the Czech Republic; Proceedings of the 1st Alternative
Fuels Technology Conference & Exhibition (AFTC). EPC, Prague, 18.2.2008.
36. Souček I., Kittel H., Pražák V.: The role of biocomponents in modern refinery; Proceedings of the
9th Annual European Fuels Conference. WRA, Paris, 11-12.3.2008.
37. Kittel H., Suchá I..: Posouzení vlivu modifikované normy EN 228 na formulaci automobilových
benzínů v České rafinérské a.s.; Sborník konference CHISA 2009, příspěvek č.191. Srní, 19-
22.10.2009.
38. Kittel H.: Zkušenosti s výrobou ETBE v České rafinérské a.s.; Sborník mezinárodní konference
"Motorová paliva 2002", příspěvek MF-2107. Vyhne, 17-20.6.2002.
39. Dvořáková A., Kittel H.: The Non-conventional Sources of Diesel Production in CRC. Sborník
konference APROCHEM 2009, Milovy 21 a 22.4.2009. Příspěvek No.182.
40.Kubička D., Novák V., Schöngut J.: Hydrokrakování rostlinných olejů - Zhodnocení možnosti
provedení provozního pokusu; Výzkumná zpráva VÚANCH. Litvínov 31.12.2007.
41.Holub L, Švajgl O., Novosad M., Soukup. A., Kopal R. : Století benzínu, vydala Česká rafinérská
v roce 2005 jako svou representační publikaci

6. Použité zkratky

AVD Atmospheric Vacuum Distillation / Atmosférická a vakuová destilace

BA Benzín automobilový
BTL Biomass To Liquid / Zkapalňování biomasy
CCR Continuous Catalytic Reforming – Katalytický reforming s kontinuální regenerací
katalyzátoru
CNG Compressed Natural Gas / Stlačený zemní plyn
CTL Coal To Liquid / Zkapalňování uhlí
ČAPPO Česká asociace petrolejářského a petrochemického průmyslu a obchod
ČeR Česká rafinérská
ČOI Česká obchodní inspekce
ČSN České normy
EFPA Environmental Fuel Project Apollo
EN Evropské normy
ETBE Ethyl-terc.butylether

APROCHEM 2010  1114 19.–21. 4. 2010 Kouty nad Desnou

 FAME Fat Acid Methyl Ester / Estery mastných kyselin
FCC Fluid Catalytic Cracking / Fluidní katalytické krakování
GTL Gas to Liquid / zkapalňování plynu
HRPO Hydrogenační rafinace plynového oleje
IKL Ingolstadt – Kralupy – Line (název ropovodu)
IOC International Oil Companies - Konsorcium ropných společností
K 11 Komora 11 – starý hydrokrak
LDAR Leak Detection and Rpair / Zjišťování a odstraňování netěsností
LNG Liquefied Natural Gas ( zkapalněný zemní plyn
MEŘO Methylester řepkového oleje
MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
MTBE Methyl-terc. butyl ether
NHC New Hydrocrack / Nový hydrokrak
NM Nafta motorová
NRK Nová Rafinérie Kralupy – Uvedena do provozu 1974
NRL Nová Rafinérie Litvínov – Uvedena do provozu 1981
OČVM Oktanové číslo výzkumnou metodou
OHSAS Occupational health safety management systems / systém řízení zdraví a bezpečnosti
zaměstnanců
PAU Polyaromatické uhlovodíky
PIMS Process Industry Modeling System – Softwarový produkt pro aplikaci lineárního pro-
gramování pro plánování i v ropném průmyslu
POX Partial Oxidation of Residuum / parciální oxidace ropných zbytků
PS Provozní soubor
PSP Preparation of Streams for Petrochemistry / příprava surovin pro petrochemii
REACH Registration, Evaluation, Authorization and Restriction of Chemicals
REB Russian Export Blend / Ruská ropovodní ropa
SR Semiregenerativní reforming
TAL Transalpine Crude Pipeline (Trieste – Ingolstadt) / Transalpský ropovod
TAME Terc. amyl-methyl ether
VBU Visbreaking Unit / jednotka visbreakingu
VDU Vacuum Distillation Unit / jednotka vakuové destilace
VSPRA Valve Seats Protection Recession Additive / aditiv na ochranu ventilových sedel před
opotřebením

APROCHEM 2010  1115 19.–21. 4. 2010 Kouty nad Desnou