8.

Struktura a vlastnosti kapalin

Kinetická teorie stavby látek:
- látka kteréhokoli skupenství se skládá z látek
- částice se v látce pohybují, pohyb je neustálý a chaotický; důkazy: difuse, Brownův pohyb
- částice na sebe navzájem působí přitažlivými a současně odpudivými silami

odpudivé - odpudivé síly mají velký růst a malý dosah

síly - přitažlivé síly mají malý růst a velký dosah

l g - g - plyny - velmi malé přitažlivé síly

- l - kapaliny - dosti velké přitažlivé síly
s - s - pevné látky - síly jsou v rovnováze (kmitají kolem rovnovážné polohy)
přitažlivé
síly
Povrchová vrstva kapalin:
- má jiné vlastnosti než celá kapalina, chová se jako tenká pružná blána - žiletka položená na hladinu se
nepotopí, i když je její hustota 7,8x větší než hustota vody
- na molekulu kapaliny působí ostatní molekuly ze všech stran, síly se vzájemně vyruší, ale na molekulu
na hladině působí molekuly jen zdola a z boku, výslednice sil F Má směr dolů, - reakce
- na molekulu kapaliny působí i molekuly plynu kolem, jsou ale velmi malé
- povrch má energii - povrchová energie
; konstantou je - povrchové napětí; [ ] = N.m-1 ; MFCHT
- N.m-1 (ve styku se vzduchem)

- voda má velké povrchové napětí, přidávají se látky, které ho snižují - tenzidy

- vše v přírodě se snaží zaujmout tvar s co nejmenší energií

Povrchová síla:

mýdlová blána

volně pohyblivá
2F x
příčka
l
- příčka se pohybuje směrem nahoru, protože na ni působí povrchová
síla F
- síla působí kolmo (drátěné kolečko, 2 blány, nit, po propíchnutí jedné se nitka napne)

Jevy na rozhraní kapaliny a plynu:

- molekula je přitahována molekulami kapaliny a molekulami pevné látky - nádoby (i plynu,ale málo)
- mohou nastav dva případy:
1) (síla p. látky) > (síla kapaliny) ; (stykový úhel) < 90° - kapalina smáčí nádobu
2) < ; > 90° - kapalina nesmáčí nádobu

1) F2 2) F2
F1
 F  F1 F
Kapilární tlak:
- trubička s velmi malým průměrem se nazývá kapilára
- pokud by hladina byla rovná, síly na ni působící by se navzájem vyrušily
- pokud ale kapalina smáčí (nesmáčí), výslednice bude působit nahoru (dolů)

- kapilární tlak

(pro volnou hladinu, R - poloměr kapiláry); (pro bublinu)

- paradox - dvě bubliny na trubičce, vyfoukne se ta menší

Kapilární jevy:
1) Kapilární elevace - nastává když kapalina smáčí stěny nádoby (voda + sklo, rtuť + měď)

Ft
h

Fg - využití - sekvoje - kapilárky tahají vodu nahoru; knotový jev

- nelze využít k sestrojení perpeta mobile

2) Kapilární deprese - nastává když kapalina nesmáčí (rtuť + sklo, voda + kelímek), vzorce jsou stejné

Teplotní objemová roztažnost kapalin:

- kapaliny s rostoucí teplotou zvětšují svůj objem:
- je součinitel teplotní roztažnosti kapalin, MFCHT ( 1,8.10-4 K-1 ; 9,6.10-4 K-1)

- platí přesně

- platí přibližně

- u všech kapalin je objem přímo úměrný teplotě, jedinou výjimkou je voda

- voda obsahuje v rozmezí (0-4) °C krystalky ledu, ty mají větší objem, když tají, objem se zmenšuje,
kolem 4°C už všechny roztají a voda se dále chová jako ostatní kapaliny = anomálie vody, proto mohl
vzniknout život

ostatní kapaliny: voda:

V  V 
0 0

V0 V0

t t 4 t 4 t

důsledky - rybník:
- v létě se drží dole voda o teplotě 4 °C, protože má největší hustotu (nad ní je teplejší voda)
- v zimě ale také, nad ní je chladnější voda - rybník nikdy nezamrzne celý (led - tepelný izolant)