Rostlinná

histologie
05.12.2022 9:27
Kůra stromu = borka
buňky

Histologie
• Nauka, která se zabývá studiem pletiv - rostliny
Pletivo
• Soubor buněk přibližně stejného tvaru a stavby Intraceluláry - mezibuněčný prostor
• Je přizpůsobené určité funkci
• Primitivní druhy - jedna buňka
• Vyšší rostliny - pletiva
• Idioblasty
○ Buňky v pletivech, které se od okolních buněk liší tvarem, buněčným obsahem ( ve vakuole mají třísloviny)
Rozdělení pletiv
• Podle způsobu vzniku
○ Pravá
○ Nepravá
• Podle schopnosti dělení
○ Dělivá
○ trvalá
• Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn
○ Parenchymatická
○ Kolenchymatická
○ Sklerenchymatická
• Podle převládající funkce
○ Dělivá
○ Krycí
○ Vodivá
○ Zásobní

Podle způsobu vzniku

• Pravá
○ Vznikají dělením buněk na buňky dceřiné, které zůstávají navzájem spojené
• Nepravá
○ Vznikají druhotným seskupením původně volných buněk

Podle schopnosti dělení

• Dělivá - meristematická
• Trvalá
○ Skládají se z funkčně rozlišených diferencovaných buněk, které ztratily schopnost se dále dělit

Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn

• Parenchym
○ Je tvořen tenkostěnnými vrstvami - netloustnou
○ Mají živý obsah
○ Tvoří stavbu listů, nebo cévní svazky
• Aerenchym Mezibuněčný prostor
○ Specifický příklad parenchymu
○ Vzdušné, řídké pletivo
○ Hvězdnicovité buňky
○ Velké mezibuněčné prostory vyplněny vzduchem = nadnášení rostlin = vodní a bahenní rostliny
• Prosenchym
○ Protáhlé buňky se šikmými přehrádkami
○ Živě buňky
○ Nemají intercelulár
• Kolenchym
○ Bez mezibuněčných prostorů
○ Tvořen živými buňkami
○ Stěny tloustnou - v rozích, nebo po stranách
○ Hluchavkovité rostliny - na hranách stonku
○ Zpevňuje a vyztužuje rostlinu
• Sklerenchym
○ Tlusté buňky po celém povrchu
○ Mechanické pletivo - slouží jako ochrana
○ Je tvořen mrtvými buňkami
○ Cévní svazky, pecky plodů, skořápky
○ Len, konopí

Podle funkce

Dělivá (meristémy) pletiva

• Zachovávají si dočasně či trvale schopnost dělení buněk
• Buňky - těsně přiléhají, velké jádro, značné množství cytoplazmy, látková přeměna
• Z původního dělivého pletiva (protomeristém) vznikají
○ Prvotní (primární) meristémy
w Vrcholové
w Vzrostné vrcholy rostlin (vrchol stonku, větví a kořenů)
w Trvale si zachovávají schopnost dělení a produkují další buňky
w Protoderm - dává základ pokožce (buňky, ze kterých pak vznikají buňky pokožky)
w Základní meristém - z něho vznikají základní pletiva (parenchym, Kolenchym, Sklerenchym)
w Prokambium - odděluje buňky prvotních vodivých pletiv

○ Druhotné (sekundární) meristémy

w Nevznikají přímo z prvotního meristemu, ale až později z trvalých, již specializovaných pletiv obnovením jejich dělivé funkce
w Produkují speciální pletiva, která způsobují růst (do šířky) růst kmenů, větví i kořenů
w Dvouděložné byliny - činnost omezena
w Jednoděložné - chybí
w Kambium (druhotné dřevo a lýko)
w Felogén (druhotná kůra)

○ .

Krycí pletiva
• pokrývají povrch rostlinných orgánů
• chrání rostlinu proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí
○ prvotním krycím pletivem je pokožka
○ pokožka nadzemních orgánů – epidermis – tvoří ji zpravidla jedna vrstva buněk, které k sobě těsně přiléhají (nemají interceluláry)
○ buňky jsou bez chloroplastů, na povrchu pokožky je
• kutikula – tvořena kutinem (látka tukové povahy)
w pokožka kořene – rhizodermis – nemá kutikulu!
• vosky, tato vrstva je nepropustná pro vodu a plyny, kutikula tvoří nesmáčivý povrch rostlin
○ u většiny rostlin vyrůstají z jediné pokožkové buňky jednobuněčné nebo více buněčné chlupy = TRICHOMY
• mívají velmi rozmanitý tvar, délku či hustotu, a často bývají důležitým systematickým znakem

Krycí trichomy
• doplňují ochrannou funkci pokožky, snižují riziko přehřátí rostlinných orgánů apod.
• papily
○ dodávají korunním lístkům některých rostlin sametový vzhled – violky, přeslenitě větvené – divizna
• různé druhy krycích trichomů umožnují rozšiřování semen a plodů (živočichy, větrem)

Žláznaté trichomy
• slouží k vyměšování některých látek (éterických olejů – máta, pupeny jírovců – pryskyřice)

Žahavé trichomy
• odlomení koncové části vede k uvolnění pálivé tekutiny – kopřiva dvoudomá

• ze skupiny pokožkových buněk => ostny (růže, ostružník, angrešt..)

○ druhotným krycím pletivem (na povrchu druhotně tloustnoucích stonků a kořenů) je korek vzniká činností felogénu – druhotný meristém -> vytváří buňky zelené kůry -> obs. chloroplasty
• pokožka se při ztloustnutí stonku trhá a je nahrazována mnohovrstevným korkovým pletivem, které neobsahuje interceluláry (př. angrešt -> v létě hnědne)
• ztloustnutím buněčných stěn korkové buňky odumírají a postupně jsou vyplňovány vzduchem
• korek tím zajišťuje tepelnou a mechanickou ochranu vnitřních pletiv, omezení výparu vody a propustnosti plynů, ochranu před bakteriemi či houbovými infekcemi, před živočichy apod.
• buňky korku rovněž kryjí -> př. jizvy po opadlých listech
• druhotná krycí pletiva -> vznikají činností felogénu -> vytvářejí druhotnou kůru (u stonků a kořenů) -> většina dřevin pod prvním felogénem zakládá další felogény -> všechna pletiva vně odumírají, tloustnutím a vysycháním se trhají a vytvářejí tzv. borku (nepřesně zvanou kůra)

PLETIVA PROVĚTRÁVACÍ
• zprostředkovávají spojení rostlinných pletiv s okolím, zejména umožňují regulovanou výměnu oxidu uhličitého, kyslíku a vody při fotosyntéze, dýchání a výparu vody (transpiraci)
• z hlediska výměny plynů jsou důležitou součástí mezibuněčné prostory (silně vyvinutý systém intercelulár – u bažinných rostlin)

Průduchy (stomata)
• výskyt: především na listech a na mladých zelených stoncích vyšších rostlin (řasy ani houby průduchy nemají)
• dvouděložné rostliny
○ průduchy na spodní straně listů (u dřevin – mohou zcela chybět)
• jednoděložné
○ průduchy na obou stranách listů (u vodních jen na svrchní straně list.
čepele, listy ponořených rostlin – ne
• vznikají rozdělením jedné buňky mateřské -> mezi oběma dceřinými svěracími buňkami => skulina průduchu (přímý styk s vnějš. prost.)
• svěrací buňky – ledvinovitý tvar – obs. chloroplasty, nemají kutikulu, vnějš. strana = ztloustlá, vnitřní = tenká
• mechanismus průduchů = velmi složitý, závisí především na obsahu vody
• funkce: výměna dýchacích plynů, zajišťují transpiraci = vypařování vody (v plyn. skup.,
• čili vodní pára)

• pokud se vytváří místo pokožky druhotné krycí pletivo, korek, je část průduchů nahrazena čočinkami (lenticelami)
• čočinky bývají mnohem větší než průduchy (nahrazují jejich funkci)

PLETIVA VODIVÁ
• vyvíjela se postupně s přechodem rostlin z vodního prostředí na souš
• první náznaky vodivých pletiv mají mechorosty, zřetelně jsou vyvinuta u tzv. cévnatých rostlin (kapraďorosty, semenné rostliny)
• umožňují rozvádění živných roztoků v rostlině
• vodivá pletiva tvoří cévní svazky, které procházejí jako žilky (žilnatina – nervatura) všemi orgány rostliny
• Cévní svazky se skládají z části:
○ dřevní (dřevo, xylém)
• část dřevní tvoří cévy (tracheje) a cévice (tracheidy) a podpůrné buňky (parenchym, prosenchym, sklerenchym)
○ lýkové (lýko, floém)
• část lýkovou tvoří živé buňky – sítkovice
• Cévy
○ jsou tvořeny mrtvými buňkami, mezi nimiž došlo k rozpuštění příčných přehrádek, takže tvoří duté trubice
○ podílejí se na vedení vzestupného transportu (transpirační proud) vodného roztoku s rozpuštěnými minerálními látkami ve směru kořen → stonek → list
○ cévy mají pouze krytosemenné rostliny.
• Cévice
○ úzké trubicovité buňky, jsou méně dokonalé než cévy
○ cévice jsou přítomny u kapraďorostů a semenných rostlin.
• Sítkovice
• vznikly spojením živých buněk, jedná se o protáhlé buňky s proděravělými příčnými přehrádkami (připomínají tak sítko), uskutečňují sestupný transport (asimilační proud) roztoků s asimiláty (produkty fotosyntézy) z listů na místo potřeby
• koncem vegetačního období se sítka ucpávají a sítkovice odumírají → fungují jedno vegetační období.

Typy cévních svazků rozlišujeme podle vzájemného postavení floému a xylému.

• soustředné (koncentrické)
○ nejjednodušší typ, jedna část obklopuje druhou, jsou uzavřené,
○ nemají kambium, nemohou druhotně tloustnout
○ lýkostředné – převážně jednoděložné rostliny (konvalinka)
○ dřevostředné – plavuně, kapradiny

• paprsčité (radiální)
○ dřevní a lýkové části se pravidelně střídají, vyskytují se ve všech kořenech v prvním roce a v těch kořenech, které druhotně netloustnou.

• bočné (kolaterální)
○ dřevo a lýko jsou umístěny ve válcovitých stoncích hned za sebou ve
směru jejich poloměru tak, že dřevo je na vnitřní straně.
○ nejčastější typ cévního svazku ve stoncích a listech semenných rostlin
○ u jehličnanů a dvouděložných rostlin jsou cévní svazky otevřené, uspořádané zpravidla v kruhu
○ u jednoděložných rostlin jsou uzavřené a ve stonku nepravidelně roztroušené.

• dvoubočné (bikolaterální)
○ mají dvě lýkové části, mezi nimiž se nachází dřevní část
○ vyskytují se ve stoncích lilkovitých a tykvovitých rostlin

PLETIVA NASÁVACÍ
• kořenové vlášení (rhiziny)
○ zajišťují příjem vodných roztoků s rozpuštěnými minerály
○ mnohonásobně zvětšují nasávací plochu kořenů, napomáhají také upevňovat kořeny v půdě.
○ kořenové vlásky vznikají jako vychlípeniny pokožky, jsou jednobuněčné, tenkostěnné, bez kutikuly
• haustoria
○ přeměněné kořeny parazitických a poloparazitických rostlin.
○ Zasahují do cévních svazků hostitelské rostliny, ze které odebírají vodu s rozpuštěnými minerály(hemiparaziti, např. jmelí), nebo vodné roztoky s asimiláty (holoparaziti, např. kokotice)

PLETIVA VYMĚŠOVACÍ
• slouží k vylučování produktů látkového metabolismu rostlin
• vodní skuliny (hydatody)
○ Mají podobnou stavbu jako průduchy, ale nemají schopnost se uzavírat
○ Vylučují vodu v kapalném stavu, v podobě vodních kapek (gutace).
○ Hydatody vylučují vodu v době, kdy je vzduch nasycen vodními parami (brzy zrána) a vypařování vody v plynném skupenství je ztíženo
○ Gutaci lze pozorovat u jahodníku, kontryhele, lomikamenů.
• medníky (nektaria)
○ Jsou to speciální žlázky v květech, vylučují sladké cukerné roztoky (nektar)- lákadlo pro opylovače
• mléčnice
○ Jsou trubicovité buňky, jsou charakteristické pro rostliny pryšcovité, makovité, smetánku lékařskou, vlaštovičník
○ mléčnice obsahují v centrální vakuole mléčnou šťávu tzv. latex
○ latex některých rostlin je velice cenný, např. u kaučukovníku.
• tentakule
○ Jsou přeměněné žláznaté trichomy, obsahují proteolytické enzymy a jsou typické pro listy masožravých rostlin.