HANA

Alena Mornštajnová
 Narodila se ve Valašském Meziříčí. Dvě dcery
 Česká spisovatelka a překladatelka, vystudovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě
v Ostravě. Lektorka anglického jazyka a překlad.beletrie
 Její knihy vydává nakladatelství host
DALŠÍ DÍLA: Hotýlek, Slepá mapa, Tiché roky
SOUČASNÍCI: Kateřina Tučková, Radka Denemárková, Tereza Boučková

LIT.DRUH: epika
ŽÁNR:román
TÉMA: koncentrační tábor, likvidace židů, nešťastný život,2.světová válka
MOTIV: strach, nevědomost, slepá láska, krutost, nelidskost
ČASOPROSTOR: 30.-70.léta 20.století ( každá část ohraničena roky)
Valašské Meziříčí, Terezín, Osvětim, Nový Jíčín
První část: komunismus druhá část: mezivál.obd třetí část: od druh války do souč
KOMPOZIČNÍ VÝSTAVBA: dílo je rozděleno do třech částí=1.JÁ,MIRA život Miry před i
po smrti jejích rodičů(vypravěčka Mira),2.TI,PŘEDE MNOU život mladé Rosy a Hany,3.
JÁ,HANA život Hany v koncentračním táboře a po něm(vypravěč Hana)….dále do
kapitol,retrospektivní
FORMA VYPRÁVĚNÍ: ich forma na začátku a na konci, v 2.části er forma
VYPRÁVĚCÍ ZPŮSOBY: dialogy, dlouhá souvětí
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY: spisovná čj, přímá řeč
HL.MYŠLENKA: ukázat hrůzu války
POSTAVY:
Mira: mladá dívka, dcera Rosy, hodná, osaměla, nebojácná, dokáže se srovnat se smutkem a
svým osudem, zvykla si na hanu
Hana: židovka, duševně zmrzačená ze své zkušenost ,vyhublá, šedivé vlasy, žádné zuby,
v depresích, nosí si po kapsách kousky chleba, teta Miry, naivní, zkazí svým rozhodnutím celý
život sobě i rodině, zamilovaná, tvrdohlavá
Rosa: maminka Miry, byla nechtěné dítě, mladší sestra Hany, zamilovala se do Karla, velice
křehká, hodná, spravedlivá, statečná, milující
Jaroslav Horáček: chlapec Hany, nejdříve hodný, později zbabělý-využil Hanu
Ivana Horáčková: kamarádka Hany, pracovala v lahůdkařství
Karel Karásek: otec Miry, samotářský, uzavřený, vzal si Rosu na starost a zamiloval se
Ludmila Karásková: matka Karla, hodná, starostlivá, nemocná
Elsa: maminka Hany a Rosy, zemřela v osvětimi s rodiči

DĚJ
1) 1954-1963 Vyprávěčem je Mira, vypráví o svém dětství. Začíná to oslavou třicetin její
maminky rosy, kde všichni sní věnečky kromě Miry, která ho za trest nedostala. Celá
 rodina jí tím pádem zemře na tyfus, Miry se ujme Ivana a Jaroslav Horáčkovi. Tam ji
šikunaje Ida a Gusta a snaží se ji vyhnat z domu. Po čase se vrátí Hana z nemocnice a
ujme se jí. Mira vyrůstá s Hanou, která neprojevuje žádné city, pořádně se o ni neumí
postarat. Kvůli její bezcitnosti se Mira rozhodne zůsta o svých třináctých narozeninách na
půdě svého starého domu. Když se vrátí, zjistí, že Hana celou noc nespala a čekala na ni a
bála se. Uvědomí si to. Posléze se seznámí s Gustou, do kterého se zamiluje a s ním také
otěhotní.
2) 1933-1945 Vypravěčem je Mira. Vypráví o dospívání Hany a Rosy. Zmiňuje politickou
situaci, jako je postavení Židů, postupné ubírání práv Židů. Matka dívek přemýšlí o
emigraci do Anglie, jenomže Hana v té době měla vztah s vojákem Jaroslavem Horáčkem.
Slíbil jí, že si ji vezme a že se o vše postará a nemusí se bát. Ve skutečnosti jí lhal a začal
si vztah s Ivanou, která nebyla židovka. Hana kvůli němu bojkotovala emigraci, později
toho litovala. Její matka zařídila Rose úkryt u Karásků, kde se sblížila s Karlem, který ji
po celou dobu války skrýval, otěhotněla na konci války a porodila Miru
3) 1942-1963
Vypravěčem je Hana. Transport matky a prarodičů do Terezína. V Terezíně se rozdělí,
matka jede s prarodičemi do Osvětimi a Hana zůstává sama. Učí se žít v koncentračním
táboře, potká kamarádku, která jí pomáhá přežít. Najde si občasného milence, se kterým
otěhotní, těhotenství skrývá, dokud to jde. Naštěstí prozradí Lea, což je oba pošle do vyhl.
Tabora v Osvětimi. Hana dostane práci, ve které je dobrá, nastaví vysokou laťku ostatním,
za což ji všichni nenávidí. Nakazí se tyfem a chce skočit na plot do elk.drátů. nezúčastní
se pochodu smrti a vojáci ji najdou a zachrání. Vrací se domů, cestou i ve svém rodném
městě je odsuzována za svůj vzhled. Není nikým chápana. Stáhne se do sebe. Nemá smysl
života dokud není nucena ujmout se Miry. Ke konci kdy k ní přijde Gusta s Mirou oznámit
jejich manželství a že čekají dítě, je hana aspoň šťastná a těší se na miminko

1)Nejdříve vypráví Mira o svém životě ve Valašském meziříčí. Mira měla dva sourozence
Otíka a Dagmarku. Dále matku rosu a otce Karla. Jednoho dne rodinu postihl tyfus a
rozmohl se po celém městě. Všechny její členy odvezly do nemocnice kromě Hany. Na
náměstí pak slyšelajak rozhlášují, že umřeli. Příjde si pro ní nejlepší matčina kamarádka
Ivana a skončila u Horáčkovýcvh. Ivana vychovávala dvě děti Gustu a Idu. Miře sice
poskytly střechu nad hlavou ale děti ji šikanovaly. Jaroslav poprosil Hanu aby si vzala
Miru k sobě ale nijak se nedomluvili. Za pár týdnů zazvonila Hana na zvonek a bez
jakéhokoliv vysvětlení vzala Miru k sobě domů. Mira ničemu nerozuměla, ale pak si na
tichou, vyhublou tetu zvykla a soužití jim vyhovovalo. Na středníá škole Ida přebrala Miře
nejlepší kamrádku, Mira se na protest sblížila s Gustou víc, než měla v plánu. Gusta se
k ní vždy choval hezky, takže později založili rodinu, což se stalo i Haniným životem.

2) Dětství matky Rosy a tety Hany. Dlouhá léta žily pouze s matkou Elsou, která vlastnila
papírnictví, na dcery neměla tolik času, takže se starší Hana starala o Rosu. Všechny byly
židovky a tak ve světě, kde panovala válka, neměly lepší výhledy. Elsin bratr jim psal
z Anglie, aby přijely za ním, ale Elsa odmítala opustit své rodné město. Nakonec začala
shánět nájemníky pro papírnictví a dala dům na prodej. To se dceři ale vůbec nelíbilo,
jelikož byla zamilovaná do Jaroslava Horáčka. Hana dělala vše pro to, aby se odjezd
nekonal a schválně dopis na vyžádání víza pro sestru, který měla na starost, nikam
neposlala. Později však činu litovala. Dozvěděla se že Jaroslav už ji nemiluje, protože je
židovka a navíc si začal s její bývalou nej kamarádkou Ivanou. Jenže na odjezd do Anglie
už bylo pozdě, matce se to zdálo příliš nebezpečné. Zanedlouho je čekal transport do
města, které se jmenovalo Terezín, město pouze pro Židy. Elsa chtěla zachránit alespoň
Rosu. Zařídila skrýš u Karáskových. Bydlela tam její starší kamarádka Ludmila a její syn
Karel Karásek. Těsně před transportem k ním zavezli nic netušící Rosu. Poté se musela
s Hanou, které nestačila zajistit přístřeší dostavit s prarodiči na nádraží. Rosa se
schovávala na půdě u Karásků. Za tři roky, kdy se jí nikdo nevrátil se sblížila s Karlem
natolik, že vychovávali tři děti.

3) Hana popisuje svůj pobyt v Terezíně a později v Osvětimi. Po příjezdu Hana zůstane
úplně sama, protože několik cestujících převáželi rovnou na východ. Našla si kamarádku,
která jí dokázala zařídit více jídla nebo získat potřebné léky. Hana zažila v Terezíně i
potrat, díky kterému dostala vstupenku na východ, konkrétně do Osvětimi. Tam zažila
teprve skutečnou hrůzu v podobě prachu těl vířícího se kolem nich, mlácení a hladovění.
Dali jí značku, vytetované číslo na zápěstí, začala si schovávat kůrky chleba po kapsách,
což jí vydrželo až do teď. Po třech letech se ovšem vrací jako jediná do Meziříčí za
sestrou. Byla vyhublá, slabá a téměř bez zubů. Spěchala za Rosou ke Karáskům. Ta ji
minuty objímala a plakal nad tím, že ji vidí. Sedli si s Karlem nemluvně ke stolu, protože
Hana jakoby jejich hlasy nevnímala a nereagovala na ně. Poté si stoupla a pobízela Rosu,
ať s ní jde domů. Ta žádala Hanu, aby ještě chvíli zůstala. Teprve když jí Rosa ukázala její
potomky, pochopila, že jí Karel vzal jedinou sestru. Hana mlčky odešla, atak od té doby se
vídali jen na Rosiných večeřích, kterých se Han zúčastnila.