Černá - DP Lékařské Výrazy V SJS

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Pedagogická fakulta
Katedra bohemistiky
Diplomová práce
Výrazy z oblasti lékařství v materiálu

Slovníku jazyka staroslověnského
Autorka diplomové práce: Bc. Dagmar Černá

Vedoucí diplomové práce: PhDr. František Čajka, Ph.D.
Místo a rok odevzdání: Ústí nad Labem, 2020
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci s názvem Výrazy z oblasti lékařství
v materiálu Slovníku jazyka staroslověnského vypracovala samostatně s použitím
úplného výčtu citací informačních pramenů uvedených v seznamu, který je součástí
této práce.
V Ústí nad Labem dne: …………………
……………………………..
Dagmar Černá
Poděkování
Za odborné vedení, poskytnutí studijní literatury, psychickou podporu, cenné rady a
připomínky při vypracování této práce děkuji PhDr. Františku Čajkovi, Ph.D.
Anotace
Tato diplomová práce zpracovává staroslověnské lékařské lexémy ze Slovníku

jazyka staroslověnského včetně Dodatků k 1. svazku. Analýza je z důvodu velkého
množství hesel zaměřena pouze na substantiva náležející do okruhu lékařského výraziva.
Soubor slov je analyzován z hlediska kmenové příslušnosti, četnosti výskytů v památkách
(resp. okruzích památek) a vybraná hesla i z hlediska etymologického. Všechna slovníková
hesla ze Slovníku jazyka staroslověnského jsou uvedena v abecedním soupisu – index
verborum.
Abstract
This diploma thesis deals with medical terms of the Dictionary of the Old Church
Slavonic Language including Addenda to the first volume of Dictionary. Analysis is aimed
at substantives that count among medical sphere because of big number of medical entries.
The set of words is analyzed in terms of pertinence to words stems, frequency of presence
in Old Church Slavonic manuscripts and some selected words are analyzed in term
of etymology too. All entries from the Dictionary of the Old Church Slavonic Language
are sorted in alphabetic list – index verborum.
Klíčová slova
staroslověnština
Slovník jazyka staroslověnského
Etymologický slovník jazyka staroslověnského
lékařské výrazy
Key words
Old Church Slavonic Language

Dictionary of the Old Church Slavonic Language
Etymological Dictionary of the Old Church Slavonic Language
Medical terms
Obsah
Úvod................................................................................................................................ 10
1 Slovník jazyka staroslověnského ............................................................................. 11
1.1 Charakteristika slovníku................................................................................... 11
1.2 Historie slovníku .............................................................................................. 12
1.3 Dodatky (Addenda) .......................................................................................... 14
2 Výrazy podle příslušnosti ke kmeni ........................................................................ 16
2.1 a-kmen feminin ................................................................................................ 16
2.2 a-kmen maskulin ......................................... Chyba! Záložka není definována.
2.3 ja-kmen feminin ............................................................................................... 16
2.4 ьja-kmen feminin ............................................................................................. 17
2.5 o-kmen maskulin .............................................................................................. 17
2.6 o-kmen neuter................................................................................................... 18
2.7 jo-kmen maskulin ............................................................................................. 18
2.8 jo-kmen neuter ................................................................................................. 18
2.9 ьjo-kmen maskulin ........................................................................................... 18
2.10 ьjo-kmen neuter................................................................................................ 19
2.11 u-kmen.............................................................................................................. 20
2.12 i-kmen maskulin ............................................................................................... 20
2.13 i-kmen feminin ................................................................................................. 20
2.14 n-kmen.............................................................................................................. 20
2.15 s-kmen .............................................................................................................. 20
2.16 ъv-kmen ........................................................................................................... 21
2.17 t-kmen .............................................................................................................. 21
2.18 dvojí kmenová příslušnost................................................................................ 21
3 Výrazy podle frekvence výskytu v památkách, resp. okruzích památek ................ 23
8
3.1 Hapax legomena ............................................................................................... 23
3.2 Výskyt v rozmezí od dvou do pěti památek ..................................................... 30
3.3 Výrazy vyskytující se ve více než pěti památkách ........................................... 39
4 Výrazy podle původu .............................................................................................. 76
4.1 Slova původu slovanského ............................................................................... 76
4.2 Slova cizího původu ......................................................................................... 76
4.2.1 Slova latinského původu ........................................................................... 76
4.2.2 Slova řeckého původu ............................................................................... 77
Závěr ............................................................................................................................... 81
Seznam použité literatury ............................................................................................... 84
Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 85
Seznam tabulek ............................................................................................................... 86
Index verborum ............................................................................................................... 87
9
Úvod
Tématem této diplomové práce jsou výrazy z oblasti lékařství v materiálu

Slovníku jazyka staroslověnského. Cílem této práce je soupis a analýza slovníkových
hesel z oblasti lékařství, která se nachází ve všech svazcích uvedeného slovníku včetně
Dodatků ke Slovníku jazyka staroslověnského (Lexicon linguae palaeoslovenicae V. –
Addenda et corrigenda).
Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a analytickou. Teoretická
část je věnována Slovníku jazyka staroslověnského, jeho historii, obecné charakteristice.
Součástí popisu je i poslední vydaný svazek, kterým jsou Dodatky (Addenda)
k 1. svazku SJS.
Analytická část je poté věnována slovníkovým heslům, která jsme vyexcerpovali
ze všech pěti vydaných svazků SJS. Po celkové excerpci jsme získali celkem
689 výrazů z oblasti lékařství. Vzhledem k velkému počtu vyexcerpovaných výrazů
a vzhledem k rozsahu diplomové práce jsme se rozhodli zabývat se v této práci pouze
substantivy, která spadají do oblasti výrazů z oblasti lékařství. Tento soubor výrazů,
s nímž jsme nakonec pracovali, je tvořen 350 substantivy.
Excerpovaný soubor slov byl analyzován z hlediska kmenové příslušnosti
jednotlivých výrazů, z hlediska frekvence výskytu v památkách (resp. okruzích
památek) a z hlediska etymologického – i zde došlo v průběhu práce ke změně,
etymologickou analýzu jsme provedli pouze u slov do staroslověnštiny přejatých
(také z důvodu abnormálně širokého materiálu).
Všechna slovníková hesla jsou v celé práci uváděna podle úzu Slovníku jazyka
staroslověnského včetně zde uvedených českých ekvivalentů. Hesla jsme pro účely této
práce ponechali v původní podobě, tedy v cyrilici. Ve třetí kapitole (Výrazy podle
frekvence výskytu v památkách, resp. okruzích památek) jsou všechny zkratky památek,
resp. okruhů památek uváděny ve shodě s územ Slovníku jazyka staroslověnského.
V poslední kapitole (Výrazy podle původu) jsou slovníková hesla uvedena tučně,
v cyrilici, uvedené doklady v řečtině či latině jsou psány kurzívou. Pro přehlednost
je na konci diplomové práce přiložen index verborum, tedy abecední soupis námi
excerpovaných slovníkových hesel, obsahující jejich zařazení v rámci kategorie
gramatického rodu a jejich český ekvivalent.
10
1 Slovník jazyka staroslověnského
1.1 Charakteristika slovníku
Slovník jazyka staroslověnského (SJS) je celosvětově významným

lexikografickým dílem zachycujícím veškerou slovní zásobu staroslověnského jazyka,
tedy jazyka cyrilometodějského a krátce pocyrilometodějského období. Zdrojovým
materiálem pro sestavení tohoto slovníku bylo 95 staroslověnských památek vzniklých
mezi 9. a 12. stoletím. Tyto památky byly postupně excerpovány a excerpce znovu
doplňovány či opravovány a sjednocovány. Touto pečlivou prací vznikla lístková
kartotéka čítající přibližně 1 000 000 hesel, z nichž byl následně SJS sestaven. 1
Dnes již kompletně vydaný slovník je tvořen čtyřmi díly čítajícími 3 210 stran
a Dodatky, které tvoří pátý díl slovníku. Původním záměrem však bylo vytvoření
slovníku středního rozsahu – bylo plánováno vydání dvou dílů slovníku čítajících
celkem 2 000 stran.2 SJS vycházel nejprve v sešitech, které byly později sestaveny
do podoby svazků. První svazek SJS obsahující sešity 1-14 vyšel v roce 1966
a obsahoval úvodní statě a hesla а–ђ. Druhý svazek obsahující sešity 15-24 (hesla к–о)
vyšel roku 1973, třetí svazek obsahující sešity 25-35 (hesla п–р) vyšel v roce 1982
a čtvrtý svazek obsahující sešity 36-52 (hesla с–ѵ) vyšel až v roce 1997.3 V roce 2010
pak byl vydán první sešit (53. v průběžném číslovaní SJS) Dodatků ke Slovníku jazyka
staroslověnského (Addenda et corrigenda). Slovník měl být středního rozsahu
co do počtu památek sloužících jako excerpční materiál, nikoli co do počtu hesel –
v tomto smyslu je slovník vyčerpán, tj. obsahuje všechny lexémy ze zkoumaných
památek.4
SJS byl koncipován se dvěma hlavními cíli – měl zahrnovat veškerou slovní
zásobu písemných památek nejstaršího staroslověnského období a navíc měl být
1
ČAJKA, František. Dodatky ke Slovníku jazyka staroslověnského (Lexicon linguae palaeoslovenicae V. –
Addenda et corrigenda). In: Slovník jazyka staroslověnského. Historie, osobnosti a perspektivy.
Eds. František Čajka a Marcel Černý. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2016, s. 87.
2
BLÁHOVÁ, Emilie. Kronika Slovníku jazyka staroslověnského. In: Slovník jazyka staroslověnského.
Historie, osobnosti a perspektivy. Eds. František Čajka a Marcel Černý. Praha: Slovanský ústav AV ČR,
2016, s. 31–37.
3
ČAJKA, František. Dodatky ke Slovníku jazyka staroslověnského (Lexicon linguae palaeoslovenicae
V. – Addenda et corrigenda). In: Slovník jazyka staroslověnského. Historie, osobnosti a perspektivy.
Eds. František Čajka a Marcel Černý. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2016, s. 87.
4
Slovník jazyka staroslověnského I. а–ћ. Hl. red. J. Kurz. Praha: Academia, 1966, s. 29.
11
nápomocný badatelům při interpretaci starých textů.5 Excerpční materiálovou základnu
tvoří tři okruhy: a) texty kanonické, b) texty pocházející z období cyrilometodějského
dochované v mladších opisech, c) českocírkevněslovanské památky. Tyto okruhy byly
zvoleny a zpracovány s ohledem na cíl SJS – obsažení veškerého lexika nejstaršího
období staroslověnštiny. Mladší opisy starších textů byly zpracovány s vědomím rizika
zahrnutí nepůvodních výrazů, bohužel u některých památek nebyla jiná možnost
než využít právě mladších opisů.6 Autoři uvádějí, že „výběr materiálu SJS vychází
z předpokladu, že Konstantin a Metoděj přeložili na Moravě celou bibli, přesně řečeno,
že Metoděj dokončil její překlad v posledních letech svého života.“7
1.2 Historie slovníku
O sestavení nového slovníku staroslověnského lexika uvažoval Miloš Weingart

již na konci 20. let 20. století, přičemž již během svého předešlého působení
na univerzitě ve Vídni započal se shromažďováním materiálu potřebného k sestavení
slovníku. V té době sice byly na světě slovníky zabývající se staroslověnským lexikem,
jediným velkým slovníkem zabývajícím se církevněslovanským lexikem byl ale slovník
Miklošičův (vydaný v letech 1862–65). Ten však vycházel z památek mladších,
a to zejména proto, že v době jeho vydání ještě nebyly starší památky známy,
popř. vydány. Právě absenci nejstarších staroslověnských památek chtěl vyřešit
Weingart vydáním nového slovníku mapujícího lexikum nejstarších staroslověnských
památek. Weingart měl k dispozici několik studentů, kteří mu měli s excerpcí nového
materiálu pomoci. Tento na první pohled dobrý nápad se ale trochu minul účinkem,
protože studenti se sice drželi dané formální stránky, ale v detailech zpracování se jejich
excerpce lišily a celý materiál tak byl nejednotný.8 Ve 40. letech vznikla Komise
pro vydávání staroslověnského slovníku, která celý tento projekt zastřešovala, řešila
koncepci a metodologii SJS a jejím iniciátorem byl Bohuslav Havránek, který se spolu
se dvěma dalšími členy, Josefem Vajsem a Josefem Vašicou, zúčastnil roku 1943 první
5
BLÁHOVÁ, Emilie. Jubileum Slovníku jazyka staroslověnského. Slavia 58, 1989, č. 4, s. 343.
6
MAREŠ, František Václav. Staroslověnská exikografie. In: Cyrilometodějská tradice a slavistika. Praha:
Torst, 2000, s. 633.
7
BLÁHOVÁ, Emilie. Lexikální specifika staroslověnského parimejníku. Slavia 68, 1999, č. 2, s. 236.
8
2016, s. 13–15.
12
chůze této komise. Na této schůzi se stejně jako na dalších projednávala jednotlivá
pravidla pro excerpci materiálu a jejího následného zpracování pro SJS.
Tak se např. měla na konci každého hesla uvádět synonyma a na konci slovníku měl
být zařazen vznikající řecko-staroslověnský index9.
Stejně jako pravidla pro zpracování excerpčních lístků se měnila i pramenná
základna vznikajícího SJS. Původní myšlenkou bylo čerpat ze známých šesti
hlaholských a dvou kyrilských památek, z Kyjevských listů a Pražských hlaholských
zlomků. Dále se měl materiál obohatit o excerpci evangelií Zografského a Mariánského,
Sinajského žaltáře a Sinajského euchologia. O několik let později se spekulovalo
o zařazení nápisů, jenže tento návrh byl zavržen z prostého důvodu: stále byly
nacházeny nové a nové nápisy, tudíž by byl materiál stále neúplný. Ve Slovníku jazyka
staroslověnského se proto nachází pouze jediný nápis – epitaf cara Samuela. Na počátku
50. let byly do materiálu pro excerpci zařazeny např. i Život Konstantinův a Život
Metodějův. Nakonec se materiálová základna rozšířila na okruh čítající 95 památek.10
Až v roce 1953 bylo možno přikročit k práci s vyexcerpovaným materiálem,
kterého již bylo dostatek pro jeho zpracování do slovníkových hesel. Excerpční lístky
však nebyly seřazeny abecedně, nýbrž podle zdroje. Proto byly do pracovní skupiny
zapojeni tzv. řadiči, kteří měli za úkol excerpční lístky seřadit podle abecedy, aby bylo
možno s tímto materiálem nadále pracovat pro potřeby slovníku. V roce 1956 pak vyšel
ukázkový sešit zpracovaných slovníkových hesel. Tento sešit seznamoval čtenáře
se 74 hesly začínajících na různá písmena abecedy a různého slovnědruhového zařazení.
S ukázkovým vydáním slovníku se také ustanovila další pravidla, která byla dodržena
do posledního vydaného dílu SJS: němčina jako třetí jazyk, do něhož jsou hesla
překládána (vedle češtiny a ruštiny) a latina jako výkladový jazyk. 11 Již od počátku
práce na SJS byla vypracována přesná pravidla pro excerpci materiálu. „Pro úpravu
excerpčních lístků byly přijaty tyto zásady:
a) hesla jsou psána na jednotlivých lístcích písmem cyrilským, normalizovaným
staroslověnským pravopisem, u jmen a zájmen v tvaru nominativu singuláru,
9
2016, s. 18–21.
10
Tamtéž, s. 18–28.
11
Tamtéž, s. 31–37.
13
u sloves ve formě infinitivní; u každého slova je vytčen druh slova, rod u jmen,
vid u sloves;
b) při každém slově je uváděn jeho ekvivalent řecký nebo – je-li originál latinský –
latinský nebo – je-li originál starohornoněmecký – starohornoněmecký; po něm
následuje význam český, který je vždy určen vzhledem k danému místu
v staroslověnském textu, nikoli snad mechanickým překladem slova řeckého,
latinského nebo starohornoněmeckého;
c) pod záhlavím bývá vyznačena vazba slova v příslušném dokladě a jeho tvar;
d) pod tímto bližším určením je podán doklad písmem cyrilským v náležitém
větném spojení a bez jakékoli úpravy pravopisné; […]
e) u každého dokladu je připojeno znění originálu (nejen tedy příslušné slovo
originální v hesle, nýbrž i citát celého originálního místa) s citátem dokladu
staroslověnského;
f) každé místo je přesně určeno;
g) současně se pořizuje stručný odkazový lístek řecko-staroslověnský
nebo latinsko-staroslověnský nebo starohornoněmecko-staroslověnský […];
praxe si vyžádala také zavedení takových lístků, z nichž vyniká, že dané slovo
je v překladě staroslověnském samostatně dodáno (tam, kde v řeckém,
resp. jiném originálním textu nemáme žádného příslušného ekvivalentu);
h) zároveň se pořizují také lístky obsahující odkazy na varianty, při pomocném
slovese na sloveso významové, při souslovích apod.“12
1.3 Dodatky (Addenda)
V roce 2016 vyšly jako pátý svazek slovníku Dodatky ke Slovníku jazyka
staroslověnského (Lexicon linguae palaeoslovenicae V. – Addenda et corrigenda).
Na zpracování Dodatků bylo pomýšleno již od samého počátku prací na SJS. Zejména
během sestavování a vydávání prvních sešitů se měnila práce zpracování hesel, měnil se
také přístup k materiálové základně, některé památky byly teprve nalézány či vydávány.
Mezi takové památky, které byly do SJS zahrnuty během práce na I. svazku SJS patří
starozákonní rukopisy nebo Besědy na evangelije (40 homilií na evangelia Řehoře
Velikého). Během práce na II. svazku pak byly zařazeny Eninský apoštol a Služba
12
Slovník jazyka staroslověnského I. а–ћ. Hl. red. J. Kurz. Praha: Academia, 1966, s. 3–4.
14
o Demetriovi Soluňském. Nově byl do Dodatků zahrnut materiál později nalezených
(v roce 1975) fragmentů Sinajského žaltáře a Sinajského euchologia pocházejících
z 11. století.13 Dále byly navíc zařazeny hlaholicí psané texty: Bojanský palimpsest,
Zografský palimpsest a Vatikánský zlomek.14 Cílem tohoto svazku bylo tedy doplnění
a oprava hesel obsažených v I. svazku SJS a doplnění hesel nových na základě nově
zpracovaných materiálů.
Po formální stránce se Dodatky od původního SJS nijak neliší – stále jsou zde
tři překladové jazyky (čeština, ruština, němčina) a také latina zůstala jako jazyk
výkladový. Ani po grafické stránce nejsou Dodatky nijak odlišné kromě dříve
se nevyskytujícího grafického symbolu: křížku – tím byla označena hesla nově
doplněná. Během prací na původním SJS se také měnilo pořadí zdrojových památek –
zpočátku se prameny uváděly v pořadí podle frekvence výskytu, později se přistoupilo
k ustálenému pořadí, kterého je posléze užito i v Dodatcích.
Při práci na Dodatcích již bylo přihlédnuto k budoucímu záměru digitalizace
všech svazků slovníku v rámci projektu GORAZD. Právě z tohoto důvodu byly
z Dodatků vyřazeny neúplně excerpované památky, které se jako zdroj objevují
v předchozích svazcích; „není zpracováván materiál Nikoľského evangelia (Nik,
resp. Nika a Nikb), neuvádí se materiál z cyrilometodějských oficií rukopisu
Vatikánského z roku 1398 (CMVat), Vídeňského ze 14. století (CMVindob)
a Novljanského (CMNov), dále se nezpracovává materiál z Perfirejevova parimejníku
(Perf). Vyřazen byl také materiál knihy Jób (ms. Job II).“15
Jak již bylo uvedeno, během práce na Dodatcích mezi léty 2010–2016 bylo
vydáno osm sešitů dodatků a doplnění SJS.
13
BLÁHOVÁ, Emilie. Jubileum Slovníku jazyka staroslověnského. Slavia 58, 1989, č. 4, s. 337.
14
ČAJKA, František. Dodatky ke Slovníku jazyka staroslověnského (Lexicon linguae palaeoslovenicae V.
– Addenda et corrigenda). In: Slovník jazyka staroslověnského. Historie, osobnosti a perspektivy. Eds.
František Čajka a Marcel Černý. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2016, s. 94.
15
Tamtéž, s. 95.
15
2 Výrazy podle příslušnosti ke kmeni
V excerpovaném materiálu čítajícím 350 položek lze nalézt substantiva náležející

k těmto vokalickým kmenům: a-kmen feminin, ja-kmen feminin, ьja-kmen feminin, o-
kmen maskulin, o-kmen neuter, jo-kmen maskulin, jo-kmen neuter, ьjo-kmen maskulin,
ьjo-kmen neuter, u-kmen, i-kmen maskulin a i-kmen feminin; stejně tak i substantiva
náležející k těmto konsonantickým kmenům: n-kmen, s-kmen, t-kmen a ъv-kmen. U
některých substantiv umožňuje staroslověnština dvojí rodovou a kmenovou příslušnost.
V případě dvojí rodové příslušnosti jsme tato substantiva rozřadili na základě jejich
příslušnosti ke gramatickým rodům. Pokud jde o dvojí kmenovou příslušnost, je
takovým substantivům vyčleněna samostatná podkapitola.
2.1 a-kmen feminin
Z celkového počtu excerpovaných výrazů (v rozsahu 350 položek)16 jsou

feminina náležející k a-kmeni (deklinace podle vzoru жена) doložena v počtu 49 slov,
tj. 14 %: агода (-ъі); ꙗгода (-ъі); баба (-ъі); бедра (-ъі); бльвотина (-ъі); бльботина (-ъі);
врачьба (-ъі); връста (-ъі); гангрена (-ъі); глава (-ъі); глезьна (-ъі); дъна (-ъі);
дѣва (-ъі); жила (-ъі); змѵрьна, змръна (-ъі); исказа (-ъі); ицѣльба (-ъі); краста (-ъі);
крижма, кризма (-ъі); къіка (-ъі); лалока (-ъі); ланита (-ъі); лѣчьба (-ъі); мѧта (-ъі);
нога (-ъі); осъпа (-ъі); пагѹба (-ъі); пазѹха (-ъі); пазѹхъі (-ъ); плесна (-ъі); понꙗва (-ъі);
понꙗвица (-ъі); приснодѣва (-ъі); проказа (-ъі); пѣготъі (-ъ); пѧта (-ъі); рѫка (-ъі);
слина (-ъі); слѣпота (-ъі); трѧсъка (-ъі); ѹстьна (-ъі); хранитва (-ъі); хризма (-ъі);
хромота (-ъі); хѹдоба (-ъі); цѣльба (-ъі); ꙗзва (-ъі); ѫза (-ъі); ѫтроба (-ъі).
2.2 ja-kmen feminin
Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou feminina náležející k ja-kmeni

(deklinace podle vzoru дѹша) doložena v počtu 19 slov, tj. 5,43 %: вѣжда (-ѧ);
16
Dále jen „z celkového počtu excerpovaných výrazů“.
16
доилица (-ѧ); дѣвица (-ѧ); зажда (-ѧ); зѣница (-ѧ); кадильница (-ѧ); клѣщѧ (-ь);
кожа (-ѧ); кожица (-ѧ); корицѧ (-ь); кръвоточица (-ѧ); мъішьца (-ѧ); ножьницѧ (-ь);
перитомиꙗ (-иѩ); приснодѣвица (-цѧ); сърѧща (-ѧ); трѧсавица (-ѧ); ѩsа (-ѧ);
ѳѵмиꙗньница, ѳьмиꙗньница (-ѧ).
2.3 ьja-kmen feminin
Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou feminina náležející k ьja-kmeni

(deklinace podle vzoru змьꙗ/змиꙗ) doložena v počtu 11 slov, tj. 3,14 %: акровѹстіꙗ,
акровьст(в)иꙗ (-иѩ); банꙗ (-ѩ); дѣваꙗ (-въіꙗ); касиꙗ (-иѩ); кататомиꙗ (-иѩ);
кириꙗ (-иѩ); лѧдвиѩ (-ии); постелꙗ (-лѩ); приснодѣваꙗ (-въѣѩ); тьлꙗ (-ѩ); шиꙗ, шиѩ;
ꙗчаꙗ, ѩчаꙗ (-ѩ).
2.4 o-kmen maskulin
Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou maskulina náležející k o-kmeni

(deklinace podle vzoru рабъ) doložena v počtu 70 slov, tj. 20 %: ароматъ (-а);
асклипиодъ (-а); асклипиꙗдъ (-а); аспинщъ, аспинфъ, аспинъ (-а); берилосъ (-а); варъ (-а,
-ѹ); власъ (-а); врѣдъ (-а); гръбъ (-а); дѹхъ (-а); дъімъ (-а); зракъ (-а); зѫбъ (-а);
изврагъ (-а); извръгъкъ (-а); кротафъ (-а); кръмлѥникъ (-а); ливанъ (-а); мирътъ (-а);
мозгъ (-а); моръ (-а); мънихъ (-а); мьчьтъ (-а); мѣлъ (-а);
мѫжележьникъ, мѫжеложьникъ (-а); нардъ (-а); недѫгъ (-а); недѫжьникъ (-а); носъ (-а);
одръ (-а); отъꙗдъ (-а); пагѹбьникъ (-а); пелъінъ (-а); поспѣхъ (-а); потъ (-а);
промъіслъ (-а); пръси (-ъ); пръстъ (-а); пѹпъ (-а); пькълъ (-а); пьцьлъ (-а); разѹмъ (-а);
растъ (-а); родъ (-а); скрьжьтъ (-а); слѹхъ (-а); сръдьце (-а); стомахъ (-а); стрѹпъ (-а);
съблазнъ (-а); съметьникъ (-а); съставъ (-а); съсъ (-а); съѫзъ, съвѫзъ (-а); сѫдъ (-а);
творъ (-а); трѹдъ (-а); трѹпъ (-а); тѹкъ (-а); тъілъ (-а); ѹдъ (-а); ѹсмъ (-а);
хрибъ (-а); хрѹсталъ (-а); хрьбьтъ, хрибьтъ (-а); члѣнъ (-а); ꙗсписъ (-а); ѩзъікъ (-а);
ѳѵмиꙗнъ, тимиꙗнъ, тьмиꙗнъ, ѳимиꙗнъ, ѳьмиꙗнъ (-а); усопъ, исофъ, ософъ (-а).
17
2.5 o-kmen neuter
Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou neutra náležející k o-kmeni

(deklinace podle vzoru лѣто) doložena v počtu 34 slov, tj. 9,71 %: бальство (-а);
врачевьство (-а); врачьство (-а); вѣко (-а); дебельство (-а); дѣвьство (-а); евтапападо (-а);
кадило (-а); колѣно (-а); ложесна (-снъ), ложесно (-а); лоно (-а); лъісто (-а); мрътьство (-а);
мѫжеложьство (-а); мѵра (-ъі), мѵро (-а); неистовьство (-а); плесно (-а); покръікало (-а);
поспѣшьство (-а); ребро (-а); родьство (-а); рождьство (-а); стегно (-а);
сѹгѹбородьство, сѹгѹборождьство (-а); ѹста (-ъ); ѹхо (-а); хрищало (-а); чело (-а);
чрѣво (-а); чрѣсло (-а); чѹвьство (-а); ꙗдра, нѣдра (-ъ).
2.6 jo-kmen maskulin
Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou maskulina náležející k jo-kmeni

(deklinace podle vzoru мѫжь) doložena v počtu 15 slov, tj. 4,29 %: врачь (-а);
заждь (-а); къкънꙗ (-нѩ), къкънь (-ниꙗ); младенищь (-а); младьньць, младеньць,
младѣньць (-а); мрътвьць (-ца); мѫжеложьць (-а); пластъірь (-рꙗ); прокисть (-а);
скопьць (-а); слѣпьць (-а); съсьць (-а); хромьць (-а); чрѣновитьць (-а).
2.7 jo-kmen neuter
Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou neutra náležející k jo-kmeni

(deklinace podle vzoru морѥ, съньмиште) doložena v počtu 8 slov, tj. 2,29 %:
младѧтьце (-а); плеще (-а); плюща (-ь); покровище (-а); сръдьце (-а); съірище (-а);
хранилище (-а); ѩтрьце (-а).
2.8 ьjo-kmen maskulin
Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou maskulina náležející k ьjo-kmeni

(deklinace podle vzoru жрѣбьи/жрѣбии) doložena v počtu 11 slov, tj. 3,14 %:
18
асклипии (-иꙗ); балии (-иѩ); ицѣлитель (-лꙗ); лентии (-иꙗ); повои (-а); промъішлꙗи (-ꙗ);
стѹдодѣи (-ꙗ); ѹкрои (-ꙗ); цѣлитель (-лꙗ).
2.9 ьjo-kmen neuter
Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou neutra náležející k ьjo-kmeni

(deklinace podle vzoru знаменье/знамение) doložena v počtu 101 slov, tj. 28,86 %:
балованиѥ (-иꙗ); бещѧдиѥ (-иꙗ); благодѹшиѥ (-иꙗ); блѣдѣниѥ (-иꙗ);
болѣзнованиѥ (-иꙗ); болѣниѥ (-иꙗ); бъілиѥ (-иꙗ); бъітиѥ (-иꙗ); бѣсованиѥ (-иꙗ);
бѣшениѥ (-иꙗ); видѣниѥ (-иꙗ); врачеваниѥ (-иꙗ); въдѹновениѥ (-иꙗ);
въдъхновениѥ, noviter въдъхновениѥ (-иꙗ); въsвѣждениѥ (-иꙗ); възгнѫшениѥ (-иꙗ);
въздъхновениѥ (-иꙗ); въздъіханиѥ (-иꙗ); възиманиѥ (-иꙗ); гнитиѥ (-иꙗ);
дѹновениѥ (-иꙗ); дъхновениѥ (-иꙗ); дъіханиѥ (-иꙗ); жалосръдиꙗ (-ии); запѧтиѥ (-иꙗ);
зачѧтиѥ (-иꙗ); изведениѥ (-иꙗ); издъіханиѥ (-иꙗ); изложениѥ (-иꙗ); излѣкованиѥ (-иꙗ);
ищѧдиѥ (-иꙗ); ицѣлѥниѥ (-иꙗ); каждениѥ (-иꙗ); касаниѥ (-иꙗ); краѥоврѣзаниѥ (-иꙗ);
кръвоточениѥ (-иꙗ); лихоꙗдениѥ (-иꙗ); малосъпаниѥ (-иꙗ); междѹрамиѥ (-иꙗ);
мьчьтаниѥ (-иꙗ); наличиѥ (-иꙗ); неистовлѥниѥ (-иꙗ); некраѥобрѣзаниѥ (-иꙗ);
необрѣзаниѥ (-иꙗ); неокроѥниѥ (-иꙗ); неꙗдениѥ (-иꙗ); обитиѥ (-иꙗ); обонꙗниѥ (-иꙗ);
обрѣзаниѥ (-иꙗ); объсръдованиѥ (-иꙗ); обѣданиѥ (-иꙗ); обѣдениѥ (-иꙗ); оживлѥниѥ (-иꙗ);
окроѥниѥ (-иꙗ); отравлѥниѥ, отровлѥниѥ (-иꙗ); отъдшениѥ (-иꙗ); отъдъіханиѥ (-иꙗ);
плиновениѥ (-иꙗ); плодътворѥниѥ (-иꙗ); плюновениѥ (-иꙗ); подъѩтиѥ (-иꙗ);
порождениѥ (-иꙗ); поспѣшениѥ (-иꙗ); постраданиѥ (-иꙗ); прижитиѥ (-иꙗ); приѩтиѥ (-иꙗ);
прокажениѥ (-иꙗ); промъішлѥниѥ (-иꙗ); прѣнемаганиѥ (-иꙗ); разболѣниѥ (-иꙗ);
размѣшениѥ (-иꙗ); ращениѥ (-иꙗ); родьствиѥ (-иꙗ); рождениѥ (-иꙗ); рождьствиѥ (-иꙗ);
скрьжьтаниѥ (-иꙗ); слъішаниѥ (-иꙗ); съдравиѥ (-иꙗ); съкрѹшениѥ (-иꙗ);
съмрътьвьствиѥ (-иꙗ); съмрътьствиѥ (-иꙗ); сърѣтениѥ (-иꙗ); състарѣниѥ (-иꙗ);
сътѫжениѥ (-иꙗ); трѹпиѥ (-иꙗ); тьлѣниѥ (-иꙗ); ѹдрѫчениѥ (-иꙗ); ѹдѹшиѥ (-иꙗ);
ѹмрътвиѥ (-иꙗ); ѹмрътиѥ (-иꙗ); ѹмръщвлѥниѥ, ѹмръщвениѥ (-иꙗ); ѹсъновениѥ (-иꙗ);
ѹсъпениѥ (-иꙗ); ѹтвръждениѥ (-иꙗ); ѹꙗдениѥ (-иꙗ); фѵлактириѥ (-иꙗ); цѣлѥниѥ (-иꙗ);
чѹвьствиѥ (-иꙗ); чѧдоприжитиѥ (-иꙗ); ѫханиѥ (-иꙗ).
19
2.10 u-kmen
Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou maskulina náležející k u-kmeni

(deklinace podle vzoru съінъ) doložena v počtu 1 slova, tj. 0,29 %: полъ (-ѹ).
2.11 i-kmen maskulin
Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou maskulina náležející k i-kmeni

(deklinace podle vzoru пѫть) doložena v počtu 4 slov, tj. 1,14 %: боль (-ли); къкъ (-а);
мозоль (-и); ногъть (-и).
2.12 i-kmen feminin
Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou feminina náležející k i-kmeni

(deklinace podle vzoru кость) doložena v počtu 26 slov, tj. 7,43 %: блѣдость (-и);
болѣзнь (-и); болѥсть (-и); бъіль (-и); ветьшь (-и); въздрасть (-и); голѣнь (-и); гръізь (-и);
длань (-и); злъчь et жлъчь (-и); кость (-и); маломощь (-и); масть (-и); мрътвость (-и);
новорасль (-и); ноздри (-ии); нѣмость (-и); плъть (-и); пръси (-ии); пѧсть (-и); старость (-и);
съблазнь (-и); съмръть (-и); тризнь (-и); хѹдость (-и); челюсть (-и).
2.13 n-kmen
Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou neutra náležející k n-kmeni

(deklinace podle vzoru имѧ) doložena v počtu 2 slov, tj. 0,57 %: сѣмѧ, сѣмене vel.
сѣмени; тѣмѧ, тѣмене.
2.14 s-kmen
Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou neutra náležející k s-kmeni

(deklinace podle vzoru тѣло) doložena v počtu 1 slova, tj. 0,29 %: исто, истесе.
20
2.15 ъv-kmen
Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou feminina náležející k ъv-kmeni

(deklinace podle vzoru црькъі) doložena v počtu 2 slov, tj. 0,57 %: кръвь, кръве; цѣлъі,
цѣлъве.
2.16 t-kmen
Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou maskulina náležející k t-kmeni

(deklinace podle vzoru лакъть) doložena v počtu 1 slova, tj. 0,29 %: лакъть (-те).
2.17 dvojí kmenová příslušnost
Z celkového počtu excerpovaných výrazů umožňuje staroslověnština u 4 z nich,

tj. 1,14 %, dvojí kmenovou příslušnost: дѣло, дѣлесе et дѣла (o-kmen, s-kmen);
лице, лица et личесе (jo-kmen, s-kmen); око, очесе et ока (s-kmen, o-kmen);
тѣло, тѣлесе vel. тѣла (s-kmen, o-kmen). Ve všech případech jde o neutra.
Jak jsme již uvedli, excerpovaný materiál obsahuje 350 výrazů, z nichž 14 %
náleží k a-kmenu feminin (49 výrazů), 5,43 % náleží ja-kmenu feminin (19 výrazů),
3,14 % náleží k ьja-kmenu feminin (11 výrazů), 20 % náleží k o-kmenu maskulin
(70 výrazů), 9,71 % náleží k o-kmenu neuter (34 výrazů), 4,29 % náleží k jo-kmenu
maskulin (15 výrazů), 2,29 % náleží k jo-kmenu neuter (8 výrazů), 3,14 % náleží
k ьjo-kmenu maskulin (11 výrazů), 28,86 % náleží k ьjo-kmenu neuter (101 výrazů),
0,29 % náleží k u-kmenu (1 výraz), 1,14 % náleží k i-kmenu maskulin (4 výrazů),
7,43 % náleží k i-kmenu feminin (26 výrazů), 0,57 % náleží k n-kmenu (2 výrazy),
0,29 % náleží k s-kmenu (1 výraz), 0,57 % náleží k ъv-kmenu (2 výrazy), 0,29 % náleží
k t-kmenu (1 výrazů); u 4 výrazů (tj. 1,14 %) umožňuje staroslověnština dvojí
kmenovou příslušnost.
Lze tedy konstatovat, že nejpočetněji zastoupenou skupinou slov podle kmenové

příslušnosti jsou slova náležející k ьjo-kmenu neuter (28,86 %, 101 výrazů). Naopak
21
nejméně vytížené jsou: u-kmen (0,29 %, 1 výraz), s-kmen (0,29 %, 1 výraz) a t-kmen
(0,29 %, 1 výraz).
22
3 Výrazy podle frekvence výskytu v památkách,
resp. okruzích památek
V této kapitole budeme excerpovaný materiál posuzovat z hlediska frekvence

výskytu v jednotlivých památkách, resp. kruzích památek. Excerpovaná hesla jsme
pro tyto účely rozdělili do tří následujících okruhů: a) hapax legomena, b) výskyt
v maximálně 5 památkách, c) výskyt ve více než 5 památkách. Pro lepší přehlednost
jsme hesla umístili do tabulky, v níž jsou zaznamenány také zdrojové památky a určeny
okruhy, do nichž dané památky patří.
Jelikož jsou v SJS některé památky zastoupeny více rukopisy, nebo byly
do pozdějších svazků přidány nově nalezené části památek, rozhodli jsme se
pro zjednodušení – pokud je u hesla uveden určitý rukopis, zahrnujeme
ho pod „zastřešující památku“. Pokud je např. u hesla uveden rukopis BesUvar,
zahrnujeme tento rukopis pod památku Bes.
3.1 Hapax legomena
Hapax legomenon je podle obecné definice jazykovou jednotkou, jejíž výskyt

je v rámci určitého textu, souboru textů, nebo vůbec doložen pouze jednou.17
My jsme pro účely této práce definovali hapax legomena jako doklad výrazu pouze
v jedné památce, v níž se však může vyskytovat vícekrát.
Pro lepší přehlednost uvádíme nejprve kompletní výčet abecedně seřazených
hesel, poté tabulku s uvedenou četností výskytů v okruzích památek, následně tabulku
s uvedenou četností výskytů v jednotlivých památkách. Okruhy památek
v druhé tabulce uvádíme v pořadí podle četnosti. V poslední tabulce zachycujeme
materiál podle základního kritéria relativní četnosti. Uvedené řešení se jeví
jako vhodnější pro představení materiálu než řazení podle abecedního pořadí názvů
památek.
17
BACHMANNOVÁ, Jarmila. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002, s. 163.
23
Tabulka 1 Abecední seznam hapax legomen
OKRUHY
HESLO PAMÁTKY
PAMÁTEK
1. асклипии, -иꙗ Supr homiletika
2. асклипиодъ, -а Supr homiletika
3. асклипиꙗдъ, -а Supr homiletika
4. берилосъ, -а Bes homiletika
5. благодѹшиѥ, -иꙗ Euch modlitby
6. блѣдость, -и Bes homiletika
7. блѣдѣниѥ, -иꙗ Bes homiletika
8. болѣзнованиѥ, -иꙗ Bes homiletika
9. болѣниѥ, -иꙗ Bes homiletika
10. болѥсть, -и Const hagiografie
11. бъілиѥ, -иꙗ Supr homiletika
12. бѣсованиѥ, -иꙗ Supr homiletika
13. бѣшениѥ, -иꙗ Supr homiletika
14. варъ, -а vel. -ѹ Supr homiletika
15. въsвѣждениѥ, -иꙗ Bes homiletika
16. възгнѫшениѥ, -иꙗ Zap právní texty
17. въздрасть, -и Azb veršované texty
18. въздъхновениѥ, -иꙗ Bes homiletika
19. възиманиѥ, -иꙗ Euch modlitby
20. гнитиѥ, -иꙗ Bes homiletika
21. гръізь, -и Bes homiletika
22. дебельство, -а Supr homiletika
23. дѹновениѥ, -иꙗ Euch modlitby
24. дъна, -ъі Euch modlitby
25. дъімъ, -а Bes homiletika
26. евтапападо, -а As evangelia
24
27. жалосръдиꙗ, -ии Bes homiletika
28. зажда, -ѧ Supr homiletika
29. заждь, -а Supr homiletika
30. извръгъкъ, -а Gl parimejníky
31. изложениѥ, -иꙗ Zach parimejníky
32. излѣкованиѥ, -иꙗ Supr homiletika
33. исто, истесе Supr homiletika
34. ицѣлитель, -лꙗ Euch modlitby
35. ицѣльба, -ъі Supr homiletika
36. каждениѥ, -иꙗ Supr homiletika
37. касаниѥ, -иꙗ Bes homiletika
38. кататомиꙗ, -иѩ Šiš apoštoly
39. кириꙗ, -иѩ Nik evangelia
40. краста, -ъі Euch modlitby
41. кръвоточениѥ, -иꙗ Sav evangelia
42. кръвоточица, -ѧ Supr homiletika
43. кръмлѥникъ, -а Supr homiletika
44. къкънꙗ, -нѩ; къкънь, -ниꙗ Supr homiletika
45. лалока, -ъі Bes homiletika
46. лѣчьба, -ъі Supr homiletika
47. малосъпаниѥ, -иꙗ Euch modlitby
48. мирътъ, -а Bes homiletika
49. младѧтьце, -а Euch modlitby
50. мрътьство, -а Šiš apoštoly
51. мънихъ, -а Mak apoštoly
52. мьчьтаниѥ, -иꙗ Služ liturgické knihy
53. мѫжеложьство, -а Šiš apoštoly
54. мѫжеложьць, -а Christ apoštoly
55. наличиѥ, -иꙗ Bes homiletika
25
56. некраѥобрѣзаниѥ, -иꙗ Ochr apoštoly
57. неокроѥниѥ, -иꙗ Christ apoštoly
58. нѣмость, -и Euch modlitby
59. обонꙗниѥ, -иꙗ Bes homiletika
60. объсръдованиѥ, -иꙗ Euch modlitby
61. обѣдениѥ, -иꙗ Ostr evangelia
62. оживлѥниѥ, -иꙗ Bes homiletika
63. окроѥниѥ, -иꙗ Christ apoštoly
64. осъпа, -ъі Supr homiletika
65. отъдъшениѥ, -иꙗ Supr homiletika
66. отъꙗдъ, -а Cloz homiletika
67. плодътворѥниѥ, -иꙗ Supr homiletika
68. плюща, -ь Supr homiletika
69. повои, -а Bes homiletika
70. покровище, -а Supr homiletika
71. поспѣшьство, -а Bes homiletika
72. постраданиѥ, -иꙗ Supr homiletika
73. приснодѣвица, -цѧ Služ liturgické knihy
74. прокистъ, -а Nom právní texty
75. промъіслъ, -а Supr homiletika
76. промъішлꙗи, -ꙗ Supr homiletika
77. пѹпъ, -а Bes homiletika
78. пьцьлъ, -а Supr homiletika
79. пѣготъі, -ъ Supr homiletika
80. пѧсть, -и Bes homiletika
81. разболѣниѥ, -иꙗ Supr homiletika
82. родьствиѥ, -иꙗ Bes homiletika
83. рождьствиѥ, -иꙗ Bes homiletika
84. скрьжьтаниѥ, -иꙗ Euch modlitby
26
85. съметьникъ, -а Gl parimejníky
86. съмрътьвьствиѥ, -иꙗ Bes homiletika
87. съмрътьствиѥ, -иꙗ Bes homiletika
88. тризнь, -и Bes homiletika
89. трѧсъка, -ъі Mak apoštoly
90. тъілъ, -а Bes homiletika
91. тѣмѧ, тѣмене Meth hagiografie
92. ѹдрѫчениѥ, -иꙗ Supr homiletika
93. ѹдѹшиѥ, -иꙗ Bes homiletika
94. ѹсмъ, -а Const hagiografie
95. ѹсъновениѥ, -иꙗ VencNik hagiografie
96. ѹꙗдениѥ, -иꙗ Cloz homiletika
97. фѵлактириѥ, -иꙗ Nom právní texty
98. хранитва, -ъі Nom právní texty
99. хрибъ, -а Pog žaltáře
100. хрищало, -а Hval apokalyptické texty
101. хромота, -ъі Bes homiletika
102. хрѹсталъ, -а Hval apokalyptické texty
103. хѹдоба, -ъі Bes homiletika
104. чрѣновитьць, -а Tun parimejníky
105. ꙗсписъ, -а Bes homiletika
106. ѩтрьце, -а Bes homiletika
107. ѳѵмиꙗньница, ѳьмиꙗньница, -ѧ Supr homiletika
Z celkového počtu 350 vyexcerpovaných výrazů jich 107 (30,57 %) lze zařadit
do kategorie hapax legomen, jelikož se každé z nich vyskytuje pouze v jediné památce.
27
Tabulka 2 Četnost hapax legomen v okruzích památek
Relativní četnost
Okruh památek Absolutní četnost
[%]
1. homiletika 60,75 65
2. modlitby 10,28 11
3. apoštoly 8,41 9
4. parimejníky 3,74 4
5. evangelia 3,74 4
6. hagiografie 3,74 4
7. právní texty 3,74 4
8. apokalyptické texty 1,87 2
9. liturgické knihy 1,87 2
10. veršované (literární) texty 0,93 1
11. žaltáře 0,93 1
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že z celkového počtu dokladů hapax legomen

(107) jich je nejvíce v homiletických památkách (65, tj. 60,75 %), na druhém místě
v četnosti dokladů hapax legomen jsou modlitby (11 dokladů, tj. 10,28 %). Naopak
nejméně dokladů hapax legomen je v žaltářích (1, tj. 0,93 %) a veršovaných
(literárních) textech (1, tj. 0,93 %).
Tabulka 3 Četnost hapax legomen v jednotlivých památkách
Relativní četnost
Zkratka stsl. památky Absolutní četnost
[%]
1. Bes 29,91 33
2. Supr 28,97 31
3. Euch 10,28 11
4. Christ 2,8 3
5. Nom 2,8 3
6. Šiš 2,8 3
7. Cloz 1,87 2
28
8. Const 1,87 2
9. Gl 1,87 2
10. Hval 1,87 2
11. Mak 1,87 2
12. Služ 1,87 2
13. As 0,93 1
14. Azb 0,93 1
15. Meth 0,93 1
16. Nik 0,93 1
17. Ochr 0,93 1
18. Ostr 0,93 1
19. Pog 0,93 1
20. Sav 0,93 1
21. Tun 0,93 1
22. VencNik 0,93 1
23. Zach 0,93 1
24. Zap 0,93 1
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že z celkového počtu dokladů (107) hapax

legomen se jich nejvíce vyskytuje v Bes (32, tj. 29,91 %), Supr (31, tj. 28,97 %)
a Euch (11, tj. 10,28 %). Nejméně jich je naopak v As (1, tj. 0,93 %),
Azb (1, tj. 0,93 %), Meth (1, tj. 0,93 %), Nik (1, tj. 0,93 %), Ochr (1, tj. 0,93 %),
Ostr (1, tj. 0,93 %), Pog (1, tj. 0,93 %), Sav (1, tj. 0,93 %), Tun (1, tj. 0,93 %),
VencNik (1, tj. 0,93 %), Zach (1, tj. 0,93 %) a Zap (1, tj. 0,93 %). Na druhém místě
nejmenšího vytížení jsou Cloz (2, tj. 1,87 %), Const (2, tj. 1,87 %), Gl (2, tj. 1,87 %),
Hval (2, tj. 1,87 %), Mak (2, tj. 1,87 %) a Služ (2, tj. 1,87 %). Na třetím místě
nejmenšího vytížení jsou Christ (3, tj. 2,8 %), Nom (3, tj. 2,8 %) a Šiš (3, tj. 2,8 %).
29
3.2 Výskyt v rozmezí od dvou do pěti památek
Do této podkapitoly jsme zařadili všechny výrazy, které se objevily v rozmezí

od dvou do pěti památek. Pro lepší přehlednost uvádíme, stejně jako v předchozí
podkapitole, nejprve kompletní výčet abecedně seřazených hesel, poté tabulku
s uvedenou relativní a absolutní četností výskytů v okruzích památek, následně
tabulku s uvedenou relativní a absolutní četností výskytů v jednotlivých památkách.
Okruhy památek v druhé tabulce uvádíme v pořadí podle četnosti. V poslední tabulce
zachycujeme materiál podle základního kritéria relativní četnosti. Uvedené řešení
se jeví jako vhodnější pro představení materiálu než řazení podle abecedního pořadí
názvů památek.
Tabulka 4 Abecední seznam hesel vyskytujících se v rozmezí od dvou do pěti památek
ZKRATKY STSL. OKRUHY

HESLO
PAMÁTEK PAMÁTEK
1. аспинщъ, аспинфъ, аспинъ, -а Hval, Rumj apokalyptické texty
2. балованиѥ, -иꙗ Fris, Euch modlitby
modlitby; liturgické
3. бальство, -а Euch; Kij; Cloz
knihy; homiletika
Euch; Christ, Slepč; modlitby; apoštoly;
4. бльвотина, -ъі
Nom právní texty
Euch; Christ, Slepč; modlitby; apoštoly;
5. бльботина, -ъі
Nom právní texty
modlitby;
6. боль, -ли Euch; Supr; Nom homiletika;
právní texty
7. бъіль, -и Christ, Slepč, Šiš apoštoly
8. ветьшь, -и Slepč, Šiš apoštoly
hagiografie;
9. врачебаниѥ, -иꙗ Chrabr; Bes
homiletika
10. врачевьство, -а Ben, Const hagiografie
11. врачьба, -ъі Bes, Supr homiletika
30
12. врачьство, -а Ben, Const hagiografie
modlitby;
13. връста, -ъі Euch; Supr; Const homiletika;
hagiografie
14. въдѹновениѥ, -иꙗ Bon, Eug žaltáře
въдъхновениѥ, noviter hagiografie;
15. Meth; Bes
въдъхновениѥ, -иꙗ homiletika
Moskb, Ochr,Slepč,
16. гангрена, -ъі apoštoly
Šiš
17. глезьна, -ъі Hilf, Mak, Šiš apoštoly
18. гръбъ, -а Bon, Pog žaltáře
modlitby;
19. длань, -и Euch; Supr; Vit homiletika;
hagiografie
20. запѧтиѥ, -иꙗ Lob, Par; Gl žaltáře; parimejníky
parimejníky;
21. изведениѥ, -иꙗ Gl, Tun; Bes; Nicod homiletika;
apokryfy
Christ, Mak, Slepč,
22. изврагъ, -а apoštoly
Šiš
modlitby; liturgické
23. издъіханиѥ, -иꙗ Euch; Služ
knihy
právní texty;
24. исказа, -ъі Nom; VencNik
hagiografie
evangelia;
25. корицѧ, -ь Zogr; Hval, Rumj
apokalyptické texty
26. краѥоврѣзаниѥ, -иꙗ Ochr, Slepč apoštoly
žaltáře;
27. крижма, кризма, -ъі Lob, Par; Grig; Nom parimejníky;
právní texty
28. къкъ, -а Slepč, Šiš apoštoly
31
29. къіка, -ъі Euch; Šiš modlitby; apoštoly
modlitby;
30. лихоꙗдениѥ, -иꙗ Fris; Bes, Supr
homiletika
31. лъісто, -а Bon, Lob, Par, Pog žaltáře
evangelia;
32. младенищь, -а Zogr; Supr
homiletika
apoštoly;
Christ, Slepč, Šiš;
33. мозгъ, -а homiletika;
Clem; Meth
hagiografie
Gl, Grig, Lobk,
34. мозоль, -и parimejníky
Perf, Zach
35. моръ, -а Mar, Zogr evangelia
36. мьчьтъ, -а Bes, Supr homiletika
homiletika;
37. мѣлъ, -а Supr; Christ
apoštoly
38. мѧта, -ъі Mar, Nik, Zogr evangelia
мѫжележьникъ,
39. Christ, Slepč, Šiš apoštoly
мѫжеложьникъ, -а
evangelia;
40. недѫжьникъ, -а Mar, Zogr; Bes
homiletika
41. неистовлѥниѥ, -иꙗ Pog, Sin žaltáře
homiletika;
Cloz, Supr; Christ;
42. неистовьство, -а apoštoly; teologické
Napis
traktáty
apoštoly;
43. необрѣзаниѥ, -иꙗ Christ; Zach; Const parimejníky;
hagiografie
44. неꙗдениѥ, -иꙗ Christ, Mak, Šiš apoštoly
modlitby;
Euch; Supr; Chil;
45. ногъть, -и homiletika;
VencNik; Zap
teologické traktáty;
32
hagiografie;
právní texty
Christ, Mak, Šiš; apoštoly;
46. носъ, -а
Sud právní texty
Gl, Grig, Lobk,
47. обитиѥ, -иꙗ parimejníky
Perf, Zach
As, Mar, Sav, Zogr;
48. обѣданиѥ, -иꙗ evangelia; modlitby
Euch
modlitby;
49. отравлѥниѥ, отровлѥниѥ, -иꙗ Euch; Const
hagiografie
50. отъдъіханиѥ, -иꙗ Hilf, Mak, Šiš apoštoly
homiletika;
51. пагѹбьникъ, -а Supr; Const
hagiografie
пазѹха, -ъі et modlitby;

52. Euch; Supr
пазѹхъі, -ъ homiletika
53. пелъінъ, -а Hval, Rumj apokalyptické texty
54. перитомиꙗ, -иѩ Mak, Slepč, Šiš apoštoly
55. плиновениѥ, -иꙗ As, Mar, Zogr evangelia
56. плюновениѥ, -иꙗ Nik, Ostr evangelia
57. подъѩтиѥ, -иꙗ Bes, Supr homiletika
modlitby;
58. понꙗва, -ъі Euch; Ben
hagiografie
evangelia;
59. поніавица, -ъі Zogr; Supr
homiletika
60. порождениѥ, -иꙗ Cloz, Supr; Dim homiletika; oficia
homiletika;
Bes, Supr; Meth;
61. поспѣхъ, -а hagiografie;
Dijav
modlitby
62. прижитиѥ, -иꙗ Hom, Supr homiletika
CanVenc; Euch; oficia; modlitby;
63. приснодѣваꙗ, -въѣѩ
Pochv homiletika
33
modlitby;
Euch; Supr; Christ; homiletika;
64. промъішлѥниѥ, -иꙗ
Nom; Eug apoštoly;
právní texty; žaltáře
parimejníky;
Lobk, Zach; Napis;
65. размѣшениѥ, -иꙗ teologické traktáty;
Bes
homiletika
homiletika;
66. растъ, -а Supr; Progl
veršované texty
homiletika;
67. ращениѥ, -иꙗ Supr; VencNik
hagiografie
homiletika;
68. скопьць, -а Supr; Zap
právní texty
modlitby;
69. слина, -ъі Euch; Bes
homiletika
modlitby;
Euch; Bes, Klim;
70. слѣпота, -ъі homiletika;
Ben
hagiografie
apoštoly;
71. стомахъ, -а Slepč, Šiš; Bes
homiletika
72. стѹдодѣи, -ꙗ Slepč, Šiš apoštoly
сѹгѹбородьство et
73. Cloz, Supr homiletika
сѹгѹборождьство, -а
Gl, Grig, Lobk,
74. състарѣниѥ, -иꙗ parimejníky
Perf, Zach
homiletika;
75. съсъ, -а Supr; Tun
parimejníky
homiletika; žaltáře;
76. сътѫжениѥ, -иꙗ Pochv, Supr; Par; Gl
parimejníky
apoštoly;
77. съірище, -а Christ; Bes
homiletika
34
žaltáře; homiletika;
Sin; Bes, Supr;
78. сѫдъ, -а apoštoly;
Christ; Grig
parimejníky
žaltáře; modlitby;
79. творъ, -а Sin; Euch; Bes
homiletika
modlitby;
80. трѧсавица, -ѧ Euch; Bes; Ben homiletika;
hagiografie
ѹмръщвлѥниѥ, ѹмръщвениѥ, Bes, Supr; Christ, homiletika;
81.
-иꙗ Slepč, Šiš apoštoly
homiletika;
82. хромьць, -а Supr; Hilf
apoštoly
83. хѹдость, -и Bes, Supr homiletika
Euch; Služ; Bes, modlitby; liturgické
84. цѣлитель, -лꙗ
Supr knihy; homiletika
modlitby;
Euch; VencNik; hagiografie;
85. цѣлъі, цѣлъве
Bes; Nicod homiletika;
apokryfy
oficia; modlitby;
Prag; Euch; Supr,
86. цѣлѥниѥ, -иꙗ homiletika;
Bes; Mak
apoštoly
homiletika;
Supr; Hval, Rumj; apokalyptické texty;
87. чело, -а
Gl; Vit parimejníky;
hagiografie
Christ, Slepč, Šiš; apoštoly;
88. члѣнъ, -а
Grig, Lobk parimejníky
homiletika;
Supr, Šiš; Grig,
89. чѹвьство, -а parimejníky;
Lobk; Nom
právní texty
35
90. чѧдоприжитиѥ, -иꙗ Christ, Slepč, Šiš apoštoly
homiletika;
91. шиꙗ, шиѩ Supr; Ludm
hagiografie
92. ꙗчаꙗ, ѩчаꙗ, -ѩ Christ, Slepč, Šiš apoštoly
93. ѫханиѥ, -иꙗ Christ, Slepč, Šiš apoštoly
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že z celkového počtu 350 vyexcerpovaných

výrazů jich 93 (26,57 %) lze zařadit do kategorie výrazů vyskytujících se v rozmezí
od dvou do pěti památek.
Tabulka 5 Četnost výrazů vyskytujících se v rozmezí od dvou do pěti památek v okruzích

památek
Relativní četnost
Okruhy památek Absolutní četnost
[%]
2. apoštoly 16,76 31
3. modlitby 13,51 25
6. žaltáře 5,41 10
8. evangelia 4,86 9
11. oficia 1,62 3
12. teologické traktáty 1,62 3
13. apokryfy 1,08 2
14. veršované (literární) texty 0,54 1
Z hlediska metodologického vymezení počtu památek (v rozmezí dvě až pět),

v nichž se daný lexém vyskytuje, se výsledky analýzy jeví takto – z celkového počtu
výskytů (185) výrazů vyskytujících se v rozmezí od dvou do pěti památek v okruzích
36
památek je nejvíce dokladů v homiletických památkách (48, tj. 25,95 %). Nejméně
dokladů je naopak ve veršovaných (literárních) textech (1, tj. 0,54 %).
Tabulka 6 Četnost výrazů vyskytujících se v rozmezí od dvou do pěti památek v

jednotlivých památkách
Relativní četnost
[%]
1. Supr 11,83 33
2. Euch 8,24 23
3. Bes 7,53 21
4. Šiš 7,53 21
5. Christ 6,81 19
6. Slepč 6,45 18
7. Zogr 2,87 8
8. Gl 2,51 7
9. Grig 2,51 7
10. Mak 2,51 7
11. Nom 2,51 7
12. Const 2,15 6
13. Lobk 2,15 6
14. Ben 1,79 5
15. Mar 1,79 5
16. Zach 1,79 5
17. Cloz 1,43 4
18. Hval 1,43 4
19. Par 1,43 4
20. Rumj 1,43 4
21. VencNik 1,43 4
22. Bon 1,08 3
23. Hilf 1,08 3
24. Lob 1,08 3
25. Meth 1,08 3
37
26. Perf 1,08 3
27. Pog 1,08 3
28. Sin 1,08 3
29. As 0,72 2
30. Eug 0,72 2
31. Fris 0,72 2
32. Napis 0,72 2
33. Nicod 0,72 2
34. Nik 0,72 2
35. Ochr 0,72 2
36. Pochv 0,72 2
37. Služ 0,72 2
38. Tun 0,72 2
39. Vit 0,72 2
40. Zap 0,72 2
41. CanVenc 0,36 1
42. Clem 0,36 1
43. Dijav 0,36 1
44. Dim 0,36 1
45. Hom 0,36 1
46. Chil 0,36 1
47. Chrabr 0,36 1
48. Kij 0,36 1
49. Klim 0,36 1
50. Ludm 0,36 1
51. Moskb 0,36 1
52. Ostr 0,36 1
53. Prag 0,36 1
54. Progl 0,36 1
55. Sav 0,36 1
56. Sud 0,36 1
38
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že z celkového počtu výskytů (279) výrazů
vyskytujících se v maximálně pěti památkách je nejvíce dokladů
v Supr (33, tj. 11,83 %), Euch (23, tj. 8,24 %), Bes (21, tj. 7,53 %) a Šiš (21, tj. 7,53 %).
Nejméně jich je naopak v CanVenc (1, tj. 0,367 %), Clem (1, tj. 0,36 %),
Dijav (1, tj. 0,36 %), Dim (1, tj. 0,36 %), Hom (1, tj. 0,36 %), Chil (1, tj. 0,36 %),
Chrabr (1, tj. 0,36 %), Kij (1, tj. 0,36 %), Klim (1, tj. 0,36 %), Ludm (1, tj. 0,36 %),
Moskb (1, tj. 0,36 %), Ostr (1, tj. 0,36 %), Prag (1, tj. 0,36 %), Progl (1, tj. 0,36 %),
Sav (1, tj. 0,36 %) a Sud (1, tj. 0,36 %). Na druhém místě nejméně vytížených památek
jsou As (2, tj. 0,72 %), Eug (2, tj. 0,72 %), Fris (2, tj. 0,72 %), Napis (2, tj. 0,72 %),
Nicod (2, tj. 0,72 %), Nik (2, tj. 0,72 %), Ochr (2, tj. 0,72 %), Pochv (2, tj. 0,72 %),
Služ (2, tj. 0,72 %), Tun (2, tj. 0,72 %), Vit (2, tj. 0,72 %) a Zap (2, tj. 0,72 %).
Na třetím místě nejméně vytížených památek jsou Bon (3, tj. 1,08 %),
Hilf (3, tj. 1,08 %), Lob (3, tj. 1,08 %), Meth (3, tj. 1,08 %), Perf (2, tj. 0,08 %),
Pog (3, tj. 1,08 %) a Sin (3, tj. 1,08 %).
3.3 Výrazy vyskytující se ve více než pěti památkách
Do této podkapitoly jsme zařadili všechny výrazy, které se objevily ve více

než pěti památkách. Stejně jako v předchozích podkapitolách uvádíme nejprve
kompletní výčet abecedně seřazených hesel, poté tabulku s uvedenou relativní
i absolutní četností výskytů v okruzích památek, následně tabulku s uvedenou relativní
i absolutní četností výskytů v jednotlivých památkách. Okruhy památek v druhé tabulce
uvádíme v pořadí podle četnosti. V poslední tabulce zachycujeme materiál podle
základního kritéria relativní četnosti. Uvedené řešení se jeví jako vhodnější
pro představení materiálu než řazení podle abecedního pořadí názvů památek.
39
Tabulka 7 Abecední seznam hesel vyskytujících se ve více než pěti památkách
ZKRATKY STSL. OKRUHY

HESLO
PAMÁTEK PAMÁTEK
агода, -ъі Sav; Gl, Grig, Lobk, Perf, evangelia;
1.
ꙗгода, -ъі Zach parimejníky
акровѹстиꙗ, En, Grš, Hilf, Christ, Kijb,

apoštoly;
2. акровьст(в)иꙗ, -иѩ Mak, Mih, Moska, Moskb,
et акровьствиѥ, -иꙗ parimejníky
Ochr, Slepč, Šiš; Lobk
Achr, As, Deč, Kupr, Mar,
3. ароматъ, -а Nik, Ostr, Sav, Und, Vat, evangelia
Zogr
Ludm, Venc, VencNik,
VencProl, VencVost, Vit; hagiografie;
4. баба, -ъі Gl, Grig, Lobk, Perf, Zach; parimejníky;
As; Christ, Ochr, Slepč, evangelia; apoštoly
Šiš
Mar; Cloz; Bon, Eug, Lob, evangelia;
5. балии, -иѩ Par, Pog, Sin, Sluck; Euch, homiletika; žaltáře;
Fris; Ochr modlitby; apoštoly
Supr; En, Grš, Hilf, Christ,
homiletika;
6. банꙗ, -ѩ Kijb, Mak, Mih, Moska,
apoštoly
Moskb, Ochr, Slepč, Šiš
Bon, Eug, Lob, Par, Pog,
7. бедра, -ъі žaltáře
Sin, Sluck
8. бещѧдиѥ, - иꙗ žaltáře
Sin, Sluck
Achr, As, Deč, Kupr, Mar, evangelia; žaltáře;
Nik, Ostr, Sav, Und, Vat, modlitby;
Zogr; Bon, Eug, Lob, Par, homiletika;
9. болѣзнь, -и
Pog, Sin, Sluck; Euch, teologické traktáty;
Trin; Bes, Cloz, Supr; apoštoly;
FragZogr; En, Grš, Hilf, apokalyptické texty;
40
Christ, Kijb, Mak, Mih, parimejníky;
Moska, Moskb, Ochr, liturgické knihy;
Slepč, Šiš; Hval, Rumj; Gl, hagiografie;
Grig, Lobk, Perf, Zach; právní texty; oficia;
Služ; Ben, Const, apokryfy
VencNik, Vit; Nom;
CanVenc; Nicod
liturgické knihy;
modlitby; oficia;
Kij; Euch; CMNov; Cloz, homiletika;
Supr; Gl, Grig, Lobk, Perf, parimejníky;
10. бъітиѥ, -иꙗ
Tun, Zach; Napis; Ben, teologické traktáty;
Const, Meth; Sud; Ochr hagiografie;
právní texty;
apoštoly
As, Mar, Ostr, Vat, Zogr;
Bon, Eug, Lob, Par, Pog, evangelia; žaltáře;
Sin, Sluck; Euch; Bes, modlitby;
Clem, Hom, Supr; Ilj; En, homiletika;
Grš, Hilf, Christ, Kijb, teologické traktáty;
11. видѣниѥ, -иꙗ
Mak, Mih, Moska, Moskb, apoštoly;
Ochr, Slepč, Šiš; Hval, apokalyptické texty;
Rumj; Gl, Grig, Lobk, parimejníky;
Perf, Tun, Zach; Ben, hagiografie
Const, VencNik
Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr; modlitby;
Bon, Eug, Lob, Par, Pog, homiletika;
12. власъ, -а Sin, Sluck; Euch; Bes, apoštoly;
Supr; Christ, Mak, Slepč, apokalyptické texty;
Šiš; Hval, Rumj; Gl, Grig, parimejníky;
Lobk, Perf, Zach; Nom; právní texty;
41
Ben, VencNik, VencVost hagiografie
Achr, As, Deč, Kupr, Mar, evangelia;
Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr; homiletika;
Bes, Supr; Dijav, Euch; modlitby; apoštoly;
En, Grš, Hilf, Christ, Kijb, žaltáře;
13. врачь, -а
Mak, Mih, Moska, Moskb, parimejníky;
Ochr, Slepč, Šiš; Bon; Gl, hagiografie;
Grig, Lobk, Perf, Zach; apokryfy;
Const; Nicod; Ilj teologické traktáty
modlitby;
Euch; Bes, Supr; Gl, Grig, homiletika;
14. врѣдъ, -а Lobk, Perf, Zach; Nicod; parimejníky;
Ben, Vit apokryfy;
hagiografie
žaltáře;
liturgické knihy;
Sin, Sluck; SinSluž, Služ;
modlitby;
Euch; Bes, Supr; En, Grš,
homiletika;
Hilf, Christ, Kijb, Mak,
15. въздъіханиѥ, -иꙗ apoštoly;
Mih, Moska, Moskb, Ochr,
parimejníky;
Slepč, Šiš; Gl, Grig, Lobk,
veršované texty;
Perf, Zach; Progl; Venc,
hagiografie;
VencNik; Nicod
apokryfy
16. вѣко, -а Sin, Sluck; Gl, Grig, Lobk, žaltáře; parimejníky
Perf, Zach
Bon, Pog, Sin; Pochv, žaltáře; homiletika;
17. вѣжда, -ѧ
Supr; Lobk parimejníky
Achr, As, Bojan, Deč, evangelia; žaltáře;
Kupr, Mar, Nik, Ostr, Sav, homiletika;
18. глава, -ъі
Vat, Und, Zogr; Sin; Bes, teologické traktáty;
Clem, Cloz, Hom, Pochv, apoštoly;
42
Supr; Chil; En, Grš, Hilf, apokalyptické texty;
Moska, Moskb, Ochr, modlitby;
Slepč, Šiš; Hval, Rumj; Gl, liturgické knihy;
Grig, Lobk, Perf, Zach; oficia; právní texty;
Euch; Služ; CMLab; Nom, veršované texty;
Sud; Progl; Ben, Ludm, hagiografie;
Venc, VencNik, VencProl, apokryfy
Vit; Nicod
19. голѣнь, -и
Supr; Gl, Grig, Lobk, Perf, parimejníky;
Zach; Nom právní texty
Sin, Sluck; En, Grš, Hilf,
žaltáře; apoštoly;
Christ, Kijb, Mak, Mih,
20. доилица, -ѧ parimejníky;
Moska, Moskb, Ochr,
hagiografie;
Slepč, Šiš; Lobk, Zach;
Ben, Const
Achr, As, Bojan, Deč, evangelia; žaltáře;
Kupr, Mar, Nik, Ostr, Sav, oficia;
Und, Vat, Zogr; Bon, Eug, liturgické knihy;
Lob, Par, Pog, Sin, Sluck; modlitby;
CanVenc, CMLab, homiletika;
CMNov, Dim, Prag, teologické traktáty;
21. дѹхъ, -а VitGlag; CanMis, Praef, apoštoly;
SinSluž, Služ, Vind; Dijav, apokalyptické texty;
Euch, Trin; Bes, Cloz, parimejníky;
Clem, Klim, Pochv, Supr; hagiografie;
Ilj, Napis, Ryl; En, Grš, právní texty;
Hilf, Christ, Kijb, Mak, veršované texty;
Mih, Moska, Moskb, Ochr, nápisy; apokryfy
43
Slepč, Šiš; Hval, Rumj; Gl,
Grig, Lobk, Perf, Tun,
Zach; Ben, Const, Ludm,
Meth, Naum, Venc,
VencNik, Vit; Nom; Azb,
Progl; Sam; Nicod
Bon, Eug, Lob, Par, Pog, žaltáře; homiletika;
22. дъхновениѥ, -иꙗ Sin, Sluck; Bes, Supr; parimejníky;
Grig, Zach; Meth, Venc hagiografie
modlitby;
Euch; Bes, Supr; Christ,
homiletika;
Slepč, Šiš; Bon, Eug, Lob,
23. дъіханиѥ, -иꙗ apoštoly; žaltáře;
Par, Pog; Gl, Grig, Lobk,
parimejníky;
Perf, Zach; Azb
veršované texty
Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr; evangelia; žaltáře;
Bon, Eug, Lob, Par, Pog, liturgické knihy;
Sin, Sluck; CanMis, Kij, oficia; modlitby;
Služ; CanVenc; Euch, homiletika;
Fris; Bes, Cloz, Hom, apoštoly;
24. дѣва, -ъі
Supr; En, Grš, Hilf, Christ, parimejníky;
Kijb, Mak, Mih, Moska, teologické traktáty;
Moskb, Ochr, Slepč, Šiš; hagiografie;
Gl, Grig, Lobk, Perf, Zach; právní texty;
Napis; Const, Vit; Nom, apokryfy
Sud; Nicod
homiletika;
Cloz, Hom, Supr; Mak,
apoštoly;
25. дѣваꙗ, -въіꙗ Ochr; Gl, Grig, Lobk, Perf,
parimejníky;
Zach; Const
hagiografie
Achr, As, Deč, Kupr, Mar, evangelia; oficia;
26. дѣвица, -ѧ
44
CanVenc; Euch, Fris; homiletika;
Supr; Slepč; Eug; Gl, apoštoly; žaltáře;
Lobk; Const; Nom, Sud parimejníky;
hagiografie;
právní texty
evangelia;
Achr, As, Deč, Kupr, Mar, modlitby;
27. дѣвьство, -а
Euch; Bes, Hom, Supr; apoštoly;
Mak, Služ; Naum; Nom hagiografie;
právní texty
Nik, Ostr, Sav, Und, Vat,
Zogr; Bon, Eug, Lob, Par,
evangelia; žaltáře;
Pog, Sin, Sluck; Kij,
liturgické knihy;
SinSluž, Služ; CanVenc,
oficia; modlitby;
CMLab, CMNov, Dim;
homiletika;
Euch, Fris, Trin; Bes,
Cloz, Pochv, Supr;
apoštoly;
28. дѣло, дѣлесе et дѣла FragZogr, Chil, Ilj, Ryl;
apokalyptické texty;
En, Grš, Hilf, Christ, Kijb,
parimejníky;
Mak, Mih, Moska, Moskb,
hagiografie;
Ochr, Slepč, Šiš; Hval,
právní texty;
Rumj; Gl, Grig, Lobk,
veršované texty;
Perf, Tun, Zach; Const,
apokryfy
Meth, Naum, Venc,
VencNik, Vit; Nom; Azb;
Nicod
29. жила, -ъі
Euch; Supr; En, Grš, Hilf, homiletika;
Christ, Kijb, Mak, Mih, apoštoly;
45
Moska, Moskb, Ochr, parimejníky;
Slepč, Šiš; Gl, Grig, Lobk, hagiografie
Perf, Zach; Bes, Const,
VencNik
evangelia;
As, Ostr, Sav; Hom, Supr;
30. зачѧтиѥ, -иꙗ homiletika;
Mak, Ochr, Šiš
apoštoly
31. злъчь et жлъчь, -и Sin, Sluck; Euch; Supr; apoštoly;
Hilf, Mak, Slepč, Šiš; Gl, parimejníky;
Grig, Lobk, Perf, Zach; hagiografie;
Const; Nicod apokryfy
As, Deč, Nik, Ostr, Sav;
32. змѵрьна, змръна, -ъі Bon, Eug, Lob, Par, Pog,
homiletika;
Sin, Sluck; Bes, Cloz, Supr
evangelia;
Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr;
modlitby;
Euch; Bes, Hom, Supr; En,
homiletika;
Grš, Hilf, Christ, Kijb,
33. зракъ, -а apoštoly;
parimejníky;
Ochr, Slepč, Šiš; Gl, Grig,
apokryfy;
Lobk, Perf, Zach; Nicod;
hagiografie
Vit
homiletika;
34. зѣница, -ѧ Sin, Sluck; Euch; Klim,
apoštoly;
Supr; Ochr; Gl
parimejníky
35. зѫбъ, -а Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr; modlitby; oficia;
46
Sin, Sluck; Euch; CMNov; teologické traktáty;
Bes, Supr; Chil, Ryl; En, apoštoly;
Grš, Hilf, Christ, Kijb, apokalyptické texty;
Ochr, Slepč, Šiš; Hval, hagiografie;
Rumj; Gl, Grig, Lobk, apokryfy
Perf, Zach; Const,
VencNik; Nicod
evangelia;
36. ищѧдиѥ, -иꙗ parimejníky;
Gl, Grig, Lobk, Perf, Zach;
hagiografie
VencNik
Mar, Nik, Zogr; Bon, Eug,
Lob, Par, Pog, Sin, Sluck;
liturgické knihy;
Služ; CanVenc; Dijav,
modlitby;
Euch; Bes, Clem, Cloz,
homiletika;
Pochv, Supr; En, Grš, Hilf,
37. ицѣлѥниѥ, -иꙗ apoštoly;
Moska, Moskb, Ochr,
parimejníky;
hagiografie;
Grig, Lobk, Perf, Zach;
apokryfy
Ben, VencNik; Nicod
žaltáře;
Bon, Eug, Lob, Par, Pog, liturgické knihy;
Sin, Sluck; Služ; Euch; modlitby;
38. кадило, -а Hval, Rumj; Gl, Grig, apokalyptické texty;
Lobk, Perf, Zach; Const, parimejníky;
Vit; Bes hagiografie;
homiletika
En, Grš, Hilf, Christ, Kijb
apoštoly;
39. кадильница, -ѧ Mak, Mih, Moska, Moskb,
apokalyptické texty
47
Rumj
40. касиꙗ, -иѩ žaltáře
Sin, Sluck
Gl, Grig, Lobk, Perf, Zach; parimejníky;
41. клѣщѧ, -ь
Bes, Clem homiletika
Sin, Sluck; Euch; Bes, žaltáře; modlitby;
Supr; Chil; En, Grš, Hilf, homiletika;
42. кожа, -ѧ Christ, Kijb, Mak, Mih, teologické traktáty;
Moska, Moskb, Ochr, apoštoly;
Slepč, Šiš; Gl, Grig, Lobk, parimejníky
Perf, Zach
Moskb, Slepč, Šiš; Gl, apoštoly;
43. кожица, -ѧ
Grig, Lobk, Perf, Zach parimejníky
Bon, Eug, Lob, Par, Pog, oficia; modlitby;
Sin, Sluck; CMNov; Euch; homiletika;
Bes, Supr; En, Grš, Hilf, apoštoly;
44. колѣно, -а Christ, Kijb, Mak, Mih, apokalyptické texty;
Moska, Moskb, Ochr, parimejníky;
Slepč, Šiš; Hval, Rumj; Gl, právní texty;
Grig, Lobk, Perf, Zach; hagiografie;
Nom; Ben, VencNik, Vit; apokryfy
Nicod
As, Mar, Ostr, Zogr; Bon, evangelia; žaltáře;
Eug, Lob, Par, Pog, Sin, modlitby;
Sluck; Euch; Bes, Clem, homiletika;
45. кость, -и
Supr; Christ, Slepč, Šiš; apoštoly;
Ben hagiografie
46. кротафъ, -а Bon, Eug, Lob, Par, Pog, žaltáře
48
Sin, Sluck
CanMis, Kij, SinSluž,
Služ; CanVenc, VitGlag;
liturgické knihy;
Dijav, Euch; Bes, Cloz,
oficia; modlitby;
Pochv, Supr; Achr, As,
homiletika;
Deč, Kupr, Mar, Nik, Ostr,
Sav, Und, Zogr; Bon, Eug,
47. кръвь, кръве apoštoly;
Chil, Napis; En, Grš, Hilf,
parimejníky;
Moska, Moskb, Ochr,
hagiografie;
Slepč, Šiš; Hval, Rumj;
právní texty;
Gl; Const, Venc, VencNik,
apokryfy
VencTr, Vit; Nom, Sud,
Zap; Nicod
evangelia;
homiletika;
48. лакъть, -те Bes, Supr; Hval, Rumj;
Bon, Pog; Gl, Grig, Lobk,
žaltáře; parimejníky
Perf, Zach
49. ланита, -ъі Prag; Euch; Cloz, Supr; homiletika;
Const hagiografie
evangelia;
50. лентии, -иꙗ Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr;
homiletika
Supr
evangelia;
As, Deč, Nik, Ostr, Sav;
51. ливанъ, -а apokalyptické texty;
Hval, Rumj; Grig, Lobk
parimejníky
52. лице, лица et личесе Bon, Eug, Lob, Par, Pog, žaltáře; evangelia;
49
Sin, Sluck; Achr, As, Deč, liturgické knihy;
Kupr, Mar, Nik, Ostr, Sav, oficia; modlitby;
Und, Zogr; CanMis, Služ, homiletika;
SinSluž; CMNov; Dijav, teologické traktáty;
Euch, Fris; Bes, Clem, apoštoly;
Cloz, Hom, Klim,Supr; Ilj, apokalyptické texty;
Napis, Ryl; En, Grš, Hilf, parimejníky;
Christ, Kijb, Mak, Mih, hagiografie;
Moska, Moskb, Ochr, právní texty;
Slepč, Šiš; Hval, Rumj; Gl, apokryfy
Const, Meth, Venc, Vit;
Nom, Sud; Nicod
modlitby;
53. ложесна, -снъ homiletika;
ложесно, -а Sin, Sluck; Euch; Hom,
apoštoly;
Supr; Christ, Šiš; Gl, Grig,
parimejníky
Job, Lobk, Perf, Zach
modlitby;
54. лоно, -а homiletika;
Sin, Sluck; Dijav, Euch;
parimejníky;
Bes, Supr; Gl, Grig, Lobk,
hagiografie
Perf, Zach; Venc, VencTr
Bon, Eug, Lob, Par, Pog, žaltáře; modlitby;
55. лѧдвиѩ, -ии
Sin, Sluck; Euch; Bes homiletika
evangelia;
Mar, Zogr; Euch; Bes, modlitby;
56. маломощь, -и
Supr; Vit homiletika;
hagiografie
57. масть, -и Bon, Eug, Lob, Par, Pog, žaltáře; modlitby;
50
Sin, Sluck; Dijav, Euch; homiletika;
Bes, Supr; Nik; Christ evangelia; apoštoly
58. междѹрамиѥ, -иꙗ žaltáře
Sin, Sluck
liturgické knihy;
Sin, Sluck; Služ; Dijav,
modlitby;
Euch, Trin; Bes, Cloz,
homiletika;
59. младьньць, младеньць, Hom, Pochv, Supr; En,
младѣньць, -а apoštoly;
parimejníky;
hagiografie;
apokryfy
Lobk, Perf, Zach; Const,
Venc, VencNik; Nicod
Euch; Supr; En, Grš, Hilf,
modlitby;
60. мрътвость, -и homiletika;
Moska, Moskb, Ochr,
apoštoly
Slepč, Šiš
As, Mar, Ostr, Zogr; Bes, evangelia;
61. мрътвьць, -ца Cloz, Hom, Supr; Hval, homiletika;
Rumj apokalyptické texty
As, Mar, Ostr, Zogr; Bon,
Eug, Lob, Par, Pog, Sin, evangelia; žaltáře;
Sluck; En, Grš, Hilf, apoštoly;
62. мъішьца, -ѧ
Moska, Moskb, Ochr, liturgické knihy;
Slepč, Šiš; Gl, Grig, Lobk, oficia; homiletika;
Perf, Zach; Služ; CMNov; apokryfy
Bes; Nicod
63. мѵра, -ъі, мѵро, -а
51
Euch; Supr; Mak; Hval, homiletika;
Rumj; Zach apoštoly;
parimejníky
64. нардъ, -а evangelia
Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr
Bon, Eug, Lob, Par, Pog, modlitby;
Sin, Sluck; Dijav, Euch; homiletika;
65. недѫгъ, -а Bes, Cloz, Supr; En, Grš, apoštoly;
Hilf, Christ, Kijb, Mak, teologické traktáty;
Mih, Moska, Moskb, Ochr, hagiografie;
Slepč, Šiš; Napis; Const; právní texty
Nom, Sud
66. новорасль, -и žaltáře
Sin, Sluck
Sin, Sluck; Bes, Supr; Gl,
67. ноздри, -ии parimejníky;
veršované texty
Progl
liturgické knihy;
oficia; modlitby;
Sin, Sluck; Služ; Prag;
homiletika;
Euch; Bes, Cloz, Pochv,
apoštoly;
68. нога, -ъі Supr; En, Grš, Hilf, Christ,
Kijb, Mak, Mih, Moska,
parimejníky;
Moskb, Ochr, Slepč, Šiš;
hagiografie;
Hval, Rumj; Gl, Grig,
právní texty;
Lobk, Perf, Zach; Ben,
apokryfy
Const, VencNik, Vit;
52
Nom; Nicod
69. ножьницѧ, -ь evangelia
Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr
Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr; evangelia; apoštoly;
En, Grš, Hilf, Christ, Kijb, parimejníky;
70. обрѣзаниѥ, -иꙗ
Mak, Mih, Moska, Moskb, homiletika;
Ochr, Slepč, Šiš; Zach; hagiografie
Bes, Pochv; Const
modlitby;
Sin, Sluck; Euch; Bes,
homiletika;
71. одръ, -а Supr; En, Grš, Hilf, Christ,
apoštoly;
parimejníky
Hval, Rumj; Gl, Grig,
Lobk, Perf, Zach
As, Mar, Nik, Ostr, Sav, parimejníky;
Zogr; Bon, Lob, Par, Pog, homiletika;
72. око, очесе et ока
Sin; Lobk, Zach; Supr; apoštoly;
Christ; Ben; Progl hagiografie;
veršované texty
Bon, Eug, Lob, Par, Pog, teologické traktáty;
Sin, Sluck; Bes, Supr; Ilj; apoštoly;
73. пагѹба, -ъі
Christ, Slepč, Šiš; Hval, apokalyptické texty;
Rumj; Gl, Grig, Lobk, parimejníky;
Perf, Tun, Zach; VencNik, hagiografie;
Nicod; Dijav apokryfy; modlitby
53
74. пластъірь, -рꙗ
Const hagiografie
homiletika;
75. плесна, -ъі Sin, Sluck; Bes, Euch;
плесно, -а apoštoly;
Supr; Hilf, Mak, Šiš; Gl
parimejníky
evangelia;
As, Mar, Ostr; Bes, Supr;
homiletika;
76. плеще, -а Ochr; Gl, Grig, Lobk, Perf,
apoštoly;
Zach; Ben, VencNik
hagiografie
liturgické knihy;
Sin, Sluck; Kij, Služ; Dim;
oficia; modlitby;
Dijav, Euch, Fris; Bes,
homiletika;
Clem, Cloz, Hom, Pochv,
Supr; Chil, Ilj, Napis,
77. плъть, -и apoštoly;
FragHilf; En, Grš, Hilf,
parimejníky;
Moska, Moskb, Ochr,
hagiografie;
právní texty;
apokryfy
Ben, Const, VencNik; Sud;
Nicod
En, Grš, Hilf, Christ, Kijb,
78. покръікало, -а Mak, Mih, Moska, Moskb, apoštoly
Ochr, Slepč, Šiš
79. полъ, -ѹ Dijav, Euch; Bes, Clem, homiletika;
Supr; En, Grš, Hilf, Christ, apoštoly;
Kijb, Mak, Mih, Moska, apokalyptické texty;
54
Moskb, Ochr, Slepč, Šiš; parimejníky;
Hval, Rumj; Gl, Grig, žaltáře; hagiografie;
Lobk, Perf, Zach; Bon, právní texty;
Pog; Ben, Const, Meth, apokryfy
Vat, VencNik; Nom, Sud;
Nicod
Euch; Bes, Supr;
liturgické knihy;
FragZogr; En, Grš, Hilf,
homiletika;
80. поспѣшениѥ, -иꙗ Christ, Kijb, Mak, Mih,
Moska, Moskb, Ochr,
apoštoly
Slepč, Šiš
apoštoly;
81. постелꙗ, -лѩ Sin, Sluck; Supr; Grš, Hilf,
hagiografie;
Mak; VencNik, Nicod
apokryfy
Achr, As, Deč, Kupr, Mar, evangelia; apoštoly;
Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr; parimejníky;
82. потъ, -а Christ; Gl, Grig, Lobk, modlitby;
Perf, Zach; Euch; Bes, homiletika;
Supr; Vit hagiografie
liturgické knihy;
Kij, SinSluž Služ;
oficia; homiletika;
CanVenc, Dim; Bes, Supr,
83. приснодѣва, -ъі teologické traktáty;
Napis; En, Ochr, Slepč;
apoštoly;
Venc
hagiografie
Sin; CanMis, Služ; Euch; žaltáře;
Bes, Supr; En, Grš, Hilf, liturgické knihy;
Christ, Kijb, Mak, Mih, modlitby;
84. приѩтиѥ, -иꙗ Moska, Moskb, Ochr, homiletika;
Slepč, Šiš; Gl, Grig, Lobk, apoštoly;
Perf, Zach; Napis; Nom; parimejníky;
Nicod teologické traktáty;
55
právní texty;
apokryfy
evangelia;
homiletika;
85. проказа, -ъі Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr;
právní texty;
Supr; Sud; Nicod
apokryfy
evangelia;
Mar, Zogr; Euch; Christ, modlitby; apoštoly;
86. прокажениѥ, -иꙗ Slepč, Šiš; Rumj; Zach, apokalyptické texty;
Bes parimejníky;
homiletika
evangelia;
homiletika;
Bes, Supr; Rumj; Gl, Grig,
parimejníky;
87. пръси, -ии vel. -ъ Lobk, Perf, Zach; CanMis;
liturgické knihy;
Ben, Const, VencNik;
apoštoly;
Nicod; En, Mak, Ochr,
hagiografie;
Slepč
apokryfy
modlitby;
homiletika;
88. пръстъ, -а parimejníky;
Klim, Pochv, Supr; Gl,
liturgické knihy;
hagiografie;
CanMis; Const, Meth;
apokryfy
Nicod
89. прѣнемаганиѥ, -иꙗ žaltáře; modlitby
Sin, Sluck; Euch
liturgické knihy;
Vind; Gl, Grig, Lobk, Perf,
90. пькълъ, -а parimejníky;
Zach; Bes; Bon, Pog; Vit
homiletika; žaltáře;
56
hagiografie
Nik, Zogr; Bon, Eug, Lob,
modlitby;
Par, Pog, Sin, Sluck;
91. пѧта, -ъі homiletika;
Dijav; Bes, Supr; Gl, Grig,
parimejníky;
Lobk, Perf, Zach; VencNik
hagiografie
liturgické knihy;
Sin, Sluck; Služ; CMLab;
oficia; modlitby;
Euch; Bes, Cloz, Klim,
homiletika;
Pochv, Supr; Ryl,
92. разѹмъ, -а FragHilf, FragZogr; En,
apoštoly;
parimejníky;
hagiografie;
právní texty;
Lobk, Perf, Zach; Const,
veršované texty
Meth, Chrabr, Venc,
VencNik; Sud; Azb, Progl
oficia; modlitby;
homiletika;
Sin, Sluck; Dim; Euch;
apoštoly;
93. ребро, -а Bes, Clem, Pochv, Supr;
parimejníky;
Hilf, Mak, Slepč, Šiš; Gl,
hagiografie;
právní texty;
Venc, VencProl; Sud;
apokryfy
Nicod
Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr; liturgické knihy;
94. родъ, -а
Sin, Sluck; Služ; CMLab, homiletika;
57
CMNov; Dijav, Euch; Bes, teologické traktáty;
Cloz, Hom, Klim, Pochv, apoštoly;
Supr; Ilj, Napis, Ryl; En, apokalyptické texty;
Grš, Hilf, Christ, Kijb, parimejníky;
Mak, Mih, Moska, Moskb, hagiografie;
Ochr, Slepč, Šiš; Hval, právní texty;
Rumj; Gl, Grig, Lobk, veršované texty;
Perf, Tun, Zach; Const, apokryfy
Chrabr, Meth, Venc,
VencNik, Vit; Sud; Progl;
Nicod
evangelia;
modlitby;
As, Sav; Euch; Bes, Supr; homiletika;
95. родьство, -а
Slepč, Šiš; Vit; Nicod apoštoly;
hagiografie;
apokryfy
evangelia;
modlitby;
homiletika;
Euch; Supr; Napis, Ryl;
96. рождениѥ, -иꙗ teologické traktáty;
Bon, Lob, Par; Christ,
žaltáře; apoštoly;
Ochr, Slepč, Šiš; Gl;
parimejníky;
VencNik
apokryfy
CanVenc, CMLab, homiletika;
CMNov, Dim, Prag apoštoly;
97. рождьство, -а
VitGlag; Euch; Bes, Cloz, parimejníky;
Hom, Supr; En, Mak, hagiografie;
Ochr, Slepč, Šiš, Gl; právní texty;
Const, VencNik; Nom; apokryfy
58
Nicod
Sin, Sluck; CanMis, Služ, liturgické knihy;
Vind; CanVenc, CMLab, oficia; modlitby;
CMNov; Euch, Trin; Bes, homiletika;
Clem, Cloz, Hom, Klim, apoštoly;
98. рѫка, -ъі Pochv, Supr; En, Grš, Hilf, apokalyptické texty;
Moska, Moskb, Ochr, hagiografie;
Slepč, Šiš; Hval, Rumj; Gl, právní texty;
Grig, Lobk, Perf, Zach; veršované texty;
Ben, Const, Meth, Venc, apokryfy
VencNik, VencProl, Vit;
Nom; Azb; Nicod
99. скрьжьтъ, -а Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr; liturgické knihy;
Euch; Supr, Bes homiletika
modlitby;
homiletika;
Cloz, Hom, Supr;
100. слѹхъ, -а apoštoly;
FragHilf; Hilf, Christ,
parimejníky;
Mak, Moskb, Slepč, Šiš;
hagiografie;
právní texty;
Meth, VencNik; Nom;
veršované texty
Progl
As, Mar, Ostr; Bes, Supr; evangelia;
101. слъішаниѥ, -иꙗ En, Mak, Ochr, Slepč, Šiš; homiletika;
CMLab apoštoly; oficia
59
evangelia;
102. слѣпьць, -а homiletika; žaltáře;
Bes, Supr; Bon, Lob, Par,
hagiografie
Pog; Ludm
Sin, Sluck; Kij, Praef, evangelia; žaltáře;
SinSluž, Služ; CanVenc, liturgické knihy;
CMLab, CMNov, Dim; oficia; modlitby;
Euch, Fris; Bes, Clem, homiletika;
Cloz, Klim, Pochv, Supr; teologické traktáty;
Chil, Ilj, Ryl, FragZogr; apoštoly;
103. сръдьце, -а
En, Grš, Hilf, Christ, Kijb, apokalyptické texty;
Ochr, Slepč, Šiš; Hval, hagiografie;
Rumj; Gl, Grig, Lobk, právní texty;
Perf, Tun, Zach; Ben, veršované texty;
Const, Meth, Venc, apokryfy
VencNik, VencProl,
VencTr, Vit; Sud, Nom;
Azb, Progl; Nicod
104. стактъ, -а žaltáře
Sin, Sluck
liturgické knihy;
modlitby;
105. старость, -и Sin, Sluck; Služ; Euch,
homiletika;
Fris; Bes, Clem, Supr; Gl,
parimejníky;
hagiografie
Const, VencNik, Vit
106. стегно, -а Clem, Supr; Hval, Rumj; homiletika;
60
Gl, Grig, Lobk, Perf, Zach; apokalyptické texty;
Const parimejníky;
hagiografie
evangelia;
modlitby;
As, Nik, Mar, Ostr, Zogr;
homiletika;
Euch; Bes, Klim, Supr; Ilj;
107. стрѹпъ, -а teologické traktáty;
Moskb; Gl, Grig, Lobk,
apoštoly;
Perf, Zach; Vit
parimejníky;
hagiografie
liturgické knihy;
As, Mar, Und Zogr; Bon,
modlitby;
Eug, Lob, Par, Pog, Sin,
homiletika;
Sluck; Služ; Euch; Bes,
108. съблазнъ, -а teologické traktáty;
Klim, Supr; Ryl; Christ,
apoštoly;
Slepč, Šiš; Rumj; Const,
Venc; Nom, Zap
hagiografie;
právní texty
Lob, Par, Pog, Sin; Šiš; žaltáře; apoštoly;
109. съблазнь, -и
Const hagiografie
liturgické knihy;
modlitby;
CanMis, Kij; Euch; Bes,
homiletika;
Supr; FragZogr; Gl, Grig,
110. съдравиѥ, -иꙗ teologické traktáty;
Lobk, Perf, Zach; Nom;
parimejníky;
Nicod
právní texty;
apokryfy
Bon, Eug, Lob, Par, Pog, žaltáře; modlitby;
Sin, Sluck; Euch; Bes, homiletika;
111. съкрѹшениѥ, -иꙗ
Supr; Christ, Slepč; Gl, apoštoly;
Grig, Lobk, Perf, Zach parimejníky
61
Sin, Sluck; CanMis, Služ; liturgické knihy;
CanVenc, CMNov, oficia; modlitby;
VitGlag; Euch, Fris; Bes, homiletika;
Cloz, Hom, Pochv, Supr; teologické traktáty;
112. съмръть, -и Chil, Napis, Ryl; En, Grš, apoštoly;
Hilf, Christ, Kijb, Mak, apokalyptické texty;
Mih, Moska, Moskb, Ochr, parimejníky;
Slepč, Šiš; Hval, Rumj; Gl, hagiografie;
Grig, Lobk, Perf, Zach; právní texty;
Const, Meth, Venc, apokryfy
VencNik; Nom, Zap;
Nicod
Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr; evangelia;
Euch; Bes, Clem, Pochv, modlitby;
113. сърѣтениѥ, -иꙗ Supr; Hilf, Christ, Mak, homiletika;
Slepč, Šiš; Bon, Lob, Par apoštoly; žaltáře;
Pog; Gl, Grig, Lobk, Perf, parimejníky
Zach
Bon, Pog, Sin; Euch; Bes, žaltáře; modlitby;
114. сърѧща, -ѧ
Supr homiletika
liturgické knihy;
Služ; Dijav, Euch; Supr; modlitby;
115. съставъ, -а Christ; Gl, Grig, Lobk, homiletika;
Perf, Zach apoštoly;
parimejníky
116. съсьць, -а Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr; apoštoly;
Bon, Eug, Lob, Par, Pog, parimejníky; oficia;
62
Sin, Sluck; En, Grš, Hilf, hagiografie;
Christ, Kijb, Mak, Mih, homiletika
Moska, Moskb, Ochr,
Perf, Zach; Dim; Const,
Bes
Euch; Cloz, Supr; En, Grš, modlitby;
Hilf, Christ, Kijb, Mak, homiletika;
117. съѫзъ, съвѫзъ, -а Mih, Moska, Moskb, Ochr, apoštoly;
Slepč, Šiš; Gl, Grig, Lobk, parimejníky;
Perf, Zach; Nicod apokryfy
Sin, Sluck; CMLab, homiletika;
CMNov, CMVat; Euch; apoštoly;
Bes, Hom, Pochv, Supr; apokalyptické texty;
118. сѣмѧ, сѣмене vel. сѣмени
Mak, Mih, Moska, Moskb, hagiografie;
Ochr, Slepč, Šiš; Hval, teologické traktáty;
Rumj; Gl, Grig, Lobk, veršované texty;
Perf, Zach; Const, Meth; právní texty
Napis; Progl; Zap
oficia; modlitby;
homiletika;
Sin, Sluck; CanVenc,
119. трѹдъ, -а CMNov; Dijav, Euch; Bes,
apoštoly;
Clem, Klim, Pochv, Supr;
FragZogr, Ryl; En, Grš,
parimejníky;
Hilf, Christ, Kijb, Mak,
hagiografie
Mih, Moska, Moskb, Ochr,
63
Ben, Const, Meth,
VencNik
120. трѹпъ, -а
Supr; Hval, Rumj; Lob, apokalyptické texty;
Par; Perf žaltáře; parimejníky
Sin, Pog, Bon; Gl, Grig,
121. трѹпиѥ, -иꙗ žaltáře; parimejníky
Lobk, Perf, Zach
122. тѹкъ, -а žaltáře; homiletika
Sin, Sluck; Bes
CanMis, Kij, SinSluž,
Služ; CanVenc, CMLab, evangelia;
CMNov, CMVat, VitGlag; liturgické knihy;
Dijav, Euch, Fris, Trin; oficia; modlitby;
Bes, Clem, Cloz, Klim, homiletika;
Pochv, Hom, Supr; teologické traktáty;
123. тѣло, тѣлесе vel. тѣла FragZogr, Napis, Ryl; En, apoštoly;
Grš, Hilf, Christ, Kijb, apokalyptické texty;
Ochr, Slepč, Šiš; Hval, žaltáře; hagiografie;
Rumj; Gl, Grig, Lobk, právní texty;
Perf, Zach; Eug, Sin; Ben, apokryfy
Const, Venc, VencNik,
VencTr, Vit; Nom, Zap;
Nicod
homiletika;
Supr; Christ, Mak, Slepč,
124. тьлѣниѥ, -иꙗ apoštoly;
Šiš; Nom; Progl; Eug
právní texty;
64
veršované texty;
žaltáře
125. тьлꙗ, -ѩ Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr; liturgické knihy;
Služ; Progl veršované texty
Mar, Zogr; Služ, CanMis; evangelia;
Euch; Bes, Clem, Supr; liturgické knihy;
En, Grš, Hilf, Christ, Kijb, modlitby;
126. ѹдъ, -а Mak, Mih, Moska, Moskb, homiletika;
Ochr, Slepč, Šiš; Gl, Grig, apoštoly;
Lobk, Perf, Zach; Ben, parimejníky;
Const, Venc, VencNik hagiografie
evangelia;
127. ѹкрои, -ꙗ Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr;
homiletika
Supr, Bes
evangelia;
As; Bes, Supr; Grš, Hilf, homiletika;
128. ѹмрътвиѥ, -иꙗ
Mak, Šiš; Dim; Nom apoštoly; oficia;
právní texty
evangelia;
Deč, Nik, Ostr, Sav; Bes, homiletika;
129. ѹмрътиѥ, -иꙗ
Supr; Slepč; Gl apoštoly;
parimejníky
Sin, Sluck; CanMis, Služ; homiletika;
130. ѹста, -ъ CMNov, Dim, VitGlag; teologické traktáty;
Euch, Fris; Bes, Clem, apoštoly;
Cloz, Klim, Pochv, Supr; apokalyptické texty;
Chil, Ryl; En, Grš, Hilf, parimejníky;
65
Moska, Moskb, Ochr, právní texty;
Slepč, Šiš; Hval, Rumj; Gl, veršované texty;
Grig, Lobk, Perf, Zach; apokryfy
Const, Meth, Chrabr,
Venc, Vit; Nom; Progl,
Nicod
Mar, Zogr; Bon, Eug, Lob,
Par, Pog, Sin, Sluck;
CanVenc, Dim; Euch; Bes,
oficia; modlitby;
Cloz, Hom, Klim, Pochv,
homiletika;
131. ѹстьна, -ъі Supr; En, Grš, Hilf, Christ,
apoštoly;
parimejníky;
hagiografie
Const, Vit
Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr; homiletika; oficia;
132. ѹсъпениѥ, -иꙗ Klim, Supr; CanVenc; apoštoly;
Mak, Slepč, Šiš; VencNik; hagiografie;
Nom právní texty
As, Mar, Ostr, Zogr; Bon,
Eug, Lob, Par, Pog, Sin,
Sluck; Prag; Euch; Bes,
oficia; modlitby;
Cloz, Supr; En, Grš, Hilf,
133. ѹтвръждениѥ, -иꙗ homiletika;
apoštoly;
Moska, Moskb, Ochr,
parimejníky
Perf, Zach
Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr; oficia; modlitby;
134. ѹхо, -а
Sin, Sluck; CMLab; Euch; apoštoly;
66
Bes, Cloz, Pochv, Supr; apokalyptické texty;
Mak, Mih, Moska, Moskb, hagiografie
Perf, Zach; Const, Venc,
VencNik
As, Mar, Ostr, Zogr; Bon, evangelia; žaltáře;
Eug, Lob, Par, Pog, Sin, homiletika;
135. хранилище, -а
Sluck; Supr; Hval, Rumj; apokalyptické texty;
Gl, Grig, Lobk, Perf, Zach parimejníky
Mar, Nik, Zogr; Bon, Eug,
homiletika;
136. хризма, -ъі apoštoly;
Clem, Supr; Mak, Ochr,
Slepč; Hval; Const
hagiografie
137. хрьбьтъ, хрибьтъ, -а Sin, Sluck; Bes, Supr;
apoštoly
Christ, Slepč, Šiš
oficia; modlitby;
CanVenc; Euch; Supr; homiletika;
138. цѣльба, -ъі
Mak, Ochr; Tun; VencNik apoštoly;
parimejníky
139. челюсть, -и žaltáře; homiletika
Sin, Sluck; Supr, Bes
140. чрѣво, -а Sin, Sluck; Služ; CanVenc, homiletika;
Dim; Euch, Dijav; Bes, apoštoly;
Cloz, Hom, Pochv, Supr; apokalyptické texty;
67
Mak, Mih, Moska, Moskb, hagiografie
Perf, Zach; Const
CMLab, CMNov; Euch; evangelia; oficia;
En, Grš, Hilf, Christ, Kijb, modlitby; apoštoly;
141. чрѣсло, -а
Ochr, Slepč, Šiš; Gl, Grig, homiletika
Lobk, Perf, Zach; Bes,
Pochv
Euch; Christ, Slepč, Šiš; modlitby; apoštoly;
142. чѹвьствиѥ, -иꙗ Gl, Grig, Lobk, Perf, Zach; parimejníky;
Klim homiletika
Sin, Sluck; Cloz, Bes,
143. ꙗдра, нѣдра, -ъ parimejníky;
Supr; Gl, Grig, Lobk, Perf,
liturgické knihy
Zach; Služ
Bon, Eug, Lob, Par, Pog, modlitby;
Sin, Sluck; Euch; Bes, homiletika;
Clem, Cloz, Supr; Ilj; En, teologické traktáty;
144. ꙗзва, -ъі Grš, Hilf, Christ, Kijb, apoštoly;
Mak, Mih, Moska, Moskb, apokalyptické texty;
Ochr, Slepč, Šiš; Hval, parimejníky;
Rumj; Gl, Grig, Lobk, hagiografie; právní
Perf, Zach; Const, texty
VencNik, Vit; Sud
145. ѫза, -ъі
68
Sin, Sluck; Euch; Bes, apoštoly;
Cloz, Supr; En, Grš, Hilf, parimejníky;
Moska, Moskb, Ochr, apokryfy
Perf, Zach; VencNik;
Nicod
liturgické knihy;
Sin, Sluck; Služ; Euch;
modlitby;
Bes, Clem, Cloz, Hom,
homiletika;
146. ѫтроба, -ъі Klim, Supr; En, Grš, Hilf,
apoštoly;
Moska, Moskb, Ochr,
parimejníky;
hagiografie
Const, Vit
evangelia;
Achr, As, Deč, Kupr, Mar, modlitby;
147. ѩsа, -ѧ
Dijav, Euch; Bes, Supr; apoštoly;
Christ; Meth; Nom, Sud hagiografie;
právní texty
148. ѩзъікъ, -а Sin, Sluck; Služ, Vind; homiletika;
CMLab, CMNov, Dim; teologické traktáty;
Dijav, Euch; Bes, Clem, apoštoly;
Cloz, Hom, Klim, Pochv, parimejníky;
69
Supr; FragHilf, FragZogr, hagiografie;
Napis, Ryl; En, Grš, Hilf, právní texty;
Christ, Kijb, Mak, Mih, veršované texty;
Moska, Moskb, Ochr, apokryfy
Const, Chrabr, Meth,
Naum, Venc, VencProl,
Vit; Emmer, Nom; Azb,
Progl; Nicod
evangelia;
As, Mar, Nik, Ostr, Zogr; homiletika;
ѳѵмиꙗнъ, тимиꙗнъ, Bes, Supr; Hval, Rumj; Gl, apokalyptické texty;
149. тьмиꙗнъ, ѳимиꙗнъ,
Grig, Lobk, Perf, Zach; parimejníky;
ѳьмиꙗнъ, -а
Const, Nom hagiografie;
právní texty
As, Mar, Nik, Ostr, Zogr;
150. усопъ, исофъ, ософъ, -а
Sin, Sluck; Euch; Christ, modlitby; apoštoly
Slepč, Šiš
Z výše uvedeného vyplývá, že z celkového počtu 350 vyexcerpovaných výrazů

jich 150 (42,86 %) lze zařadit do kategorie výrazů vyskytujících se ve více
než pěti památkách.
Tabulka 8 Četnost výrazů vyskytujících se ve více než pěti památkách v okruzích památek
Relativní četnost
Okruhy památek Absolutní četnost
[%]
3. apoštoly 10,71 100
4. evangelia 10,6 99
70
5. žaltáře 10,06 94
6. modlitby 9,21 86
9. apokryfy 1,07 40
12. oficia 4,07 38
13. teologické traktáty 3,53 33
14. veršované texty 1,82 17
15. nápisy 0,11 1
Z hlediska metodologického vymezení počtu památek (více než pět), v nichž se

daný lexém vyskytuje, se výsledky nalýzy jeví takto – z celkového počtu dokladů (934)
výrazů vyskytujících se ve více než pěti památkách v okruzích památek je doloženo
nejvíce dokladů v homiletických památkách (124, tj. 13,28 %). Nejméně dokladového
materiálu nalézáme v nápisech (1, tj. 0,11 %).
Tabulka 9 Četnost výrazů vyskytujících se ve více než pěti památkách v jednotlivých

památkách
Relativní četnost
[%]
1. Supr 3,07 112
2. Bes 2,6 95
3. Zach 2,55 93
4. Gl 2,52 92
5. Lobk 2,49 91
6. Mar 2,44 89
7. As 2,41 88
8. Bon 2,38 87
9. Grig 2,38 87
10. Zogr 2,38 87
71
11. Euch 2,36 86
12. Perf 2,36 86
13. Pog 2,36 86
14. Ostr 2,33 85
15. Sin 2,27 83
16. Lob 2,25 82
17. Par 2,25 82
18. Nik 2,19 80
19. Eug 2,16 79
20. Slepč 2,16 79
21. Šiš 2,16 79
22. Sav 2,08 76
23. Sluck 2,05 75
24. Christ 2,03 74
25. Deč 1,97 72
26. Mak 1,97 72
27. Und 1,92 70
28. Achr 1,89 69
29. Kupr 1,89 69
30. Ochr 1,84 67
31. Hilf 1,64 60
32. En 1,56 57
33. Moskb 1,53 56
34. Grš 1,51 55
35. Kijb 1,45 53
36. Mih 1,45 53
37. Moska 1,45 53
38. Const 1,37 50
39. Rumj 1,15 42
40. Hval 1,1 40
41. VencNik 1,1 40
72
42. Nicod 1,07 39
43. Cloz 1,01 37
44. Služ 0,9 33
45. Nom 0,85 31
46. Vit 0,77 28
47. Pochv 0,74 27
48. Clem 0,63 23
49. Hom 0,63 23
50. Venc 0,63 23
51. Ben 0,6 22
52. Dijav 0,55 20
53. CanVenc 0,49 18
54. CMNov 0,49 18
55. Klim 0,49 18
56. Meth 0,49 18
57. Sud 0,44 16
58. Napis 0,41 15
59. CMLab 0,38 14
60. Progl 0,38 14
61. Ryl 0,38 14
62. CanMis 0,36 13
63. Dim 0,36 13
64. Fris 0,3 11
65. Ilj 0,3 11
66. FragZogr 0,25 9
67. Chil 0,25 9
68. Kij 0,25 9
69. SinSluž 0,22 8
70. Tun 0,22 8
71. Azb 0,19 7
72. Vat 0,19 7
73
73. Trin 0,16 6
74. VencProl 0,16 6
75. VitGlag 0,16 6
76. Prag 0,14 5
77. Zap 0,14 5
78. FragHilf 0,11 4
79. Chrabr 0,11 4
80. Ludm 0,11 4
81. Naum 0,11 4
82. VencTr 0,11 4
83. Vind 0,11 4
84. Bojan 0,05 2
85. CMVat 0,05 2
86. Praef 0,05 2
87. VencVost 0,05 2
88. Emmer 0,03 1
89. Job 0,03 1
90. Sam 0,03 1
Analýza ukázala, že z celkového počtu dokladů (3650) výrazů vyskytujících se

ve více než pěti památkách pochází nejvíce dokladů ze Supr (112, tj. 3,07 %),
Bes (95, tj. 2,6 %) a Zach (93, tj. 2,55 %). Nejméně jich evidujeme
v Emmer (1, tj. 0,03 %), Job (1, tj. 0,03 %) a Sam (1, tj. 0,03 %). Na druhém místě
nejméně vytížených památek jsou Bojan (2, tj. 0,05 %), CMVat (2, tj. 0,05 %),
Praef (2, tj. 0,05 %) a VencVost (2, tj. 0,05 %). Na třetím místě nejméně vytížených
památek jsou FragHilf (4, tj. 0,11 %), Chrabr (4, tj. 0,11 %), Ludm (4, tj. 0,11 %),
Naum (4, tj. 0,11 %), VencTr (4, tj. 0,11 %) a Vind (4, tj. 0,11 %).
Z hesel vyskytujících se ve více než pěti památkách zde uvádíme pět výrazů
s největším výskytem v památkách a pět výrazů s nejnižším výskytem v památkách.
Lexémy s velmi vysokou četností výskytu v památkách jsou tyto:
a) Lexém дѹхъ, -а se vyskytuje v 75 památkách, viz výčet na s. 43–44.
b) Lexém сръдьце, -а se vyskytuje v 70 památkách, viz výčet na s. 60.
74
c) Lexém ѩзъікъ, -а se vyskytuje v 66 památkách, viz výčet na s. 69–70.
d) Lexém дѣло, дѣлесе et дѣла se vyskytuje v 65 památkách, viz výčet na s. 45.
e) Lexém тѣло, тѣлесе vel. тѣла se vyskytuje v 63 památkách, viz výčet
na s. 64.
V tomto okruhu nejvytíženějších jmen se nejčastěji vyskytují památky evangelijní –

Achr, As, Deč, Kupr, Mar, Nik, Ostr, Sav, Und, Zogr a apoštoly – En, Grš, Hilf, Christ,
Kijb, Mak, Mih, Moska, Moskb, Ochr, Slepč, Šiš.
Lexémy s relativně nízkou četností v památkách18 jsou tyto:

a) Lexém агода, -ъі; ꙗгода, -ъі se vyskytuje v 6 památkách, viz výčet na s. 40.
b) Lexém вѣжда, -ѧ se vyskytuje v 6 památkách, viz výčet na s. 42.
c) Lexém маломощь, -и se vyskytuje v 6 památkách, viz výčet na s. 50.
d) Lexém пластъірь, -рꙗ se vyskytuje v 6 památkách, viz výčet na s. 54.
e) Lexém съблазнь, -и se vyskytuje v 6 památkách, viz výčet na s. 61.
f) Lexém сърѧща, -ѧ se vyskytuje v 6 památkách, viz výčet na s. 62.
V tomto okruhu méně vytížených jmen se nejčastěji vyskytují památky Lobk, Pog, Sin
a Supr.
Na základě výše představené analýzy lze uvést, že nejvíce staroslověnských

výrazů z oblasti lékařství se vyskytuje v Supr – celkem 176 výrazů z celkového počtu
350 vyexcerpovaných hesel. Nejméně výrazů z oblasti lékařství pak nalezneme
v Emmer, Job a Sav – v každé z těchto památek evidujeme pouze jeden výraz.
Z hlediska okruhů památek nalezneme nejvíce staroslověnských výrazů z oblasti
lékařství v homiletických památkách – 237 dokladů. Nejméně dokladů
staroslověnských výrazů z oblasti lékařství jsme očekávaně nalezli v nápisech
(1 doklad) a veršovaných (literárních) textech – celkem 19 dokladů.
18
Rozumíme jí výskyt v 6 památkách.
75
4 Výrazy podle původu
V námi vyexcerpovaných slovníkových heslech se vyskytují lexémy původu

slovanského i původu cizího (latinismy, grécismy).
4.1 Slova původu slovanského
Z celkového počtu 350 námi vyexcerpovaných slovníkových hesel z lékařské

oblasti jich je 315 slovanského (resp. praslovanského) původu. Vzhledem k velkému
počtu těchto lexémů, u nichž je v drtivé většině výchozí praslovanský tvar jasný, jsme
se rozhodli pro etymologickou analýzu pouze u slov cizího (řeckého a latinského)
původu.
4.2 Slova cizího původu
U lexémů z lékařské oblasti, které přešly do staroslověnštiny vlivem cizích

jazyků (latiny a řečtiny) najdeme v etymologických slovnících často poznámku,
že do daného jazyka přešel výraz např. z latiny a to z řečtiny. V této práci je pro nás
směrodatný jazyk, z něhož daný výraz bezprostředně přešel do staroslověnštiny.
4.2.1 Slova latinského původu
Z latinského Aesculapius pochází jméno řeckého boha lékařství19, jehož jméno

dodnes nese i znak mediků; konkrétně v staroslověnských podobách: асклипии,
асклипиодъ, асклипиꙗдъ. Výraz аспинщъ, аспинфъ, аспинъ (absint, pelyněk) přešel
do staroslověnštiny z latinského absinthium a to z řeckého ἀψίνθιον‚pelyněk‘20. Lexém
берилосъ (beryl) vychází z latinského beryllus, původně z řeckého βήρυλλος,
které je nejspíše východního původu21. Staroslověnský lexém крижма, кризма (vonná
mast) bylo do církevní slovanštiny přejato zřejmě z latinského c(h)risma,
které je převzatо z řeckého χϱίσμα22. I lexém мирътъ (myrta) přešlo do staroslověnštiny
19
BAHNÍK, Václav a kol. Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974, s. 78.
20
REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2012, s. 44.
21
Tamtéž, s. 76.
22
Etymologický slovník jazyka staroslověnského: 6, klęti–kuditi. Hl. red. E. Havlová, A. Erhart. Praha:
Academia, 1996, s. 367.
76
z latinského myrtus, které ale bylo přejato z řeckého μύρτος (ve významu myrtový keř,
myrtová ratolest), jehož původ je nejasný23. Podobně výraz змѵрьна, змръна (myrha)
je přejímkou z latinského myrha a to z řeckého μύρρχα, původem ze semitských
jazyků24. Složitější je etymologie u slova мѧта (máta) – z latinského ment(h)a bylo
slovo přejato nejspíš už v praslovanském období; tento latinský výraz pochází, stejně
jako řecké μίνθη, z neznámého předindoevropského jazyka25. Obdobně jako předešlé
výrazy byly i staroslověnské lexémy ѳѵмиꙗнъ, тимиꙗнъ, тьмиꙗнъ, ѳимиꙗнъ,
ѳьмиꙗнъ (kadidlo) a ѳѵмиꙗньница, ѳьмиꙗньница (kadidelnice) přejaty do
staroslověnštiny z latiny (thymum, thymiāma ‚kadidlo‘), do níž byl výraz přejat z řečtiny
(θύμίάμα od θύμιάό‚okuřuji kadidlem‘ od řeckého θύμός ‚dech, duch‘, původně ‚dým‘;
rostlina byla kvůli svému výraznému aromatu používána při zápalných obětech)26.
4.2.2 Slova řeckého původu
Lexémů k pojmenování obřízky, resp. neobřízky užívala staroslověnština

několik, dva z nich jsou původu řeckého: акровѹстиꙗ, акровьст(в)иꙗ, акровьствиѥ
(předkožka; neobřízka, neobřezanost; přejímka z řeckého ἀϰροβυστία ‚předkožka‘, dále
nejasného původu27), перитомиꙗ (obřezání, obřízka; přejato z řeckého περιτομή, tj. tvar
od περιτέμνω ‚ořezávám, obřezávám‘28). Řecké přejímky ve staroslověnštině byly
poměrně četné i v oblasti léčebných prostředků: ароматъ (vonná mast; z řeckého
plurálového tvaru ἀρώματα ‚aromatická bylina, koření, jehož původ není jasný29),
евтапападо (olej k poslednímu pomazání; přejímka ze středořeckého ἑπταπάπαδο,
což je kompozitum z řeckého ἕπτα ‚sedm‘ a středořeckého πάπας ‚kněz, klerik‘30;
„šlo o posvátný olej, konsekrovaný ve východní církvi, původně i v západní, z asistence
23
Etymologický slovník jazyka staroslověnského: 8, luna–mrъcati. Hl. red. A. Erhart. Praha: Academia,
1998, s. 478.
24
REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2012, s. 398.
25
Etymologický slovník jazyka staroslověnského: 8, luna–mrъcati. Hl. red. A. Erhart. Praha: Academia,
1998, s. 475.
26
REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2012, s. 686–687.
27
Etymologický slovník jazyka staroslověnského: 1, A–blagъ. Hl. red. E. Havlová. Praha: Academia,
1989, s. 48.
28
Etymologický slovník jazyka staroslověnského: 11, patrachъ–-pǫditi. Hl. red. A. Erhart. Praha:
Academia, 2002, s. 636.
29
Etymologický slovník jazyka staroslověnského: 1, A–blagъ. Hl. red. E. Havlová. Praha: Academia,
1989, s. 51.
30
Etymologický slovník jazyka staroslověnského: 3, dělo–gospodь. Hl. red. E. Havlová. Praha: Academia,
1992, s. 168.
77
sedmi kněží, jehož se užívá při svátosti pomazání nemocných“31), касиꙗ (kasie, divoká
skořice; přejato z řeckého ϰᾰσ(σ)ία, které pochází nejspíše z orientálního zdroje32),
кириꙗ (rouška k zavinutí mrtvého; přejato z řeckého ϰιρία/ϰειρία/ϰηιρία ve významu
‚obvaz, bandáž‘, kde není znám původ kořene slova, prefixy ϰι-/ϰει-/ϰη- jsou
středořeckého původu33), ливанъ (kadidlo; přejímka z řeckého λίβανος, což do řečtiny
přešlo z nějakého semitského jazyka34), лентии (lněná rouška; přejato ze středořeckého
λέντιον, ve významu ‚plátěná rouška, plátno‘, které pochází z vulgárně latinského
lĕnteum, v klasické latině linteum35), мѵра (myrha; přejato z řeckého μύρρα ‚vonné
dřevo myrhovníku‘, kam se slovo dostalo ze semitských jazyků36), мѵро (vonná mast;
přejímka z řeckého μύρον ‚vonný olej, mast‘, jehož původ není jasný, předpokládá se
původ v neindoevropských, nejspíše semitských, jazycích37), нардъ (nard; přejímka
z řeckého νάρδος, to ze semitských jazyků (možná foiničtiny), kam výraz pronikl
z indické oblasti, kde se rostlina vyskytuje38; nard je „starověký název aromatické
rostliny kozlíku klasnatého/Valeriana spica, jehož kořen se užíval od starověku
k přípravě léčiv a voňavek“39), пластъірь (náplast, obklad; slovo přejato z řeckého
ἔμπλαστρον ve významu ‚náplast, mast‘, ale buď prostřednictvím latiny (emplastrum
‚náplast‘), nebo prostřednictvím germánských jazyků40), стактъ (druh vonné
pryskyřice; přejato ze středořeckého σταϰτός ve významu ‚ronící, stékající po kapkách –
zejména o dřevu myrhovníku41), фѵлактириѥ (amulet; přejímka ze středořeckého
φυλαϰτήϱιον, původní význam ‚obrana, ochrana‘; jde o substantivizované adjektivum
31
1992, s. 168.
32
Etymologický slovník jazyka staroslověnského: 5, istopiti sę–klęti. Hl. red. E. Havlová, A. Erhart.
Praha: Academia, 1995, s. 304.
33
Tamtéž, s. 308.
34
Etymologický slovník jazyka staroslověnského: 7, kuditi–luna. Hl. red. A. Erhart. Praha: Academia,
1997, s. 429.
35
Tamtéž, s. 407.
36
Etymologický slovník jazyka staroslověnského: 9, mrъkati–obrěsti. Hl. red. A. Erhart. Praha: Academia,
1999, s. 507.
37
Tamtéž.
38
Tamtéž, s. 529–530.
39
Tamtéž.
40
Etymologický slovník jazyka staroslověnského: 11, patrachъ–-pǫditi. Hl. red. A. Erhart. Praha:
Academia, 2002, s. 651.
41
Etymologický slovník jazyka staroslověnského: 15, srъdьce–sь. Hl. red. I. Janyšková. Brno: Tribun EU,
2010, s. 874.
78
z řeckého φυλαϰτήϱ ‚obránce, strážce‘ a to z řeckého φυλαξ42), хризма (vonná mast,
vonný olej; slovo přejato z řeckého χϱῖσμα ‚mast, olej‘, přes latinu (c(h)risma) proniklo
do slovanských jazyků43), хрищало, хрѹсталъ (křišťál; do staroslověnštiny přejato
ze středořeckého ϰϱούσταλοϛ, to z klasické řečtiny: ϰϱύσταλλοϛ44), ꙗсписъ (jaspis;
přejímka z řeckého ἴασπις, ve významu ‚průhledný drahokam‘, které se obvykle
pokládá za přejímku ze semitských jazyků (snad foiničtiny45), усопъ, исофъ, ософъ
(yzop; výraz přejat z řeckého ὕσσωπος, název nějaké aromatické rostliny,
pravděpodobně slovo semitského původu46; „yzop lékařský/Hyssopus officinalis
je aromatický polokeř s drobnými modrými nebo bílými květy, původem ze Středomoří
a Orientu; od starověku byl znám jako léčivá rostlina a koření […]“47).
Další řecké přejímky se týkají nemocí, částí těla, popř. jiných pojmů z oblasti
lékařství: гангрена (sněť, rakovina, rak; slovo přejato z řeckého γάγγϱαινα ‚sněť‘,
související s řeckým verbem γϱάειν ‚požírat‘48), кататомиꙗ (seřízka, rozřízka; přejímka
z řeckého ϰατατομή49), кротафъ (spánek, skráň; výraz přejat ze středořeckého
ϰϱόταφος50), прокисть (exorcista; jedná se zřejmě o zkomolenou přejímku
ze středořeckého ἐπορϰιστάς, u kterého je několik doložených variant: ἐφορϰιστάς,
ἀπορϰιστάς, ἐπιρϰιστάς a které je deverbativní od ἐπορϰίζειν ‚provádět exorcismus‘51),
стомахъ (žaludek; přejato z řeckého στόμαχος, které je odvozeno od řeckého στόμα
42
1992, s. 170.
43
Etymologický slovník jazyka staroslověnského: 4, gostь–istonǫti. Hl. red. E. Havlová. Praha: Academia,
1994, s. 228.
44
Academia, 1996, s. 372.
45
46
Etymologický slovník jazyka staroslověnského: 17, trь–větъ. Hl. red. I. Janyšková. Brno: Tribun EU,
2014, s. 1034.
47
Tamtéž.
48
1992, s. 173.
49
50
Academia, 1996, s. 369.
51
Etymologický slovník jazyka staroslověnského: 12, pǫpъ–rasti. Hl. red. A. Erhart. Praha: Academia,
2004, s. 722.
79
se sufixem -χο- ‚ústa‘52), сѫдъ (úd; ve významu ‚úd‘ přejato z řeckého μέλος53).
Z výše uvedeného vyplývá, že většina staroslověnských výrazů týkajících se
lékařství je překvapivě domácího, slovanského, původu a jen desetina námi
vyexcerpovaných hesel je cizího původu. Z celkového počtu 350 substantiv z lékařské
oblasti je 315 (tj. 90 %) slovanského původu a 35 (tj. 10 %) původu cizího, konkrétně
řeckého a latinského. Z celkového počtu 35 substantiv cizího původu je 11 (3,14 %)
latinismů, z řečtiny bylo přejato 24 (tj. 6,86 %) staroslověnských substantiv z oblasti
lékařství.
52
Etymologický slovník jazyka staroslověnského: 15, srъdьce–sь. Hl. red. I. Janyšková. Brno: Tribun EU,
2010, s. 883–884.
53
Etymologický slovník jazyka staroslověnského: 14, sice–srъdobolja. Hl. red. I. Janyšková. Praha:
Academia, 2008, s. 862.
80
Závěr
V této diplomové práci jsme se zabývali staroslověnskými substantivy z oblasti

lékařství, která jsou zaznamenána v pěti svazcích Slovníku jazyka staroslověnského.
Většina naší práce je věnována analýze staroslověnských výrazů z oblasti
lékařství. V první řadě jsme prošli všech pět svazků slovníku a provedli excerpci výrazů
z oblasti lékařství, přičemž jsme dospěli k celkovému počtu 350 substantiv.
Excerpovaná substantiva jsme nejprve rozřadili podle příslušnosti ke kategorii
gramatického rodu, což byl základ pro naše první stanovené hledisko – příslušnost
výrazů ke kmeni. Po analýze excerpovaných substantiv z oblasti lékařství z hlediska
příslušnosti ke kmeni jsme dospěli ke zjištění, že nevytíženějšími kmeny jsou v tomto
souboru substantiv ьjo-kmen neuter (101 výrazů, tj. 28,86 %), o-kmen maskulin
(70 výrazů, tj. 20 %) a a-kmen feminin (49 výrazů, tj. 14 %). Naopak nejméně
vytíženými kmeny (všechny po jednom výrazu, tj. 0,29 %) jsou u-kmen, s-kmen a
t-kmen.
Dalším krokem v naší práci bylo zjištění četnosti výskytu jednotlivých
substantiv v konkrétních památkách, resp. okruzích památek. Pro lepší přehlednost jsme
výrazy rozčlenili do tří okruhů: hapax legomena, výrazy vyskytující se v rozmezí
od dvou do pěti památek a výrazy vyskytující se ve více než pěti památkách. V této fázi
naší analýzy jsme pracovali s údaji uvedenými v SJS. Mezi výrazy označených hapax
legomena jsme zařadili 107 substantiv z celkového počtu 350 (tj. 30,57 %). Z hlediska
četnosti výskytu těchto výrazů v okruzích památek se jich nejvíce vyskytuje
v homiletických textech (65, tj. 60,75 %), dále v modlitbách (11, tj. 10,28 %)
a v apoštolách (9, tj. 8,41 %); nejméně těchto výrazů je naopak doloženo v žaltářích
a veršovaných (literárních) textech (v obou okruzích po jednom výrazu, tj. 0,93 %).
Z hlediska frekvence výskytu těchto substantiv v jednotlivých památkách se jich nejvíce
vyskytuje v Besědách na evangelije papy Grigorija Velikago (32, tj. 29,91 %),
Supraslském kodexu (31, tj. 28,97 %) a Euchologiu Sinajském (11, tj. 10,28 %).
Nejméně dokladů hapax legomen z oblasti lékařství je naopak v památkách: evangeliář
Assemanův, Azbučnaja molitva, Život Metodějův, čtveroevangelium Nikoľského,
apoštolát Ochridský, evangeliář Ostromirův, žaltář Pogodinův, Liber Sabbae,
ruskocírkevněslovanský text malých proroků z 15.–16. století (vydán N. L. Tunickým:
81
Knigi 12 malych prorokov), druhá stsl. legenda o sv. Václavu (zv. Nikoľského),
parimejník Zachariův, Někotoraja zapověď – ve všech památkách po jednom výrazu,
tj. 0,93 %). Staroslověnských substantiv z oblasti lékařství nacházejících se v rozmezí
od dvou do pěti památek jsme z celkového počtu 350 napočítali 93 (tj. 26,57 %).
Z analýzy frekvence výskytů těchto substantiv jsme došli ke zjištění, že nejvíce dokladů
je v homiletických památkách (48, tj. 25,95 %), apoštolách (31, tj. 16,76 %)
a modlitbách (31, tj. 13,51 %), nejméně jich se naopak ve veršovaných (literárních)
textech (1, tj. 0,54 %) a teologických traktátech (2, tj. 1,08 %). Po zkoumání četnosti
výskytů výrazů vyskytujících se v rozmezí od dvou do pěti památek se výsledky jeví
takto: nejvíce dokladů je v Supraslském kodexu (33, tj. 11,83 %), Euchologiu Sinajském
(23, tj. 8,24 %) a apoštoláři Šišatovackém (21, tj. 7,53 %); nejméně dokladů
je (1, tj. 0,36 %) v oficiu východního obřadu ke cti sv. Václava, spisu o přenesení
ostatků sv. Klimenta (legendě Chersonské), modlitbě proti ďáblu, kánonu ke cti
sv. Demetria z konce 11. století, homiliích o zvěstování P. Marie, Chilandarských
zlomcích, traktátu mnicha Chrabra o slovanském písmu, Kijevských listech, chavlořeči
na sv. Cyrila, Životě sv. Ludmily, ruskocírkěvněslovanském textu úplného apoštola
z 15. století z moskevské synodální knihovny, evangeliáři Ostromirově, Pražských
zlomcích, Proglasu, Liber Sabbae a Zakonu sudnyj ljudem. Ve třetím námi stanoveném
okruhu excerpovaných výrazů (výrazy vyskytující se ve více než pěti památkách) jsme
pracovali se 150 výrazy z celkového počtu 350 výrazů náležejících do oblasti lékařství.
V tomto souboru slov je z hlediska četnosti výskytů v okruzích památek nejvíce
dokladů v památkách homiletických (124, 13,28 %), parimejnících (102, tj. 10,92 %)
a apoštolách (100, tj. 10,71 %); nejméně dokladů je naopak v nápisech (1, tj. 0,11 %).
Z hlediska frekvence výskytů v jednotlivých památkách je nejvíce dokladů výrazů
vyskytujících se ve více než pěti památkách v Supraslském kodexu (112, tj. 3,07 %),
Besědách na evangelije papy Grigorija Velikago (95, tj. 2,6 %) a parimejníku
Zachariově (93, tj. 2,55 %). Nejméně takových dokladů (1, tj. 0,03 %) je v následujících
památkách: Emmeramské glosy, kniha Jób a cyrilský náhrobní nápis cara Samuela
z roku 933 z Makedonie. Celkově lze zhodnotit, že nejvíce staroslověnských substantiv
z oblasti lékařství se vyskytuje v Supraslském kodexu (celkem 176 z celkového počtu
350 excerpovaných substantiv), nejméně jich je naopak v Emmeramských glosách,
knize Jób a cyrilském náhrobní nápisu cara Samuela z roku 933 z Makedonie – v každé
82
z těchto památek jsme zjistili pouze jeden výraz. V okruzích památek je nejvíce dokladů
staroslověnských substantiv z oblasti lékařství v homiletických památkách
(237 dokladů), nejméně jich je naopak v nápisech (1 doklad) a veršovaných (literárních)
památkách (19 dokladů).
V poslední části této práce jsme se zabývali původem námi excerpovaných
substantiv. Z celkového počtu 350 excerpovaných hesel je 315 výrazů původu
slovanského a 35 původu latinského nebo řeckého. Z důvodu velkého počtu slov
slovanského původu jsme se zaměřili pouze na etymologickou analýzu grécismů
(v počtu 24) a latinismů (v počtu 11).
Do přílohy této práce jsme poté zařadili index verborum (abecední seznam
excerpovaných substantiv z oblasti lékařství), k němuž jsme přidali zařazení podle
příslušnosti ke gramatickému rodu a český ekvivalent podle SJS.
83
Seznam použité literatury
1. BAHNÍK, Václav a kol. Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974.

2. BACHMANNOVÁ, Jarmila. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové
noviny, 2002.
3. BLÁHOVÁ, Emilie. Jubileum Slovníku jazyka staroslověnského. Slavia 58,
1989, č. 4, s. 337–352.
4. BLÁHOVÁ, Emilie. Kronika Slovníku jazyka staroslověnského. In: Slovník
jazyka staroslověnského. Historie, osobnosti a perspektivy. Eds. František Čajka
a Marcel Černý. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2016.
5. BLÁHOVÁ, Emilie. Lexikální specifika staroslověnského parimejníku. Slavia
68, 1999, č. 2, s. 235–249.
6. ČAJKA, František. Dodatky ke Slovníku jazyka staroslověnského (Lexicon
linguae palaeoslovenicae V. – Addenda et corrigenda). In: Slovník jazyka
staroslověnského. Historie, osobnosti a perspektivy. Eds. František Čajka
a Marcel Černý. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2016.
7. Etymologický slovník jazyka staroslověnského. Praha: Academia, 1995–2008.
8. Etymologický slovník jazyka staroslověnského. Praha: Tribun EU, 2010–2016.
9. MAREŠ, František Václav. Cyrilometodějská tradice a slavistika. Praha: Torst,
2000.
10. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2012.
11. Slovník jazyka staroslověnského: Lexicon linguae palaeoslovenicae. Hl. red.
J. Kurz (I-II) a Z. Hauptová (III-IV). Praha: Academia, 1958–1997.
12. Slovník jazyka staroslověnského V: Dodatky a opravy k I. dílu (Lexicon linguae
palaeoslovenicae V: Addenda et corrigenda ad volumen I), hl. red. Z. Hauptová,
V. Konzal, Š. Pilát, Praha: Academia, 2016.
84
Seznam použitých zkratek
apod. a podobně
f. femininum
m. maskulinum
např. například
n. neutrum
resp. respektive
SJS Slovník jazyka staroslověnského
stsl. staroslověnský
tj. tj.
tzv. takzvaný
85
Seznam tabulek
Tabulka 1 Abecední seznam hapax legomen .................................................................. 24

Tabulka 2 Četnost hapax legomen v okruzích památek ................................................. 28
Tabulka 3 Četnost hapax legomen v jednotlivých památkách ....................................... 28
Tabulka 4 Abecední seznam hesel vyskytujících se v rozmezí od dvou do pěti památek
........................................................................................................................................ 30
Tabulka 5 Četnost výrazů vyskytujících se v rozmezí od dvou do pěti památek
v okruzích památek ......................................................................................................... 36
Tabulka 6 Četnost výrazů vyskytujících se v rozmezí od dvou do pěti památek
v jednotlivých památkách ............................................................................................... 37
Tabulka 7 Abecední seznam hesel vyskytujících se ve více než pěti památkách ........... 40
Tabulka 8 Četnost výrazů vyskytujících se ve více než pěti památkách v okruzích
památek ........................................................................................................................... 70
Tabulka 9 Četnost výrazů vyskytujících se ve více než pěti památkách v jednotlivých
památkách ....................................................................................................................... 71
86
Index verborum
GRAMATICKÝ
HESLO PŘEKLAD
ROD
агода, -ъі 1. plod
f.
ꙗгода, -ъі 2. koleno, kolenní čéška
акровѹстиꙗ,
f. 1. předkožka
акровьст(в)иꙗ, -иѩ n. 2. neobřízka, neobřezanost
et акровьствиѥ, -иꙗ
ароматъ, -а m. vonná mast
1. Asklépios, Aeskulap
асклипии, -иꙗ m.
2. Asklepiadés
асклипиодъ, -а m. Asklepiodotus
асклипиꙗдъ, -а m. Asklepiades
аспинщъ, аспинфъ, аспинъ, Absinthius
m.
-а pelyněk
баба, -ъі f. 2. porodní bába
балии, -иѩ m. lékař
балованиѥ, -иꙗ n. léčení, lék
бальство, -а n. lék, léčení
банꙗ, -ѩ f. lázeň
бедра, -ъі f. bedro
берилосъ, -а m. beryl
бещѧдиѥ, - иꙗ n. bezdětnost, neplodnost
благодѹшиѥ, -иꙗ n. dobrá mysl, duševní pohoda
бльвотина, -ъі f. zvratky (pl.)
бльботина, -ъі f. zvrácené, vydávené jídlo
блѣдость, -и f. bledost
блѣдѣниѥ, -иꙗ n. bledost
боль, -ли m. nemocný člověk
1. nemoc, churavost
болѣзнь, -и f.
2. bolest, utrpení
болѣзнованиѥ, -иꙗ n. nemoc, churavění
болѣниѥ, -иꙗ n. nemoc, churavění
болѥсть, -и f. nemoc
бъілиѥ, -иꙗ n. byliny, rostliny, býlí
бъіль, -и f. bylina, rostlina
бъітиѥ, -иꙗ n. 2. původ, zrození, vznik
бѣсованиѥ, -иꙗ n. zběsilost, zuřivost, posedlost
87
бѣшениѥ, -иꙗ n. běsnění, zběsilost, posedlost
варъ, -а vel. -ѹ m. vápno
ветьшь, -и f. stáří, staroba
видѣниѥ, -иꙗ n. spec. zrak
власъ, -а m. vlas, chlup
1. léčení, lékařství
врачеваниѥ, -иꙗ n.
2. lék
1. lék
врачевьство, -а n.
2. lékařství
врачь, -а m. lékař
врачьба, -ъі f. léčba, léčení, vyléčení
1. lék
врачьство, -а n.
2. léčení, léčba
връста, -ъі f. věk, život, doba života
1. a) rána, poranění, pohmoždění,
врѣдъ, -а m. tělesné ublížení
b) nemoc, choroba
въдѹновениѥ, -иꙗ n. vdechnutí
въдъхновениѥ, noviter
n. dechnutí, dech, vanutí
въдъхновениѥ, -иꙗ
въsвѣждениѥ, -иꙗ n. konstelace, postavení hvězd
възгнѫшениѥ, -иꙗ n. nevolnost
въздрасть, -и f. věk, stáří
въздъхновениѥ, -иꙗ n. dechnutí, dech, vanutí
въздъіханиѥ, -иꙗ n. 2. dýchání, dech
възиманиѥ, -иꙗ n. zachvacování, záchvat
вѣжда, -ѧ f. oční víčko
вѣко, -а n. oční víčko
гангрена, -ъі f. sněť, rakovina, rak
глава, -ъі f. hlava
глезьна, -ъі f. kotník
гнитиѥ, -иꙗ n. hnití, hniloba
голѣнь, -и f. holeň, noha
гръбъ, -а m. hřbet, záda
гръізь, -и f. hryzení, kolika
дебельство, -а n. tloušťka
длань, -и f. dlaň
доилица, -ѧ f. kojná, chůva
дѹновениѥ, -иꙗ n. dechnutí
дѹхъ, -а m. 2. dýchání, dech
88
дъна, -ъі f. dna
дъхновениѥ, -иꙗ n. 1. dechnutí, dech, vanutí
дъімъ, -а m. dýměj, dýmějový mor
дъіханиѥ, -иꙗ n. 1. dýchání, dech
дѣва, -ъі f. panna
дѣваꙗ, -въіꙗ f. panna
дѣвица, -ѧ f. 2. panna
дѣвьство, -а n. panenství
дѣло, дѣлесе et дѣла n. 3. plod
евтапападо, -а n. olej k poslednímu pomazání
жалосръдиꙗ, -ии n. útroby, nitro
жила, -ъі f. žíla, šlacha
зажда, -ѧ f. záda
заждь, -а m. zadní část těla
запѧтиѥ, -иꙗ n. noha, chodidlo
зачѧтиѥ, -иꙗ n. početí
злъчь et жлъчь, -и f. žluč
змѵрьна, змръна, -ъі f. myrha
1. zrak, schopnost viděti
зракъ, -а m.
2. zrak, pohled
зѣница, -ѧ f. zřítelnice
зѫбъ, -а m. zub
2. vyvedení (mláďat, dětí),
изведениѥ, -иꙗ n.
zplození
изврагъ, -а m. nedonošenec, zmetek, nedochůdče
извръгъкъ, -а m. nedonošenec, zmetek, nedochůdče
издъіханиѥ, -иꙗ n. vydechnutí, dech
изложениѥ, -иꙗ n. vyvržení
излѣкованиѥ, -иꙗ n. vyléčení, vyhojení
1. tělesná vada, zmrzačení
исказа, -ъі f.
2. potrat
исто, истесе n. ledví, útroby, vnitřnosti
ищѧдиѥ, -иꙗ n. potomstvo, pokolení
ицѣлитель, -лꙗ m. lékař, uzdravovatel
ицѣльба, -ъі f. uzdravení, vyléčení
léčení, vyléčení, uzdravení,
ицѣлѥниѥ, -иꙗ n.
uzdravování
кадило, -а n. kadidlo
кадильница, -ѧ f. kadidelnice
89
каждениѥ, -иꙗ n. kadění, okuřování kadidlem
касаниѥ, -иꙗ n. hmat
касиꙗ, -иѩ f. kasie, (divoká skořice)
кататомиꙗ, -иѩ f. seřízka, rozřízka
кириꙗ, -иѩ f. rouška k zavinutí mrtvého
клѣщѧ, -ь f. kleště
кожа, -ѧ f. kůže
кожица, -ѧ f. kůže, kožka
колѣно, -а n. koleno
корицѧ, -ь f. skořice
кость, -и f. kost
краста, -ъі f. strup (při malomocentsví)
краѥоврѣзаниѥ, -иꙗ n. neobřízka
крижма, кризма, -ъі f. (vonná) mast
кротафъ, -а m. spánek, skráň
кръвоточениѥ, -иꙗ n. krvotok
кръвоточица, -ѧ f. žena trpící krvotokem
кръвь, кръве f. krev
кръмлѥникъ, -а m. kojenec, malé dítě
къкъ, -а m. vlas, vlasy
къкънꙗ, -нѩ;
m. holeň
къкънь, -ниꙗ
къіка, -ъі f. vlas
лакъть, -те m. loket
лалока, -ъі f. měkké patro, ústa
ланита, -ъі f. čelist, tvář
лентии, -иꙗ m. lněná rouška
ливанъ, -а m. kadidlo
лихоꙗдениѥ, -иꙗ n. nadměrné jedení, obžerství
лице, лица et личесе n. líce, tvář, obličej
ложесна, -снъ
n. lůno, (mateřský) život
ложесно, -а
лоно, -а n. klín, lůno
лъісто, -а n. holeň
лѣчьба, -ъі f. léčení, léčba, uzdravování
лѧдвиѩ, -ии f. ledviny, ledví, nitro
1. mrzák, zmrzačený
маломощь, -и f.
2. malomocný
90
малосъпаниѥ, -иꙗ n. skrovný spánek, újma na spaní
масть, -и f. (vonná) mast
междѹрамиѥ, -иꙗ n. plece
мирътъ, -а m. myrta
младенищь, -а m. malé dítě, nemluvně
младьньць, младеньць,
m. malé dítě
младѣньць, -а
младѧтьце, -а n. malé dítě
мозгъ, -а m. morek
мозоль, -и m. podlitina
моръ, -а m. mor
мрътвость, -и f. umírání, smrt
мрътвьць, -ца m. mrtvý, zemřelý
мрътьство, -а n. umírání, smrt
мънихъ, -а m. nádor, rakovina
мъішьца, -ѧ f. paže, rámě
мьчьтаниѥ, -иꙗ n. představa, přelud
мьчьтъ, -а m. 1. přelud, vidění
мѣлъ, -а m. vápno
мѧта, -ъі f. máta
мѫжележьникъ,
m. pederast
мѫжеложьникъ, -а
мѫжеложьство, -а n. pederastie
мѫжеложьць, -а m. pederast
мѵра, -ъі, мѵро, -а n. myrha, vonná mast
наличиѥ, -иꙗ n. rouška k zakrytí tváře
нардъ, -а m. nard
недѫгъ, -а m. nemoc, neduh
недѫжьникъ, -а m. nemocný člověk
неистовлѥниѥ, -иꙗ n. bláznění, pomatení
неистовьство, -а n. bláznovství, pomatenost
некраѥобрѣзаниѥ, -иꙗ n. neobřízka, neobřezání
необрѣзаниѥ, -иꙗ n. neobřízka, neobřezanost
неокроѥниѥ, -иꙗ n. neobřízka, neobřezání
неꙗдениѥ, -иꙗ n. nejedení, hladovění, půst
новорасль, -и f. nová ratolest
нога, -ъі f. noha
ногъть, -и m. 1. nehet
91
ножьницѧ, -ь f. pochva
ноздри, -ии f. nozdry, chřípí
носъ, -а m. 1. nos
нѣмость, -и f. němota
обитиѥ, -иꙗ n. obvaz
обонꙗниѥ, -иꙗ n. čich
обрѣзаниѥ, -иꙗ n. obřízka
объсръдованиѥ, -иꙗ n. osrdí, srdce, vroucí city
обѣданиѥ, -иꙗ n. obžerství
обѣдениѥ, -иꙗ n. obžerství
postel, lože, lůžko, lehátko,
одръ, -а m.
nosítka
оживлѥниѥ, -иꙗ n. oživení, vzkříšení
око, очесе et ока n. oko
окроѥниѥ, -иꙗ n. obřízka, obřezání
осъпа, -ъі f. neštovice (mor)
отравлѥниѥ,
n. otrávení
отровлѥниѥ, -иꙗ
отъдъшениѥ, -иꙗ n. oddechnutí, zotavení
отъдъіханиѥ, -иꙗ n. oddech, zotavení
отъꙗдъ, -а m. protijed, lék
пагѹба, -ъі f. záhuba, zkáza
пагѹбьникъ, -а m. zhoubce
пазѹха, -ъі et
f. hruď, podpaždí
пазѹхъі, -ъ
пелъінъ, -а m. pelyněk
перитомиꙗ, -иѩ f. obřezání, obřízka
пластъірь, -рꙗ m. náplast, obklad
плесна, -ъі f.
chodidlo
плесно, -а n.
плеще, -а n. rámě, plece
плиновениѥ, -иꙗ n. plivnutí, slina
плодътворѥниѥ, -иꙗ n. plození dětí
плъть, -и f. tělo, maso
плюновениѥ, -иꙗ n. slina, plivnutí
плюща, -ь n. plíce, vnitřnosti
повои, -а m. kus plátna
1. podpora, pomoc, pomocný
подъѩтиѥ, -иꙗ n.
prostředek
92
покровище, -а n. rouška
покръікало, -а n. závoj, rouška
полъ, -ѹ m. 3. pohlaví, rod
понꙗва, -ъі f. plátno, rouška
понꙗвица, -ъі f. plátno, rouška
порождениѥ, -иꙗ n. 1. porod, narození, zrození
поспѣхъ, -а m. 2. přispění, pomoc
поспѣшениѥ, -иꙗ n. 2. přispění, pomoc
поспѣшьство, -а n. 2. přispění, pomoc
постелꙗ, -лѩ f. lůžko, postel
постраданиѥ, -иꙗ n. utrpení, strast
потъ, -а m. pot
прижитиѥ, -иꙗ n. porození
приснодѣва, -ъі f. vždy panna
приснодѣваꙗ, -въѣѩ f. vždy panna
приснодѣвица, -цѧ f. vždy panna
приѩтиѥ, -иꙗ n. 3. utrpení
прокажениѥ, -иꙗ n. 1. malomocenství
проказа, -ъі f. 2. malomocenství
прокистъ, -а m. exorcista
промъіслъ, -а m. 2. péče, starost
промъішлꙗи, -ꙗ m. péče
промъішлѥниѥ, -иꙗ n. 2. péče, podpora
f.
пръси, -ии, vel. -ъ prsa, hruď
m.
пръстъ, -а m. prst
прѣнемаганиѥ, -иꙗ n. nemohoucnost, malomyslnost
пѹпъ, -а m. pupek
пькълъ, -а m. 1. smola, pryskyřice
пьцьлъ, -а m. smůla, pryskyřice
пѣготъі, -ъ f. vředy, malomocenství
пѧсть, -и f. pěst
пѧта, -ъі f. pata
разболѣниѥ, -иꙗ n. onemocnění
размѣшениѥ, -иꙗ n. 2. směs, mixtura, lék
разѹмъ, -а m. 5. smysl
растъ, -а m. vzrůst, růst, postava
1. růst, vzrůst
ращениѥ, -иꙗ n.
2. věk
93
1. žebro
ребро, -а n.
2. bok
родъ, -а m. 1. narození, zrození
родьствиѥ, -иꙗ n. 1. narození
родьство, -а n. 1. narození
рождениѥ, -иꙗ n. 1. narození, zrození
рождьствиѥ, -иꙗ n. narození
рождьство, -а n. 1. narození, zrození, zplození
рѫка, -ъі f. 1. ruka
скопьць, -а m. kleštěnec, eunuch
скрьжьтаниѥ, -иꙗ n. skřípění zubů
скрьжьтъ, -а m. skřípění zubů
слина, -ъі f. slina
слѹхъ, -а m. 1. sluch
слъішаниѥ, -иꙗ n. 3. sluch
слѣпота, -ъі f. slepota
слѣпьць, -а m. slepec
сръдьце, -а n. srdce
стактъ, -а m. aloe
старость, -и f. 1. stáří, staroba
стегно, -а n. stehno, noha
стомахъ, -а m. žaludek
стрѹпъ, -а m. rána, poranění, vřed
стѹдодѣи, -ꙗ m. pederast
сѹгѹбородьство et
n. dvojí zrození
сѹгѹборождьство, -а
съблазнъ, -а m. 3. úraz, porušení, úhona
съблазнь, -и f. 1. úraz, pád
съдравиѥ, -иꙗ n. zdraví
съкрѹшениѥ, -иꙗ n. 2. poranění, rána
съметьникъ, -а m. potrat, zmetek
съмръть, -и f. smrt, bezživotí, nežití
съмрътьвьствиѥ, -иꙗ n. smrtelnost
съмрътьствиѥ, -иꙗ n. smrtelnost
сърѣтениѥ, -иꙗ n. 2. napadení, nákaza
сърѧща, -ѧ f. 2. napadení, nákaza
съставъ, -а m. 2. organismus, tělo, bytost
състарѣниѥ, -иꙗ n. zestárnutí
94
съсъ, -а m. prs
съсьць, -а m. prs
сътѫжениѥ, -иꙗ n. 2. umdlení, ochabnutí
съѫзъ, съвѫзъ, -а m. pouto, spec. vazivo, šlachy
съірище, -а n. žaludek
сѣмѧ, сѣмене vel. сѣмени n. 2. semeno, sperma
сѫдъ, -а m. 2. úd
творъ, -а m. 2. nádor
тризнь, -и f. úplavice
трѹдъ, -а m. 1. trápení, soužení, obtíž, svízel
трѹпиѥ, -иꙗ n. mrtvá těla, mrtvoly
трѹпъ, -а m. mrtvé tělo, mrtvola
трѧсавица, -ѧ f. třesavka, zimnice, horečka
трѧсъка, -ъі f. třesavka, zimnice, horečka
тѹкъ, -а m. tuk
тъілъ, -а m. záda, týl
тьлѣниѥ, -иꙗ n. zkáza, záhuba
тьлꙗ, -ѩ f. zkáza, rozklad, tlení
тѣло, тѣлесе vel. тѣла n. 1. tělo
тѣмѧ, тѣмене n. temeno
ѹдрѫчениѥ, -иꙗ n. útrapa, soužení
ѹдѹшиѥ, -иꙗ n. dušení, záducha
1. úd, část těla
ѹдъ, -а m.
2. pl. útroby
ѹкрои, -ꙗ m. plátno k zavinutí mrtvého, rubáš
ѹмрътвиѥ, -иꙗ n. úmrtí, smrt
ѹмрътиѥ, -иꙗ n. úmrtí, smrt
1. smrt, zahubení
ѹмръщвлѥниѥ,
n. 2. odumření, odumřelost
ѹмръщвениѥ, -иꙗ 3. mrtvost, mrtvolnost
ѹсмъ, -а m. kůže
ѹста, -ъ n. ústa (pl.)
ѹстьна, -ъі f. rty, ústa (pl.)
ѹсъновениѥ, -иꙗ n. usnutí
ѹсъпениѥ, -иꙗ n. spánek, usnutí
ѹтвръждениѥ, -иꙗ n. 2. uzdravení
ѹхо, -а n. ucho
ѹꙗдениѥ, -иꙗ n. uštknutí
фѵлактириѥ, -иꙗ n. amulet
95
хранилище, -а n. 3. amulet
хранитва, -ъі f. amulet
хрибъ, -а m. hřbet, záda
хризма, -ъі f. (vonná) mast, (vonný) olej
хрищало, -а n. křišťál
хромота, -ъі f. ochrnutí, ochrnulost, chromost
chromý, ochrnutý člověk,
хромьць, -а m.
chromec, mrzák
хрѹсталъ, -а m. křišťál
хрьбьтъ, хрибьтъ, -а m. hřbet, záda
slabost, nemohoucnost,
хѹдоба, -ъі f.
nedostatečnost
slabost, nedostatečnost,
хѹдость, -и f.
nemohoucnost
цѣлитель, -лꙗ m. uzdravovatel, léčitel
1. vyléčení, uzdravení
цѣлъі, цѣлъве f.
2. zdraví
цѣльба, -ъі f. 1. vyléčení, uzdravení
léčení, vyléčení, uzdravování,
цѣлѥниѥ, -иꙗ n.
uzdravení
чело, -а n. 1. čelo
челюсть, -и f. čelist
члѣнъ, -а m. kloub, kost
чрѣво, -а n. břicho, žaludek
чрѣновитьць, -а m. třenový zub
чрѣсло, -а n. pl. bedra, boky
чѹвьствиѥ, -иꙗ n. 2. smysl, čidlo
чѹвьство, -а n. 2. smysl, čidlo
чѧдоприжитиѥ, -иꙗ n. rození dětí
шиꙗ, шиѩ f. šíje, krk
1. náručí, klín
ꙗдра, нѣдра, -ъ n.
2. lůno
2. jizva, otvor (po ráně)
ꙗзва, -ъі f.
3. rána, poranění
ꙗсписъ, -а m. jaspis
ꙗчаꙗ, ѩчаꙗ, -ѩ f. kloub, vazivo
ѫза, -ъі f. 2. vazivo, šlacha
1. útroby (pl.), vnitřnosti (pl.)
ѫтроба, -ъі f. 2. břicho, život
3. útroby (pl.), nitro, srdce, ledví
ѫханиѥ, -иꙗ n. čich
96
ѩsа, -ѧ f. nemoc, choroba, neduh
ѩзъікъ, -а m. 1. jazyk
ѩтрьце, -а n. játra
ѳѵмиꙗнъ, тимиꙗнъ,
тьмиꙗнъ, ѳимиꙗнъ, m. kadidlo
ѳьмиꙗнъ, -а
ѳѵмиꙗньница,
f. kadidelnice
ѳьмиꙗньница, -ѧ
усопъ, исофъ, ософъ, -а m. yzop
97

Černá - DP Lékařské Výrazy V SJS

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

Černá - DP Lékařské Výrazy V SJS

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Černá - DP Lékařské Výrazy V SJS

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Výrazy z oblasti lékařství v materiálu

Autorka diplomové práce: Bc. Dagmar Černá

V Ústí nad Labem dne: …………………

Tato diplomová práce zpracovává staroslověnské lékařské lexémy ze Slovníku

Old Church Slavonic Language

1 Slovník jazyka staroslověnského ............................................................................. 11

1.1 Charakteristika slovníku................................................................................... 11

1.2 Historie slovníku .............................................................................................. 12

1.3 Dodatky (Addenda) .......................................................................................... 14

2 Výrazy podle příslušnosti ke kmeni ........................................................................ 16

2.1 a-kmen feminin ................................................................................................ 16

2.2 a-kmen maskulin ......................................... Chyba! Záložka není definována.

2.3 ja-kmen feminin ............................................................................................... 16

2.4 ьja-kmen feminin ............................................................................................. 17

2.5 o-kmen maskulin .............................................................................................. 17

2.6 o-kmen neuter................................................................................................... 18

2.7 jo-kmen maskulin ............................................................................................. 18

2.8 jo-kmen neuter ................................................................................................. 18

2.9 ьjo-kmen maskulin ........................................................................................... 18

2.10 ьjo-kmen neuter................................................................................................ 19

2.12 i-kmen maskulin ............................................................................................... 20

2.13 i-kmen feminin ................................................................................................. 20

2.15 s-kmen .............................................................................................................. 20

2.16 ъv-kmen ........................................................................................................... 21

2.17 t-kmen .............................................................................................................. 21

2.18 dvojí kmenová příslušnost................................................................................ 21

3 Výrazy podle frekvence výskytu v památkách, resp. okruzích památek ................ 23

3.2 Výskyt v rozmezí od dvou do pěti památek ..................................................... 30

3.3 Výrazy vyskytující se ve více než pěti památkách ........................................... 39

4 Výrazy podle původu .............................................................................................. 76

4.1 Slova původu slovanského ............................................................................... 76

4.2 Slova cizího původu ......................................................................................... 76

4.2.1 Slova latinského původu ........................................................................... 76

4.2.2 Slova řeckého původu ............................................................................... 77

Seznam použité literatury ............................................................................................... 84

Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 85

Seznam tabulek ............................................................................................................... 86

Index verborum ............................................................................................................... 87

Tématem této diplomové práce jsou výrazy z oblasti lékařství v materiálu

1.1 Charakteristika slovníku

Slovník jazyka staroslověnského (SJS) je celosvětově významným

1.2 Historie slovníku

O sestavení nového slovníku staroslověnského lexika uvažoval Miloš Weingart

1.3 Dodatky (Addenda)

V excerpovaném materiálu čítajícím 350 položek lze nalézt substantiva náležející

2.1 a-kmen feminin

Z celkového počtu excerpovaných výrazů (v rozsahu 350 položek)16 jsou

2.2 ja-kmen feminin

Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou feminina náležející k ja-kmeni

2.3 ьja-kmen feminin

Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou feminina náležející k ьja-kmeni

2.4 o-kmen maskulin

Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou maskulina náležející k o-kmeni

Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou neutra náležející k o-kmeni

2.6 jo-kmen maskulin

Z celkového počtu excerpovaných výrazů jsou maskulina náležející k jo-kmeni

2.7 jo-kmen neuter