Civilní právo procesní

1. Přednáška
Svépomoc a nalézání práva
 Právní úprava lidského chování sama nestačí – je nutno zajistit plné prosazení subjektivních
práv (řešení konfliktů)
 Nástrojem ochrany v primitivních společnostech byla svépomoc
 Postupné nahrazování svépomoci státním monopolem prosazovaní práva (zákaz svépomoci a
povinnost státu právo prosazovat)
 Právo na soudní ochranu
 Ochranu v soukromoprávních věcech nyní poskytuje civilní soudnictví
Civilní soudnictví
 Zjištění a stanovení toho, jaké práva a povinnosti mezi stranami platí – nalézání práva –
nalézací řízení
 Potřeba rozlišit exekuční a nalézací řízení (jen realizace už nalezeného práva)
 Žaloba – zahájení řízení a vymezení jeho předmětu (procesního nároku)
 Zjišťování rozhodnutých skutečností
Nalézací řízení
Sporné Nesporné
Deklaratorní rozhodnutí Konstitutivní rozhodnutí
Represivní funkce preventivní funkce
Systém dvou stran v kontradiktorním postavení účastníci nejsou navzájem odpůrci
Dispoziční (zahajují strany) a projednávací zásada oficiality (může, ale nemusí zahájit soud)
(soud je vázán tím, co strany předloží) zásada a vyšetřovací (soud sbírá skutkový materiál
odpovědnost a inciativu prokázaní skutkového k rozhodnutí)
stavu nesou strany sporu účastenství je někdy vymezeno materiálně
Formální vymezení stran (procesní vymezení procesní úprava je vždy šitá na míru hmotnému
účastníků – žalobcem je vždy ten, kdo podal právu
žalobu a žalovaný ten, koho žalobce označil –
nejde o to, jestli má žalobce opravdu právo,
proto ne materiální)
Procesní úprava se hodí pro jakýkoliv spor
Nesporná řízení
 Řízení upravená v zákonu o zvláštních řízeních soudních
o Řízení o pozůstalosti
o Řízení týkající se nezletilých (péče soudu o nezletilé, osvojení atd.)
o Řízení týkající se zletilých osob (ve věcech nezvěstnosti a smrti, ve věcech
svéprávnosti)
 Rejstříkové řízení podle zákona o veřejných rejstřících a FO
Exekuční řízení
 Nucená realizace práva na plnění z exekučního titulu v případě, že dlužník neplnil dobrovolně
o Právo na plnění
o Exekuční titul
 o Použití státního donucování moci
 EŘ není nezbytnou další fází následující po NŘ
 Zásadně má strukturu sporného řízení
 Úprava EŘ
o Část VI. OSŘ (výkon rozhodnutí)
o Exekuční řád
Insolvenční řízení
 Slouží k řešení úpadku
 Úpadkem je situace, kdy dlužník (úpadce) má více věřitelů a
o Jeho pasiva převyšují aktiva (předlužení) nebo
o Je v platební neschopnosti
 Prvky nalézacího i vykonávacího řízení
 Upraveno v insolvenčním zákoně
Řízení podle části V. OSŘ
 Opětovné projednání soukromoprávní věci, o které již pravomocně rozhodl správní orgán
 Hybridní řízením obsahující prvky nalézací a přezkumné
 Problém je i rozlišit, co je soukromoprávní a co veřejnoprávní
 Řízení má nespornou povahu (ale má typické pojmy pro sporné řízení – žalobce, žalovaný atd.
Pojem civilního procesu
 Širší pojetí
o Soubor právních vztahů vznikajících v důsledku procesních úkonů soudu a dalších
procesních subjektů při poskytování ochrany soukromoprávním vztahům
o Nejen nalézací sporné řízení, ale také řízení nesporné, exekuční, insolvenční, rozhodčí
a zajišťovací
 Užší pojetí
o Pouze nalézací sporný proces
Teoretické koncepce civilního procesu (užší pojetí)
 Liberální koncepce
o Individualistické pojetí
 CP slouží k prosazování soukromých zájmů stran
 Promítá se do role stran a soudu
o Strany
 Rozhodují o tom, zda k řízení dojde a co bude jeho předmětem
 Mohou nakládat skutkovým stavem, povinnost pravdivosti neplatí
 Problém je, že strany můžou uvádět, co chtějí a nejde o pravdu a poskytování
ochrany – vyhraje ten schopnější
o Role soudu
 Slabá, pasivní
 Skutkový stav vymezený stranami je pro něj závazný
o Starší koncepce
 Sociální koncepce
o Účel CP
 Nejen ochrana individuálních zájmů, ale také ochrana právního (tím i
sociálního) mírů
  Každý spor je sociální zlo, které je nutno co nejrychleji a nejlevněji překonat,
rozsudek by měl odpovídat skutečnému hmotněprávnímu stavu
o Omezení ryzího pojetí projednávací zásady
 Strany – povinnosti pravdivosti a úplnosti
 Soud – materiální vedení řízení (dotazovací, poučovací a vysvětlovací
povinnost), už není pasivní stranou řízení
o Dispoziční zásada není popřena
o Viz rakouský CŘS (1895)
Historie
 Počátek moderního civilního procesu
o Zhruba polovina 19. století
o Civilní právo procesní zcela splývalo s právem hmotným (soukromým)
 Např. žalobní právo bylo metamorfózou subjektivního hmotného práva
 Předmětem sporu byl materiální nárok
 Právní moc měla bezprostřední účinky na hmotněprávní vztahy
o Poskytování právní ochrany bylo spjato se subjektivním hmotným právem
o Praktické problémy, např. s konkurencí nároků
 Přechodová fáze
o Materiální teorie (žalobního práva, předmětu sporu, právní moci atd.) byly postupně
vytlačeny smíšenými teoriemi
 Např. nauka o nároku na právní ochranu
o Přechodná fáze vývoje vztahu hmotného a procesního práva
 Současný stav
o Procesněprávní normy, instituty, pojmy a zásady ani nepřímo neobsahují žádné
hmotněprávní prvky a jejich vymezení má výlučně procesní povahu
 Např. předmět sporu
o Právní skutečnosti, s nimiž spojuje následky hmotné právo, nepůsobí automaticky v
oblasti civilního práva procesního
 Např. hmotněprávní a procesní nástupnictví
o Účinky procesních norem jsou omezeny na procesní oblast a nezasahují do hmotného
práva
 Např. účinky právní moci
Civilní právo procesní jako právní odvětví
 Civilní právo procesní se postupně etablovalo jako samostatné právní odvětví
 Poskytování ochrany přestalo být funkcí hmotného práva a stalo se funkcí civilního práva
procesního
 Mezi soukromým právem a civilním právem procesním existují funkční vazby:
o Existence CPP je odůvodněna poskytováním ochrany SP
o SP se nemůže bez mocenského donucujícího působení CPP obejít
o Podoba CPP je ovlivněna SP, jemuž poskytuje ochranu – autonomie vůle jako
základní východisko konstrukce CPP
Proč rozlišovat procesní a hmotné právo
 Nejen teoretický, ale i praktický význam
 Právní vztahy s mezinárodním prvkem
o Hmotné právo: domácí nebo zahraniční
 o Procesní právo: vždy domácí (§ 8/1 ZMPS)
 Procesní/hmotněprávní úkony/jednání a lhůty
 Žalobní právo
 Důkazní břemeno
 Předmět sporu
 Materiální právní moc
Kritéria třídění hmotného a procesního práva
 Formální kritérium: povaha právního předpisu, jehož je právní norma součástí;
o Kritérium povahy právního předpisu neobstojí
o OZ ve skutečnosti neobsahuje jenom hmotněprávní pravidla
 jaké subjektivní hmotné právo (a tomu odpovídající povinnost) zakládá § 13
OZ?
o V OSŘ mají hmotněprávní povahu např. § 77a, § 78g nebo § 315/2 upravující právo
na náhradu škody
o Je nutno posuzovat povahu konkrétního pravidla, a to z hlediska jeho obsahu
o Někdy nelze povahu předpisu jako celku ani určit (např. ZSoP)
 Obsahové kritérium
o Hmotné právo určuje obsah soudního rozhodnutí, zatímco procesní právo reguluje
řízení před soudem
o Hmotné a procesní právo se od sebe odlišují předmětem úpravy
Obsah rozhodnutí
 Obsah meritorního rozhodnutí je zpravidla určen hmotným právem
 Existují rozsudky, jejichž obsah plyne výlučně z procesních norem
o Rozsudek v poddlužnickém sporu
o Rozsudek v řízení o žalobě pro zmatečnost atd.
 Kritérium vůbec nefunguje u zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby; obsah těchto rozhodnutí
je dán výlučně procesním právem
Předmět rozhodnutí
 Hmotné právo reguluje lidské chování v životních oblastech, v nichž právní subjekty vystupují
přímo, bez prostřednictví soudních orgánů
 Právo procesní reguluje proces, tj. lidské chování v řízení zaměřeném na poskytování soudní
ochrany před soudními orgány
 Civilní právo procesní
o upravuje civilní proces
o tj. obsahuje pravidla upravující činnost spojenou s projednáváním a rozhodováním
individuálních civilních sporů před soudy a s poskytováním ochrany subjektivním
soukromým právům a zákonem chráněným zájmům

1. Seminář
 Civilní právo procesní je součástí veřejného práva s tím, že poskytuje ochranu
soukromoprávním odvětvím
Civilní proces – nalézací – sporné (dvě strany v protichůdném postavení) a nesporné (to že se
nazývá nesporné neznamená, že tam není spor [třeba výživné], ale jde o celospolečenský zájem –
dítě třeba pak vystuduje a bude z něj lékař, což by bez výživného nemohl)
- Exekuční
 - Inslovenční (pokud má dlužník více věřitelů – potřeba to mezi ně nějakým
způsobem rozdělit)
- Podle části V. OSŘ, zajišťovací (zajištění důkazů), předběžné (ochrana
držby), smírčí

2. Přednáška