Když jsem se přednedávnem o hrozbě blackoutu zmínila kamarádce, matce

dvou malých dětí, zněla její odpověď: "Nestraš!" Když jsem jí na to řekla, že to
je zcela reálná hrozba, zasmála se a prohlásila: "Až to přijde, tak se s tím nějak
poperem!"
Takový postoj k věci zaujímá zřejmě drtivá většina lidí. Následky takové
nedbalosti ale mohou být fatální. Přitom příprava na takovou situaci není nijak
náročná. Podstatné je, že příprava se týká tří aspektů, a to:
- vlastního přežití,
- uchování materiálních hodnot a bezpečnosti
- zachování duševního zdraví a využití blackoutu jako příležitosti k osobnímu
růstu.

Otázka vlastního přežití zahrnuje následující položky:

- pitná voda v množství 3 l/osobu a den. Voda totiž nepoteče a jako na potvoru
pravděpodobně nezaprší… Voda má ale ještě jeden nezanedbatelný aspekt, a
to její vylévání. K tomu se ještě vrátíme v druhé části přípravy.
- Jídlo je dalším kritickým prvkem. Mělo by jít o potraviny, které se nemusí
dlouho tepelně upravovat a které nevyžaduje skladování při nízké teplotě,
takže se bude hodit: trvanlivý chléb, ovesné vločky, müsli, instantní kaše,
pohanka, červená čočka, kuskus, rozinky a sušené ovoce, ořechy všeho druhu,
paštiky, zavařené pomazánky (houbová, cuketová, papriková, …), vejce (příp. ve
vodním skle), sušená vejce, olej, pokrmy jako lečo, plněné papriky, guláš apod.,
trvanlivé salámy, keksy, konzervy s předvařenými luštěninami, kukuřicí,
hráškem, syrové ovoce a zelenina (cibule, česnek, jablka, mrkev, zelí, pastinák,
červená řepa, růžičková kapusta, …), zavařené ovoce (kompoty), nakládaná
zelenina (např. sladkokyselé či kysané zelí, nakládané okurky, zakládané papriky
atd.) a zeleninové saláty, trvanlivé, kondenzované nebo sušené mléko, cukr,
káva, sůl, polévky v sáčku, tortellini, sušená bramborová kaše apod. Nejlepší je
udělat si jídelníček a nakoupit potraviny podle něj, aby pak člověku něco
nechybělo.
- Dostatek vody a žrádla pro domácí mazlíčky, dostatek podestýlky, hračky k
zabavení zvířete.
- Zásoba běžně užívaných léků a vedle toho základní potraviny/potravní
doplňky k podpoře imunity, a to: vitamin C, vitamin D,
chlorela/spirulina/moringa jako zdroj vitaminu K (nutného k využití vitaminu D),
hořčík, zinek a selen, med, česnek, zázvor, echinacea, přípravky s
imunoglukany, … Vedle toho základní lékárnička obsahující mj. šalvěj, Paralen,
živočišné uhlí, iontový přípravek pro případ průjmu, něco proti bolestem,
teploměr, desinfekční prostředky… Na internetu určitě najdete doporučené
složení příruční lékárničky od odborníků. Příručka první pomoci taky nemůže
být na škodu…
- Na vaření je ideální jednoplotýnkový propanbutanový vařič s
propanbutanovou lahví. Propanbutan lze použít i jako nouzové topení, ale vždy
je třeba mít na paměti, že i energie spotřebovaná na ohřev potravin zůstává v
místnosti a vyhřívá ji, takže i puštěním vařiče topíte. Jedna 2kg propanbutanová
láhev stačí pro 4člennou rodinu na vaření min. na 14 dní. Lze použít i lihový
vařič…
- Nemáte-li doma kamna na dřevo (což většina paneláků nemá), hodí se na
topení i topítko na čajové svíčky – nízká keramická nebo kovová miska, do které
se vejde zhruba 5 čajových svíček a nad kterou se na vhodné podpěry postaví
větší květináč, který odchytá saze z kouře hořících svíček. Takové topítko
pomůže udržet snesitelnou teplotu v uzavřené místnosti, nesmí však jít o
hermeticky uzavřenou místnost, protože spotřebovává kyslík a generuje vlhkost
(stejně jako spalování propanbutanu). Samozřejmě to chce pořádnou zásobu
čajových svíček… Velkou místnost s tím nevytopíte, ale ve spolupráci s
propanbutanovým nebo lihovým vařičem to malou místnost na slušné teplotě
udrží, nebudou-li venku větší mrazy…
- Teplé, vícevrstevné oblečení a spací pytel, deky, …
- Zdroje světla jako svíčky, příruční a čelové lampičky PLUS zásoba patřičných
baterií
- Sirky, zapalovače, sáčky na odpad
- Malé funkční rádio na baterky, příp. s kličkou na ruční dobíjení jako zdroj
informací
- Chemický záchod plus náhradní náplň nebo alespoň kbelíky s těsně
přiléhajícím víkem jako náhrada WC (odstavují se na balkón)
- Zásoba suchého a vlhkého WC papíru, zubní pasty, mýdla, vlhkých utěrek,
šamponu, náplasti, hygienických potřeb, kapesníků, utěrek, ručníků a běžného
domácího textilu min. na 14 dní
- Powerbanky, nejlépe se solárním dobíjením a lampičkou, příp. solární dobíjecí
systém s akumulátorem, příp. i měničem
- Zásoba paliva do auta, přičemž dnešní paliva s biosložkou lze skladovat max. 6
měsíců, pak se kazí
- Dostatek hotovosti
- Osobní doklady na jednom místě
- Cennosti na jednom místě
- Sbalené nouzové zavazadlo

Aspekt zachování materiálních hodnot a bezpečnosti je často dost opomíjený a

nezahrnuje ani tak předměty, které je třeba nachystat, jako spíše činnosti, které
je třeba provést. Ty se odvíjejí od:
- předpokládané délky trvání výpadku,
- rozhodnutí, zda zůstanete doma nebo se preventivně přesunete na jiné místo,
a
- možností spolupráce s okolím.

Nejdůležitější v tomto ohledu je včasná domluva s okolím – sousedy, obyvateli

ostatních bytových jednotek v domě, členy rodiny apod. V tomto ohledu jsou
na tom teoreticky lépe obyvatelné vícebytových objektů, kde se lze se sousedy
domluvit i na společné ochraně budovy, např. rozdělení hlídek, společném
trávení času, výpomoci potřebným apod. I majitelé rodinných domků a zejména
chovatelé zvířat by měli včas popřemýšlet, jak své nemovitosti a zejména svá
zvířata ochrání před nežádoucími návštěvami nedostatečně připravených lidí…

Z hlediska ochrany materiálních hodnot je v každém případě třeba u výpadků

trvajících déle než několik málo hodin:
- vypnout hlavní jistič v rozvaděči,
- vypnout kotel ústředního topení, ohřívač vody, sporák, světla a veškeré
elektrické spotřebiče,
- v zimním období vypustit topení,
- zavřít hlavní přívod plynu,
- zavřít hlavní přívod vody, vypustit splachovací nádržky a otevřít všechny
kohoutky, aby odtekla voda z potrubí (vodu se samozřejmě hodí zachytávat,
neboť bude použitelná). Poté kohoutky opět zavřete, aby nezůstaly otevřené,
až se časem zase otevře hlavní přívod vody.
- Zavřít důkladně všechna okna, dvířka šachet, větrací otvory, průduchy apod. v
místnostech, kde se nebudete zdržovat, příp. i zatáhnout závěsy. Zpomalí se tím
chladnutí objektu.
- Opouštíte-li dům v zimě, je dobré do všech sifonů v domě (záchody, výlevky
apod.) buď nasypat trochu soli, aby nezamrzly, nebo strčit malé plastové
lahvičky s několika kamínky na dně, aby se v případě zamrznutí vody předešlo
popraskání WC mís a sifonů.
- Odpady stejně není radno používat k vylévání čehokoliv, protože kanalizace se
často skládá ze záchytných nádrží, jejichž obsah se v případě naplnění
přečerpává do hlavního odpadového potrubí. Při výpadku proudu čerpadla ale
nepojedou a záchytné nádrže se mohou brzy zaplnit a přetéct, čímž dojde ke
znehodnocení celých objektů, protože zápach učiní budovu neobyvatelnou. Na
tuto skutečnost je třeba upozornit co nejširší okolí, a proto jsou zapotřebí
kbelíky na zachytávání odpadní vody, která se pak chodí vylévat např. na
trávník, ke stromkům apod.
- Kbelíky použité jako náhrada WC se zásadně musí vylévat co nejdále od
obytných objektů do malých jam vyrytých v zemi (vždy obsah jednoho 10l
kbelíku do jedné jámy, odstup od dalších takových jam min. 5 m) tak, aby
nedošlo k proniknutí fekálií do spodních vod. K tomu je samozřejmě dobré
vědět něco o geologických poměrech v okolí svého domu, i kdyby to byl "jen"
panelák. Jáma použitá pro likvidaci fekálií se po uložení obsahu jednoho 10l
kbelíku zahrne a nebude se používat znovu. Jámy se kopou v min. vzdálenosti 5
m od stromů a jejich hloubka je min. 50 cm (zhruba délka předloktí).

Konečně třetí okruh, otázka zachování duševního zdraví a využití blackoutu jako
možnosti k osobnímu růstu, bych radši nechala na někdy příště, to je příliš
obsáhlé téma… I tak pro ty, kdo chtějí být připraveni, z tohoto stručného
přehledu vyplývá úkolů ažaž. 😊